| Author |
 Topic  |
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
 Posted - 30/01/2008 : 19:07:54
|
Já necítím, že bůh neexistuje. Jen neexistují žádné důkazy, že by existoval. A cokoliv co se snaží tvářit jako důkaz bylo dávno vyvráceno. Jediné co zbýva je jakási ,,mystická" zkušenost, poslední bašta vzdoru zastánců boha, která je ekvivaletní mým neviditelným příšerkám na Marsu.
Můžu zkoumat projevy boha, tak jak je daná náboženství definovala. A to se dá nazvat zkoumání boha. Jinak by to bylo stejně jako s těma mýma výtvorama na Marsu.
Nezapomínejte, že neexistence se prakticky nedá dokázat, takže odkazovat se na nějaké argumenty typu - ani není nic co by ho vylučovalo je opět cesto do bludného kruhu. |
 |
|
|
Petr1234
Nový uživatel
4 Posts |
Posted - 31/01/2008 : 10:02:46
|
Dokázat Boha je naprostž nesmysl, který plyne již z povahy Boha.Bůh je objektem víry - alespoň Bůh křesťanů.židů a muslimů, popř. dalších. Boha filosofů a matematiků možno dokazovat donekonečna, těžko někoho přesvědčí.Nicméně,alespoň ukazují dobré důvody pro to, proč by víra nemusela být až tak iracionální. Nicméně víra - to je krok do absurdna.Všechny "racionální" argumenty pro víru v Boha nacházejí svůj odraz v podobně "rozumných" důvodech pro ateismus.
Ty však těžko skutečně věřícího odradí. Vyvracejí totiž opět pouze konstrukce lidské mysli a touhy.
Nechme Boha víře. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 31/01/2008 : 12:24:01
|
Souhlasím s tím, že víra v Boha je věc citu a nikoliv rozumu, že skutečnosti jimiž rozumově dokazujeme existenci Boha jsou jen nepřímé důkazy, které netvoří logicky uzavřený kruh, a tedy nic jistě nedokazují. Stejně tak však nelze podle mne dokázat Boží neexistenci a ateismus je tak rovněž věcí citu a nikoliv rozumu.
Jenom bych chtěl podotknout, že bych chtěl být u toho, až lidstvo zjistí pravdu, zda Bůh skutečně existuje či nikoliv. |
Edited by - Dalibor Grůza on 31/01/2008 12:26:35 |
|
|
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
Posted - 31/01/2008 : 22:10:14
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Souhlasím s tím, že víra v Boha je věc citu a nikoliv rozumu, že skutečnosti jimiž rozumově dokazujeme existenci Boha jsou jen nepřímé důkazy, které netvoří logicky uzavřený kruh, a tedy nic jistě nedokazují. Stejně tak však nelze podle mne dokázat Boží neexistenci a ateismus je tak rovněž věcí citu a nikoliv rozumu.
Jenom bych chtěl podotknout, že bych chtěl být u toho, až lidstvo zjistí pravdu, zda Bůh skutečně existuje či nikoliv.
Proč myslíš, že ateismus je věcí citu a nikoliv rozumu? |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 01/02/2008 : 07:53:24
|
Falloute,
protože otázka existence ale i neexistence Boha, přestože lze pravdivě odpovědět buď pouze kladně nebo záporně, přesahuje dosavadní úroveň lidského exaktního (vědeckého) poznání. Rozumově odpovědět ji zřejmě bude možno teprve s prohlubujícím se poznáním, resp. s dosažením vševědoucnosti ze strany lidstva. Do té doby jde pouze o hypotézu, kterou stanovíme zejména na základě citu a poté se snažíme opřít o rozumové argumenty, resp. nepřímé důkazy, které však ani v jednom z obou případů netvoří uzavřený kruh,a tudíž jimi nelze jednoznačně prokázat existence ani neexistence Boha. |
|
|
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
Posted - 01/02/2008 : 17:03:49
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Falloute,
protože otázka existence ale i neexistence Boha, přestože lze pravdivě odpovědět buď pouze kladně nebo záporně, přesahuje dosavadní úroveň lidského exaktního (vědeckého) poznání. Rozumově odpovědět ji zřejmě bude možno teprve s prohlubujícím se poznáním, resp. s dosažením vševědoucnosti ze strany lidstva. Do té doby jde pouze o hypotézu, kterou stanovíme zejména na základě citu a poté se snažíme opřít o rozumové argumenty, resp. nepřímé důkazy, které však ani v jednom z obou případů netvoří uzavřený kruh,a tudíž jimi nelze jednoznačně prokázat existence ani neexistence Boha.
Já sem ji nestanovil na základě citu, jen čím víc mám informací a faktů o náboženství k dispozici, tim víc mi přijde existence boha méně pravděpodobná. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 01/02/2008 : 18:32:08
|
Falout.
Mám stejný názor. Čím lidstvo pozná více zákonitostí a podstat jevů, tím menší bude toho, co "je od boha" a jednou lidé ani nebudou vědět, co vlastně takový bůh byl. A tak nemeškejme a hledejme ty podstaty a zákonitosti,dokud spory mezi náboženskými pravdymi život nezničí. Protože smích nejlze napsat, tak upozor%nuji že se směji.Víš proč?
MB |
|
|
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
Posted - 02/02/2008 : 20:18:31
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Falout.
Mám stejný názor. Čím lidstvo pozná více zákonitostí a podstat jevů, tím menší bude toho, co "je od boha" a jednou lidé ani nebudou vědět, co vlastně takový bůh byl. A tak nemeškejme a hledejme ty podstaty a zákonitosti,dokud spory mezi náboženskými pravdymi život nezničí. Protože smích nejlze napsat, tak upozor%nuji že se směji.Víš proč?
MB
Tak s tímto nemohu souhlasit i v případě , že by se vědě podařilo popsat do posledního detailu celý svět (což mi připadá nemožné) stále zůstanou nezodpovězené otázky :
1)Popsala věda opravdu vše ?
2)otázka co je "prvotní příčina " ,neboli proč to vše
_______________________
Motto: Všechno je jinak |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 02/02/2008 : 22:02:33
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Falout.
Mám stejný názor. Čím lidstvo pozná více zákonitostí a podstat jevů, tím menší bude toho, co "je od boha" a jednou lidé ani nebudou vědět, co vlastně takový bůh byl. A tak nemeškejme a hledejme ty podstaty a zákonitosti,dokud spory mezi náboženskými pravdymi život nezničí. Protože smích nejlze napsat, tak upozor%nuji že se směji.Víš proč?
MB
Slávo,
projevuješ naivní víru ve vědu. Myslíš si třeba, že materialistický vědec přijde ke stejným závěrům a faktům jako idealistický?
Já ne. Ta věda je jakési mýtické monstrum, které existuje jen ve tvé hlavě. |
|
|
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
Posted - 03/02/2008 : 07:44:33
|
quote:
Originally posted by Gato
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Falout.
Mám stejný názor. Čím lidstvo pozná více zákonitostí a podstat jevů, tím menší bude toho, co "je od boha" a jednou lidé ani nebudou vědět, co vlastně takový bůh byl. A tak nemeškejme a hledejme ty podstaty a zákonitosti,dokud spory mezi náboženskými pravdymi život nezničí. Protože smích nejlze napsat, tak upozor%nuji že se směji.Víš proč?
MB
Slávo,
projevuješ naivní víru ve vědu. Myslíš si třeba, že materialistický vědec přijde ke stejným závěrům a faktům jako idealistický?
Já ne. Ta věda je jakési mýtické monstrum, které existuje jen ve tvé hlavě.
Jde přeci o to kdo z nich přijde s něčím použitelným, užitečným či čímkoliv co vědu posune dál. |
|
|
|
Fallout
Uživatel
58 Posts |
Posted - 03/02/2008 : 07:45:58
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Falout.
Mám stejný názor. Čím lidstvo pozná více zákonitostí a podstat jevů, tím menší bude toho, co "je od boha" a jednou lidé ani nebudou vědět, co vlastně takový bůh byl. A tak nemeškejme a hledejme ty podstaty a zákonitosti,dokud spory mezi náboženskými pravdymi život nezničí. Protože smích nejlze napsat, tak upozor%nuji že se směji.Víš proč?
MB
Po přečtení reakce Gata mě napadlo, že se směješ protože si v duchu představuješ jeho reakci, ale to asi nebude ono. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/02/2008 : 07:54:18
|
Gato.
Pokud bude vědec idealista postupovat pragmaticky k danému problému, může dojít ke stejnému závěru jako vědec materialistický. Problém nastane teprve tehdy, když vědec idealistický pozná, že to co nalezl ničí podstatu jeho víry. Tehdy se těžce rozhoduje, zde své poznání lidem nesdělí, nebo přestane být idealistou. Podobný problém by nastal, kdyby vědec materialisty našel pragmaticky důkaz existence boha.Potom by měl před sebou opět volbu, zda své poznání nesdělí, nebo přestane být ateistou. Schválně jsem užil slova ateista,protože materialistou by zřejmě zůstal,protože by k výsledku došel cestou materialistického skoumání a důkazů. Rozdíl mezi materialismem a idealismem je v tom, že materialista pracuje a fakty,které výsledkem vědeckého poznání a jsou dokazatelné. Idealista pracuje s výmysly, které není možné dokázat ani vyvrátit a které uznal za pravdu.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 03/02/2008 : 08:22:20
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Gato.
Pokud bude vědec idealista postupovat pragmaticky k danému problému, může dojít ke stejnému závěru jako vědec materialistický. Problém nastane teprve tehdy, když vědec idealistický pozná, že to co nalezl ničí podstatu jeho víry. Tehdy se těžce rozhoduje, zde své poznání lidem nesdělí, nebo přestane být idealistou. Podobný problém by nastal, kdyby vědec materialisty našel pragmaticky důkaz existence boha.Potom by měl před sebou opět volbu, zda své poznání nesdělí, nebo přestane být ateistou. Schválně jsem užil slova ateista,protože materialistou by zřejmě zůstal,protože by k výsledku došel cestou materialistického skoumání a důkazů. Rozdíl mezi materialismem a idealismem je v tom, že materialista pracuje a fakty,které výsledkem vědeckého poznání a jsou dokazatelné. Idealista pracuje s výmysly, které není možné dokázat ani vyvrátit a které uznal za pravdu.
MB
Slávo,
i výmysly jsou psychické fenomény, které lze zkoumat. Materialisté pracují s výmysly také např. objektivní svět nezávislý na vědomí je jejich výmysl, kterému slepě věří. To je veliký výmysl materialistů, o kterém ani neví.
Materialista pracuje s výmysly také, které idealisté už dávno vyvrátili, ale on pod vlivem této iluze žije slepě dál. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 03/02/2008 : 10:15:27
|
Gato,
každá filosofie materialistická, idealistická, ateismus či víra jsou vždy subjektivní (zejména citovou) záležitostí, kterou v konečném důsledku nejde ani potvrdit ani vyvrátit, protože z modelu světa (jevů), které máme obsaženy v naší duši, resp. mozku, nelze nikdy jednoznačně (na 100%)říci jaký svět ve skutečnosti jest (jaký je svět o sobě dle I.Kanta).
Z hlediska filosofie existuje jediná možnost, tj., aby (jevový) model světa, který filosofie předkládá, byl co nejméně logicky rozporný, co nejvíce logicky souladný. K tomu je třeba použít při řešení všech filosofických problémů poznatky nejmodernější exaktní vědy, v prvé řady matematiky a fyziky, která jsou nejobecnější, avšak i ostatních exkatních věd (chemie, biologie apod.).Filosofický (jevový) model světa, který by byl v rozporu s těmito exaktními vědami, by byl vnitřně rozporný, nesouladný. Se změnou těchto exaktně vědeckých poznatků by se měla rovněž změnit takto založená filosofie.
Proto má filosofie představuje pokus o fyzikální (čili exaktní) filosofii s použitím nejobecnějších fyzikálních zákonitostí při řešení obecných filosofických otázek. Přesto ani zde nelze dát 100% záruku skutečnosti dané filosofie. Opravíme-li slova německého filosofa Hegela: Co je rozumné je spíše skutečné a co je skutečné je spíše rozumné. Jinými slovy jde zde o pravděpodobnou nikoliv 100% jistou skutečnost a ostatní filosofie, které jsou v rozporu s moderní vědou, představují nepravděpodobný ale rovněž možný model skutečného světa, obsažený v duši člověka. |
Edited by - Dalibor Grůza on 03/02/2008 10:28:00 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/02/2008 : 16:23:33
|
Dalibore.
Většinou na tvoje vstupy neodpovídám,protože je to zatraceně těžké. Tvoje myšlenkové skoky jsou tak velké, že není možno téměř odpovědět na jedinou větu.Na začátku věty nadneseš problém a ve druhé části je to bez upozornění o něčem jiném.Občas do toho zamícháš hýbání mikročástic a já už dál ani nečtu. Zde jsem ale narazil na cosi, co mne k reakci pobídlo.Je to zmínka o rozumnosti. Nejspíše máš dojem, že každý ví co rozumnost je,ale představ si, že já to nevím.Skus tedy rozumnost nějak definovat, vysvětlit mně hloupému co rozumnost je,nebo chceš li, pak řeknu co si pod tímto slovem představuji a ty mne třeba můžeš opravit.
Jako základní veličinu si můžeme označit slovní základ rozum a označíme si tuto veličinu písmenem R. Tato hodnota se rovná maximu a proto k ní není možné cokoliv přidat.Nemůžeš mít větší rozum, než ve skutečnosti máš.Na tom se jistě shodneme.Od R tedy můžeme pouze odečítat,čili Rozum něčím omezovat. A tak je zde určité prostředí uznávající určité hodnoty ke kterým může stát názor stvořený rozumem v opozici a to zcela, nebo částečně. A tak nechceš li vyvolat odpor ,svůj rozum omezíš.Toto omezení si můžeme označit písmenem S. Společnost má určité obranné mechanismy které tě ohrozí, pokud budeš hlásat to, co tě rozum říká. A tak ze strachu svůj rozum omezíš.Toto omezení si označíme jako St. Když omezíš svůj rozum a dostaneš se do souladu se společností, můžeš postoupit výše v postavení a tuto motivaci si označíme písmenem M.
A tak se nám nabízí téměř celý vzorec rozumnosti, když rozumnost označíme jako Ro.
RO= R-(S+St)M (to M je mocnitel a mělo by být napsáno malým písmenem nad závorkou).
S tohoto vzorce vyplývá, že rozumnost je hosnotou vždy nižší než rozum a jsou li vysoké hodnoty v závorce, či mocnitel,pak rozumnost může být i záporné číslo stojící proti rozumu. A tak rozum vedl Galiea Galilej k určitému názoru ,ale rozumně toto popřel a rozum jej vedl k výroku " a přece se točí". Jan Hus odmítl rozumnost a zahynul na hranici.Ten kdo odmítl za komunistů jejich názor odmítl rozumnost a mělo to své důsledky.
Být rozumný hezky zní, ale jedná se vždy o hodnotu nižší rozumu.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Mýslíte, že jde dokázat existence Boha?
