| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 31/08/2008 : 21:29:13
|
Rzwalde.
Jak se co jeví, tak to i je? Já myslím, že tomu tak nemusí být a většinou ani není. Vidíš kolem sebe barvy? Já myslím že ano, že nejsi barvoslepý. Takže se svět kolem tebe jeví jako barevný. Ve skutečnosti je to klam.To co vnímáš jako barvy je pouze to co se odrazilo. Ostatní části spektra byly pohlceny. Nic tedy ve skutečnosti není barevné,ale pouze to určité části spektra odráží. To vlastně jistě víš.Vezmi si třeba naprosto čirý krystal a uvidíš celé spektrum barev.Jeví se jako barevný,ale ve skutečnosti je čirý,čili bez barev. Pokud se vrátíš k tomu Dopplerovu efektu a představíš si ten pohyb a prodloužení drah, pochopíš proč dochází k té změně frekvencí a to již jsi došel od toho,jak se co jeví k tomu jak to je.A tak je to vlastně se vším. I Země se lidem jevila placatá.
MB |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 31/08/2008 : 22:43:01
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Jak se co jeví, tak to i je? Já myslím, že tomu tak nemusí být a většinou ani není. Vidíš kolem sebe barvy? Já myslím že ano, že nejsi barvoslepý. Takže se svět kolem tebe jeví jako barevný. Ve skutečnosti je to klam.To co vnímáš jako barvy je pouze to co se odrazilo. Ostatní části spektra byly pohlceny. Nic tedy ve skutečnosti není barevné,ale pouze to určité části spektra odráží. To vlastně jistě víš.Vezmi si třeba naprosto čirý krystal a uvidíš celé spektrum barev.Jeví se jako barevný,ale ve skutečnosti je čirý,čili bez barev. Pokud se vrátíš k tomu Dopplerovu efektu a představíš si ten pohyb a prodloužení drah, pochopíš proč dochází k té změně frekvencí a to již jsi došel od toho,jak se co jeví k tomu jak to je.A tak je to vlastně se vším. I Země se lidem jevila placatá.
nemyslím, že "jak se co jeví, tak to i je" ..jen jsem říkal, že nevím, proč mezi těmito věcmi rozlišovat, když nikdy nepoznáme, jak co je, jen jak se co jeví.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 01/09/2008 : 08:01:01
|
nemyslím, že "jak se co jeví, tak to i je" ..jen jsem říkal, že nevím, proč mezi těmito věcmi rozlišovat, když nikdy nepoznáme, jak co je, jen jak se co jeví.
Rzwalde.
Proč mezi tím rozlišovat? Protože jsme lidé a máme schopnost logicky uvažovat. Máme zde tedy stav jak se jeví. Když jej uznáme za rovný tomu jak to je, najdeme celou řadu vývodů, které jsou paradoxem.Svět nezná paradox a vše je logické.Jen lidské poznání ve kterém chybí znalosti některých zákonitostí paradoxy vytváří.Pokud si tedy vezmeš jak se cosi jeví a třeba si to v duchu představíš, začneš narážet na paradoxy a ty tě ukazují že tato cesta je slepá.Vydáš s tedy cestou, která ty paradoxy nemá až dojdeš k výsledku který je logický, čili bez paradoxů.Dalším krokem je ověřování tohoto výsledku, třeba pokusem,či matematickou cestou (obrácený směr,čili od poznaného stavu jak to je k stavu jak se to jeví,či vypočítáváním všech možných variant). Pokud vše odpovídá, můžeme tento stav považovat za to co je. Stále se však jedná o určitý stupeň pravděpodobnosti a to zvláště u toho, co je těžko uchopitelné, či zatím pokusem nedokazatelné.
Takto vlastně probíhá každá vědecká práce a každé poznání. Kdybys pouze přijímal jak se co jeví a nevyvozoval s toho jak to je, vlastně bys o světě kolem nevěděl vůbec nic, jen to, jak se co jeví.Takže proto.
Někdy je dobré ,pokud má člověk tuto schopnost představit si modelově tento algoritmus. V duchu vidět třeba to vzdalující se těleso a to v pohybu.Potom člověku dojdou lépe ty paradoxy a pozná, proč se to tak jeví.Jenže mám stále silnější dojem,že tato schopnost není zcela obvyklá a že tím pádem není pro každého reálná. Je těžké vysvětlit někomu,že v duchu toto dokáži vidět, že i v duchu dokáži uvědomovat vzdálenosti,že si to dokáži v duchu zastavit a sledovat co se v tomto okamžiku děje, jaké jsou zde energie, jaké síly působí ja kterými směry. Je to vlastně podobné tomu, když Mozart dokázal slyšet hotovou skladbu v celém nástrojovém obsazení už při jejím komponování. Jak by mohl toto sdělit ostatním, kteří tuto schopnost nemají? A tak tě vlastně moje slova nemusí být téměř k ničemu, protože mohou být v jiné dimenzi myšlení. Začínám mít dojem, že jsem asi skutečně trošku jiný a nemám dojem, že by to byl klad,protože tím ztrácím schopnost výsledky sdělovat aby mně bylo rozuměno a tak mohou být ty výsledky vlastně úplně zbytečné. Je li člověk ve svém myšlení jiný,než ostatní je odsouzen k tomu aby byl se svým myšlením sám.Já ale nechci být sám.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/09/2008 : 09:28:03
|
MB, napřed odpověď z tématu otázka po vzniku, kde píšeš:
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Vygoogloval jsem tu Ockamovu břitvu a přečetl si co udává encyklopedie. Chápu. Když člověk nechce příliš přemýšlet,pak toto platí a je dobré se dle toho řídit. Jenže ta pravda může být třeba na straně toho komplikovaného. Takže se klidně můžeš řídit dle Ockamovy břitvy,ale já raději ne. Navíc bych řekl,že to jak jsem ukázal tu logiku Dopplerova jevu a ukázal stav při rychlosti světla je méně komplikované než myšlenka magičnosti té rychlosti světla a neviditelných trpaslíků kteří provedou tu změnu zákonitostí při dosažení rychlosti světla. Čili dle Ockamovy břitvy je můj výklad pravdivější. Totéž by mohlo platit o tom velkém třesku.Opět je zde řeč o eviditelných trpaslících, kteří udělají z téměř ničeho celý vesmír. I když jsem užil jen modelu a fantazie, je toto méně komplikované, čili pravdivější dle Ockamovy břitvy. Je však skutečně pravdivý? Kdo ví?
je pravda, že pravda může být na straně komplikovaného...
...nicméně to nevadí (protože pokud je pravda na straně komplikovaného, dříve či později v naší teorii dojde ke sporu a poznáme, že není správná a budeme se snažit ji více zkomplikovat)
jinak ad Occamova břitva a Dopplerův jev...
tak tvá myšlenka ja sice méně komplikovanější...ale neodpovídá experimentům...a proto je třeba přijmout komplikovanější vysvětlení. Ale zase není třeba je mít tak komplikované, aby platilo jen částečně...proto je rychlost světla zakázána. Kdyby byla rychlost světla povolena, byla by teorie relativity komplikovanější, než je.
...krom toho tuším, že omezenost rychlosti světla z něčeho plyne, že to nebude vycucané z prstu.
k rozlišování...
...chápu to, ale nechápu, k čemu (pakticky) nám to bude. Nikdy nemůžeme udělat experiment na ověření "toho, jak co je", vždy jen na ověření "toho, jak se co jeví".
Taky ovlivněni nejsme tím, "jak co je", ale tím "jak se co jeví". K čemu je mi poznání, že černá barva není barva? Všude kolem mě je černá...jak se v praxi projeví to, že černá, na rozdíl od ostatních neexistuje?
...to, že víme,že černá nexistuje plyne pouze z naší teorie barev---kde každé barvě odpovídá jiná vlnová délka světla a když generujeme všechny tyto vlnové délky, černá mezi nima nebude. Takže se vyvodilo, že černá neexistuje. Ale nebýt té teorie barev, poznání, zda je nebo není je imo k ničemu. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/09/2008 : 10:17:10
|
Rzwalde.
To je právě ono.Když experimentálně vygeneruješ všechny vlnové délky barev, černá mezi nimi nebude a vlastně mezi nimi nebude ani bílá, pokud ty barvy budeš vnímat přístrojem, nebo třeba očima.Pokud je budeš promítat na různé plochy,pak se cosi odrazí a cosi bude pohlceno a tam už černá i bílá bude. Takže se vždy jedná o určitý úhel pohledu na danou věc. Když si čistě pracovně odmyslíš tu magičnost rychlosti světla , vznikne nová logika . Nejde nyní o to jestli správná, nebo chybná. Jde o to, že ta nová logika ukazuje jiný pohled na danou věc a je možno do této logiky zařazovat a kontrolovat, zda to této logice odpovídá a do ní zapadá. Postupně vznikne celkový obraz a ten můžeš porovnat s jiným pohledem na tutéž věc. Zjistíš li že tento nový pohled nevytváří paradoxy, zatím co ten druhý ano, je tento pohled pravděpodobnější.Příroda nezná a nevytváří paradoxy.Pouze lidské chápání je omezené neznalostí a tak si vysvětluje některé jevy tak, že paradoxy vzniknou. Pravděpodobnější je tedy takový pohled, který v logice postrádá paradoxy,či jich má méně, než pohled jiný, který paradoxy obsahuje. A vlastně vůbec nejde o to, který je komplikovanější,či složitější. Pokusy je možno dokázat mnohé, jsou li chybně vyhodnocené a třeba u té rychlosti světla je takové chybné vyhodnocení hodně pravděpodobné.Pokud užiješ Dopplerova jevu, správně jej analyzuješ a odmyslíš si magičnost rychlosti světla, pak tě vyjde teorie bez paradoxů,ale také bez zázraků a mýtů, jakými jsou třeba diletace času a diletace délky. Porovnáš li množství paradoxů speciální teorie relativity s tímto novým pohledem,pak tento nový neobsahuje paradoxy a proto je pravděpodobnější.(alespoň dle méno názoru) Je ovšem a to musím přiznat méně atraktivní, než ta speciální teorie relativity.Prostě zde chybí vzrůšo posunu v čase a představy typu že se ksmická loď při průchodu rychlosti světla změní v bod nekonečné energie. Takové zajímvůstky tam prostě nejsou a tak by tato teorie mohla být celkem nezajímavou i když pravdivější. A tak jde spíše o to, co je zajímavější, než o to co je pravdivější, alespoň většině lidí. Takže ta Occamova břitva je zřejmě pro většinu lidí tupá a ostatním oholí možnost vybrat si to co je pravděpodobnějí vlastní logikou. Navíc to co se zdá jenomu komplikovanější, může být pro druhého celkem jednoduché,pokud si to dokáže představit a naopak to co obsahuje paradoxy si ten druhý nedokáže představit a tak je to pro něj složité a komplikované. A nyní mne řekni ve kterém případě je správná ta Occamova břitva. (Occamova chápu, ale proč břitva?)
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/09/2008 : 11:28:54
|
MB, celkem souhlasím, ale jen podotýkám, že jsi opoměl toto:
quote:
tak tvá myšlenka ja sice méně komplikovanější...ale neodpovídá experimentům...a proto je třeba přijmout komplikovanější vysvětlení.
jinak nemožnost dosáhnout rychlosti světla je špatné, protože to znemožňuje možnost mezigalaktických letů...proto, pokud se nevymyslí nějaký "občůrání" přírody, za několik málo triliard let všichni umřem. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/09/2008 : 12:37:50
|
Rzwalde.
Nejspíš to bude tím, že nevím o jaké experimenty jde. Skus mně popsat nějaký experiment a podíváme se na to. Já myslím, že v tomto případě ty experimenty nebudou zcela jednoznačné.Ono je to s těmi rychlostmi všelijaké a hlavně těžko uchopitelné.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/09/2008 : 19:55:57
|
MB,
vím o experimentech, který prokázaly neměnnost rychlosti světla vůči různě se pohybujícím pozorovatelům
dilataci času (zpomalení atomových hodin --- nevím, zda v letadle nebo na oběžné dráze)
nebo dilataci času u částic v urychlovačích (u radioaktivních částic- -- poločas jejich rozpadu se zvětší, když jsou urychleny)
růst hmotnosti při urychlování částic v urychlovačích
a relativistický Dopplerův jev u astronomických objektů
o kontrakci délek nic nevím...
...ale více méně stačí prokázat jen neměnnost rychlosti světla vůči různým pozorovatelům a to ostatní z toho plyne |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 07:21:36
|
Rzwalde.
Tak tohle mně moc nepomůže. Pomohl by spíš třeba stručný popis těch pokusů. Hlavně těch které dokazují konstantu rychlosti světla vůdči všem pohybujícím se pozorovatelům. Já mám tušení, že právě zde bude ta chyba a opět to bude o tom, jak se co jeví.Měření rychlosti letu jednoho fotonu asi nebude tak docela reálné a tak se soudí nejspíše s vlnové délky světla . To jsou ty informace nutné k posouzení pokusu.Tím netvrdím, že mám lepší schopnost analyzovat ty pokusy než ty kapacity. Spíš mně jde o to, zda je výsledek jednoznačný, nebo připouští více výkladů. U lidí často dochází k tomu,že jim jakési vysvětlení vyhovuje a aby svou práci nezničili ostatní varianty přehlíží. Cosi takového se občas projevuje i u těch kapacit a ostatní jejich vývody přijmou právě proto, že se jedná o uznané kapacity.O mně je celkem známo, že pokud je to v mých silách, raději se podívám jestli nejsou ty vedlejší možné výklady reálnější.Prostě nemám respekt k autoritám.V procesu myšlení jsem našel tolik chyb kterých se autority dopustili,že respekt ani nemohu mít. Jen tak věřit není můj styl a proto nejsem studijní typ.
Nárůst energie,či hmotnosti v urychlovačích je celkem logický a je zde hned několik cest k vysvětlení, nikoliv jen jedna.Přestav si že sedíš v autě a jedeš určitou rychlostí.Kdybys seděl na váze, pak bude při jakékoliv rychlosti vážit stejně,ale když do něčeho narazíš,pak se energie rovná násobku hmotnosti a rychlosti.Měřit je možno pouze tu výslednou hotnost (energii) při nárazu.Výsledkem tedy může být závěr, že rychlostí roste hmotnost,ale to je chybný vývod. Ta hmotnost či energie je stále stejná,ale došlo zde k akci, která se projevila reakcí.Nevím jestli mně v tuto chvíli správněě rozumíš. Při jakékoliv rychlosti je tvoje váha stále stejná,pokud pohyb pokračuje.Při nárazu se váhá násobí rychlostí a teprve tím vzniká nárůst energie. Při těch pokusech nemohla být měřena hmotnost za letu,ale teprve tím zastavením a proto je zde vývod, že váha či energie roste rychlostí. Dalším vysvětlením může být nárůst hmotnosti jevem o kterém jsem zde hovořil jako o gravitačním motoru. K tomuto jevu může v urychlovači celkem snadno docházet. Ono vlastně k takovému jevu dochází celkem běžně.Představ si třeba atom kyslíku.Za určitých podmínek má určitou hmotnost danou atomovou váhou. Když jej však vystavíš vlivu vyšší teploty, dojde k urychlení jeho elektronů a tento začne stoupat vzhůru až na úroveň odpovídající výslednému stavu gravitace jeho jádra vhledem k planetě.(Samozřejmě vím, že atom kyslíku nemůže existovat samostaně, ale pouze v molekule)
Jinak řečeno. Vše může mít jiná vysvětlení a ne každý vývod je správný.Nadšení člověka, který má dojem, že objevil cosi zajímavého a podstatného jej může zavést k vývodům, které jsou bombastické, ale nikoliv správné. A to se stává i největším autoritám. Prostě je lidská vlastnost.Ani já proti tomuto nejsem imunní a to jsem zámečník.(he he he)
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 08:59:33
|
Ahoj Slavku
Podivej se prosim tady:
http://www.zapocet.kvalitne.cz/fyzika/index.html
je to celkem nazorne, je to popis pokusu, ve kterych bylo prokazano, ze rychlost svetla je nemenna (resp. nezavisla na rychlosti pozorovatele)
Teprve kdyz pochopis tohle muzeme se dostat nekam dal
Ale nic si z toho nedelej pokud to stale nepujde, neni moc lidi, kteri jsou schopni relativistickou fyziku chapat (vlastne spise neni moc lidi, kteri jsou schopni vubec nejakou fyziku chapat, ale to jina debata) |
Edited by - noemus on 03/09/2008 09:04:30 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 12:08:53
|
Richarde.
Vítám tě zpět mezi námi. Už se mně začalo stýskat po pořádném výprasku.
Můj procesor na to říká, že je to příliš mnoho dat, že se nevejdou do RAMky,takže budu potřebovat čas na zpracování,ale už tam tuším čertovinu. Ono to asi bude o něčem jiném, než co je s toho vyvozováno,ale to je zatím jen záblesk, nikoliv světlo. Docela mne to začalo zajímat a to je co říci, pokud se jedná o fyziku. Prostě je to správná hračka pro chlapy. Tak já jdu dumat a ty holt budeš muset počkat na mojí reakci.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 13:19:16
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Nárůst energie,či hmotnosti v urychlovačích je celkem logický a je zde hned několik cest k vysvětlení, nikoliv jen jedna.Přestav si že sedíš v autě a jedeš určitou rychlostí.Kdybys seděl na váze, pak bude při jakékoliv rychlosti vážit stejně,ale když do něčeho narazíš,pak se energie rovná násobku hmotnosti a rychlosti.Měřit je možno pouze tu výslednou hotnost (energii) při nárazu.Výsledkem tedy může být závěr, že rychlostí roste hmotnost,ale to je chybný vývod. Ta hmotnost či energie je stále stejná,ale došlo zde k akci, která se projevila reakcí.Nevím jestli mně v tuto chvíli správněě rozumíš. Při jakékoliv rychlosti je tvoje váha stále stejná,pokud pohyb pokračuje.Při nárazu se váhá násobí rychlostí a teprve tím vzniká nárůst energie. Při těch pokusech nemohla být měřena hmotnost za letu,ale teprve tím zastavením a proto je zde vývod, že váha či energie roste rychlostí. Dalším vysvětlením může být nárůst hmotnosti jevem o kterém jsem zde hovořil jako o gravitačním motoru. K tomuto jevu může v urychlovači celkem snadno docházet. Ono vlastně k takovému jevu dochází celkem běžně.Představ si třeba atom kyslíku.Za určitých podmínek má určitou hmotnost danou atomovou váhou. Když jej však vystavíš vlivu vyšší teploty, dojde k urychlení jeho elektronů a tento začne stoupat vzhůru až na úroveň odpovídající výslednému stavu gravitace jeho jádra vhledem k planetě.(Samozřejmě vím, že atom kyslíku nemůže existovat samostaně, ale pouze v molekule)
MB, nezlob...
1. na urychlování elektronů v atomu zapomeň, o tom jsme se bavili, proč to není možné
2. hmotnost se tam měří energií, kterou je potřeba dodat na určité urychlení. Není pravda, že hmotnost můžeš měřit pouze na vahách. Pokud částici urychluješ do kruhu, tak čím vyšší rychlost, tím větší odstředivá síla...tedy jiná dráha. Můžeš měřit tu dráhu. Nebo můžeš měřit elektricko-magnetickým siloměrem, pokud bude čátice nabitá. Nebo jednoduše při jiných energiích se nestabilní částice rozpadne na jiné produkty...takže stačí zjistit ty produkty a spočteš hmotnost. Určitě mají vymyšleny dostatečně důmyslné způsoby, aby změřili opravdu to, co změřit chtějí.
jinak doporučuji, aby ses Michelsonův pokus od noema nesnažil vyvracet, spíš se s ním smiř 
...ostatně se nemusíš zas až tak nějak kór moc smiřovat, jeho výsledek totiž není překvapivý, pokud bereš vážně princip relativity, že nelze rozhodnout, zda je soustava v rovnoměrném přímočarém pohybu a nebo v klidu. Kdyby rychlost světla nebyla vůči všem soustavám stejná, šlo by rozlišit, zda se pohybuji nebo ne právě pomocí tohoto pokusu. A vzhledem k tomu, že je logické, že nelze mezi inerciálními soustavami rozlišit, konstantnost c je už jen nezajímavý důsledek. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 14:07:46
|
Richarde a Rzwalde.
Vyskouším nyní zda máte smysl pro sci fi. Podažilo se mně spojení s centálním počítačem spojeného vesmíru, který je pod Jižním pólem a zadal jsem mu analýzu toho pokusu. Odpověď byla bomba.Pokusím se vám jeho slova reprodukovat. " Představ si světelný paprsek jako přímku na které jsou nalečené korálky. Díky své energii nemohou být k sobě blíž a nemohou být ani dál.Letí určitou rychlostí a v časovém úseku je jich určitý počet,Každý s těch korálků se projevuje enrgií.Ten počet za určitý čas je ta frekvence. Jenže ony všechny ty paprsky nemají stejnou rychlost a letí li pomaleji, v časovém úseku je těch korálků prostě méně, čili je zde nižší frekvence. A nyní si představ, že těch skupin různou rychostí letících paprsků je velmi mnoho a vlastně díky tomu vzniká celé spektrum. Nanes si ty skupiny na jednu přímku a vystřihni si v papíru okénko. To co je vlevo mimo toto okénko není vnímatelné ani měřitelné přístroji.To co je za okrajem levým stejně tak. Když nyní zvýšíš svou rychlost, vejde se těch korálků do časového úseku prostě více, to je dáno tou rychlostí.Pokud si označíš ty skupiny třeba písmeny a v klidu byla tou nejvíce nalevo skupinyy A, zmizí mimo okénko a tu frekvenci má písmeno B. Takže opět naměříš totéž. Kdybys měl tisíc pozorovatelů, každý naměří stejně, ale to okénko v papíru bude ukazovat jiné skupiny. Sestrojte si citlivější přístroje a poznáte jak jste se mýlili.Problém je v tom, že u určitou skupinu není možné označit tečkou a tak když vám zmizí do neměřitelna,považujete za tutéž tu další. A to je moje odpověď na tvojí otázku."
Co vy na to pánové? Mně se to zdá velmi pravděpodobné a myslím, že právě odtud vyšel omyl konstantní rychlosti vzhledem ke všem pozorovatelům. Co myslíte, přišel jsem na to sám za těch pár hodin, nebo si o těch mimozemšťanech vlastně vůbec nevymýšlím?Opakuji, že jsem jen zámečník.
Přece jen jsem na cosi zapomněl,ale berte to, že jak jsem koupil, tak prodávám.Nalevo od toho okénka jsou frekvence vyšší než měřitelné, napravo jsou nižší než měřitelné. Ale jak je to možné? Jde o ty napravo. Prý je to celkem jednoduché. Země se pohybuje určitou rychlostí a některé ty paprsky letící stejným směrem vzhledem k zemi vlastně stojí či dokonce se vzdalují.Dojde li ke zvýšení rychlosti, začne se pozorovatel vlastně blížit a čím je vyšší rychlost pozorovatele, tím vyšší je vlnová délka, čili frekvence a poté se objeví v tom okénku jako měřitelné, jenža se na druhé straně stanou ty měřitelné neměřitelnými a tak stále naměříte totéž ať se pohybujete jakoukoliv rychlostí. To že měříte pokaždé jinou skupinu (toho co je v okénku měřitelné) nemáte dle čeho určit. Přesto prý existuje bod dle kterého je možno poznat která skupina je právě měřena.Dá se to poznat, když plynule zvyšujete rychlost a současně měříte ty frekvence. V jednom místě prý dochází k prodlevě a následnému frekvenčnímu skoku a právě dle toho je možno určit skupinu, která je právě měřena a je v okénku měřitelné.
Konstantní rychlost světla je prý nesmysl vzešlý právě s tohoto efektu,čili chybné vyvození. Rychlosti se tedy skutečně sčítají jak to řekl sir Newton,ale posouvá se to okénko měřitelnosti.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 03/09/2008 17:11:21 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 17:53:35
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Vyskouším nyní zda máte smysl pro sci fi. Podažilo se mně spojení s centálním počítačem spojeného vesmíru, který je pod Jižním pólem a zadal jsem mu analýzu toho pokusu. Odpověď byla bomba.Pokusím se vám jeho slova reprodukovat. " Představ si světelný paprsek jako přímku na které jsou nalečené korálky. Díky své energii nemohou být k sobě blíž a nemohou být ani dál.Letí určitou rychlostí a v časovém úseku je jich určitý počet,Každý s těch korálků se projevuje enrgií.Ten počet za určitý čas je ta frekvence. Jenže ony všechny ty paprsky nemají stejnou rychlost a letí li pomaleji, v časovém úseku je těch korálků prostě méně, čili je zde nižší frekvence. A nyní si představ, že těch skupin různou rychostí letících paprsků je velmi mnoho a vlastně díky tomu vzniká celé spektrum. Nanes si ty skupiny na jednu přímku a vystřihni si v papíru okénko. To co je vlevo mimo toto okénko není vnímatelné ani měřitelné přístroji.To co je za okrajem levým stejně tak. Když nyní zvýšíš svou rychlost, vejde se těch korálků do časového úseku prostě více, to je dáno tou rychlostí.Pokud si označíš ty skupiny třeba písmeny a v klidu byla tou nejvíce nalevo skupinyy A, zmizí mimo okénko a tu frekvenci má písmeno B. Takže opět naměříš totéž. Kdybys měl tisíc pozorovatelů, každý naměří stejně, ale to okénko v papíru bude ukazovat jiné skupiny. Sestrojte si citlivější přístroje a poznáte jak jste se mýlili.Problém je v tom, že u určitou skupinu není možné označit tečkou a tak když vám zmizí do neměřitelna,považujete za tutéž tu další. A to je moje odpověď na tvojí otázku."
MB, dvě věci:
1. je chválihodné, že se poctivě díváš na seriál Hvězdná brána, je to opravdu inspirativní seriál, Báál je nejlepší!
avšak vyřid Asgardům, že maj v centrálním počítači chybu, pravděpodobně je nahekovali Replikátoři a nahráli jim tam virus.
2. vyřid jim konkrétně, že pozemské přístroje jsou natolik přesné, že dokážou bez problémů detekovat jakékoliv elektromagnetické vlnění od frekvencí nižších než 10^4 Hz a tomu odpovídajících vlnových délek několika kilometrů až po frekvence 10^18 Hz a vyšší s vlnovými délkami v řádu rozměru atomů a nižších. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/09/2008 : 18:40:57
|
Rzwalde.
Mám smůlu,protože se na televizi skoro nedívám a tak vlastně nevím o čem hovoříš.
Každý měřicí přístroj má své hranice a pokud bys chtěl měřit frekvenci světla, které ze slunce vyšlo a Zem minulo,čili se od Země vzdaluje, nenaměříš nic, protože je opět za hranicí měřitelnnosti. Takže pro ten posuv je stále dost místa.Kdybys však byl příkladně v raketě a letěl tím směrem a svou rychlost postupně zvyšoval,pak by se to neměřitelné stalo měřitelným a na straně opačné by se měřitelné stalo neměřitelným.Skus si to nakreslit.Fotony si nakresli jako korálky na niti v určité vzdálenosti, představ si, že každý ten korálek se projevuje energií, takže si pod to nakresli tu odpovídající vlnovku. Toto je klidový stav a nyní si představ že došlo k pohybu a za určitý čas jsi proletěl kolem X korálků,čili jsi naměřil určitou frekvenci.Zvýšíš li rychlost, mineš těch korálků prostě víc, čili došlo k zvýšení frekvence.Nyní si představ totéž v několika rychlostech najednou a získáš vlnové délky spektra.Ty si můžeš nanést na přímku a užít to okénko měřitelnosti. Vvýšíš rychlosr a na jedné straně tě cosi zmizí na jedné straně okénka a na druhé se objeví,ale naměřené hodnoty budou odpovídat předešlému měření, protože na jedné straně došlo ke zrychlení periody a na druhé ke spomalení. A tak s toho uděláš závěr,že se světlo pohybuje konstantní rychlostí vzhledem ke všem porozovatelům bez ohledu na jejich vlastní rychlost. Cítíš ten nesmysl? Představ si, že se od zddroje světla vzdaluješ vysokou rychlostí a přitom má vzhledem k tobě to světlo stejnou rychlost, jako když se ke zdroji světla stejnou rychlostí přibližuješ. To je přece paradox jako hrom. Jenže co vlastně měříš? Rychlost? nikoliv. Měříš tu frekvenci, čili vlnovou délku a zde je na místě ten posuv okénka měřitelnosti. POkud toto pochopíš, paradox se nekoná a vše získá logiku.
Otázka je, zda je správné bořit to, čeho si lidé váží a či je správné toto ochraňovat. Já myslím, že najdu li na budově statické chyby, které by mohly ostatní ohrozit,pak je správné tuto budovu zbořit a udělat tím místo pro lepší stavbu.Dokud lidé uznávají nesmysl, nemohou pokročit dál.Chybné teorie brzdí vývoj poznání.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Paradox
