| Author |
 Topic  |
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
 Posted - 28/12/2011 : 21:37:07
|
To µ???????
Škoda žes nedočetl můj příspěvek až do konce, já ti tam totiž píšu, že:
A opět příklad: sám výrok, že "pravda neexistuje" není pravdivý. To je jednak logický rozpor pro Sokrata a hlavně bod, od kterého teprve začíná nějaká filosofie. Tady lze uvažovat o perspektivismu ve filosofii, o problémech reflexivní argumentace atd. atd. atd.
Tvůj příspěvek jsem samozřejmě dočetl poctivě až do konce...ale jelikož jsem Tě nechtěl ,,veřejně“ ostouzet- poukázat na vnitřní logický rozpor tvé skeptické věrouky dotažené do absurdna...zachoval jsem v rámci konstruktivní diskuse jistý bonton a na oko považoval tvé poslední vyjádření:,, sám výrok, že "pravda neexistuje" není pravdivý“...učiněné se zvláštním důrazem na Sokrata za pouhou- tobě vlastní ironii...
Jelikož jsou ale tvá tvrzení plná rozporu- a to jak v tvrzeních samotných: ,, Filosofie nemůže poskytnout Konečnou a Absolutní pravdu“... tak ve vztahu k ostatním tvým tvrzením: Agrippovy tropy poskytnuté jako důkaz nemožnosti objektivního poznání versus ,,sám výrok, že "pravda neexistuje" není pravdivý“- jako cosi již poznaného...které spolu zjevně kolidují- vylučují se...nemohu brát v konečném důsledku ani jeden z tvých ,,axiomatických“ tvrzení za objektivně platný...
Abych Ti pomohl nahlédnout absurdnost tvých postulátů pokusím se o jejich užší rozbor:
1.) ,, Filosofie nemůže poskytnout Konečnou a Absolutní pravdu“...je výrok neplatný, logicky nesmyslný, neboť sám tento jistě filosofický výrok si apriori činí nárok na jistou pravdivost- absolutní platnost...
2.) Agrippovy tropy poskytnuté jako důkaz nemožnosti objektivního poznání jsou opět ve svém důsledku absurdní neboť bychom je při zachování jejich platnosti nemohli v důsledku...rovněž absolutně přijmout...
3.) ,,sám výrok, že "pravda neexistuje" není pravdivý...je totéž jako výrok, že pravda EXISTUJE...což v důsledku znamená popření radikálního směru Pyrhonské, Enesidemoské, Agrippovské, apod....absolutně negativní dogmatické skepse....a odkazuje ji na úroveň gnozeologické filosofické praxe...
Skepticismus se musel ve svém vývoji odklonit od myšlenky neexistence objektivně jsoucího, aby neuvízl v pasti vlastní absurdity a nemusel při radikalizaci svého učení též popřít sám sebe...a přiklonil se k přijetí existence univerzální pravdy, přičemž si ponechal svoji absurdní skepsi pouze v rovině subjektivního poznání...
Jestliže tedy i podle tebe existuje jakási pravda, proč i nadále postuluješ své absurdní výroky viz uvedeno výše a poctivě- jako ostatní filosofové...nehledáš rovněž tuto tebou přijatou perspektivní cestu k absolutní pravdě?...
Neměl by ten pravý filosof nejprve pochybovat úplně o všem- a to včetně svých vlastních teorií...až do chvíle kdy dosáhne absolutního poznání a každý jeho další krok by byl jen krokem zpět?...
Na základě jaké vědy se dopouštíš tvrzení, které si nárokují svou absolutní platnost, jestliže filosofie této vlastnosti není schopna?
Absolut: hledá pravdu Konečnou, pravdu Objektivní, pravdu Absolutní (ale proč jí vlastně hledáš?)
Sokrates: také hledá jakousi Pravdu (opět - a proč zrovna Pravdu?)
Pravdu hledáme jen proto, abychom neuvízli v síti vlastního dogma a nepřijali své subjektivní pocity, či soudy za objektivně platné...
Co to je fenomenální indeference?
Fenomenální indiference spolu s názorovou...jsou součásti představ ,,antických“ skeptiků o názorové (dodnes trvá) a fenomenální (věcné,jevové) indiferenci (netečnosti, popřípadě rovnocennosti a nezávislosti jevů) vylučující jak ze systému věd, tak ze systému samotné reality onu věčně opomíjenou logiku a kauzalitu...
Neznám absolutní logiku. Mohl bys uvést nějaký odkaz, abych si jí mohl nastudovat?
Absolutní logika je ve své podstatě zákon, kterým se řídí samotná realita...ve vědecké praxi pak také matematika, která obsahuje tento zákon jenž jí poskytuje schopnost být absolutním univerzálním logickým nástrojem k vyvozování pravdivých výsledků...
Radikální skepticismus popírající možnost čehokoli je ze své podstaty absurdní a mrtvý...co přežívá je jeho oprávněný relativismus v subjektivní sféře...přišel čas soustředit svou pozornost na objektivní realitu- její zákon a přestat zpochybňovat samotnou existenci jsoucna a tím potažmo i sám sebe...
Není náhoda, že se současný skepticismus chce opřít experimentální vědu...neboť vše, co objektivně existuje lze rovněž i objektivně poznat...nepoznatelné je jen to, co je samo o sobě nejsoucí...
Absolut
|
Edited by - Absolut on 28/12/2011 21:57:36 |
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 22:22:35
|
quote:
Originally posted by Absolut
Absolutní logika je ve své podstatě zákon, kterým se řídí samotná realita...ve vědecké praxi pak také matematika, která obsahuje tento zákon jenž jí poskytuje schopnost být absolutním univerzálním logickým nástrojem k vyvozování pravdivých výsledků...
Zajímalo by mě, která realita se řídí "absolutní logikou". Zatím mám dojem, že matematika se nějak aplikuje, ale logika ve filosofii? Je to něco náboženského nebo mi něco uniká, přestože se podle toho někdo nebo něco řídí?
Myslím, že přehnaná snaha nacházet univerzální řešení pramení většinou z potřeby, kdy existuje velmi omezené množství nástrojů, kterými se aplikují a nekonečné množství možností, na které se aplikují.
Tohle dává technicky smysl. Takže když máme třeba ve velké rodině jen jeden televizor, bude hrát od rána do večera, ale bude zapotřebí aby uměl přijímat spoustu různých kanálů. No a přestože jde v podstatě jen o audiovizuální zábavu, může být hlavní atrakcí domácnosti. Jinak by všichni jen seděli u stolu a škrábali se na hlavě.
V takovém případě chápu nějakou univerzální logiku, protože se mnohdy stává, že se musíme na nějakém program shodnout. Tak že by čtyřkvadrantové teorie o tom jak psát populární scénáře a příběhy? Tam by se to třeba hodilo. |
Edited by - neronis on 28/12/2011 22:23:41 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 23:58:13
|
[/quote]
Zajímalo by mě, která realita se řídí "absolutní logikou". Zatím mám dojem, že matematika se nějak aplikuje, ale logika ve filosofii? Je to něco náboženského nebo mi něco uniká, přestože se podle toho někdo nebo něco řídí.
Budu jen velmi stručný a obecnou logickou zákonitost v systému reality shodnou se zákonitostí matematikou- uvedu na jednom poměrně triviálním příkladu...
Tak např. dětská říkanka ,, Měla babka čtyři jabka''...nemusí být jen pouhou matematickou konstrukcí, ale může mít také svůj původ v pozorování samotné reality. Tato říkanka nám popisuje, co se dle zákonitosti logiky stane...kolik jablek kdo bude mít- a to bez ohledu, na to, zda jsou zůčastnění logicky zdatní (nechápeme-li logiku ve shodě s matematikou). Realita jevů je podřízena stejně jako logika matematiky mezním (absolutním) podmínkám univerzálního zákona, které nelze objektivně překročit...Kdyby si v duchu této říkanky předali jablka lidé v časech všeobecné negramotnosti, byl by výsledek procesu zcela totožný...jen by se možná do nekonečna dohadovali, bylo-li dělení vůči každému z nich spravedlivé.
Logika stejně jako matematika nejsou původu lidského, ale podle jejich zákonitosti jednali lidé dávno před námi- před stavem homo racionális...a to nazákladě své osobní, či dědičné, nebo jinak předávané zkušenosti s realitou...
Absolut |
Edited by - Absolut on 29/12/2011 00:25:31 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 29/12/2011 : 00:02:21
|
Absolut,
protože byli žárliví a tímpádem musela vzniknout spravedlnost? |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 29/12/2011 : 00:22:14
|
Spravedlnost je logická kategorie stejně jako nespravedlnost přičemž spravedlnost je podmíněna rovností a nespravedlnost nerovností...žárliví jistě byli neboť v dusledku neznalosti matematiky museli být nervózní jelikož navíc i sama zkušenost s realitou je přirozenou cestou učila tomu, že by tomu dle logiky věcí mělo být v dané situaci jinak...:-)
To, o co ve filosofii jde je dosažení stavu absolutní jednoty filosofie subjektivní s filosofii objektivní...teoretického racionálního systému s realitou...
Absolut |
Edited by - Absolut on 29/12/2011 00:34:38 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 29/12/2011 : 09:28:12
|
quote:
Originally posted by Absolut
spravedlnost je podmíněna rovností a nespravedlnost nerovností...žárliví jistě byli neboť v dusledku neznalosti matematiky museli být nervózní
A možná začali být nervózní až se znalostí matematiky.
Pokud si to shrnu, je filosofie postavená na základech pocitů, jako osamění, žárlivosti nebo snahy zdůrazňovat chyby nebo mít intelektuálně navrch před druhými.
Nemyslím si, že by to mělo být špatně. I se sekyrou se nejdříve rozbilo pár hlav, než se začala používat na obyčejné kácení dříví. Ale nedochází mi odkud se tedy berou ty racionální pohnutky a jsoucí já. Za těmi se to schválně skrývá, že ano? A já si myslel, že něco takového vážně existuje, to jsem si oddechl  |
Edited by - neronis on 29/12/2011 09:29:18 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 29/12/2011 : 12:05:03
|
Existuje objektivní filosofie kterou píše vlasrní řád světa...pokud neumíme číst a opíšeme to, co špatně přečteme, může to v lidch kteří umí číst vyvolat reakci nesouhlasu se subjektivně pokřiveným textem, snahu o jeho korekci a pomoc s výukou neposlušného žáka, který z vlastního prospěchu bude raději porušovat zákon a tvrdit, že med, kterým se živí není sladký a víno kterým se opájí není opojné, aby se nemusel dělit s těmi, kteří nikdy nesměli totéž ochutnat a museli nosit negramotnému vládci, který všem vládne lží a silou med od divokých včel a víno vyrábět...V jeho zemi pak trpí především inteligence, která zozumí liteře přirozeného práva a staví se jeho despotické samovládě na odpor...v zemi je zapovězeno číst cokoli a hlavně pak dokonalou svatou knihu Božího zákona...neboť jediným neomezeným vládcem a všemohoucím... je despota, který neumí vládnout sám sobě a krotit své šílené vášně..
Je v zájmu nás všech (jsme-li spravedliví), abychom sjednotili subjektivní teorie s objektivní realitou a naučili se v zájmu svého dobra rozumět a respektovat přirozený zákon, který je zákonem všeho...zajištujícím harmonii naši duše a mysli ...mezi lidmi navzájem i ve světě...
Absolut |
Edited by - Absolut on 29/12/2011 12:38:35 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/12/2011 : 13:14:22
|
Absolut,
namíchal jsi nám ve své filosofii směs známých myšlenek, u nichž jsi pouze změnil pojmenování.
Tvá absolutní logika se mi zdá shodná s konceptem přírodních zákonů (viz současná exaktní věda). Tvá absolutní pravda se mi zdá shodná s první příčinou jsoucna viz např. Aristoteles, který za tuto první příčinu pokládal Boha, o čemž si se však zatím určitě nevyjádřil. Tvé absolutní poznání se mi zdá shodné s adaequatio rei et intellectus Tomáše Akvinského nebo také filosofického realismu.
Uveď prosím v čem je tvá filosofie nová, resp. objevná či jaký může mít nový, tj. již nevyzkoušený účinek na naši společnost odlišný od shora uvedených a v dějinách již lidstvem důkladně vyzkoušených filosofických konceptů.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 30/12/2011 12:26:15 |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 30/12/2011 : 17:00:16
|
kdyz reknu, ze logika je sice dulezita, ale realne zalezi predevsim na tom, jak mame vypracovane premisy, budes souhlasit, Sokrate?
A kdyz reknu, ze jistota Absolutovy absolutni logika je prave jen ve zkusenosti se svetem? Co rikas Absolute?
podle meho na pravde tolik nezalezi. Na cem zalezi je jistota.
Jistota v uchopeni veci se dosahuje dvema zpusoby. Pokud mluvim o nutnosti durazu na autentickou zkusenost, mluvim o tom, ze musime nabyvat jistoty prave skrz zkusenost s predmetem. Vazne tim nemyslim nic jineho.
Problem je, ze jinym zpusobem, jak se zbavit nejistoty je souhlas s nazorem druhych, coz je pristup ktery zpravidla debatu postupne znici. Uvodni prispevek µ??????? podle meho tento zakladni mechanismus nedostatecne reflektuje.
Jeste k tem reflexim, nejsem si jist, zda zde nesmesujes vice veci. Je rozdil mezi zretezenim reflexi, kdy se debatou o nazorech na nazory pouze zneprehlednuje problematika a abstrahovanim od abstrakci abstrakci, coz je cinnost ktera muze byt konstruktivni. O tom vim, ze se mluvilo, o tom prvnim jsem nezaslechl.
Filosofie nema velky program? Existencialne - fenomenologicke zakotveni se mi zda dost dobre. Otazka ale stoji - kdo urci cil fenomenologovi? Pokud chces neco modelovat, musis predem znat ucel modelu. Zda se mi pomerne zjevne z toho na co se dava duraz, ze cilem fenomenologie je stale prani autora byt filosofem. I to je cil. Nejaky cil byt musi, jinak neni zadna cinnost, ne?
Vsichni lide usiluji o jistotu a jistota je vzdy docasna. Ovsem ve filosofii je jistota z kontaktu s predmetem, opravdova jistota pochopeni vzhledem ke komplexni oblasti zajmu vzacna.
Nesouhlas i souhlas jsou v podstate stejne. Spor ktery vznika mezi odlisnymi nazorovymi skupinami zaklada viru v debatu a vyvoj a jistotu opravnenosti nazoru v chybach druhe strany.
Oba maji stejnou jednu zakladni podobnost a to je, ze se prilis nezajimaji o skutecnost.
jestli pravda existuje... jaka pravda? Absolutni pravda? Cokoli co je absolutni je cira abstrakce, nebo vira. Zadny clovek ve skutecnosti nechce rict, ze ma absolutni pravdu, to by bylo nemozne. Neco takoveho nejde narokovat. Ti lide ve skutecnosti maximalne chteji vyjadrit silnou jistotu. Zde kazdy skeptik bojuje proti strawmanovi, mozna strawmanovi, ktereho si postavil sam oponent, porad ale nepresne reflexi jeho presvedceni.
Doufam ze jsem dostatecne pripravil pudu;
Klade se jen jedna otazka - co je a co neni dobre.
A ze vsech druhu filosofu mam nejmene rad skeptiky pratelske instituci. Velice nedobre.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 30/12/2011 : 20:19:52
|
quote:
Originally posted by Oldow
podle meho na pravde tolik nezalezi. Na cem zalezi je jistota.
Jistota v uchopeni veci se dosahuje dvema zpusoby. Pokud mluvim o nutnosti durazu na autentickou zkusenost, mluvim o tom, ze musime nabyvat jistoty prave skrz zkusenost s predmetem.
Kdysi dávno jsem si od Nietzscheho zapamatoval jednu věc a pořád se mi v souvislosti s jistotou vybavuje, protože ji pořád úplně nechápu. Říkal něco v tom smyslu, že jistota je pro chudáky a mrzáky, kteří potřebují opěrnou berličku.
Možná to nebylo úplně takhle, ale vzhledem k použití takové staročeštiny byl ten kontrast celkem patrný.
Já si myslím, že jistotu v čemkoliv hledají především lidé, kteří si neuvědomují dočasnost nebo pomíjivost některých jevů. Některé věci se stávají, protože se jedná jen o shodu okolností, další záležitosti jsou třeba zvláštní jen kvůli tomu, že v dané situaci něco chybí a tak dále.
Jistota v to co děláme byla vždy důsledkem nějakých úspěšných pokusů stejného nebo podobného charakteru. Nicméně pokud subjekt přemýšlí komplikovaně a zohledňuje spoustu věcí, může se stát, že se v případě neúspěchu vrací raději nazpět do míst, v nichž se mu ještě dařilo.
Problém není v jistotě, ale v tom jak dokáže být člověk sebekritický pokud narazí třeba na něco zvláštního nebo ohromně zajímavého. Přičemž každý člověk se nějakým způsobem vyvíjí a je obvykle jen otázkou času než dospěje do bodu, kdy se bude moci vrátit do stejného místa a s přehledem svou jistotu předvést (pokud ovšem chce).
Důležité je podle mě umět si rezervovat určitá témata na někdy jindy a třeba se jim vyhýbat, dokud se všechno lépe nevyjasní. Nějaké umělé zlepšování sebedůvěry vede jenom k tomu, že se musí najít vysvětlení stůj co stůj.
Tohle je problém některých profesí nebo situací v životě. Člověk nemůže zmáčknout pauzu na dálkovém ovladači nebo přeskočit film a k tomu původnímu se vrátit někdy jindy.
Krysy v bludišti, v němž musí okamžitě jednat, aby se dostaly k vodě, jsou na tom v podstatě nejlépe, protože každý jejich krok je celkem předvídatelný a potřebují řadu impresí k tomu, aby vůbec nad něčím "přemýšlely". Jakmile si však někdo podobnou věc hledá sám, může se stát, že jej začne obtěžovat když mu do takových věcí někdo vstoupí, protože musí přestat hledat vysvětlení na záležitosti, které jsou pro něj osobně nedokončené, a tímpádem se musí jen vrátit zpátky.
Z toho vyplývá, že "jistotu" člověk nezískává nějak mechanicky, ale řídí ji vlastní vůlí a pokud se v klíčových situacích svou vůlí nemůže řídit, může potřebovat ony vnější imprese už napořád. |
Edited by - neronis on 30/12/2011 20:24:05 |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 30/12/2011 : 21:52:13
|
neronisi
pojdme tohle vyjasnit;
Ja to vidim takhle. Nejistota neni nejake vedomi omylnosti. Nejistota, kdyz o ni mluvim, je tisnivy pocit nedostatecnosti ktery nuti znovu a znovu prochazet zkusenosti, usudky a cile jednani, ktery cloveka nuti dukladne rozebirat kritiku, ktera je na nej smerovana a kritizovat sama sebe co nejprisneji. Cilem je ovsem vypracovat dobry model jednani a chapani. Cilem je jistota v jednani a rozumeni, i kdyz mozna cilem nedosazitelnym.
Rikal to i Platon (myslim), ze nejvetsi omyl cloveka je, pokud si mysli, ze uz je dost dobry.
Clovek podle me neridi nejistotu nejak svou vuli, ale zavisi na lehkovaznosti s jakou problem uchopuje a na jistote, kterou mu dava paradigma.
Vsimni si, ze lide jsou si skutecne jisti pouze a jenom tam, kde spolu souhlasi. Vaha zkusenosti ma na jistotu v realu minimalni vliv. Myslime si o sobe, ze usuzujeme ze zkusenosti, to jiste, ale ve skutecnosti delame to, co se v dane situaci obvykle dela. Jak rikas, vratit se do poznane situace, nyni s jistotou, to uplne nefunguje. Lidske problemy nejsou bludiste. Mivaji spoustu reseni a zpravidla zvolime to, ktere je snadne obhajit a proste o nem uvazujeme jako o jiste tom nejlepsim.
A ja jsem si jisty, ze tato tendence je nebezpecna. Zaroven jsem si jisty, ze pouze filosofie ma tendence a potencial tu skutecnost reflektovat. A take jsem si jisty, ze se to nejen prilis nedeje. Ten stav kdy filosofie jakoby nema prilis do ceho pichnout je zpusoben prave tim, ze se jako obor zbavila tisnive nejistoty tim, ze realne vyloucila z oboru zajmu.
Tak co tedy. Co je cilem filosofie? Co je ve filosofii dobre a co ne?
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 30/12/2011 : 22:48:53
|
Neronisi
----------------------
Já si myslím, že jistotu v čemkoliv hledají především lidé, kteří si neuvědomují dočasnost nebo pomíjivost některých jevů. Některé věci se stávají, protože se jedná jen o shodu okolností, další záležitosti jsou třeba zvláštní jen kvůli tomu, že v dané situaci něco chybí a tak dále.
---------------------
Neronisi no s tím to bych
mohl s tebou souhlasit.
Za předpokladu oné dočasnosti
a pomíjivosti.
Protože na tom to světě nám nic
nemůže dát jistotu, protože svět
kolem nás se stále přetváří a mění.
A proto největší jistotou pro nás jak
se tak jeví je jen naše smrt, která
nás možná tolik děsí.
-------------------------
Jistota v to co děláme byla vždy důsledkem nějakých úspěšných pokusů stejného nebo podobného charakteru. Nicméně pokud subjekt přemýšlí komplikovaně a zohledňuje spoustu věcí, může se stát, že se v případě neúspěchu vrací raději nazpět do míst, v nichž se mu ještě dařilo.
-------------------------
Může tomu tak být.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 30/12/2011 : 22:52:40
|
Oldow
-----------------------
pojdme tohle vyjasnit;
Ja to vidim takhle. Nejistota neni nejake vedomi omylnosti. Nejistota, kdyz o ni mluvim, je tisnivy pocit nedostatecnosti ktery nuti znovu a znovu prochazet zkusenosti, usudky a cile jednani, ktery cloveka nuti dukladne rozebirat kritiku, ktera je na nej smerovana a kritizovat sama sebe co nejprisneji. Cilem je ovsem vypracovat dobry model jednani a chapani. Cilem je jistota v jednani a rozumeni, i kdyz mozna cilem nedosazitelnym.
Rikal to i Platon (myslim), ze nejvetsi omyl cloveka je, pokud si mysli, ze uz je dost dobry.
---------------------
Oldow moc pěkně a výstižné
hlavně to i s tím Platónem.
ten kdo se neumí kriticky
opravdu zahloubat sám do sebe
a důkladně rozebírat kritiku, kterou
na něj okolí směřuje.
Ten opravdu nedokáže být kreativní
a nemůže tak docílit samotného jednání
a porozumění.
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 31/12/2011 : 12:17:15
|
quote:
Originally posted by Oldow
Nejistota neni nejake vedomi omylnosti. Nejistota, kdyz o ni mluvim, je tisnivy pocit nedostatecnosti ktery nuti znovu a znovu prochazet zkusenosti, usudky a cile jednani, ktery cloveka nuti dukladne rozebirat kritiku, ktera je na nej smerovana a kritizovat sama sebe co nejprisneji. Cilem je ovsem vypracovat dobry model jednani a chapani. Cilem je jistota v jednani a rozumeni, i kdyz mozna cilem nedosazitelnym.
No to máš tedy pěkné cíle. A já si myslel, že člověk by se měl řídit hlavně vlastními potřebami. Jestli někdo získává "jistotu" v jednání a chápání aniž by vše nejdříve neprověřoval sebou samým, tak musí být potom mentálně postižený a nesvéprávný, ne? |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 31/12/2011 : 12:18:37
|
quote:
Originally posted by Milan.Miló
A proto největší jistotou pro nás jak
se tak jeví je jen naše smrt, která
nás možná tolik děsí.
Těšíš se až zemřeš, Milane? |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Desatero začínajícího filosofa (nejen zde na fóru)
