| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 27/10/2010 : 16:39:05
|
Pepee
A nebo také ne.To předem nikdy nevíš. Někdy je skutečně lépe začít od začátku svou cestou,ale měly by být známé i ty stávající cesty. Jenže jsou li známé, víš dle nich, že cosi nejde, neznáš li je, můžeš se vydat cestou novou a protože nevíš že to nejde, prostě to uděláš a všichni díky tomu poznají,že to jde.Podívej se třeba na Buddhovo podobenství o stromu znaků.Kolik moudrých se snažilo najít odpověď a mnozí hledání obětovali celý svůj život.Já jsem jejich cesty neznal a tak jsem nevěděl, že to otevřít není možné. Jen proto jsem se do toho pustil od samého začátku, nezatížený pravdami a díky tomu jsem to podobenství otevřel a najednou se ukázalo,že řešení je úplně jednoduché. Filosofie je zde proto, aby združila lidi různých názorů a různých přístupů k daným problematikám. Někdo přináši do diskuse to stávající a klasické, jiný jde na věc od základu a jako výsledek může být posunutí hranice lidského poznání.Hádat se který pohled je lepší a který špatný může pouze hloupý.Tvrdit, že určitý pohled do filosofie nepřináleží stejně tak.Pokud každý řekne,jak danou věc vidí, všichni získají víc pohledů a ty různé pohledy jsou někdy tím základním, co k pochopení vede. Nikdo by neměl křičet,že pohled druhého je špatný,ale všichni bychom měli za vyjádření jiného úhlu pohledu spíše poděkovat. Ovšem to platí pouze tehdy, hledáme li moudrost. Hledáme li povýšení své uznané pravdy a povýšení svého já.pak to samozřejmě neplatí.Pak musíme útočit.
Je li opakovaná snaha o vytvoření čehosi kladného a výsledkem je vždy zápor, zapomeňme na klasiky a začněme hledat od začátku od podstaty,protože klasici to zavedli na slepou kolej.
Sláva |
 |
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 17:00:34
|
Miloslave,
ale každý člověk, který má nějaké znalosti (jakékoli), přistupuje k otázkám s určitým předporozumněním. Chtě nechtě neodrážíš se nikdy úplně od začátku, rozdíl je jen v tom, že vyskočil-li Platon o 50 schodů výše, já začnu skákat od jeho 45. schodu (a třeba nevyskočim ani o jeden schůdek) ty však začneš skákat od 5. schodu, ale jiným směrem (a je jedno, jestli vyskočíš o 5 stupínků výš). Takže každý už z principu vychází a částečně navazuje na minulé. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 09:00:58
|
Pepeee.
Každý navazuje na to co zde již bylo,ale dělají li dva totéž nemusí to být totéž. V žertu bych mohl říci, že je nejlépe začít krok před tím, než se poznání zvrtlo do slepé uličky.Ale byl by skutečně jen žert,protože když toto místo člověk pozná, již je na cestě, která slepá není. Nejlépe bude ukázat to na konkrétním příkladu.
Kole sebe slyšíš úvahy o lidské duši a můžeš o tom číst učené a moudré dišputace,ale přímou odpověď co vlastně ta lidská duše se nedozvíš.Dozvíš se třeba že je nehmotná, nesmrtelná, že je od boha ,že je bez chuti a zápachu ,četl jsem i o tom že síddlem duše v lidském tělene je oblast kolem solaru plexu.
Kdybych se měl jak říkáš vrátit na nějaký stupeň, nevěděl bych na jaký a vlastně bych ani nevěděl,že ty informace o lidské duši jsou chybné i když jsou někdy slovy velmi uznávaných lidí.
Jenže ty se tím nezabýváš a zajímá tě proces myšlení a dojdeš k funkci slova propojujícího navzájem smyslové a slovní informace do navzájem propojené sítě, sleduješ logiku toho procesu a najednou si uvědomíš,že nahlížíš do základního tajemství lidké duše. A tak se můžeš vývodům těch lasiků jen shovívavě usmívat protože ty již schopnost definovat lidskou duši máš,kdežto oni ji neměli.A nyní mně řekni,na jakém stupni jsem napojil,kde jsem se vydal jiným směrem a podobně. Kdybych nehledal logiku procesu myšlení, nikdy bych nedošel k poznání podstaty lidské duše. Kdybych hledal nějaké pevné body ,kde jsem navázal na známé, bylo by jich hodně a v různých oborech.Třeba by to mohly být informace fyzikální.Vodič nemůže v jeden okamžik vést více než jednu informaci,čili proud prochází,či proud neprochází.A to platí i pro nervvé vlákno. A máš zde jedno místo, kde je napojováno na známé.Pokud by chyběly všechny známé, není možno dojít k ničemu.Napojovat však je možno kdekoliv, na kterémkoliv stupni a to na různých stupních u jedné problematiky.
Dostal li se Platon na 50tý stupeň slepé cesty,výše již vyskočit není možné.Pak je lépe se vrátit zpět vydat se jiným směrem a pak se můžeš dostat mnohem výše,než Platon
Ten příklad s lidskou duší to ukazuje narosto zřetelně. Klasici považovali duši za nehmotnou věc a to je přivedlo do slepé uličky .Duše není věc,ale probíhající děj podmíněný tím, tím a tím.Tato cesta poznání již není slepá a je možno po ní pokračovat dál a dál k dalším poznáním.Kdybych respektoval neomylnost klasiků, nikdy bych nepřijal myšlenku,že mohu dojít dál, než oni a ty jejich omyly bych po nich pouze opakoval a cítil se tím dokonalý.Kdybych vystudoval, získal diplom a postavení, bál bych se,že o to přijdu a proto bych přijal myšlenku neomylnosti kapacit. Já nemám co ztratit a tak mohu cokoliv.
Sláva |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 06/11/2010 : 02:30:38
|
quote:
Je symptomatické pro tohle fórum, že se zde filosofie považuje za jakési tajemně-vznešené plkání, k jehož zvládnutí se člověk nemusí normálně učit a dodržovat zásady vědecké práce.
Není to poprvé, co se setkávám s názorem, že filosofovat přísluší pouze vystudovaným filosofům. Jakoby obyčejný inženýr filosofování nebyl hoden. Proč? Filosofie používá logiku, kterou de facto používáme všichni. Možná to je ten hlavní zádrhel. Doktor je schopen uzdravit člověka, což mnoho jiných lidí nedokáže, proto je také druhými podle toho oceňován. Stavební inženýr dokáže navrhnout určitou stavbu, což je samo o sobě nějaké umění. Lze tu také vidět rozdíl mezi dobrými a naopak špatnými staviteli a doktory. Jak je tomu ale u filosofů? Ti přemýšlí nad základními otázkami světa. Těmi se víceméně zabýváme všichni. A hlavně všichni máme tu schopnost logicky přemýšlet. Schopnost logiky je člověku vrozená, kdežto schopnost uzdravit člověka či postavit dům vrozená není. Proto si myslím, že jsou filosofové druhými tolik zavrhováni a podle toho postupně filosofové zaujímají obrannou pozici ve smyslu(já jsem filosof, tedy jenom já umím filosofovat, tudíž si mě za toto musíš vážit a mlčet, abych nevypadal špatně).
Já myslím, že filosofii se nelze naučit už z toho důvodu, že její činnost předpokládá specifické osobnostní prvky. Člověk, aby se stal filosofem, se musí udivovat a žasnout nad světem. Musí si neustále klást otázky a ně hledat odpovědy. Ty poté musí dostatečně obhájit a následně podrobit důkladné kritice. Tedy být sebekritický. Nesmí být konzervativní, ba naopak. Nesmí být vůči něčemu zaujatý. Musí maximálně respektovat názory druhých, pokud hledá pravdu atd. Jednoduše na filosofa podle mého spadá více povinných (zejména obtížných) osobnostních prvků, než na jakoukoliv jinou lidskou činnost. Navíc na tuto činnost není žádný spolehlivý recept. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/11/2010 : 09:20:23
|
Člověk, aby se stal filosofem, se musí udivovat a žasnout nad světem. Musí si neustále klást otázky a ně hledat odpovědi.
Souhlas.
Ty poté musí dostatečně obhájit
a následně podrobit důkladné kritice.
Tedy být sebekritický. Nesmí být konzervativní, ba naopak.
Zde mně nějak nesedí pořadí.Najdu li odpověď, musím ji nejprve podrobit důkladné kritice,čili musím zjistit, zda je tato odpověď správná a pravdivá. Jinak řečeno je dobré, když si člověk dokáže oponovat, klást si spochybňující otázky a hledat na ně odpovědi. Teprve když poznám určitou pravdivost, mohu je sdělit a poté obhajovat.S tou sebekritičností je to také trošku složitější.V tom co je ověřeno bych spíše navrhoval sebejistotu,ale otevřenost k spochybňujícím otázkám,které jsem si sám nepoložil a nezná na ně odpověď. Mnohdy se může stát že jedna správně položená otázka může ukázat chybnost celého projektu.I takovou prohru musí být člověk schopen přijmout. Právě v tomto ohledu má většina lidí velký problém,protože se ke své nalezené pravdě upnou a hájí ji i když sami ví, že je chybná.
Nesmí být vůči něčemu zaujatý.
Toto je velmi důležité a platí zde že pro i proti. Prostě být nad věcí,protože nejde o jeho výhru, či prohru,ale o ověření správnosti a pravdivosti tvrzení. To něco může být cokoliv a to je třeba si uvědomit.Může to být příkladně i uznaná pravda víry,nebo ateismu. Může to být tvrzení uznávané kapacity,které stojí v opozici k novému poznání.
Musí maximálně respektovat názory druhých, pokud hledá pravdu atd.
Zde máme nejspíše odlišné názory na význam slovního spojení respektovat názory. Názory totiž nemusí být na stejné úrovni. Projdu li procesem poznávání i ověřování určité problematiky a druhý nikoliv ,pak může být jeho názor zastaralý a třeba nepravdivý. Kdybych musel jeho názor respektovat, pak bych musel své poznání zavrhnout přesto, že by bylo pravdivé. To nedává smysl. Takže nemusí a já bych dokonce řekl ,že je lépe názory druhých přijímat tak jak chceme, aby druzí respektovali názory naše. Všichni hledáme a pokud něco není nezvratně dokázané, jsme si rovni. Užiji zde svého vlastního příkladu: Tvrdím zde cosi, co mám do jisté míry ověřené (že dostatečně netvrdím)Druhý o tom ví pouze to co jsem sdělil a prohlásí že to co tvrdím je chybné,či že já jsem takový či makový. To je jeho názor a já bych jej musel respektovat. Ani náhodou.On ten názor nemá ničím podložený, pouze svou nevědomostí.Pokud však napadne konkrétní součást mého poznání a ukáže jeho chybnost,pak toto musím být schopný respektovat. Je li tedy několika diskutujícími označeno mé poznání za chybné jako celek a já jsem označován za to, či ono a já toto nerespektuji, jednám dle mého názoru naprosto správně. I když správnější by bylo takových názorů si vůbec nevšímat a ignorovat je.
Takže nesouhlasím s tím, že by byl člověk filosof povinný respektovat názory druhých,protože názory nemusí být k věci a správné.Měl by být schopen o názorech druhých diskutovat bez povyšování svých uznaných pravd.Jenže to je asi to největší umění.
Sláva |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 14/11/2010 : 20:46:05
|
Slávo
quote:
Zde mně nějak nesedí pořadí.Najdu li odpověď, musím ji nejprve podrobit důkladné kritice,čili musím zjistit, zda je tato odpověď správná a pravdivá. Jinak řečeno je dobré, když si člověk dokáže oponovat, klást si spochybňující otázky a hledat na ně odpovědi. Teprve když poznám určitou pravdivost, mohu je sdělit a poté obhajovat.
To je ale právě problém některých lidí, že si najdou nějakou odpověď, tu podrobí kritice a následně ji obhajují. Já to uznávám a nikoho tím neodcuzuji. Filosof by se tohoto měl ale vyvarovat. Měl by podle mého názoru být jakýmsi soudem sám o sobě.
To znamená, že správný filosof by nejprve měl najít veškeré možnosti odpovědí (pan Novák je buď vinen nebo nevinen), ty se snažit co nejlépe obhájit pomocí důkazů (u soudu žaloba a obhajoba), a následně celou věc zhodnotit na základě předložených důkazů (rozsudek soudu).
quote:
Zde máme nejspíše odlišné názory na význam slovního spojení respektovat názory.
Taky bych řekl.
quote:
Kdybych musel jeho názor respektovat, pak bych musel své poznání zavrhnout přesto, že by bylo pravdivé. To nedává smysl.
Mně také ne. Respekt vnímám jako úctu.
quote:
Užiji zde svého vlastního příkladu: Tvrdím zde cosi, co mám do jisté míry ověřené (že dostatečně netvrdím)Druhý o tom ví pouze to co jsem sdělil a prohlásí že to co tvrdím je chybné,či že já jsem takový či makový. To je jeho názor a já bych jej musel respektovat. Ani náhodou.On ten názor nemá ničím podložený, pouze svou nevědomostí.Pokud však napadne konkrétní součást mého poznání a ukáže jeho chybnost,pak toto musím být schopný respektovat. Je li tedy několika diskutujícími označeno mé poznání za chybné jako celek a já jsem označován za to, či ono a já toto nerespektuji, jednám dle mého názoru naprosto správně. I když správnější by bylo takových názorů si vůbec nevšímat a ignorovat je.
Právě vědomé ignorování názoru druhého vnímám jako jeden z projevů neúcty. Ovšem stejně tak vnímám chování jedinců, jimž se nejedná o nic jiného, než o ponížení druhého. Na oběti slovního útoku je, aby zjistila, zda-li se opravdu jedná o cílenou provokaci nebo o nevědomost, nedorozumění a jiné věci neimplikující provokaci. Jednoduše je na filosofovi, aby zjistil, zda si jeho útočník uvědomuje sílu svých argumentů. Pokud si jej plně uvědomuje, ale přesto ji nepřikládá žádnou důležitost, poté je na filosofovi, aby se zaměřil a nejlépe úspěšně odstranil problém útočníka, jenž je příčinou jeho nečestného chování.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/11/2010 : 09:19:42
|
To je ale právě problém některých lidí, že si najdou nějakou odpověď, tu podrobí kritice a následně ji obhajují.
Sokrate.
Napsal jsem to blbě,přiznávám.Problém bude v tom, že ty mluvíš o filosofii a já spíše o vědě.To jsou přístupy k sobě opačné.Já nejsem založením filosofem a ten filosofický přístup je mně tak trošku cizí.Vycházím od poznané podstaty a pak je výsledek ověřitelný,čili ta odpověď je podložena.Jenže nikdo není vševědoucí a tak je třeba tuto odpověď ověřovat a pak vystavit diskusi,při které obhajuji svůj výsledný názor a záleží na kvalite argumentů oponentů a na kvalitě argumentů mých.Výsledkem by měl být určitý stupeň pravděpodobnosti.Toto je ale spíše vědecký přístup a o tom jsem mluvil. Ty mluvíš o přístupu filosofickém, čili snaze dopídit se analýzou důsledků poznání podstaty a tato metoda a přístup odpovědají tvému popisu.
Je zde tedy filosofie,ale jsou nalezeny určité podstaty, ze kterých je možno vyvodit odpovědi na otázky filosofické,ale pak již toto není filosofie,ale věda. Je jasné,že se zde potom setkávají a dostávají do konfliktu metody vědecké s filosofickými, takže máme pravdu oba, ale tyto pravdy jsou navzájem různé.
Poznáš li cestu od podstaty k povrchu, ztratíš motivaci k cestě od povrchu a může tě sloužit maximálně jako důkaz správnosti výsledků cesty od podstaty. Proto nejsem filosofem, ale tím kdo se snaží filosofům ukázat že je možné dojít k odpovědím na některé jejich otázky směrem od podstaty, je li tato poznána.Je to chyba???
Sláva |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/11/2010 : 09:43:52
|
Mně také ne. Respekt vnímám jako úctu.
Sokrate.
Představ si že jsi studentem v době ,kdy bylo uznanou pravdou,že Země je středem vesmíru a ve sférách je obletována nebeskými tělesy a ty dojdeš svým poznáním k poznání heliocentrické soustavy. Budeš mít k profesorovi hlásajícímu ,že je Země středem vesmíru úctu? Nic moc, viď? Ale nebudeš li mít repekt ,čeká tě řada nepříjemností, v dané době třeba i upálení.Ten respekt s úctou nemusí mít vůbec nic společného. Respekt je většinou důsledkem strachu se zneužití schopností ve prospěch uznané pravdy a to bez ohledu na kvalitu dané pravdy. V klerikální společnosti musíš mít respekt k církvením pravdám a autoritám,ale úctu k nim cítit vůbec nemusíš, dokonce můžeš cítit odpor.
Jsi li absolvent Matematicko fyzikální fakulty a nemáš repekt k autoritě typu Einsteina, čeká tě řada nepříjemností. Mne ,který absolvent nejsem, nemám postavení o které bych mohl přijít ten respekt nezbytný není a mohu výsledky Einsteina klidně revidovat i když si jej třeba vážím jako člověka a vědce.Čili respekt a úcta nemusí mít souvislost.
Nemít absolutní respekt k autoritám je dost typický znak lidí, kteří posouvají lidské poznání kupředu.Mít respekt k autoritám je typický znak lidí,kteří příliš nepřemýšlí, přijímají pravdy a dle nich bez valného přemýšlení žijí.Změní li se všeobecný pohled na autority (třeba komunistické) respektuje takový člověk autority nové a jejich pravdy. Taková je většina lidí, čili takové jednání je blízké normě,čili normální.Protože se jedná o většinu, musí toto člověk respektovat,ale úctu k tomu mít nemusí a většinou ani nemá.
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 15/11/2010 : 11:27:41
|
Právě vědomé ignorování názoru druhého vnímám jako jeden z projevů neúcty. Ovšem stejně tak vnímám chování jedinců, jimž se nejedná o nic jiného, než o ponížení druhého. Na oběti slovního útoku je, aby zjistila, zda-li se opravdu jedná o cílenou provokaci nebo o nevědomost, nedorozumění a jiné věci neimplikující provokaci. Jednoduše je na filosofovi, aby zjistil, zda si jeho útočník uvědomuje sílu svých argumentů. Pokud si jej plně uvědomuje, ale přesto ji nepřikládá žádnou důležitost, poté je na filosofovi, aby se zaměřil a nejlépe úspěšně odstranil problém útočníka, jenž je příčinou jeho nečestného chování.
Sokrate, tohle je takový zvláštní balík jakýchsi vjemů. Dnes ráno jsem se díval na jeden starý černobílý československý film, kde mi struktura těch dialogů a způsob, jakým se spolu postavy bavily, přišel hrozně zvláštní jakoby z jiného světa. Ten princip vypadal tak, že i když se spolu bavili o něčem důležitém, co bylo třeba vyřešit, vystupovali v každém momentě tak jakoby se ocitali v pozici, kdy je třeba především zohledňovat jejich osobnostní postoj. Jednoduše se spolu ti lidé bavili tím způsobem, že si navzájem především zdůraznili jaký mají charakter, jakým způsobem je zapotřebí s nimi mluvit a až poté, co se jim člověk přizpůsobil nebo zdůraznil nějakou pointu, která je zaujala, teprve potom v dialogu pokračovali. Jakoby hráli šachy, ale nemysleli ani jeden tah dopředu, orientovali se výhradně podle toho jak se cítí a jak se cítí, se taky projevovali.
Tohle mi přijde jako zvláštní fenomén, protože když si něco takového porovnám třeba s japonským způsobem konverzace, kde je to řízlé jakýmsi šintoismem, jde z tohoto pohledu o dva odlišné světy, i když jsou si v tomto v podstatě tolik podobné. Myslím si, že člověk v rámci jakýchsi obranných mechanismů, se prakticky pokaždé dostává zcela automatizovaně do pozice, která pro něj bude vzhledem k něčemu co nejpříjemnější a která mu umožní ve svém způsobu chování, co nejefektivněji prokračovat. Tohle mi přijde jako zlozvyk, který je celkem neproduktivní, když jde o to něco zjistit nebo se nad něčím zamyslet. Člověk se tak musí neustále otravovat tím kdo jak co cítí a co jak komu ubližuje nebo po čem se kdo cítí dobře. O tom se dá bavit, pokud se to neopakuje neustále dokolečka, ale jakmile jde o to zdůrazňovat neustále tutéž pointu o tom jak se cítím aniž by při konfrontaci neprobíhala jakási vnitřní evoluce, je to nejen otravné, ale v podstatě se tím podle mě neřeší nic jiného než schopnost takového subjektu se v mnoha odlišných situacích stejným způsobem uspokojovat. Myslím, že se tomu říká učení morálky nebo etiky, ale skutečný význam (kromě vzniku nějakého společenského kodexu) toho spočívá jen v tom naučit se v sobě vyvolávat adekvátní pocit a to je vše. Člověk může nakonec zjistit, jakou dá práci zkusit se neustále neopakovat. Tohle je zřejmé třeba u některých mladších kolektivů, kde se opakování netoleruje (protože to bývá zesměšňováno), zatímco ve stáří tohle lidé spíš přehlížejí a každý už jen mele to svoje.
Podle té teorie, kde jsem mluvil o vlastnostech aspergerů, si myslím, že jde o klíč k rozkrytí z jakého důvodu je pro sociálního člověka podobné chování ubíjející a nezajímavé. Tedy možná když se nezastaví v nějaké regresi malého dítěte a skutečně se autisticky projevuje, potom pro něj takové chování zajímavé být může.
http://www.taxu.cz/death-note/death-note-zmena-situace-s01e07 |
Edited by - neronis on 15/11/2010 11:49:34 |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 02/12/2010 : 17:13:14
|
Neronisi
Ono taky záleží, kde k tomu dochází.Tady na internetovém foru je to docela jedno ale kdyby mě jako poslance v poslanecké sněmovně někdo urážel, pak bych uznal za vhodné jeho urážky ignorovat a soustředit se pouze k meritu věci, neboť bych tak cítil povinnost vůči všem svým voličům, kteří ve mě kladli důvěru, a já jelikož bych je nechtěl zklamat bych se dle toho řídil, tedy snažil bych se vyhnout všem věcem, které by zabíjely čas, jenž mohl být využitý mou snahou ve prospěch společnosti mnohem lépe.
Slávo
quote:
Představ si že jsi studentem v době ,kdy bylo uznanou pravdou,že Země je středem vesmíru a ve sférách je obletována nebeskými tělesy a ty dojdeš svým poznáním k poznání heliocentrické soustavy. Budeš mít k profesorovi hlásajícímu ,že je Země středem vesmíru úctu?
Ano. |
Edited by - Sokrates on 02/12/2010 17:13:42 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 02/12/2010 : 21:09:30
|
Sokrate, to nebyl ani tak můj názor, jako spíš nápad, který se mi v tu chvíli nějak asocioval. Pokud jde o budování nějaké společenské pozice, to do jisté míry závisí na tom v jaké společnosti se pohybujeme. Pokud člověk nabízí něco navíc (řekněme, že je třeba bohatý), má jeho pozice do jisté míry význam sama o sobě pokaždé, když dojdou peníze na cigára (třeba).
Kdybychom byli všichni stejní, nebylo by ani čím urážet. Pokud je tohle pro někoho důležité, je zapotřebí mít co nabídnout. I když je fakt, že někdo dokáže být otravný bez toho aniž by měla jeho přítomnost jakýkoli význam (tady jde o to jak je ona komunita sofistikovaná, jestli není její pointa v něčem co dělá nebo existuje na pouze na základě nějakého společenského tlachání), onen konflikt osobností bývá svým způsobem společensky zajímavý a největší problém bývá právě v situacích, které definují nějaký dominantní prvek. Nejsem si přesně jistý jak to funguje, protože s tím nemám příliš mnoho zkušeností (respektive jsem nad tím takhle nikdy nepřemýšlel). Protože osobně mi šlo vždycky jen o to v tom kolektivu nějak přežít tak abych si mohl dělat co chci, aniž bych si byl vědom jak vlastně funguje. Oni lidé naštěstí celkem adekvátně reagují i na pouhou mimiku obličeje, tak si vždy stačilo osvojit nějaké automatizované reakce. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/12/2010 : 11:00:24
|
Sokrate.
Slovo úcta může být různě vykládáno.Pokud se vztahuje k profesorovi jako člověku,pak souhlas. Pokud ke jeho zastaralému a chybnému tvrzení,pak mám dojem ,že to není tak jednoznačné.
Berme to tak, že tvrzení profesora je oddělené od ostatních znalostí a je posuzováno pouze vzhledem k tomuto tvrzení.
Tvé ano si mohu vysvětlovat různým spůsobem.Autorita je povinná a kdybych povinnou úctu neměl, musím dělat jako bych ji měl abych absolvoval a mohu vykonávat povolání? To se mně moc nelíbí a asi bych s tím měl problém. Představ si,že tu heliocentrickou soustavu tomu profesorovi vysvětlím a ukáži mu cestu k důkazům platnosti. On to však odmítne, protože má své myšlení zaměřené na memorování a na úctu ke klasikům, kteří tvrdí,že je Země středem vesmíru. Na přemýšlení není moc stavěný. Mám si jej vážit i když dostal možnost pochopit, že je jeho uznaná pravda omylem?
Tak o takovém profesorovi bach možná hezky mluvil, ale ošklivě myslel.Pro mne by byl primitiv a memohl bych se tomu ubránit.
Tvé ano je tedy nutné doplnit variantou při které je to ano správné.
Já uznávám a mám úctu k autoritám,ale nemám k nim bezmeznou důvěru,čili věřím, ale prověřuji, kde jsem toho schopný.Nikdo není neomylný ,natož já.V některých vědních oborech věřím i možným nesmyslům,protože mně chybí mnoho informací.
Skus to své ANO nějak přiblížit, chceš li?
Sláva |
Edited by - Miloslav Bažant on 03/12/2010 11:08:37 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/12/2010 : 11:10:51
|
Sokrate.
Dalibora si mohu vážit jako člověka,ale té jeho teorie rovnováhy, asi těžko. I zde by platilo tvé ANO?
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 04/12/2010 : 14:49:35
|
Slávo, podle mě mají lidé úctu nebo respekt k někomu z toho důvodu aby si usnadňovali hodnocení toho co dělá. Pokud se tedy nějak ve společnosti prověří nebo uplatní, automaticky se na něj ostatní dívají jako na něco co svým způsobem svědčí o "záruce kvality".
Problém nastává v momentě, kdy se člověk snaží o vybudování této sociální pozice jako takové, aniž by to byl tedy přirozený důsledek nějakých jeho kvalit. To potom znamená, že ona úcta postrádá význam. Jako třeba staří lidé, kteří učí malé děti zdravit, namísto toho aby k něčemu takovému dospěly samy. Poté mají ono hodnocení dospělých dost pokřivené a koukají na ně spíše s despektem. Akce, která vyvolá "protikladnou" reakci. Vysvětlení podle mě tkví v tom, že si své osobní hodnocení potom musí člověk nějakým způsobem kompenzovat.
http://www.southparkonline.eu/a7-seria/a7x10/ |
Edited by - neronis on 04/12/2010 14:58:08 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Jak se naučit disciplíně?
