| Author |
 Topic  |
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
 Posted - 19/12/2011 : 02:34:15
|
„.. many modern Internet communities advise newbies to lurk for some time to get a feel for the specific culture and etiquette of the community, lest they make an inappropriate or redundant comment, ask a Frequently Asked Question, or incite a flame war. This leads to the tongue-in-cheek command to "lurk more". The verb to "de-lurk" means to start contributing actively to a community having been a lurker previously“
zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Lurker
Často se stává, že si zde na fóru někdo „ublinkne“ svoje myšlenky, o kterých se potom dohadujeme, zda-li se vůbec týkají filosofie (případně jaké ) a tedy zda-li je vůbec dodržována tematická integrita tohoto fóra.
Na druhé straně na tyto stránky chodí „lurkeři“, kteří se neodvažují založit téma, nebo prostě poslat příspěvek – už třeba jen z výše uvedeného důvodu, nebo protože nevědí, zda-li je jejich příspěvek „dost dobrý“ a mají obavy, že budou „zkušenějšími“ uživateli zostouzeni.
A nakonec jsou tu i ti, kteří obsah fóra považují za odpad.
Pro ty všechny jsem se pokusil sestavit jakési „Desatero začínajícího filosofa“, které nyní předkládám komunitě k diskuzi.
***
Preambule
Při sestavování Desatera jsem vycházel z vlastní zkušenosti a rovněž ze zkušeností, kterou jsem zaznamenal v průběhu času zde na fóru. Desatero by mělo pomoci k zodpovězení otázek typu:
„Je problém, který chci řešit, filosofického charakteru?“
„Ke které filosofii (tématu fóra) moje myšlenka patří?“
„Je možné, že jsem objevil něco nového (ale nikdo to nechápe)?“
„Jak moje otázky nebo myšlenky vůbec mám formulovat?“
Každý by si měl tyto otázky zodpovědět sám v sobě, sám za sebe.
A právě následující Desatero by mělo usnadnit hledání těch „správných“ odpovědí.
*** |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 19/12/2011 : 02:36:41
|
1) Nikdo učený z nebe nespadl
Filosofická komunita se dělí na tři kasty:
a) ochotníky (cizím slovem amatéry, to jsem já, nebo vy)
b) sbor (placení vědečtí pracovníci, doktorandi a spol.)
c) sólisty (tzv. velcí filosofové, kterým vycházejí knížky a mají svoje hesla na Wikipedii)
Rozdíl mezi jednotlivými kastami je vždy ve vzdělání. Zatímco ochotníci praktikují pouze samostudium, sbor a sólisté mají ukončené univerzitní vzdělání. Sólisté prakticky všichni mají profesury, a svoje hlavní myšlenky na svět přivedli a světu prezentovali teprve až jako učící na univerzitách v rámci svých vlastních přednášek, případně svoje stěžejní díla napsali jako habilitační práce na těchto univerzitách.
Sólisté navíc vždy mají znalosti cizích jazyků na profesionální překladatelské úrovni - zejm. latiny, řečtiny a dále němčiny popř. angličtiny a francouzštiny a většinou ovládají více těchto jazyků zároveň.
Pokud se tedy pouštíme do kritiky (ať už konstruktivní, nebo nekonstruktivní) profesionálních filosofů, je třeba vždy vzít v úvahu, že mají obrovský náskok ve znalostech souvislostí a historie problému, o kterém pojednávají.
Zároveň je naivní domnívat se, že mohu vymyslet něco tak kvalitního, jako tito profesionálové. Ano, jako divadelní kritik si samozřejmě mohu myslet, že sólista Národního divadla při premiéře zazpíval špatně, ale musím si být u toho vědom, že já sám jako kritik nedokážu zazpívat ani „pec nám spadla“ tak, aby mě bylo slyšet i na druhé galerii a hlavně - aby se celá zlatá kaplička nepotrhala smíchy.
Výrok „já to umím líp“ je prostě ve směru k profesionálním a „velkým“ filosofům vždy nepravdivý.
A věk zde nehraje roli – pokud jsem mladšího věku, nemohu ještě mít takovou úroveň vzdělání. Pokud jsem naopak staršího věku, nemám už fyzicky nikdy šanci takový objem vzdělání získat – prostě se to nedá stihnout. |
 |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 19/12/2011 : 02:38:40
|
2) Orientace v prostoru
Svět je poměrně dobře popsaná struktura. Můžeme si jí pro ilustraci k tomuto článku představit jako kužel:
http://mdg.vsb.cz/jdolezal/Deskriptiva/Cviceni/ProstoroveUlohy/obrazky/RotacniKuzel.gif
Všechny pojmy světa se nacházejí někde na ploše tohoto kuželu. Na úplné špičce se nachází pojem „být“ a někde na úplném dně pojem třeba „sola scriptura“.
Pokud chci o něčem pojednávat, musím být schopen lokalizovat ten svůj pojem na ploše zobrazeného kuželu, musím být schopen si říci, jestli je víc nahoře nebo dole a na které straně kuželu se nachází. Prostě se zorientovat a být schopen ten svůj pojem, svůj problém o kterém pojednávám, ve struktuře světa vyhledat, a to tak, že i když se najednou ocitnu na opačné straně kuželu, jsem schopen najít správný směr chůze, který mě dovede zpět k mému bodu zájmu.
Je samozřejmě otázka, jak si má člověk lokalizovat svůj bod na kuželu, který nemá žádnou „pravou“ ani „levou“ stranu a víme tedy pouze kde je „nahoře“ a kde „dole“.
Kontrétní svojí polohu jsem schopen určit pouze tehdy, pokud znám svoje sousední pojmy na tomto kuželu, a to alespoň ve třech směrech ze čtyř.
Pokud tedy chci o něčem pojednávat, něco kritizovat anebo rozvíjet, mohu tak učinit teprve poté, co si zjistím, jaký je můj nadřazený, obecný pojem ve kterém se pohybuji a zároveň potřebuji znát alespoň 2 pojmy, které sousedí s tím mým.
Pokud tedy chci pojednávat o „sola scriptura“ musím si napřed zjistit, že dva sousedící pojmy jsou „sui ipsius interpres“ a „alegoreze“, nadřazeným pojmem potom „protestantismus“. O všech třech musím něco vědět, umět je charakterizovat a potom už vždy najdu správný směr k „sola scriptura“ a v diskuzi identifikuji, zda míří „k“ nebo „od“ jádra problému.
Proces zjišťování podrobností o povaze sousedních pojmů je bolestný a pomalý – cizím slovem se nazývá „studium“. A já mám na výběr buď nestudovat – a skákat potom po ploše kuželu náhodně tu a tam bez naděje na úspěch (slovy klasika „mlátit prázdnou slámu“), anebo bolest podstoupit.
Je také dobré si připomenout, že ochotníci znající pouze ostrůvky pojmů mohou pojednávat jen „o tom jednom“, zatímco sólisté mají takovou znalost o pojmech po celé ploše kuželu-světa, že si klidně mohou stoupnout „dovnitř“ a spojovat ve svém díle pojmy nacházející se na vzájemě odlehlých, až protilehlých místech. Vytvářet jakousi zkratku. Prostě proto, že cesty od jednoho ke druhému stejně znají nazpaměť. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 19/12/2011 : 02:40:55
|
3) Já nebo Svět
Člověk má možnost klást pouze dva okruhy otázek:
a) Jaký jsem Já.
b) Jaký je svět kolem Já.
Z okruhu otázek Jaký jsem Já se odvíjejí vědy o člověku – humanitní vědy. Z okruhu otázek po fungování světa se odvíjejí vědy přírodní. Člověk a jeho Svět se přitom navzájem ovlivňují, z čehož občas vzniká v myslích začínajících filosofů zmatek. Humanitní vědy totiž netvoří pouze filosofie, ale jsou tu i vědy o společnosti, vědy o umění, historické vědy.
Otázka „Proč lidé pohrdají politiky“ je proto věcí politologie, sociologie a psychologie - nikoliv filosofie. Tato otázka přeci zkoumá vnější Svět.
Otázka má také rovinu, kterou by se mohly zabývat literární a jazykové vědy.
A pokud bychom měli hledat rovinu filosofickou, museli bychom se soustředit třeba právě na to „pohrdání“ - jaký vůbec máme nárok pohrdat, co to znamená, odkud se to bere. Prostě porozumět lépe svojí existenci, svému Já.
A tento akcent na Já, toto zaměření na původní otázku Jaký jsem Já je vlastní všemu filosofickému. Pokud je tedy řeč např. o Filosofii vědy, nebo Filosofii čísel, je to vždycky takové pátrání, které i když probíhá na území vnějšího Světa, je směrováno dovnitř. Klade si ve svém důsledku za cíl objasnit něco kolem vlastní existence člověka, vrhnout světlo na jeho vztah k okolnímu světu.
A jsme u toho. Diskuze na téma „Václav Havel – zločinec nebo hrdina“ je z filosofického hlediska off-topic. To je téma do lidových diskuzí na idnes.cz. Stačí to přitom postavit obráceně - „Hrdinnost Václava Havla“ už může být filosofický text do sekce o Etice nebo Politické filosofii.
Prostě – mezi vědou a filosofií vědy je rozdíl. Mezi politikou a politickou filosofií je rozdíl. A ten je v cíli, které bádání sleduje – pokud je venku, ve Světě, jedná se o vědu. Pokud je cíl uvnitř, v Já, můžeme si to otevřít jako filosofické téma. |
Edited by - µ??????? on 19/12/2011 02:41:15 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 19/12/2011 : 02:43:12
|
4) Všechno už tu bylo
Další otázka, která může začínající filosofy trápit je, zda-li se jim může podařit nalézt něco „nového“, nějaký „nový směr“ filosofie. Odpověď je zase nepovzbudivá: „Jen těžko.“
Na počátku dějin západní civilizace byla filosofie v podstatě jednoduchá disciplína. Stačilo umět, číst, psát a nějaké ty cizí jazyky, patřit k nejvyšším vrstvám tehdejší společnosti, mít pozorovací talent a filosofie byla na světě. Na „druhém konci“ dějin sice může filosofovat kde kdo, ale zase máme ten problém, že učebnice dějepisu a filosofie jsou už příliš tlusté. Samotný pozorovací talent nestačí a je vyžadováno vysokoškolské vzdělání.
Na světě je podle odhadů Googlu asi 130 milionů knih. V množství myšlenek ale problém není..
.. problém je v tom, co jsem zmínil v předchozím „přikázání“. A totiž že člověk je svých myšlenkách a možnostech „co a jak zkoumat“ omezen. Je těžké něco vymyslet nového, když lze zkoumat pořád jen Já a Svět. Všechno jsou pak vlastně jen variace odpovědí na tu stejnou otázku. A tyto variace přicházejí v čase, v dějinách filosofie.
Základem veškeré „naší“ západní filosofie je Anaximandros z Mílétu – jeho postřeh, že svět se skládá z protikladů a z času je filosoficky geniální (čti „naprosto univerzální, srozumitelný a krátký“) tím, že odhaluje základ veškerého myšlení a zároveň staví filosofům klec, ze které se doposud nepodařilo nikomu uniknout. Každý z velkých filosofů–sólistů pro svůj filosofický směr potřebuje protiklady a čas.
Filosofie tedy rozvíjí od svého počátku Anaximadrovu myšlenku a od Anaximandra se odvíjejí dějiny filosofie a na něj postupně navazují.
Neznám-li alespoň v základu vývoj Anaximandrovy myšlenky v dějinách, bude jakékoliv moje filosofování výstřelem do tmy. Strefím se vždycky do něčeho, co už tu bylo. Do něčeho, co už vymyslel někdo jiný.
Postavit ve filosofii něco nového, vždy znamená vycházet ze „starého“ a na původním stavět. Nicméně vždy bude v tomto „novém“ obsažen problém protikladů a času. Jediné, o co se mohu pokusit, je nový pohled na staré věci.
V této souvislosti bych možná ještě zmínil, že žádná filosofická pohádka nespadla z nebe. Dokonce ani Bible a Ježíš ne. Obojí je „produktem“ staršího myšlení asyrského, babylonského a egyptského. Křesťanství je ve filosofickém kontextu „pouze“ nový pohled na problematiku protikladů a času, i když velmi chutně podaný. Křesťanství je ať chceme, nebo nechceme, jen jeden bod na časové ose dějin filosofie, vycházející ze starého a přecházející v nové.
Pokud to shrneme: Vše, co bychom z nějakého důvodu chtěli stavět a odůvodňovat mimo stávající dějiny filosofie bude vždy čtenářům nesrozumitelné (myšlení je skutečně „zakleté“ do protikladů a času a v jiných relacích člověk myslet neumí) anebo – a to pravděpodobněji – to bude totální nesmysl, cizím slovem „haluz“.
*** |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 19/12/2011 : 02:45:03
|
Tak, moje „Desatero“ má sice jenom 4 přikázání, ale snad postihuje vše, co začínající filosof potřebuje k tomu, aby napsal svůj první úspěšný příspěvek zde na fóru.
Přeji příjemnou kritiku!:o) |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 19/12/2011 : 22:48:16
|
To µ???????
Oceňuji snahu o jistou systematizaci tohoto fóra resp. racionalizaci.
Vše, co nějak souvisí s filosofií, souvisí především se samotným ráciem...proto vítám onu nepřímo položenou ,,staronovou“ otázku- co filosofie je a co filosofie není...
Anaximandrova myšlenka resp. jeho postřeh že vše myslitelné se nutně nachází v čase a prostoru ve vzájemné symbióze protikladů společně tvořících jediné univerzální jsoucno...je myšlenka stále aktuální a patrně také z filosofického pohledu svým způsobem věčná...imanentní.
Nebudu zde uvádět výčet myslitelů, kteří se v systému vědy nejen v historii západního myšlení, fundamentálně opírali o myšlenku ,,fenomenálního dualismu“ ...uvedu zde pouze jen své stanovisko k tomu, co jako jediné může jednou stát na vrcholu historického vývoje filosofických věd...
Použiji-li tvého přirovnání obsahu reality ke kuželu, který není možné myšlenkou překročit, pak také nutně sama filosofie musí být ve svém předmětu pojímána absolutně- jako systémová univerzální racionální (logická) věda zabývající se zcela komplexně svým předmětem v tomto případě obrazně použitým ,,kuželem“...
Filosofií která si chce nárokovat svoji absolutní platnost- pravdivost není pouhá z kontextu vytržená teorie a už vůbec ne individuálně- subjektivně vyprodukovaný nesmysl... filosofií je vše, co není v myšlence nijak omezeno, ale naopak respektuje v logice svého systému především logiku samotného jsoucna...
Z uvedeného trvá mé přesvědčení, že jedinou konečnou pravdivou filosofií která nám jednou poskytne kompletní odpověď na všechny otázky týkající se onoho ,,kužele“ bude absolutně logický racionální systém viz. topic- Dokonalá filosofie...
Realita v sobě obsahuje vnitřní ,,fenomenologickou“ logiku- rácio...proto je také nutné vnést do systému filosofických věd onu absolutní logiku!...běžně nazýváno panlogismus.
Úctu k autoritám mám neoddělitelně spojenou k úctě k pravdě a jelikož filosofii obecně vnímám právě takto- jako racionální cestu k pravdě, je pro mě filosofem každý, kdo onu pravdu UPŘÍMNĚ hledá, ne ten, kdo ji již bez absolutního filosofického systému, či absolutního vědění...již našel!...
Absolut
|
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 20/12/2011 : 03:16:09
|
Onen myšlenkou nepřekročitelný kužel, není nic jiného než nepřekročitelné absolutno se svoji vnitřní fenomenálně dualistickou logikou.
Klíčem k pochopení reality, je pochopení principu absolutna- coby jediného absolutního universa, jenž je podstatou sebe sama!...
Absolut |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 20/12/2011 : 03:41:44
|
Absolutno je prvotní jsoucno a bytí zároveň...bez jeho ,,vnitřní" rovnováhy by se shroutilo v čase opět do absolutna- čehož ve smyslu řetězové reakce protichůdných tezí uvnitř tohoto absolutna...často býváme světky. Shroutit se tedy může vnitřní struktura, nikoli však samotné absolutno, neboť v jeho případě ve smyslu celku jde o jeho trvalý stav.
Absolutno nevzniká, ani nezaniká...mění sepouze jeho jnitřní podoba vlivem interakce rovnocenných, avšak protichůdných tezí a to dle absolutně logického klíče...Zákona absoluna!
Absolut |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 20/12/2011 : 04:20:40
|
Jde-li o to, co je v mé filosofii nové oproti filosofické historii...pak je to právě pochopení nutnosti absolutizace myšlení...provedení fenomenální syntézy...včlenění logiky do systému věd.
Myšlenkou absolutizace překračuji Anaximandrův dualismus a povyšuji jej na absolutismus.
Absolutismus je pokud vím zcela nový filosofický myšlenkový proud a troufám si tvrdit, že je jako jediný filosofický systém schopen nám také podat absolutní - konečnou odpověď...
Absolut |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 20/12/2011 : 04:36:08
|
| Desarero pro každého filosofa- ať začínajícího či velmi pokročilého má pouze své jediné přikázání...lásku k pravdě! |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 20/12/2011 : 13:00:06
|
quote:
Originally posted by µ???????
3) Já nebo Svět
Člověk má možnost klást pouze dva okruhy otázek:
a) Jaký jsem Já.
b) Jaký je svět kolem Já.
Z okruhu otázek Jaký jsem Já se odvíjejí vědy o člověku – humanitní vědy. Z okruhu otázek po fungování světa se odvíjejí vědy přírodní. Člověk a jeho Svět se přitom navzájem ovlivňují, z čehož občas vzniká v myslích začínajících filosofů zmatek. Humanitní vědy totiž netvoří pouze filosofie, ale jsou tu i vědy o společnosti, vědy o umění, historické vědy.
Otázka „Proč lidé pohrdají politiky“ je proto věcí politologie, sociologie a psychologie - nikoliv filosofie. Tato otázka přeci zkoumá vnější Svět.
Otázka má také rovinu, kterou by se mohly zabývat literární a jazykové vědy.
A pokud bychom měli hledat rovinu filosofickou, museli bychom se soustředit třeba právě na to „pohrdání“ - jaký vůbec máme nárok pohrdat, co to znamená, odkud se to bere. Prostě porozumět lépe svojí existenci, svému Já.
A tento akcent na Já, toto zaměření na původní otázku Jaký jsem Já je vlastní všemu filosofickému. Pokud je tedy řeč např. o Filosofii vědy, nebo Filosofii čísel, je to vždycky takové pátrání, které i když probíhá na území vnějšího Světa, je směrováno dovnitř. Klade si ve svém důsledku za cíl objasnit něco kolem vlastní existence člověka, vrhnout světlo na jeho vztah k okolnímu světu.
A jsme u toho. Diskuze na téma „Václav Havel – zločinec nebo hrdina“ je z filosofického hlediska off-topic. To je téma do lidových diskuzí na idnes.cz. Stačí to přitom postavit obráceně - „Hrdinnost Václava Havla“ už může být filosofický text do sekce o Etice nebo Politické filosofii.
Prostě – mezi vědou a filosofií vědy je rozdíl. Mezi politikou a politickou filosofií je rozdíl. A ten je v cíli, které bádání sleduje – pokud je venku, ve Světě, jedná se o vědu. Pokud je cíl uvnitř, v Já, můžeme si to otevřít jako filosofické téma.
Já je s vysokou pravděpodobností součástí světa, podle současné exaktní přírodní vědy totiž nebyl dosud objeven žádný náznak duše, která by byla mimo prostor a čas, tedy nebyla by součástí světa.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 22/12/2011 : 04:28:41
|
pekna prace, zvaz ovsem prosim nasledujici -
k bodu 1)
Pokud mluvime o tom, kdo je v cem lepsi, pak predevsim musime znat jaksi hodnotu, ke ktere smerujeme. Napriklad ve vede je smer jasne dany. Ve filosofii jde o neco komplikovanejsiho.
Zde musim ocenit bod 3, filosofie. zda se, skutecne nutne pojednava o vnitrnim stavu cloveka. Ovsem z ceho jeji autorita vychazi a co ma byt cilem oboroveho snazeni stale neni zrejme, mimo osobni snahu o pochopeni blizkeho.
ostatni body zatim vynechame a pokusime se zacit od zacatku.
Nektere veci jsou dobre, nektere mene. Blaboleni neni dobre. Jak prejit od blaboleni k hodnotne debate?
Nejprve si musime vsimnout, ze ve vyjadrenich kazdeho cloveka, pod vecmi o kterych je aktualne hovoreno se vzdy nachazi uroven jeho hodnot, ktere dokazeme do urcite miry porozumet.
Z textu, ktery predkladas se mi zda, ze vkladas nemistnou nadeji do instituce ve veci filosofie a nedostatecnou do otazek autentickeho souzeni hodnot.
Problem je v tom, ze vzdelavani je ziskavani znalosti o referencich jevu, ne chapani jevu samych. Pokud pracujeme ve vedeckem ramci, nevadi to. Ve filosofii je ale velice snadne zapomenout, ze jakakoli dobra prace se prave predevsim musi opirat o zkusenost, ze referovanim o referencich refereci se od skutecnosti vzdalujeme.
Kazde vyjadreni, ktere obsahuje hodnotove soudy ale zaroven pracuje v urcitem daleko komplikovanejsim, rekneme ontologickem ramci, ktery urcuje tvar objektu, na jehoz povrchu prohanime pojmy.
Tvar tohoto abstraktniho objektu je zakladem paradigmatu. Vzhledem k tomu, ze tento ramec ovlivnuje chapani pojmu, stavi je do lehce odlisnych souvislosti, je velice komplikovane se dorozumivat efektivne s clovekem, pracujicim v jinem ramci. Je to mozne, ale musi se zacit vyjasnovanim nejzakladnejsich pojmu, rozdilu mezi znalosti a chapanim, vyjasnenim kriterii existence a tak podobne. Je to proste jenom nadlouho.
Autorita je autoritou tautologicky. Je autoritou, protoze urcuje hodnoty a sama se stavi na nejvyssi misto.
Byl bych vdecen, kdybys mohl poskytnout priklady, kdy filosoficka prace "solistu" prehledne reflektuje zkusenost v souladu s autentickym rozumenim hodnotam a pokud si jeste dnes troufne i na tu druhou metafyzickou mrizku, tim lepe. Doporuc mi knizku. Zde jsem naprosto uprimny, protoze jinak bych se mohl dopoustet chyb, kterym slo predejit.
Me osobne se totiz zda, ze v pohledu na skutecnost filosofie jako instituce a autorita selhava na vsech relevantnich frontach. Nevychovava k zdatnosti, at uz si pod tim predstavime cokoli, vychovava dnes predevsim k relativismu, neobhajuje a nepodporuje lidske hodnoty, ktere musi celit postmoderni skepsi, nekritizuje a neznejistuje obcany, dopoustejici se prehmatu a chyb, nedokazu si predstavit hodnotne kriterium, ke kteremu ma tento obor smerovat.
Mym nazorem je, ze filosofie se zabyva jednotlivcem, ovsem pouze jednotlivec sam je vzdy filosofem a nepodlozena obecna vira v autoritu by mela byt prvni veci, ktere by se mel zbavit. Receno s udernosti kdy vyrok hranici s absurdnosti - filosofie jako obor neexistuje, protoze nemuze existovat koordinovane filosoficke usili zakotvene v instituci.
Dovol mi tedy se take pokusit nacrtnout prikazani filosofickeho zivota, jak jsem ho poznal.
1
Never nikomu - nejmene sobe, jen prima zjevna zkusenost a dukladna reflexe mohou vyustit v hodnotnou praxi.
2
Nikdy nevymen nejasne a tezke problemy za elegantni a jednoduche problemy, jejichz reflektovanim budes budit dojem hloubky.
3
Pokud nekoho kritizujes, snaz se ho poznat. Projekce nelibosti na nevinne je tlachani bez hodnoty
4
Predpoklad ze vsichni ostatni se myli a ty mas pravdu je dobra vec, pokud mu dokazes verit natolik silne, ze vyhledavas cloveka, ktery by te presvedcil o opaku. Pokud se ho budes drzet, v nejhorsim zjistis ze ses mylil. Pokud se ho vzdas, nikdy nezjistis jak veci stoji. Uprimny kvalitni konflikt urychluje proces o dekady na obou stranach.
5
Nemas pravo na nazor. Mas pravo se mylit a nebo mit pravdu a zuctovani ti prinese zpusob, jakym zachazis s vecmi, ktere ti byli svereny, ne nazor nekoho jineho. Jedine prirozene pravo cloveka je pravo na zodpovednost.
6
Zodpovednost je privilegium. Mas pravo ji na sebe vzit, i kdyz nejsi duvodem potizi. Pokud mas predpoklady pro zmenu k lepsimu, muzes uchopit zodpovednost k ni.
7
Kultura je pro radost, praxe je pro starost. Pokud ctes knihy ktere te nebavi, znamena to take, ze ti nikdy k nicemu nebudou. Jakmile nabydes zkusenosti ktere kniha vysvetluje, okamzite se stane relevantni a zabavnou.
8
Umerenost, soucit, opatrnost k prijimani unahlenych zaveru se mohou zdat jako nudne hodnoty, ale vedou k reflexim, jejichz vyjadrovani z tebe udela hvezdu spolecnosti!
9
Lide jsou si rovni protoze jim nabidnes stejnou miru respektu, to je dobre. Neocekavej ale, ze vsichni lide budou stejni a ocenovat stejne veci jako ty! Nauc se cenit si faktu, ze na nejlepsi veci nebyvaji fronty.
10
Nejdulezitejsi nakonec. Co je dobre a co je dobre pro tebe jsou dve naprosto odlisne veci.
|
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 22/12/2011 : 04:38:07
|
jo a jeste, ze vim jak vy "objektivne" uvazujici myslitele mate radi kdyz se clovek odkazuje na praci ostatnich odborniku, tak tady
http://www.youtube.com/watch?v=ny3Ovx7Zzuk
zkus vydrzet do konce
|
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 22/12/2011 : 12:17:13
|
diky gullsy, tobe taky jeden, proc stedre nerozdavat neco co je bezcenny, zejo.
Ale abysme to nezakecali. Podstatnej bod tady je to presvedceni, ze nemuzes bejt lepsi v necem nez odbornik, kterej zalezitosti stravil zivot. S cimz souhlasim, ovsem pouze za predpokladu, ze se mate stejny cile. Otazka pak stoji, jaky konkretni cile ma filosofie jako obor a jakym zpusobem tam dochazi ke koordinaci usili za tema cilema zejo.
|
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 22/12/2011 : 21:04:31
|
Nejlepší knížkou jsou směrnice pro udržení pořádku v knihovně!...:-)
Absolut
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Desatero začínajícího filosofa (nejen zde na fóru)
