| Author |
 Topic  |
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
 Posted - 23/05/2011 : 09:42:53
|
to µ???????
"b) filosofie nemá na toho, kdo jí provozuje, vylepšující účinky.
c) filosofie neprodukuje praktická nařízení, nebo rady do života."
Nechci se do toho moc montovat, ale ty jsi vážně zmatený. Patočka napsal celý soubor knih s názvem péče o duši a nebyl to okraj jeho filosofování, ba právě naopak. Heidegger svou filosofii celou má z části extrahovanou z Kierkegaarda a Nietzscheho, kde u obou bylo stěžejní lidské chování, autentické žití. Ve středu jeho filosofie je člověk jako bytí, které má starost o své bytí a které svému bytí nějak rozumí, vnímá tedy jeho smysl, ač netématizovaně. Nemusím snad upozorňovat, že Heidegger je jeden z posledních největších filosofů.
Asi nemá cenu ani rozebírat jak tito filosofové často vnímají dějiny filosofie, ale snad jen na okraj, v základě je vždy otázka po jednotě. Již Ionští přírodní filosofové si pokládali otázku "Co je?", ale nechtěli odpověď "Vše je!" Při takové odpovědi by se nic nezměnilo, život by neměl řád, chtěli odpověď, že jen něco je. To je základ vzniku substanční filosofie, filosofie, které něco vidí jako něco jiného, až vše vidí jako jedno. Substanční filosofie, která je ještě dnes základem přírodních věd, tedy měla spojitost s hledáním řádu, smyslu a proč musela být odpověď, že jedno jest? Protože jen při jedné souvislosti je jistota jedné pravdy, absolutní pravdy. Tohle je pak tendence, která má třeba jako produkt Patočkovu naturalizaci ducha, která vede takřka až k Husserlovi. Levinas pak tuto tendenci nachází i u Heideggera. Všechny ostatní druhy filosofie pak často parazitují na zde zmínéných výsledcích. Vždyť Nietzschovo zrušení absolutní pravdy, smyslu a například nastolení myšlenky perspektivismu má své pokračovatele právě třeba ve filosofii jazyka. Nietzsche samozřejmé nastolil i otázku po legitimnosti hledání pravdy, ukázal, že i v základu vědy je metafyzika s tendencemi, které jsem zmínil výše, což ukazoval i Patočka, který tím naznačoval problém přirozeného světa, tedy jestli to, co zkoumáme, je opravdu to, co je. Ale tyto problémy mají již předtím naznačenou původní metafyzickou tendenci, která chce spíš jedno, než vše, tedy i v nich se promítá otázka po pravdě, řádu, smyslu.
Takže to jen tak na okraj...
P. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 23/05/2011 : 10:55:59
|
Mareg.
Zajímalo by mne co to je nadčlověk.Mohl bys to slovo nějak definovat?
Sláva |
|
|
|
Maftík
Aktivní uživatel
Czech Republic
215 Posts |
Posted - 23/05/2011 : 11:00:02
|
| Gratuluji tímto uživateli µ??????? za založení tohoto vlákna a zvlášť za jeho úvodní příspěvky, kde to konečně řekl "na plnou hubu" ... |
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 23/05/2011 : 20:00:59
|
µ???????,
omlouvám se za přebití původního tématu. Jen vyvětlím svůj úlet : o "akčnosti" filosofie jste prvně začal Vy a Platona jste představil jako pouhého luštitele hlavolamů - já se domnívám, že takový nebyl a pokusil jsem se to ukázat. Toť vše. Příště si dám větší pozor.
Pokud nechcete, nemusíte se mnou diskutovat, popravdě řečeno - odpovídám Vám spíše ze zdvořilosti, jelikož pet_kroku se už k tomu vyjádřil a evidentně mě svými znalostmi filosofie výrazně převyšuje, takže se mi ani moc nechce psát sem svoje laické žvásty.
Tedy začnu od konce. Napsal jste "Já mám problém s tím, že by se měla filosofie en bloc zabývat smyslem života". Tak s tím bych měl problém také, a to kvůli tomu slovu "en bloc". Pokud jste mě pochopil takto, pak jsme si jednoduše nerozuměli. Rovněž tu "akčnost" si nevykládejte v tom smyslu, že vůbec, ale vůbec nic jiného by, podle mne, filosofie nesměla dělat. Já jsem jen konstatoval, že v současné době je to hodně potřeba a že právě tohle u filosofů dost postrádám.
K Vašim výrokům :
a) V podstatě shoda.
b) Nemohu souhlasit, což si ovšem nevykládejte tak, že každý, kdo se nějak věnuje filosofii, je tím, podle mne, nějak zasažen, stává se lepším člověkem, apod. Je mi naprosto jasné, že mezi profesorem filosofie a profesorem matematiky ve většině případů není žádný principiální rozdíl a nemusíte mi to vysvětlovat.
Existuje něco jako buddhistická filosofie ? Nebo je to také jen nesprávně použité slovo ?
Pokud existuje buddhistická filosofie, pak je nutno vzít v úvahu rozdíl mezi praktikujím buddhistou a třeba profesorem na universitě, který v rámci kursu východní filosofie přednáší buddhismus. Pro prvně uvedeného Váš výrok b) nejspíš neplatí.
c) S tímhle bych měl také problém. Viz třeba opět buddhismus. A co třeba taková logika ? Je to součást filosofie ? Pokud ano, pak musíte připustit, že má praktické aplikace a můžeme se na ni dívat i jako na praktické nařízení, jak z premis vyvodit závěr. Jasné porušení svatého přikázání "filosofie neprodukuje praktická nařízení".
Dle mého názoru je chyba v tom, že Vy jste ty výroky b) a c) předložil ve formě buď - anebo a nic mezi tím. Takto ovšem mi prakticky nezbývá nic jiného, než s nimi nesouhlasit. Stačí připustit jediný protipříklad Váše výroky neplatí. Proto nesouhlasím s body b) a c).
U vědních oborů je naprosto přirozené, že jsou jejich výsledky používány v praxi a takové aplikace jsou často přímo cílem výzkumu. I základní výzkum zpravidla nalezne nějaké použití, i když třeba v delším časovém horizontu. A u filosofie Vy něco takového považujete za kacířství ? Nechápu proč.
K Vaší definici :
"Filosofie = teoretická reflexe různých oblastí – matematika, dějiny, věda, náboženství, politika. ANO nebo NE ?"
No ... nevím. Problém je v tom, že definovat pojem "filosofie" je asi složitější, než definovat pojem "matematika" nebo "chemie". Když se na to podíváte do různých slovníků, je tam vesměs místo jedné věty ve tvaru "Filosofie je ..." rozplizlé vyprávění. Vejde se do Vaší definice etika ? Nebo axiologie ?
Např. The Oxford Dictionary of Philosophy (Simon Blackburn, Oxford University Press, 1996) pod tímto heslem uvádí :
"The study of the most general and abstract features of the world and categories with which we think: mind, matter, reason, proof, truth, etc. In philosophy, the concepts with which we approach the world themselves become the topic of enquiry. ..." a takhle to pokračuje.
Filosofický slovník z nakladatelství Svoboda (Praha, 1985) uvádí pod heslem filosofie :
"Forma společenského vědomí; na rozdíl od náboženství (víry) a mýtu obecně každý teoreticky odůvodněný názor na celek světa a postavení člověka v něm." Pokračuje to dále a heslo zabírá zhruba jednu a půl stránky, tištěno je to malým písmem ve dvou sloupcích.
A Vy po mně chcete, abych na Vaši jednu krátkou větu odpověděl ANO nebo NE. No nezbývá mi, než odpovědět NE, protože, podle mého názoru, tak, jak jste to napsal, je to moc zjednodušeno. Tím ale netvrdím, že to, co jste uvedl, do filosofie nepatří. Jen mi připadá, že jste předmět filosofie takovouto definicí nepřiměřeně zúžil.
Pan Egon Bondy byl poměrně různorodých zájmů, v uváděné souvislosti a ve spojitosti s Útěchou by klíčovými slovy byla asi ontologie a axiologie.
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 23/05/2011 : 21:16:54
|
quote:
Originally posted by Bolševik
µ???????,
omlouvám se za přebití původního tématu. Jen vyvětlím svůj úlet : o "akčnosti" filosofie jste prvně začal Vy a Platona jste představil jako pouhého luštitele hlavolamů - já se domnívám, že takový nebyl a pokusil jsem se to ukázat. Toť vše. Příště si dám větší pozor.
Pokud nechcete, nemusíte se mnou diskutovat, popravdě řečeno - odpovídám Vám spíše ze zdvořilosti, jelikož pet_kroku se už k tomu vyjádřil a evidentně mě svými znalostmi filosofie výrazně převyšuje, takže se mi ani moc nechce psát sem svoje laické žvásty.
Proč stahujete hned kalhoty, když brod je ještě daleko? pet_kroku dokonce snad jen slovně pohrozil brodem, a vy se hned v příštím příspěvku sám dobrovolně vysvlékáte do trenek + deklarujete připravenost vše vzdát.
pet_kroku se sice - dle mého názoru - přiblížil z nás nejvíce jádru té "horké kaše", kterou tu řešíme, ale to, co napsal, vyvolává další otázky, které ještě musím položit.
Neberte to (vy všichni) tak, že chci nutně stát v opozici, nebo snad musím mít za každou cenu pravdu a poslední slovo. Nikoliv. Ovšem pokud jsou věci jinak, požaduji jejich řádné a srozumitelné vysvětlení, které za sebou nenechá hromadu otazníků. K tomu jsme se zatím nedobrali. A navíc jsem k tomuto tématu ještě neřekl vše a budu potřebovat pár dalších příspěvků k tomu, abych dokončil myšlenku. |
Edited by - µ??????? on 23/05/2011 23:22:47 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 24/05/2011 : 02:46:05
|
quote:
Originally posted by pet_kroku
Nechci se do toho moc montovat, ale ty jsi vážně zmatený. Patočka napsal celý soubor knih s názvem péče o duši a nebyl to okraj jeho filosofování, ba právě naopak. Heidegger svou filosofii celou má z části extrahovanou z Kierkegaarda a Nietzscheho, kde u obou bylo stěžejní lidské chování, autentické žití. Ve středu jeho filosofie je člověk jako bytí, které má starost o své bytí a které svému bytí nějak rozumí, vnímá tedy jeho smysl, ač netématizovaně. Nemusím snad upozorňovat, že Heidegger je jeden z posledních největších filosofů.
atd.
Člověk má jakousi "přirozenou" tendenci ve světě objevovat řád, nebo takový řád sám zavést. To bezpochyby ano.
Každý člověk se rovněž vztahuje ke svému bytí a vztahuje se ke svému okolí - světu. Každé vědomí, i zvířecí, má nevyhnutelně intenci ke světu.
Ovšem dá se už to samotné, bazální, přirozené a nevyhnutelné "vztahování se" (intencionalita) považovat za akt filosofie???
Pokud bychom přijali takovou tezi, tak potom jakékoliv myšlení na trase VĚDOMÍ - SVĚT a nazpátek je filosofií. Ale to potom taky znamená, že i Grůzův pes Bad provozuje filosofii.. a takovou tezi teda nepřijímám.
Pokud bychom měli psa Bada z filosofické činnosti vynechat, nezbývá nám, než "akt filosofie" omezit na vztahování se k vlastnímu myšlení. Tady už pes Bad nemá šanci. A pokud bych měl v pár slovech říct, v čem spočívá ta Patočkova Péče o duši, tak právě ve vztahování se k vlastnímu myšlení.
Edited by - µ??????? on 24/05/2011 03:18:32
|
Edited by - µ??????? on 27/05/2011 04:17:30 |
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 24/05/2011 : 09:37:26
|
to µ???????
je příjemné zaslechnout první náznaky myšlenky, že filosofie na člověka působí, že ho dokonce ovlivňuje.
Péče o duši a vztah k myšlení? Nepochybně, ale jde o to jaký vztah. Ten vztah je zvláště skrze Sokratovu větu "vím, že nic nevím..." tedy skrze otázku po tom nejvíce dobrém, po Aréte, která nemá odpověď a právě to, že zde není odpověď, díky tomu je překračována každá interpretace, každá myšlenková konstrukce a tím je navazován autentický, bezprostřední vztah se světem. Nejde pak právě o jakýkoliv vztah se světem, který může být neuatentický, tj. skrze konstrukce, předpojatosti, něco umělého, ale o jeho přijetí v celku, konstatování, nalezení jeho smysluplnosti, která je netématizovaná, neurčitá, člověka překračující. Přičemž bych teď asi měl nahlédnout do nějaké knihy, neb je možné, že jsem přidal kus od Heideggera či jiných filosofů.
Máš tedy zcela pravdu ve smyslu, že mnou zmiňovaná filosofie neříká přesně jak se chovat, ale ukazuje cestu, způsob, jak se stát autentickým, jak překročit svazující racionální tendenci, která je člověku vlastní, je jeho první pojímání světa a která chce, podle výkladu filosofické tradice, měnit jedno na jiné, vidět za jedním druhé a to tak, aby si to v myšlenkách všechno přivlastnila, aby postavila člověka do středu světa jako vládce nad veškerenstvem.
Je docela zajímavé, jak to autentické bytí nastavuje Heidegger, který pravdu pojímá jako neskrytost, tedy něco co nelze vyzkoumat, protože se to neschovává, ale čemu se musíme otevřít. Pravda je tu pak poznávána skrze zážitek skrytosti, nicoty snad stejně jako člověk pozná "domov" až skrze cizinu, blízkost zkrze dálku.
Co tím chci ukázat? Že nejde ani tak o řečení: "Tohle je smysl!" Ale o řečení: "Takové podmínky má jeho poznání!"
Myslím si pak, že ve filosofii už z hlediska zmíněného, protože ve filosofii je vždy něco osobního, je otázka podstaty, řádu, smyslu, velmi důležitá a pro řádnou diskuzi je pak rozhodně nutné, aby člověk dokázal tyto body oddělit či lépe, aby měl jako diskutér otázku smyslu vyřešenou, neboť pak může být alespoň z větší části objektivní a přístupný dohodám, neboť již nejde o něj, o jeho bytí.
P. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 24/05/2011 : 14:13:24
|
quote:
Originally posted by pet_kroku
je příjemné zaslechnout první náznaky myšlenky, že filosofie na člověka působí, že ho dokonce ovlivňuje.
S tímto opatrně.. tohle by si někdo mohl vyložit opravdu úplně jinak, než jak to vysvětlujete ve svém příspěvku.
Celý příspěvek od pet_kroku je velký posun vpřed, ale obávám se, že to ještě bude potřeba přeložit do češtiny, aby nám to tu diskuzi tady nezabilo. |
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 25/05/2011 : 19:16:23
|
to µ???????
co přesně mám rozvést/přeložit? Oni jsou tihle fenomenologové často velmi nároční na terminologii a na přesné zachycení jejich intencí, a tak chtě nechtě budu muset docela zapátrat v paměti.
P. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/05/2011 : 04:10:43
|
quote:
Originally posted by pet_kroku
to µ???????
co přesně mám rozvést/přeložit? Oni jsou tihle fenomenologové často velmi nároční na terminologii a na přesné zachycení jejich intencí, a tak chtě nechtě budu muset docela zapátrat v paměti.
P.
Jak vidíš, nejde o přesnost terminologie fenomenologů... tvoje příspěvky diskuzi zabily, protože jim nikdo nerozumí. Pokud by s nimi někdo nesouhlasil, tak to napíše hned. Pokud by s nimi někdo souhlasil, tak napíše "a vidíš že pet_kroku se mnou souhlasí".
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/05/2011 : 04:21:08
|
@ pet_kroku
quote:
Originally posted by µ???????
Ovšem dá se už to samotné, bazální, přirozené a nevyhnutelné "vztahování se" (intencionalita) považovat za akt filosofie???
A začal bych u této otázky, můžeš na ní odpovědět přímo? |
Edited by - µ??????? on 27/05/2011 04:49:57 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/05/2011 : 04:49:13
|
@ Bolševik
quote:
Originally posted by Bolševik
Existuje něco jako buddhistická filosofie ? Nebo je to také jen nesprávně použité slovo ?
Pokud existuje buddhistická filosofie, pak je nutno vzít v úvahu rozdíl mezi praktikujím buddhistou a třeba profesorem na universitě, který v rámci kursu východní filosofie přednáší buddhismus. Pro prvně uvedeného Váš výrok b) nejspíš neplatí.
c) S tímhle bych měl také problém. Viz třeba opět buddhismus. A co třeba taková logika ? Je to součást filosofie ? Pokud ano, pak musíte připustit, že má praktické aplikace a můžeme se na ni dívat i jako na praktické nařízení, jak z premis vyvodit závěr.
No tak tady jde zcela určitě o problém slovní zásoby. Pokusme se ho roz-h-řešit 
Existuje něco jako křesťanská filosofie?
Asi ano... a co to je?
Je křesťanská filosofie je nauka o tom, kdy a jak se máme modlit? Jak vyznávat víru? Určuje křesťanská filosofie liturgický rok? Nikoliv...
"Křesťanská filosofie" je - dle mého názoru - přeci reflexe jednotlivých témat (politika, věda, náboženství, matematika, atd. atd.) očima křesťana.
Na tom bychom se, doufám, mohli shodnout (?)
To, co určuje, jak slavit Vánoce, jak klekat, jak se křižovat, jak myslet o Stvoření - není žádná filosofie, nýbrž KATECHISMUS.
Cituji paragraf 285 Katechismu katolické církve (i když katechismů existuje více, než jen ten římský):
Křesťanská víra byla už od počátku konfrontována s různými odpověďmi, jež se v otázce původu lišily od její odpovědi. Vždyť ve starobylých náboženstvích a kulturách jsou četné mýty týkající se původu světa. Jistí filozofové tvrdili, že všechno je Bůh, že svět je Bůh nebo že vznikání světa je vznikání Boha (panteismus); jiní tvrdili, že svět je nutný výron Boha, že vyvěrá z tohoto pramene a vrací se do něho; jiní zase zastávali názor, že existují dva věčné principy, Dobro a Zlo, Světlo a Temnota, ve stálém souboji (dualismus, manicheismus); podle některých z těchto pojetí svět (nebo alespoň hmotný svět) je prý špatný, je výplodem úpadku, a je tedy nutno jej odmítnout nebo se nad něj povznést (gnose); jiní připouštějí, že svět učinil Bůh, ale způsobem hodináře, který ho jednou udělal a pak jej prý ponechal sobě samému (deismus); jiní opět nepřipouštějí žádný transcendentní původ světa, ale vidí v něm čirou hru hmoty, která prý existuje odvždycky (materialismus). Všechny tyto pokusy o vysvětlení dokazují, že problém původu je trvalý a všeobecný. Toto hledání je člověku vlastní.
a "dorazí" to paragraf 286:
Lidský rozum je však jistě schopen najít odpověď na otázku původu všeho. Skutečně je možno s jistotou poznat existenci Boha Stvořitele skrze jeho díla ve světle lidského rozumu, i když je toto poznání často zatemněno a zkresleno omylem. Proto víra přichází posílit a osvítit rozum ve správném chápání této pravdy: „Vírou poznáváme, že svět byl stvořen Božím slovem, takže to, co vidíme, nepovstalo z něčeho, co zde už bylo“ (Žid 11,3).
... takže tady vidíte jasný, nejjasnější rozdíl mezi filozofií a katechismem. Nezaměňovat! |
Edited by - µ??????? on 27/05/2011 05:12:51 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/05/2011 : 04:56:41
|
@ Bolševik
.. a to ještě není všechno. Nedávno někdo doplnil na české wikipedii heslo "Filosofie". Při tom, jak zde pohrdáme českou wikipedií.. mohl by jste se nějak vyjádřit k tomuto odstavci?
Co není filosofie?
Filosofie nejsou definitivní odpovědi, ale přesto se po filosofii někdy vyžaduje, aby se neptala po smyslu života, ale rovnou jej stanovila. Jiří Michálek o tom píše: „Hovoří se také o filosofickém světovém názoru, ba dokonce si mnozí myslí, že takové vytvoření světového názoru je nejvyšším úkolem filosofie. Toto pojetí filosofie je v nefilosofické veřejnosti tak zakořeněno, že, pokud tomuto požadavku filosofie nedostojí, je považována za zbytečnou. Světový názor vždy nějak positivně a definitivně určuje jsoucna (říká co jsou) včetně člověka, uspořádává zkušenost zcela určitým směrem a tomu vše podřizuje, a tím zužuje a uzavírá lidský život a odnímá mu jeho nesamozřejmost. Filosofie je naopak vždy tím, co otvírá, začátkem a svým tázáním staví člověka do otevřeného pole možností a překonává přitom vždy zároveň sebe samu.“
Neuvádím to tu proto, že bych si bral wikipedii jako "autoritu", ale proto, že
a) s tím doslovně souhlasím
b) je to brilatně a krátce napsané, jak bych to sám nedokázal
c) jsem zvědavý, co vy na to |
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 27/05/2011 : 21:31:02
|
µ??????? :
nemyslím, že by pet_kroku zabil diskusi. Radical už se neozval a já nejsem schopen reagovat ne té úrovni jako pet_kroku v důsledku nedostatečných znalostí. Mohu víceméně poukázat na to, že téma do filosofie patří, protože se jím (někteří) filosofové zabývali. Pet_kroku je schopen podat odůvodnění vycházející ze samé podstaty filosofie (nebo alespoň dle nějakého pohledu na tuto podstatu) - a to je zkrátka řádově vyšší úroveň argumentace.
S Vašim upozorněním na rozdíl mezi filosofií a katechismem souhlasím.
Ovšem to, že jsem uvedl buddhismus a ne nám jistě bližší křesťanství, nebyla náhoda. Křesťanství odvozuje svou legitimitu nějakým způsobem od Bible jako Božího Slova, které je jednou provždy dané a lze se přít jen o jeho interpretaci.
Buddhismus naproti tomu je neteistický. Celé učení vytvořil člověk Gautama Buddha.
Buddhovo učení přerostlo v náboženství, existuje celá řada směrů, které si vypracovaly vlastní "katechismy" - ale také filosoficky rozpracovávaly základy Buddhova učení.
"Buddha učil, že nejen v člověku, ale ani v žádné věci není žádné "vlastní já", že jsou "bez já" - anatta (sanskrtsky anátman) - a v souvislosti s tím, že není žádné věčné substance vůbec; ani věčná hmota, ani bůh."
"Hínajánoví filosofové ... vzali toto naučení nesmírně vážně, a nejenom že se ho nesnažili změkčit, ale ještě víc zdůraznit a do posledního detailu propracovat. Dospěli k tomu, že skutečnost se skládá z jakýchsi základních elementů, jež nazvali dharmami, termínem často užívaným u Buddhy, kde značí většinou prostě věc. Etymologicky je slovo dharma od kořene dhar-, nosit. Dharmy "nesou" jednotlivé vlastnosti, každá jen jednu jedinou, specifickou. To je jejich přímá filosofická definice. ... Dharmy jsou tedy jakési osamostatnělé kvality. Nejsou výrazem žádné substance, která by stála za nimi či pod nimi, není tedy za nimi ani hmota, ani duch - jak jsme zvyklí uvažovat a vyjadřovat se v evropské filosofii. Jsou naprosto samostatné. Žádné absolutní substance vůbec není - ani hmoty, ani ducha (resp. event. boha) - jsou jen dharmy a nic než dharmy, vše, co je, pokud to je skutečné a ne jen pojmenování, je, musí být nějaká dharma ..."
"Posléze existence všech dharem (včetně asanskrtadharem) je pouze okamžiková - a je to nejmenší možný okamžik, okamžik, v němž dharma, jakmile vznikne, tak zanikne, prakticky současně vznikne a zanikne, protože vznik a zánik netrvají dva okamžiky, ale jen jediný, ten nejkratší jsoucí vůbec. V důsledku toho nemají dharmy ani změnu, ani pohyb."
(Viz Egon Bpondy : Indická filosofie, Sdružení na podporu vydávání časopisů v edici Vokno, Praha 1997, str.93-95)
Otázka nyní zní, jestli výše uvedený text popisuje katechismus nebo filosofii. Není to filosofický systém, který podává nějaký výklad světa a existence a který, protože má etickou motivaci (ukončení utrpení), implikuje i nějaký způsob chování pro toho, kdo tento systém přijme ? A přijmout ho nemusí jako náboženství, ale jako filosofii ?
Ad Co není filosofie?
Tak já se přiznám, že s tím textem až tak docela nesouhlasím. Ovšem nejsem filosof, takže mě berte s rezervou.
Nejprve k Vašemu souhlasnému stanovisku :
První věta zní : "Filosofie nejsou definitivní odpovědi, ale přesto se po filosofii někdy vyžaduje, aby se neptala po smyslu života, ale rovnou jej stanovila."
No jo ... Vy sice nechcete, aby filosofie stanovila smysl života, ale Vy přece ani nechcete, aby se po něm vůbec ptala ? Po pravdě řečeno mi není jasné, jak s tím tedy můžete doslovně souhlasit.
Mé stanovisko v tomto bodě bylo takové, že smysl života jako téma do filosofie patří, a podle mne ten odstavec toto podporuje.
Dále jsem zastával názor, že filosofie má reagovat na problémy doby, toto jsem podpořil názory různých známých filosofů.
Je mi jasné, že poznání není nikdy nějak "definitivně" ukončeno, a to v žádném oboru. Ovšem domnívám se, že postup poznání probíhá vesměs tím způsobem, že vždy někdo něco předloží se slovy "je to tak a tak", čímž ten někdo vlastně v daný moment "positivně a definitivně určuje jsoucna", a ke svému úsilí zřejmě přistupoval s vidinou, že se těm jsoucnům nějak přiblíží. Kdyby tato činnost nebyla filosofie, pak byste musel z učebnic filosofie vygumovat Platona, Aristotela, Hegela a vlastně všechny všechny velké filosofy minulosti. Asi by tam toho moc nezbylo :-(
Řekl bych, že každý člověk má nějaký "světový názor". A kdo tvrdí, že ho nemá, tak jeho světový názor je ten, že nelze mít světový názor. Světové názory nerostou na stromech a mezi jejich zdroje, dle mého názoru, patří také filosofie (stejně tak jako např.věda nebo náboženství). Domnívám se tedy, že filosofie vytváří světové názory, ať už o to aktivně usiluje nebo ne. Ale nemyslím si, že to musí mít nějak přímo nadekretováno.
|
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 28/05/2011 : 14:51:10
|
To µ???????
quote:
Originally posted by µ???????
Ovšem dá se už to samotné, bazální, přirozené a nevyhnutelné "vztahování se" (intencionalita) považovat za akt filosofie???
Intencionalita je zaměřenost vědomí na svět, není to vztahování ke světu, ale spíš projev faktu, že člověk je vždy mezi věcmi, na světě a kdyby tomu tak nebylo, nejspíš by se ani nebyl schopen vnímat. Člověk se totiž vnímá skrze věci, druhého.
Tedy intencionalita není žádný akt, ale projev toho, jak člověk je.
P. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Vysvětlení, proč toto fórum není o filozofii..
