| Author |
 Topic  |
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
 Posted - 17/06/2011 : 19:56:09
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Toto forum není o filosofii pro toho, kdo vlastně vůbec neví, co filosofie je. Filosofie je hledání souvislostí mezi příčinami a následky. Cesty k tomuto jsou různé a výsledky hledání také.Když si někdo vybere jen jednu z možných cest a jedině tu považuje za filosofickou,apk pro něj toto forum není o filosofii,to je logické. Někdo hledá pevný bod.U živých organismů včetně člověka vše vychází s procesu myšlení a poznání tohoto může být považováno za ten pevný bod.Jiný pevný bod zřejmě neexistuje.Proces myšlení je podstata a to ostatní je důsledek. Jenže pokud člověk vychází s pevného bodu, řada ostatních to nepovažuje za filosofii.Jsou li výsledkem správné odpovědi na otázky a je li díky tomu poznávána logika souvislostí mezi příčinami a následky, řada s diskutujících začne deklamovat definice filosofie a říkat, že toto filosofií není. Ve výsledku dochází k tomu, že filosofie je nekonečné a mudrlantské kecání o ničem.Pak je filosofická Kecárna.
Sláva
quote:
Originally posted by Pepeeeee
pet_kroku,
...
2) Vědecké otázky - Je vesmír nekonečný? Jak na člověka působí sny? Co je to člověk? (poslední otázku je nutno brát v uvozovkách). Zkrátka filosofie může být vědě nápomocna, ale ne tím, že podobně jako Dalibor vezme absolutní vakuum, body časoprostoru, svého psa, mršiny a Písmo a vše zmačká dohromady.
...
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
...
Z vlastní zkušenosti bych řekl, že ideální filosof dnešní doby není filosofem z povolání a nevystudoval filosofii jako první obor, protože dnešní věda a její problémy jsou tak složité, že člověk bez vzdělání v daném oboru má mizivou šanci vymyslet něco užitečného.
...
Sláva
(viz http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=632 )
Vážení,
často se vyjadřujete k mé práci.
Dovolte mi, aby se vyjádřil nyní zase já:
Souhlasím s výše uvedenými příspěvky Miloslava Bažanta, že dnešní Filosofie je povětšinou nesrozumitelná (není jasné, co svou řečí autor chtěl říci), obecná a bezesmyslná kecárna.
Nyní, jaké jsou důvody tohoto jevu, budu nyní přibližně citovat výrok, který jsem kdysi někde četl, že pojmy filosofie jsou natolik obecné, že prakticky s nimi nelze nic vyjádřit a filosofické výroky tak povětšinou ztrácí svůj smysl v naprosté mnohoznačnosti či bezesmyslnosti(zde je podle mne odpověď na Vaše výše uvedené stesky na nedostatky jazyka).
Proto jsem ve své Filosofii rovnováhy se snažil tyto obecné pojmy filosofie co nejvíce konkretizovat jejich převedením na exaktní vědecké pojmy, resp. promítnutím filosofických pojmů a jejich rozporů v konečném důsledku do rozporů exaktních vědeckých pojmů a teorii.
Např. jestliže filosofie mluví o Boží všudypřítomnosti, snažím se ji zpřesnit pomocí fyzikálních pojmů, je-li vůbec možná a jakým způsobem je fyzikálně vůbec možná. Nebo např. mluví-li Nietzsche jako o hlavním zákonu o vůli k moci, což je podle mne filosofické promítnutí evoluční teorie, a náboženství mluví jako o hlavním zákonu o lásce k bližnímu, což je dle mne v rozporu s evoluční teorii, zformuloval jsem tento rozpor na fyzikální úrovni jako problém zda gravitaci způsobuje hmota, čehož důsledkem by bylo, že velmi hmotné těleso se stane ještě hmotnější přitažením a pohlcením méně hmotných těles a tak by mělo zaručeno co nejdelší fyzikální přežití, nebo zda gravitaci způsobuje absolutní vakuum svým podtlakem, což by znamenalo, že nejmenší srážky a tudíž nejdelší fyzikální přežití by vyžadovalo vyloučení absolutního vakua bez ohledu na hmotnost tělesa, resp. moc jedince, což by vyvracelo Nietzscheho vůli k moci a na základě vůle k moci pojatou evoluční teorii a potvrzovalo by hlavní náboženský zákon lásky k bližnímu. atd. (viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz)
Musím tudíž souhlasit s Miloslavem Bažantem, že filosofie podle mne vyžaduje širší než filosofické vzdělání a zároveň tím odpovídám pet_kroku, že podle mne smysluplné filosofování vyžaduje použití exaktních vědeckých pojmů a teorií při definování filosofických pojmů a teorií. Tedy, jak řekl jediná správná cesta podle mne skutečně je podobně např. jako já vzít absolutní vakuum, body časoprostoru, svého psa, mršiny a Písmo a vše zmačkat dohromady, jinak zůstaneme, jak řekl Miloslav Bažant v rovině bezesmyslného mudrování.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 17/06/2011 21:45:42 |
 |
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 17/06/2011 : 21:09:00
|
to Dalibor Grůza
"Nyní, jaké jsou důvody tohoto jevu, budu nyní přibližně citovat výrok, který jsem kdysi někde četl, že pojmy filosofie jsou natolik obecné, že prakticky s nimi nelze nic vyjádřit a filosofické výroky tak povětšinou ztrácí svůj smysl v naprosté mnohoznačnosti či bezesmyslnosti(zde je podle mne odpověď na Vaše výše uvedené stesky na nedostatky jazyka).
Proto jsem ve své Filosofii rovnováhy se snažil tyto obecné pojmy filosofie co nejvíce konkretizovat jejich převedením na exaktní vědecké pojmy, resp. promítnutím filosofických pojmů a jejich rozporů v konečném důsledku do rozporů exaktních vědeckých pojmů a teorii."
Ale jsou-li filosofické výroky natolik obecné, že ztrácí svůj smysl a nelze s nimi již nic vyjádřit, pak přeci redukce nesmyslu na exaktní pojmy je stále jen nesmysl a ano, nyní exaktní.
Proto buď mají smysl, ale díky věčné kompetici mezi fysis a logos je ho nutné již nevyjadřovat jednoduše, tedy přístupně a díky zjednodušení i napadnutelě, ale tak složitě a propracovaně, že je filosofie normálnímu člověku takřka zapovězena a může se seznámit pouze se závěry, které bez přemýšlení musí přijmout či smysl nemají. Tak či tak, když se tomu přičte i stále rozšířenější individualismus a tendence si vše sám očuchat, je pro normální člověk filosofie asi pasé a převedení na cokoliv jiného bez znalosti smyslu je nejspíš stejná snaha, jako chtít nakreslit přesnou podobu yetiho.
P.
|
Edited by - pet_kroku on 17/06/2011 21:12:03 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 17/06/2011 : 21:40:32
|
quote:
Originally posted by pet_kroku
to Dalibor Grůza
"Nyní, jaké jsou důvody tohoto jevu, budu nyní přibližně citovat výrok, který jsem kdysi někde četl, že pojmy filosofie jsou natolik obecné, že prakticky s nimi nelze nic vyjádřit a filosofické výroky tak povětšinou ztrácí svůj smysl v naprosté mnohoznačnosti či bezesmyslnosti(zde je podle mne odpověď na Vaše výše uvedené stesky na nedostatky jazyka).
Proto jsem ve své Filosofii rovnováhy se snažil tyto obecné pojmy filosofie co nejvíce konkretizovat jejich převedením na exaktní vědecké pojmy, resp. promítnutím filosofických pojmů a jejich rozporů v konečném důsledku do rozporů exaktních vědeckých pojmů a teorii."
Ale jsou-li filosofické výroky natolik obecné, že ztrácí svůj smysl a nelze s nimi již nic vyjádřit, pak přeci redukce nesmyslu na exaktní pojmy je stále jen nesmysl a ano, nyní exaktní.
Proto buď mají smysl, ale díky věčné kompetici mezi fysis a logos je ho nutné již nevyjadřovat jednoduše, tedy přístupně a díky zjednodušení i napadnutelě, ale tak složitě a propracovaně, že je filosofie normálnímu člověku takřka zapovězena a může se seznámit pouze se závěry, které bez přemýšlení musí přijmout či smysl nemají. Tak či tak, když se tomu přičte i stále rozšířenější individualismus a tendence si vše sám očuchat, je pro normální člověk filosofie asi pasé a převedení na cokoliv jiného bez znalosti smyslu je nejspíš stejná snaha, jako chtít nakreslit přesnou podobu yetiho.
P.
Pet kroku,
z hlediska svého předchozího příspěvku, resp. mé Filosofie rovnováhy tě nyní musím požádat, aby jsi definoval pomocí exaktních vědeckých pojmů a teorií, co myslíš pod tebou použitými filosofickými pojmy fysis a logos, které jsou natolik bezesmyslné či mnohoznačné(tuto posledně jmenovanou vlastnost filosofických pojmů zmíněnou v mém předchozím příspěvku jsi buď schválně nebo neúmyslně ve tvé shora citované odpovědi vynechal), že s nimi nelze prakticky(toto slovo jsi zase vynechal) nic vyjádřit.
Pozn.: přesný pojem a teorie exaktních věd se liší od obecných, tj. mnohoznačných filosofických pojmů a teorií tím, že mají jediný, určitý, věcný (ve smyslu smyslový) význam.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 17/06/2011 22:08:11 |
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 18/06/2011 : 00:57:40
|
to Dalibor Grůza
fysis a logos nebylo to hlavní z příspěvku. Jejich rozpor zde byl jen ukázan jako tendence, která vede filosofii k stále větší komplikovanosti, specifičnosti, přesnosti. Je to rozpor mezi přírodou jako celkem a logem jako jejím řádem, který jí však celou nevysvětluje a spíš je vždy jen možným vysvětlením.
To podstatné bylo, že pokud by měla filosofie nezachytitelný smysl, redukovanost tohoto (ne)smyslu do něčeho určitého je nesmyslná.
Ale protože je možné, jak to ukazujete, jí převést, musí mít nějaký smysl a je otázka, zda to převedení je či není ospravedlnitelné, odůvodněné, přičemž nedostatek smyslu tu důvodem být nemůže!
P. |
Edited by - pet_kroku on 18/06/2011 01:14:35 |
|
|
|
Maftík
Aktivní uživatel
Czech Republic
215 Posts |
Posted - 19/06/2011 : 09:19:21
|
Ještě jsem nedočetl celé toto diskuzní vlákno (konečně něco trochu zajímavého na tomto fóru), ale již teď bych rád v kontextu hledané odpovědi na otázku co je filozofie rád přednesl svůj návrh na odpověď, a velmi by mne zajímal váš názor (resp. některých), neboť tuto otázku považuji také za velmi klíčovou.
Tedy, osobně mám za to, že co nejpřesnější definice filozofie je až pozdním filozofickým rezultátem. Čili, když začínám filozofovat, tak "nevím", co je to filozofie. Ale na druhou stranu, nějakým minimálním způsobem to samozřejmě nějak vědět musím. Čili jde zde o hledání prvního a základního znaku pojmu filozofie. A zde je můj návrh, co ten znak je:
Filozofie je (vědomé) tázání se po (nějakém) celku. (v nějvlastnějším smyslu pak celku skutečnosti)
Co o tom soudíte?
A na závěr ještě jeden stručný dotaz na Peepeeho: proč nemáš rád fenomenologii? |
|
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 19/06/2011 : 10:41:59
|
Já teda zdaleka nemám tolik načteno jako ostatní zde diskutující, v žádném případě nejsem filosof profesionál, ale přesto si dovolím napsat svůj pohled na věc. Budu se asi vyjadřovat poněkud "vidlácky".
Když se člověk o něco zajímá, filosofii nevyjímaje, tak mu to musí k něčemu být. Musí znát nebo instiktivně cítit důvod svého zájmu. Myslím si, že (pod)vědomá touha, která vede člověka k filosofii, je touha po zachování vlastní existence. Je to velmi prosté: podle mě nikdo nechce umřít, nebo přesněji řečeno, nechce přestat existovat. Bůh, reinkarnace, otázka vědomí a duše, to všechno plyne z této touhy, z touhy člověka zkoumat věci vztahující se k jeho vlastní existenci. A proto se ptá. Dalo by se to sáhodlouze rozvádět, ale myslím že nemusím.
Definice, které tady čtu od vás sečtělých, mi připadají výsledkem profesionální deformace. A nebo jsem hluboko pod vámi v otázce chápání světa, a 5 minut rozhovoru s někým z vás by mě přesvědčilo, že vlastně vůbec netuším co je podstatné. Kdo ví ...
Ještě uvedu svou formální definici :-)
Předmětem filosofie je touha po chápání věcí týkajících se vlastní existence za účelem jejího co nejdelšího a nejkomfortnějšího zachování. |
Edited by - jrf on 22/06/2011 11:39:39 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 19/06/2011 : 11:20:57
|
Filosofie je podle mne věda o smyslovém neznámu (dále též neviditelnu) na základě smyslového známa (dále též viditelna). Jinými slovy zabývá se neviditelnem čili abstraktnem na základě viditelna, jinými slovy abstraktními vědami na základě exaktních věd. Exaktní vědy zatím nemohou poznat neviditelno, avšak jsou tím nejjistějším, co máme a co všechny lidi spojuje (vzhledem k možnosti vnímat smysly opakovaně či trvale každý pokus, experiment exaktních věd, jde o normativní sílu skutečnosti způsobující celkovou shodu valné většiny exaktních vědců o přírodních zákonech). Ve chvíly, kdy se ze smyslového neznáma jako předmětu filosofie stane smyslové známo, tak se tento předmět vydělí z filosofie a stane se předmětem exaktních věd. Podle mne filosofie jako věda o smyslovém neznámu by mělo být co nejvíce založena na smyslovém známu, tedy na teoriích a pojmech exaktních věd.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 19/06/2011 11:22:27 |
|
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 20/06/2011 : 22:00:24
|
quote:
Originally posted by pet_kroku
to Pepeeeee
Nezastával ale Wittgenstein názor, že jazyk není soukromý, ale veřejný a nejsou naznačené dezinterpretace způsobené spíše tím, že je jazyk soukromý a nikoliv veřejný, že člověk často vykládá dílo z hlediska svého významu slov či z jeho logické konstrukce, ale nikoliv z hlediska cíle, autorovy intence? Tedy, že se zde spíš uplatní k výkladu Hermeneutika (Heidegger) než Wittgenstein?
P.
Je pravda, že se Wittgenstein věnoval problematice soukromého jazyka v podstatné části Filosofických zkoumání. A prý úspěšně, ale s výkladem ti teď moc neposloužím, protože jsem knihu zřejmě nečetl dost pozorně. Ale ono na tom ani moc nezáleží, protože současným tématem topicu je otázka Co je to filosofie? popřípadě Jaké otázky má řešit?
Jinak z toho, co jsem napsal nutně neplyne, že jazyk je jen soukromý. Pokud se nepletu, tak si analytická filosofie zakládá na tvrzení, že jazyk je do jisté drobné míry záležitostí individuální, ale převážně nad-individuální. Chyba asi ani nemůže nastat jinde než v subjektu, to ale ještě neznamená, že se obrátíme k hermeneutice, která stejnak mnoho neřeší.
Každopádně pokud se přímo neshodneme, že analytická filosofie a logika (nebo něco podobného) je tím pravým ořechovým, nebude alespon tak zvláštní moje tvrzení, že Heidegger a mnozí další šli spíše cestou básníků, než "vědců" (přestože nesouhlasím s tvrzením, že filosofie je věda; to ale neznamená, že se v něčem může vědě podobat). |
|
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 20/06/2011 : 23:20:26
|
quote:
Originally posted by Maftík
Ještě jsem nedočetl celé toto diskuzní vlákno (konečně něco trochu zajímavého na tomto fóru), ale již teď bych rád v kontextu hledané odpovědi na otázku co je filozofie rád přednesl svůj návrh na odpověď, a velmi by mne zajímal váš názor (resp. některých), neboť tuto otázku považuji také za velmi klíčovou.
Tedy, osobně mám za to, že co nejpřesnější definice filozofie je až pozdním filozofickým rezultátem. Čili, když začínám filozofovat, tak "nevím", co je to filozofie. Ale na druhou stranu, nějakým minimálním způsobem to samozřejmě nějak vědět musím. Čili jde zde o hledání prvního a základního znaku pojmu filozofie. A zde je můj návrh, co ten znak je:
Filozofie je (vědomé) tázání se po (nějakém) celku. (v nějvlastnějším smyslu pak celku skutečnosti)
Co o tom soudíte?
A na závěr ještě jeden stručný dotaz na Peepeeho: proč nemáš rád fenomenologii?
Maftíku,
tou svou definicí myslíš cosi jako hledání toho obecného? Přičemž věda zkoumá jednotlivé jevy? Tvrdíš tedy, že úkolem filosofie je hledání jakéhosi všeobecného řádu, kterému podléhají všechna jsoucna? Hodně nám pomůže, když ukážeš nějakou otázku, kterou se filosofie snaží řešit. A jaký je podle tebe rozdíl mezi vědou a filosofií?
Nic zásadního proti fenomenologii nemám (ani ji pořádně neznám a sám doufám, že si vyhnu Heideggrovi, Jaspersovi, Patočkovi, nakonec i Hegelovi; rád si ale přečtu Kierkegaarda, Schopenhauera, Nietzscheho; ti totiž za něco stáli a mnohé jejich postřehy si zaslouží pozornost), jen se mi zdá, že filosofie jazyka je ta pravá cesta, která nabízí opravdové řešení. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/06/2011 : 08:13:46
|
Předmětem filosofie je touha po chápání věcí týkajících se vlastní existence za účelem jejího co nejdelšího a nejkonformnějšího zachování.
Jacku. Možná tomu tak u mnohých, či většiny lidí je,ale u mne nikoliv.Já jsem konec života přijal jako skutečný konec existence a stav při kterém nebudu myslet,čili nebudu vědět, že jsem někdy existoval. Tím pádem je zbytečný jakýkoliv strach s takového stavu. Logika světa kolem mne zajímá proto, že jsem docela obyčejně zvědavý.Když odpovědi na otázky najdu, přestane mne to již zajímat,ale začnou mne zajímat otázky jiné i kdyý třeba můj život vůbec neovlivní.
Sláva |
|
|
|
Maftík
Aktivní uživatel
Czech Republic
215 Posts |
Posted - 22/06/2011 : 09:22:19
|
quote:
Originally posted by Pepeeeee
Maftíku,
tou svou definicí myslíš cosi jako hledání toho obecného? Přičemž věda zkoumá jednotlivé jevy? Tvrdíš tedy, že úkolem filosofie je hledání jakéhosi všeobecného řádu, kterému podléhají všechna jsoucna? Hodně nám pomůže, když ukážeš nějakou otázku, kterou se filosofie snaží řešit. A jaký je podle tebe rozdíl mezi vědou a filosofií?
Nic zásadního proti fenomenologii nemám (ani ji pořádně neznám a sám doufám, že si vyhnu Heideggrovi, Jaspersovi, Patočkovi, nakonec i Hegelovi; rád si ale přečtu Kierkegaarda, Schopenhauera, Nietzscheho; ti totiž za něco stáli a mnohé jejich postřehy si zaslouží pozornost), jen se mi zdá, že filosofie jazyka je ta pravá cesta, která nabízí opravdové řešení.
Ad hledání obecného. No, u části ano, ale z části taky ne, protože s pojmem "obecný" se ihned asociuje pojem abstrakce, a třeba fenomenologická metoda pokud vím abstrakci nepoužívá.
Ano, tvrdím, že úkolem filosofie je hledání jakéhosi všeobecného řádu, kterému podléhají všechna jsoucna, ovšem ne výhradně. Např. filozofie vědy nebo filozofie přírody se také zabývají svými obory jako celky, ovšem omezují se pouze na určitý výsek jsoucího.
Rozdíl mezi vědou a filozofií? No, vzhledem k tomu, že dnes se pod pojmem "věda" rozumí především to, čehož principy položila vědecká revoluce v 16-17 století (od Galileiho a Koperníka po Newtona), tedy metoda bádání postavená na empirickém pozorování a IZOLOVANÉM experimentu, pak je rozdíl mezi filozofií a vědou jistě v tom, že filozofie hledá podstaty, zatímco věda se hledání podstat programově vzdává (zajímají ji jen jevy) - pokud se něco zásadního v posledních desetiletích nezměnilo, přiznám se, že jednotlivé vědecké obory nějak nesleduju. Např. matematika nezkoumá, co je počet nebo číslo, to může až filozofie. Důležité je, že každá věda chtě nechtě v posledku není prosta filozofických předpokladů.
Na druhou stranu je mi jasné, že mnozí by na základě svých filozofických východisek či rezultátů nesouhlasili s tím, že filozofie hledá nějaké podstaty, a že naopak pokud to dělá, tak je to naprosto špatně a vede to v posledku k totalitě (mám známého, který, když v diskuzi s nějakým nejmenovaným vysokoškolským pedagogem hájil postoj, že pravda je jen jedna, se nakonec o sobě dověděl, že je Hitler). A filozofii naopak vnímají pouze jako terapii od těchto totalitních tendencí (základy tohoto jsou položeny myslím např. právě mj. u Wittgensteina a jeho teorie nepřekročitelných jazykových her, což je v podstatě jeden ze základů postmoderny). Pak bychom jistě měli v definici filozofie konsensuální problém. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 22/06/2011 : 17:54:02
|
quote:
Originally posted by Maftík
...
Tedy, osobně mám za to, že co nejpřesnější definice filozofie je až pozdním filozofickým rezultátem. Čili, když začínám filozofovat, tak "nevím", co je to filozofie. Ale na druhou stranu, nějakým minimálním způsobem to samozřejmě nějak vědět musím. Čili jde zde o hledání prvního a základního znaku pojmu filozofie. A zde je můj návrh, co ten znak je:
Filozofie je (vědomé) tázání se po (nějakém) celku. (v nějvlastnějším smyslu pak celku skutečnosti)
...
Osobně souhlasím s tvojí definicí filosofie, repektive se s ní ztotožňuji v takové podobě, v jakés ji pronesl. (Otázkou samozřejmě je, jaké různosti bychom vzájemně našli při jejím analyzování.)
Nesouhlasím ale s tím, co uvedení této definice předcházelo. Totiž tvrzení, že o filosofii zjišťujeme, co je, až když filosofujeme. Pokusím se vysvětlit, proč.
Filosofie jest vědomá činnost a žádná vědomá činnost nevzejde z člověka dříve než (vedoucí)idea o této činnosti.(Kdybychom toto nepřijali, byli bychom nuceni čelit takovému důsledku, že vědomí spadá pod neurčité děje, kterými je nejen oživeno, ale také vedeno a podmíněno. Vědomí by pak byl jakýsi vedlejší produkt bez vazby ke svobodě. -Ale to jen na okraj. )
Možná existuje mnoho činností, které lze nazvat filosofií. Bavíme-li se tu však o filosofii definováné jako "tázání se po celku", těžko pak tuto definici lze zaměňovat za její znak, jako by se mělo za to, že máme na mysli něco doprovodného, podle čeho se filosofie má teprve poznat. Snad v případě vnějšího posuzování můžeme mluvit o znaku. Když tedy někdo řekne, že hledá celek, poznám podle tohoto znaku, že je to filosof. Avšak uvažuji-li o sobě, těžko ba nemožno je mi mluvit o "tázání se po celku" jako o znaku. V takovém případě musím mluvit o prvotním impulzu, o motivaci, o smyslu, o celkové a vyčerpávající definici, o podstatě takové činnosti - mám-li samozřejmě na mysli tázání s nadějí následného kladného výsledku. To, do čeho se jakožto činnost tato prvotní idea rozvětvuje a vzmáhá, je nutné také přičíst k celkové filosofické činnosti - nevyhneme se tomu, žijeme nakonec v čase. Tak tedy filosofie nabývá zdánlivě tvárného, nejasného vzhledu. Ale bez znalosti prvotní ideje či představy celku, jsou tyto "větve" pouhými prázdnostmi a zbytečnostmi. A naopak bez těchto "větví" si filosofie vystačí jakožto minimální čin zření. Nikoli tedy postupným vyjasňováním z toho, jak se tato činnost formuje a větví, ale naopak jednoduchým nezapomínáním její podstaty, která se vyjadřuje různými slovy jako je celek, pravda, Bůh, logos - a všelijak jinak -, ale které znamenají totéž, o sobě dává filosofie vědět a se určuje. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 22/06/2011 : 18:17:05
|
quote:
Originally posted by jrf
...
Když se člověk o něco zajímá, filosofii nevyjímaje, tak mu to musí k něčemu být. Musí znát nebo instiktivně cítit důvod svého zájmu. Myslím si, že (pod)vědomá touha, která vede člověka k filosofii, je touha po zachování vlastní existence. Je to velmi prosté: podle mě nikdo nechce umřít, nebo přesněji řečeno, nechce přestat existovat. Bůh, reinkarnace, otázka vědomí a duše, to všechno plyne z této touhy, z touhy člověka zkoumat věci vztahující se k jeho vlastní existenci. A proto se ptá.
...
Předmětem filosofie je touha po chápání věcí týkajících se vlastní existence za účelem jejího co nejdelšího a nejkomfortnějšího zachování.
Ano, taková definice je nutnou stručnou sumou toho, cos napsal nad ní.
Je však jasné, že to není předmětem filosofie, ale předmětem obstarávání potřeb života. A protože někteří lidé se jaksi míjejí skutečné úspěšnosti svých snah, vymýšlejí si náhražky této svrchované vědy nazývané "obstarávání" v podobě metafyzických, filosofických a náboženských systému, které mají řadu dalších užitečných důsledků, jako je například užitečnost dodržování morálních přikázání pro přežití lidí, atd. atd. A jedná se tedy o jakousi deformaci ze zoufalé nouze.
No takové myšlenky nejsou neznámé ani nijak nové, avšak ani samotný jejich první veřejný vyslovovatel je neříkal s jistotou.
Osobně si myslím, že nemá smysl čelit takovýmto definicím, které přehlížejí to, co má být definováno. Jednoduše proto, že se to při definování z jakéhosi neznámého důvodu vytratilo z vědomí a může se do něj navrátit pouze vlastním přičiněním; žádná debata, byť by byla sebepřesvědčivější, projasnění předmětu, o který jde, nemusí úspěšně uspíšit. |
Edited by - okref on 22/06/2011 18:18:49 |
|
|
|
pet_kroku
Aktivní uživatel
168 Posts |
Posted - 28/06/2011 : 10:47:56
|
to µ???????
Píšete o filosofii jako o vzdělání a přirovnáváte jí ke spisovné řeči, ale není to zas jen to pojímání filosofie, které jí předurčuje k tomu, aby byla jen nástrojem, který je již z podstaty přirovnání spíš jen doplňkem k životu, který, když to je vhodné či dokonce jen výhodné, je dobré použít?
Problém filosofie je z největší pravděpodobnosti v tom, že často působí dvěma způsoby. První nás nutí k překročení sama sebe, kdežto druhý nás toho chrání a drží nás od světa, bolesti a nenechá nás dospět, stát se svobodnými a užitečnými lidmi. Obrovský problém je pak právě v tom, že často právě tu samou myšlenku lze použít těmito dvěma způsoby, totiž např. Sokratovo „vím, že nic nevím,“ lze použít jako stopku pro jakékoliv snažení se o to být něčím víc, jako popud k životní lenivosti, povrchnosti, stejně tak jako projev obrovské badatelské pokory. Problém filosofie je tedy ten, že na rozdíl od ostatního vzdělání k ní nutně patří i jistá vyspělost, životní období. Pro filosofii tak platí:“lék pro jednoho je pro druhého jed.“ Proto „filosof“ může být stejně dobře intelektuál nepoznamenaný životem, člověk povrchní, jako velmi hluboký člověk a přesto můžou mluvit dost podobně. V obou případech je však vliv filosofie znát. „Znalost“ života, přichází-li moc brzo, je často na škodu, neboť odvrátí člověka od života a i z toho důvodu mi šlo o nevyřazování celé filosofické tradice a o její neredukování na pouhé poslední objevy, které mohou člověku život spíš zatemňovat, znesnadňovat, než aby mu ho objasňovaly.
to Bolševik, Maftík
Napsal jste: „předmět v principu universální a charakteristická je metoda. Pokud je nějaký předmět metodou nedosažitelný, nepatří do filosofie. Tím by bylo možno předmět i omezit. Jenže s výchozím předpokladem by asi někteří nesouhlasili...“ a mně se to docela líbí, dále bych k tomu připojil Maftíkovu definici: „Filozofie je (vědomé) tázání se po (nějakém) celku. (v nejvlastnějším smyslu pak celku skutečnosti)“ Přičemž bych to doplnil, že tázání neznamená pozitivní uchopení celku, podstaty.
To Pepeeeee
Ohledně rozdělení na pseudootázky, vědecké otázky a filosofické otázky, připadá mi, že už zprvu je poznamenáno dobovým úpadkem filosofie, její krizí, kdy vlastně už bylo na nějaký hlubší smysl rezignováno a zde, jako zdiskreditovaný, nemá absolutně žádnou váhu, nebere se v potaz. Proto snad bylo možné otázku po smyslu života vyřadit tímto docela zvláštním způsobem, ačkoliv i sama individuální odpověď, je nejen vždy záležitost, která se týká mě, okolí, ale i podmínek, tedy veskrze celého obecného světa, tak i faktu, že skrze ni se člověk vztahuje k celku, snaží se uchopit svůj život a tato snaha, je-li vědomá, je snahou filosofickou a to je možné ignorovat asi jen tehdy, když je část filosofie, snad z důvodu absence metody, odhozeno. To naznačuje ostatně i tvoje zmínka o tom, jak analytičtí filosofové nakládají s filosofickými předchůdci.
Tuto mou úvahu bych rád snad ještě dnes podpořil pokusem o výklad Patočkova negativního platonismu, který bude vhodný hlavně proto, že je trochu legračně odsuzován on, stejně jako Heidegger či další, aniž by byl proti nim vznesen jeden jasný argument a nejen to, aniž by byli dokonce známi. Tato předpojatost se pak stává ukázkovou, když je proti Heideggerovi vyzvednut Nietzsche a Kierkegaard, ačkoliv sám Heidegger je doslova přeplněný přiznanými či nepřiznanými odkazy na oba dva, z kterých vychází, jen jejich filosofii dokáže uceleně zpracovat.
Dále bych chtěl znovu načrtnout mnou již jednou částečně verbalizovanou kritiku přesného jazyka, kterou též naznačil i zde přítomný Sokrates. Jaké by musel mít vlastnosti přesný jazyk? Musel by být schopen vše uchopit, vše říkat přímo, tj. nesmělo by zůstat nic, co je podstatné a co je nemožné jím přímo vyjádřit. Vždyť právě fakt, že se filosofie k tomu nejpodstatnějšímu snaží dostat často nepřímo, jí dělá špatně srozumitelnou. Co to předpokládá? Jazyk by musel být přesným obrazem světa, ale není tato myšlenka jen jiná varianta myšlenky identity myšlení a bytí, tedy myšlenky, která vévodila celé metafyzice až k Hegelovi, který byl vrcholem a pádem spekulativní filosofie a tedy i této identity? Nejde v zásadě jen o metafyziku jinak, která je bezpochyby dovršena tím, že to, co by tuto identitu mohlo rušit, je vyřazeno tou tak slavnou větou: „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet,“ která stejně jako byl dřív uzavřen svět do myšlení, uzavírá svět do jazyka? Větou, která je pojistkou této nové formy identity! Wittgenstein tak podle mě zcela zřejmě zanedbal fakt, že člověk už je vždy v nějaké situaci, kterou si nevybírá, v počátečních podmínkách, kterých není strůjcem a které není schopen pozitivně uchopit. K tomu ostatně směřoval i má výtka týkající se tendence jazyk používat nesprávně. Samozřejmě, tato výtka spíše náleží Wittgensteinovi traktátu a jím samým byla nějakým způsobem reflektována, ale nikoliv do čehokoliv ucelenějšího a zároveň je výtkou, která analytickou filosofii ukazuje jen jako vědecký nástroj, nikoliv jako filosofii, kterou by bylo možné použít v humanitně zaměřených disciplínách.
Jiné východisko se pak pokusím naznačit skrze výklad Patočkova Negativního platonismu, na kterém je vidět i jeho přistup k analytické filosofii, stejně tak i jeho chápání kritiky jazyka. Přičemž ohledně definice filosofie, bych rád zopakoval to, co zde již tvrdil Maftík: „Filozofie je (vědomé) tázání se po (nějakém) celku. (v nejvlastnějším smyslu pak celku skutečnosti)“ Přičemž bych to doplnil, že tázání neznamená pozitivní uchopení celku, podstaty.
To Okref
„Filosofie jest vědomá činnost a žádná vědomá činnost nevzejde z člověka dříve než (vedoucí)idea o této činnosti.(Kdybychom toto nepřijali, byli bychom nuceni čelit takovému důsledku, že vědomí spadá pod neurčité děje, kterými je nejen oživeno, ale také vedeno a podmíněno. Vědomí by pak byl jakýsi vedlejší produkt bez vazby ke svobodě. -Ale to jen na okraj. )“
Není to forma intelektualismu, která nevychází ze skutečnosti, ale již z nějaké předem dané podmínky (svoboda), která však není jakkoliv dokázána, ale je jen předpokládána?
|
|
|
|
Maftík
Aktivní uživatel
Czech Republic
215 Posts |
Posted - 03/07/2011 : 21:08:32
|
quote:
Originally posted by okref
quote:
Originally posted by Maftík
...
Tedy, osobně mám za to, že co nejpřesnější definice filozofie je až pozdním filozofickým rezultátem. Čili, když začínám filozofovat, tak "nevím", co je to filozofie. Ale na druhou stranu, nějakým minimálním způsobem to samozřejmě nějak vědět musím. Čili jde zde o hledání prvního a základního znaku pojmu filozofie. A zde je můj návrh, co ten znak je:
Filozofie je (vědomé) tázání se po (nějakém) celku. (v nějvlastnějším smyslu pak celku skutečnosti)
...
Osobně souhlasím s tvojí definicí filosofie, repektive se s ní ztotožňuji v takové podobě, v jakés ji pronesl. (Otázkou samozřejmě je, jaké různosti bychom vzájemně našli při jejím analyzování.)
Nesouhlasím ale s tím, co uvedení této definice předcházelo. Totiž tvrzení, že o filosofii zjišťujeme, co je, až když filosofujeme. Pokusím se vysvětlit, proč.
Filosofie jest vědomá činnost a žádná vědomá činnost nevzejde z člověka dříve než (vedoucí)idea o této činnosti.(Kdybychom toto nepřijali, byli bychom nuceni čelit takovému důsledku, že vědomí spadá pod neurčité děje, kterými je nejen oživeno, ale také vedeno a podmíněno. Vědomí by pak byl jakýsi vedlejší produkt bez vazby ke svobodě. -Ale to jen na okraj. )
Možná existuje mnoho činností, které lze nazvat filosofií. Bavíme-li se tu však o filosofii definováné jako "tázání se po celku", těžko pak tuto definici lze zaměňovat za její znak, jako by se mělo za to, že máme na mysli něco doprovodného, podle čeho se filosofie má teprve poznat. Snad v případě vnějšího posuzování můžeme mluvit o znaku. Když tedy někdo řekne, že hledá celek, poznám podle tohoto znaku, že je to filosof. Avšak uvažuji-li o sobě, těžko ba nemožno je mi mluvit o "tázání se po celku" jako o znaku. V takovém případě musím mluvit o prvotním impulzu, o motivaci, o smyslu, o celkové a vyčerpávající definici, o podstatě takové činnosti - mám-li samozřejmě na mysli tázání s nadějí následného kladného výsledku. To, do čeho se jakožto činnost tato prvotní idea rozvětvuje a vzmáhá, je nutné také přičíst k celkové filosofické činnosti - nevyhneme se tomu, žijeme nakonec v čase. Tak tedy filosofie nabývá zdánlivě tvárného, nejasného vzhledu. Ale bez znalosti prvotní ideje či představy celku, jsou tyto "větve" pouhými prázdnostmi a zbytečnostmi. A naopak bez těchto "větví" si filosofie vystačí jakožto minimální čin zření. Nikoli tedy postupným vyjasňováním z toho, jak se tato činnost formuje a větví, ale naopak jednoduchým nezapomínáním její podstaty, která se vyjadřuje různými slovy jako je celek, pravda, Bůh, logos - a všelijak jinak -, ale které znamenají totéž, o sobě dává filosofie vědět a se určuje.
Myslím si, že nejsme v nějakém zásadním sporu ...
quote:
avíme-li se tu však o filosofii definováné jako "tázání se po celku", těžko pak tuto definici lze zaměňovat za její znak, jako by se mělo za to, že máme na mysli něco doprovodného, podle čeho se filosofie má teprve poznat.
Problém bude asi v našem trochu odlišném chápání pojmu "znak" ... já jej chápu jakožto (spolu)identizující označení nějakého významu ... jak ty? |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Vysvětlení, proč toto fórum není o filozofii..
