| Author |
 Topic  |
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
 Posted - 12/12/2006 : 21:34:34
|
quote:
Originally posted by noemus
Ano můžeš, ale teorie by měla věci vysvětlovat a ne zamlžovat. Vždy je dobré se pokoušet o co nejjednodušší vyjádření.
To co říkáš nijak k samotnému vysvětlení nepřispívá, je to jen šifrování. Komplikuje to další postup, je to v dané souvislosti spíše překážka dalšímu poznání.
Souhlas |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/12/2006 : 14:51:50
|
Richarde a Ace Rimmer.
Vše je již jinak. Já již to slovo vůbec k ničemu nepotřebuji, což poznáte, když se znovu podíváte na to co jsem napsal. Již to bylo opraveno a mám dojdem, že nyní už nic nestojí v cestě k skutečné diskusi .
Richarde.
Problém dynamického jevu je v tom, že jej není možno vysvětlit dynamicky, ale pouze staticky a teprve poté ukázat, že jde o stav dynamický. To o čem píšeš je fakt a dokonce bylo poznáno, že informace které jsem označil za statické po sobě následují v určité, měřitlené frekvenci a že tato frekvence se mění dle různých vlivů včetně momentální kondice organismu. Mám pro tebe návrh. Ty jsi programátor ,dokonce Senior programmer a proto by pro tebe mohlo být celkem jednoduché vytvořit si program který by obsahoval několik obrazců z nichš každý by blikal v určité frekvenci. Když by ses dostal na frekvence blízké kmiočtu ve kterém dodávají smysly informace mozku, pak bys viděl jasně pouze obrazec, který by kmitočtem odpovídal a kdybys kmitočtově "vyvážil" i ostatní obrazce, pak by ses podíval na obrazovku a věděl bys příkladně v jaké jsi právě kondici. Kdyby se to dopracovalo, mohl bys být autorem zařízení, které by lidi nosili na ruce jako hodinky a které by jim říkalo třeba to, že jsou příliš unavení, že na ně něco leze, že se blíží infark a řada dalších věcí. Zatím je to fikce,ale má reálný základ. Pro mne je tato dynamická oblast velmi těžko vyjádřitelná a proto jsem o ní nehovořil a vše vyjadřoval staticky.Myslím, že tu dynamičnost si dokáže každý vyvodit sám.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 13/12/2006 : 16:20:54
|
Ahoj Slávku
Ad "opravený" text) dám si tu práci a podrobně to prostuduji. Už teď však mohu říci, že výhrad bude mnoho (výhrady k použité terminologii považuji za kosmetické, to se dá překousnout, jsou tam mnohem hlubší problémy). Do konce týdne napíšu analýzu.
Ad program s obrazci) Není to tak jednoduché, protože efekt by dost závisel na frekvenci monitoru. Napsat by to asi nebyl problém, ale obávám se, že efekt by byl jiný než si myslíš. Nejspíš bych asi viděl všechny obrazce, které by se objevovaly na delší časový interval než je má časová rozlišovací schopnost.
Další problém, který pomíjíš, je průběh jednoho cyklu (jednoho bliknutí). při frekvenci 1Hz (jeden cyklus za vteřinu)
jsou možné např. tyto průběhy:
1) 0.5s je obrazec vidět a 0.5s není vidět
2) 0.25s je obrazec vidět a 0.75s není vidět
3) 0.05s je obrazec vidět a 0.95s není vidět
atd.
Jak vidíš při stejném kmitočtu je tu nepřeberné množství možností
Dále si myslím, že je dost sporné hodnotit kondici (ať už fyzickou či duševní) právě ze schopnosti zahlédnout blikající obrazec, máš nějaký závažný důvod si myslet, že to bude mít tak jednoznačnou souvislost, jak popisuješ?
Já myslím, že by chtělo spíš pořádný experimentální výzkum, ve kterém by se tato hypotéza testovala na větším počtu různých lidí a hledala by se korelace mezi např. fyzickou únavou a schopností zahlédnout různě blikající obrazce.
Pokud by zde takováto experimentální podpora nebyla, tak se obávám, že by se jednalo jen o planou spekulaci
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/12/2006 : 16:52:37
|
Výborně Richarde.
Byla to pouze myšlenka i když opřená o cosi, co jsem vypozoroval.Ale to pozorování nemohlo bý přesné,ale jen návodné. Už jsi někdy viděl blikat zářivku a ostatní tvdili, že nebliká? Já nemám možnost stvořit tým, který by na tom výzkumu a aplikaci pracoval a venkoncem nemám ani touhu a schopnosti. Třeba to může zajímat někoho s tvého okolí a když ne, tak se vůbec nic neděje. Jen doufám, že nedostanu obratem email, že už se na tom v Americe pracuje. Byl bych raději, kdyby to bylo u nás doma,ale to vlastně není až tak důležité.
Na tvé reakce na opravy čekám a těším se i když vím, že budeš značně kritický. Jen se bojím, že dnes už mohu podat jen cestu k důkazům platnosti a nikoliv důkazy samé a poté je těžké oponovat, nebo se obhájit. No uvidíme.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 14/12/2006 : 11:18:51
|
Slávku ty změny co děláš v dřívějším příspěvku to není moc dobrý nápad
Takhle se může stát, že někdo kdo diskuzi bude číst může být zmaten, protože reakce ostatních budou vlastně reagovat na již neexistující text.
Raději pozměněný příspěvek zkopíruj a vlož znovu
Richard |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/12/2006 : 11:52:17
|
Promiň Richarde.
Mám špatné oči (keratokonus) a tak se stane že cosi přehlédnu.Když se k tomu vrátím a najdu to co jsem přehlédnul, tak to opravím. A tak jsem tam přehlédnul slovo binární a když jsem je našel, tak jsem jej smazal. Jestli ses chtěl právě na to zapomenuté slovo soustředit a využít toho k oponetuře, tak promiň. Jinak je tomu u vstupů, které považuji za problematické a proto je hodím do koše. Někdy to udělám proto, abych se za ně nemusel stydět. Pokud jsi chtěl na ně ještě reagovat,pak promiň. Vím, že jsem tím udělal ze tvých reakcí cosi jako monolog,který postrádá smysl. Opět promiň,ale já si myslím, že účel to splnilo a ty máš stejnou možnost jako já.Koš máš také.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/12/2006 : 11:57:54
|
doplnění.
Budu se snažit nic nemazat.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 14/12/2006 : 12:17:06
|
Myslím, že bychom se měli dohodnout, že změny a mazání příspěvků jsou přípustné jen dokud někdo nezareaguje, pak připouštím jen opravy pravopisných chyb a překlepů, alespoň já se tímto řídím už od začátku, OK?
Richard |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/12/2006 : 15:33:23
|
Richarde.
OK. Budu se tím nadále řídit.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 19/12/2006 : 15:26:45
|
To co popisuješ ve svém výkladu znám dobře ze seminářů o neuronových sítích. Možná by neškodilo si o tom něco přečíst, poznal bys, že to o čem mluvíš je již zavedený vědní obor, který vznikl někdy v 50tých letech, vlastně ještě před masovým nástupem počítačů (načerpal bys vhodnější terminologii). První modely, které byly sestaveny byly ryzí elektrotechnikou, dnes už se to samořejmě dělá na počítačích.
quote:
Informace smyslů
Smyslové orgány dodávají do mozku informace vyjádřitelné jedničkou, čili proud prochází, či nulou proud neprochází. Na rozdíl od binární informace užívané v počítačovém programu má v procesu myšlení jednička hodnotu proměnnou vyjádřitelnou stavem vyšším nuly, až sto procent, čili maximální potencí daného čidla. Navíc jednička v procesu myšlení obsahuje hodnotu, která byla označena písmenem Q. Tato hodnota Q je opět proměnná.Význam hodnoty Q je polarizující a je možno tuto hodnotu označit jako práhovou.Je li dosaženo intenzity převyšující hodnotu Q, jsou informace ukládány v polaritě mínus.
„Bod“.
Bodem je myšlena informace nula, či jedna určité intenzity dodávaná do mozku jedním čidlem daného smyslového orgánu. Bodem tedy může být informace nula, či jedna určité hodnoty (intenzity)
O uvedené terminologii jsme se již bavili. Vyhnul bych se termínu bod a jednička s proměnnou hodnotou. Chápu to tak, že mluvíš o informaci vyjádřené reálným číslem z intervalu <0,1>. Tato informace je do mozku poslána pouze pokud intenzita podráždění smyslového čidla překročí prahovou hodnotu Q.
V klasické teorii neuronových sítí, je každému propojení neuronů (a čidla jsou speciální neurony) přiřazeno reálné číslo, které představuje práh daného spoje. Signál je přenesen, pokud intenzita dosáhne tohoto prahu. Často se dokonce používá tzv. sigmoidální funkce, která vyjadřuje závislost odezvy spoje na intenzitě vstupního signálu.
Doporučuji místo slova bod, nebo jednička používat slovo hodnota a o Q mluvit jako o prahové hodnotě. Chápu to tak, že pokud hodnota je menší než práh, tak je výsledná polarita kladná.
quote:
„Kód“
Kódem je myšlen souhrn všech informací daného smyslového orgánu v jeden okamžik. Zde považuji za nutné upozornění, že popisuji stav dynamický staticky. Stav dynamický není možno vyjádřit bez statického popisu základu.
(Předem upozoňuji, že postupuješ v zásadě správně, já jen zpřesňuji tvou terminologii)
Dynamické systémy se běžně popisují, tak že se zavede veličina, která je funkcí času (závislá na čase). Já bych v tomto případě volil spíše termín vektor, což je matematický výraz pro skupinu hodnot, u které záleží na pořadí (a to tady záleží, protože výměna dvou hodnot by vedla k jiné informaci = k jinému vektoru). V takovém případě kdy je nutné popisovat vektor, který se mění s časem, se zavádí tzv. vektorová funkce. Nazvěme vektor vyjadřující informaci z daného orgánu A písmenem h, aby bylo jasné, že se jedná o informace z A, budeme to zapisovat jako h_A (Normálně bych použil dolní index, ale v tomto fóru to nejde zapsat). To, že daný vektor hodnot se mění v čase zapíšeme takto: h_A(t) = což znamená, že hodnota vektoru h_A se mění v čase (je funkcí času).
Dále by mělo být vysvětleno jak je to s polaritou vektoru, předpokládám, že výsledná polarita vektoru je dána součtem polarit všech hodnot ve vektoru.
quote:
„Blok“.
Bylo zjištěno, že mozek nedokáže přijmout a zpracovat celý kód,ale pouze jeho části,které má v paměti uloženy v totožné sestavě jedniček a nul. Tyto části kódu byly označeny slovem blok.
Tak tady se dotáváme k prvnímu spornému místu. Bylo zjištěno? Kde a kým bylo zjištěno? V tomhle bych byl opatrný, nikdy se neodvolávej na cizí autority, pokud to nejsi schopen doložit. Beru tvé vyjádření jako popis tvého modelu a ne jako popis skutečnosti. A tohle bych rád abys pochopil. Věda nikdy nepopisuje skutečnost. Vždy se jedná jen o popis nějakého modelu skutečnosti. Ke skutečnosti se dostáváme jedině tak, že si jevy se kterými se setkáváme vykládáme jazykem nějakého úspěšného modelu (teorie). Model (teorie) není pravdou, ale nástrojem. A je jasné, že někdy se hodí ten nástroj a jindy onen nástroj.
Tedy k věci: Termín blok je v tomto případě použitelný, i když já bych asi volil termín stopa. Zároveň bych opravil tvé vyjádření "v totožné sestavě jedniček a nul", nejednalo by se o jedničky a nuly ale o reálná čísla, prostě o hodnoty. Dále si myslím, že zatím vůbec není nutné se rozepisovat o tom, jak přesně je blok(stopa) v mozku reprezentována. Ve svém výkladu to totiž nikde nepoužíváš a tedy ani nepotřebuješ. Zůstal bych prostě u abstraktního blok a dále bych to nerozváděl.
quote:
„Program ozvěny“.
Jsou li smyslovými orgány do mozku dodány informace mající v paměti svou obdobu, dochází k reakci (ozvěně). Výsledkem je vědomí polarity,čili pocit příjemna (plus),či nepříjemna (minus). Bez programu ozvěny není reálné vědomí.
Nemluvil bych o programu ozvěny, ale pouze o ozvěně, slovo program mě tam připadá přebytečné, až zavádějící. Jinak je to formulováno celkem dobře.
quote:
„Polarita“.
Mozek, či jeho funkční obdoba (příkladně u rostlin) není schopen zpracovat jediný blok,který nemá v paměti polárně uložený. Nejedná se o polaritu elektrickou,ale pocitovou, která je výsledkem mnoha jevů včetně chemických s podobně. Výjimkou jsou bloky obsahující body hodnoty vyšší Q. Tyto bloky jsou prvotně uloženy do paměti a to v polaritě minus. ( nepříjemné, bolest), po prvotním uložení těchto bloků již dochází k ozvěně a výsledné vědomí(ozvěna) se rovná pocitu minus. Polarita minus je polaritou základní. Bez prvotního uložení bloků v polaritě mínus není možný proces myšlení,
K uložení informací do paměti v polaritě plus dochází v době následující po mizení polarizujících informací minus. Tehdy je mozek „nastaven“ na ukládání informací v polaritě plus. (chemické a další procesy)
Kterýkoli blok může být uložen v kterékoli polaritě a může být uložen v obou polaritách.Vždy záleží na situaci v momentu ukládání. Dodá li smyslový orgán informaci která má svou obdobu v paměti a to v obou polaritách, jsou programem ozvěny aktivovány totožné bloky plus i minus. Výsledné vědomí (pocit) se rovná rozdílu mezi intenzitami uložení a polaritu určuje intenzita silnější.
Neexistují dva jedinci, kteří by měli polarity uložených informací totožné.
Teď už musím kritizovat, zatím to byly vlastně jen definice a na nich je možné kritizovat především terminologii. Nyní se ale dostáváš k tvrzením. Je zde několik věcí, které musíš vysvětlit:- pokud mozek veškeré bloky(stopy) ukládá s polaritou, pak nemá smysl mluvit o tom, že jiné bloky nedokáže zpracovat. Jiné bloky nemohou existovat
- Co to jsou bloky obsahující body hodnoty vyšší Q? Míníš bloky se zápornou polaritou?
- Proč jsou pro tebe bloky s poraritou minus základní? Znamená to, že si nemůžeme zapamatovat příjemný zážitek?
- Proč dochází k mizení informací minus?
- Poč musí být mozek nejprve "nastaven" na ukládání informací v polaritě plus? Znamená to, že pracuje ve dvou režimech? Jak mezi nimi přechází?
- Jak přesně může být blok uložen v obou polaritách? A jak vůbec může být blok uložen vícekrát? To je myslím dost problematické. Tak jak jsi blok definoval, tedy jako uložený fragment vstupní informace, tak nedává příliš velký smysl říkat, že stejný blok se uložil vícekrát. Navíc smyslové informace se nikdy stoprocentně přesně neopakují, takže ani stejné vektory se asi těžko vyskytnou dvakrát, tím hůře stejné bloky. Musel bys zavést cosi jako podobnost mezi bloky a definovat jak dochází k identifikaci (vybuzení) podobných bloků (asociace? rozpoznání?)
K dalším částem (Mosty, Slovo a Priorita) se vrátíme až budeme mít jasno v tom co jsem zatím napsal. Není vhodné otevírat příliš mnoho problémů najednou, už tak jsem jich otevřel dost.
Richard |
|
|
|
Ace Rimmer
Aktivní uživatel
318 Posts |
Posted - 19/12/2006 : 17:35:59
|
To Noemus :
Nevím jestli je to to pravé odkazovat se tady na literaturu o neuronových sítích . Ještě na škole jsem se k tomu velmi lehce přiblížil (byla to součást jednoho předmětu ) a nemyslím si , že je to tak snadno pohopitelné aniž byl měl člověk za sebou nějaké teoretické základy ( především matematické , teorii řízení , ....) .
Ps. Sám mám ,ale máslo na hlavě , když se někde tady napsal Miloslavovi , že by si měl něco přečíst o logických obvodech nebo architekrtuře procesoru (už nevím přesně) . A to si myslím ,že to jsou jednoduchší věci než neuronové síťe . |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 20/12/2006 : 13:01:23
|
Richarde zdravím tě.
Píšeš o vědním oboru, který obsahuje informace o tom čím se zabývám. Nemám o tom žádné informace a nevím jde li skutečně, nebo zdánlivě o shodu,takže se o tom nebudu zmiňovat.
Jsem hodně překvapený, jak jsi to s prominutím pomotal.Mluvím nyní o tom co jsem označil slovem bod.Zkusím tě to napsat trošku víc polopaticky. Snažil jsem se vše zjednodušit a to se postavilo proti mně.
Skus si představit příkladně papírové měřítko. Na levé straně je nula a na straně protilehlé je maximální hodnota,čili potence daného čidla. Nyní si udělej bod blízko nuly. O této hodnotě jsem nepsal a je to chyba.Tuto hodnotu blízkou nuly si můžeš označit písmenem N. Jedná se o hodnotu,pod níž je informace rovná nule,neboť je intenzita tak slabá,že není vnímána. Polarizující hodnota označená písmenem Q bývá velmi blízko maximální hodnotě, kterou si můžeme označit písmenem M.
Nyní zde máš jakési schéma. Nula až A můžeme považovat za nulu. N až Q za informaci nepolarizující Při překročení hodnoty Q se jedná o informací polarizující a M je hodnota při níž dochází k dočasnému nebo trvalému poškození daného čidla.
Takže informace je do mozku vyslána, je li překročena hodnota označená písmenem N. Nikoliv tedy Q jak jsi napsal. Když dojde k překročení hodnoty Q dochází k polarizaci minus.
Příklad: světlo dopadá na sítnici oka (hovořím nyní jen o dopadu světla na jedno jediné čidlo) Světlo není dostatečné , nedošlo tedy k překročení hodnoty N. informace je rovna nule.Světlo je dostatečné ale ne tolik, aby došlo k překročení hodnoty Q. Jedná se o informaci nepolární. Světlo je tak silné,že došlo k překročení hodnoty Q. Vjem se rovná bolesti .Světlo je tak silné,že došlo k dosažení hodnoty M. čidlo je dočasně, nebo trvale poškozené a přestává být funkční.
Snahu přivést mne k oblasti ,kterou nazývám mechanickou jsem čekal. K zvládnutí tohoto bych musel studovat tyto obory,jako příkladně biologii, biochemii, biofyziku a podobně. Uvědom si proč jsem hledal a co jsem hledal. Navíc jsem poznal, že znalost v této oblasti pro tento účel není nezbytně nutnou. Přidej si k tomu, že jsem nikdy nemyslel na to, že bych svoje poznání komusi sdělil. Hledal jsem pouze pro sebe a pokud jsem dělal pokusy,pak toto nebylo dokumentováno, nebylo proč. Chtěl jsem si jen ověřit poznané, nic víc. Ty neuronové sítě by mně asi moc nepomohly. Mohly by však pomoci tomu, kdo by přijal mé poznání a snažil se je spojit s částí mechanickou. Tím však já být nemohu. Nemám na to potřebné zdělání a v 58 letech je přece jen trošku pozdě. Můžeš docela úspěšně napadnout označení mechanická část. Mám tím na mysli vědní obory zabývající se nervovým systémem, neurony, mozkem a to ve všech podskupinách. Neznám vhodné jméno pro celý komplex a proto jsem použil toto.
K dalšímu se vyjádřím až to zpracuji.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 20/12/2006 : 14:25:24
|
říkáš, že už nemáš čas dál studovat. Já si myslím, že nikdy není pozdě. Navíc si se již dávno vydal do končin, kde by se ti další vzdělání hodilo. Nechci tím říci aby ses přihlásil na VŠ, ale můžeš si sám pomalu rozšiřovat obzory, stačí když budeš naslouchat a občas si třeba i něco přečteš (stačí vědecko-populární texty).
Teď k tomu cos naspal o "Bodu" zpětně jsem pochopil, že Q není prahem v tom smyslu jak jsem napsal, ale spíše prahem bolesti. Jak teď sám píšeš, tak jsi myslel prahy dva.
Stále si myslím, že slovo bod není vhodné (nutí to ke geometrické představě a ta tu není na místě), to se nezměnilo.
Nejdříve zopakuji svými slovy jak jsem pochopil cos napsal (ne všechno jsi explicitně napsal, něco jsem si musel domyslet):
1) čidlo vyšle signál, který vyjádříme jako reálné číslo od 0 do 1
2) pokud toto číslo nepřekročí práh citlivosti N (také reálné číslo), tak signál do mozku neprojde
3) překročí-li signál práh N, tak se informace v mozku zaznamená nepolarizovaně
4) překročí-li však signál i práh Q, zaznamená se informace polarizovaně
5) překročí-li však signál i práh M, čidlo je vyřazeno, zničeno, atd. M je dán fyziologicky
6) oba prahy N i Q jsou závislé na daném čidle i na čase - tedy mohou se lišit čidlo od čidla, a jejich hodnote se může u daného čidla měnit v čase
Teď kritika:
chování různých smyslových čidel se liší, to ve svém výkladu pomíjíš (dá se to akceptovat jako zjednodušení v rámci modelu, ale je nutné na to upozornit)
obvyklé chování čidla u kterého byl překročen práh "snesitelnosti" není asociace s negativním, ale nastávají v zásadě tyto situace:
1) přetížené čidlo vyšle maximální signál a je na nějakou dobu vyřazeno z činnosti
2) čidlo vyšle maximální signál opakovaně a to i poté co již není drážděno, poté se rovněž odmlčí (čidla jsou totiž chemicky vyčerpaná a je nutné obnovit zásoby)
3) čidlo je zničeno a nevyšle žádný signál (překročení M)
Bolest je mozkem vnímána speciálními čidly, takže není příliš vhodné mluvit o bolesti při překročení prahu nějakého čidla.
Další námitka je ohledně prahů N, Q, M.
Práh citlivosti čidla je v zásadě takový jak jsi jej popsal, s tím, že se mění s časem i s čidlem, jak jsem zase napsal já.
Ale práh M, je obvykle pevně dán pro daný typ čidla, práh M je dán fyziologií čidla, zatímco práh N vyjadřuje spíše aktuální stav.
Práh Q je pro mne nový, i když jsem o něčem podobném slyšel, ale nebylo to přesně totéž. Nemohu jeho použití hodnotit pokud nebudu podrobnně chápat důvody jeho použití
Chápu, že se ti nelíbí, že tě nutím přesněji formulovat své myšlenky, ale jakmile ses odhodlal, že se je pokusíš sdělit, tak se vydal na cestu kde to je nutné. Já z vlastní zkušenosti vím, že preuentace mých mzšlenek někomu jinému, je tím nejlepším způsobem jak si své myšlenky ujasnit. Zároveň to však obvykle znamená, že některé myšlenky musím přehodnotit. Někdy to může vést téměř ke kompletnímu přepracování původních myšlenek. Myslíš si snad, že Einstein vymyslel teorii relativity hned napoprvé? Byla to velmi dlouhá cesta. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 20/12/2006 : 15:27:40
|
Richarde.
a Jedním nepochopením je to,že hodnoty N až Q jsou ukládány nepolárně. Zde je nutné myslet v kontextu s tím co je popsáno dál.Mozek není schopný uložit nepolárně jakoukoliv informaci. Po překročení prahu Q dochází k polárnímu ukládání informací celého bloku v polaritě mínus a v tomto bloku jsou i informace nižší N a nižší Q. Ta intenzita vede k nastavení mozku na polaritu minus a je to celý komplex jevů s oblasti chemie a dalších funkcí. Teprve dojde li k mizení vstupu bodů převyšujících hodnotu Q,opět dochází k celému komplexu jevů, které mají za následek nastavení mozku na ukládání informací v polaritě plus.
Pokud hovoříš o mém dalším vzdělávání,pak s tebou mohu souhlasit,ale to je asi tak vše. Na prohlížeči mám nastavené největší písmo a i tak mám problémy se čtením. Mám keratokonus na obou očích a čtení normálního knižního textu je pro mne velmi obtížné. Musím přihmouřit oči, aby se text alepoň trošku zaostřil a po chvíli mně bolí oči takže musím s čtením počkat. Když píši tyto řádky,téměř se na obrazovku nedívám.Tvé příspěvky kopíruji a vložím je do Wordu, kde je zvětším a užiji tučného písma abych to bez námahy přečetl. Když někde užiješ tučného písma,pak se raduji,ale vyžadovat to od vás nemohu.Já bych rád četl a přijímal nové informace,ale není to pro mne tak lehké.Zde by se dal použít trošku pozmněněný citát Bystrozrakého."Četl jsem a hodně jsem četl. Výsledek se dostavil. Skazil jsem si zrak. A tak již nečtu."
K pojmenování bod. MNě se naopak toto slovní označení zdá být tím nejvodnějším. Představ si třeba obraz na sítnici oka,nebo třeba obraz na monitoru. Vždy se jedná o soustavu bodů.K čemu jinému bys toto mohl přirovnat aby bylo jasné oč jde?
MB |
|
|
|
Chrysippos
Nový uživatel
Czech Republic
24 Posts |
Posted - 20/12/2006 : 17:19:09
|
Pane Bažant,
obávám se že noemus má pravdu, pouštíte se do teoretického rozboru způsobu zpracování a ukládání dat lidským mozkem a nemáte k tomu dostatečné množství vstupních faktů. Vaše vysvětlení jsou nejasná a nepřesná, stejně jako vysvětlení někoho, kdo sám v daném problému tápe. Navíc se pak nešťastně chytáte pojmů z oblasti matematiky či fyziky, které, podle všeho, také nejsou Vaší silnou stránkou. Jistě jsou Vaše myšlenky zajímavé, ale nelze je pokládat za fakta, nebo jimi dokonce někoho učit. Pro alespoň částečné pochopení problematiky by jste si měl obstarat větší množství literatury či článků z oblasti neuro-ingeneeringu (principy a konstrukce neuronových sítí apd.), pro jejich pochopení je však nezbytná dobře zvládnutá matematika a biologie, hodí se samozřejmě i fyzika (vše na vyšší než středoškolské úrovni).
Dokud tyto požadavky nesplníte, neradno Vám teoretizovat na této půdě.
Teoretiků, kteří kolem sebe hází neznámými pojmy a složitými zčásti nebo úplně nesmyslnými teoriemi, přitom hřešíce na neschopnost posluchačstva vnímat nekonečný tok vět a teorií, orientovat se v nekonečném seznamu nových, navzájem si podobných pojmů, tak takových je mnoho. Nelze říci, že by někteří z nich nebyli úspěšní, ale jejich přínos pro vědu či filosofii je takřka nulový. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Programová analýza procesu myšlení živých organism
