| Author |
 Topic  |
|
|
Petr Stejskal
Nový uživatel
6 Posts |
 Posted - 29/11/2010 : 15:45:26
|
Dobrý den ve spolek,
má se to takhle, chtěl bych zkusit studovat filosofii na UK. Vše jsem si patřičně pročetl. Každopadně účelem tohoto postu je otázka: "Jak se připravit na přijímačky?" Nerad bych tam seděl v tichu a slyšel žebrat žadludky zkoušejících před obědem.
Na jistotu musim být seznámený s dílem SokratoPlatóna, Aristotela a mít nastudovanou povinnou četbu (jen čtyř knih:-)), o tom tedy žádná. Furt ale netušim jak hluboko se ji učit a v jakém spektru. Ono se dá pohodlně zabít půl rok někde v ranné antice.
Co říkate:-)?
Při té příležitosti bych se rád ještě zeptal, co Platón myslí pravzorem, když mluví o idejích? Rozumim, že to co vidíme jsou jenom obrazy jednotlivin a ideje se skrývají za námi, tedy nemůžeme je vidět, snad jen stín, onen obraz. Ale co onen pravzor? Tento výraz je hojně používaný, ale z toho co teď čtu mi to neni jasný.
Pokud budeme tak drzí a použijeme Aristotela věčného odpůrce Platónových idejí. Snad je to látka nabývající formy? Ona látka = pravzor? Něco původního z čehož vzešel obraz?
Tedy z vědeckého hlediska by to mohl být, u např. kovů, shluk fyzických částic (počinaje něčím menším než atomem?)
Díky :-) |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/11/2010 : 20:34:40
|
quote:
Originally posted by Petr Stejskal
Dobrý den ve spolek,
má se to takhle, chtěl bych zkusit studovat filosofii na UK. Vše jsem si patřičně pročetl. Každopadně účelem tohoto postu je otázka: "Jak se připravit na přijímačky?" Nerad bych tam seděl v tichu a slyšel žebrat žadludky zkoušejících před obědem.
Na jistotu musim být seznámený s dílem SokratoPlatóna, Aristotela a mít nastudovanou povinnou četbu (jen čtyř knih:-)), o tom tedy žádná. Furt ale netušim jak hluboko se ji učit a v jakém spektru. Ono se dá pohodlně zabít půl rok někde v ranné antice.
Co říkate:-)?
Při té příležitosti bych se rád ještě zeptal, co Platón myslí pravzorem, když mluví o idejích? Rozumim, že to co vidíme jsou jenom obrazy jednotlivin a ideje se skrývají za námi, tedy nemůžeme je vidět, snad jen stín, onen obraz. Ale co onen pravzor? Tento výraz je hojně používaný, ale z toho co teď čtu mi to neni jasný.
Pokud budeme tak drzí a použijeme Aristotela věčného odpůrce Platónových idejí. Snad je to látka nabývající formy? Ona látka = pravzor? Něco původního z čehož vzešel obraz?
Tedy z vědeckého hlediska by to mohl být, u např. kovů, shluk fyzických částic (počinaje něčím menším než atomem?)
Díky :-)
Já si myslím, že pravzor je vlastnost Platónových idejí, dalo by se říci, že pravzor a idea jsou podle mne téměř z hlediska Platóna totožné pojmy.
"Jednotlivé věci jsou pomíjivé, ale ideje trvají jako jejich nempomíjivé pravzory." kapitola III. Platón, Malé dějiny filosofie, Hans Joachin Storig, Zvon, Praha 1991, s. 121.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 29/11/2010 20:41:23 |
 |
|
|
Petr Stejskal
Nový uživatel
6 Posts |
Posted - 30/11/2010 : 14:12:07
|
No jasné, ale co si představit jako ideu a co jako obraz.
Pokud je moje úvaha správná, potom je idea něco ještě nezformovaného (aristotelova látka). Obraz je tedy potom zformovaná idea, avšak potom chybí prostředník, který u aristotela je v bytí pod názvem forma, neboli to co dává formu látce. tím dospíváme k tomu, že Aristoteles definoval sám jím zavrhlé Platónovy teorie idejí. kde látka je idea a forma obraz, s tím, že aristoteles určil prostředníka - formu(jako na bábovky) kterou látka nabude formy a platón nechal otazník.
obraz je věc na kterou si mohu sáhnout, vidět ji i slyšet. idea je co?
idea je to z čeho je obraz složen? onen pravzor z nehož pochází? to co stojí ve světle paprsků jeskyní průrvy a vrhá stín na protější zeď?
když budeme chtít prozkoumat onen stín vědecky, můžeme dojít poznání nebo přiblížení se té specifické ideje?
pro přiklad, obraz stolu, na pohled jen stůl, jen obyčejný stín, ale čím vice si ho prohlížím tím začínám vidět jeho strukturu. Už to není jenom stůl, ale dřevo s tepelně upravenou tapetou pod kterou je drevotříska uhnětená z dubovýho šrotu a když se podívám ještě blíž, nahlídnu do atomární struktury onoho materiálu, příblížim se poznání ideji? |
|
|
|
kay
Aktivní uživatel
110 Posts |
Posted - 30/11/2010 : 18:21:17
|
Petře, idea je věčné nadsmyslové jsoucno, neviditelné, lze je pojmout pouze rozumovou činností (ve 2. části úsečky = ve světě idejí = oblast mimo jeskyni ) X oblast obrazů a odrazů je uvnitř jeskyně (1.část úsečky = viditelný smyslový svět = otroci, stíny, nosiči atd.) Obě části úsečky se dělí ještě na 2 části – předpokládám, že jsi četl podobenství o jeskyni a o úsečce.
Tedy podle mého názoru, ideu (pravzor či prapodobu) si představ jako duši (viz podobnost duše a idejí ve Faidonovi) a obraz si představ jako otroky v jeskyni. Ve Faidonovi si přečti o tom, jak Sokrates dokazuje nesmrtelnost duše – to si myslím, že je u Platona vcelku důležité – tam taky pochopíš rozdíl mezi světem idejí a světem smyslovým tj. vnitřek x vnějšek jeskyně.
U Platóna je látka - formovaná v našem světě - v podstatě prostor naplněný chaotickým pohybem. Látka a forma jsou v hierarchii způsobů bytí, každý následující záleží na tom předcházejícím. Aristoteles se naopak snaží vidět každou věc ve svém vlastním svérázu, který je možný spatřit tam, kde se věc odhaluje ve své pravé podobě.
U Platóna jde o to, aby se od „měřeného“ dostal k „měřítku“, k tomu co je věčné (výstup z jeskyně – jde o vertikální pohyb – z nížin až k principům) Proto mu jde o pochopení toho, co je dobré tzn. jednání ve smyslu dobrého. Aristoteles tematizuje jednání - horizontální pohyb: Lidské jednání je jen nahodilé, příroda je proměnlivá, v pohybu jsou hvězdy i dějiny. Člověk v jednání realizuje něco, co ještě není a nejen to, nýbrž realizuje i ty principy, za kterými jdeme – to v sobě nemá nic věčného ani jednotného. Člověk je podle Aristotela svobodný. Člověk svým jednáním realizuje to, co ještě neexistuje X platónská idea se vždy týká toho, co už je.
Pro Aristotela jsou platónské ideje jen to, co je společné napřed jednotlivým případům, pak jednotlivým druhům atd. až k nejvyššímu rodu – genus. Jsou to jen rody. Ačkoliv bychom mohli chápat „genus maximus“ jako ideu, problém obecnosti zde nekončí, protože o všech těchto rodech můžeme říci, že jsou. K tomu, aby byla vlastnost, musí být napřed bytost a až poté můžeme kvantifikovat. O Dobru mluvíme, když mluvíme o věcech, vlastnostech. Dobro patří mezi obecniny, které stojí mezi kategoriemi, které překračují svou obecností summa genera.
Snad jsem tě nějak nedopletla, vcelku jsem hodně mizerná ve vysvětlování. Filosofii nestuduji (Platona snad chápu dobře, ale porovnávat Platona s Aristotelem - tak k tomu ti už více neřeknu a nevím, jestli to je takhle správně  )
Platon: Faidon, Ústava
Patočka: Platon a Evropa
|
|
|
|
Petr Stejskal
Nový uživatel
6 Posts |
Posted - 30/11/2010 : 20:42:14
|
(Ne)Náhodou to má něco do sebe:-). Podobenství o jeskyni a úsekčce jsem nečetl, ale přečtu. Děkuji.
ps: Funguje všem tohle fórum zhruba z půlky? |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 02/12/2010 : 22:10:41
|
ano, toto fórum funguje "zhruba z půlky". Jestli máš čas a sílu založit třeba phpBB fórum, a hlavně k němu přihlehlý web.. tak může vzniknout fórum, které bude fungovat "celé". Ale to je dost práce..
|
Edited by - µ??????? on 02/12/2010 22:33:11 |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 12/12/2010 : 19:45:56
|
Ahoj,
Tady ten clovek, Pierre Grimes je docela zajimava osoba. Nerikam, ze znam do hloubky primarni zdroje, ale co rika ma obsah.
http://www.youtube.com/user/openingmind
Podle myho by filosof mel koukat na sirsi kontext. Ta otazka proc vubec delat filosofii, ktera se u zkousek obcas objevi, neni snadna a z toho co jsem videl vim, ze existuji vyucujici na univerzite, kteri tak nejak jeste nenasli odpoved kterou bych dokazal akceptovat.
uvedomujeme si vsichni to desivy riziko ze tyhle dialogy budou vsechno co se bude do budoucna dit a nejakej cil nebo navaznost na realitu zustane provzdy zapomenuty, zejo. Protoze to je dulezity. Sirsi kontext musi bejt soucasti vsech uvah.
Jsem si celkem jistej, ze predsevzeti studovat filosofii povede zvetsiny ke katastrofe. Imho filosofii nejde uplne studovat, filosofie musi tak nejak bejt soucasti charakteru. Je to preci jenom disciplina kterou nejde subjektivne vymezit dokud v ni clovek neudelal uz par kroku vpred. Rady jak na to nejde brat doslovne.
Temhle otazkam by podle mel clovek uspesne celit driv, nez zacne bezuzdne obdivovat jiny myslitele.
A taky - PHPbb forum se da zbouchat dohromady za jeden vikend s nulovou znalosti cehokoli, problem neni v tomhle, problem je v tom, jak to zaridit, aby diskuse mela nejakej smer a cil. Protoze kdyz se vecem necha volnost, prirozene min sebekriticky lidi prispivaj tolik, ze otravi vsechny vic sebekriticky lidi a kvalita jde zavrante dolu.
|
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 21/12/2010 : 21:19:42
|
Ahoj, náhodou jsem si přečetla tvůj příspěvek a chci upozornit, že seznam četby rozhodně nejsou jenom ty 4 knihy, o nichž se na přijímačkách diskutuje. Diskutovat se totiž bude i o načtené četbě, kterou budeš mít s sebou (filosofická díla), rozsah sice neznám, ale tipuju kolem 10-20 knih.
Otázku, jak se připravovat, bych položila vedoucímu příslušné katedry a směřovat tam vůbec všechny dotazy ohledně příprav na tento obor.
Zbytek dotazu tady pěkně zodpověděla kay, takže asi všechno. Na přesný počet těch knih se budeš muset pozeptat.
PS: Pak napiš, jestli Tě vzali. |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Univerzita Karlova
