| Author |
 Topic  |
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
 Posted - 06/11/2008 : 10:11:58
|
quote:
Originally posted by axel01
S tím Gaussem jsem to pro změnu vůbec nepochopila :-)
Oldow zrejme minil Gaussovo rozlozeni (krivku), stredem gausse asi myslel v podstate "prumernost" (typičnost)
quote:
Když hledáme, je to cesta, která nás živí a naplňuje. Nikdy nejsme spokojení a to je právě ono. Stav spokojenosti je brán jako stav lenosti a je opovrhován, protože dělá z lidstva dobytek a nenutí je se neustále přetvářet, vyvíjet.
S tím vřele souhlasím
Ale jen krátká poznámka k pojmu spokojenost: Možná to není úplně vhodné slovo pro vyjádření dané myšlenky, protože já jsem například se svým směřováním "spokojený", jsem tedy spokojený se svou "nespokojeností". To je zdánlivě ve sporu, ale jen proto, že nejsou k dispozici vhodné pojmy.
To, že jsem spokojen se svým směřováním, je mé pocitové rozpoložení, určitý pocit štěstí a smíření, či naplnění.
To, že nejsem spokojen se stávajícím stavem, je zase spíše určitá touha po zlepšení (zkvalitnění života), podepřená i rozumnou úvahou a rozhodnutím, je to i stanovení životních cílů. Pokud bych žádné cíle neměl nebo by již byly dosažené, pak budu moci "spokojeně" zemřít. Takže cílem mého života je vlastně "spokojeně zemřít". |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 06/11/2008 : 19:04:55
|
quote:
Originally posted by axel01
Délka, by dle mého neměla přesáhnout víc než pár minut bezprostředně po dosažení cíle; tedy jedná se o to, abychom se neopájeli již dosaženým a tak se přestali snažit a čehokoli dosahovat. Z toho vyplývá lenost, která je důsledkem spokojenosti.
..ale proč?!
Říkáš, že by délka spokojenosti neměla přesáhnout pár minut ..ale proč?!
...proč je nutné snažit se stále něčeho dosahovat?
...lenost imo není důsledek spokojenosti -- řekl bych, že důsledek spokojenosti je nicnedělání...
pod pojmem lenost myslím to, když člověk má za úkol něco udělat, ale nechce se mu do toho...
(učitelka mi dá úkol, já řeknu "ano, udělám jej" ..a pak jsem líný a neudělám jej -- to je lenost)
pod pojmem nicnedělání myslím to, když člověk nemá za úkol nic dělat, a tak nic nedělá, protože nemusí - není to od něho vyžadováno
(učitelka mi úkol nedala a já jej tedy nemusím dělat. Existují však studenti, kteří i přesto, že úkol nedostali, jej udělají, aby si dále procvičili látku...a to přesto, že ji rozumí -- dělají to pouze pro dobrý pocit)
Pokud jsi tedy přesvědčena, že spokojenost vede k lenosti, a proto je špatná, pak chápu, ale nesouhlasím (podle mne nevede k lenosti)
Pokud myslíš pod pojmem lenost to, co já myslím pod pojmem nicnedělání, pak trvá můj dotaz -- co je špatného na nicnedělání? (nebo na spokojenosti?) |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 06/11/2008 : 19:10:17
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Stav spokojenosti je dílčí dosažení příjemna.Pokud je tohoto stavu dosaženo ztrácí každý živý organismus potřebu na tomto stavu cokoliv měnit.
souhlasím...ale to neodpovídá na moji otázku --- v hinduismu (a myslím, že i v buddhismu taky) je tahle spokojenost cílem veškerého snažení a zdá se mi to logické a správné...a to je důvod, proč mě tak překvapuje názor, že spokojenost (resp. chybějící potřeba něco měnit) není dobrá.. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/11/2008 : 08:30:52
|
- v hinduismu (a myslím, že i v buddhismu taky) je tahle spokojenost cílem veškerého snažení a zdá se mi to logické a správné...a to je důvod, proč mě tak překvapuje názor, že spokojenost (resp. chybějící potřeba něco měnit) není dobrá..
Rzwalde.
Hinduismus vznikl jako větev budhismu a toto mají společné. Logické to je, protože to odpovídá základní logice vycházející ze samé podstaty života. Jenže to vzešlo pouze s pozorování a nebylo zcela pochopeno,že stav příjemna není stabilní. Dosáhneš li stavu příjemna a ztratíš aktivitu,pak se časem tento stav stane nepříjemnem a ty musíš překonávat mnohem více překážek abys stavu příjemna dosáhnul.Proto mluví buddhismus i Hinduismus o tom, že má člověk přijmout jako příjemno co nejnižší stav a neklást si vysoké cíle. A to je chyba buddhismu vycházejí však s podmínek,které tehdy v místě kde vznikal byly,čili velmi vysoká chudoba a podobně. To že tam ta chudoba trvá i dnes je z velké části zásluhou budhismu.Budhismus říká, spokoj se s málem a dosáhneš nirvány. Uvěříš li a spokojíš se z málem a děje se tak u hodně lidí, výsledkem je chudoba celé komunity.Chudoba, ale spokojenost. V tomto případě je spokojenost vlastně záporem. Vždy se jedná o poznání příčin a jejich následků.My evropané si klademe vyšší cíle ,čili spokojenosti dosahujeme mnohem méně,ale vede to k rozvoji celé společnosti,ale také k záporům, jakými jsou konzumní společnost, stresovaná společnost a podobně.Proto budhista může být spokojen s málem a může díky záporům kritizovat naší společnost, zatím co my se na budhisty díváme díky výhodám s despektem a závidíme jim právě tu spokojenost s málem a klid v duši s toho plynoucí.Skrátka vše má své klady i zápory a jde o to dkázat vidět jedno i druhé a vyvozovat s toho poznání,které využije výhod jednoho i druhého.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 07/11/2008 : 09:09:16
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
- v hinduismu (a myslím, že i v buddhismu taky) je tahle spokojenost cílem veškerého snažení a zdá se mi to logické a správné...a to je důvod, proč mě tak překvapuje názor, že spokojenost (resp. chybějící potřeba něco měnit) není dobrá..
Rzwalde.
Hinduismus vznikl jako větev budhismu a toto mají společné. Logické to je, protože to odpovídá základní logice vycházející ze samé podstaty života. Jenže to vzešlo pouze s pozorování a nebylo zcela pochopeno,že stav příjemna není stabilní. Dosáhneš li stavu příjemna a ztratíš aktivitu,pak se časem tento stav stane nepříjemnem a ty musíš překonávat mnohem více překážek abys stavu příjemna dosáhnul.Proto mluví buddhismus i Hinduismus o tom, že má člověk přijmout jako příjemno co nejnižší stav a neklást si vysoké cíle. A to je chyba buddhismu vycházejí však s podmínek,které tehdy v místě kde vznikal byly,čili velmi vysoká chudoba a podobně. To že tam ta chudoba trvá i dnes je z velké části zásluhou budhismu.Budhismus říká, spokoj se s málem a dosáhneš nirvány. Uvěříš li a spokojíš se z málem a děje se tak u hodně lidí, výsledkem je chudoba celé komunity.Chudoba, ale spokojenost. V tomto případě je spokojenost vlastně záporem. Vždy se jedná o poznání příčin a jejich následků.My evropané si klademe vyšší cíle ,čili spokojenosti dosahujeme mnohem méně,ale vede to k rozvoji celé společnosti,ale také k záporům, jakými jsou konzumní společnost, stresovaná společnost a podobně.Proto budhista může být spokojen s málem a může díky záporům kritizovat naší společnost, zatím co my se na budhisty díváme díky výhodám s despektem a závidíme jim právě tu spokojenost s málem a klid v duši s toho plynoucí.Skrátka vše má své klady i zápory a jde o to dkázat vidět jedno i druhé a vyvozovat s toho poznání,které využije výhod jednoho i druhého.
MB
Slávo,
hinduismus nemohl vzniknout jako větev buddhismu, protože hinduismus je starý 5000 let, beru-li v úvahu věrohodné zdroje informací v podobě mistrů. Opak je pravda. Ta nirvána není malý cíl, který každý člověk může dosáhnout.
Ta chudoba není na překážku dosažení spíše naopak. Vzpomenu-li si na mistry jako byl Ježíš, František z Asisi, Rámakrišna a na mnohé další, ti všichni volili chudobu dobrovolně.
Dříve projde velbloud uchem jehly než bohatec dosáhne nebeské království.
Mám-li volit chudobu a získat i s její pomocí nirvánu nebo mókšu, pak se pro ni dobrovolně rozhodnu, abych dosáhl sůj cíl.
Ti buddhisté neusilují o stav příjemna, protože ví, že takový stav dříve nebo později vystřídá stav nepříjemna a tak pořád dokola. Nirvána je NAD stavem příjemna a nepříjemna. To je vyšší cíl. Nirvána tudíž není žádný malý cíl.
Také se domnívám, že ty životní styly jsou protikladné.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/11/2008 : 12:10:52
|
Gato.
Nechci se přít a jistý si nejsem,ale budhismus je o tisíc let strarší než Hinduismus,čili 6000 let. Existovala však víra blízká hinduismu která se po vlivu učení Buddhova spojila s budhismem a spojením vznikl Hinduismus jako takový. Tato výchozí víra byla tedy mnohem starší než budhismus a hinduismus stále obsahuje mnoho prvků s toho původního náboženství. To původní náboženství nemám li chybné informace bylo staré více než deset tisíc let,ale hinduismem se stalo až po splynutí s buhdismem.
Moudrý člověk si vždy staví priority,protože nikdy není možné dosáhnout všeho. Užiji svého příkladu,protože je mně nejblíže. Když jsem objevil zákonitosti řídící proces myšlení, měl jsem na vybarnou několik cest. Mohl jsem myslet třeba na slávu a bohatství a snažit se toto poznání sdělit oficielně. Mohl jsem si toto poznání nechat sám pro sebe a mohl jsem je sdělit tak, že se sice dostane mezi lidi,ale já s toho nebudu nic mít. Pro mne bylo prioritou, aby se toto poznání dostalo mezi lidi a to ostatní se tím stalo nepodstatným. Takovou volbu měl před sebou třeba i ten Ježíš a ostatní tebou jmenovaní.Vybrali se podobně jako já. Ježíš mohl klidně založit sektu, stát v jejím čele a mít bohatství a slávu. Jenže by k jeho poznání vznikl odpor a dnes by o něm již nikdo ani nevěděl.Takže to není tím, že by volili chudobu,ale volili tu nejlepší cestu, či tu, kterou za nejlepší považovali. Ta chudoba byla tak nějak navíc a důsledkem zvolené cesty.
Nirvána je cesta středu,čili cesta ke splynutím s podstatou, chceš li s bohem v jednu bytost. Bůh je v budhismu vždy středem všehomíra.Cíl je to tedy vysoký,ale pouze tehdy, když v existenci boha věříš. Jinak je to cesta odnikud nikam a podstatnější než cíl je to moudro, které tě může cestou potkat.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/11/2008 : 18:18:31
|
| MB, buddhismus skutečně vznikl z hinduismu a to původně jako "naděje" pro dvě spodní kasty - šúdry (dělníci) a nedotknutelný (i když teda nedotknutelní nebyli pořádnou kastou, ale naprostými vyděděnci z hidnuistické společnosti), kterým byla upřena možnost duchovního rozvoje. V buddhismu může nirvány dojít každý -- je to více méně tolerantnější a trochu zjednodušená (není tam důraz na mytologii, nejsou tam bohové, atd.) a abstraktnější verze hinduismu. (alespoň já jsem zatím nepochopil, co přesně znamenají ty ušlechtilé Buddhovy pravdy, zatímco když si přečteš Bhagavadgítu, tak tam není moc co řešit..je to napsaný "blbuvzdorněji")(zatím mám takový pocit) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/11/2008 : 14:13:46
|
Rzwalde.
Hinduismus se vstupem buddhismu změnil. Je to podobné jako to že z židovtví vzniklo křesťanství a je otázkou,zda toto považovat za kontinuitu. Ten původní hinduismus byl tak trošku o něčem jiném, než je ten dnešní.
Tu Bhagavadgítu jsem kdysi četl,ale nedočetl a skončil jsem dost blízko začátku.Měl jsem ji půjčenou a zas až tolik jsem se nenudil,abych ji dál řetl.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 08/11/2008 : 17:50:44
|
Rzwald,
už tady bylo řečeno, že nirvána, je dosažení něčeho, co je nad spokojeností nebo nespokojeností. S tím souhlasím. Nejde tady totiž o smyslové vnímání, nicnedělání, jak si ho asi představuješ. Jde tady o vyšší cíl, který je možno naplnit jenom tak, že si spálíš jazyk, aby ti nic nechutnalo, ucpeš uši, abys nic neslyšel, zavřeš oči, abys nic neviděl atd. atd....
Tímto způsobem se můžeš přiblížit nirváně, řekněme. MY se tady pořád utváříme, hledáme cesty, stále se měníme a nikdy nejsme spokojení - protože pocit spokojenosti je pouze falešný a nestálý, v tom se ani hinduisté nemýlí.
Už s tebou ztrácím trpělivost. Tak to napíšu takhle: Kdybys měl nadání (uměl bys psát, skládat básně, kreslit, hrát...to vše jen subjektivně..), které by vyžadovalo, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
Kdybys měl nadání pro matematiku, která by vyžadovala, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
A tak, jak každý přejímá ty své logiky, které jsou sice odlišné, ale z jiného úhlu pohledu mohou být úplně stejné, jsou tedy dvěma stranami jedné mince, nebo několika tisíci stranami jednoho tisícihlanu.
...proč je nutné snažit se stále něčeho dosahovat?
Protože je ti dosahování smyslem života..? Například?
To je mi pěkně hloupá otázka...Stejně tak se tě můžu zeptat, v čem je lepší ničeho nedosahovat, navíc si odporuješ, s tím že kultura jde moc rychle dopředu; takže tedy ti starší by se jí měli přizpůsobit, něco nového se naučit, ale přitom tady říkáš, že stav spokojenosti je úplně ideální.
Třeba jsou všichni na celém světě spokojení a už nepotřebují nic dalšího ke spokojenosti. Proč se učíš ty? Jsi spokojený a čteš?
Proč teda čteš? Proto, abys řekl, že jsi něco četl, nebo proto, abys řekl, co ti to dalo?!
Konečně ta jiná logika, kterou si nedovedeš představit, že by vůbec existovala :
http://www.edisk.cz/stahni/32835/umeni_nebo_zivot-ukazka.doc_34.5KB.html
|
Edited by - axel01 on 08/11/2008 17:52:30 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 09/11/2008 : 01:00:39
|
quote:
Originally posted by axel01
Rzwald,
už tady bylo řečeno, že nirvána, je dosažení něčeho, co je nad spokojeností nebo nespokojeností. S tím souhlasím. Nejde tady totiž o smyslové vnímání, nicnedělání, jak si ho asi představuješ. Jde tady o vyšší cíl, který je možno naplnit jenom tak, že si spálíš jazyk, aby ti nic nechutnalo, ucpeš uši, abys nic neslyšel, zavřeš oči, abys nic neviděl atd. atd....
Tímto způsobem se můžeš přiblížit nirváně, řekněme.
...no buď si nerozumíme a nebo možná bude potřeba ujasnit si, co je to nirvána, protože nirváně se tímto:
že si spálíš jazyk, aby ti nic nechutnalo, ucpeš uši, abys nic neslyšel, zavřeš oči, abys nic neviděl atd. atd....
Tímto způsobem se můžeš přiblížit nirváně, řekněme.
rozhodně nepřiblížíš. První část buddhistické ztezky je právě otevřít oči a vnímat pravou podstatu věcí. Takže žádné zavírání očí, ucpávání uší, atd. Podobně v hinduismu je opět cíl stav samádhi, tedy taková "hinduistická nirvána"...to je stav, kdy je tvá mysl nehybná, jsi odproštěna od chtění i usilování, je to stav nekonečného míru, tedy již nic nekonáš ani konat nechceš. Když světci dokážou dosáhnout stavu samádhi, obvykle opustí svou tělestnou schránku, protožena světě již není pro ně dobré místo. Krom toho, tělem proudí tak silné energie a čakry jsou tak aktivní a harmonizované, že tělo není tento energetický nápor schopno vydržet. Mimochodem takhle je v hinduismu vysvětlována smrtelnost světců. (zdůvodnění, proč i mniši zemřou stářím)
Stav samádhi se tedy dá charatkerizovat jako stav blaha.
Nirvána (samádhi) je samozřejmě nad spokojeností, ...ale pouze v tom, že nirvána i samádhi jsou spojeny i s věděním, nejen se spokojeností. Spokojený může být i vůl těsně před porážkou.
Přičemž minimálně v tom hinduismu je spokojenost cílem. Aby jsi ji však dosáhla, musíš podstoupit cestu jógy, která jako vedlejší produkt způsobí, že budeš rozvíjet své smysly, svou moudrost, vědění, fyzické zdraví, atd. ...ale to pouze kvůli tomu, aby jsi mohla dosáhnout této spokojenosti, která je charakteritozována právě oním nicneděláním a nepřemýšlením (nebo taky dobrovonou a řízenou smrtí -- tedy opuštěním fyzického těla)
Takže můžeme sice debatovat nad významem slova spokojenost a zda je nirvána nad spokojeností a v jakým slova smyslu...ale myslím, že tento zevrubnější popis je ve sporu s tvým cílem neustále se vyvíjet a přetvářet.
quote:
Originally posted by axel01
MY se tady pořád utváříme, hledáme cesty, stále se měníme a nikdy nejsme spokojení - protože pocit spokojenosti je pouze falešný a nestálý, v tom se ani hinduisté nemýlí.
a myslíš, že je to dobře? To je právě (alespoň podle východních filosofií) špatně.
quote:
Originally posted by axel01
...proč je nutné snažit se stále něčeho dosahovat?
Protože je ti dosahování smyslem života..? Například?
To je mi pěkně hloupá otázka...
tvůj soud mi připadne lehce nepromyšlený (krom toho já jsem chtěl minimálně 2, nikoliv jeden důvod). V původním příspěvku jsi totiž psala:
Délka, by dle mého neměla přesáhnout víc než pár minut bezprostředně po dosažení cíle; tedy jedná se o to, abychom se neopájeli již dosaženým a tak se přestali snažit a čehokoli dosahovat. Z toho vyplývá lenost, která je důsledkem spokojenosti.
tedy cosi s obecnou platností, dáváš doporučení, jak je to správné
..alespoň já jsem to tak pochopil
...proto je má otázka velmi na místě, protože jsem chtěl vědět, zda pouze reprodukuješ kapitalistickou morálku a nebo to máš podloženo ještě něčím dalším. Pokud je ti smyslem života stále dosahovat spokojenosti...pak v pořádku, ale nemůžeš svůj smysl života "nutit" ostatním
..nutit je v uvozovkách, protože jsi to nijak nenutila, ale z toho co píšeš pro mě vyplynulo, že si myslíš, že je to jediné správné -- obecné pravidlo. A já ti oponoval a dával za příklad hinduismus, buddhismus (a ostatně i taoismus můžu přidat), abych ti ukázal, že existují propracované systémy, které tvrdí opak. To je celé. Nejde mi o to tě přesvědčit, jde mi o to jen upozornit, že tvé tvrzení nemá obecnou platnost....pokud má, měla bys ji imo dát do souladu s východními učeními (buď říct, jakou má tvé objektivní výhodu nebo najít chybu v jejich učení)
quote:
Originally posted by axel01
Stejně tak se tě můžu zeptat, v čem je lepší ničeho nedosahovat,
to je imo velmi správná otázka...
...a taky velmi propracovaná --- na tomto stojí většina východní filosofie, takže bych tu v odpověď mohl psát celkem dlouho...ale spíš tě odkážu na google, protože to je příliš rozsáhlé téma
quote:
Originally posted by axel01
navíc si odporuješ, s tím že kultura jde moc rychle dopředu; takže tedy ti starší by se jí měli přizpůsobit, něco nového se naučit, ale přitom tady říkáš, že stav spokojenosti je úplně ideální.
no nejsem si jist, jestli jsem já tohlecto říkal (že kultura jde moc rychle dopředu)
...pokud vím, tak na to si stěžoval MB (nikoliv já!) a já jsem právě říkal, že se mi to vůbec nezdá (!)...a že problémy spatřuji v tom, že staří neradi příjmají nové věci a pak nemají náhled do světa mladých a způsobuje to komunikační problémy
...že se staří mají více zajímat o nové věci jsem doporučoval jako řešení problému zvětšujících se generačních rozdílů...tedy jako způsob, jak opět nastolit spokojenost. Určitě bych nikdy netvrdil, aby staří přejímali nové věci jen proto, že tu nové věci jsou...to je zcela v rozporu s mou filosofií.
quote:
Originally posted by axel01
Už s tebou ztrácím trpělivost.
jen pozn.: pokud ti diskuze se mnou způsobuje nelibé pocity, pak není nutné se mnou diskutovat jenom proto, že já jsem tě citoval. Já jsem reagoval proto, že jsi napsala výrok, s kterým jsem logicky nesouhlasil a chtěl jsem buď pochopit tvou logiku nebo opravit svou logiku a nebo upozornit na chybu v tvé logice (a tím ti pomoci)...přičemž na fóru jsem proto, že logické verbální myšlení mi působí odpočinek od toho, co dělám jinak.
quote:
Originally posted by axel01
Tak to napíšu takhle: Kdybys měl nadání (uměl bys psát, skládat básně, kreslit, hrát...to vše jen subjektivně..), které by vyžadovalo, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
Kdybys měl nadání pro matematiku, která by vyžadovala, abys přejal určitou filozofii, logiku, přejal bys ji? Myslím, že ano.
..to právě že ne
quote:
Originally posted by axel01
Proč se učíš ty? Jsi spokojený a čteš?
Proč teda čteš? Proto, abys řekl, že jsi něco četl, nebo proto, abys řekl, co ti to dalo?!
teď nevím jakou to má souvislost...
...ale čtu a učím se jen a jen proto, že mi to působí spokojenost, případně se tím vyhýbám nespokojenosti (pramenící např. z toho, že dostanu trest, že jsem dostal pětku)
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 09/11/2008 : 01:27:56
|
quote:
Originally posted by axel01
Konečně ta jiná logika, kterou si nedovedeš představit, že by vůbec existovala :
http://www.edisk.cz/stahni/32835/umeni_nebo_zivot-ukazka.doc_34.5KB.html
chjo, proč jsi dala do kurzívy, že si ji nedobvedu představit? Nic takového jsem tady nikde nepsal...a představit si ji dovedu velmi dobře --- nedokážu ji však pochopit.
Jinak díky za ukázku....avšak na tu se nevztahuje můj předešlý výrok -- tuhle logiku pochopit dokážu:
Jestliže normální člověk je pohlcován svou existencí, je-li jí uspokojován a usměrňován, umělec je znamenán vnitřním napětím, které se nevybíjí praktickými úkony životními, ale žádá si duchovního činu, aby bylo usmířeno, vždy znovu usmiřováno.
tedy proč umělec se oddává oné "trýzni"? ...aby se zbavil vnitřního napětí -- tedy aby dosáhl spokojenosti --- resp. aby se vyhnul nespokojenosti (=nepříjemné vnitřní napětí), musí tvořit (=uvolnění onoho nepříjmeného napětí, rozpustí jej v tvorbě)
...proti tomu nemám námitek. Nicméně i autor sám píše, že u normálních lidí je tomu jinak. Umělec je neschopen trvalé spokojenosti. Kdyby ji schopen byl, nemusel by tvořit. Cílem proto v této ukázce nevidím tvorbu nebo "trýzeň", ale opět spokojenost. Pokud je tohle to, o čem jsi celou dobu mluvila, pak asi nejsme ve sporu.*
(*nicméně tohle slovíčkaření je imho na místě, protože pak politik v televizi řekne, že tohle a tohle zvýšilo HDP na hlavu a chce to použít jako argument pro svou ideologii...imo je třeba mít na paměti, že HDP na hlavu vypovídá o celkové tvorbě kapitálu, tedy o té tvorbě, rozvoji, atd., ..neříká to nic o spokojenosti obyvatel ani o dobru, atd. ..ale možná, že tohle už je fakt triviální slovíčkaření) |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 09/11/2008 : 21:59:38
|
V prvé řadě, nikde jsem tady nenapsala, že podporuji hinduismus nebo buddhismus. Takže s nimi klidně mohu být ve sporu.
Pouze jsem mluvila o nirváně, která zde byla probírána. Mám tedy asi jiné zdroje než ty, protože jsem o nirváně četla jako o stavu nad myslí, tedy nad smysly, což je ostatně smyslem jakékoliv filozofii, odprostit se od smyslů.
To je právě (alespoň podle východních filosofií) špatně.
Opět, nezáleží mi dost dobře na tom, co je podle koho dobře nebo špatně. To je morální řetězec vycházející z nějaké filozofie, kterou nevyznávám (mimoto se jí ani neplánuji zabývat...) a tento výrok jsem vyčetla pouze z předcházející diskuze.
Je-li ten výrok špatně, pak se samozřejmě omlouvám;
ad.
Jistě chápeš, že tady nebudu psát dva důvody a více, pakliže mi stačí pouze důvod jeden.
Skutečně ti mohou mé výroky připadat nepromyšlené, já tady totiž jenom obhajuji to, že mohou existovat logiky - že jich může být více, jak už zde napsal pan Bažant -, a snažím se popřít tvé původní tvrzení, totiž že každá logika má cosi společného.
Nemá. Pakliže logika obsahuje nelogiku, tak například nemůže mít nic společného s jinou logikou. Ledaže i její součástí by byla zase nelogika.
pokud má, měla bys ji imo dát do souladu s východními učeními (buď říct, jakou má tvé objektivní výhodu nebo najít chybu v jejich učení)
:-) Nevidím důvod, proč bych svou logiku porovnávala napoprvé zrovna s východními učeními, pokud bych ji vůbec měla potřebu srovnávat;
..nutit je v uvozovkách, protože jsi to nijak nenutila, ale z toho co píšeš pro mě vyplynulo, že si myslíš, že je to jediné správné
Správně, nic takového jsem tady nedělala. Také píšeš o své logice jako o jediné správné.;-)
Jestliže normální člověk je pohlcován svou existencí, je-li jí uspokojován a usměrňován, umělec je znamenán vnitřním napětím, které se nevybíjí praktickými úkony životními, ale žádá si duchovního činu, aby bylo usmířeno, vždy znovu usmiřováno.
=> Samozřejmě, že co píšeš, je pravda, ale jasně vidíš, že jako životní postoj je zde nastolen trvalý stav nespokojenosti, která se sice sníží tvorbou, ale opět - po vykoneném, vytvořeném -,je zpět ta nespokojenost.
To, že mě nudí tvé sáhodlouhé rozebírání vět na kousky, je pravda a nehodlám od tohoto výroku opouštět;
možná jsem jenom paranoidní jedinec, ale každopádně mi to tahání se o poslední pravdu připadá za vlasy přitažené a nepříjemné.
Kromě toho mám pocit, že naše diskuze dávno skončila. Jistě, mohla bych se pitvat ve tvých logických pravidlech, jako to děláš ty, ale problém je v tom, že já tato pravidla respektuji, zatímco nemám potřebu chápat je;
zatímco ty se snažíš pochopit logiku, ze které předem víš, že si z ní nic neodneseš. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 09/11/2008 : 23:29:16
|
Axel, ty máš jazyk jak břitva, jsem rád, že tě tady máme |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 10/11/2008 : 00:58:43
|
axel01,
pouze se ještě ohradím proti věcem, které jsem neřekl a ty říkáš, že jsem je řekl:
quote:
Originally posted by axel01
Skutečně ti mohou mé výroky připadat nepromyšlené, já tady totiž jenom obhajuji to, že mohou existovat logiky - že jich může být více, jak už zde napsal pan Bažant -, a snažím se popřít tvé původní tvrzení, totiž že každá logika má cosi společného.
1. takové tvrzení jsem nepronesl (ani s ním nesouhlasím, ale nesouhlasím ani s tvým důkazem)
2. nepromyšlený byl výrok, že je to hloupá otázka....označil jsem za nepromyšlený pouze tento jediný tvůj výrok, ne jiné
quote:
Originally posted by axel01
..nutit je v uvozovkách, protože jsi to nijak nenutila, ale z toho co píšeš pro mě vyplynulo, že si myslíš, že je to jediné správné
Správně, nic takového jsem tady nedělala. Také píšeš o své logice jako o jediné správné.;-)
to teda nepíšu... (!)
quote:
Originally posted by axel01
zatímco ty se snažíš pochopit logiku, ze které předem víš, že si z ní nic neodneseš.
to jsem taky neřekl a taky to není pravda |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 10/11/2008 : 09:44:29
|
Nerad vás ruším ve vašem sporu.
Ale musím poznamenat, že každá logika musí respektovat princip bezespornosti. A všechny "logiky", tedy něco společného mají. Bez principu bezespornosti nelze něčemu říkat logika.
Pokud tedy za svoji "logiku" někdo považuje nelogické, tedy sporné myšlení, pak to prostě logika není. A je jedno jak tomu říká. Není možné si libovolně osobovat významy slov a přizpůsobovat si jazyk obrazu svému. Existují prostě určité meze. A za těmito mezemi již pak nemluvíme stejným jazykem a pochopitelně si pak ani nerozumíme.
Pokud si však chceme rozumět, pak bychom měli mluvit stejným jazykem. A měli bychom tedy uznat alespoň onen princip bezespornosti v logice. A nelogickému myšlení neříkat "logika". Pokud někdo odmítá takovéto základy uznat, pak se sám vylučuje z diskuze. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Sny
