www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum
Home | Profile | Register | Active Topics | Members | Search | FAQ
Username:
Password:
Save Password
Forgot your Password?

 All Forums
 Filosofie
 Libovolné téma
 Platón a výklad podobenství
 New Topic  Reply to Topic
 Printer Friendly
Previous Page | Next Page
Author Previous Topic Topic Next Topic
Page: of 4

IPC
Aktivní uživatel

France
235 Posts

Posted - 11/05/2008 :  19:14:36  Show Profile  Reply with Quote
Behem filosoficke cetby jsem nasel v knize Lva Sestova tento vyklad

" obyvatele jeskyne jasne a zretelne vidi vse, co se jim deje pred ocima. A cim pevneji a stabilneji duveruji tomu co vidi, tim je jejich stav beznadejnejsi. Nemohou proto najit jasnost ani zretelnost, pevnost ani stabilitu. Naopak museji prozivat nejvyssi podezreni, ohromny neklid, ze je zapotrebi ucninit extremni dusevni vypeti k tomu, aby dokazali zprethat okovy, jimiz jsou pripoutani k mistu sveho zalare. Jasnost a zretelnost, ktere tolik vsechny pokouseji - nejen Descartes (Descartes tento stav totiz je definaval, ale uz lide pred nim se jim nechavali klamat), vsem pripadaly jako zaruky pravdy. Platon je naopak povazuje za to, co pred nami pravdu navzdy zatajuje.
Jasnost a zretelnost nas nepritahuje k realnu, nybrz k iluzornu.

Leon Sestov Atheny a Jeruzalem. str. 99
Go to Top of Page

okref
Velmi aktivní uživatel

672 Posts

Posted - 11/05/2008 :  21:37:35  Show Profile  Reply with Quote
kritické myslení je fajn. jenze kriticke myslení také říká:
I nase predstava o vědění nabyvá vetší jasnosti s tím, jak vidíme potrebu zrusit jasnot v nem. Poznání potrebuje nejakou pevnou kotvu, u ktere by se kritičnost poznávání zastavilo. čím jinym by tato kotva měla být než samotnou jasností? jak budeme vědetl, že naše poznání je pravdivé? Až nebude co kritizovat. Ale nebude pak pochybnost právě na nejvyšší urovni. nemela by nase pochybnost byt vystupnována na nejvyšší míru? To by znamenalo, ze by poznáni nemohlo existovat v absolutní formě.

Dosel jsem tedy k tomu, ze zadné poznani, ktere si chce cinit narok na pravdivoststni hodnotu, nemuze existovat bez kritickeho náhledu na ně samo. Pravda tedy predpokládá kritické poznávání a kritizované poznání. Tím, kdo takto činí, je pravý filosof.

Ale nemylme se v tom, ze pravý filosof je čistý kritik. I on musí mit svou kotvu a právě na ni je kritika zaměřena. Myslí-li, ze jeho kritika je imunní vůči vší jeho kritice, pak s radostí musí přijmout kritiku jiných a peclive ji zvážit, nebot jej může přivést k pravdivější jasnosti.

docházím tak ke schématu:
poznání+kritika = poznávání jasné pravdy
Go to Top of Page

IPC
Aktivní uživatel

France
235 Posts

Posted - 11/05/2008 :  21:46:57  Show Profile  Reply with Quote
Prave to se v te knize resi, kdyz pouziji tvuj obrat, kam tu kotvu zavesit?
Autor hleda prave ty mista u filosofu, kteri se prave opirali o kriticky nahled...
Doporucuji k cetbe..
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 12/05/2008 :  08:44:57  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
Pánové.

Jsem nejspíše pesimistický dědek a nesdílím s vámi to vaše nadšení s toho, že přináležíte (či přináležím) k filosofům. Já jsem totiž poznal,že si ti připoutaní lidé v jeskyni docela libují v těch okovech a ty stíny přijímají jako skutečnost a pravdu.Filosofové jsou těmi, kteří jim ty stíny promítají ač jsou připoutáni stejně jako oni. Když se najde někdo, kdo jim skutečné světlo chce ukázat,tak jej všichni okřikují,že tím ničí jejich stíny, které jsou pro ně pravdou. A tak se vše točí stále dokola a lidé v té jeskyni se cítí bezpečnější v těch okovech a o to světlo vlastně vůbec nestojí, protože požírá jejich stíny. Lidé nechtějí přijít o své okovy ani stíny a slavným filosofem se může stát jen ten, kdo dokáže ukázat trošku hezčí obrázky a neničí tmu.
Otázkou je, zda je toto pesimismus,nebo reálný pohled na věc?

MB
Go to Top of Page

IPC
Aktivní uživatel

France
235 Posts

Posted - 12/05/2008 :  16:25:13  Show Profile  Reply with Quote
Ja si myslim ze mas pravdu, aspon to tak vetsine pripadech je. Nakonec to podobenstvi dopadne spatne, tak jak to spatne skoncilo ze Socratem.
Ale nastesti je tu vzdycky jeste osobni rovina, a to co se nazyva zizen po moudrosti
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 12/05/2008 :  16:38:59  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
IPC.

Ten můj pesimismus vychází z vlastní skušenosti a s toho, že mně ta žízeň po poznávání vůbec nechybí, ale spíše přebývá.Otázkou je pak, co s těmi nálezy? Skus idealistům ukázat světlo přirozené podstaty lidské duše, kolem které se idealismus točí jako Země kolem slunce.V tu chvíli začnou jejich stíny v tom světle blednout a již mne okřikují abych si to světlo strčil kamsi.Proto říkám. Žízen po poznání je jedna věc a to že se lidem spíše než světlo líbí ty jejich stíny,které považují za pravdu je věc druhá. Věř tomu,že kdyby někteří mohli, nalili by mně ten bolehlav do ucha také,či by mne rovnou upálili. A proč? Protože světlo ničí stíny.
Nyní to vypadá, jako bych se považoval ze lepšího, než jsou oni. Chyba!!! Jsem úplně stejný, jen se dívám na jiné stíny. Takže s té jeskyně je nevyvedu,jen si to vše uvědomuji a možná právě díky tomu podobnetsví. Myslím, že právě toto je smysl podobenství,přivést člověka k přemýšlení a nikoliv jen k nějaké pravdě.

MB
Go to Top of Page

IPC
Aktivní uživatel

France
235 Posts

Posted - 13/05/2008 :  19:50:03  Show Profile  Reply with Quote
Pro me je to samozrejmy anebo jak si predstavit pravdu bez premysleni?
Ja sam jsem proti jakekoliv forme ideologie, coz taktez toto podobenstvi potrhuje. Casto se divim jak nekdo muze vykladat mysleni platona jako pocatek totalitniho mysleni (nesmirne uznavany dnesni filosof Michel Onfray), kdyz Sokrat bojoval proti ideologii
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 14/05/2008 :  08:32:19  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
IPC.

Výborně.

Jsem proti každé ideologii.Krásné tvrzení. Vyjmi však pomyslně ideologie s historie a podívej se co zbude. Jaká by asi byla společnost bez ideologií? Je vůbec možné? Vytvoříš li pravidla světa bez ideologií, vznikne ideologie. Být proti ideologiím je celkem logické, protože ideologie daly lidstvu velká zla,ale je třeba si uvědomovat, že každá ideologie vzešla jako snaha o vytvoření lepšího světa a mezi ideologie počítám i všechny víry a náboženství. Podívej se do historie a prostuduj si, kdy kde a proč vznikly ty nové ideologie a jak se poté vyvíjely. Já jsem tak učinil i když na nízké úrovni a poznal jsem,že se stále opakuje totéž a to naprosto beze zmněny. oufám, že tě nebude proti mysli, když pro zjednodušení a pochopení užiji Budhova podobenství stromu znaků v otevřené formě. Na listech tohoto stromu jsou znaky pravd, či chceš li v tomto případě ideologií. Každý nový list vzniká,když lidé nejvíce trpí zneužíváním schopností listu který je na vrcholu tohoto stromu a vznik nového listu je motivován snahou o vytvoření světa bez toho utrpení vzešlého ze zneužití schopností (nechci užívat slova moc). Každý list vyrůstá dole a hovoří o lásce a porozumění.Po tom lidé touží a tak se k listu přidávají a tím rostou schopnosti tohoto listu.Zprvu jsou tyto schopnosti využívány ve prospěch druhých a tím vzniká u lidí láska k tomuto listu ideologie a ten opět roste, sílí a stoupá vzhůru.Po nějakém čase je list již tak silný,že vzniká myšlenka,že by zneužitím schopností mohl tento list zvítězit nad všemi ostatními listy a tak k tomu zneužití schopností dojde. A to již je zde inkvizice, svaté války a nebo třeba padesátá léta v případě komunistické ideologie. A opět lidé trpí a oět se najdou lidé, kteří hledaají pro svět lepší řád. Někteří se vracejí k ideologiím na jejichš zlo se pozapomnělo, ěkteří hledají řád zcela nový,ale najdou li jej, opět jen vyroste nový list ideologie na stromu znaků a chová se stejně jako všechny ostatní.
Říci, že jsem proti ideologiím tedy dle mého názoru nestačí a zdá se mně to být až laciným plácnutím a zvláště u filosofa.Já myslím, že je třeba hledat zákonitosti, které tento proces řídí a které lidé doposud nepoznali, čehož je důkazem to neustálé opakování stejného algoritmu. Právě tohle by měl být právě dnes vrcholný úkol pro filosofii a nic není přednějšího,protože jsou doposud ve prospěch pravd a ideologií zneužívány schopnosti a lidé již mají v rukách schopnosti dostatečné ke zničení všeho živého na planetě. Teprve když lidé poznají zákonitosti řídící tento proces dokáží vytvořit cosi nového v čem se ty vady ideologií neprojeví a to již bude věčné a bude se to na rozdíl od ideologií vyvíjet a růst aniž by to lidem dávalo utrpení zneužitím schopností.
A právě toto poznání mne přivedlo před třiceti lety k hledání.Začal jsem hledat ty zákonitosti,které tento proces řídí. Přistupoval jsem k tomu jako k matematice a hledal nejdříve společné jmenovatele....
Rozepisovat se o nálezech nebudu, protože by to bylo na dlouhé povídání,ale o jednom společném jmenovateli přece jen promluvím.Tím hlavním společným jmenovatelem je proces myšlení.Poznal jsem, že vše je řízeno zákonitostmi řídícími proces myšlení a vše s tohoto vychází.A tak jsem tyto zákonitosti hledal a cosi i našel.Teprve poté jsem byl schopen pochopit to stálé opakování stejného procesu a možná jsem našel i cestu k řešení. V žádném případě však tato cesta nesmí ničit ideologie, či je nějak ponižovat, či povyšovat. Když se na to tak podívám vlastně jsem se na konci vrátil k Budhovu stromu znaků a právě zde našel řešení. Čistý je ten,kdo dokáže urovnat listy tohoto stromu tak aby vznikl smysluplný text.Tomu se otevřou veškerá tajemství světa a žádný poklad mu nezůstane ukryt. Tak praví podobenství. Když si představím ten strom a na jeho listech písmena,pak vidím, že jsou v různých výškách (lidé svou pravdu povyšují a jiné ponižují) Abych mohl číst smysluplný text,pak musím všechny lidsty urovnat do jedné výšky (do řádku) Toto je řešení podobenství a toto je čistota.Čistým je ten, kdo dokáže všechněm pravdám a ideologiím dát stejnou výšku, čili žádnou nepovyšuje, žádnou neponižuje. Jinak řečeno tyto pravdy a ideologie pouze skoumá a hledá v nich to moudré.
Jak toto souvisí s řešením? Přímo. To nové nesmí být ideologie,ale cesta k čistotě pro všechny. Toto zní utopicky, že? Mám však na mysli vznik světové instituce ve které by se sešli zástupci všech ideologií a zde hledali společnou cestu pro všechny za pomoci pravidel rozhovoru znemožňujícího spor, postavení argumentu proti argumentu a napadání osobnosti toho, kdo cosi tvrdí. Cesta k věčnému míru tedy dle mého názoru vede všemi ideologiemi a nikoliv ideologií novou.Proto nejsem proti ideologiím i když znám zlo, které lidem daly.
Jediný nevyřešený problém je." Jak zabránit tomu aby se právě tato cesta nestala ideologií,kterou by se její zastánci snažili ostatním vnutit" S tím si nevím rady.


MB
Go to Top of Page

IPC
Aktivní uživatel

France
235 Posts

Posted - 14/05/2008 :  21:42:49  Show Profile  Reply with Quote
Myslel jsem ideologie jako princip filosofie.

Samozrejme ideologie je analogicke slove a ma vice vyznamu...
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 15/05/2008 :  07:00:54  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
IPC.


A to je vše? Čekal jsem od tebe víc.

MB
Go to Top of Page

glen.n
Nový uživatel

1 Posts

Posted - 06/04/2009 :  10:41:27  Show Profile  Reply with Quote
...jen poznámka: Mohli bychom na chvíli uvažovat o možnosti, že ten, komu bylo umožněno spatřit světlo a pochopit souvislosti, ale bez důkazu nebyl schopen ostatním v jeskyni své poznání předat, mohl být zároveň velmi schopný psycholog a vůdce. I bez fyzického důkazu by pak dokázal "strhnout" ostatní, aby uvěřili v "pravé světlo", které nikdy nespatřili. Lidská potřeba věřit, nechat se vést, principy davové psychózy aj. by v takové situaci mohly stačit na to, aby ostatní v jeskyni "poznali světlo skrze víru v něj".
Go to Top of Page

Rzwald
Grafoman

1522 Posts

Posted - 06/04/2009 :  12:15:25  Show Profile  Reply with Quote
quote:
Originally posted by glen.n

...jen poznámka: Mohli bychom na chvíli uvažovat o možnosti, že ten, komu bylo umožněno spatřit světlo a pochopit souvislosti, ale bez důkazu nebyl schopen ostatním v jeskyni své poznání předat, mohl být zároveň velmi schopný psycholog a vůdce. I bez fyzického důkazu by pak dokázal "strhnout" ostatní, aby uvěřili v "pravé světlo", které nikdy nespatřili. Lidská potřeba věřit, nechat se vést, principy davové psychózy aj. by v takové situaci mohly stačit na to, aby ostatní v jeskyni "poznali světlo skrze víru v něj".

tomu i věřím...naštěstí myslím, že člověk kdo se přiblíží poznání zjistí, že by nemělo smysl tohle počínání vůdce...


jinak ad
quote:
Originally posted by rajis

Jak byste si vyložili tento Platónův mýtus, copak se nám snaží tento filosof ukázat? Jedná se o takřka elementární filosofický textík, zajímá mě nakolik se ostatní budou slučovat či rozcházet v jeho výkladu/interpretaci.
tak imo přímočaře:

Skupinka lidí žije v jeskyni,
..jeskyň je náš svět --- tedy svět jednotlivin

a jsou připoutáni takovým způsobem, že se mohou dívat jen před sebe.
znamená, že jejich poznání je něčím omezeno (asi omezeno smysly...jejich tělem je omezeno)

Za jejich zády je malá zídka, kde hoří oheň. Nad tou zídkou střídavě vystupují různé věci a figury.
tohle nechápu, ale asi to bude mít něco společného s tím "prostředníkem", jak psal IPC

Spoutaní lidé vidí jenom stíny těch věcí a figur. Tyto stíny berou jako něco jsoucího, skutečného.
...tj. stíny jsou důsledky (projevy) jiných, skrytých jevů (těch figur), které zůstávají lidmi v jeskyni nepoznané...

Tyto stíny berou jako něco jsoucího, skutečného. Dokonce mezi sebou soutěží – snaží se odhadovat pořadí, v němž se stíny objevují.
doslova

Jeden z vězňů je zbaven pout .
...výplň, aby se děj pohnul (podobně jako v Heroes teď scénáristi zabili Daphne... :-( ..mrzáci..)

Je donucen vstát
tohle bych viděl jako buď pokračování výplně a nebo jako zajímavý postřeh, že lidi mají rádi jednoduchá vysvětlení, rychle se spokojí se stíny a rádi jsou naivní... Přemýšlení bolí a proto musel být připoutený člověk donucen vstát

a někdo ho vyvede pryč z jeskyně.
tj. ze světa jednotlivin do světa ideí

Světlo ho oslepuje, postupně si však zvyká.
to už jsem říkal, poznání bolí

Dochází k poznání, že Slunce je původem vší jasnosti, i toho co viděl v jeskyni. Své poznání chce ukázat i ostatním spoluvězňům a vrací se zpět do jeskyně.
blabla

V jeskyni nevidí nic, protože oči přivykli světlu.
když jednou dosáhneme poznání, navždy to změní naše uvažování a vidění světa. Proto ten člověk není již schopen se poznání vzdát a "být opět hloupý". Jakmile je člověk vyveden z blažené nevědomosti, je to napořád.
(mimochodem---s tím nesouhlasím, nicméně to už není filosofie, ale psychologie..)

Lidé v jeskyni se mu vysmějí.
protože nejsou schopni ho pochopit, vůbec nepochopí, o čem mluví...

Nejenže není schopný s nimi soutěžit v rozpoznávání stínů, ale nemá ani žádné důkazy.
nelze vést učené diskuse se šamany o tom, co nejlépe tak obětovat bohu deště, hromů a blesků, aby seslal blesk a zažehl oheň, který právě v ohništi nedopatřením vyhasl...
...moderní člověk vytáhne zapalovač...a když ho u sebe nemá, tak jim alespoň řekne že za několik tisíciletí dojdou k tomu, že lze rozdělat oheň pomocí jiskřiček z kamínků...tuhle informaci bohužel šaman odmítne jako bláznivou a tak život kmene opět svěřuje náhodě...


..určitě však nemyslím, že by tím Platon řešil nějakou politiku nebo smysl života nebo chtěl demonstrovat, že "Jasnost a zretelnost nas nepritahuje k realnu, nybrz k iluzornu." ..což je imo buď nepravda a nebo nějaká alegorie...pravděpodobně však nesmysl, neboť je to v přímém rozporu s Platónem, který vyloženě říká, že Slunce bylo tak jasné, že ho oslepilo...
Go to Top of Page

jrf
Aktivní uživatel

Czech Republic
278 Posts

Posted - 06/04/2009 :  20:54:24  Show Profile  Reply with Quote
Nenašel jsem žádné konkrétní poselství tohoto textu, tak jen několik, vlastně jen jeden, postřeh:

Lidé jsou připoutáni tak, že se mohou dívat jen před sebe + za jejich zády vystupují různé věci a figury => To znamená, že tyto věci a figury nikdy nespatříme, nikdy nepoznáme. I ten člověk, který byl osvícen a vrátil se, v jeskyni nic neviděl. Tedy nikdo nikdy neviděl, ani neuvidí tyto skutečné věci a figury.

Jinak při četbě vašich zajímavých příspěvků jsem si vzpomněl na jeden citát: "Believe those who are seeking truth, doubt those who find it." (Věř těm, kteří hledají pravdu, pochybuj nad těmi, kteří ji našli.)

Ještě mě napadá, jak vlastně lidé touží po poznání, tak bychom si měli položit otázky:
1, Pokud poznání dosáhneme, co budeme dělat pak? Pokud to nevíme, proč po něm toužíme?
2, Proč často automaticky předpokládáme, že nějaké poznání existuje?

Já budu za 2 měsíce Mgr. matematik a je zajímavé, že logické a kritické uvažování mě dovedlo do stavu naprosté iracionality, jakože nakonec asi můžeme všechno zpochybnit, ale co pak zbývá(jaký typ uvažování)? Takové to uvažování srdcem typu "tahle květina je krásná, to není jen tak" nás už vůbec nikam nedostane, maximálně k několika druhům náboženství, z nichž jedno předpokládá že tvůrce té květiny je takový, druhé že je makový, navzájem spolu nesouhlasí a začnou válčit.
Dál to nebudu rozvádět, nechci už více odbočovat od tématu.



Go to Top of Page

Rzwald
Grafoman

1522 Posts

Posted - 06/04/2009 :  21:53:37  Show Profile  Reply with Quote
quote:
Originally posted by jrf
Lidé jsou připoutáni tak, že se mohou dívat jen před sebe + za jejich zády vystupují různé věci a figury => To znamená, že tyto věci a figury nikdy nespatříme, nikdy nepoznáme. I ten člověk, který byl osvícen a vrátil se, v jeskyni nic neviděl. Tedy nikdo nikdy neviděl, ani neuvidí tyto skutečné věci a figury.
to nemůžeš brát zas uplně doslova :-D od toho je to jinotaj...že "tají jiné" :-)

...pro mě největší záhadou asi zůstane to, proč místo toho aby jasně řekl to, co chtěl říct, tak proč vymýšlel takový příběhy...


quote:
Originally posted by jrf
Ještě mě napadá, jak vlastně lidé touží po poznání, tak bychom si měli položit otázky:
1, Pokud poznání dosáhneme, co budeme dělat pak? Pokud to nevíme, proč po něm toužíme?
tak žejo, někdy stačí znát druhou derivaci :-D
...aneb stačí nám znát "tendenci". Dítě se naučí chodit na nočník a je pochváleno -- má radost. Naučilo se něco nového. Pak se naučí počítat a je opět pochváleno. Tak se naučí, že vždy když se něco naučí, tak je to dobře. A naopak když něco neumí, tak je to špatně. No a pak je to už jen setrvačnost.
...až dítě zestárne a mozek se mu zvětší, tak shledá, že něco dělá (učí se a učí se a učí se a učí se...) a neví vlastně proč. Cítí se otrokem svého bytí a vyvolá to u něj stres...což zapne jeho obranné mechanismy a zapojí mozkové závity. Dítě dodatečně vymyslí, proč dělá, co dělá. Já jsem si to třeba vymyslel takhle:
S mými znalostmi se prohlubuje má kontrola nad světem a pokud chci svět kontrolovat (=rozumět mu a předvídat ho, abych byl klidný a nic mě nepřekvapilo), což chci...tak pak pokračuji v akumulaci poznání...

No každý si to vymyslí nějak, ale za všechno můžou bídáci rodičové.
Třeba Freud říkal, že potřeba poznávat je vysublimovaná obranná reakce na orální frustraci :-D ...česky řečeno: filosové patří do cvokhauzu :-D
(trochu...jsem tu problematiku zvulgarizoval, ale v podstatě jsem neřekl nepravdu :-)

quote:
Originally posted by jrf
Já budu za 2 měsíce Mgr. matematik
gratuluji :-)

quote:
Originally posted by jrf
Takové to uvažování srdcem typu "tahle květina je krásná, to není jen tak"
ještě zbývá jeden typ uvažování, který já osobně považuji za nejpokročilejčí, neboť imho svědčí o vnitřní vyrovnanosti:
"tahle květina je krásná" ...a tečka.

Zvíře si květiny ani nevšimne, maximálně ji sežere. Prostý člověk si květiny všimne...a utrhne ji, neboť květina pro něho nemá význam pokud není doma ve vázi. Další stupeň ve vývoji jsou různé profesní pohledy - kapitalista v ní uvidí zisk urve ji a prodá, biskup v ní uvidí Boha a pomodlí se, biolog ji začne chránit svým tělem, fyzik si poťuká na čelo, neboť z její existence nelze dovodit nic zajímavého, právník na ni bude tupě zírat, a umělec ji zvěční v obraze. Filozof je první, který ji nevztahuje jen k sobě ...a filozof ji zpochybní.
Předpokládám, že ještě vyšší stupeň poznání bude reakce podobná reakci prostého člověka: "Tahle je květina je krásná."

nevím teda jestli vyplynula pointa příběhu, asi ne :-D ale.. to je fuk :-)

Edited by - Rzwald on 06/04/2009 21:59:11
Go to Top of Page

Miloslav Bažant
Ultragrafoman

Czech Republic
6254 Posts

Posted - 07/04/2009 :  07:42:54  Show Profile  Visit Miloslav Bažant's Homepage  Reply with Quote
Pánové.
V podobenství povrchní znění pouze ukazuje vnitřní algoritmus a ten je v podobenství důležitý.Proto se zdržím soudu nad podobenstvím a nebudu bádat na tím,zda Platon někde udělal logickou chybu, či nikoliv,ale převedu si podobenství do algoritmu.Tento algoritmus potom hledám shodu algoritmu s čímsi co mu odpovídá. Toto podobenství hovoří o nás lidech a o tom jak vnímáme svět. Když se nad tím zamyslím,pak ty řetězy jsou každého z nás.Každý se sám připoutává a každý se může i odpoutat.Ta jeskyně čili omezení rozhledu je dáno našemi schopnostmi i stavem soudobého poznání lidstva. Ty obrazy na stěně jeskyně jsou naší vlastní projekcí reality světa kolem ovlivněné projekcí ostatních.Přijmem li projekci jako realitu,pak si sami stvoříme své řetězy.Začneme li se ptát, zda je ten obraz skutečně realitou,odpoutáváme se od řetězů a najdeme li cestu k novým poznáním,pak opuštíme jeskyni,ale zde bych dodal, že naše větší část zůstává stále v jeskyni připoutána a stále sleduje ty projekce,které jako skutečnost přijala.A tak se necháváme oslnit světlem poznání,až začneme být slepí,protože to své poznání považuje za jediné správné a vracíme se zpět do jeskyně, kde toto promítáme na stěnu ve snaze ukázat pravdu ostatním. Jenže ty projekce jsou rovné s těmi ostatními a jen někdo je může přijmout. Ten jehož obrazům tyto odporují je považuje za omyl, či lež a tak to jde stále dokola a nemá to konce.
Co s toho vyplývá? Že vše jsou jen obrazy nikoliv pravda.Nejvyšším poznáním je stav kdy člověk pozná,že pravda je na konci nekonečna a vše až k pravdě je pouze a jen poznání.Že povyšování jakékolic pravdy se rovná pouze uznání těch obrazů na stěně. Jedině hledání poznání člověka zbavuje řetězů, protože poznání hledá ten, kdo pravdu ztratil.Uznaná pravda jsou ty řetězy a jsou pouze a jen naše.My jsme si sami žalářníky. A tak souhlasím s Jrf,když říká "Věř tomu kdo poznání hledá a nedůvěřuj tomu, kdo je našel." Ten kdo je našel, už jenom promítá obrazy na stěnu jeskyně pro ostatní a hlavně pro sebe sama.
Toto podobenství je téma na několikasvazkové dílo a nikoliv jen na několik řádek. Mohlo by se psát o tom, jak mnohé řetězy vytváří škola, o tom jak řetězy vytváří náboženství ,jak je někdy výhodné nevědět že cosi nejde,jak dokáže přetrhat řetězy, když člověk nedokáže slepě uvěřit autoritám a jejich výsledky ověřuje.Prostě a krátce.Tohle téma nikdy nedokážeme vyčerpat ,jen od něj můžeme utéct,když poznáme že ohrožuje naše řetězy,kterých si vážíme a považujeme je za naši přednost.


MB
Go to Top of Page
Page: of 4 Previous Topic Topic Next Topic  
Previous Page | Next Page
 New Topic  Reply to Topic
 Printer Friendly
Jump To:
www.FILOSOFIE.cz Diskusní fórum © (c) 2009 webmaster Go To Top Of Page
Snitz Forums 2000