| Author |
 Topic  |
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
 Posted - 03/09/2008 : 22:21:29
|
jenže takže to nefunguje...
..nemůžeš si světlo představovat jako korálky...krom toho i kdyby jsi si je představoval jako ty korálky, tak nemůžeš vědět, zda zapadají do těch tvých dírek nebo ne, protože neznáš přesné schéma detektoru.
Hlavní ale je, že světlo si nelze představovat jako korálky...resp. lze, ale jen tvrdé gama záření to ještě s vědomím, že ta představa není uplně přesná.
Normální světlo je spíš jako vlna...a minimálně v tomto pokusu si je jako vlna dokonce představovat musíš, protože se zde jedná o jev interference. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/09/2008 : 07:12:13
|
Rzwalde.
Připomáš mně nyní žáka, který na otázku "máš dvě jablka a tři jablka, kolik máš dohromady, "odpověděl Nemám.Jde o model, nikoliv popis skutečnosti. Je přece jasné, že nemůžeš vidět a počítat fotony jako zrnka hrachu. Můžeš si je však pouze představit třeba jako kuličky s magneticky aktivního materiálu, když se potom pohybují po určité dráze, můžeš naměřit vy periodické nárůsty energie,čili to vlnění určité vlnové délky dané počtem těch period v časovém úseku.Je jasné, že nejsou na niti ,či na přímce, ale pro pochopení je právě toto výhodné. Zapadání do dírek? Nerozumím.Máš li na mysli ten otvor v papíru,pak je to opět jen model a označuje to pouze měřitelný stav.Je to prostředek k tomu, abys pochopil ten posuv.
Takže si světlo nepředstavuji jako korálky a také bych měřil to vlnění. Ono se celkem nic jiného měřit nedá.
Jde o to, že pohybuješ li se jako pozorovatel, třeba proti směru světla, dojde k tomu,že v určitém časovém úseku "potkáš" těch period víc, čili naměříš jinou vlnovou délku a to u všech vlnových délek spektra. Ty to ale nevíš a vlastně naměříš totéž, jako když jsi byl v klidu,protože došlo k posuvu toho rozsahu měřitelnosti,Čili považuješ za skupinu A skupinu B, či C.Skupina A ustoupila za hranici měřitelnosti a na opačné straně se ukázala skupiny X, která byla za hranicí měřitelnosti.Takže stav naměřený je stále stejný a to při jakékoliv rychlosti, třeba i rychlosti světla. Jenže v tom okénku jsou zcela jiné skupiny, které předtím byly za hranicí měřitelnosti. A právě to, že nemůžeme určit kterou tu skupinu právě měříme, vznikla pravda tvrdící že světlo má konstantní rychlost vzledem ke všem pozorovatelům. Oni ti pozorovatelé skutečně naměří stejné hodnoty,ale vždy u jiné skupiny ,což vlastně neví a nemají možnost určit. Konstantní rychlost světla vzhledem ke všem pozorovatelům je tedy nesmysl a chybný vývod.Ona již sama logika toto ukazuje jako paradox.Šlo jen o to uvědomit si ten posuv a k tomu měl sloužit ten model. Pro mne mýtus konstantní rychlosti světla vzhledem ke všem pozorovatelům padl a vše má nyní mnohem přizozenější a bezparadoxní logiku.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 04/09/2008 : 11:32:50
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Zapadání do dírek? Nerozumím.Máš li na mysli ten otvor v papíru,pak je to opět jen model a označuje to pouze měřitelný stav.Je to prostředek k tomu, abys pochopil ten posuv.
ano, měl jsem na mysli ty otvory v papíru...a ty právě na tom, že si představíš světo jako korálky zapadající do otvorů říkáš, že když světlo padá na papír, ale otvor je již díky pohybu jinde, dojde k tomu, že korálek nemůžeme změřit...jenže tohle právě tak není a není to z toho důvodu, že světlo není korálek a na detektoru nezapadá do žádného otvoru. Kdyby do otvorů zapadalo, měl bys pravdu. V opačném případě ale ne. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/09/2008 : 14:54:09
|
Rzwalde.
Tak nyní jsem měl oči jako brambory. Vždyť je to tak jednoduché??
Žádné světlo na papír nedopadá,natož do nějakých dírek a vůbec je to úplně o něčem jiném ( moulo).Na ten papír sis měl kreslit, abys to snáze pochopil.Proto ten papír a to vystřižené okénko. Nejprve sis měl na ten papír nakreslit tu přímku a na ní ty koráky, nebo třeba jenom tečky v určité vzdálenosti. To jako znázorňuje fotony jak letí pěkně za sebou. Ony neletí jen na té přímce, ale všude okolo,(to nyní opominem) ale myjí díky své energii přesné odstupy jeden od druhého.A tak díky jejich pohybu(Posouváš si ten papír a prst (detektor schopný měřit nárůst energie  ) ukazuje stále na jedno místo, dochází k nárůstu a poklesu energie.S rychlostí roste frekvence. Dochází zde díky křížení a podobně k interferenci, ale tu necháme zatím stranou. Pravda říká, že éxistuje konstantní rychlost světla, ale faktem je, že se k tomuto dochází měřením vlnových délek, čili té frekvence. Jenže ty vlnové délky jsou důsledkem různosti rychlostí a je jich dá se říci nekonečně mnoho. Takže nyní ten první papír zahoď a vezmi si čistý. Nakresli na něj přímku a na ni čárky ve stejné vzdálenosti. Nad ty čárky si napiš třeba číslice, nebo písmena a udělej jich dost. Potom v jiném papíru vystřihni to okénko a polož jej na ten papír. Máš zde tedy model a to okénko ukazuje odkud až kam je ta frekvence měřitelná.Levá strana tě ukazuje nejvyšší měřitelnou frekvenci, pravá strana ukazuje nejmenší měřitelnou frekvenci. Zde je třeba upozornit, že jsou za touto hranou (pravou) i fotony vzdalující se určitou rychlostí. Ty jsou samozřejmě neměřitelné.Uvnitř okénka máš celé spekrum,čili všechny vlnové délky vnímateelné a měřitelné.To však platí, jen při konstantní vzájemné rychlosti pozorovatele a světla . Pokud zvýšíš vzájemnou rychlost zvyšuje se frekvence, čili vlnová délka. Vzpomeň si na ten první papír a uvědom si že v určitém časovém intervalu prošlo kolem tvého prstu určité množství těch teček.Když budeš s papírem pohybovat rychleji, v tomtéž časovém intervalu jich kolem tvého prstu (pozorovatele) projde víc, čili se zvýšila jejich frekvence. Pokud máš na tom druhém papíru čísla, pak frekvence která odpovídala třeba jednotce odpovídá trojce a ten posuv platí u všech těch frekvencí spektra uvnitř i vně okénka,ale rozměr měřitelnosti je stále stejný. Čili posuneš to okénko o dvě čísla doprava. Byla li na pravé straně třeba jednička, nyní je tam trojka, ale vše co je uvnitř okénka měřitelnosti má totožné frekvence s těmi předešlými. Ve skutečnosti tyto skupiny spektra číslicemi označené nejsou a tak vlastně nevíš že došlo k posunu, protože naměříš stejné hodnoty v tom měřitelném okénku. Nyní zvýšíš pomyslně vzájemnou rychlost, třeba až na rychlost která je udávaná jako rychlost světla a stále naměříš totéž, jen to okénko se posunulo a to co zmizelo za levým okrajem se stalo nevnímatelným a neměřitelným. Naopak to co se třeba vzdalovalo a proto bylo neměřitelné se stalo měřitelným. Každý s pozorovatelů tedy naměří stejné hodnoty vlnových délek a to již při nízkých vzájemných rychlostech, nejen při rychlosti světla a rozdíl je pouze v posuvu toho okénka měřitelnosti,čož vlastně nikdo nevnímá a vnímat nemůže. S těchto měřitelných hodnot vzešla pravda o konstantní rychlosti světla a o konstantní rychlosti světla vzhledem ke všem pozorovatelům ať se pohybují proti světlu, nebo ve stejném směru jako světlo a to libovolnou rychlostí.Ty necítíš tu nesmyslnost a paradox takového vývodu? Ve vesmíru je vše v pohybu a proto neexistuje konstantní rychlost světla vyjma rychlosti vzhledem ke zdroji světla(rychlost jakou se světlo od zdroje vzdaluje). Těch ostatních rychlostí světla je nekonečně mnoho. Právě s této chyby při měření a neuvědomění si posuvu měřitelnosti vzešel i paradox tvrdící, že při rychlosti světla dochází ke změně zákonitostí. Nedochází vůbec k ničemu, jen vnímáme a měříme s posunutým okénkem měřitelnosti a naměříme stále totéž.Příroda a vesmír neznají paradoxy a nedokáží je vytvořit,protože vše probíhá dle pevných zákonitostí.Jen člověk svým nepochopením zákonitostí paradoxy vymýšlí.Je li zničen paradox, poznáním zákonitosti slouží to novému poznání.
Odpovíš li,že světlo prochází i tím papírem, pak asi rozšlapu počítač.
Jenže já si myslím, že to chápeš docela dobře,protože vím, že na to máš a jen si ze mne děláš srandu a to já beru i když mně to někdy zvyšuje hladinu adrenalinu.)
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 04/09/2008 15:27:18 |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 06/09/2008 : 08:57:30
|
Miloslave,
nemám mnoho času, ale
já se nestačím divit, tak ty už fušuješ i do fyziky?
,,Pravda říká, že éxistuje konstantní rychlost světla, ale faktem je, že se k tomuto dochází měřením vlnových délek, čili té frekvence. Jenže ty vlnové délky jsou důsledkem různosti rychlostí a je jich dá se říci nekonečně mnoho."
Řekl bych, že k tomu dochází pomocí měření svazku fotonů, měří se rychlost fotonů. Odkud jsi vzal, že fotony jsou neměřitelné? Věda dokáže s fotony celkem slušně pracovat, dokonce dokáže provádět experimenty kdy vypustí jeden jediný foton a s ním různě pracuje.
,při rychlosti světla dochází ke změně zákonitostí"
K jaké změně zákonitostí? =) Můžeš to trochu rozvést? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/09/2008 : 10:49:50
|
Rajisi.
Ve fyzice jsem tuze slabý a to fušování sám nevím jak nazvat.Nejspíš jako žert za použití logiky.V logice bych řekl, ž tak slabý nejsem,ale možná si jen fandím.
K tomu měření rychlosti: Říkáš, že vědci dokáží měřit rychlost jednoho jediného fotonu? Proč ne? Jenže je tam užito klidového zdroje světla a vzhledem k tomu je rychlost fotonu konstatní,což jsem vlastně již napsal.To měření rychlosti bude nejspíše prováděno výpočtem. Foton má určitou nenulovou hmotnost a rychlostí vzniká energie, která se projeví při dopadu na stínítko a tato energie je měřena. Výpočtem vyjde rychlost. OK. Tomu bych možná rozuměl.Jenže ve vesmíru je těch zdrojů světla mnoho a vše je v pohybu. Navíc zde vznikají zakřivení díky gravitacím,čili ty fotony musí proletět různé vzdálenosti.Navíc je zde fakt, že se všichni pozorovatelé pohybují,takže ty rychlost světla logicky nemůže být vzhledem ke všem stejná. Něco se ke zdroji přibližuje, cosi se od zdroje vzaluje.Navíc je zde celé spkrum, čili mnoho vlnových délek. Beru to tak, že jeden paprsek je složen s fotonů letících za sebou. Zde je možno předpokládat, že vzdálenosti těch fotonů jsou stejné díky vzájemnému působení energií. Ta frekvence tedy vzniká rychlostí.Protože je zde celé spektrum, je možné si ty frekvence od sebe oddělit a třeba za pomoci filtrů nejspíše i změřit. Světlo má tedy různou rychlost a rychlost určuje frekvenci, čili vlnovou dálku. Lze předpokládat, že existují i fotony které pozorovatele minuly a od něj se vzdalují.Ty jsou jak jistě uznáš neměřitelné. Stejně tak jsou neměřitelné rychlosti, které jsou za hranicí měřitelnosti, když se pozorovatel blíží ke zdroji. A v takovém případě je na ten posuv měřitelnosti vhledem k vzájemné rychlosti. Vždy naměříš stejné hodnoty, jen to co frekvencí odpovídalo určité části spektra vlnovou délkou odpovídá následující.Pokud naměříš stále stejné hodnoty, je logický závěr, že se světlo pohybuje stejnou rychlostí vzhledem ke všem pozorovatelům.
Že přitom došlo k posuvu tabulky měřitelnosti není možné poznat. A to platí i při rychlosti jakou se světlo vzdaluje od svého zdroje.(nechci užívat termínu rychlost světla, protože ta je relativní)
Je dokonce možné,že ani tato rychlost není konstantní a je různá u různých částí spektra.Řekl bych že je zde ještě mnoho nepoznaného.
Celá tato logika vychází s mé neschopnosti přijmout jako fakt, že světlo může mít stejnou rychlost k tomu, co se od zdroje vzdaluje i k tomu co se přibližuje. To odporuje základní logice a je to pro mne paradox. Proto jsem vytvořil logický obraz, který vznik toho paradoxu ukazuje a vlastně jej tím ničí. Zda je tomu tak ve skutečnosti však skutečně nevím. Možné a logické to je.
MB |
|
|
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
Posted - 07/09/2008 : 23:10:28
|
Zdravim vsechny
Po dlouhe dobe jsem tu zavital a musim rict , ze se tu moc nezmenilo . Snad jen Miloslav , ktery jak vidim je uz i odbornik pres fyziku (resp. teorii relativity ) , jen cekam kdy ji zabuduje do sve analyzy procesu mysleni a pujde si pro nobelovku  .
Trosku mi to tady chvilemi pripomina jednu diskuzi k clanku na automixu mezi zastanci benzinovych nebo dieslovych motoru , kdy po mnoha typcich co se dohadovali zda je lepsi motor s velkym tocivym momentem ci vykonem (aniz by vedeli , ze P=M*omega , a existuje neco jako prevodova ) tomu nasadil jeden borec korunu a prisel s tim , ze pro male (lehke,osobni) auta je nejlepsi motor s velkym vykonem a zadnym tocivym momentem a pro velke (tezke , nakladni ) je nejvhodnejsi motor s nulovym vykonem a obrovskym tocivym momentem .
Bohuzel se dle nej pry ale takove motory jeste nikomu nepodarilo vyrobit , ale pracuje se na tom . Musim se priznat , ze mi tohle tvrzeni zvedlo naladu na cely den .
Omlouvam se za odbehnuti od tematu , ale chtel jsem tim ukazat (hlavne Miloslavovi) , ze veci nutne nefunguji tak jaksi myslime (nebo chceme ) , ale tak jak jsou a tim , ze predstira (nebo je o tom presvedcen ) , ze necemu rozumi , jde do rizka ,ze se celkem slusne zesmesni .
_______________________
Motto: Všechno je jinak |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/09/2008 : 23:17:14
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Tak nyní jsem měl oči jako brambory. Vždyť je to tak jednoduché??
Žádné světlo na papír nedopadá,natož do nějakých dírek a vůbec je to úplně o něčem jiném (moulo).Na ten papír sis měl kreslit, abys to snáze pochopil.Proto ten papír a to vystřižené okénko. Nejprve sis měl na ten papír nakreslit tu přímku a na ní ty koráky, nebo třeba jenom tečky v určité vzdálenosti. To jako znázorňuje fotony jak letí pěkně za sebou. Ony neletí jen na té přímce, ale všude okolo,(to nyní opominem) ale myjí díky své energii přesné odstupy jeden od druhého.A tak díky jejich pohybu(Posouváš si ten papír a prst (detektor schopný měřit nárůst energie ) ukazuje stále na jedno místo, dochází k nárůstu a poklesu energie.S rychlostí roste frekvence. Dochází zde díky křížení a podobně k interferenci, ale tu necháme zatím stranou. Pravda říká, že éxistuje konstantní rychlost světla, ale faktem je, že se k tomuto dochází měřením vlnových délek, čili té frekvence. Jenže ty vlnové délky jsou důsledkem různosti rychlostí a je jich dá se říci nekonečně mnoho. Takže nyní ten první papír zahoď a vezmi si čistý. Nakresli na něj přímku a na ni čárky ve stejné vzdálenosti. Nad ty čárky si napiš třeba číslice, nebo písmena a udělej jich dost. Potom v jiném papíru vystřihni to okénko a polož jej na ten papír. Máš zde tedy model a to okénko ukazuje odkud až kam je ta frekvence měřitelná.Levá strana tě ukazuje nejvyšší měřitelnou frekvenci, pravá strana ukazuje nejmenší měřitelnou frekvenci. Zde je třeba upozornit, že jsou za touto hranou (pravou) i fotony vzdalující se určitou rychlostí. Ty jsou samozřejmě neměřitelné.Uvnitř okénka máš celé spekrum,čili všechny vlnové délky vnímateelné a měřitelné.To však platí, jen při konstantní vzájemné rychlosti pozorovatele a světla . Pokud zvýšíš vzájemnou rychlost zvyšuje se frekvence, čili vlnová délka. Vzpomeň si na ten první papír a uvědom si že v určitém časovém intervalu prošlo kolem tvého prstu určité množství těch teček.Když budeš s papírem pohybovat rychleji, v tomtéž časovém intervalu jich kolem tvého prstu (pozorovatele) projde víc, čili se zvýšila jejich frekvence. Pokud máš na tom druhém papíru čísla, pak frekvence která odpovídala třeba jednotce odpovídá trojce a ten posuv platí u všech těch frekvencí spektra uvnitř i vně okénka,ale rozměr měřitelnosti je stále stejný. Čili posuneš to okénko o dvě čísla doprava. Byla li na pravé straně třeba jednička, nyní je tam trojka, ale vše co je uvnitř okénka měřitelnosti má totožné frekvence s těmi předešlými. Ve skutečnosti tyto skupiny spektra číslicemi označené nejsou a tak vlastně nevíš že došlo k posunu, protože naměříš stejné hodnoty v tom měřitelném okénku. Nyní zvýšíš pomyslně vzájemnou rychlost, třeba až na rychlost která je udávaná jako rychlost světla a stále naměříš totéž, jen to okénko se posunulo a to co zmizelo za levým okrajem se stalo nevnímatelným a neměřitelným. Naopak to co se třeba vzdalovalo a proto bylo neměřitelné se stalo měřitelným. Každý s pozorovatelů tedy naměří stejné hodnoty vlnových délek a to již při nízkých vzájemných rychlostech, nejen při rychlosti světla a rozdíl je pouze v posuvu toho okénka měřitelnosti,čož vlastně nikdo nevnímá a vnímat nemůže. S těchto měřitelných hodnot vzešla pravda o konstantní rychlosti světla a o konstantní rychlosti světla vzhledem ke všem pozorovatelům ať se pohybují proti světlu, nebo ve stejném směru jako světlo a to libovolnou rychlostí.Ty necítíš tu nesmyslnost a paradox takového vývodu? Ve vesmíru je vše v pohybu a proto neexistuje konstantní rychlost světla vyjma rychlosti vzhledem ke zdroji světla(rychlost jakou se světlo od zdroje vzdaluje). Těch ostatních rychlostí světla je nekonečně mnoho. Právě s této chyby při měření a neuvědomění si posuvu měřitelnosti vzešel i paradox tvrdící, že při rychlosti světla dochází ke změně zákonitostí. Nedochází vůbec k ničemu, jen vnímáme a měříme s posunutým okénkem měřitelnosti a naměříme stále totéž.Příroda a vesmír neznají paradoxy a nedokáží je vytvořit,protože vše probíhá dle pevných zákonitostí.Jen člověk svým nepochopením zákonitostí paradoxy vymýšlí.Je li zničen paradox, poznáním zákonitosti slouží to novému poznání.
Odpovíš li,že světlo prochází i tím papírem, pak asi rozšlapu počítač.
Jenže já si myslím, že to chápeš docela dobře,protože vím, že na to máš a jen si ze mne děláš srandu a to já beru i když mně to někdy zvyšuje hladinu adrenalinu.)
MB
tak, MB...
...přečetl jsem si popis toho experimentu od noema (a vůbec se mně do toho nechtělo, ale nebylo to nakonec nijak strašný...taky proto jsem s reakcí otálel)
...a myslím, že se mohu odvážit prohlásit, že jsi ten experiment viděl jen tak "letmo z vlaku a se zavřenýma očima"
...v experimentu se totiž neměří vlnová délka světla, ani jeho frekvence, nýbrž se měří její změna. Pro jednoduchost se pokus může udělat se světlem pouze jedné jediné frekvence --- monochromatický zdroj světla lze vyrobit velmi jednoduše.
Pro ještě větší zjednodušení lze experiment provést klidně i s jedním jediným fotonem. Interferenční obrazec totiž vznikne bez ohledu na to, zda vysíláš svazek fotonů, které dopadají na stínítko nebo zda vyšleš jednotlivé fotony.
..nicméně potřeba je pořádně vidět, co to ta interference je, konkrétně, co je to Youngův experiment
proto napřed:
http://utf.mff.cuni.cz/~podolsky/Kvant/Dvojster.htm
odstavec "Pokusy se dvěma štěrbinami"..je to jen takový čtení
a potom možná:
http://www.gymhol.cz/projekt/fyzika/08_interf/08_interf.htm, kde je pořádně napsané o interferenci...ale zase tam jsou odpornosti ve formě vzorečků, takže to vezme nějakej čas je pochopit.
Jinak kdyby sis ten experiment pročítal, tak věz, že v článku mají jeden překlep...tak abys nad tím zbytečně nebádal---
v rovnici u T2 v konečné úpravě patří v^2/c^2, nikoliv naopak.
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/09/2008 : 23:38:12
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Celá tato logika vychází s mé neschopnosti přijmout jako fakt, že světlo může mít stejnou rychlost k tomu, co se od zdroje vzdaluje i k tomu co se přibližuje. To odporuje základní logice a je to pro mne paradox. Proto jsem vytvořil logický obraz, který vznik toho paradoxu ukazuje a vlastně jej tím ničí.
jenže to budeš muset nakonec přijmout...
nezapomeň, že rychlost je relativní...
..musí tedy být nějak změřena...
...a teorie relativity tvrdí jen toliko, že všichni pozorovatelů naměří tuto rychlost stejnou...
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/09/2008 : 09:08:46
|
Rzwalde.
Nic nemusím, ale vše jen mohu a v tomto případě to ani nechci.
Je faktem, že když jsem získal ten Richardův (noemův) popis pokusu, chtěl jsem z legrace vytvořit cosi, co pokusu odpovídá, ale vše ostatní popírá. Byla to prostě zajímavá logická úloha a chtěl jsem vám jí trochu zamotat šišku. Jenže jsem tím zamotal šišku sám sobě,protože se začala spojovat logika všeho co je kolem do jednoho souvislého celku. K takovému jevu dochází většinou tehdy, když se kápne na to správné řešení.Já vám zatím nedokáži popsat tu nádhernou logiku, která se mně v hlavě spojuje a vše zapadá do všeho,jako by se ta mozaika sama skládala,ale snad i toto časem (až to strávím) dokáži.
Takže zatím jen útržky,které využiji jako odpověď.
1.) Rychlost letícího fotonu není možno změřit přímo,ale pouze změřením energie, která se uvolní při zastavení pohybu. Je zde tedy nenulová hmota (foton),jejíž energie roste čtvercem rychlosti. Známe li hmotnost a uvolněnou energii,pak můžeme dojít výpočtem k rychlosti.Známe li rychlost a intenzitu uvolněné energie,pak můžeme dojít výpočtem k poznání hmotnosti.Kdyby měl foton nulovou hmotnost, nemohlo by dojít díky rychlosti k nárůstu energie. Znásobíte li nulu jakýmkoliv číslem, výsledek je opět rovný nule.
2.)Frekvence čili vlnová délka je počet nárůstů energie spůsobených zastavením pohybu letících fotonů v čase (za sec.) Je li rychlost po sobě následujících fotonů příliš vysoký, stává se neměřitelný i díky tomu,že třeba může hmotou která jej měla zastavit aby se energie projevila a byla změřena prochází a svou energii neuvolní.(jen možné, neověřené)Naopak jsou zde fotony,které kolem pozorovatele prolétly a vzdalují se od něj. Ty jsou z logického důvodu opět neměřitelné.Dle poučky o konstantní rychlosti však mají stejnou rychlost vzhledem k pozorovateli. Jenže je zde mínusové znaménko, protože se od něj vzdalují a to samo o sobě se logicky popírá. Pokud by pozorovatel zvýšil svou rychlost na dráze po směru letu těch fotonů,pak by se tyto fotony začaly k pozorovateli přibližovat,čili by se změnilo znaménko s mínus na plus a staly by měřitelnými. A to je základní princip na kterém stojí ta zmíněná tabulka posuvu měřitelnosti. Nyní je třeba si uvědomit, že těch zdrojů světla je více, že dochází k vychýlení drah působením gravitací a podobně. Tělesa jsou všechny v pohybu a při konstantní rychlosti, jakou zdroj opouští zde tedy vzniká nekonečné množství těch rychlostí a tím i vlnových délek. Jen některé jsou však v tom okénku měřitelnosti a vlastně vytváří celé spektrum.Dokonce i zdroj světla vysílá fotony o různé rychlosti a tím i vlnové délce.
Takže při různých a dalo by se říci libovolných rychlostech naměříme stále stejné frekvence a nemůžeme poznat,že došlo k posuvu tabulky měřitelnosti.Ty´ vlnové délky jak je známe bychom mohli naměřit i při rychlosti pozorovatele letícího rychlostí světla,jen by došlo k posuvu tabulky měřitelnosti a měřitelné by bylo i to, co se předtím od pozorovatele vzdalovalo a bylo tedy neměřitelné.
Myslím, že to není až tak složité na pochopení,ale teprve když si toto člověk uvědomí, začne vše vidět v nové logice,která postrádá paradoxy a to je změna celé logiky,čili pořádný záběr na myslivnu.A tak si říkám, že jsem se o takový žert neměl pokoušet,protože se obrátil proti mně samému a ukázalo se, že díky snaze o žert došlo k poznání toho, jak tomu skutečně je, či spíše jak tomu může velmi pravděpodobně být.A tak žert přestal být žertem.Uvědomte si,že pokud tomu tak skutečně je,došlo k poznání chyb Eisteinovy teorie speciální relativity a tím k jejímu zničení. To však mluvím o tom co mám zatím pouze v hlavě a o té nové bezparaxní logice, která vzniká. Pokud toto někdo pochopí podobně jako já, pak pozná, že nemluvím do větru.
Veškeré pokusy které byly provedeny potom slouží jako podpora mé teorie posuvu měřitelnosti a odporují vývodům jeho už proto,že v jeho teorii jsou paradoxy a v mé nikoliv. To není pýcha ani domýšlivost,ale spíše projev zděšení nad tím kam jsem se díky žertu dostal.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/09/2008 : 15:12:37
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
1.) Rychlost letícího fotonu není možno změřit přímo,ale pouze změřením energie, která se uvolní při zastavení pohybu. Je zde tedy nenulová hmota (foton),jejíž energie roste čtvercem rychlosti. Známe li hmotnost a uvolněnou energii,pak můžeme dojít výpočtem k rychlosti.Známe li rychlost a intenzitu uvolněné energie,pak můžeme dojít výpočtem k poznání hmotnosti.Kdyby měl foton nulovou hmotnost, nemohlo by dojít díky rychlosti k nárůstu energie. Znásobíte li nulu jakýmkoliv číslem, výsledek je opět rovný nule.
2.)Frekvence čili vlnová délka je počet nárůstů energie spůsobených zastavením pohybu letících fotonů v čase (za sec.) Je li rychlost po sobě následujících fotonů příliš vysoký, stává se neměřitelný i díky tomu,že třeba může hmotou která jej měla zastavit aby se energie projevila a byla změřena prochází a svou energii neuvolní.(jen možné, neověřené)Naopak jsou zde fotony,které kolem pozorovatele prolétly a vzdalují se od něj. Ty jsou z logického důvodu opět neměřitelné.Dle poučky o konstantní rychlosti však mají stejnou rychlost vzhledem k pozorovateli. Jenže je zde mínusové znaménko, protože se od něj vzdalují a to samo o sobě se logicky popírá. Pokud by pozorovatel zvýšil svou rychlost na dráze po směru letu těch fotonů,pak by se tyto fotony začaly k pozorovateli přibližovat,čili by se změnilo znaménko s mínus na plus a staly by měřitelnými. A to je základní princip na kterém stojí ta zmíněná tabulka posuvu měřitelnosti. Nyní je třeba si uvědomit, že těch zdrojů světla je více, že dochází k vychýlení drah působením gravitací a podobně. Tělesa jsou všechny v pohybu a při konstantní rychlosti, jakou zdroj opouští zde tedy vzniká nekonečné množství těch rychlostí a tím i vlnových délek. Jen některé jsou však v tom okénku měřitelnosti a vlastně vytváří celé spektrum.Dokonce i zdroj světla vysílá fotony o různé rychlosti a tím i vlnové délce.
MB, ty ignoruješ jednu věc: ten experiment lze provést i s jednotlivými fotony.
Nemluv proto o souboru fotonů, různých vlnových délkách a frekvencích, ani o energiích a hmotnostech.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/09/2008 : 16:44:56
|
Rzwalde.
Mohl bys to upřesnit s tím jedním fotonem?Zatím mně to nic neříká.Jsem schopen přijmout skutečnost, že je možno měřit energii danou hmotou a rychlostí u jednoho fotonu i když nevím jak,ale prostě tě věřím.Tu vlnovou délku však naměřit nemůžeš.Protože ta je dána rychlostí po sobě následujících fotonů.Stejně tak nemůžeš změřit rychlost jednoho fotonu, pokud pokračuje v letu po své dráze,protože se vně energeticky neprojevuje.Prostě není jak.Ta energie vzniká teprve když dojde k zastavení jeho letu stejně jako je to u auta, které narazí do překážky.Teprve pak roste uvolněná energie čtvercem rychlosti. Rychlost toho jednoho auta je možné měřit,ale u toho fotonu silně pochybuji. Vždy se bude jednat o výpočet mezi uvolněnou energií, hmotností a výsledkem je rychlost. To však na věci o kterou jde nic nemění a proto s tímto nepočítám.Prostě to s tím přímo nesouvisí.Vysvětli mně, že to souvisí a dojde u mne k revizi.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/09/2008 : 21:15:26
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Mohl bys to upřesnit s tím jedním fotonem?Zatím mně to nic neříká.Jsem schopen přijmout skutečnost, že je možno měřit energii danou hmotou a rychlostí u jednoho fotonu i když nevím jak,ale prostě tě věřím.Tu vlnovou délku však naměřit nemůžeš.Protože ta je dána rychlostí po sobě následujících fotonů.Stejně tak nemůžeš změřit rychlost jednoho fotonu, pokud pokračuje v letu po své dráze,protože se vně energeticky neprojevuje.Prostě není jak.Ta energie vzniká teprve když dojde k zastavení jeho letu stejně jako je to u auta, které narazí do překážky.Teprve pak roste uvolněná energie čtvercem rychlosti. Rychlost toho jednoho auta je možné měřit,ale u toho fotonu silně pochybuji. Vždy se bude jednat o výpočet mezi uvolněnou energií, hmotností a výsledkem je rychlost. To však na věci o kterou jde nic nemění a proto s tímto nepočítám.Prostě to s tím přímo nesouvisí.Vysvětli mně, že to souvisí a dojde u mne k revizi.
MB
MB, přečti si ten druhý odkaz, co jsem ti dával (tj. né ten s odvozením relativity, ale ten o Youngově experimentu)
...tam se dozvíš, že i elektrony např. mají svoji vlnovou délku
...těžko to vysvětlit, když tu nejdou vkládat obrázky...proto to bude muset být skrze odkazy....přečti si jej a pak se zeptej konkrétně, co není jasné
tu rychlost jediného fotonu určíš nikoliv nárazem na detektor, ale pomocí oné interference --- tedy více méně pomocí dráhy, kterou uletí za čas, který změříš na stopkách. (viz ten odkaz od noema) |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 09/09/2008 : 08:43:27
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Mohl bys to upřesnit s tím jedním fotonem?Zatím mně to nic neříká.Jsem schopen přijmout skutečnost, že je možno měřit energii danou hmotou a rychlostí u jednoho fotonu i když nevím jak,ale prostě tě věřím.Tu vlnovou délku však naměřit nemůžeš.Protože ta je dána rychlostí po sobě následujících fotonů.Stejně tak nemůžeš změřit rychlost jednoho fotonu, pokud pokračuje v letu po své dráze,protože se vně energeticky neprojevuje.Prostě není jak.Ta energie vzniká teprve když dojde k zastavení jeho letu stejně jako je to u auta, které narazí do překážky.Teprve pak roste uvolněná energie čtvercem rychlosti. Rychlost toho jednoho auta je možné měřit,ale u toho fotonu silně pochybuji. Vždy se bude jednat o výpočet mezi uvolněnou energií, hmotností a výsledkem je rychlost. To však na věci o kterou jde nic nemění a proto s tímto nepočítám.Prostě to s tím přímo nesouvisí.Vysvětli mně, že to souvisí a dojde u mne k revizi.
MB
Slavku rychlost jedne castice (resp. fyzikalniho systemu) tedy i fotonu muzes zmerit, ale po mereni bude ta castice mit nejspise jinou rychlost, protoze svym merenim jsi ji ovlivnil. Take nemuzes zaroven presne merit rychlost a polohu, bud to nebo to druhe.
Cim presneji meris tim vice ovlivnujes mereny system.
Uz ti to nepripada tak divne?
Ano muzeme merit i jednotlivy foton, ale timto merenim foton ovlivnujeme a mozna jej i znicime (resp. premenime na neco jineho)
Problematika mereni velmi malych systemu je velice osidna, protoze se "castice" nechovaji, tak jak jsme u beznych veci zvykli. Malokdo to dokaze pochopit a jeste mene lidi to dokaze prijmout.
Pokud to nechapes tak ti nezbyva nic jineho nez se rozhodnout nekomu verit, komu, to uz se musis rozhodnout sam. Spousta veci ve fyzice je zalozena vire, protoze vsechno sami vedet nemuzeme, musime spolehat i na vysledky jinych lidi, bez toho to nejde. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/09/2008 : 08:44:15
|
Rzwalde.
Asi to téma vzdám.Už se to týká příliš velkého rozsahu informací, které bych musel zpracovávat a zařazovat do logiky, ukazovat co s tématem souvisí a co je o něčem jiném. Bylo by to zcela určitě velmi zajímavé,ale pohltilo by mne to celého. To již by nebyla zábava,ale tvrdá práce.
Jinak. Každé těleso či částice která se pohybuje má svou vlnovou délku. To jsem ale nikdy nepopíral, pokud vím.
Ten Youngův experiment je zajímavý,ale nevidím zde přímou souvislost s tématem posunu tabulky měřitelnosti jak jsem to popisoval.Částice,či foton v relativně klidovém stavu ,čili shodě rychlosti pozorovatele a fotonu ztrácí vlnovou délku,protože ta je dána vzájemným pohybem. Vzhledem k dalším pozorovatelům ji však má. A tak se pro pozorovatele jeví jako neměřitelný. O tom to je.Dojde li k rozdílu rychlostí,pak se měřitelným stává,protože je měřitelná vlnová délka.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Paradox
