| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 22/03/2011 : 07:58:17
|
Jacku. Jsem teprve na začátku tvého vstupu,ale tohle jsi zřejmě podojil.Kapalina v beztížném stavu se chová jinak,než gravitačním prostředí.Takže jak říkáš, kapalina je definovaný stav a tím je vše jasné.Jenže v beztížném stavu se kapalina roztýlí ve formě kuliček a umístíš li mezi ty kuličky těleso, nenaměříš nic.Čili ono to bude s tou definicí kapaliny trošku složitější,že? Jeden údaj minimálně je třeba doplnit.Čili b beztížném stavu platí znění Archimedova zákona, ale neplatí Archimedův zákon díky stavu ve kterém se kapalina nachází.Kapalina, resp. tekutina v beztížném stavu je tekutinou,ale neteče a nemá vlastnosti tekutiny. Tekutina v beztížném stavu s chová jako bubliny vzduchu v kapalině v gravitačním prostředí. Sokrates tě tedy upozornil na velmi důležitý,ale často přehlížený fakt. Lidé se na věci dívají s jednoho pohledu a další opomíjí. jejich závěry jsou pak často chybné. " Těleso ponřené do perlivé vody ...... Skus ten Archimedův zákon doplnit a opět zde máš další pohled, čili stav kapaliny a výsledek bude zcela jiný.Jdu číst dál.
Sláva |
Edited by - Miloslav Bažant on 22/03/2011 08:09:00 |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/03/2011 : 08:21:03
|
Jacku.
Jsem u další hrubé chyby.
Jde pořád
jen o tu barvu.Barvu kterou můžu vidět.Tato barva jde i změřit.Doufám že nekoukáš jako hlupák.
Ty prostě předpokládáš,že když je něco červěné, tak je to červené a basta. Vezmu li spectrometr,naměřím odraz od té plochy a ten bude během dne stále jiný a jiný. Bude li na plochu dopadat více modrých složek světla, bude ta červená plocha evidentně fialová. Vnímám odraz a stejně tak odraz i měříme. Složení spektra dopadajícího na plochu je hodnota proměnná, odraz spekra se mění teplotou plochy od které se odráží.Prostě je zde řada proměnných. A tak soused může mít bílé auto,ale ty uvidíš červené díky osvětlení,či jakoukoliv jinou barvu. Víra je rovna tomu, že věříš že to auto je třeba modré,ale ono není žádné, je pouze jeho projekce.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 22/03/2011 : 11:35:32
|
Miloslave,
neboj se,žádnou chybu jsem neudělal.Přečti si co jsem napsal.Napsal jsem,že vzorec je funkční pokud můžeš za proměné dosadit
korektní hodnoty.Musíš si uvědomit,že vzorec se vztahuje k fyzikálnímu pokusu.Jestliže funguje fyzikální pokus,potom mohu
použít příslušný vzorec.Když budu sedět v loďce uprostřed Sahary na písečné duně,tak asi nemohu do vzorce dosadit korektní
údaje.Fyzikální pokus jasně říká,že aby jsi mohl určit vztlakovou sílu kapaliny musíš tuto tělesem vytlačenou kapalinu zvážit
(zjistit její hmotnost) a tu musíš doplnit do vzorce.Můžeš mi říci jak by jsi zvážil tuto kapalinu v beztížném stavu?Tak vidíš,
v tomto případě nemůžeš vůbec tento vzorec použít,protože nejsi schopen doplnit do vzorce korektní hodnoty.Jak už jsem psal,
je to jako kdyby jsi chtěl použít vzorec na výpočet objemu koule k výpočtu objemu kvádru.To ovšem neznamená,že jsou tyto vzorce
za nějakých okolností neplatné.Ty je pouze za určitých okolností nemůžeš použít,protože se k dané okolnosti nevztahují.
Kdyby jsi byl schopen vytvořit v beztížném stavu podmínky při kterých by jsi mohl provést fungující fyzikální pokus potom by jsi
mohl použít i vzorec a byl by funkční.Doufám,že jsi to pochopil,jde o princip.
Říká se ,že Archimédes na tento zákon přišel ve vaně.To popisuje ten princip.Vzorec vznikl s poznání určitého fyzikálního pokusu a
popisuje jen a pouze zákonitosti tohoto fungujícího pokusu.
Takže naposledy,jestliže nastanou okolnosti za kterých tento fyzikální pokus nefunguje nemohu logicky použít ani tento vzorec,
protože s daným stavem skutečností nemá tento vzorec nic společného.Přesto tento vzorec je neustále platný,samozřejmě ve vztahu
ke svému fyzikálnímu pokusu,který popisuje.
Co se týče barvy.Tak musím konstatovat,že jsi ten princip také nepochopil.Je přece naprosto jedno jaké světlo na barvu dopadá
a jestli se za určitých podmínek jeví fialová.Tady přece nejde vůbec o to pojmenování.Je slunce žluté.Lidé dali této barvě
tento název.Nejde přece o to jak pojmenuje 10 lakýrníků barvu kterou měří,princip je,že za stejných světelných podmínek naměří
stejné hodnoty.Nenapadlo mě,že musím napsat,že barvu objektu musíš pro srovnání posuzovat za stejných světelných podmínek.
To je snad samozřejmé.Nebo mi snad někdo může vysvětlit,jak změřím barvu objektu v naprosté tmě?Princip je v tom,že ve stejný
okamžik všichni lakýrníci naměří stejné údaje.Pokud chceme aby tato měření byla celosvětově vždy srovnatelná,potom musíme
mít pro měření jasně daná pravidla,to se týče i třeba teploty světla při které měření provádíme.Ale to je snad každému jasné.
Zrovna tak jako je 1 metr všude na světě stejně dlouhý nebo 1 litr stejně objemný.To ví každé malé dítě.
Když něco píši,tak předpokládám určitou schopnost přemýšlet u toho,kdo článek čte.
|
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 22/03/2011 : 16:42:45
|
Miloslav,
pardon ještě jsem ti neodpověděl na tu kapalinu.Takže za prvé,píšeš že kapalina v beztížném stavu neteče a proto nemá vlastnosti tekutiny.Já budu používat slovo kapalina.To že kapalina na zemském povrchu sama o sobě teče je způsobeno pouze zemskou gravitací.
To že teče ovšem není její vlastnost to je pouze její chováni za dané situace.To je pouze působení na kapalinu gravitací země(zemskou přitažlivostí).To je jako kdyby jsi řekl,že vlastnost křemeného kamene je,že když ho pustím z ruky,tak spadne na zem.
To že spadne je pravda,ale to není jeho vlastnost.Tím ho neodlišíš od vápencového kamene,protože ten také spadne.To že objekty padají na zem není jejich vlastnost.Na zem spadne i hrnek s mlékem nebo mikrovlnka.Přesto je tímto od sebe neodlišíš.
Kapalina zůstává kapalinou i v beztížném stavu.A když budeš mít dvě gumové nádoby spojené hadičkou a budeš střídavě na obě nádoby mačkat,tak bude tato kapalina mezi těmito nádobami bez problému téci.Kapalina má vždy schopnost téci,rozdíl je jen v tom kdo ji k tomu donutí,jestli tvá síla nebo síla gravitace.Kdyby kapalina v beztížném stavu strácela vlestnosti kapaliny potom by
kosmonauti umřeli žízní.
Samozřejmě se v beztížném stavu mění malinko její chování,to chování které je ovlivněno zemskou přitažlivostí,ale neboj se
vlastnosti jí zůstali. V tomto stavu kdy objekty nemají žádnou tíhu nepůsobí na objekty žádné vztlakové síly a proto nemohu
používat vzorec na měření něčeho co neexistuje.Objem kvádru nevypočítáš vzorcem na objem koule.Kvádr nemá poloměr,takže máš
sice naprosto fungující vzorec,ale chceš ho použít na špatném místě.A tak je to i se vzorcem Archimédova zákona.Pochopil jsi to? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/03/2011 : 17:02:30
|
Samozřejmě že to chápu.Jenže tvoje slova vyzněla, jako bys to nechápal ty.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 23/03/2011 : 09:41:06
|
Miloslave,
nezlob se,ale já jsem pouze reagoval na tvůj článek z kterého vyplývá,že jsi nepochopil co jsem napsal,protože jsi se vyjádřil,že
jsem to cituji:"zřejmě podojil".Ty jsi napsal,že cituji:"Kapalina,resp. tekutina v beztížném stavu je tekutinou,ale neteče a nemá
vlastnosti tekutiny".
Nezlob se,ale na to jsem musel reagovat.Protože slovo kapalina vyjadřuje pouze tzv.skupenství hmoty(pevné kapalné plyné a plasma).
Pokud je hmota v kapalné formě,zůstává v této formě i v beztížném stavu a má stále vlastnosti kapaliny(tekutiny).Tím pouze
říkám,že nemáš pravdu,když jsi napsal,že tekutina v beztížném stavu nemá vlastnosti tekutiny.
To samé se týká tvých kuliček tekutiny.To také nemá nic společného se stavem beztíže.Když prší(na zemi),tak voda padá také ve tvaru
kuliček,samozřejmě atmosférou zdeformovaných do tvaru kapky.Kuličky kapaliny souvisí pouze s hydrostatickým pnutím v kapalinách.
Takže s definicí kapaliny to není vůbec složitější jak píšeš a už vůbec ne ve spojení se stavem beztíže.
Co se týče tělesa ponořeného do perlivé vody,tak s tímto nemá Archimédův zákon naprosto žádný problém.Důležitým faktorem v tomto
pokusu je měrná hmotnost kapaliny.Bezpochyby bude mít kapalina obsahující vzduchové bublinky menší měrnou hmotnost než kapalina
bez bublinek,proto bude i vztlak kapaliny s bublinkami menší.
Na to jsem tě chtěl pouze upozornit.
Můj příklad s barvou auta jsi pravděpodobně už pochopil.
|
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 23/03/2011 : 10:19:41
|
okref,
původně jsem nechtěl na tvůj článek vůbec odpovídat,ale myslím,že by to bylo spíše neslušné,kdyby jako u nováčka v této
diskuzi tě všichni ignorovali.
Píšeš že zadání je o správném jednání.No můžeme to také tak napsat.Jedná se o morální zásady.
Hned na začátku píšeš cituji:"Správné jednání je takové jednání,které vede zdárně k zamýšlenému cíli.O tom asi není pochyb".
Nezlob se,ale já o této formulaci mám pochyby,protože se ti zní vytratili ty morální zásady.
Podle toho co jsi napsal,když mým zamýšleným cílem bude zdárně vyloupit Banku,tak mé jednání bude správným jednáním.To přesně
říká tvá definice.
Nezlob se,ale tvým dedukcím příliš nerozumým.Morální jednání člověka je (reakce) jednání v určitý okamžik na určitou situaci ve vztahu ke svému okolí.
Nechápu co má morálka společného se zdárně zamýšlenými cíli. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 23/03/2011 : 18:51:59
|
quote:
Originally posted by jack
okref,
původně jsem nechtěl na tvůj článek vůbec odpovídat,ale myslím,že by to bylo spíše neslušné,kdyby jako u nováčka v této
diskuzi tě všichni ignorovali.
Mlčení k mým příspěvkům nepovažuji za neslušnost ani ignoraci. Někdo něco na můj příspěvek řekne, někdo neřekne... příčiny za tím, co není, nehledám...
quote:
Hned na začátku píšeš cituji:"Správné jednání je takové jednání,které vede zdárně k zamýšlenému cíli.O tom asi není pochyb".
Podle toho co jsi napsal,když mým zamýšleným cílem bude zdárně vyloupit Banku,tak mé jednání bude správným jednáním.To přesně
říká tvá definice.
Přesně tak. Asi tě zaráží, že i takové jednání lze nazývat správným. Správnost je určení, které přináleží k něčemu. Jestli můžeme říci, že toto určení přináleží, je podmíněno shodností podoby ideálního(myšleného, zamýšleného) se skutečným(dokonaným, zpdobnělým, vytvořeným).
Zaráží tě to, protože ty pravděpodobně slovo správný pojímáš nikoli z tohoto hlediska, které jsem očísloval jedničkou(1.), ale z hlediska cíle(2.)(Měl bys tedy z mého pohledu asi říct: Vykrást banku není správný cíl, protože jako dílčí činnost nevede k dokonalému cíli, o který všichni usilují(zamýšlí), k dobru. Vytváří zlo v podobě jiného chudého člověka.(Pokud předpokládáme, že loupežníkem nebyl Robin Hood.) )
quote:
Nechápu co má morálka společného se zdárně zamýšlenými cíli.
"Zdárně zamýšlený cíl" není totéž jako "...zdárně k zamýšlenému cíli". Je to jednoduché: Podkud máme stanoven cíl, o kterém si myslíme, že je největším dobrem(např. přežití druhu), pak se začneme chovat tak, abychom jej začali dosahovat. Pravidla stanovená k dosahování tohoto cíle, se nazývají morální - souhrnný systém takového chování se nazývá morálka. |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 24/03/2011 : 11:32:28
|
okref,
ty si to malinko zjednodušuješ.Ono totiž není vůbec jednoduché definovat co je to vlastně morálka.Touto otázkou se zabýval už Platon.
Tvé pojetí mi připomíná tzv. morálku pragmatismu.Toto pojetí hodnotí činy podle souhrnu jejich důsledků.To by mohli být ty tvé cíle o kterých se domníváš,že jsou největším dobrem.Toto pojetí má ovšem jednu základní slabinu a tou je,že obchází vlastní otázku
morálky a hodnocení jednání je možné jen zpětně.Proto tento princip nemá pro jednajícího člověka velký význam.
Myslím že tvůj názor,doveden do extrému, by se dal popsat rčením,že "účel světí prostředky".
Píšeš o přežití druhu,jestli to chápu správně,v tomto případě chceš říci,že k dosažení cíle zachování druhu můžu i sám vraždit
a je to morální.
A tady nastává ten problém morálky pragmatismu.To obcházení vlastní otázky morálky,protože v tomto případě už v podstatě nemluvíme
o morálce ale o právu.Protože vraždit určitě není morální,ale určitě mám PRÁVO chránit svůj život a život blízkých i za cenu,že
se sám uchýlím k násilí.A proto morálka a právo jsou dvě odlišné věci.
Myslím že tvá definice morálky je spíše definicí práva.Morálka by se totiž neměla zabývat hodnocením jednání,které je zapotřebí k
dosažení "morálního" cíle.To je aspoň všeobecný fylosofický názor se kterým se ztotožňuji i když je mi známo,že ne všichni
fylosofové s tímto názorem souhlasí.
To je právě ten pragmatismus.Neměl by jsi si určovat,že tvůj cíl je morální a proto budou morální všechna
jednání která jsou k dosažení tohoto cíle potřebná.
Tím totiž lehce dojdeme k názoru,který se objevuje i v náboženství,kde se říká oko za oko a zub za zub.To znamená,že msta(odplata) se jeví jako morální.Tím chci říci,jestli tobě někdo nějak ublíží,tak jednal nemorálně,ale pokud mu to ty oplatíš,tak jednáš morálně, protože cíl (odplata) se jeví morální.Já osobně nejsem zastánce právního názoru státu,že nesmíme
brát zákon(právo)do vlastních rukou.Tím chci řící,že když někdo zavraždí mou ženu,tak si přiznávám PRÁVO zavraždit tohoto vraha.
Přesto je mi jasné,že vražda i z těchto pohnůtek je nemorální.
Jak už jsem napsal,já se přikláním k tomuto pojetí morálky a ty s ním samozřejmě nemusíš souhlasit.Celé téma by se dalo
mnohem podrobněji rozebrat,ale my jsme se v naší diskuzi už posunuli trochu někam jinam (k zásadnějším tématům) a abych řekl pravdu,tak mě toto téma už tolik nezajímá.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 25/03/2011 : 08:48:07
|
Slovo morálka může označovat téměř cokoliv a jedno a totéž může být považováno za morální i nemorální a to z jednoduchého důvodu.Nejsou u všech lidí a komunit stejné cíle ani hodnoty.Morálka je souhrn jednání podporující určitý daný cíl a těch cílů je mnoho a jsou k sobě často protichůdné.Je morální chodit nahatý? Jedna skupina lidí řekne že nikoliv, druhá(ostrovani s tropů) že samozřejmě ano.Definovat to co je hodnotou proměnnou není reálné a morálka hodnotou proměnnou je.Snahy definovat morálku jsou tedy nesmyslné a vedou vždy k popisu morálky určité skupiny,či komunity uznávající určitou pravdu.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 25/03/2011 : 10:42:20
|
Miloslav,
s tvým názorem v podstatě souhlasím.Proto jsem také napsal,že je to velmi složité popsat co je morální a co ne.A máš pravdu,že
se to může měnit v různých kulturách.
Jediné co se mi nelíbí v souvislosti s morálkou jsou ty cíle.To že by mohl morální cíl automaticky zmoralizovat všechna jednání
která byla použita k dosažení tohoto cíle.Ten princip,že je morální když bohatého člověka okradu a ukradené
dám chudákovi.Může se to sdát spravedlivé a morální,ale já osobně toto za morální nepokládám.
Já vnímám morálku podobně jako lidskou svobodu.I ta má své hranice a neznamená to,že si každý může dělat co chce.
Mě se celkem líbí názor(poučka),že svoboda každého z nás končí tam kde začíná svoboda toho druhého.A tak je to nějak i s morálkou.
Řekl bych chovej se ke svému okolí tak,jak chceš aby se okolí chovalo k tobě. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 26/03/2011 : 08:52:59
|
Jacku.
Já myslím, že to jde zjednodušit. Morální je to společnost spojuuje a nemorální to co společnost rozděluje, protože člověk je tvor společenský a na společnosti životně závislý.Využiji li svých schopností ve prospěch ostatních lidí, je to morální,využiji li svých schopností ve prospěch svého já a své pravdy na úkor dalšího člověka, je to nemorální protože to společnost rozděluje a ohrožuje. Využiji li svých schopností ve prospěch svého já a své uznané pravdy ,kterou považuji za morální,na úkor já a uznané pravdy jiného člověka, je toto nemorální čin.Nezáleží na tom, zda bylo na cestě k morálnímu cíli užito nemorálních prostředků a došlo k dosažení tohoto cíle.Morální je stále morální a nemorální je stále nemorální a každý krok je třeba posuzovat nezávisle na ostatních krocích. Mohu mít morální cíl vytvoření spoečnosti věčného míru,ale vyvraždím li díky tomu všechny oponenty, nelze toto cestu označit za morální i kdyby cíle bylo dosaženo.
Sláva |
|
|
|
jack
Aktivní uživatel
231 Posts |
Posted - 26/03/2011 : 09:47:52
|
Miloslav,
já se domnívám ,že jsem to svou poslední větou dokonale zjednodušil. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 26/03/2011 : 16:42:17
|
Slávo, jakou to má vlastně souvislost s realitou? Když sedím s někým u večeře a podám mu sůl, chovám se morálně nebo nemorálně? Když si z někoho udělám legraci, nebudu nijak nechutně škodolibý a nechám jej mi to třeba i vrátit, když to bude legrační, je to morální nebo nemorální chování?
Ke kterým aspektům běžného života dělení na morální a nemorální vlastně přináleží?
http://www.southparkonline.eu/a14-seria/a14x12/
|
Edited by - neronis on 26/03/2011 17:02:06 |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 26/03/2011 : 17:46:58
|
Slávo
quote:
Kdyby bůh existoval, dával své bytí najevo a lidé jeho existenci díky tomu poznali,pak ano,ale lidé si vymysleli i ty jeho projevy a vždy na soudobé úrovni poznání,čili dle obrazu svého.
Ale k obrazu svému si můžeš upravit cokoliv. Všechno lze zneužít. Všechno! O tomto já však ani trochu nepochybuji.
Navzdory tomu není málo lidí, co měli přímou zkušenost s bohem, alespoň to tak tvrdí.
Svoje bytí možná dává najevo, ale sám musíš uznat, že když někdo něco nechce vidět, tak to jednoduše neuvidí apod.
quote:
Jak mám potom věřit,že bůh je lidský objev toho co skutečně existuje a nikoliv lidský iracionální výmysl účelově stvořený???
Člověk musí přemýšlet. Jestli používám existenci boha ku svému prospěchu na úkor druhých, potom je tu ze tvé strany velký důvod k pochybám. Jestli ti jen tak mimochodem povím o svém zážitku s bohem, přičemž třeba můžu ještě riskovat v blízkém okolí výsměch, pak ty důvody k pochybám zanikají. Pořád však tam musí být nějaký důvod k pochybám, alespoň ohledně pravdivosti mého poznání.
quote:
Ten člověk by nevnímal tu entitu.
Bakterii vnímat můžeme. Ona nás však ne. Je to taky otázka našeho pokroku a okolnosti(použití mikroskopu). Obecně si za to ale můžeš dosadit co chceš. Třeba vztah brouka a člověka apod.
Chtěl jsem pouze uvést jeden z mnoha příkladů jak tomu teoreticky může být. Vždyť někteří věřící tvrdí, že boha nemůžeme vnímat, protože se nacházíme na nižší úrovni. Tedy to může být odpověď na otázku, proč nemůžeme vnímat boha.
quote:
A který je potom ten správný bůh?
To záleží přeci na premisách.
quote:
Skus si uvědomit, že ty jsi ten bůh a kdesi na nějakém elektronu atomu někdo s tebou mluví modlitbou. Jeho život je vzhledem k rozměrovému času tvém pouze vteřinou.
Dejme tomu, ale svým myšlením můžu jeho život ovlivnit.
quote:
Pak by logicky všechna náboženství postrádala smyslu.
A kdo tvrdí opak? Kdysi jsem četl o případu jedné osoby, která v blízkosti smrti se střetla s bohem. Prý k němu projevila otázku týkající se náboženství a od boha ucítila ohledně této věci naprostou ignoraci. Ať už je to ale se zážitkem dotyčné osoby jakkoliv, z mého pohledu mnohá náboženství nemůžeme srovnávat se spiritualitou jako takovou, protože mnoho lidí co mají tyto zážitky nejsou za to, že by svět potřeboval více náboženství. Náboženství lidi sice spojuje, ale tuto určitou skupinu zase žene proti druhé skupině lidí. Náboženství mají svá pravidla, podle kterých soudí druhé lidi. Tyto a mnohé jiné aspekty jsou však v rozporu s názory lidí, co měli spirituální zážitky. Ti zase vidí vše jako jednotu. Vidí kosmos jako jednu jednotku a že naše vnímání individualit je klamné, tudíž jít proti druhé skupině můžeme z tohodle hlediska vidět jako útok na sebe sama. Nikdo z těchto lidí ani netvrdil, že by se musel zpovídat ze svých špatných činů před nějakou autoritou, jak to známe z některých náboženství, ale že člověk soudí čistě sám sebe. Je svým vlastním soudcem, což prý je paradoxně horší než si uvědomujeme.
Takže s mnohým, co tady Jack napsal, souhlasím. Náboženství, jako prostředek cesty k bohu, jaksi velmi silně postrádá na významu a stává se spíše prostředkem manipulace lidí.
Takže je třeba držet se v oblasti poznání učení Buddhy, které praví, že člověk by neměl nic přijímat pouze na základě víry či nějaké autority, nýbrž aby uvažoval a usuzoval sám. A já chci vysvětlit a poukázat na to, že někteří věřící v boha se tímto řídí, zatímco někteří druzí nikoliv. Chybou některých potom je, že toto nepostřehli a hází všechny do stejného pytle.(tímto odstavcem se obracím i k Jackovi)
Jacku
quote:
Za prvé,předpoklad že kapalina je tekutá?
Špatně jsem se vyjádřil, myslel jsem, že to bude jasné. Tedy je tu předpoklad, že látka(voda) bude tekutá.
quote:
To znamená,že z principu je tento vzorec vždy
platný.Jestliže pověsím loďku na jeřáb, 1 metr nad hladinu rybníku,tak jsem nesplnil předpoklady fungování vzorce,protože
v této pozici nemohu dosadit korektní číselné hodnoty.
Objem kvádru nevypočítáš vzorcem na objem koule.Kvádr nemá poloměr,takže máš sice naprosto fungující vzorec,ale chceš ho použít na špatném místě.A tak je to i se vzorcem Archimédova zákona.
Přemýšlejme teoreticky. Máme pořád jeden a tentýž vzorec. Nedosazuji do jiného vzorce. Nesnažím se úmyslně sabotovat pokus platnosti Archimedova zákona. (ze všeho tohoto mě obviňuješ, ovšem to je čistě tvůj výmysl) Já ponechávám vše, co je zapotřebí k fungování tohoto zákona s tím rozdílem, že teoreticky změním podmínky, v tomto případě prostředí, aniž bych jakkoliv svým činěním narušoval proces pokusu.
Čili jednoduše dosadíme do vzorce G=0 a dostaneme nulu. Tím pádem nemáme v kapalině hydrostatický tlak, tedy tento zákon, mimo gravitační pole, neplatí.
quote:
To že teče ovšem není její vlastnost to je pouze její chováni za dané situace.To je pouze působení na kapalinu gravitací země(zemskou přitažlivostí).To je jako kdyby jsi řekl,že vlastnost křemeného kamene je,že když ho pustím z ruky,tak spadne na zem.
Podobně je to s chudákem Archimedem. Platnost Archimedova zákona není jeho vlastnost. Je to pouze popis chování určitého jevu za dané situace.
Navíc tekutost je vlastnost kapaliny, protože se tímto vyznačuje a rozlišuje od pevných látek, kde jsou částice vázány v pevných polohách.
quote:
Barvu kterou můžu vidět.
No a? Boha můžeš za určitých okolností, podobně jako to auto,taky vidět.
quote:
Proto tvůj názor na pravdu jako za každých okolností subjektivní záležitost je z principu nesmyslná,protože s tímto názorem
by jsi nebyl schopen vůbec žít.Co když ve skutečnosti vůbec neexistuješ,je snad možné,že by tvá existence byla pouhým
subjektivním názorem tvých rodičů?
Jsem skeptik, nikoliv nihilista.
quote:
To co já vidím v "bedně" mohu kdykoliv a komukoliv na celém světě ukázat,třeba miliardám lidí.
Natolik jistý bych si tímto rozhodně nebyl. Jak mám kupříkladu já věřit tomu, že vlastníš nějaké auto? Můžeš mi ho hned ukázat? Asi těžko. A za druhé, Igor taky nemluví o autu, ale o bohu. To je rozdíl, přesto to nutně neznamená, že onoho boha nemůžeš vidět taky. Chce to pouze více studia a snahy toto uskutečnit.
Podobně se můžeme do nekonečna dohadovat, zda Sláva bydlí opravdu v Tlučné, tak jak to má uvedené ve svém profilu. Ty ale stejně jako mnoho dalších lidí může tomuto věřit či nevěřit, aniž by tam sám zavítal a ověřil si to na vlastní kůži. Teď zase mohu já použít tvůj argument, že ty místo toho, aby ses podíval do krabice(Amazonie), tak budeš rozvíjet kdejaké teorie.
quote:
Mě tedy přijde existence tohoto mimozemšťana
docela pravděpodobná a přesvědčivá,jestli tedy dokážeš věřit,že Igor viděl imaginárního "Boha",tak by jsi s mým mimozemšťanem neměl mít problém.
Mám s ním problém a tvůj příběh mi přijde velmi nepravděpodobný. Mám na to své důvody.
1.Přímý kontakt s mimozemšťany má údajně méně než 2% lidí.(tento průzkum byl dělán v Americe 1991) Tudíž je velmi malá pravděpodobnost, že by si to byl zrovna ty.
2.Tvrdíš, že mimozemšťan na tebe mluvil, čímž se rozcházíš s drtivou většinou výpovědí lidí, co měli tu možnost setkat se s údajnými mimozemšťany. Ti podle nich totiž nemluvili. O nějaké specifické vůni, jimž by se mimozemšťané vyznačovali, jsem taky ještě neslyšel, takže pravděpodobnost, že si vymýšlíš, tím rapidně stoupá.
3.Důraz tebou kladený na hmotnou podstatu mimozemšťana je opět v rozporu s výpovědmi lidí. Ti naopak mluví o jakoby imaginární podstatě, jiné dimenzi v níž se nacházeli v době setkání.
Tvá historka se tedy rozchází s mnohými výpovědmi lidí ohledně setkání s mimozemšťany. Navíc je očividné, že si ze mne utahuješ, jak to ostatně děláš celou dobu. Tohle je dost citlivá osobní věc a silně pochybuji o tom, že by si tady jen tak mimochodem mluvil o svém zážitku s mimozemšťanem, když uvážíme, že v naší společnosti je takový člověk hned zesměšněn a o to víc, když se jedná o takového člověka jako si ty. Protože kdyby ta tvoje historka byla pravdivá, neodmítal by si poznání Igora Chauna, jelikož on mluví o něčem podobném. Závěrem ti říkám, že ti v této věci nevěřím na základě výše uvedených racionálních důvodů.
Igorovi věřím, protože zážitky, které si přinesl, popisovalo i více lidí. Otázkou pro mě nadále zůstává do jaké míry odrážely jeho představy skutečnost či zda vůbec.
quote:
A jsme opět u toho.Dedukce,které nedávají smysl.Takže jeden názor máš,že třeba "Bůh" nezasahuje do dění světa.
No to by spoustu věcí vysvětlovalo,ale potom nemá absolutně žádný smysl tento kult"Boha" udržovat,protože jeho (ne)existence
nemá vůbec žádný vliv na naše životy.Z jednoduchého principu tedy můžeme říci,že je to naprosto stejné jako kdyby neexistoval,když už se o nás nestará.Nebo má práci třeba někde jinde ve vesmíru,třeba má za úkol jen život vytvářet a ne na něj
dohlížet.Každopádně podle tohoto principu pro nás prakticky "Bůh" přestal existovat.
Odporuješ si. Na jednu stranu tvrdíš, že předpokládáme-li existenci boha, jenž do dění světa nezasahuje, již pro nás neexistuje. Na druhou stranu tvrdíš, že pravda může být pouze jedna jediná. Cituji tě
quote:
Z principu je pravda jen jedna jediná.Pouze názorů na to co je
pravda může být více.Primitivní příklad o "Bohu".Buď "Bůh" existuje nebo neexistuje.Pouze jedna z těchto variant může být
pravdivá,NIKDY nemohou být pravdivé obě dvě,protože se navzájem vylučují.
Takže existuje bůh za těchto předpokladů nebo ne? Nic mezi tím neexistuje, jak si správně podotkl. Máš logicky na výběr pouze dvě možnosti.
Buď to uznáš existenci více pravd nebo existenci deistického boha. Vyber si.
quote:
Potom by mě zajímalo čím se provinilo novorozeně,které právě přišlo na svět s tělesnou vadou nebo nevyléčitelnou nemocí,čím se
provinilo toto dítě,že bylo potrestáno.To ti dává smysl?
Svým přechozím hříchem za předpokladu existence jeho minulých životů.
K quote:
dyby jsi opravdu přemýšlel,tak musíš dojít k závěru jako spousta jiných fylosofů,že pokud věříš,že "Bůh" řídí veškeré dění
na této planetě,tak to dělá velmi nelogicky
Na ovládnutí planety netřeba ani boha. Postačí pár inteligentních lidí alias rok 1913 a uskutečnění největšího podvodu spáchaných na lidech v historii lidstva, na jehož principu dnes a denně trpíme aniž bychom vůči tomu něco podnikli. My se teď ale bavíme o bohu jako o stvořiteli světa. Takže co udělal bůh špatně? Co se týče mě, já jen žasnu nad vesmírem a jeho zákony, tudíž nemám potřebu jeho údajnou práci hanobit.
quote:
Toto slovo vyjadřuje v poentě,že jsem
nikdy nezaregistroval nebo neslyšel,že by církev vyjádřila pochybnosti o existenci Boha.
To ještě nic neznamená. To, že je někdo politik, neznamená nutně, že se bude starat o blaho lidí své obce. To, že je někdo hokejista, neznamená nutně, že se bude snažit hrát hokej atd. Člověk se ztotožňuje se svou profesí teprve tehdy, když naplňuje činností předpoklady své profese.
Takže brát za příklad věřících církev není zrovna nejlepší nápad.
quote:
Tomu pořád nerozumím,co máš za problém s matematikou.Matematika je exaktní věda,na rozdíl od fylosofie.
Už jsem to jednou vysvětloval. Církevní představitelé nebudou pochybovat o své víře, podobně jako matematikové nebudou pochybovat o matematických axiomech. Matematika stojí na axiomech. Pravdivost rovnice 1+1=2 nelze dokázat, proto ji matematikové berou jako axiom. Filosof vychází rovněž z nějakých předpokladů, ovšem jejich pravdivost se snaží dokázat prostřednictvím logiky. Filosofa se můžeš zeptat, proč vychází z těchto předpokladů atd. Nemůžeš jej ale napadnout kvůli tomu, že předpokládá pravdivost logiky, protože z této premisy zase vychází filosof. Pokud by řekl, věc se má takhle a takhle, aniž by se snažil držet se pravidel logiky, nebude to již filosof ale mudrc. Církevní představitelé se zase drží předpokladů víry. Ovšem zase nutno podotknout, že církevní představitelé nejsou představitelé víry v boha!!! To je podobný nesmysl jako kdyby si naivně tvrdil, že naši političtí zástupci jsou našimi zástupci v pravém slova smyslu. Protože ne všichni tyto zástupce volili(zde jsou počítáni i ti, kteří se voleb ani nezúčastnili) a zástupci si koneckonců jistý čas mohou dělat co chtějí.
quote:
Opět přemýšlej,kdyby neexistovali církve,tak ani nevíš,že nějaký "Bůh" může existovat.
Ty možná ne. Já ano. Už jsem to psal Slávovi. Vycházím ze zkušenosti, že jsme schopni vnímat a ovlivňovat malé živé organismy, aniž by si to vůbec uvědomovaly. Jestliže to takto funguje ve směru od nás k jednobuněčným organismům, proč by tento vztah čistě teoreticky nemohl fungovat od nás směrem nahoru k nějaké vyšší blíže nespecifikované entitě? Další otázkou je, co bylo před vznikem vesmíru? Je jeho vytvoření náhoda či něčí úmysl? Tyto a mnohé další otázky musejí jednou člověka napadnout, aniž by měl co dočinění s jakoukoli církví.
quote:
Ještě by mě zajímalo,které vědecké poznatky o hmotě hovoří spíše o existenci Boha.To bude zase nějaký nesmysl,že?
Každý, kdo se alespoň trochu zajímá o současnou vědu v oblasti fyziky ví, že objevujeme svět, o kterém psaly již staré duchovní texty z východních kulturních tradicí.(mája) Je ale potřeba se o to více zajímat, potom teprve člověk má větší šanci pochopit zbožnost některých vědců, potažmo moderních fyziků.
quote:
Také by mě zajímalo,když mají věřící takové problémy z různých odvětví vědy,že určité věci nejsou dostatečně prokázány,jestli
by mi dokázali odpovědět na jednoduchou otázku.
Dejme tomu,že opravdu celý ten obrovský vesmír (tedy prostor a čas) vytvořil "Bůh",pak se ptám kdo vytvořil tohoto mocného "Boha".
Dejme tomu, že vždy existoval.
Á propos pokud budeme studovat příčiny důsledků musíme se zákonitě dostat k prvnímu hybateli věčně existujícímu(bůh?), jinak bude před námi nekonečná řada. |
Edited by - Sokrates on 26/03/2011 18:12:34 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
ateisti a křesťanské zásady
