| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 09/07/2011 : 09:02:37
|
To Absolut.
pokora…brána k moudrosti???
Já nevím, jestli je pokora bránou k moudrosti.Ono asi záleží na tom, co máme se slovem pokora spojeného. Já si spíše myslím, že cestou k moudrosti je otázka, chtění vědět proč je cosi tak a ne jinak,čili hledání a přemýšlení..Absolutní ateismus se rovná uznání pravdy.Absolutní teismus se rovná uznání pravdy a vše mezi tím je hledání a to může být omezeno pokorou, nebo může být svobodné a nezávislé. Pokorně můžeme přijímat pravdy a nepochybovat o pravdách. Hledání však pokora omezuje a svazuje.Pokorně můžeme přijmout pravdu, že bůh existuje i pravdu že bůh neexistuje. Proto je pokora věřícími vyžadována a prohlašovaná za cestu k moudrosti. Já pokorný nejsem a nechci být. Já chci hledat a poznávat a to je postaveno svou logikou k pokoře v opozici. Pokud hledám,pak zvažuji argumenty pro i proti teismu a snažím se být nestranný jak mně moje schopnosti a dostupné informace umožňují. Nepopírám existenci boha jako takového,ale aravím proti sobě informace a tvrzení teistů i informace svou logikou vedoucí k ateismu. Prozatimním výsledkem je tvrzení,že bůh tak jak jej definují věřící nemůže existovat.Jiná tvrzení neexistují a proto s nimi nelze pracovat.Čili bůh může existovat,ale nikoliv ve formě jakou mu přikládají teisté. Druhou otázkou je,zda má bůh vůbec nějaký smysl. Byla poznána podstata lidské duše jako důsledek funkcí procesu myšlení. Tím došlo ke shrnutí a třídění informací ,které se k lidské duši vztahovaly. Pokud si na jednu stranu postavíš duši jako nehmotnou věc (nezávislost na hmotném těle)a duši jako probíhající děj v lidském myšlení, vyjde logický výsledek,že neexistuje a nemůže existovat posmrtný život tak jak je popisován a definován teisty,protože smrtí končí proces myšlení a děj zvaný lidská duše nemůže probíhat.Tím teustické informace o nějakém ráji a pekle,reikarnaci či nějakém přechodu do vyšší formy bytí postrádají logiku i kyž třeba krásně zní a i když je uznývají jako pravdivé miliardy lidí. Já hledám a proto nejsem pokorný,ale svobodný.Takže se díky tomu mohu dostat do sporu s mnoha, či většinou názorů na totéž. Smysl pokory je nedostat se do sporu,čili pokořit se.
A tak jsou zde informace teistů definující boha a jeho vlastnosti a jsou zde tvrzení o lidské duši.Jedno i druhé je možno logicky popřít díky poznání přírodních zákonitostí a třeba i tomu poznání o čem vlastně ta lidská duše je a jaká je její podstata. Nezávislým zvažováním hodnot informací vychází, že Bůh je stvořen lidmi a existuje pouze v lidských myšlenkách a na lidskou duši jako takovou vliv nemá a nemůže mít. Jaký je potom smysl boha??? Výsledkem nezávislého přemýšlení je,ateismus. Výsledkem pokory je přijetí a uznání toho, co právě letí.V době inkvizice přijetí pravd teismu, v komunitě vědců ateism.
Je pokora k něčemu dobrému? V hledání souvislostí mezi příčinami a jejich následky, čili logiky světa kolem,je pokora překážkou. V životě jako takovém je nutná spolu s tolerancí. Je třeba poznávat svět takový jaký právě je a tomuto stavu se podřídit, aby byl člověk v lidské společnosti úspěšný.Je tedy výhodné říkat druhým aby byli pokorní,že je za to po smrti odmění nějaký bůh,protože se díky tomu já nepokorný mít mnohem lépe než oni. Takže buďte pokorní, neexistující bůh vás za to odmění a komu se ta odměna nelíbí, může ji třiceti dnů po své smrti vrátit.
Sláva |
 |
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 09/07/2011 : 21:13:01
|
To Sláva
Děkuji za reakci .
Důvodem, proč jsem zde napsal svůj článek, navíc v této podobě, nebyla potřeba prosazení vlastního názoru k tématu náboženství, ale šlo o jistý apel na filosofickou korektnost, opravdovost a důslednost mnohých. Nechci zde otevřít žádný osobní spor… právo na svobodu vyznání vnímám jako zaručené a nezcizitelné, nicméně se však v zájmu kriticistního racionálního přístupu musím vyjádřit k Vašemu pojetí filozofie zejména k tomu, jak toto své právo na svobodu vyznání prezentujete a nazýváte ho z podstaty filosofickým.
Např. v úvodu svého textu píšete, že absolutní theismus, či atheismus se rovná uznání té, nebo oné pravdy, s čímž se dá v zásadě souhlasit, neboť podstatné je zde slovo absolutní…proč ale potom, jestliže jste na základě svého sebeuvědomění filosofem (trvale upřímně hledajícím), stavíte v závěru svého článku obhajobu svého subjektivního názoru…totiž absolutního atheismu, na Vámi uznaných údajně vědeckých důkazech?
Jak vlastně vnímáte filosofii?...jako zmíněné neustálé upřímné hledání, nebo jako nástroj k hlásání svých zjevených pravd?...není přece dost možné být trvale hledajícím a současně něco absolutně tvrdit!
Ke kompetentnímu ,,filosofickému“soudu je třeba si nejprve uvědomit jeden zásadní fakt a to ten, že se jako lidstvo nacházíme v prozatímním vákuu relativních pravd, že neznáme obraz celé mozaiky, maximálně jen její dílčí části a že jsme tedy odkázáni na víru, že naše názory, byť sebelogičtější, můžou, nebo nemusí být s konečnou platností pravdivé. Nejsme sto, cokoliv absolutně tvrdit a proto je vždy dobré zdůraznit, že se jedná jen o náš osobní názor, důsledek naši víry a nikoliv absolutního vědění opřeného o nepochybně vědecké důkazy.
Vaše tvrzení, že jste atheistou, mi přijde v rozporu s filosofickou podstatou, neboť se jedná o absolutní tvrzení a nikoliv o poctivé hledání…nejde tu tedy o filosofii, ale o prosazování vlastních názorů, na které, jak jsem již na začátku uvedl máte své právo. Pro příklad Sokrates definuje svoji filosofickou podstatu výrokem:,,Vím, že nic nevím“, podobně Descartes tvrdí, že jistá je jenom pochybnost, pro Kanta je pochybnost „protikladem a překážkou proti domněnkám“, pro jeho kritickou metodu velmi užitečná, všichni si zde shodně uvědomují svoji hlubokou nevědomost a staví pochybnost jako své jediné momentální východisko.
Řekl bych, že jste filosofem a nemějte mi to za zlé, jen do té míry, dokud nenarazíte na některé ze svých přesvědčení či přání, pak se snadno z poměrně dobrého filosofa stává absolutní zastánce svých domněnek.
Jestliže píšu o pokoře, pak mám na mysli právě onu pokoru před PRAVDOU…před pravdou, která nikoho nesvazuje ale naopak osvobozuje…pravdou, která nás chrání před ,,světem stínů“, ale i před námi samotnými.
Ano, je třeba se pokořit a vzdát se své anarchie zaměňované se svobodou…obrátit se k pravdě a přestat vrhat svůj dlouhý stín…zbavit se okovů svých, tužeb a přání, abychom jednou skrze poznání, mohli být opravdu svobodní!
Poučením tedy zůstává, že mám-li být opravdovým filosofem, musím až do doby absolutní jistoty o svém absolutním poznání, zachovávat kritický přístup postavený na pochybnosti o absolutní platnosti svých relativních pravd…filosofie není absolutní tvrzení čehosi, nýbrž trvalé pochybování, filosofie si absolutní závěry prozatím nemůže dovolit!!!
Znáte-li jiný výchozí pevný bod pro filosofii, než je za současné situace sama pochybnost, dejte mi prosím vědět, pouhý subjektivní názor jako výchozí platforma bohužel nestačí…
S pozdravem Absolut
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/07/2011 : 09:37:44
|
Absolut.
Když je člověk unavený,často se uchyluje k jednoduchosti.To co se děje zde je velice unavující a navíc se zde ukazuje, že je každá diskuse marná.Každý mluví, nikdo nenaslouchá a tak člověk může mluvit stále dokola a pak začít znovu, aniž by to někdo poznal.Já jsem vždy myslel, že filosofie je o snaze pochopit svět kolem a diskuse vzájemným předáváním informací.Zde jsem poznal, že filosofie je o prosazování vlastního názoru a snaze názor druhého popřít.Jsem tedy s toho unavený a zneuchucený, což můj projev ovlivňuje. Takže se omlouvám.
Znáte-li jiný výchozí pevný bod pro filosofii, než je za současné situace sama pochybnost, dejte mi prosím vědět, pouhý subjektivní názor jako výchozí platforma bohužel nestačí…
Tak za prvé, nepovažuji se za filosofa.Filosofie má jako výchozí bod pozorování důsledků a snaží se mentální cestou dojít k poznání příčiny,či podstaty. Moje cesta je právě opačná.Podstata ze které to vše vychází je proces myšlení. Hledal jsem tedy nejprve zákonitosti které určují logiku procesu myšlení a po jejich poznání toto užívám k analýze jevů majících v procesu myšlení svou podstatu. Výsledky jsou poté mnohem přesnější a hlavně dokazatelné.Problém je v tom, že lidé kteří využívají běžnou filosofickou cestu, ty výsledky těžko chápou, nebo jsou neschopni je pochopit. Ty stále mluvíš o jakési pravdě,ale pro mne toto slovo má zcela jiný význam.Ty považuješ pravdu za označení objektivní skutečnosti,čili ji považuješ za jakýsi pevný bod. Jenže i takový pravdivý stav lidé přijímají mentálně a hlavně různě a tak ve výsledku uznávají lidé vše možné a považují to za pravdu. A tak se chudák pravda krčí kdesi v koutku a nikdo ji nezná.Analyzuji li za použití znalosti konstant řídících proces myšlení jakýsi proces s myšlení vyplynulý, přibližuji se k té objektivní pravdě, ale ve skutečnosti pouze vytvářím novou pravdu rovnocennou s ostatními a ostatní lidé proti mé pravdě staví ty své i když třeba zcela postrádají logiku. Takže pro mne je pravda Stavem poznání který člověk jako pravdivý uznal a ve prospěch neměnnosti tohoto stavu zneužívá svých schopností.Vše ostatní je pouze a jen poznání,které se na rozdíl od toho co je za pravdu uznanáno vyvíjí a mění, díky čemu lidské poznání roste a vlastně se tím blíží k poznání toho objektivního a absolutního.Slovo přibližovat e je však zavádějící.protože to absolutní je až kdesi na konci nekonečna,které jak jistě víš konec nemá. Já nehledám pravdu,ale souvislosti mezi příčinami a jejich důsledky abych chápal logiku světa ve kterém žiji. Chci li počítat, musím nejprve poznat číslice. Chci li poznat odpovědi na filosofické otázky, musím nejprve poznat proces myšlení, ze kterého to vše svou podsatatou vychází. Chci li poznat odpovědi na otázky vesmíru, musím poznat zákonitosti gravitace,ze kterých celá logika vesmíru vychází jako s podstaty. Filosofové sledují důsledky, čili povrch a snaží se různými myšlenkovými kombinacemi dojít k poznání podstat. Pokud vyjdu od poznané podstaty, vychází mně přesná logika toho jak vlastně ten povrchní stav vzniká a pak mohu opačným spůsobem dojít k důkazům. A tak se ve výsledcích s filosofií setkávám.Lidé využívající dilosofických metod většinou poznání podstat nedochází. Nejsem filosofem,protože mám přístup opačný. Nejspíše jde o vědecký přístup k filosofickým otázkám. Pokud porozumíš tomu co jsem zde napsal a dokážeš o tom přemýšlet,pochopíš i to, proč nejsem oblíbený zde ve foru i to, proč jsem s tohoto fora znechucený a unavený.Rozum říká, že by lidé zajímající se o filosofii měli přivítat cesty, které by jim umožnily nalézat odpovědi na filosofické otázky. Je tomu tak??? Není.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 10/07/2011 : 19:23:29
|
Miloslav,
přečetl jsem pouze první větu a dále nemusím číst.Myslím tuto tvou větu."Fakt že já za sebe uznávám za správnější a pravdivější informace ty racionální".
Miloslave všichni víme,že existuje vesmír,ale tato informace nemá ani racionalitu ani iracionalitu.Dokonce ani o vesmíru
nemůže nikdo říci,jestli je sám o sobě racionální či iracionílní.Vesmír žádnou takovou vlastnost nemá.Racionální či iracionální
může být pouze lidský názor týkající se vesmíru,NIKOLIV VESMÍR SAMOTNÝ. |
|
|
|
Absolut
Aktivní uživatel
217 Posts |
Posted - 10/07/2011 : 21:53:09
|
To Jack
Zde bych si dovolil krátce oponovat k výroku, že racionálním či iracionálním může být pouze lidský názor o vesmíru a nikoli vesmír jako takový…
Celá generace racionalistů razí názor o smysluplné (racionální) podstatě jsoucna, staví ji vesměs jako základ svých logicky konstruovaných systémů…
Názor o racionalitě veškerenstva dosahuje svého vrcholu v tzv. panlogismu – názoru o jednotě rozumu a světa…názor, že je svět v celé své podstatě logický stejně jako rozum a proto jsme sto zákonitost světa také rozumem chápat.
Jestliže nemůže být svět z podstaty racionální, jaké kritérium by naše soudy o vesmíru činilo racionálními, či iracionálními???
Osobně nevidím ani paradox jako nelogický, řekl bych, že také on musí splňovat svoji logickou podmínku k tomu, aby mohl být oním paradoxem a ničím jiným
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/07/2011 : 09:46:04
|
Názor o racionalitě veškerenstva dosahuje svého vrcholu v tzv. panlogismu – názoru o jednotě rozumu a světa…názor, že je svět v celé své podstatě logický stejně jako rozum a proto jsme sto zákonitost světa také rozumem chápat.
Jestliže nemůže být svět z podstaty racionální, jaké kritérium by naše soudy o vesmíru činilo racionálními, či iracionálními???
Absolut.
Svět je ve své podstatě logický. S tímto naprosto a bez výhrad souhlasím.
Stejně jako rozum - Rozum,čili schopnost přemýšlet je množinou obsahující podmnožiny a to i k sobě opačné.Pouze určitá podmnožina z mnoha umožňuje člověku poznávat logiku světa a navíc nikoliv v rozměru absolutna.
Svět je tedy ve své podstatě logický,ale my lidé tuto logiku většinou neznáme a rozumem nechápem.Snažíme se jí však rozumem pochopit a kladný výsledek je možný.Lidstvo může pochopit základní principy logiky světa a může poznat i logické propojení jednoho s druhým a tak může lidstvo postupně poznat základní zákonitosti řídící logiku tohoto světa a z nich vyvozovat.Pokud není stav rozumu úřesně definován, není možno určit jeho schopnost chápat logiku světa.Ovše schopnost přemýšlet je ve své podstatě logická a to bez ohledu na stav,či rozsah.Logická podstata schopnosti přemýšlet,čili schopnost rozumu již objevena byla a je jí funkce slova v procesu myšlení.Jenže znalost procesu myšlení ukazuje na fakt,že nic není předem dáno a proto u sta lidí může být sto různých výsledných logik. Komunikací se tyto logiky vzájemně ovlivňují a částečně sjednocují,ale nikde není dáno,že výsledek bude rovný poznání světs kolem v jeho podstatě.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 11/07/2011 : 17:48:33
|
Absolut,
tady se asi neschodneme.Já musím vycházet z definice panlogismu, z řeckého pan - vše, logos - rozum, Panlogismus absolutizuje logické zákony myšlení a je přesvědčen, že svět je z těchto zákonů plně pochopitelný.
Podle mě je naprosto zřetelné,že panlogismus se zabývá logickými zákony myšlení.
Nevím co bych si měl například představit pod výrazem,že jablko je logické či racionální.Ale dokáži si představit výraz,že je
logické padání jablka ze stromu na zem.Tento směr pohybu je logický z důvodů zemské přitažlivosti.
Já sám jako osoba nejsem (i)racionální,ale (i)racionální může být mé chování nebo myšlení. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/07/2011 : 08:28:19
|
Jacku.
Tvůj základní předpoklad je ten, že všichni myslí stejně jako ty a tvůj způsob přemýšlení je ten jediný správný. To je však omyl.Lidé jsou od a až do zet a jejich spůsoby myšlení také.Mozek je racionální,ale lidské myšlení takové vždy není a ani nemůže být.Každý blok smyslových informací může být uložen v kterékoliv polaritě a tak může být díky tomu i každá jedna informace mít různou polaritu. S toho pak vychází vzájmné propojení informací se slovy a následně s toho vychází logika . Díky tomu je logika racionální i iracionální,ale pro každého je ta logika tou správnou.Pokud tedy kdokoliv včetně tebe mluví o racionalitě, či iracionalitě,pak soudí dle svého propojení a polarit informací, čili dle své logiky, kterou za racionální považuje.Pokud se pohybuješ mezi lidmi podobných názorů a podobného intelektu,upevňuje se tvé přesvědčení o správnosti a racionalitě tvé logiky a následně u těch druhých předpokládáš iracionalitu,jenže oni se pohybují mezi lidmi jim podobnými a dochází u nich k témuž jako u tebe. Myšlení jedince není už s podstaty schopné racionálně chápat svět. Existuje však myšlení vyššího řádu a to myšlení lidstva. Toto myšlení probíhá formou komunikace a vzájmného předávání informací. Toto myšlení se každým novým poznáním rozšiřuje a dokáže li jedinec tyto informace přijmout a zařadit do své logiky zvyšuje se racionalita jeho přemýšlení. A tak jedinec dojde k poznání nějaké zákonitosti, tuto sformuluje a formou komunikace předá ostatním,ti tuto buďto přijmou a zařadí do své logiky,nebo odmítnou,protože do jejich stávající logiky nezapadá.Tím však není řečeno, že je informace správná, či chybná,jen to, že ji někdo přijal a někdo odmítl. A tak si vzájemně dodáváme my lidé informace a jako lidstvo postupujeme k pochopení racionality. Jedinec jako takový nemá schopnost myšlení racionalitu poznat.Jeho vlastní myšlení jej totiž klame tím,že pracuje s informacemi, které mohou být uloženy v kterékoliv polaritě,což vytváří souvislosti logiky. Ten panlogismus není platný pro jedince,ale pro lidstvo,které se k takovému stavu postupně přibližuje. Pokud je řečeno přibližuje, není udáno jak daleko je od takového stavu. Jedinec pak tyto informace přijímá (odmítá) a tak díky lidstvu vzniká jeho schopnost myslet racionálněji.Zde se o racionalitu jedná, nebo nikoliv nikdo neví,ale pouze předpokládá.Pro věřícího bůh racionálně existuje a pak přijímá od lidstva informace toto podporující a odmítá přijmout informace toto popírající. U ateisty je tomu stejně,ale antipodně.Nikdo neví,zda bůh racionálně existuje,či neexistuje,ale pouze přijal informace které to či ono podporují. Svůj výsledný názor pak považuje za správný - racionální a opačný názor za chybný -iracionální. Zda není racionálnější opačný názor nikdo z lidí neví,ale pouze předpokládá.Schopnost dívat se na toto s nadhledu a nesoudit člověka přibližuje ke stavu zvanému moudrost.Lidské myšlení je omylné a bez napojení na myšlení lidstva je ve výsledku iracionální.Kdyby jedinec žil sám na ostrově,jeho myšlení by bylo primitivní i kdyby se jednalo o geneticky geniálního jedince.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 13/07/2011 : 15:38:12
|
Miloslave,
nesmíš se na mě zlobit,ale teď už jsi se do toho totálně zamotal.
Miloslav:Mozek je racionální.
jack:Myslíš tedy mozek,jako hmotu(matérii)?Takže když mozek uložím do lihu,je pořád racionální.
Mil.:Díky tomu je logika racionální i iracionální.
jack:Takže když mám matematickou úlohu,tak ji mohu řešit dvěma způsoby,jednou použitím logiky racionální a po druhé
logikou iracionální.Pro mě je ovšem důležité pouze jedno,kterou dojdu ke správnému výsledku.
Ale pořád píšeš jedno a to samé neustále dokola.Já ti budu muset pokládat jednoduché otázky,aby jsi vůbec mohl vyskočit
z tvého myšlenkového kolotoče.
Víš o tom,že existuje teplá koule na obloze,které říkáme Slunce? |
|
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 13/07/2011 : 21:22:23
|
quote:
Originally posted by jack
Víš o tom,že existuje teplá koule na obloze,které říkáme Slunce?
To jsem zvědav, jestli tohle Sláva zvládne na méně než 20 řádků  |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 14/07/2011 : 12:42:00
|
Absolut,
četl jsem pozorně váš filosofický rozbor a myslím,že už jsme tady měli podobný názor.Ovšem nacházím ve vašem názoru
spoustu rozporů.Kdyby se totiž lidé opravdu řídili tím co píšete,tak bychom dnes s určitostí nediskutonali na tomto webu.
Vy chcete aplikovat filosofii na kompletní spektrum lidského života,ale filosofie se snaží pokrýt pouze určitou část.
Filosofie nám nedokáže dát odpovědi na všechny naše otázky.Filosofie není empirická věda.Filosofie se sice může z principu
zabývat neomezenou oblastí témat,ale pouze velmi volnější metodou a to také dělá.
Citujete oblíbený výrok "Vím,že nic nevím".Když se nad tímto výrokem zamyslíme,tak i v něm najdeme rozpor.
Jestliže tento výrok pojmeme "ad absurdum",potom nedává smysl.Jestliže opravdu NIC nevím,potom nemůže nastat situace abych
o tomto stavu cokoliv věděl a mohl ho hodnotit.
Absolut:
Např. v úvodu svého textu píšete, že absolutní theismus, či atheismus se rovná uznání té, nebo oné pravdy, s čímž se dá v zásadě souhlasit.
Jack:
Slovo absolutní vynechám,protože je nesmyslně použito a nijak nezdokonaluje naše výrazy.Je to podobné, jako kdyby jste se vyjádřil,že váš automobil je absolutně rychlý.Nevím co by slovo absolutně mělo v tomto případě vyjadřovat.
Napsal jste cituji:"Filosofie není absolutní tvrzení čehosi, nýbrž trvalé pochybování"."Descartes tvrdí, že jistá je jenom pochybnost".
Teismus a ateismus se nemůže rovnat uznání té či oné pravdy,protože ani jedna strana pravdu nezná,tady souhlasím s vaším
principem pochybností,ovšem nechápu,proč ho zrovna tady neuplatňujete.Obojí je pouze subjektivní názor na to,co to pravda je,
bez toho aby objektivní pravdu znali.Přesto je tu jeden rozdíl.Teisté svůj názor staví na nevyvratitelných hypotézách a tvrdí,že
tento názor je pravdivý.Ateisté zastávají pouze názor,že jim teistický názor nepřipadá věrohodný.Já se přikláním k výrazu
Richarda Dawkinse,že existence "Boha",tak jak nám ji prezentují teisté je nepravděpodobná.
Já myslím,že je to vyjádření pokorné se špetkou pochybností,tak jak to máte rád.
Proto se domnívám,že ateismus je přesně ten správný přístup,pochybovat tam,kde je logické pochybovat.
Absolut:
Ke kompetentnímu ,,filosofickému“soudu je třeba si nejprve uvědomit jeden zásadní fakt a to ten, že se jako lidstvo nacházíme v prozatímním vákuu relativních pravd.
Jack:
Opět logicky nekonzistentní výrok.Pokud by existovali pouze relativní pravdy,nebylo by z principu možné naprosto nic označit
za FAKT.
Absolut:
Nejsme sto, cokoliv absolutně tvrdit.
Jack:
Tento výrok nemůže odpovídat pravdě.To by znamenalo popřít i sám sebe.
Absolut:
Vaše tvrzení, že jste atheistou, mi přijde v rozporu s filosofickou podstatou, neboť se jedná o absolutní tvrzení a nikoliv o poctivé hledání…
Jack:
Nikoliv,je to názor o pravděpodobnosti vycházející právě z hledání skutečného stavu věcí,tedy objektivní pravdy.
Absolut:
Jestliže píšu o pokoře, pak mám na mysli právě onu pokoru před PRAVDOU…před pravdou, která nikoho nesvazuje ale naopak osvobozuje…pravdou, která nás chrání před ,,světem stínů“, ale i před námi samotnými.
Jack:
Myslím,že pouze používáte nafouknuté fráze,které mě osobně nedávají smysl.Pokora před pravdou může znamenat pouze to,že
nebudu vykřikovat bez rozmyslu,že znám pravdu,ale mé výroky budou podloženy empirickým zkoumáním a nesmým se zastavit ani
před vyjádřením,že pravdu neznám nebo že mám pouhou teorii či hypotézu.To je pokora před pravdou.Potom ale pravda nikoho
neosvobozuje,ale naopak svazuje,protože si pravda vyžaduje (a zaslouží) velkého úsilí,mentálních schopností a obrovské
odpovědnosti,pokud ji chceme vyslovit.
S názorem,že musíme umět i pochybovat,naprosto souhlasím.Ovšem s principem dotaženým "ad absurdum",tedy že musíme vždy a za
všech okolností pochybovat a nemělo by nám být umožněno v žádném případě vyslovit jakýkoliv fakt,je přímo absurdní a na
takovém principu by vůbec nemohla fungovat lidská civilizace.Tedy alespoň v té formě jakou ji v současnosti známe.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/07/2011 : 13:19:10
|
Originally posted by jack
Víš o tom,že existuje teplá koule na obloze,které říkáme Slunce?
Co je myšleno slovem obloha?Atmosferický obal Země,nebo klenba nebeská?
Do jaké teploty je koule pouze teplá?
Slunce existuje.
Při pohledu na oblohu nevidíme kouli,ale světlený obraz.Pouze díky znalostem a poznání víme, že se jedná o kouli, která však není na obloze,sle v prostoru uprostřed sluneční soustavy.Tvrzení,že slunce je teplá koule je zajímavé,ale vodu převyšující teplotu 60°C již považujeme minimálně za horkou.Uvažovat o tom, že probíhající termonukleární reakci je možno považovat za teplou je zajímavé, ale spíše pro pobavení. Jsem na dvanácté řádce a nevím, co bych k tomu měldodat jiného, než to že se jedná o naprosto špatně položenou otázku.
Pokud máš dojem, že se do toho zamotávám,jsou možné dvě základní varianty.Ta první říká, že já v tom mám řád,ale ty zmatek,čili nejsi schopný poznat ten řád, nebo v tom máš řád ty a já nejsem schopný ten tvůj řád pochopit.I usmažený mozek je racionálně možný a racionálně vysvětlitelný,či popsatelný. Stejně tak je racionální živý, fungující mozek a racionální jsou procesy v něm probíhající.Výsledek této racionální funkce mozku může být racionální i iracionální a toto je závislé na tom jaké informace jsou přijímány a jaké odmítány jako chybné a velmi důležitým faktorem racionalitu myšlení určující je schopnost daného mozku přemýšlet.Existují duševní choroby,či vnější manipulace,plus příkladně účinek drog.Produkt myšlení může odpovídat skutečnosti,čili být racionální,nebo iracionální,čili chybný.
Nepřemýšlej o tom, jak jednoduché otázky mně klást,ale snaž se otázky správně formulovat aby nebyly nesmyslné.Klást zmateční otázky i iracionální i když mozek pracuje naprosto racionálně.Jen tak mimochodem,Celou dobu si s tebe dělám srandu založenou na tom, že jinými slovy tvrdím totéž co ty,ale jako bych tě odporoval.Ty cítíš odpor a snažíš se ve výsledku popřít to, co jsi před tím sám jinými slovy tvrdil.Tomu se říká myšlenková setrvačnost.Ty nepřemýšlíš o tom co říkám,ale uvědomuješ si, že když tě odporuji, musíš má slova popřít a já mám s toho racionální srandu. Je to moje chyba, nebo tvoje? Kdybys přemýšlel, poznal bys, že ač se tvářím jako bych odporval,potvrzuji co jsi tvrdil ty. Zajímavé je, že se toto projevuje i u většiny ostatních.Já to vnímám a mám s toho srandu.Mohu vás vést jako ovce aniž byste si to vůbec uvědomili a navíc si budete myslet, že já prohrávám. Přesto své myšlení považujete za racionální.Chcete li dosáhnout nějakého poznání světa kolem,pak je vaše jednání hrubě iracionální a k cíli nevede.Přemýšlet je třeba.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 14/07/2011 : 15:44:23
|
Miloslav,
pardon,špatně jsem se vyjádřil.Chtěl jsem napsat jestli vnímáš kruh,který se hýbe po obloze a tak pěkně hřeje.
Nehledej v mých otázkách žádné vědecké teorie,nemusíš u toho vůbec přemýšlet,prostě jde jen o to co vnímáš svými smysli.
Mil.:Co je myšleno slovem obloha?
jack:Ty nevíš čemu lidé říkají obloha?Tak tedy vyjdi před dům a podívej se nahoru.Jestli uvidíš mráček,tak ten "pluje" po
obloze.I tří letá dcera naší sousedky ví co je to obloha.
Mil.:Do jaké teploty je koule pouze teplá?
jack:Ty necítíš jak krásně hřeje?Jaké můžeme vnímat příjemné teplo z tohoto kruhu na obloze?
Mil.:která však není na obloze,sle v prostoru uprostřed sluneční soustavy.
jack:Ty když se díváš na Slunce,tak vidíš,že je v prostoru uprostřed sluneční soustavy?
Mil.:Uvažovat o tom, že probíhající termonukleární reakci je možno považovat za teplou je zajímavé, ale spíše pro pobavení.
jack:Ty když se díváš na Slunce,tak vidíš termonukleární reakci?
Mil.:I usmažený mozek je racionálně možný a racionálně vysvětlitelný,či popsatelný.
jack:Tak moment,tento výrok nemá nic společného s tvým výrokem cituji:"Mozek je racionální".Doufám,že chápeš ten rozdíl.
Jestli ne,tak je naprosto jasné proč si nerozumíme.
Mil.:Ty nepřemýšlíš o tom co říkám,ale uvědomuješ si, že když tě odporuji, musíš má slova popřít a já mám s toho racionální srandu.
jack:
To se velmi mýlíš.Ty jsi tady jednou napsal nelogickou větu a já se celou dobu snažím,aby jsi tuto větu odvolal nebo její
logiku podložil,ale nedočkal jsem se zatím ani jednoho.Proto jednoduché otázky,ale opět bez úspěchu.Ty nedokážeš odpovědět ani
na nejprimitivnější otázku.Příklady na začátku. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/07/2011 : 07:38:37
|
Mil.:I usmažený mozek je racionálně možný a racionálně vysvětlitelný,či popsatelný.
jack:Tak moment,tento výrok nemá nic společného s tvým výrokem cituji:"Mozek je racionální".Doufám,že chápeš ten rozdíl.
Jestli ne,tak je naprosto jasné proč si nerozumíme.
Jacku.
Ty jsi totiž vůbec nespecifikoval k čemu se ta racionalita má vztahovat a pak mohu odpovědět jakkoliv dle svého výběru. Aby mohla být jednoznačná odpověď, musí být jednoznačná otázka.Tvoje otázka směřuje svým zněním k mozku jako takovému a ten racionální je. Pokud by ses ptal na výsledek funkce mozku, čili proces myšlení,ten je racionáoní ve své podstatě, čili vzniká dle daných zákonitostí.Nemusí být racionální produkt myšlení,čili mozek může produkovat i iracionálno. Takže já tě stále odpovídám na chybně položenou, nespecifikovanou otázku a pak si mohu vybrat k čemu se racionalita může vztahovat. Správně položená jednoznačná otázka vede k odpovědi na to, na co je dotaz.
Ty nevíš čemu lidé říkají obloha?Tak tedy vyjdi před dům a podívej se nahoru.Jestli uvidíš mráček,tak ten "pluje" po
obloze.
Čili obloka je atmosferický obal kolem planety.Tam slunce není, to je mnohem dál.Nejeví se ani jako koule,ale světelný kotouč.Podívám li se dolů,do talíře, uvidím biftek a kolem něj oblohu.Je příbor ležící na stole součástí oblohy? Dělám si srandu,jak jsi jistě pochopil.
pardon,špatně jsem se vyjádřil.Chtěl jsem napsat jestli vnímáš kruh,který se hýbe po obloze a tak pěkně hřeje.
Nikoliv. Nic takového nevnímám. Ty snad na obloze vidíš nějaký kruh,čili kružnici,která se navíc pohybuje a hřeje?Kdybys užil slova kotouč,nebo svítící těleso kruhovitého obvodu? Kruh je tvar obvodu,čili čára bez výplně. To krásně nechápu, co??? Snad tě časem svou nechápavostí dovedu ke správnějšímu vyjadřování a správnějšího formulování otázek.
Ty jsi tady jednou napsal nelogickou větu a já se celou dobu snažím,aby jsi tuto větu odvolal nebo její
logiku podložil,ale nedočkal jsem se zatím ani jednoho.
Napsal jsem nelogickou větu? Logicky s toho vychází, že jen jednu a to je problém,protože jsem jich napsal mnohem víc a dokonce mnohdy úmysleně,abys pochopil paradoxy.Pokud jsi vnímal paradox pouze té jedné věty (nevím které) tak je to průser.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 15/07/2011 : 12:20:43
|
Miloslave,Miloslave ty budeš muset jít zpět na základní školu.
Mil.:Ty snad na obloze vidíš nějaký kruh,čili kružnici,která se navíc pohybuje a hřeje?Kdybys užil slova kotouč,nebo svítící těleso kruhovitého obvodu? Kruh je tvar obvodu,čili čára bez výplně. To krásně nechápu, co???
Jack:
Kruh a kružnice nejsou Miloslave totéž.
Kružnice:
V euklidovské geometrii je kružnice množina všech bodů v rovině, které leží ve stejné vzdálenosti, označované jako poloměr, od pevně daného bodu, zvaného střed. Kružnice jsou jednoduché uzavřené křivky, rozdělující rovinu na vnitřek a vnějšek.
Kruh:
S kružnicí úzce souvisí i termín kruh, což je množina bodů složená z kružnice I JEJÍHO VNITŘKU, tedy všech bodů ve stejné nebo menší vzdálenosti od středu než je poloměr. Poloměrem nazýváme také každou úsečku spojující střed s bodem na kružnici.
Proto mé jednoduché otázky o sluníčku zůstávají,jelikož jsi je nezodpověděl.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
ateisti a křesťanské zásady
