| Author |
 Topic  |
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
 Posted - 12/09/2008 : 09:14:20
|
Slavku, nemuzes protipriklad k analogii brat jako pravidlo nebo zakon. Analogie nikdy nejsou dokonale. A vzdy plati, ze se vztahuji na typicky pripad. V typickem pripade clovek potrebuje ucitele a nedokaze se vse naucit sam. A pokud uz je k uplne samostatnosti nejak donucec, pak jeho vysledky (v typickem pripade) valne nebudou.
Vse o cem mluvis jsou situace ktere nastavaji, to mas pravdu. Kdyz mluvis o tom jak si pamatujes celou skladbu vcetne vseho, tak ti tleskam, to urcite nedokaze mnoho lidi. Ale nic to nevypovida o tvych schopnestech ve fyzice. Nikdy jsem netvrdil, ze porozumneni rovna se znalost spravne terminologie, presto se mi zda, ze mi neco takoveho neustale podsouvas. Udal jsem priklad s akordy, a ty hned das protipriklad cloveka, ktery akordy jakoby znovu vynalezl ale neznal hudebni teorii. Ja ale o hudebni teorii vlastne nemluvil. Mluvil jsem o znalosti akordu a to se vztahuje i na toho romskeho chlapce o nemz jsi mluvil. Tvou neznalost fyziky bych neprirovnal k cloveku, ktery intuitivne pochopil hudbu, ale nezna teorii. To co predvadis ve fyzice bych spise prirovnal k situaci, kdy se clovek pokousi hrat Beethovena bez not, ale vyluzuje jen nemelodicke pazvuky, ktere maji k harmonii daleko, neni to tedy ani Beethoven ani hudba (samozrejme trochu prehanim a Beethovena jsem si vypujcil od Rzwalda), takovy clovek treba ani neni uplny antitalent, ale do Beethovena by se mel pustit az se aspon trochu nauci noty a trochu se nauci hrat na klavir, znam hodne lidi co umeji hrat na klavir, ale ani jeden z nich se to nenaucil jen tak sam a ani jeden se to neucil bez not.
Muzes, klidne uvadet priklady genialnich jedincu, kteri tohle umi ale to nic nezmeni na typicke situaci ani na tve situaci.
Ja ted vsak mluvim o konkretni situaci a to je tve porozumneni fyzice.
A kdyz rikam porozumneni, tak znovu opakuji, ze tim nemyslim pouzivani odbornych terminu. Ty jsou sice dulezite ale ne pro porozumneni, jsou dulezite hlavne pro komunikaci. Znovu ti tedy opakuji, pokud chces porozumnet, pak potrebujes ucitele (zpocatku nejlepe jednoho aby to bylo konzistentni). Kniha by jiste pomohla, ale podle mne ve tvem pripade nebude stacit. Asi existuji lide, kteri se dokazi fyziku naucit jen z knih, ale to asi nebudou prilis obvykle pripady. A navic existuje mnoho veci, ktere se proste do knih nepisou.
Tim ucitelem, vubec nemusim byt ja, klidne oslov treba Rzwalda, jiste Ti rad zaklady vysvetli, nebo Ace Rimmera a dalsi.
Seste k tem mym otazkam:
Mozna se ti zdaly primitivni, ale napriklad analyza toho jak se meri poloha, rychlost a cas zabira vice nez polovinu specialni teorie realtivity (cetl jsem anglicky preklad puvodniho Einsteinova textu). I proto jsem se i na tyto otazky ptal. Cela teorie relativity je velkou revizi nasich zakladnich fyzikalnich pojmu, a proto je velice dulezite temto pojmum jasne rozumnet, bez toho neni porozumneni Einsteinove, ani Newtonove (a uz vubec ne kvantove) fyzice mozna. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/09/2008 : 12:50:00
|
Richarde.
Já s tebou souhlasím,ale o toto bohužel nejde. Já jsem mluvil o metodě jakou se dostávám k pochopení základní logiky. To učení je pěkná věc a pro většinu lidí výhodná metoda. U mne je to jinak.Mám třeba omezené množství informací,ale ty které mám dostačují k tomu, abych si vytvořil určitý model a sledoval co se zde děje. Potom ho sdělím a třeba i předpokládám že nemusí být správný. Čekám, že mně dodáte informace které vedly k chybě a já jsem mohl ten model s přiřazenou informací přepracovat.Jenže opět je zde fakt, že potřebuji tu informaci poznat v podstatě a tak se tě může zdát, že se v tom mlátím sem a tam. Jenže já mám skušenost, že tak dojdu k cíli rychleji a třeba dojdu dál, protože to potom chápu v podstatě a mohu s toho vyvozovat. Když se naučím poučky a vzorečky a naučím se s nimi pracovat, stále mně bude to poznání podstaty chybět a já ho s těch vzorečků a pouček vyvodit prostě neumím. Skoušel jsem to mnohokrát a i když jsem to znal spaměti, nebylo to nic platné.Proto bych těžko prolézal školama,ale proto také mnohdy dojdu k pochopení dál a hlavně rychleji. To je o stylu mého myšlení, které se od tvého stylu liší.Proto se o tom nikdy nemůžeme domluvit. Ten tvůj styl u mne prostě nefunguje.
V té muzice bys asi také těžko chápal,když řeknu, že pod jednotlivými klávesami nevnímám název noty,ale zvuk.Chci li slyšet akrd který si přeji, pak ruce automaticky stlačí klávesy, které jsou třeba. Přesto z not hrát umím a těžko bych mohl hrát ve velkém orchestru bez znalosti not. Opět je zde však moje specifika a to, že pod notami zvuk neslyším, ale pouhé písmeno a vím které klávese odpovídá.Stejně tak znám kytarové značky a dokáži si vyvodit které obsahují tony, ale opět jsou to písmena. Teprve když položím prsty na klávesnici a třeba jsou klávesy vypnuté, slyším ten akord a teprve o něm cosi víc vím.Je to motanina,ale pro mne je to zcela obvyklé. Ty třeba můžeš zpívat podle not. Já si to musím nejprve zahrát, nebo si to třeba jen vymakat na klaviatuře a výsledek je stejný jen s tím, že potom už si to pamatuji naprosto přesně a mohu to kdykoliv bez not opakovat.Každý styl myšlení má svoje výhody a nevýhody,ale pokud mám určitý styl myšlení, nemohu požívat ten druhý, protože s ním nedojdu nikam. U toho roma však tomu bylo podobně jako u mne a výsledek byl skvělý. Byl tam rozdíl v tom, že neuměl noty a tak jsem mu musel jeho part přehrát. Jakmile jej slyšel, okamžitě mohl hrát a bylo to perfektní. Stejně tak mu stačilo poslechnout si nahrávku třeba jen jednou a již bylo vidět, jak si harmonii vymakává na kytaře. Kdybych se jej zeptal jaké akordy vymakal, tak nevěděl nic.On totiž také "slyšel rukama".S tím Bethovenem máš dozajista pravdu,ale ten rom by tě ukázal docela jinou a stačilo by mu tu skladbu jednou či dvakrát slyšet a klidně by tě do toho dal mistrovský přednes podobný tomu, který provedl ten umělec. Kdo neviděl, nepochopí.Ten kluk měl zlaté ruce a dokonalý hudební cit a paměť. Je ho škoda.Potkávám jej občas a kdybych jej neznal, tak ho nepoznám. Trvale je sjetý a tak chodí jako nevnímající robot a dívá se kolem nepřítomným pohledem a muzika už mu nic neříká. Ty drogy, to je hrozný prevít,připravující člověka o to nejcennější co má.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 12/09/2008 : 14:18:26
|
Nikdo po tobe nechce aby ses naucil vzorecky a umel je pouzivat, i kdyz by to asi pomohlo.
Prave proto mluvim o nutnosti ucitele.
Pokud clovek ovlada jazyk ve kterem jsou psane vedecke publikace, tak si klidne teorii relativity nebo klasickou fyziku muze precist a neco se z toho naucit. Ale pokud jako ty, toto neovlada, pak ucitele proste potrebuje.
Podobne jako kdyz neovladas dobre noty, tak potrebujes aby ti Beethovena nekdo aspon zahral a vysvetlil ti jak se ma spravne hrat.
Stejne tak je asi dobre aby se clovek aspon trochu v notach orientoval. Asi by bylo tezke vysvetlit nekomu bez znalosti jakekoliv hudebni teorie ze nasledujici tony stoupaji po pultonech (chromaticky). Asi bys mu to musel zahrat. slovy bys mu to asi nevysvetlil bez znalosti spravnych terminu. Kdybys treba takovemu cloveku chtel rici, ze ve tretim taktu v moderatu ma byt cis a ne c, tak nevim nevim jak bys mu to jednoduse vysvetlil. Zase bys mu to musel jedine ukazat ale takhle by asi komunikace dost vazla.
Je ti asi uz jasne, ze u jeste slozitejsich vecinez je hudba - jako je napr. fyzika - uz se mnoho veci vubec neda jednoduse ukazat a jsou i tezko predstavitelne. Bez zakladu teorie se potom moc daleko nedojde.
Navic ty stale mluvis o tom jednom chlapci. Takze vlastne mluvis o jednom solistovi. Ale co takovy dirigent? Ten uz se bez teorie podle mne vubec neobejde. Musi mit nejaky zpusob jak s jednotlivymi hudebniky najit spolecnou rec, jak jim vysvetlit co chce. Jakou cast ted budou hrat. V cem presne delaji chybu. Nemuze chodit a po jednom vsem zahrat aby vedeli co maji delat.
Ve fyzice je to pak podobne, vedci nejsou soliste, museji spolu komunikovat
Mluvis o tom, ze bez skol mnohdy dojdes dal a rychleji. To je ale podle mne jen tvoje iluze, ze jsi dosel dal. Urcite to bylo rychleji, v tom s tebou souhlasim. A mozna to bylo i daleko, ale otazka je jestli spravnym smerem. Ale spis to vypada jako neustale preslapovani na miste. Jsi jako plavec, ktery stoji na jednom miste ve vode a protoze dela tempa, tak si mysli, ze nekam plave. Pokud sam nevidis, ze ve fyzice plaves na stejnem miste, tak bys mel vice poslouchat ostatni a trochu jim verit.
Nikdo te take nenuti prijmout nejaky cizi styl mysleni. Pokud ale chces necemu rozumet, tak by ses asi mel ridit radami lidi, kteri s tim maji zkusenosti. A kdyz ti rikaji, ze nejdes spravnym smerem asi bys jim mel verit.
Vzdycky je mozne tvrdohlave si stat na svem a tvrdit jistojiste "ja preci hraju toho Beethovena spravne, tak mi do toho nemluvte a nenute mi svuj zpusob mysleni", ale ve skutecnosti bys hral nejaky paskvil. Sam uznas, ze takhle to nejde, to muze skoncit jedine tim, ze ti ostatni prestanou radit. A ty budes dal zit v bludu, ze jsi dosel dal a rychleji.
Kdyz ti k tom obcas par lidi, kteri take Beethovena moc neznaji bude prikyvovat, tak uz bude opravdu tezke takove iluze te zbavit. A k tomu presne muze dochazet v diskuzich na takovemhle foru.
Takhle se muzeme bavit donekonecna a nikam to nepovede, jiste se dozvim dalsi zajimave schopnosti toho romskeho chlapce, ale jaksi mi to pripada od veci. Topic nakonec odezni a problem vyvstane znovu po nejake dobe zase v jinem tematu.
Navrhuji tedy vratit se k tem otazkam co jsem polozil - kazda z nich podle mne vyda na samostatny topic.
Takze navrhuji zkusit nejdriv jen jednu. Osobne bych navrhoval c. 4. Tedy jak se meri rychlost. Prave s rychlosti tu byl problem. Diky tehle otazce se muzeme pohnout dal, protoze souvisi i s temi ostatnimi otazkami.
Zkus tedy na chvili zapomenout na cele tohle tlachani a napsat neco o tom co je podle tebe "rychlost" a jak vlastne vime, ze neco ma nejakou rychlost. Klidne se o tom rozepis vlastnimi slovy, my ostatni te jiste opravime pokud v tom co reknes bude nejaky problem. A zkus se prosim drzet jen te jedne otazky. Nasel sis cas na kresleni grafu, nachazis si cas na spousty prispevku, takze si myslim, ze i tohle bys mohl zvladnout. Tim, ze si ujasnis co vlastne o rychlosti vis, se muzeme dostat mnohem dal.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/09/2008 : 14:40:30
|
Richarde.
Ty jsi ještě uminutější než já a to je co říci. Takže já kvůli tvé uminutosti budu muset zvládnou teorii relativity i když mně to v životě k ničemu nebude.Faktem je, že mne ta teorie vůbec nezajímá, jen ty paradoxy a to co považuji za chybné vývody mne dráždí. Třeba je tomu jinak než myslím a pochopím to, když tu zatracenou fyziku zvládnu,ale mám takové tušení, že to bude na léta a ještě záleží na tom, jaký budeš učitel. Hahaha.
Takže rychlost je dráha v čase. Máme tedy jednotku času a dráhu kterou těleso v tomto čase urazí. Co jiného bys o rychlosti chtěl slyšet?
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 12/09/2008 : 15:23:09
|
Tos mi jen odrikal definici, ale jak konkretni rychlost zmeris?
Uvaz dve nasledujici situace:
1. Stojis na prejezdu a mas jen stopky, petimetrove pasmo a kridu, jak zmeris rychlost vlaku ktery te bude mijet.
2. jsi ve vlaku, mas presne stejne nastroje a jedes po dlouhe rovince. Blizi se k tobe pruvodci. Jak zjistis jakou rychlosti se k tobe priblizuje?
Nechci zadna presna cisla ani vzorce, jde mi jen o ujasneni toho co to znamena, ze vis jakou ma neco rychlost.
Nakonec dobra rada ke druhemu problemu: nesnaz se na to jit moc slozite |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/09/2008 : 18:11:38
|
1. Stojis na prejezdu a mas jen stopky, petimetrove pasmo a kridu, jak zmeris rychlost vlaku ktery te bude mijet.
-------------------------------------------------------------------
Pásmem naměřím těch pět metrů a udělám rysky křídou. Stopky spustím když třeba kolo projede první ryskou a zastavím až projede druhou ryskou. Tím jsem získal čas za který ujede pět metrů. Znásobím dvaceti a mám čas za který ujede sto metrů. Znásobím deseti a mám za kolik vteřin ujede tisíc metrů, znásobím to šedesáti a mám kolik ujede za minutu, znásobím to šedesáti a mám kolik metrů ujede za hodinu.Vydětím to tisícem a mám kolik jede km/hod. Ono to jde mnohem jednodušeji,ale proč? já mám dost času.
---------------------------------------------------------
2. jsi ve vlaku, mas presne stejne nastroje a jedes po dlouhe rovince. Blizi se k tobe pruvodci. Jak zjistis jakou rychlosti se k tobe priblizuje?
---------------------------------------------------------------
To záleží na tom, jestli mám platný lístek, nebo jedu načerno.V tom druhém případě je to rychle i když jde pomalu.Jinak naprosto stejně. Udělám rysky a změřím stopkami čas. Pokud navíc znám i rychlost vlaku, mohu si celkem lehko vypočítat jakou měl rychlost vzhledem k přejezdu, který právě minul a záleží zde pouze na tom, jestli jde po nebo proti směru jízdy a dle toho budu buďto jeho rychlost od rychlosti vlaku odčítat, nebo sčítat.Něco jiného by to však bylo, kdyby pajdal a šel nepravidelnou rychlostí. Potom bych mohl měřit pouze průměrnou rychlost a když by mně mezi těma čárami zastavil, pak ho zmlátit.
Rychlost toho vlaku bych mohl vypočítat, pokud bych třeba věděl jak daleko jsou od sebe sloupy a změřil bych čas minutí jednoho a druhého sloupu.Přesnější by to však bylo, kdybych změřil čas mezi kilometrovníky které jsou vedle trati. Potom bych věděl za jak dlouho projede vzdálenst jednoho kilometru a vše by bylo mnohem snadnější a také přesnější než u malých vzdáleností,kde snáze dojde k chybě při měření času.Stačí to takhle, nebo mám vypočítat jakou rychlost vzhledem k vnějšímu pozorovateli má rychlost povrchu nákolku dole u kolejnice a na straně protilehlé?
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 12/09/2008 : 22:18:16
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rychlost toho vlaku bych mohl vypočítat, pokud bych třeba věděl jak daleko jsou od sebe sloupy a změřil bych čas minutí jednoho a druhého sloupu.
MB, ty si z toho děláš prču, ale to zas taková legrace není. Mě vůbec nenapadá, jak to jednoduše změřit. Když totiž změřím rychlost vlaku tím, že stopnu, za jakej čas překoná jeden bod na trati (např. sloup) pásmem změřenou vzdálenost od např. pravého rohu jednoho okna k pravému rohu druhého okna...tak já vlastně toto nedokážu určit, pokud nevím, jak vzdálený sloup od těch oken je. Protože např. pokud stojím přímo před prvním oknem, tak okamžik, kdy bude sloup, roh okna a mé oko v jedné přímce je jednoznačný a snadno určitelný a je to přesně ten okamžik (A), kdy mám zapnout stopky, s tím není problém.
Jenže já nemám šanci určit, kdy mám ty stopky vypnout (okamžik B), jelikož nezjistím, kdy bude sloup na trati kolmo před rohem druhého okna, protože se na celou situaci dívám z úhlu. Já jen zjistím, kdy bude v jedné přímce mé oko, roh druhého okna a sloup...ale tento okamžik (okamžik B') není totožný s okamžikem, kdy mám vypnout stopky (B' není B). Pokud bych je vypl až v okamžiku B', naměřím delší čas, než je skutečný. To znamená, že nejprv musím změřit vzdálenost sloupu od vlaku, takže bych si musel těch rysek udělat víc, změřit rychlosti z různých úhlů a skutečnou rychlost pak spočítat a tohle nepovažuji za až tak jednoduché (potřebji totiž znát sinovu a kosinovu větu), takže tohle pravděpodobně není správné řešení a nebo noemus tohle zanedbává....což asi může, protože nemyslím, že rozdíl těch vypočtených rychlostí bude nějak velký...potom však nechápu smysl otázky, neboť řešení je imo zjevně stejné jako v tom prvním případě...a nebo je tam ještě nějaký jiný chyták? |
Edited by - Rzwald on 12/09/2008 22:19:58 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/09/2008 : 08:19:39
|
Rzwalde.
Ano dělám si s toho prču,ale vážně tě mohu říci, že si vše příliš komplikuješ.Proč do toho montuješ nějaké druhé okno? Míjím kilometrovník, stisknu stopky, míjím další stisku zastavení a mám rychlost vlaku ,čili čas za který ujede jeden kilometr. Na těch pěti metrech je ta chyba daná úhlem opominutelná protože je nepatrná, větší chybu při měřeí v krátkém úseku může zavinit nepřesnost doby stisku stopek.Pokud by se jednalo o protnutí třeba paprsku světla, který by stopky zapnul a vypnul, bylo by to přesnější.Přesnější je měření v delším délkovém úseku.Ten Richardův vtip bude v tom úhlu který nastane u toho průvodčího a nenastane u toho přejezdu,protože se na to dívám z vnějšku(s boku) a vidím kdy svislice kola najela na čáru. Faktem je, že malá chyba se stane velkou, když se vše přepočítá do velkého časového úseku. Mohl bych mu vtip skazit, když bych v tom vlaku tím pásmem změřil vzdálenost opěradel sedadel a stopkami změřil za jak dlouho prošel kolem třeba deseti opěradel.Křídou bych potom jen napsal výsledek. Ono by to takto bylo přesnější, protože by to bylo v delším časovém úseku.Jen nevím, proč zdůraznil tu přímočasost jízdy vlaku. Kdyby ten vlak projížděl zatáčkou, ten vagon bude stále rovný a neohne se, takže výsledek by byl stále stejný.Jinak by tomu však bylo s rychlostí vzhledem k jednotlivým kolejicím, čili pravé a levé.Tam by se jednalo o dost podstatný rozdíl,který musí být eliminován kuželovitostí nákolků,čili růzností obvodů.Kola jsou na jedné ose, čili rychlost jejich otáčení je stejná. Jiná je však dráha a ta je dána rozdílem poloměrů.
Ano, dělám si prču,ale chápu kam Ricgard směřuje. Jinak se měří rychlost toho co je sledováno s pohledu s boku, čili pohledu vnějšího pozorovatele a jinak s pohledu pozorovatele, ke kterému se měřený objekt blíží v jedné přímce. Pokud se na to dívám jako na skutečnost a představím si třeba ten vlak, bude to jiné, než když budu toto sledovat v ryze teoretické rovině, kde existuje pouze toto a nic jiného.V té teoretické rovině bych si tu prču dělat nemohl a musel bych počítat s těmi úhly a podobně. Jenže to on neřekl,že jde pouze o tu teoretickou záležitost a tím mně umožnil dělat si prču z hlediska toho reálného pohledu, kde je mnohem více možností, třeba to změření vzdálenosti opěradel a ty Rozwlade jsi udělal totéž s tím druhým oknem. V té teoretické rovině ta okna nejsou.Takže sis dělal nevědomky prču také.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/09/2008 : 12:19:19
|
Richarde.
Než mne začneš učit, dám tě jeden logický příklad. Pokud jej dokážeš vyřešit bez nějakých trpaslíků,či jiných rozměrů, ale tak jak je zadán,potom přijmu vše jako evangelium.Nedokážeš li to,pak bys mne učil nesmysly.
Takže jsi zde ty jako pozorovatel a protože je to v teoretické rovině, jsi v klidovém stavu. Směrem od tebe letí těleso rychlostí světla a letí jeden rok, čili je od tebe vzálené jeden světlený rok. Nyní oba vyšlete třeba světelný signál.Vzhledem k vám má ten signál každého z vás rychlost světla. Než ten tvůj signál dostihne místo kde bylo to těleso, bude mu to trvat jeden rok,ale to těleso tam již není a je o jeden světelný rok dál.Ten signál, který vyslalo to těleso tvým směrem je vzhledem k tobě v klidu,ale vzhledem k tomu tělesu bude za rok vzdáleno jeden světelný rok. A nyní mně na tomto ukaž ten fakt, že má světlo konstantní rychlost vzhledem ke všem pozorovatelům.Můžeš si k tomu přidat ještě jednoho pozorovatele, kterého směr letu je opačný ke směru letu toho prvního tělesa. Logika říká,že se od toho prvního vzdaluje dvojnásobkem rychlosti světla. Dej tu logiku dohromay tak aby bylo jasné, že je rychlost světla konstantní a já přijmu vše ostatní, třeba i tu dilataci času.Hlavně neříkej, že žádné těleso nemůže dosáhnout rychlosti světla a klidně si tam dosaď jinou rychlost,třeba o setinu nižší. Rozdíl bude pouze v tom, že se to světlo signálu bude vzhledem k tobě trošku přibližovat určitou rychlostí. Jiná změna tam nebude.
Nehraji si na to, že tomu rozumím,ale díky tomuto nedokáži pochopit a uznat za správnou konstantu rychlosti světla vzhedem ke všem pozorovatelům. Jak mně ukázal Rzwald, můžeš i kreslit a přidat odkaz na adresu.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 13/09/2008 : 13:52:35
|
Absolutní vakuum čili vzduchoprázdno je dle mého názoru tvořeno nekonečným počtem částic (bodů časoprostoru) o nulové rychlosti a nulové relativistické hmotnosti.
Bod časoprostoru absolutního vakua je dle mého názoru základem všech fyzikálních veličin, zejména mám na mysli základní fyzikální veličiny času, délky (resp. prostoru) a hmotnosti ze vztahu pro hybnost p=m*v. Pro relativistickou hmotnost bodu časoprostoru absolutního vakua platí m=m0/?(1-v*v/c*c), kde m0 je klidová hmotnost bodu časoprostoru absolutního vakua rovná 0, pro kterou je hustota ?=0 a objem je rovněž V=0, v je rychlost bodu časoprostoru absolutního vakua rovná 0, pro kterou dráha s=0 a čas t=0, a c je rychlost světla.
Z nekonečna těchto bodů časoprostoru absolutního vakua je složena veškerá hmota a světlo, jejichž hmotnost je dána hustotou těchto bodů v rámci hmoty a světla, čas, jehož doba je dána rozložením těchto bodů v čase, a délka, která je dána rozložením těchto bodů v prostoru. Při nenulové hmotnosti, čase a délce tak vždy jde o nekonečno těchto bodů časoprostoru absolutního vakua, vždy však půjde o různě hustá nekonečna. Dilatace resp. kontrakce času, resp. délek je dána hustotou těchto bodů v čase.
Pro prokázání této teorie bodů časoprostoru absolutního vakua jako společného základu hmoty, světla, času a délky, resp. prostoru (jakéhosi éteru) navrhuji pokus, kdyby došlo k urychlení vakua na světlo v obřích urychlovačích schopných dosáhnout u urychlovaných částic v tomto případě rychlosti blízkých rychlosti světla, došlo by tak k přeměně vakua na světlo a potvrzení výše uvedené teorie.
(viz. též www.cbox.cz/ak-gruza , www.sweb.cz/filosofierovnovahy )
|
Edited by - Dalibor Grůza on 14/09/2008 08:12:18 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/09/2008 : 14:26:03
|
Dalibore.
Úkol pro Noema je přesně dán a není v něm řeč o vakuu ani eteru.To co říkáš má jakousi logiku.Pokud by bylo vakuum složeno z částic o nenulové hmotnosti a došlo k jejich urychlení na rychlost světla,pak by jejich energie rostla čtvercem rychlosti a tyto částice by se nejspíše chovaly jako světlo. Jenže otázkou je, zda takové částice to vakuum obsahuje. Tím si nejsem tak docela jistý. I když , možné to možná je.Já to však nevím.Pro mne je absolutní vakum rovné chybění jakýchkoliv částic. Částice o nulové hmotnosti urychlené na rychlost světla by měly opět jen energii rovnou mule.Nula znásobená jakýmkoliv čísledm se rovná opět nule.Částice je to tehdy, má li nenulovou hmotnost.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 13/09/2008 : 17:56:58
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Richarde.
Než mne začneš učit, dám tě jeden logický příklad. Pokud jej dokážeš vyřešit bez nějakých trpaslíků,či jiných rozměrů, ale tak jak je zadán,potom přijmu vše jako evangelium.Nedokážeš li to,pak bys mne učil nesmysly.
Takže jsi zde ty jako pozorovatel a protože je to v teoretické rovině, jsi v klidovém stavu. Směrem od tebe letí těleso rychlostí světla a letí jeden rok, čili je od tebe vzálené jeden světlený rok. Nyní oba vyšlete třeba světelný signál.Vzhledem k vám má ten signál každého z vás rychlost světla. Než ten tvůj signál dostihne místo kde bylo to těleso, bude mu to trvat jeden rok,ale to těleso tam již není a je o jeden světelný rok dál.Ten signál, který vyslalo to těleso tvým směrem je vzhledem k tobě v klidu,ale vzhledem k tomu tělesu bude za rok vzdáleno jeden světelný rok. A nyní mně na tomto ukaž ten fakt, že má světlo konstantní rychlost vzhledem ke všem pozorovatelům.Můžeš si k tomu přidat ještě jednoho pozorovatele, kterého směr letu je opačný ke směru letu toho prvního tělesa. Logika říká,že se od toho prvního vzdaluje dvojnásobkem rychlosti světla. Dej tu logiku dohromay tak aby bylo jasné, že je rychlost světla konstantní a já přijmu vše ostatní, třeba i tu dilataci času.Hlavně neříkej, že žádné těleso nemůže dosáhnout rychlosti světla a klidně si tam dosaď jinou rychlost,třeba o setinu nižší. Rozdíl bude pouze v tom, že se to světlo signálu bude vzhledem k tobě trošku přibližovat určitou rychlostí. Jiná změna tam nebude.
Nehraji si na to, že tomu rozumím,ale díky tomuto nedokáži pochopit a uznat za správnou konstantu rychlosti světla vzhedem ke všem pozorovatelům. Jak mně ukázal Rzwald, můžeš i kreslit a přidat odkaz na adresu.
MB
imo vysvětlit tohle bude vrcholný cíl noemova snažení....a ten asi zabere ještě pár příspěvků...a proto noemus začal s těmi otázkami zdánlivě nesouvisejícími s relativitou. Až si vyjasníte to, tak dospějete dál k tomuto..sice nevím, jak konkrétně to noemus provede, ale jsem si téměř jist, že na tohle ti odpověď v tuto chvíli nedá, jelikož to je to, k čemu se má, po nějaké době dojít. Až se tohle vysvětlí, dilatace času a všechno ostatní pak z toho jasně bude plynout poměrně jednoduše.
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Pro prokázání této teorie bodů časoprostoru absolutního vakua jako společného základu hmoty, světla, času a délky, resp. prostoru (jakéhosi éteru) navrhuji pokus, kdyby došlo k urychlení vakua na světlo v obřích urychlovačích schopných dosáhnout u urychlovaných částic v tomto případě rychlosti blízkých rychlosti světla, došlo by tak k přeměně vakua na světlo a potvrzení výše uvedené teorie.
Dalibore, ten experiment nepůjde provést, protože není definováno, co to znamená "urychlit vakuum"
...zatím neumíme manipulovat s vakuem, umíme jen vytvořit cosi, co se vakuu blíží |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/09/2008 : 19:53:55
|
Rzwalde.
Tohle prostě nikdo nedokáže dát do logiky s kostantní rychlostí světla vzhledem ke všem pozorovatelům.To prostě nejde,ale nezávisle na tom, co na to bude říkat Noemus,rozvinu ten model trošku dál a myslím, že poznáš,že jsem pochopil o čem teorie relativity je. Máš tedy stejný model a máš zde dohodu, že po roce to těleso, třeba kosmická loď vyšle ten signál. Ta loď urazila vzálenost 99,90%procent světelného roku. Ten signál bude potřebovat proletět stejnou dráhu, ale opačným směrem. Jenže byl vyslán s pohybujícího se tělesa a tak se bude vhledem k Zemi pohybovat jen tím rozdílem mezi rychlostí světla a rychlostí té kosmické lodi. Skus si spočítat, za jak dlouho bude na Zemi přijat. Za kolik to bude let a vzhledem k rychlosti se rozšíří perioda těch přerušovaných signálů takře bude interval mnohem delší. A to jsem u toho, jak se to jeví a o čem vlastně je teorie relativity. Ty s toho jak se to jeví, čili s toho časového údaje srovnaného s aktuálním časem a tou frkvení získáš výpočtem informace o vzdálenosti i rychlosti té lodi a můžeš si vypočítak, jak je ta loď právě nyní vzdálená,pokud letí stejnou rychlostí, čili s toho jak se to jeví můžeš vyvodit, jak to ve skutečnosti je. A právě o tom je teorie relativity, alespoň si to myslím a řekl bych že to mám logicky podloženo i když tu teorii celou neznám.Můžeš také vyvodit chyby typu toho, že těm lidem na té lodi plyne čas jinak než na Zemi a ve skutečnosti jsi získal zprávu od lidí, kteří zestárli a jsou stovky, nebo tisíce let po smrti a třeba už neexistuje ani ta loď. To jsou ale naprosto chybné vývody. Takže si myslím, že teorie relativity je sice správná, ale tak nějak o něčem jiném, než mnozí předpokládají. To je však jen můj názor a uvidíme, jak se s tím Noemus popere.Pokud to zvládne,Pak uznám, že jsem se mýlil a přijmu vše jako pravdu a naučím se to i když mně to vlastně v životě k ničemu nebude (jako důchodci).Nedokáže li to, pak není co se od něj naučit vyjma toho, co lidé přijali jako pravdu,co si mohu kdykoliv vyčíst, ale ve skutečnosti je to zcela jinak.
Pokud bude Noemus mazaný, budu bědovat já,ale radit mu proti sobě nebudu a počkám jak odpoví.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 14/09/2008 08:55:09 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/09/2008 : 08:00:00
|
Rzwalde.
K té Daliborově teorii. Já jeho logice rozumím i když nad ní krčím rameny. Dalo by se říci i takto. Vakum je dle Dalibora stav při kterém dojde k oddálení soustav částic tak, že ztratí vzájemné působení gravitací a tím i pohyb, čili se jeví jako částice o hmotnosti rovné nule.Zvýšením jejich rychlosti v urychlovači získají hmotnost i energii. Budou li urychleny na rychlost světla, budou se chovat jako fotony. Tak nějak si to Dalibor asi představuje. LOgika by to bya celkem dobrá, kdyby tomu tak skutečně bylo.Problém je však v tom, že my (já) nevíme jak tomu ve skutečnosti je a to absolutní vakum neumíme vytvořit aby byl pokus proveditelný, čili pravdu máš ty.POkud se ke stavu vakua pouze přiblížíš, budou tam stále ty částice o hmotnosti vyšší nuly,čili nedošlo k dostatečnému oddálení soustav částic aby ztratily pohyb a jejich hmotnost(energie) daná pohybem by byla rovna nule. Potom by byl výsledek pokusu skreslující a nepravdivý. Logika by to mohla být dobrá,ale pokus neproveditelný.
Navíc bych řekl, že nevíme c to skutečné absolutní vakum je a zda jde skutečně jen o oddálení soustav částic na vzdálenosti, při kterých na sebe vzájemně přestanou gravitačně působit a tím se zastaví jejich pohyb a stanou se tím částicemi o hmotnosti rovné nule.Kdyby tomu tak bylo, pohybem by skutečně získaly energii a tím i hmotnost vyšší nuly.
Vše co jsem napsal může být omylem.Nejsem ve fyzice ničím jistý a nemám dostatek informací,pouze jsem se snažil dostat to nějak do logiky.Jestli správně bůh ví.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 14/09/2008 : 10:56:37
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Navíc bych řekl, že nevíme c to skutečné absolutní vakum je a zda jde skutečně jen o oddálení soustav částic na vzdálenosti, při kterých na sebe vzájemně přestanou gravitačně působit a tím se zastaví jejich pohyb a stanou se tím částicemi o hmotnosti rovné nule.
problém je, že mi víme, co je to vakuum a víme to proto, protože jsme ten termín vymysleli a dobře definovali.
Vakuum je prostor zbavený všech polí. Tečka. Přičemž polem je myšleno např. jak normální pole -- elektromagnetické pole, gravitační pole, atd. ..tak i různá "nenormální", "kalibrační" pole typu Higgsovo pole i všechny další, co existují. Bez nich tudíž nemůžou existovat částice, ani hmotné, ani nehmotné.
Vakuum je prakticky téměř totožné s prázdným prostorem a není mi jasné, jak může být část prostoru urychlena, co to znamená. To, že ve vakuu vznikají a zanikají páry virtuálních částic na tom nic nezmění, protože ty z podstaty nemůžou být přímo detekovány, neboť jsou virtuální. Lze pak jen detekovat některé jejich projevy, ale to je imo celkem nepodstatné v tomto problému.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Paradox
