| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 28/05/2011 : 11:20:43
|
Doplnění.
Mám dojem,že výraz zakřivení prostoru je názvem pro to co jsem popsal, čili zakřivení dráhy světla vzhledem k pohybujícím se tělesům.Čili není li světlo vychýleno ze své dráhy gravitací.pak se pohybuje po přímce,ale vzhledem k pohybujícím se vesmírným tělesům je jeho dráha zakřivena. Toto má jako důsledek vnímání vesmíru jako zakřiveného prostoru. Prostor jako takový však zakřivený není,pouze se tak díky pohybu těles jeví a vlastně každé pohybující se těleso má své zakřivení prostoru dané směrem a rychlostí jeho pohybu vzhledem ke směru světla. Mám dojem, že výraz zakřivení prostoru je nevhodný,protože vyvolává u lidí nesprávné závěry a lidé pak s toho vyvozují chybné teorie a hypotezy,třeba o využití zakřivení prostoru k cestování v čase.Čas není věc.Čas je sled okamžiků po sobě následujícícch a nelze se vrátit v čase ani o vteřinu k tomu co již bylo a stalo se historií. Světlo vzálené hvězdy která zanikla před miliony let můžeme vnímat dnes,ale to je jen světelný obraz který musel urazit určitou vzdálenost. Pokud si uvědomíme, že nejde o zakřivení prostoru,ale zakřivení paprsku světla letícího po přímce vzhledem k pohybujícím se tělesům, takvé nesmysly vznikat nebudou. Představte si třeba kouli a skuste její prostor zakřivit.Poznáte, jaký je to nesmysl a můžete v tom prostoru klidně i míchat vařečkou.
Filosofie je o chápání světa v souvislostech příčin a následků.
Sláva |
 |
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 28/05/2011 : 12:59:39
|
Miloslav,
já čtu tvé poslední články a nějak pořád nechápu v čem máš problém.Jediné co mě napadá,že chápeš nějak jinak výraz
zakřivený prostor.A protože tvému problému nerozumím,nemohu se vyjádřit ani kladně,ale ani záporně.Jediné co mohu
udělat je napsat, jak se na tyto věci dívám já.
Bylo tady hodně napsáno o světle.Mohu mluvit pouze za sebe a proto není můj názor kritikou jiného názoru,protože nejsem
fyzik,tak pouze napíši, jak si já vysvětluji fyzikální(vědecké)teorie.
Za prvé,rychlost světla.Jestliže si uvědomíme,že světlo je elektromagnetické vlnění,potom už můžeme lépe pochopit jeho
další vlastnosti.Napřed si řekněme co bylo doloženo měřením.Rychlost světla ve vakuu se nemění ani pokud se těleso vyzařující světlo
pohybuje.Přesto se světlo mění.Při pohybu tělesa se mění vlnová délka světla a to v závislosti,jestli se od nás
tělěso vzdaluje či se k nám přibližuje.Pomocí této vlastnosti světla měříme rychlosti a směr pohybu ostatních hvězd ve vesmíru
k poloze naší planety.
Jelikož je světlo nehmotné,potom ho nemůžeš ani hmotou popostrčit.Tím mám na mysli,že když se bude hvězda pohybovat
směrem k naší planetě,tak přesto její světlo nebude rychlejší o rychlost pohybu hvězdy.
Jednoduší příklad,když pojedu autem 200km/h a vystřelím z pistole z okna před sebe,tak určitě mohu rychlost auta a počáteční
rychlost kulky sečíst.Z jednoduchého principu,protože ještě před výstřelem se kulka pohybovala 200km/h.
Ovšem když na autě rozsvítím světla,tak toto světlo nebude o 200km/h rychlejší než max. rychlost světla,z jednoduchého
důvodu,protože světlo není hmota,kterou bych mohl TLAČIT před autem.Zrovna tak,jako nemůžeš světlo zastavit pouze tím,že se mu postavíš do cesty.
Mohl by jsi si to také přestavit takto.Když jedeš autem a nesvítíš,tak žádné světlo neexistuje,proto na něj nemůže působit
rychlost auta(na rozdíl od hmotné kulky)a v momentě kdy světlo zapneš má rychlost světla vztah pouze s okolním prostorem,ale
né s autem,protože to není hmota není s autem v naprosto žádném "kontaktu",rychlost auta je na světlo nepřenosná.
Takto to chápu já.
Co se týče zakřivení prostoru,tak tady já nemám vůbec žádný problém,protože k tomuto vyjádření přistupuji tak,že
zakřiveným prostorem je pouze označováno místo,kde působí na hmotná i nehmotná tělesa síly,které dokáží vychýlit tato tělěsa
z jinak přímé dráhy letu.A protože tato tělesa se z principu pohybují ve vakuu a prostoru přímočaře,můžeme se tedy vyjádřit,že
je k odchýlení donutilo zakřivení prostoru.Je to pouhé vyjádření.
Já si to přestavuji asi takto.Udělal bych si laserovou (prostorovou)mříšku o určité hustotě znázornění,doprostřed bych umístil těleso se silnou gravitační silou,laserové paprsky jejíž dráha by byla pozměněna,tedy v nejbližším okolí tělesa,bych vnímal
jako zakřivení určité části mé prostorové mřížky.Tak bych se mohl klidně vyjádřit o zakřivení prostoru.
Je to prostě pouhé vyjádření(popis) určitého stavu,nic víc v tom nehledám. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/05/2011 : 16:14:53
|
Rychlost světla ve vakuu se nemění ani pokud se těleso vyzařující světlo
pohybuje.Přesto se světlo mění.Při pohybu tělesa se mění vlnová délka světla a to v závislosti,jestli se od nás
tělěso vzdaluje či se k nám přibližuje.Pomocí této vlastnosti světla měříme rychlosti a směr pohybu ostatních hvězd ve vesmíru
Souhlas,ale to ukazuje zřetelně na fakt,že se vlnová délka mění přímo úměrně vzájemné rychlosti světla a pozorovatele.To je dost podstatné a je možno s toho mnoho vyvodit.Světlo vychází ze zroje dejme tomu konstantní rychlostí,ale rychlost pohybu pozorovatele je různá, čili tu vlnovou délku naměří každé pohybující se těleso jinou.Nebo a to je pravděpodobnější (pouze dle mého názoru) ze zdroje vychází světlo všech vlnových délek a k tomu se přidává vliv pohybu pozorovatelů.Jenže těch vlnových délek je víc než dokáže člověk vnímat a změřit takže o těch dalších vlnových délkách člověk nemá ani potuchy.Zvýší li se rychlost pozorovatele,posune se tabulka vnímatelnosti jinam a to co nebylo vnímatelné a měřitelné se stává vnímatelným a na druhé straně tabulky se stává vnímatelné nevnímatelným,takže v té tabulce jsou stále stejné hodnoty.To ve výsledku vede k závěru, že je rychlost světla konstantní.My nevnímáme ten posun tabulky vnímatelnosti a měřitelnosti. Jenže to by znamennalo,že rychlost světla není konstantní a vzájemná rychlost světla vycházejícího ze droje vzhledem k pohybujícím se tělesům už vůbec ne,jen se to tak díky posunu tabulky vnímatelnosti jeví. Takže, kdyby se Země pohybovala směrem ke zdroji světla vzájemná rychlost světla a pozorovatele by se měnila,ale díky posunu tabulky vnímatelnoszo bychom naměřili stále stejnou rychlost světla.A nyní si skus přestavit,že je světlo vnímáno v závislosti na frekvenci ,čili príkladně Jepice má tabulku vnímatelnosti díky vysoké frekvenci jinou.Představ si,že člověk vnímá každou desátou vlnu a jepice každou. Vnímá tedy úplně jiné frekvence světal než člověk.
Dalo by se takto vyvozovat dál a dál a bylo by toho mnoho.Skus si představit nekonečnou vlnovku u které měříš frekvenci těch vln za secundu.Zvýšíš rychlost a během stejné doby naměříš těch vln více.Kdybys neustále zvyšovaal rychlost pohybu pozorovatele,dojdeš až k hranici vnímatelnosti. Kdyby zde byla další vlnovka pohybující se pomaleji naměřil bys zcela jinou hodnotu,ale protože fotony nemůžeš nějak označit. nevěděl bys že vnímáš světlo majíxí jinou rychlost. A s toho mám takový dojem vznikl omyl, že světlo má rychlost konstatní. Nejsem fyzik a jsou to jen logické úvahy na mojí úrovni,ale zdá se mně to logické a pravděpodobnější než to, že má světlo rychlost konstatní bez ohledu na pohyb všech pozorovatelů.
rychlost auta(na rozdíl od hmotné kulky)a v momentě kdy světlo zapneš má rychlost světla vztah pouze s okolním prostorem,ale
né s autem,protože to není hmota není s autem v naprosto žádném "kontaktu",rychlost auta je na světlo nepřenosná.
Takto to chápu já.
A je zde otázka, zda je foton hmotou hmotnosti vyšší nuly.O to přou vědci už hodně dlouho.Auto není zdrojem světla, ale žárovka.Pohybuje li se ta žárovka rychlostí 200km¨v hodině vychází z ní světlo o určité rychlosti (tychlosti světla)vzhlede, k té žárovce má rychlost světla,ale vzhledem k okolí má rychlost o 200 km v hod. vyšší, ale ten rozdíl je naprosto neměřitelně malý oproti rychlosti světla.To světlo je nesporně ve vztahu k té žárovce a vzhledem k okolí má rychlost jinou.Je to naprosto stejné jako s tou vystřelenou kulkou,jen s tím rozdílem,že jde o rychlosti porovnatelné na rozdíl od světla.Opět jen můj názor.
Postavíš li světlu do cesty překážku,pak dojde k mizení jeho rychlosti ,což díky jeho hmotnosti v poměru k rychlosti vede k uvolnění energie.Kdyby světlo nebylo hmotou ,nemohlo by získat rychlostí energii.Rychlostí roste energie,ale nikoliv v té pohybující se hmotě,ale jedná se o energii, která se uvolní při zastavení pohybu. Takže překážka část světla zastaví,což vyvolá uvolnění energie a část světla se od překážky odrazí. O odrazu by bylo možno též jodně hovořit,protože plocha není v poměru k fotonu plochou,ale čímsi podobným kosmu a vlastně není od čeho by se světlo odrazilo. Dochází pouze k vychýlení jeho dráhy působením gravitace jader atomů a zde platí,že čím blíže je dráha letu světla k jádru ,tím větší je vychýlení. Různá hmota má různou energii jádra a to ovlivňuje vychýlení světla o určitých rychlostech a jen určitá vzdálenost dráhy v poměru k rychlosti světla je vychýlena tak,že oblézne jádro na dráhu odrazu.Díky tomu vidíme barvy.
S tím zakřivením prostoru jsi mně názorně ukázal, jak tento terminus technicus mate lidi.Pokud do té mřížky umístíš gravitačně silné těleso,pak dojde k vychýlení dráhy letu fotonů,ale o tom zde řeč nebyla,pouze na tento fakt bylo upozorněno.Vyjmi si s té mžížky to gravitačně silné těleso a umísti do té mřížky pohybující se tělesa. Ten laserový paprsek poletí po přímce,ale vzhledem k pohybujícímu se předmětu bude jeho dráha zakřivena.To si lehko můžeš i nakreslit. Díky tomu pohybu těles se jeví prostor jako zakřivený ,ale vzhledem k té mřížce zakřivený není a o tom to je.
Nijak si s tím netrap hlavu.Jsou to pouze úvahy člověka kterému vlastně o nic nejde,jen se tím baví.Nikomu své úvahy jako pravdu nevnucuji a pětku za to jako důchodce nedostanu. Může třeba jen posoudil logiku toho co jsem napsal a třeba v ní najít chyby. O víc nejde.
Sláva |
Edited by - Miloslav Bažant on 28/05/2011 16:23:09 |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 28/05/2011 : 22:48:26
|
Miloslave
--------------------
Jenže to by znamennalo,že rychlost světla není konstantní a vzájemná rychlost světla vycházejícího ze droje vzhledem k pohybujícím se tělesům už vůbec ne,jen se to tak díky posunu tabulky vnímatelnosti jeví. Takže, kdyby se Země pohybovala směrem ke zdroji světla vzájemná rychlost světla a pozorovatele by se měnila,ale díky posunu tabulky vnímatelnoszo bychom naměřili stále stejnou rychlost světla.A nyní si skus přestavit,že je světlo vnímáno v závislosti na frekvenci ,čili príkladně Jepice má tabulku vnímatelnosti díky vysoké frekvenci jinou.Představ si,že člověk vnímá každou desátou vlnu a jepice každou. Vnímá tedy úplně jiné frekvence světal než člověk.
Dalo by se takto vyvozovat dál a dál a bylo by toho mnoho.Skus si představit nekonečnou vlnovku u které měříš frekvenci těch vln za secundu.Zvýšíš rychlost a během stejné doby naměříš těch vln více.Kdybys neustále zvyšovaal rychlost pohybu pozorovatele,dojdeš až k hranici vnímatelnosti.
------------------------
Miloslave, když vezmu, že
čím větší a těžší těleso ve vesmíru
se nalézá tak, tím i více zpomaluje
čas.
A dáš-li od onoho tělesa, ale nejen
od něho, ale od různých hvězd či
planet v různé vzdálenosti od tělesa
různé hodiny tak plyne s toho.
Že v každé vzdálenosti od onoho
tělesa směrem dál, se bude onen
čas lišit.
Tedy, že od v různých vzdálenostech
bude existovat čas zcela jiný odlišný.
Milan.Miló.
PS.: Potom se tedy ptám bude to mít
nějaký vliv na vnímání tedy oné jepice.
A jaký tedy.
|
Edited by - Milan.Miló on 28/05/2011 23:11:41 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/05/2011 : 07:30:56
|
Miloslave, když vezmu, že
čím větší a těžší těleso ve vesmíru
se nalézá tak, tím i více zpomaluje
čas.
Nechci si hrát na děda vševěda,takže jen můj názor inu jako vždy. čas plyne stále stejně.Jen ten foton uletí za časovou jednotku kratší dráhu,Takže světlo dorazí do cíle za delší dobu a se uměněnou vlnovou délkou (nižší).Tak mně to alespoň logicky vychází. Lidský čas je vyvozenou jednotkou s doby obletu Země kolem slunce.Zuzo časomíru užíváme a dle této jednotky posuzujeme čas. Čas je tedy neměnnou jednotkou.Nelze se vrátit v čase a nelze vstoupit do budoucnosti a zde ti připomenu ,že není možné aby důsledek byl dříve než příčina.Mašlenky cestování v čase jsou nesmyslné. Ber čas jako umělou měrnou jednotku,dle které posuzujeme.Délka obletu Země kolem slunce se nezmění změnou rychlosti světla ovlivněného gravitačně silného tělesa.
: Potom se tedy ptám bude to mít
nějaký vliv na vnímání tedy oné jepice.
A jaký tedy.
Zajímavá otázka. Odpověď na ní by vyžadovala dlouhé zkoumání,ale dle náhledu do této logiky skutečně vnímá spektrum jiné než třeba člověk. Pokud mluvím o jepici, je to jen příklad zvláště markantní,ale týká se to mnoha dalších živých tvorů.Třeba včela má díky své frekvenci schopnost vidět ultrafialovou složku,která se stala viditelnou díky jiné tabulce vnímatelnosti dané tou frekvencí. Zajímavé na tom je,že ta frekvence nervových impulsů nemá vliv jen na vnímání světla,ale i na vnímání času a délku života.Je zde jakási úměra, kterou zatím jen tuším.Jepice oproti nám vnímá čas spomalený a to přímo úměrně rozdílu mezi frekvencí nervových impulsů třeba mezi člověkem a jepicí.Jepice tedy prožije celý dlouhý život poměřitelný s člověkem za jeden jediný den . Podobné je to s dalšími zástupci hmyzu, třeba mouchy.Takže nás moucha vnímá jako velice pomalu se pohybující tvory i když z našeho časového vnímání se pohybujeme rychle, třeba když ji chceme chytit.Proto často stačí ulétnout.Z našeho časového pohledu se pohybuje rychle,ale s jejího pomalu. Běh času a vnímání času jsou dvě odlišné věci a není dobré je směšovat.Běh času je neměnný, vnímání času je hodnota proměnná.Stačí abys změnil tu frekvenci nervových impulsů a budeš čas vnímat jinak.Plynutí času jako takového se tím ale nezmění,to je hodnota neměnná.
Je to jen snaha o logický vývod,ale správnost,či chybnost logického vývodu by musela být ověřena zkoumáním a pokusy. Snad tě taková odpověď dostačuje, jinou nemám.
Sláva |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 29/05/2011 : 14:51:38
|
Miloslave
-------------------------
Nechci si hrát na děda vševěda,takže jen můj názor inu jako vždy. čas plyne stále stejně.Jen ten foton uletí za časovou jednotku kratší dráhu,Takže světlo dorazí do cíle za delší dobu a se uměněnou vlnovou délkou (nižší).Tak mně to alespoň logicky vychází. Lidský čas je vyvozenou jednotkou s doby obletu Země kolem slunce.Zuzo časomíru užíváme a dle této jednotky posuzujeme čas. Čas je tedy neměnnou jednotkou.Nelze se vrátit v čase a nelze vstoupit do budoucnosti a zde ti připomenu ,že není možné aby důsledek byl dříve než příčina.Mašlenky cestování v čase jsou nesmyslné. Ber čas jako umělou měrnou jednotku,dle které posuzujeme.Délka obletu Země kolem slunce se nezmění změnou rychlosti světla ovlivněného gravitačně silného tělesa.
-------------------------
Miloslave ono světlo letí
vakuem stále, stejnou konstantou
jen, se chová jinak v jiném prostředí
to pak se zmenšuje samotná jeho
rychlost.
O čase jsem ti psal viz výše.
Proto už se o tom s tebou nebudu bavit.
To, že čím dál větší a těžší objekt zpomaluje
čas není výmysl.
--------------------------
Zajímavá otázka. Odpověď na ní by vyžadovala dlouhé zkoumání,ale dle náhledu do této logiky skutečně vnímá spektrum jiné než třeba člověk. Pokud mluvím o jepici, je to jen příklad zvláště markantní,ale týká se to mnoha dalších živých tvorů.Třeba včela má díky své frekvenci schopnost vidět ultrafialovou složku,která se stala viditelnou díky jiné tabulce vnímatelnosti dané tou frekvencí. Zajímavé na tom je,že ta frekvence nervových impulsů nemá vliv jen na vnímání světla,ale i na vnímání času a délku života.Je zde jakási úměra, kterou zatím jen tuším.Jepice oproti nám vnímá čas spomalený a to přímo úměrně rozdílu mezi frekvencí nervových impulsů třeba mezi člověkem a jepicí.Jepice tedy prožije celý dlouhý život poměřitelný s člověkem za jeden jediný den . Podobné je to s dalšími zástupci hmyzu, třeba mouchy.Takže nás moucha vnímá jako velice pomalu se pohybující tvory i když z našeho časového vnímání se pohybujeme rychle, třeba když ji chceme chytit.Proto často stačí ulétnout.Z našeho časového pohledu se pohybuje rychle,ale s jejího pomalu. Běh času a vnímání času jsou dvě odlišné věci a není dobré je směšovat.Běh času je neměnný, vnímání času je hodnota proměnná.Stačí abys změnil tu frekvenci nervových impulsů a budeš čas vnímat jinak.Plynutí času jako takového se tím ale nezmění,to je hodnota neměnná.
Je to jen snaha o logický vývod,ale správnost,či chybnost logického vývodu by musela být ověřena zkoumáním a pokusy. Snad tě taková odpověď dostačuje, jinou nemám.
Sláva
----------------------------
Miloslave a jak by prožila
tedy ona jepice svůj život
na místě
třeba v místě, kde fotony
se skoro nehýbou.
Když opouštějí ono místo
A zároveň se zrychlují,
fotony, když
Do ni padají aspoň se to tak
jeví.
Do super hmotné černé díry – (Kolapsaru).
Kde rychlost světla, je tak
malá díky ohromné nekonečné
síle gravitace, která by na ni
svými vlivy měla také ohromný
vliv.
Třeba vlivem kolapsaru, super hmotné
černé díry.
Který zapříčiňuje to, že světlo
jakoby bylo mnohem rychlejší
když do něho padá.
A zároveň světlo drží tak mocnou
gravitací, že světlo zároveň nemůže
opustit ani díky gravitaci místo
Kolapsaru, super hmotné černé díry.
Milan.Miló.
PS.: Jak by ona naše jepice tedy
žila v těchto extrémech.
|
Edited by - Milan.Miló on 29/05/2011 15:02:15 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/05/2011 : 15:47:03
|
Já v černé díry nevěřím.K naprosto stejnému pozorovatelnému a měřitelnému výsledku může dojít díky působení gravitačních vychýlení dráhy světla vesmírnými tělesy (hlavně hvězddami které jsou gravitačně silné. Vznikají tak gravitační čočky ,díky pohybu se rozpadají a skreslují světelný obraz.S toho skreslení je možno usuzovat,že černá díry díky své ohromné gravitaci pohltila celou galacii. Ono je to s těmi černými děrami podobné jako s náboženstvím.Věřit je možno,ale nesmí o tom člověk příliš přemýšlet, protože jinak pochopí, že k témuž výsledku dojde mnohem přirozenější cestou. Světlo jako takové vychází ze sluncí,ale je také světlo odražené a vychýlené.Já myslím,že kolem nás je světlo o nekonečně mnoha rychlostech a tím i vlnových délkách.Ta jepice a nejen ona díky vysoké frekvenci impulsů v nervovém systému vnímá i světlo,které je pro nás mimo vnímatelnou oblast.Včela vnímá pro nás neviditelnou ultrafialovou složku světla díky své frekvenci jako viditelné a n opačné straně tabulky vnímatelnosti jim určité vlnové délky ustoupí za hranici viditelnosti. Pokud bys ty letěl vesmírem určitou rychlostí, světlo by mělo vzhledem tobě jiné vlnové délky,ale ty bys naměřil stále stejné hodnoty díky posunu tabulky vnímatelnosti.Viděl bys jiné barvy ale nepoznal bys to.Kdyby bylo (jako není) možné nějak označit ty vlnové délky,byl by ten posun tabulky vnímatelnosti poznatelný.určité vlnové délky by při zrychlování na jedné straně mizely a na druhé se objevovaly a pak bys poznal,že rychlost světla vůbec není konstantní,ale proměnná hodnota závislá na rychlosti pozorovatele.Naměčíš stále totéž,ale je to ve skutečnosti cosi úplně jiného. To by byl konec Ainsteinovy teorie.Je li chybý jeden údaj ve vzorci, je chybný i výsledek výpočtu dle tohoto vzorce.
Jenže to neber příliš vážně. Je li v žertu užita přísná logika, zní žert jako když je to myšleno vážně. Já tudíž nevím, že je ,nebo není tomu tak stejně jako nevím zda je či není nějaké bytí zvané bůh.U boha logicky vychází je tak jak je věřícími definován nemůže existovat,ale v jiné podobě,či podstatě ,třeba jako bytost makrokosmu by mohl reálným být. U toho světla jde opět o logiku a pravděpodobnost. To co jsem popsal může být skutečností,nebo fikcí.Já to nevím a na to abych to ověřil by bylo třeba času a dalších mnoha informací a schopností což nemám k dispozici.Třeba se časem ukáže že jsem se trefil do černého,nebo se ukáže, že jsem se zmýlil.Kdokoliv kdo má zájem a schopnost logicky myslet může porovnat pravděpodobnost stávajícího poznání o světle s tím co jsem popsal. Filosofie i věda jsou o poznávání logiky světa kolem nás a cest k poznání je mnoho a mnoho je těch, které doposud neznáme.Toto je jedna s cest atěžko říci,že se nejedná právě o tu správnou.Není to moje víra,ale jen logická úvaha na dané téma.Vnímám však mnoho indicíí,které tomuto nasvědčují a to o rozdílném vnímání času dané růzností impulsů v nervovém systému je velmi, velmi praděpodobné a zároveň totéž ukazuje na jakousi přímou úměrnost mezi frekvencí těch impulsů -vnímáním času a délkou života. Myslím, že až některého vědce napadne se tím zabývat,bude hodně hodně překvapený a mnoho uznávaných pravd autorit vezme za své. U mne je to pouhý náhled do problematiky, nic víc.Co bude zítra, nevím.
Sláva |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 29/05/2011 : 16:38:15
|
Miloslave
-----------------------
Já v černé díry nevěřím.K naprosto stejnému pozorovatelnému a měřitelnému výsledku může dojít díky působení gravitačních vychýlení dráhy světla vesmírnými tělesy (hlavně hvězddami které jsou gravitačně silné. Vznikají tak gravitační čočky ,díky pohybu se rozpadají a skreslují světelný obraz.S toho skreslení je možno usuzovat,že černá díry díky své ohromné gravitaci pohltila celou galacii.
-----------------------
Miloslave v černé díry nemusíš
věřit, ale jedno je fakt, že už jsou
prokázány.
A jedna super hmotná černá díra
je prokázána v naší galaxii mléčné
dráze.
Díky oné super hmotné černé díře
se celá naše mléčná galaxie kolem
ni točí.
Super hmotná černá díra je už odhalena
a to tak, že černá díra je vidět ve vesmíru
díky tomu, že když pohlcuje planetu tak
vytváří kolem temného bodu uvnitř
jakýsi světelný efekt disku.
Který se stále otáčí kolem onoho černého
bodu kolem.
Na, který se tak navíjí.
Ono je to tak, černé díry existují, protože
právě z nich vznikají tak zvané supernovy.
A to, protože černá díra vše na sebe váže
a smršťuje na velikost atomu.
Černé díry jsou ve vesmíru též vidět na
nejvzdálenějších na intenzivně nejsvětelnějších
Galaxiích zvané Kvazary.
Kvazary jsou viditelné díky intenzitě čisté energie,
které unikají ze středu černé díry do prostoru.
---------------------
U toho světla jde opět o logiku a pravděpodobnost. To co jsem popsal může být skutečností,nebo fikcí.
---------------------
Prosím promiň musím se přiklonit
k oné druhé možnosti a to,
Že to je nejspíš ona fikce.
Přeci jen, i když velice nerad.
----------------------
Já tudíž nevím, že je ,nebo není tomu tak stejně jako nevím zda je či není nějaké bytí zvané bůh.U boha logicky vychází je tak jak je věřícími definován nemůže existovat,ale v jiné podobě,či podstatě ,třeba jako bytost makrokosmu by mohl reálným být.
---------------------
Já myslel, že teď se o Bohu nebavíme.
Milan.Miló.
PS.: A co by nato řekla jepice, kdyby
nežila ve troj rozměrným světě
jak ty udáváš v souladu s 3.D.mřížkou
aspoň to tak chápu.
Ale zjistila, že žije ve 4.čtyř rozměrným světě.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 29/05/2011 : 16:43:00
|
Miloslave
Miloslave ještě dodatek.
--------------------
Naměčíš stále totéž,ale je to ve skutečnosti cosi úplně jiného. To by byl konec Ainsteinovy teorie.Je li chybý jeden údaj ve vzorci, je chybný i výsledek výpočtu dle tohoto vzorce.
-------------------
Miloslave myslíš ten vzorec
E=MC2, na druhou.
Tedy nebo se pletu.
A co by na něm mělo býti tedy
Chybný.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 30/05/2011 : 08:00:23
|
Miloslave ono světlo letí
vakuem stále, stejnou konstantou
jen, se chová jinak v jiném prostředí
to pak se zmenšuje samotná jeho
rychlost.
Milane to si logicky odporuje.
Světlo letí prostorem stále stejnou konstantou,je úplná blbina.Konstanty nejsou měrné jednotky čehokoliv.Měl jsi na mysli stále stejnou rychlost a to jsi popřel tím, že v jiném prostředí se rchhlost mění.Prostředí je různé (gravitační a podobně) a potom neplatí,že světlo letí stále stejnou rychlostí.Navíc rychlost se vždy k něčemu vztahuje.V naprostém prázdnu není možno jakoukoliv rychlost určit.Takže se vztahuje k vesmírným tělesům a ta jsou všechna v pohybu. Pokud předpokládáš, že má světlo stejnou rychlost vzhledem k tělesu, které se pohybuje po směru dráhy letu světla i k tomu které se pohybuje proti směru,pak není o čem mluvit,protože je to totální nesmysl. Pokud bys tu rychlost vesmírných těles považoval za zanedbatelnou,pak si uvědom,jak dlouhou vzdálenost uletí Země za pouuhý jeden rok na oběžné dráze.
To co píšeš o černých děrách mne nijak nebere. Opakuješ to čemu jsi uvěřil. Odpověď na otázku,zda se jedná o skutečnost nebo fikci bys musel hledat a to tím, že bys samostatně přemýšlel.Jinak to nejde.Ten kdo samostatně myslet neumí,pro toho je to vždy fikce.
Víra není jen o bohu,ale je o nesamostatnosti v přemýšlení.Uznání pravdy autorit zjednodušuje člověku přemýšlení a poté má dojem, že lépe rozumí světu kolem.Jenže mnohdy rozumí světu, který ve skutečnosti je docela jiný. To samostatné myšlení bylo a je ve školách potlačované a nikoliv podporované,jak by to mělo být.Takže takto přijímají informace i lidé vysoce inteligentní a vzdělaní.Ten kdo dokáže i přesto samostatně myslet je pak černou ovcí a většina lidí jej nechápe.Předkládám zde tedy náměty k samostatnému přemýšlení a dávám vám možnost to přijmout, nebo logicky popřít.Filosof. který papouškuje autority a neumí samostatně myslet, má pro filosofii i vědu nulový význam.
Sláva |
|
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 30/05/2011 : 10:42:15
|
Vážení pánové, ještě bych rád do vaší diskuze vnesl nový rozměr. Je to velmi poutavý a podrobný rozbor daného fyzikálního tématu, a to včetně myšlenek, o kterých možná ani Einstein nevěděl, že je má.
Nejsem si jist, kdo z vás má pravdu. Kladu si ovšem otázku: Co se stane, když tyto vaše a Einsteinovy teorie propojíme s teorií Dalibora Grůzy, konkrétně s částí o tom, že živí tvorové představují naše mozkové buňky, a tedy zabíjením živých tvorů zabíjíme i sami sebe. Toto Judr. Grůza aplikuje na celé své okolí, tedy i stromy, vzduch, voda, prostor, vše má v jeho mozku určenou nějakou buňku, na které to závisí, či kterou to ovlivňuje. Několikrát zde padl pojem vakua, které také patří do našeho okolí.
Táži se vás tedy - která část vašich mozků podle vašeho názoru obsahuje vakuum? Dalibore? |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 30/05/2011 : 10:53:07
|
Miloslav,
Miloslav:
Souhlas,ale to ukazuje zřetelně na fakt,že se vlnová délka mění přímo úměrně vzájemné rychlosti světla a pozorovatele.
Jack:
Nikoliv,to ukazuje na fakt,že se vlnová délka světla mění úměrně vzájemné rychlosti tělesa a pozorovatele.
Miloslav:
Nebo a to je pravděpodobnější (pouze dle mého názoru) ze zdroje vychází světlo všech vlnových délek a k tomu se přidává vliv pohybu pozorovatelů.Jenže těch vlnových délek je víc než dokáže člověk vnímat a změřit takže o těch dalších vlnových délkách člověk nemá ani potuchy.
Jack:
Když se rozhlédněš kolem sebe,tak prakticky neustále vnímáš světlo o velmi ohraničené vlnové délce.Všechny objekty,které
vnímáš jako různě barevné,je vnímání pouze světla o určité vlnové délce,kterou daný předmět odráží.
Teoreticky pouze naprosto bílé předměty odráží "celé" spektrum světla.Nevím co myslíš výrazem,že nemáš potuchy o dalších
vlnových délkách.Je to v podstatě velmi jednoduché.
Se světlem je to stejné jako například s naším mobilním telefonem,elektromagnetické vlnění,pouze jiných délek.
Když budeš telefonovat z letadla,tak také není důležité kterým směrem je příjemce.Tvůj signál se bude pohybovat stejně rychle
po směru letu,ale i proti směru letu.Jediné co ovlivní kdy doletí signál k příjemci je jeho vzdálenost od vysílače.
Jednoduchý příklad.Řekněme že letí 3 stíhačky za sebou (na přímce),všechny mají od sebe stejnou vzdálenost a letí stejným směrem.
Jestliže prostřední stíhačka začne radiově vysílat,obě dvě stíhačky dostanou signál ve stejný okamžik.
Podle tvého názoru by první stíhačka v řadě musela dostat signál rychleji,protože podle tebe k ní letí signál rychleji o rychlost
stíhačky a naopak poslední stíhačka by dostala signál později,protože signál podle tebe letí pomaleji o opačnou rychlost stíhačky.
To by znamenalo,že jestliže stíhačky letí např. trojnásobnou rychlostí zvuku,potom by časový rozdíl příjmu první a poslední
stíhačky byl šestinásobek rychlosti zvuku.Ale tento stav nenastává.Elektromagnetické vlnění se pohybuje stejnou rychlostí(samozřejmě ve stejných podmínkách),ale nezávisle na rychlosti vysílače.
Ale vyhledej si vědecké důkazy,které tento názor potvrzují.Nemyslím si,že jsem ten správný člověk na vysvětlování
fyzických zákonů a po pravdě řečeno mě toto téma ani moc nebaví rozebírat. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 30/05/2011 : 13:14:06
|
Ten příklad se stíhačkami bohužel nesedí a je o něčem jiném.Kdyby ten signál vysílal jedna stíhačka.jedna letěla směrem od ní a jedna směrem k ní,Přijala by signál ta po směru letu déle, než tak která by se ke zdroji signálu blížila.V čas X by byl signál vyslán a než by byl přijat na vzdalující se stíhačce ta by uletěla určitou dráhu.Naopak ta druhá by se o určitou vzdálenst přiblížila,čili signál by urazil v jednom případě dráhu kratší a ve druhém delší.Pokud by ta zdrojová stíhačka byla v klidovém stavu pak by vzhledem k ní mělo to vlnění konstatní rychlost, vzhledem k té přibližující se by mělo tu rychlost vyšší a vzhledem ke třetí nižší.Jenže rychlost zvuku je s rychlostí světla nesrovnatelná,takže by ty rozdíly byly neznatelné.Nyní si ty stíhačky převeď na kosmické lodi pohybující se třeba polovinou rychlosti světla vycházejícího s kosmické lodi v klidodovém stavu. Vzhledem ke zdroji by ta rychlost byla konstantní,ale než by to světlo doletělo k té vzdalující se lodi,tato by urazila další polovinu vzdálenosti kterou to světlo muselo urazit,čili vzhledem k té vzdalující se lodi by mělo světlo rychlost poloviční,čili by došlo ke změně vlnové délky.třeba až za hranici vnímatelnosti, či měřitelnosti, takže by to světlo nebylo vnímáno. U vzdalující se lodi by tomu bylo opačně a rychlost světla vzhledem k blížící se lodi by mělo rychlost o polovinu vyšší,takže by se mohlo ocitnout opět mimo tabulku vnímatelnosti a pokud by světelný signál měl určitou dobu byl v tabulce měřitelnosti a vnímatelnosti, ten čas projekce by byl u vzdalující se lodi delší a u přibližující se lodi kratší,třeba by se zkrátil s hodiny na pouhý záblesk světla.A toto zřejmě přivedlo vědce k myšlence dilatace délky. Jedná se však pouze o vzájemný poměr rychlosti světla a pozorovatele,kterým je ta vzdalující se či přibližující loď. A nyní si představ těch lodí miliardy a každá se vzhledem ke zdroji pohybuje jinou rychlostí, některé se vzzdalují, jiné přibližují a to velmi vysokými rychlostmi a dojde tě, že nějaká konstatní rychlost je nereálná.Ani ten zdroj není v klidovém stavu, ale pohybuje se.Vznikají tak různé rychlosti vzhleem k pozorovatelům, tím jiné vlnové délky,ale tabulky vnímatelnosti je stále stejná,jen se díky vzájemné rychlosti posunuje ,ale vždy je v ní totéž.A tak vznikla pravda konstantní rychlosti světla.Pohybujeme li se různou rychlostí a stále neměříme stejné hodnoty, vychází s toho logicky, že má světlo konstantní rychlost,jenže není počítáno s tou tabulkou vnímatelnosti a měřitelnosti a tak dochází k vědeckému omylu. A nyní můžeš dělat výpočty se vzorcem, který počítá s tím, že světlo má rychlosti konstantní. Vyjdou tě chybné výsledky,ale nebudeš o tom vědět. Já myslím, že v tomto Einstein pořádně narazil a kdyby poznal tu logiku posunu tabulky vnímatelnosti a měřitelnosti,hodil by rozpracovanou STR do koše.
Na počátku to byla snaha o logický žert a chtěl jsem vás přivést k samostatnému přemýšlení, ale čím dál tím víc se ukazuje, že jsem narazil na cosi dost podstatného. Chtělo by to nyní nějakého Einsteina aby se nad tím zamyslel. Pro mne je to jen zábava a hra s logikou. Ono s takových her občas vyplyne cosi co má vysokou hodnotu aniž by člověk chtěl. Nemám li protivníka na úrovni,pak to stejně k ničemu není a pochybnosti ve mně zůstanou.
Sláva |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 30/05/2011 : 14:11:16
|
Miloslave
----------------------
Milane to si logicky odporuje.
Světlo letí prostorem stále stejnou konstantou,je úplná blbina.Konstanty nejsou měrné jednotky čehokoliv.Měl jsi na mysli stále stejnou rychlost a to jsi popřel tím, že v jiném prostředí se rchhlost mění.Prostředí je různé (gravitační a podobně) a potom neplatí,že světlo letí stále stejnou rychlostí.Navíc rychlost se vždy k něčemu vztahuje.V naprostém prázdnu není možno jakoukoliv rychlost určit.Takže se vztahuje k vesmírným tělesům a ta jsou všechna v pohybu.
---------------------
Miloslave nic jsem nepopřel
jest-li si mé příspěvky dobře
četl tak jsem už od začátku
psal, že světlo ve vakuu letí
stále stejně.
Jen v jiném prostředí tedy
v takovém kde mu nastavíš do
cesty třeba sklo, zrcadlo či naše
oko tak se rychlost světla změní.
A to tak, že bude velice menší.
třeba než ono světlo půjde do
našeho oka tak rozvibruje atomy
v našem oku a až potom letí dál.
Tato rychlost se tak změní s 300.tisíc
km za sekundu na 200.tisíc km za sekundu.
--------------------------
Prostředí je různé (gravitační a podobně) a potom neplatí,že světlo letí stále stejnou rychlostí.Navíc rychlost se vždy k něčemu vztahuje.
-------------------------
Miloslave světlo letí 300.tisíc
km a to tak, že vesmír vždy zachová
jeho konstantu ať se má dít cokoliv.
Se mu vždy nakonec přizpůsobí
celý vesmír rychlosti světla.
-----------------------
To co píšeš o černých děrách mne nijak nebere. Opakuješ to čemu jsi uvěřil. Odpověď na otázku,zda se jedná o skutečnost nebo fikci bys musel hledat a to tím, že bys samostatně přemýšlel.
------------------------
Miloslave mě připadá, že stále
meleš to samé dokola.
Uvěřil, přemýšlel autority si se
zasekl.
Nebo máš ten pocit, že jen ty
dokážeš samostatně přemýšlet.
Já vím tě to nebere černé díry,
nebo třeba, protože máš k tomu nejspíš moc
veliký důvod.
Aby tě to nebralo.
Milan.Miló.
|
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 30/05/2011 : 14:44:09
|
Miloslav:
Ten příklad se stíhačkami bohužel nesedí a je o něčem jiném.Kdyby ten signál vysílal jedna stíhačka.jedna letěla směrem od ní a jedna směrem k ní,Přijala by signál ta po směru letu déle, než tak která by se ke zdroji signálu blížila.
Nyní si ty stíhačky převeď na kosmické lodi pohybující se třeba polovinou rychlosti světla vycházejícího s kosmické lodi v klidodovém stavu. Vzhledem ke zdroji by ta rychlost byla konstantní,ale než by to světlo doletělo k té vzdalující se lodi,tato by urazila další polovinu vzdálenosti kterou to světlo muselo urazit,čili vzhledem k té vzdalující se lodi by mělo světlo rychlost poloviční,čili by došlo ke změně vlnové délky.
Jack:
Miloslave,tentokrát ti dost selhává logika.Ty si pleteš měrnou rychlost a dobu za kterou subjekt "dohoní jiný subjekt".
Měrná rychlost světla je rychlost světla ve vztahu k časoprostoru.
V tomto časoprostoru(vakuovém)se šíří stejnou rychlostí.Jestli tvá
kosmická loď bude před tímto světlem "utíkat",potom bude světlo
potřebovat delší čas než tvou loď dožene,ale ne zdůvodů pomalejší
rychlosti světla,ale z důvodů narůstající vzdálenosti mezi první
a druhou lodí.Chápeš to?
Jack:
Ten příklad se stíhačkami je naprosto v pořádku.To co ty popisuješ se svými stíhačkami je samozřejmě pravdivý,ale tento stav jsme neřešili.Ty jsi mluvil o tom,že na rychlost
elektromagnetického vlnění má vliv pohyb vysílacího objektu a tvrdíš,že
z tohoto důvodu se mění rychlost tohoto vlnění.
Tvůj příklad pouze říká to co jsem sám uvedl,že rychlost vlnění je stejná a záleží pouze na vzdálenosti.
Zkusím to jednodušeji,vesmír se rozpíná a proto existují galaxie,které
se od naší galaxie obrovskou rychlostí vzdalují,tato navzájem vzdalující se rychlost je o to větší,protože naše galaxie také nestojí
a pohybuje se zase od té dané galaxie.Tedy vzdalují se od sebe navzájem,přesto světlo letící k nám z této galaxie letí rychlostí
světla.Pohyb těchto dvou galaxií má pouze vliv na to za jakou dobu
doletí světlo z jedné na druhou,protože se mění vzdálenost mezi nimi,ale nemá to vliv na rychlost světla pohybujícího se časoprostorem.Už tomu rozumíš?
Z fyzikálního hlediska nemůžeš zpomalit rychlost letícího signálu
ze svého mobilu tím,že ho hodíš směrem od příjmače.Tím samozřejmě
změníš vzdélenost mezi vysílačem a příjmačem,ale rychlost pohybu
signálu tím neovlivníš.Je ti to jasné.
Ty si pletěš měrnou rychlost a reletivní rychlost k určitému objektu.
A to jsou dva naprosto odlišné parametry. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
ateisti a křesťanské zásady
