| Author |
 Topic  |
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
 Posted - 22/12/2011 : 23:53:41
|
„Desatero nejen začínajícího filosofa“
1. Nemůžeš nedodržovati logická pravidla
2. Neužiješ jediného logického klamu
3. Nevyjádříš nic nesrozumitelně
4. Nebudeš dokazovati to, co by se nedalo vyvrátit
5. Pochopit druhého snažit se budeš
6. Nepovýšíš autoritu nad logiku
7. Neodepřeš druhému právo se vyjádřit
8. Neužiješ vágního slova, aniž bys jej předtím nedefinoval
9. Nezmnožíš počet entit, není-li to nezbytně nutné
10.Nemůžeš neuznat chybu svou
|
Edited by - Sokrates on 23/12/2011 00:05:02 |
 |
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 23/12/2011 : 08:20:23
|
nenechte se zmast, ja jsem knihovnictvi studoval. Jako kazda odbornost, knihovnici jsou zvlastnim zpusobem hrdi na sve nastroje. A zpusob razeni knih a poradnost je nastroj. Jak rikala nase profesorka na knihovnickou praxi, co neni spravne zarazeno, prakticky neexistuje.
knihovnici ale maji silny cit pro vlastni misto v jakemsi smysluplnem procesu, kdy na zacatku stoji prachsprostej papir a na konci hodnotna ctenarska zkusenost. Je to alchymie a laska.
Pokud hodlate propadat tak hlubokemu nihilismu, ze vazne verite vyse popsanym "pravdam", nebudu vas ani presvedcovat, ani skryvat sve pohrdani. Oboji by bylo prilis namahave.
Pokud hodlate ignorovat stovky zivotu orientovanych s veskerou lidskou zivotni silou k pravde, v jakekoli jeji metamorfoze, pokud nedokazete vykresat v sobe ani naznak toho citu, touhy po proniknuti hloubeji do skrytych jeskyni pochopene zkusenosti, pokud nicemu skutecne neverite a nezijete zadnou skutecnou zasadou, da se rict jen jedno.
Trtina ve vetru. Az vas realita chyti do svejch ozubenejch kol, tak mi pak nechodte brecet.
Nebo snad mluvite o akademicich a verite tomu, ze takhle ziji, stradanim faktu bez vyznamu? Prikazani cislo tri.
Sami vite, ze tomu predsudku nedokazete verit. Kdyz si predstavite sami sebe, jak toto rikate cloveku, ktery stravil cely zivot studiem filosofie, musite vedet, ze byste skoncili jako mastna skvrna na jeho podrazce. Zacali byste omlouvanim, s tim, ze jste to takhle nemysleli, skoncili zahanbenym souhlasem s tou jednou vetou, kterou by vas ten clovek utrel. pokud byste mu za to stali.
Lehkovaznost je vic nez na miste tam, kde se debata stava prilis hutnou. Trocha odpocinku. Lehkovaznost tam, kde se jeste debatovat - a predevsim premyslet - nezacalo je zlozvyk, ktery se opakovanim prohlubuje.
Tak toho proste nechte.
Samozrejme ze se filosofie vzdalila od planovanyho ucelu. Je to pro vas duvod k nadrazenosti? Vite proc se to stalo? Vite jak? Vite kdo je vinik a kdo je obet?
Prave lehkovaznost je vinik. Lehkovaznej chemik prijde o prsty. Proto veda rozkvyta. Lehkovaznej filosof zpusobuje jen to, ze to tem ostatnim zneprijemni.
Vy jste problem. Kdekoli jinde bych vas nechal naprosto na pokoji. Ale filosofie je prave v tomhle vyjimecna, ze nese obrovskej potencial, pokud je k sobe clovek prisnej a zaroven je pomerne nebezpecna, pokud clovek proste jedna jak ho zrovna napadne.
Pokud pro vas je filosofie bezcenny slovo, tak proste bezte pryc. Ja se o tom slove chci konstruktivne hadat.
Jo a Sokrate, obavam se ze stejna lehkovaznost, ale v trochu jiny podobe. Pravidlo cislo osm. Povez mi, co je to logika a chtel bych priklad a to relevantni priklad.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Logika
"
Logika není empirickou vědou o myšlení; studuje objektivní podmínky správnosti, jinak řečeno je to disciplína studující relaci „vyplývání“.
"
tohle znamena, ze pokud vim a a b, nekdy z toho muzu vyvodit c. Pak ale stejne musim overit, jestli je c empiricky platny, protoze nemuzu vyloucit chybnou definici a nebo b.
Priklad - vsechno co existuje ma pricinu. vesmir existuje. Logicky, vesmir ma pricinu. Vesmir ale nema pricinu. To znamena, ze bud neexistuje, nebo ne vse, co existuje musi mit nutne pricinu.
Problem logiky je, ze vsechny vyroky jsou na sobe zavisly a to jenom v pripade, ze je mas naprosto precizne - a tim nemyslim srozumitelne, ale precizne technicky definovany. U vyroku ktery maj vic vyznamu jses celkem v kelu.
Tudiz, jestli tomu rozumim spravne, logikou se nikdy nic nedozvis, jenom ti muze pomoct sjednotit definicni kategorie do jednoho systemu. Pokud mas v ruce system, kde kazdej jeden termin ma presne vymezenou definici, pak uvnitr bude fungovat logika. Takovej system jsem ale ve filosofii nepotkal. Takovej system je treba pocitac nebo program. Mas precizne definovany pojmy proti fyzickejm soucastkam a protoze realita se chova logicky, da se pouzivat logicka prediktivni sila v modelovani.
Tohle je komplikovany tema, nejsem si uplne jistej ze tomu rozumim spravne, ale je celkem zjevny ze clovek kombinuje v poznani podle podezrelejch pravidel logiku s heuristikou a asi emulaci funkce (?)a taky je celkem jasny, ze ty sis nasel pekny slovicko a aniz by ses snazil do nej nejak proniknout, pouzivas ho k navozeni dojmu hloubky.
|
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 24/12/2011 : 13:43:37
|
quote:
Originally posted by Sokrates
„Desatero nejen začínajícího filosofa“
1. Nemůžeš nedodržovati logická pravidla
2. Neužiješ jediného logického klamu
3. Nevyjádříš nic nesrozumitelně
4. Nebudeš dokazovati to, co by se nedalo vyvrátit
5. Pochopit druhého snažit se budeš
6. Nepovýšíš autoritu nad logiku
7. Neodepřeš druhému právo se vyjádřit
8. Neužiješ vágního slova, aniž bys jej předtím nedefinoval
9. Nezmnožíš počet entit, není-li to nezbytně nutné
10.Nemůžeš neuznat chybu svou
Sokrate díky, protože definuješ filosofii jako racionální exaktní vědu, podle mé Filosofie rovnováhy má být filosofie o exaktních vědeckých teoriích či hypotézách, které se zabývají současným smyslovým nevnímatelnem (neviditelném), a to smyslovým nevnímatelném, které přesahuje (někdy značně) pohled ostatních současných exaktnějších věd. Přesto by filosofie neměla přestat být racionální exaktní vědou složenou z pouze zatím nevyvratitelných či nepotvrditelných exaktních vědeckých teorií či hypotéz, jak jsi to definoval výše. Budoucnost ostaních exaktnějších věd by měla potvrdit či vyvrátit experimentem takovouto filosofii zabývající se současným smyslovým neviditelném konstruhovanou jako soubor exaktních vědeckých teorií či hypotéz.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 24/12/2011 13:47:18 |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 25/12/2011 : 13:45:54
|
Oldow
quote:
Pravidlo cislo osm. Povez mi, co je to logika a chtel bych priklad a to relevantni priklad.
Logika je věda o správném uvažování (o tom, jak máme správně myslet), jejímž účelem jest pomáhat určovat, které typy argumentací či které důkazy jsou přijatelné a které už ne.
Příkladně budeš tvrdit, že všichni učitelé bydlí ve městě. Předpokládejme, že oba máme kamaráda Petra, o kterém jakožto o učiteli víme, že ve městě nebydlí. Já mohu poté tobě dokázat, že ne všichni učitelé bydlí ve městě, protože Petr je učitel. Tudíž existuje učitel, který nebydlí ve městě. Z toho tedy vyplývá, že ne všichni učitelé bydlí ve městě. Pokud by jsi mi chtěl jakožto filosof oponovat, musel by si konkrétně poukázat na chybu v mém logickém vyplývání. Tvá případná námitka, že ježto pracuji jakožto právník, má slova postrádají na důležitosti a tudíž nemám pravdu, není v rámci logiky opodstatněná, protože tím by si nijak nezpochybnil meritum věci, jelikož pravdivostní hodnota závěru není závislá na druhu zaměstnání jejího předkladatele.
quote:
tohle znamena, ze pokud vim a a b, nekdy z toho muzu vyvodit c. Pak ale stejne musim overit, jestli je c empiricky platny, protoze nemuzu vyloucit chybnou definici a nebo b.
Priklad - vsechno co existuje ma pricinu. vesmir existuje. Logicky, vesmir ma pricinu. Vesmir ale nema pricinu. To znamena, ze bud neexistuje, nebo ne vse, co existuje musi mit nutne pricinu.
V tomto případě provádíš dedukci, kde máš-li pravdivé premisy, musíš nutně dojít k pravdivému závěru. Tedy jestli je pravdou, že vše existující má příčinu a současně že vesmír existuje, poté vesmír musí mít příčinu. Závěr již empiricky zkoumat nemusíš, pokud jsou empiricky platné premisy. Jestliže správně nevymezíš předmět zkoumání, empirické ověřování závěru bude ještě více zbytečné, protože musíš přesně vědět, co zkoumáš. Jinak je to jako měřit tutéž věc pokaždé jiným metrem nebo špatnými brýlemi. A mimochodem, jak jsi přišel na to, že vesmír nemá příčinu?
quote:
Problem logiky je, ze vsechny vyroky jsou na sobe zavisly a to jenom v pripade, ze je mas naprosto precizne - a tim nemyslim srozumitelne, ale precizne technicky definovany. U vyroku ktery maj vic vyznamu jses celkem v kelu.
Proto by každý filosof měl svědomitě dodržovat kromě ostatních i přikázání osmé.
quote:
Tudiz, jestli tomu rozumim spravne, logikou se nikdy nic nedozvis, jenom ti muze pomoct sjednotit definicni kategorie do jednoho systemu. Pokud mas v ruce system, kde kazdej jeden termin ma presne vymezenou definici, pak uvnitr bude fungovat logika. Takovej system jsem ale ve filosofii nepotkal.
Logikou se nic nedozvíš, to však nijak neubírá na její důležitosti v rámci vědy, potažmo filosofie. Logika ti neukáže pravdu. Může tě k ní ale bezpečně, efektivně doprovodit. Metoda filosofie už tak je velmi volná a ačkoli se logika může jevit jako samozřejmost, pořád dělá problémy mnoha lidem.
quote:
Tohle je komplikovany tema, nejsem si uplne jistej ze tomu rozumim spravne, ale je celkem zjevny ze clovek kombinuje v poznani podle podezrelejch pravidel logiku s heuristikou a asi emulaci funkce (?)
Nemíním tu rozebírat, jakými způsoby člověk může dojít k poznání. Každopádně jisté je, že filosof nemůže odmítat logiku. Logických pravidel se musí držet. Pokud tak nečiní, není to již filosof, nýbrž mudrc, hlupák, lhář... prostě kdokoliv, jen ne filosof, protože právě jeho úcta k ní jej odlišuje od užvaněných diletantů. Ti objevují pravdy světa na základě své intuice apod. Pokud by tomu tak nebylo, mohl by se každý považovat za filosofa, čímž by se význam tohoto slova stal zbytečným, protože by nic nevymezoval, stal by se jen synonymem slova "člověk".
quote:
a taky je celkem jasny, ze ty sis nasel pekny slovicko a aniz by ses snazil do nej nejak proniknout, pouzivas ho k navozeni dojmu hloubky.
Druhé přikázání jest?
Dalibore
Já nahlížím na filosofii po vzoru Sokrata a Aristotela. S odkazem Aristotela vnímám filosofii jako královnu věd, protože z ní všechny ostatní vědy vzešly a navíc si povšimněme, že filosofie na rozdíl od jiných věd nemá vymezený svůj předmět zkoumání (jeden z atributů každé vědy), tudíž nemůže být vědou, je totiž něco více než věda. Proto stojí nad úrovní všech ostatních věd. V dnešní době by dle mého měla filosofie nabývat na významu, protože jsme obklopeni ohromným množstvím informací, která, aby nás dočista nepohltila, se musíme naučit třídit a poznat podstatné od nepodstatného. Vědy jsou hodně specializované a vědci z nejrůznějších oborů si vzájemně nerozumí. Proto by bylo třeba, aby se filosofie vymanila z úrovně ostatních věd a postavila se nad ně. Věda totiž má za úkol vytvořit systematicky ucelený obraz z našich dosavadních poznatků o světě. Jednotlivé vědy ovšem zkoumají svůj předmět, přes který z podstaty věci nemohou zajít dál. Filosofie by pak právě měla vyřešit tento problém.
S odkazem Sokrata vnímám filosofii jako účinný nástroj umožňující "zastavit" běžného občana v jeho každodenním shonu a podnítit jej přemýšlet skrze pochyby o jeho mýtech, bez nichž není schopen žít a o kterých se pochopitelně nikdy nesnažil pochybovat. Filosofie tak dle mého nemá být věcí pouze úzké skupinky vyvolených lidí. Má kromě výše uvedeného poukazovat na mýtus doby. Mimo jiné to byla právě filosofie, která vznikla v antickém Řecku jakožto kritická reakce na mýtus. Ten přinášel lidem útěchu. Pomocí něhož si lidé vysvětlili svět kolem sebe. Filosofie naproti tomu sice též hledá vysvětlení světa, ovšem k jeho vysvětlení dospívá prostřednictvím analýzy a rozboru. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 27/12/2011 : 15:20:23
|
quote:
Originally posted by µ???????
...
Pro ty všechny jsem se pokusil sestavit jakési „Desatero začínajícího filosofa“, které nyní předkládám komunitě k diskuzi.
...
Každý má svůj přístup. Co se dá dělat. Vytvoření desatera je sice chválihodným tvůrčím postojem či odezvou nespokojenosti nad politovánihodným přístupem jiných. Avšak podle mě je dokonale zbytečné vytvářet soubor pravidel, který by měl být závazný i pro ostatní. Jako výpověď o vlastním přístupu nebo alespoň o jeho ideální podobě, je to jistě cenné. Ale kdybychom začali diskutovat o přijatelné podobě závazných pravidel a po letech(..musíme asi zohledňovat i připopmínky nově příchozích a uvažovat o platnosti těch částí, které byly prosazeny aktuálně neaktivními účastníky) dospěli přes kompromisi a ústupky ke konečné verzi, kdo a čím je bude vynucovat?
Podle mě si každý přináší vlastní přístup, který dopomáha vykreslovat účastníka diskuse v celém jeho obrazu.
V diskusi, ať už je filosofická nebo jaká, podle mě může existovat jedno jediné pravidlo - srozumitelnost. Být srozumitelný je asi jediné pravidlo, z kterého bych neustoupil ani u sebe, ani u jiných.
|
Edited by - okref on 27/12/2011 15:21:37 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 27/12/2011 : 18:04:36
|
Jakoby chybějící pravidla znemožňovala diskuzi, když není moc o čem. Sláva někde umírá na rakovinu, a tak se toho moc neděje.
Ale podařilo se mi zprovoznit jeden web, kde jsem narval reklamu ať mě ta práce nemrzí, tak bych s tím chtěl trochu pohnout.
Jsem zvědav, kdo se bude nějakými pravidly řídit, mě by spíš vyhovovalo, kdyby ty řeči byly trochu k věci jak říkal okref. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 27/12/2011 : 19:05:06
|
quote:
Originally posted by neronis
Jakoby chybějící pravidla znemožňovala diskuzi, když není moc o čem. Sláva někde umírá na rakovinu, a tak se toho moc neděje.
Neronisi.
Pro jistotu jsem se za Slávu pomodlil, snad mu to pomůže, když tak, tak mu to alespoň neuškodí.
Bože dej (resp. jsi-li nějaký), ať Miloslav Bažant(resp. všichni živí, zejména tvorové ale i nestvoření) nikdy neumře(resp. neumřou) a nikdy ho(resp. je) nic nebolí tělesně ani duševně tak, aby Ďábel(tj. smrt) byl co možná nejhodnější.
Konkrétní živé tvory (tj. např. lidi, zvířata, hmyz, rostliny, živé buňky, bakterie, viry apod.) za které se modlím moji shora uvedenou modlitbu, lze pružně obměňovat, protože, jak uvádím výše, jde o modlitbu za všechny živé (dobré i zlé, např. i strašné, např. vrahy).
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 27/12/2011 19:08:10 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 27/12/2011 : 22:12:39
|
Dalibore,
pokud není ještě v koncích, tak by ho tohle myslím dost nasralo |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/12/2011 : 23:47:08
|
Tak koukám, co jste tady přes svátky vyrobili - a to zase zůstává rozum stát 
Omlouvám se Absolutovi, kterého jsem svým příspěvkem rozpumprlíkoval tak, že z toho nespal a "postuloval" až do božího rána... nemělo to nějaké následky na druhý den??
To, co jste předvedli, spíš než diskuzi připomíná psychoterapeutickou skupinu, na kterou nepřišel vedoucí. Takže každý "klient" si mele to svoje, na čem "ujíždí" a když k tomu nejsou pokládány doplňující otázky psychologa, které by tomu dali nějaký tvar a směr, tak se ten terapeutický efekt z konfrontace ve skupině prostě nedostavuje..
Napadá mě jedna věc: vy ani tak nemluvíte o filosofii, ale spíš každý hledáte řešení nějakého svého specifického problému (nikoliv filosofického). A tou "filosofií" tomu dodáváte jako lesk nebo jakousi náplň. Jenže - vy už tu "postulujete" odpovědi ale otázka přitom vůbec žádná nepadla. Možná by tedy bylo lepší napřed definovat, čeho chcete dosáhnout, co si od toho v ideální variantě slibujete, resp. na co si chcete stěžovat - prostě o co vám vlastně jde. To by možná usnadnilo hledání nějakých odpovědí. A jestli by už samo položení otázky nepřineslo nějakou odpověď.
Z mého pohledu:
Absolut: hledá pravdu Konečnou, pravdu Objektivní, pravdu Absolutní (ale proč jí vlastně hledáš?) Pokud ti je do 20ti let, tak OK, pokud takhle hledáš v pokročilejším věku, tak ti bez vší ironie doporučím svěřit se svými stavy odborníkovi - takhle vyšilovat asi neni nic příjemného.
Gullsy: chce stůj co stůj zvítězit (ovšem spojenci, které k tomu hledá, ho místo spojení posílají do prdele - Gullsy už svůj příspěvek v tomto vláknu smazal)
Sokrates: také hledá jakousi Pravdu (opět - a proč zrovna Pravdu?)
dr. Hrůza: ten jediný přiznal svojí diagnózu, takže tam je to jasné.
Oldow: si stěžuje na neaktivističnost filosofie
Vaše vlastní formulace se asi od mého pohledu budou lišit, ale pokud dáte i svojí verzi k dispozici tak jenom dobře. Klíčové tady asi bude proč vlastně chcete vědět to něco, co se tu pokoušíte vypostulovat..
***
A teď k tomu, proč z toho zůstává ten rozum stát a proč z toho dělám takovou tragédii:
Vy (Absolut+Sokrates) se dost intenzivně upínáte k Pravdě a k Logice, která by vás k té pravdě měla dovést. To je ale tragický omyl - filosofie neumožňuje dobrat se Pravdy a aplikování Logiky nevede k odhalení Pravdy, ale jen a pouze k rozporu. Řekněme, že vám jde o to dobrat se "obecné platnosti vlastních výpovědí" - pokud k tomu použijete Logiku, získáte pouze důkazy o tom, že "obecná platnost vlastních výpovědí" neexistuje. Čili do Logiky vkládáte falešné naděje. Logika vás dovede na přesně opačný konec cesty, než kam celou dobu doufáte, že jdete.
Sokrates: Ten tvůj příklad s Petrem učitelem je "klasický výrokový počet" - jen jedna z logik. Závěr, ke kterému jsi došel, ale v jiných Logikách nemusí platit. Handbook of Philosophical Logic má 16 svazků - jejich obsahy si můžeš najít na internetu. Prosím, napiš mi, která z tam uvedených logik je ta správná a vede k pravdě. Musíš se rozhnout, protože logiky jsou různé. "Z logiky" vyplývá Zákon vyloučení třetího - ten ale (i když je to Zákon:) - neplatí v trojhodnotových logikách. Už jen trojhodotových logik je více, je tu predikátová logika prvního a druhého řádu, parakonzistentní logika, čtyřhodnotová logika ... a dalších 15 svazků Logik. Která je ta správná a Pravdivá???
A jako malý příklad: mohl bys podle vzoru s Petrem učitelem rozebrat stejnou metodou i výrok "Mám asi hlad" a ukázat, jak tě logika dovede k pravdě v tomto případě?
Absolut:
Filosofie nemůže poskytnout Konečnou a Absolutní pravdu. Prostě k tomu není vybavená. To není opět můj výmysl, ale to se ví už zhruba od 1. století. Jednak jsou tu Agrippovy tropy (které když se ti podaří vyvrátit asi dostaneš doktorát a stipendium na Princentonu - již nikdy více důvod psát na filosofie.cz), a z těch potom vychází epistemologické trilema, které praví, že pravdu lze dokázat pouze třemi způsoby:
důkazem ex cathedra (ověřením oproti sakrální nebo sekulární autoritě)
důkazem ad infinitum (odvolání se na jiné důkazy, např. na Logiku)
důkazem kruhem
Žádný jiný způsob, jak ověřit pravdu neexistuje.
Když se zeptáš epistemologů jak je to s Pravdou, tak ty ti řeknou, že pravda je nečasová/nedějinná. Tedy na člověka se nevztahuje.
A opět příklad: sám výrok, že "pravda neexistuje" není pravdivý. To je jednak logický rozpor pro Sokrata a hlavně bod, od kterého teprve začíná nějaká filosofie. Tady lze uvažovat o perspektivismu ve filosofii, o problémech reflexivní argumentace atd. atd. atd.
Oldow: autentické rozumění hodnotám .. hm, co si pod tím ale představit? Něco jako "přirozenou lidovou filosofii", co tu razil Míla? Teď to nechci shazovat, ale je to poněkud mlhavý pojem.
referovanim o referencich refereci se od skutecnosti vzdalujeme .. tos nevymyslel ty, to je velmi stará myšlenka. A víš kdo s tím přišel a začal na to upozorňovat? Pepa z Depa, který by tomu měl "autenticky rozumět" to kupodivu nebyl - byli to sami vzdělanci  Je to sice paradox, ale právě to, že někdo má vzdělání mu dává větší potenciál formulovat reflexivní argumenty - tedy i kritizovat svoje vlastní vzdělání.
A - ano: filosofie momentálně nemá žádný "velký" program. Poslední takový byl myslím marxismus a jaksi historickým vývojem se od módy-marxismu přešlo na zcela nemódní existencionalisticko-fenomenologický "program". Nemyslím si ale, že by se to dalo řešit nějaký razantním bouchnutím do stolu a rozhodnutím o vytyčení ostrého kursu filosofie k "autentickému rozumění hodnot". To by vypadalo, jako bys říkal, že dějiny "jdou špatně" - a není tohle náhodou to, na co si stěžuješ?
.. a vůbec, výrok "dějiny jdou špatně" je hrozně nelogický. Nepřijde ti, Sokrate? Může být takový výrok vůbec pravdivý? |
Edited by - µ??????? on 28/12/2011 00:18:41 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 04:19:44
|
To kecávoia
Skepticismus ve své ,,Agrippovské'' podobě popírá možnost objektivního poznání včetně pravdivosti reality samotné tím...že postuluje svoji vlastní pravdu v podobě názorové, či fenomenální indifetence.
Ve skepticismu neexistuje jiná absolutní pravda, než ta, kterou závazně přijali její stoupenci - a totiž ta...že žádná absolutní pravda neexistuje- přičemž patrně nexistuje ani svět ve kterém ,,žijí''... hypoteticky pravdivá, či nepravdivá fiilosofie ( s vyjímkou té jejich!)... a nejspíše neexistují ani samotní skeptikové!...?
Skepticismus je ze své podstaty absurdní, což ho i v důsledku činí absurdním a neplatným, neboť popírá také sám sebe...
Aby mohl objektivně existovat jediný skeptik, musela by nejprve existovat jeho objektivní příčina!
Absolut |
Edited by - Absolut on 28/12/2011 04:55:24 |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 05:23:48
|
Realitu můžeme v konečném součtu všech hodnot vnímat jako nulovou absolutní hodnotu...však oproti skeptikům- Ne na úrovni relativních vzájemně se ovlivňujících fenoménů (na úrovni číselných hodnot s vyjímkou nuly)...interagujících dle interního zákona absolutní logiky...absolutního jsoucna.
Absolut |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 12:29:32
|
quote:
Originally posted by Absolut
Ve skepticismu neexistuje jiná absolutní pravda, než ta, kterou závazně přijali její stoupenci - a totiž ta...že žádná absolutní pravda neexistuje- přičemž patrně nexistuje ani svět ve kterém ,,žijí''...
To znamená, že skepticismus nedělá v podstatě nic jiného než hledá chyby v "pravdách" těch ostatních.
Přičemž je myslím jasné, že jakékoliv tvrzení nebo názor je platný pouze vzhledem k něčemu. Vychází z nějakých specifických předpokladů a aplikuje se na specifické použití.
Z čehož vyplývá, že skepticismus ignoruje toto pravidlo a jen hledá záměr, podle kterého by taková věc nebyla "pravdivá".
To musí být teda pěkní sráči, tohle zvládne malé dítě s prstem v prdeli |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 13:13:58
|
quote:
Originally posted by Absolut
To kecávoia
Skepticismus ve své ,,Agrippovské'' podobě popírá možnost objektivního poznání včetně pravdivosti reality samotné tím...že postuluje svoji vlastní pravdu v podobě názorové, či fenomenální indifetence.
Ve skepticismu neexistuje jiná absolutní pravda, než ta, kterou závazně přijali její stoupenci - a totiž ta...že žádná absolutní pravda neexistuje- přičemž patrně nexistuje ani svět ve kterém ,,žijí''... hypoteticky pravdivá, či nepravdivá fiilosofie ( s vyjímkou té jejich!)... a nejspíše neexistují ani samotní skeptikové!...?
Skepticismus je ze své podstaty absurdní, což ho i v důsledku činí absurdním a neplatným, neboť popírá také sám sebe...
Škoda žes nedočetl můj příspěvek až do konce, já ti tam totiž píšu, že:
A opět příklad: sám výrok, že "pravda neexistuje" není pravdivý. To je jednak logický rozpor pro Sokrata a hlavně bod, od kterého teprve začíná nějaká filosofie. Tady lze uvažovat o perspektivismu ve filosofii, o problémech reflexivní argumentace atd. atd. atd. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 13:17:10
|
quote:
Originally posted by Absolut
fenomenální indiference.
Co to je fenomenální indeference? |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 28/12/2011 : 13:21:29
|
quote:
Originally posted by Absolutabsolutní logiky
Neznám absolutní logiku. Mohl bys uvést nějaký odkaz, abych si jí mohl nastudovat? |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Desatero začínajícího filosofa (nejen zde na fóru)
