| Author |
 Topic  |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
 Posted - 20/10/2008 : 22:07:40
|
Existují metody a jaké?
Jak z dítěte vychovat osobnost a jak svůj přístup s přibývajícím věkem měnit, měl by se měnit?
Rodiče se velmi často dívají na svého potomka jako na produkt vlastního úsilí a už méně jako na novou, individuální bytost.
Ve své podstatě to také znamená, že se ho snaží mít pod kontrolou a řídit veškeré jeho procesy. Kladou otázky a musí všemu porozumět.
Problém však může nastat v momentě, kdy potomek začne myslet individuálně a stojí před sebou samým. Uvědomí si, že rodiče jsou sice strůjcem jeho dosavadních životních pravidel, ale pokud má ve světě přežít, musí si vytvořit vlastní, protože se ta jejich dostávají do konfliktu s tím co vidí on když nejsou poblíž.
Pokud pak bývá často vystavován zpovídání a jakékoli rozhodnutí nemůže učinit bez konzultace se svými stvořiteli, jeho osobní růst to omezuje a pokud ne, začne k nim cítit pohrdání.
Naslouchat neznamená řídit. Pokud jim chceme pomáhat, měli bychom si všimnout kdy jsou naše otázky vítané a kdy spíše na obtíž. Kdo si takovou skutečnost neuvědomí, může se se svými potomky zaseknout v místě, kdy z nich budou buďto submisivní chudáčci nebo spratci, kteří si neváží ničeho ani sebe. |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 20/10/2008 : 22:24:02
|
neronisi,
na to jsou knížky...
nicméně i bez knížek můžu říct, že pokud se rodiče dívají na svého potomka jako na produkt vlastního úsilí, tak to není dobře..
na druhé straně obecně ve výchově nevidím nějaký zásadní problém.
Pokud si člověk zodpoví dvě jednoduché otázky, nemůže imho nastat problém:
1. proč chci mít děti?
2. vím, jak je vychovat?
otázka 2. je tiviální, protože odpověď bude u 90% populace "ne" a řešení nasnadě:
bankomat -> knihkupectví -> knížka (spíš knížky) -> postel ..a číst.....
s první otázkou je to asi krapet horší...
nicméně je imo důležitější...protože zamyslet se nad ní pak může zabránit tebou zmíněným případům, kdy se rodič na potomka dívá jako na produkt vlastního úsilí, jinými slovy jako na věc. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/10/2008 : 07:45:24
|
kdy se rodič na potomka dívá jako na produkt vlastního úsilí, jinými slovy jako na věc.
Myslím,že jsme zde pouze dva, kteří to mohou posoudit s obou stran a to já a Navi.Oba jsme byli dětmi a oba rodiči. Vy ostatní pouze dětmi a být rodiči vás teprve čeká a tak na to máte pouze jeden pohled.
Rodiče mají a cítí zodpovědnost za to co splodili.(jak kteří)V základu jde o to vychovat ze svých dětí slušné bezkonfliktní lidi schopné žít ve společnosti. To však vůbec není lehké a je zde mnoho vlivů,které to ovlivňují,většinou negativně.A tak se rodič ocitá v nezávidění hodné situaci.Sleduje svého potomka a když u něj vidí znaky něčeho negativního, snaží se to eliminovat,jenže každý soudí dle sebe a svých skušeností a společnost se mění.To cco bylo včera cestou ke konfliktu,je dnes kladem.Navíc si rodiče často představují svého potomka mnohem výše,než je v jeho schopnostech takového stavu dosáhnout. To vše dohromady vede ke konfliktům mezi rodiči a dětmi.Dítě toto chápe jinak a rodič také. Knihy zde nepomohou a mnohdy autor knihy sám výchovu nezvládl a mluví spíše o tom, jak by si sám představoval, že by tomu mělo být.Takže nezbývá jen hledat cesty a doufat,že s dítěte nebude kriminálník, nebo zlý člověk.Kdyby dnes nějaká škola učila jak vychovávat děti, zítra by již toto mohlo být zastaralé a neplatné. Není problém vychovávat vzorné dítě které si uvědomuje své povinnosti a rádo se učí.Problém nastane,vychovává li rodiš dítě které je problémové. Tam je dobrá rada nad zlato.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 21/10/2008 : 11:57:00
|
MB, jakž takž souhlasím...nicméně rodiče by se měli děti pokoušet pochopit a pak jim daný problém vysvětlit. Samozřejmě je nutno přihlédnout k věku dítěte, pětileté nepochopí to, co osmileté...
ale problém je, že rodiče velmi často své ratolesti podceňují v myšlení a schopnosti pochopit, velmi rádi uplatňují svoji autoritu a když dítě neposlechne, tak mu prostě nařežou. Je to poměrně jednoduché a na některé děti tohle platí...ale řekl bych, že tenhle způsob je dost necitlivý vůči dítěti. Pokud si člověk neumí představit jiné výchovné metody, měl by asi se zakládáním rodiny počkat...
Krom toho i filosoficky je tento způsob neobhajitelný --- já tím vlastně dítě naučím, že silnější vyhrává a ten kdo vyhrává, ten má pravdu. Pokud nevysvětlím dítěti, proč chci, aby bla bla a proč je to důležité, pak dítě může chápat mé chování jako svévolné a nesmyslné. Silnější si tedy může dělat co chce a slabší musí poslouchat. To je pěkná blbost, ok? Pokud si myslíš, že tohohle myšlení malé dítě není schopno, tak se právě jedná o podceňování jejich schopností. Není schopno to vysvětlit slovy, případně si to dostatečně dobře uvědomit. Velmi dobře to však cítí intuitivně a tyhle způsoby si pak osvojí podvědomě. Smozřejmě to, co jsem psal se nevztahuje na tříleté...
Mnozí rodiče jsou příliš ambiciózní a na své děti příliš náročné. Když školák dostane trojku a rozbrečí se, že bude doma horor....tak věř mi, MB, to není dobře...
Samozřejmě je vhodné potomka vést k tomu, aby se učil, atd. --ale má to svý meze. U nás doma to velmi, velmi dlouho fungovalo takhle:
jakákoliv dvojka (!!!!) a bylo těžký a hlavně dlouhý vysvětlování, co jsem neuměl a proč jsem to neuměl, jak se to mohlo stát, nespokojené vyčítavé pohledy a --> běž se učit, nikam nepůjdeš, učit se budeš. To mě časem tak zprotivělo jakýkoliv učení, že si to nedovedeš představit.
Násilí alespoň u mě vzbudí pouze ještě větší vzdor, pokud na něj vůbec nějak zareaguji. Po té, co se o mě přelámaly všechny větší vařeky se přešlo na naběračky a po té, co se rozbily i kovový naběračky se z řezáním přestalo, neboť se o mě prostě všechno zničilo a nemělo to žádný účinek na mé chování.
Možná se ti to zdá jako extrém (a nebo jako normální?), nicméně znám víc lidí, u kterých to takhle chodilo...
Přičemž ad výchovné metody -- není pravda, že nemám žádné zkušenosti. Není imo principální rozdíl mezi výchovou dětí a výchovou dospělých nebo vrstevníků. Platí to, že pokud zvolím metodu A a tato nemá žádný účinek, obvykle nemá smysl donekonečna zvyšovat intenzitu metody A...má smysl popřemýšlet o metodě B.
Ad pro dítě jen to dobré --- to určitě ano, ale je nutné si zodpovědět otázku, jestli je to skutečně pro to dítě dobré.
Uvaž následující příklad:
Já už si nepamatuji, kdy mě mamka naučila číst, ale vím jistě, že ve chvíli, kdy ostatní ve třídě nahlas slabikovali, já již plynule v duchu četl. Celkem dobrý, ok?
Mamka se pak vždy chlubila, jaký to že nejsem chytrý, že mě naučila číst za nevím jak dlouho, ale za hodně krátko.
Avšak jediný co já si z toho období pamatuju je, jak jsem se zasekl na nějakým slově v novinách a nemohl jsem to strašně dlouhou dobu správně přečíst a jak mně mamka nadávala. Ona má však naprosto jinou vzpomínku, jednoznačně kladnou a to tu, jak lehko a rychle jsem se naučil číst.
Tedy -- pro koho to vlastně bylo dobrý? Já na to mám špatnou vzpomínku a ona dobrou.
Přitom zcela jistě bych se naučil číst i normálně s ostatními a ušetřilo by to nervy a poznámky ve škole. (poznámky proto, že jsem již uměl co jiní neuměli a tak jsem se nudil a dělal bordel)
Rozvíjet schopnosti dítěte je samozřejmě dobrý, ale to lze provézt mnoha jinými způsoby, např. na mozek náročnějšími hrami, hádankami nebo třeba i tou přiměřeně obtížnou diskuzí.
Pokud mi jó dojde fantazie, pak je tu bankomat a knihkupectví.
Celý tohle dlouhý psaní mělo jeden účel -- ukázat, že se může lehko stát, že se zamění cíle (stejný princip jako v tématu Systém) --
1. prvotní cíl je dobro pro dítě,
2. rodič tedy zvolí nějaký prostředky, jak toho dosáhnout, ale může se stát, že
3. cílem se stanou ty prostředky samé, že rodič si nevšimne, že tyto prostředky dítěti ubližují.
..na tohle je potřeba dávat bacha. |
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 21/10/2008 : 12:27:52
|
| Rovnováha v živote je dôležitá aj vo vzťahu rodičia -deti, či deti-rodičia. Ak sa má jednať o vzájomnú stabilitu, platí to vo všetkom. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/10/2008 : 16:08:43
|
Rzwalde.
Mám za to, že tohle je nejtěžší téma s celého fora,protože je skutečném životě.Mám tři děti, vlastně již jsou všichni dospělí a nejtarší je shruba ve věku Noema.Každé to dítě bylo docela jiné. Zastupuji otce i vzhledem k vnukovi a ten je opět docela jiný. Ten můj nestarší chodil domů pravidelně s vyznamenáním. Nemusel jsem si jej téměř všimnout stačily moje pochvaly a to že jsem jej bral jako sobě rovného. Ten druhý dokázal s klidem a rozvahou propadnout a vůbec nic si s toho nedělal. O holce raději ani nemluvím. Na toho prostředního jsem skoušel vše možné a nic nemělo výsledek.Dostal nařezáno a on jen pokrčil rameny. Takovou lhostejnost jsi ještě asi neviděl. Jednou jsme šli kolem Kovomatu a bylo tam krásné kolo. Já jsem si jen tak posteskl a řekl. Tohle kolo bych tě koupil,kdybys přinesl ny vysvětčení do jedné trojky,ale to ty asi nedokážeš. viď?
Neřekl ani slovo a najednou začal makat. Na konci roku měl čtyři dvojky a kolo již neměli a problém byl i s penězi.Jenže jsem to slíbil a tak jsem si vypůjčil a jezdil s ním po obchodech,až jsme kolo našli. Od té doby se učil velmi dobře a když vycházel, měl dve trojky a vycházel s deváté třídy,protože kantoři trvali na tom, aby tu devátou udělal. Brali to jako svůj pedagoický úspěch. Dcera dostala nařezáno jen jednou a to jí bylo něco přes dva roky. Utekla ze dvorku a nebyla k nalezení. Celá rodina ji hledala všude kolem,až jedna paní řekla. Nějakou malou holku jsem viděla, jak si štráduje prostředkem silnice na Nýřany. A tak jsem se tam rozběhl a našel jsem ji v obchodě,kam chodila s manželkou nakupovat.Prodavačky jí tam dávaly sladkosti a ona byla spokojená.Byl to takový blonďatý kudrnáček. A tak jsem ji chytil za ruku,trošku přizdvihnul a hnal jsem ji rychlou chůzí až domů,což nylo kolem kilometru. Doma jsem urhnul větvičku bezu, sundal jí kalhoty a dal jí asi tři pěkné šlehance přes holou. Od té doby nikdy neutekla a kdyyž si chtěla hrát na ulici, přišla se vždy zeptat jestli smí. Dobráčci sousedi se jí ptali jestli jsem ji potrestal. Ukazovala si na zadek a říkala "Kytičkou".Vnuk měl epilepsii a tak vlastně dodnes neví,jak takový vejprask vypadá,protože jsme nechtěli vyvolat záchvat.Epilepsii již nemá,ale má následek a to je hyperativita a chybí mu cosi,jako vnitřní poplachové zařízení které by jej upozornilo na to že cosi nesmí dělat. Z školy však nosí maximálně jednu dvojku a je primus třídy co se učení týká. Co se týká chování, je to o mnoho horší.Po pravdě řečeno nezlobí,ale dělá si co chce a nikdo s ním nic nezmůže.Nedavno jsme jej hledali dokonce i s policií a on přijel téměř v půl desáté v noci a řekl, že jezdil po Plzni. Minulý týden přijel v sedm s tím, že byl v sousední vesnici u kamaráda a včera hledala policie jeho kamaráda ze školy a samozřejmě on byl s ním kdesi v Plzni na hřišti. Můžeme mluvit nahorru a dolů a on se na nás jen usmívá a potom řekně cosi co s tím vůbec nesouvisí,jako by nás vůbec neposlouchal. A Tak budu muset skusit stará osvědčený prostředek,čili jakmile to udělá ještě jednou čeká jej první výprask v životě.Slíbil jsem mu to a já sliby plním. Snad potom dostane strach.
Proč to vše popisuji? Protože neexistuje jakýsi všeobecně platný model,protože každé dítě je jiné. Je to neustálé hledání a skoušení
všeho možného i nemožného. Žádný psycholog tě neporadí a když tak špatně. Kdyby ty problémy rodič ignoroval, může s dítěte vyrůst třeba kriminálník. Dostane li dítě třeba ten výprask, musí tím vše končit.Nejhorší je když po trestu následují další jako třeba to že s ním nikdo nemluví a podobně. Trest musí být okamžitě po přestupku a trestem to musí skončit. Musí poznat,že trest je zasloužený a že jej rodiče stále mají rádi. Následuje li další trest pak přemýšlí o tom, že jej rodiče nemají rádi a dělá jim naschvály.
JInak toto téma je na rozsálou práci a výsledek nulový. Snad by byl dobrý pouze v tom, že by ukázal hledajícím rodičům jiné cesty než sami znají.Zodpovědné rodičovství je věda a naučit se nedá.Pouze skoušet, skoušet a hlavně přemýšlet.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 22/10/2008 : 06:45:25
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Pouze skoušet, skoušet a hlavně přemýšlet.
noale vovo ..vo tom to jeéé :-) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/10/2008 : 06:59:23
|
Rzwalde.
Já vím, ře to o tom je,ale nejhorší je na tom,že člověk někdy hledá, hledá a skouší a ono nic nezabírá,takže to nakonec z bezradnosti skončí u toho výprasku. To že dítě pozná,že vyhrává silnější je pro jeho život bohužel výhodné.Nemá li rodič autoritu,bere jej dítě spíše jako podřízeného než nadřízeného a dle toho jeho jednání vypadá.U chytrého dítěte stačí autorita rozumu a u některého třeba ten řemen.Jsou i děti,u kterých je vše marné a neporadí si s nimi ani profesoři psychologie, či pedagogiky. Ty si však poradit musíš,jinak to dítě nakonec nařeže tobě.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 22/10/2008 : 07:34:52
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Já vím, ře to o tom je,ale nejhorší je na tom,že člověk někdy hledá, hledá a skouší a ono nic nezabírá,takže to nakonec z bezradnosti skončí u toho výprasku. To že dítě pozná,že vyhrává silnější je pro jeho život bohužel výhodné.Nemá li rodič autoritu,bere jej dítě spíše jako podřízeného než nadřízeného a dle toho jeho jednání vypadá.U chytrého dítěte stačí autorita rozumu a u některého třeba ten řemen.Jsou i děti,u kterých je vše marné a neporadí si s nimi ani profesoři psychologie, či pedagogiky. Ty si však poradit musíš,jinak to dítě nakonec nařeže tobě.
MB
pokud si neví rodič rady, pak jsou tu knížky...
...jinak autoritu lze vzbudit i jinými způsoby -- např. důsledností a nebo vlastním příkladem. Divil by ses, jak i malé děti sledují, co se děje v rodině.
Pokud si manželé dělají naschvály, jednají nečestně vůči druhému (např. když se pohádají), dítě tohle zaregistruje a pak i ono bude jednat nečestně.
Pokud "přistihnu" své rodiče, když lžou někomu cizímu nebo se přetvařují...tak pak taky začnu lhát...a to i jim.
S výrokem:
To že dítě pozná,že vyhrává silnější je pro jeho život bohužel výhodné.
nesouhlasím. Jednak to není pravda (někdy "vyhrává" chytřejší, někdy ten, kdo má správné přátele, někdy ten, kdo je bohatší...a někdy taky ten, kdo má pravdu...)
---a jednak...pokud to má poznat...tak nechť to pozná až nadejde čas.....a nechť tohle neplatí v rodině.
|
Edited by - Rzwald on 22/10/2008 07:36:15 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/10/2008 : 09:03:53
|
Rzwalde.
Být silný neznamená jen sílu svalů, ale třeba toho rozumu a vítězství pravdy je sníček naivků. Venkoncem každý za pravdu považuje cosi jiného a tak vždy zvítězí ten kdo má pravdu (tu svou).
Jít příkladem? Ale ano s tím souhlasím,ale uvědom si,jak jsou lidé různí, Někteří se hádají, rozvádějí či dokonce perou a nejsou to jen lidé bez vzdělání.Prostě jsou takoví a nic s tím neuděláš.Vychovávají sobě podobné a tím jsou nesmrtelní a budou vždy.A tak můžeš mít vzorně vedenou rodinu a dítě si najde partnera s takové rodiny a máš to doma a nic s tím neuděláš.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 22/10/2008 : 11:14:31
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
kdy se rodič na potomka dívá jako na produkt vlastního úsilí, jinými slovy jako na věc.
Myslím,že jsme zde pouze dva, kteří to mohou posoudit s obou stran a to já a Navi.Oba jsme byli dětmi a oba rodiči. Vy ostatní pouze dětmi a být rodiči vás teprve čeká a tak na to máte pouze jeden pohled.
Rodiče mají a cítí zodpovědnost za to co splodili.(jak kteří)V základu jde o to vychovat ze svých dětí slušné bezkonfliktní lidi schopné žít ve společnosti. To však vůbec není lehké a je zde mnoho vlivů,které to ovlivňují,většinou negativně.A tak se rodič ocitá v nezávidění hodné situaci.Sleduje svého potomka a když u něj vidí znaky něčeho negativního, snaží se to eliminovat,jenže každý soudí dle sebe a svých skušeností a společnost se mění.To cco bylo včera cestou ke konfliktu,je dnes kladem.Navíc si rodiče často představují svého potomka mnohem výše,než je v jeho schopnostech takového stavu dosáhnout. To vše dohromady vede ke konfliktům mezi rodiči a dětmi.Dítě toto chápe jinak a rodič také. Knihy zde nepomohou a mnohdy autor knihy sám výchovu nezvládl a mluví spíše o tom, jak by si sám představoval, že by tomu mělo být.Takže nezbývá jen hledat cesty a doufat,že s dítěte nebude kriminálník, nebo zlý člověk.Kdyby dnes nějaká škola učila jak vychovávat děti, zítra by již toto mohlo být zastaralé a neplatné. Není problém vychovávat vzorné dítě které si uvědomuje své povinnosti a rádo se učí.Problém nastane,vychovává li rodiš dítě které je problémové. Tam je dobrá rada nad zlato.
MB
Rád bych zde uvedl svůj pohled na věc. Rodiče zplodili těla, ale Bůh vytvořil duši.
Je-li ta duše nevědomá tj. problémová co s tím? Univerzální odpověď asi neexistuje.
Některé duše jsou velmi vyspělé a jiné duše se staršími těly zoufale nevědomé.
Existuje velká pravděpodobnost, že společnost vedená zločinci typu Hitlera vytvoří i zlé děti třeba Hitlerovu mládež. Budou dávat v televizi filmy o Rwandě a Kambodži(už dávali), ti zločinci byli mladí lidé. Zlá společnost snadno vytvoří i zlé děti.
(Povšiml jsem si Slávo že píšeš s tam, kde má být z. Pravděpodobně opisuješ mluvené slovo.)
Česká společnost je vyspělá ve srovnání třeba s kambodžskou nebo rwandskou, ale vzpomeňme si na německou společnost, která si za svého vůdce vybrala DOBROVOLNĚ vraha Hitlera. Nehrozí něco podobného i české společnosti? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/10/2008 : 14:07:06
|
Gato.
Dokonce jsem si všiml, že občas napíši v místo b a tak to potom opravuji editací.To s a z se mně skutečně plete,zvláště když myslím na text a nikoliv na pravopis.Ale nejsem v tom tady vůbec sám.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/10/2008 : 13:48:42
|
Potomek je v každém případě bytost, která by měla chápat skutečnosti, které rodiče k nějakému rozhodnutí vedou. Pokud by šlo o "výchovný" trest za něco, co nechápe jako špatné, bude se sám sebe ptát kde udělal chybu a s očekáváním dalšího trestu se bude snažit odstranit cestu ke zjištění jeho "chyby", kterou stále jako chybu nevnímá. Protože byl za ni potrestán, ale nepochopil ji.
Rodič by měl chápat situaci, v jaké se potomek nachází. Pokud bude vyrůstat mezi dětmi kde je pro zapadnutí do kolektivu důležité udělat nějakou zlomyslnost nebo si jít hrát s něčím s čím by rodiče nesouhlasili (např. oheň), musí to v zájmu budování své pozice v kolektivu udělat. Pakliže mají rodiče dostatečný vliv na to aby byly potrestány i ostatní děti, musí je krýt a hodit vinu na sebe. Problém může nastat v momentě kdy takové děti podpálí třeba seník. Takové dítě bude mít potom řemenem rozpálený zadek do ruda a tím se od rodičů odpoutá. Muselo učinit rozhodnutí kdy bude ve svém kolektivu v pozice bojovníka a hrdiny, přitom tuhle skutečnost doma odmítnou pochopit. Chtějí od něj respekt a chtějí s tím chováním něco udělat.
Bohužel jim nedochází, že dokud budou volit "výchovné" prostředky, neudělají s tím nic. A myšlení takového dítěte půjde vlastní, nekontrolovatelnou a nepochopitelnou cestou. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 28/10/2008 : 14:17:09
|
quote:
Originally posted by neronis
Muselo učinit rozhodnutí kdy bude ve svém kolektivu v pozice bojovníka a hrdiny, přitom tuhle skutečnost doma odmítnou pochopit.
mnoo...tak jako jo, no....na druhé straně často kolektiv vybere ovlivnitelného jedince a používá jej jako svého nástroje --- kolektiv chce rozbité okno v šatně, tedy pobízí vého "hrdinu", aby to okno rozbil. Tento pak sice čerpá nejrůznější výhody a určitý obdiv, nicméně tento je jen přechodný a falešný.
Alespoň z mých zkušeností plyne, že není žádná výhra, aby byl člověk uznáván "kolektivem". Občas je dostatečně rozvinutý egocentrismus k nezaplacení. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/10/2008 : 14:21:39
|
To je jedna z forem, záleží samozřejmě na kolektivu. Každý kolektiv je jiný vzhledem k přínosům jednotlivců.
Z mých zkušeností vyplývá, že pokud člověk kašle na autority, které zbytku kolektivu ubližují neoprávněně taktéž, vyslouží si obdiv pravý. |
Edited by - neronis on 28/10/2008 14:22:04 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/10/2008 : 09:53:15
|
Rzwalde.
Loutkou kolektivu se stává ten, kdo nedokáže získat přijetí kolektivem běžnou cestou. Znal jsem chlapce, který nosil do školy cukrovinky a rozděloval je mezi spolužáky v domění, že si je získá na svou stranu. Byl maličký,slabý a neuměl se prát. A tak si spolužáci zamlsali a potom ho ještě zmlátili a sebrali mu ten zbytek. On to však udělal další den znovu a znovu snad jen kvůli té chvilce,kdy měl pocit, že jej berou. Když jednou bonbony nepřinesl, zmlátili jej tak, že skončil v nemocnici.V té nemocnici zjistili,že má nějakou nemoc a vyléčili jej. On začal přibírat růst a sílit.Začal cvičit a naučil se bránit. A ejhle. Kolektiv jej přijal mezi sebe.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Rodičovství
