| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 03/08/2010 : 10:44:15
|
Mno. Logika říká, že universum je nekonečný prostor ve kterém je vše.Jak si potom představit ten zánik universa? Kdyby se v universu vše rozpadlo na atomy, stále to bude neonečný prostor v němž je vše v tomto případě atomy a jejich vzájemné gravitační vztahy.Stále by to bylo universum i když s jiným obsahem.Skus nějak přiblížit stav konce universa.Ono to co když by mělo být čímsi podloženo.
Universum je vše a proto mimo universum nemůže něco být kam by se obsah universa přemístil,či energeticky vyzářil.Universum je téma nediskutovatelné a neuchopitelné. Veškeré diskuse o universu sice krásně a filosoficky zní,ale ve výsledku jsou to vždy jen dohady a bláboly. Universum je vše a tečka.Dostane li to vše jméno (universum) vzbuzuje toto dojem uchopitelnosti a konečnosti,ale to je jen dojem nic víc.
MB |
 |
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 03/08/2010 : 12:28:18
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Mno. Logika říká, že universum je nekonečný prostor ve kterém je vše.Jak si potom představit ten zánik universa? Kdyby se v universu vše rozpadlo na atomy, stále to bude neonečný prostor v němž je vše v tomto případě atomy a jejich vzájemné gravitační vztahy.Stále by to bylo universum i když s jiným obsahem.Skus nějak přiblížit stav konce universa.Ono to co když by mělo být čímsi podloženo.
Já nemluvím o žádném rozpadu na atomy. Mluvím o absolutním nic, které nelze nijak popsat, protože to prostě není. Není to hmota, není to myšlenka, není to prostor, není to čas. Nic. Lehkou paralelou (a to už jsem tu někde psal) je bezesný spánek - znáte to, usnete a "hned" se probudíte. Co bylo těch 8 hodin? Pro vás nic. Proč by to nešlo pro Universum? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/08/2010 : 12:50:00
|
Protože je to universum, čili souhrn všeho včetně nic.
MB |
|
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 03/08/2010 : 14:04:18
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Protože je to universum, čili souhrn všeho včetně nic.
MB
O mém významu slova nic nemůžeš napsat, že to něco je. Nic není součástí souhrnu všeho. Kdyby bylo, nebylo by to nic, ale něco. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 03/08/2010 : 19:00:00
|
quote:
Originally posted by jrf
Zafode, na tvém příspěvku mi nesedí jediná věc:
"Nikdy nevzniklo, nikdy nezanikne"
Jak jsi na tohle přišel? Je to vlastně výsledek typické touhy člověka po tom, aby existence vždy byla. Ale reálný podklad k takovému názoru není. Mohu to brát jako axiom, jak jsi naznačil v jiných příspěvcích, ale axiom nemůže být zástěrka pro řečení jakéhokoli tvrzení, na kterém se potom má stavět, musí to být něco betelnějšho. Konkrétně: Já si třeba myslím, že když absolutní nic čeká na člověka (v podobě smrti), proč by se to nemohlo stát i tvému Universu?
To je podle mě dobré upozornění. Všechno se dá zpochybňovat a tohle nepatří mezi ztěží zpochybnitelné. Zpochybňování je základem cesty k pravdě.
Ale mě na tom spíš zajímá subjektivní problematika. K čertu s univerzem. Na co se ptát na univerzum, jestliže člověk končí v nicotě. V takovém pŕípadě je nezaniknutelnost univerza pro člověka naprosto shodná s konečností univerza v nicotě. V takovém případě by se vlastně člověka univerzum vůbec netýkalo. Bylo by něčím cizím.
Když se vrátím zpátky... Kdyby svět měl zaniknout v nicotě, co brání tomu, aby z nicoty vzápětí vznikl? Odpověď: nicota. Že by to do nicoty šlo, ale zpátky už ne? Tvrzení, že by to nemělo jít zpátky tězko někdo zpochybní bez zrušení nicoty.
Zvláštní, že představa do nicoty je tak snadná a z nicoty to nejde. |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 03/08/2010 : 19:43:25
|
Okref
-----------------------------------------
Když se vrátím zpátky... Kdyby svět měl zaniknout v nicotě, co brání tomu, aby z nicoty vzápětí vznikl? Odpověď: nicota. Že by to do nicoty šlo, ale zpátky už ne? Tvrzení, že by to nemělo jít zpátky tězko někdo zpochybní bez zrušení nicoty.
Zvláštní, že představa do nicoty je tak snadná a z nicoty to nejde.
---------------------------------
Vše co vzniklo v nicotě se též do nicoty
Po dlouhých časech vrací.
Aby opět vzniklo.
Tady jsem ti Okref něco nalezl.:
-----------------------------------
PRÁZDNĚJŠÍ NEŽ VAKUUM
Nakonec neklasičtí myslitelé zabrousili hlouběji do filosofie a S. obrátil svoji negativní pozornost zase k Nestandardní kosmogonii (1. části) :
"Ani ta vaše nová teorie ještě nevysvětluje úplně všechno ; třeba kde se vzala ta fluktuující prázdnota, ze které všechno pošlo, jaktože je prostor třírozměrný - a koneckonců proč vůbec existuje něco spíše nežli nic ..."
Ostatní se zamysleli a po chvíli A. promluvil :
"Je třeba učinit ještě další krok Anaxiomatizace : abstrahovat i od samotného prostoru a času . Uvážit, co vlastně bylo ještě před počátkem a bez prostoru. Tak dospějeme k totální nicotě - bez jakýchkoliv předpokladů - a můžeme eliminovat zcela tu Gödelovskou neúplnost. Ještě před tou primordiální prázdnotou je původcem veškerenstva naprosté Nic (praNic) : ne jenom bez hmoty a energie, nýbrž i bez prostoru a času (takže to bylo ještě méně než absolutní vakuum)."
Na to se S. potěšeně usmál : "Takže jsi vlastně také Nihilista."
"Ano i ne : Nihilisté vycházejí z popírání, já naopak : popírám východiska."
"Ale uznáváš, že v základu všeho je Nicota !"
"Jenže ta je mi východiskem - nikoli úběžníkem všeho .
Když materialista prohlásí, že nejdříve byla Prahmota, idealista může odporovat : Nebyla ! Když teolog řekne, že na počátku byl Bůh, ateista Jej odmítne : Nebyl ! Když fyzik postuluje prvotní Unitární hmotné pole resp. Inflační pseudovakuum, filosof to prohlásí za neověřenou spekulaci ; když matematik dospěje k primordiální singularitě, zdravý rozum ji zavrhne jakožto absurditu .
Avšak když já říkám, že BYLO NIC a můj odpůrce kontruje negací : NEBYLO NIC , vyjadřujeme vlastně oba totéž - takže mi žádný kritik vlastně neodporuje ! Tudíž toto naše nestandartní neklasické východisko nelze zamítnout nikterak , je to pravda neoddiskutovatelná ."
Taky B. přispěl se svou troškou do mlýna :
"Ten nejzákladnější Princip světa musí býti taktéž nejprimitivnější : obsahovat co nejméně vlastností, vztahů a omezení. Musí být jednodušší než elementární částice i pole, nemít žádné determinace a specifikace, emancipovat se ode všech forem hmoty (energie) i ducha (zákonů) atd... Ba dokonce i od prostoru a času - neboť časoprostor je už vyspělá komplexní struktura vztahů (relací), jak ukazuje Teorie relativity.
A jakékoliv Něco je "nějaké" (ať už hmotné, energetické či duchovní), někde a někdy ; pouze naprosté Nic je zcela bez vlastností a vyhovuje kýženým podmínkám."
A. poznamenal : "Bude dobré to primordiální Nic jakožto filosofický princip označovat specifickým termínem NIX ."
S. ovšem kveruloval : "Kdepak je ta vaše pranicota Nix - ukažte, nebo aspoň dokažte nám ji !"
A. ho však uzemnil jen tak levou rukou : "Prázdná množina je přece částí kterékoliv matematické struktury, stejně jako nula je obsažena v každém čísle - to je všeobecně známo. Analogicky též Nix je inherentní veškerenstvu ."
S. zmlkl a zahloubal se do dalších kritických úvah. Stále se nechěl smířit s myšlenkou, že lze dospět až k nevývratné Pravdě (která je konec-konců vlastně Ničím)...
Pak už A. nerušeně pokračoval :
"Nix je všudepřítomné, neboť nemůže nebýt ; je vpravdě Causa Sui , příčina sebe sama (jsa primitivnější kauzálním vztahům). Nix nelze eliminovat, neboť je nepostižitelné a tudíž neuchopitelné a neodstranitelné. Totální Nicota totiž není pouhé vakuum, prázdný prostor (ten už je cosi reálného - tudíž není úplně nejprimitivnější). Leč nepřítomnost absolutně všeho : hmoty, energie, polí, Ducha, Ideálna, prostoru i času .
Proto je též nekonečná a věčná - neb v co by se také mohla rozložit či zdegenerovat, co ještě nicotnějšího by mohlo být mimo Nic, za Nicotou (kdyby byla prostorová) a před Nicotou (kdyby byla časová). Nix arci nelze determinovat, neboť je efemérní, nezjistitelné a nereálné ; ani lokalizovat, poněvadž nemá žádné místo (je všude a nikde), jsouc mimo oblast časoprostorových vztahů .
Myslím však, že další diskuse o Ničem by byly jen mlácením prázdné slámy, neboť kde nic není, ani není o čem hovořit... Nix sice nemá žádné vlastnosti, ale má jednu podstatnou charakterističnost : nicotnost . A vše, co pojme, též znicotní , neposkytujíc materie ani energie, prostoru ani času, Ducha ani Idejí - vůbec ničeho pro jsoucnost . Nix se nezastaví před ničím a všechno zničí. Protože v Ničem nemůže nic být ; Nicota neposkytuje prostor, čas ani podmínky pro existenci čehokoli (jelikož v ní nejsou)."
A. se zastavil ; bylo vidět, že přednáška o ničem už posluchače zdolala : Teoložka přemýšlela, kterak z Nicoty asi Bůh tvořil svět, S. se utápěl v marné snaze vyvrátit Nic a B. s výrazem pozorného soustředění spokojeně usínal...
Proto A. pokračoval už důrazněji :
"Absolutní Nicota nejenom nicotná je, ale též nicotným činí - a nezastaví se před ničím. Může znicotnit absolutně všechno - i sebe sama ! Neboť její ničivost si nevybírá, v Nixu nejsou žádná výběrová pravidla stejně jakož nic jiného . A co se stane zničením Ničeho ?"
zaútočil přímou otázkou na sladce snícího B.
Ten se rychle zmátořil a nejistě odpověděl : "Vznikne Něco ?"
"NĚCO - to je příliš silné slovo. Nebude to sice už úplné Nic, ale taky ani žádné jsoucno, neboť skutečná, plná existence v Nixu ještě není možná (jak už jsme vysvětlili). Pouze tam přestane být úplné Nic ; vznikne jakési relativní Nic ; neúplná preexistence, možnost, Virtualita (zkr. Virt).
Ovšem abstraktní - žádná konkrétní věc, realita, z Ničeho ještě přímo vzniknout nemůže (to by byl zázrak - a fyzika se zázraky nezabývá). Ani by v Nicotě nemohla opravdově existovat, nemajíc tam místo ani čas (trvání), hmotu, ni jiné podmínky, atributy bytí . Ani sama ta Virtualita nepřetrvá, neboť je zase Nicotou znicotněna."
B. shrnul : "Takže na úplném, absolutním Počátku docházelo k primárnímu ději : nekauzálnímu, chaotickému vznikání Virtů z Nixu. Nepostulovali jsme to, ani tak neučinil nějaký Stvořitel - samo se to vynořovalo z Ničeho."
Avšak A. nesouhlasně zakroutil hlavou :
"Nikoliv : z Nixu totiž nic nevznikalo , poněvadž tento abstraktní princip dosud nemůže býti příčinou něčeho - jsme tu ještě daleko pod úrovní Kauzality. Nix ty Virty nerodil (jako částice z pole), nýbrž ony se v něm chaoticky a indeterministicky vyskytovaly .
Nix se na Virtuality nerozpadal jako látka na atomy, ale byly z něj spíše vytlačovány (emergencí). A ovšem se Virty zase rozplývaly v Nicotě - ta nepřipustí žádnou trvalejší existenci čehokoli kromě sebe ."
------------------------------------------------------
Okref
A tady máš dodatek.
Něco o světě mikrokosmu.
Tedy světě který je v nás samých
Tedy odleskem makrokosmu.
Svět mikrokosmu je mnohem větším
A neprobádaným světem plných oscilácí
A vnitřních obrazotvorností.
Které stály u zrodu profánního světa reality.
------------------------------------------------------
NEURČITOST MIKROSVĚTA
"A co ty Virtuality ; také už nejsou, když se spotřebovaly na vytvoření časoprostoru ?"
"Ale kdež, ty jsou nevyčerpatelné, poněvadž neustále vznikají nové a další. Ten proces vytváření (a ničení) Virtů je věčný a nekonečný jako sama Nicota, která je jeho zdrojem. Probíhá ještě mimo prostor a čas, takže vznik časoprostoru naň nená pražádný vliv ; děje popsané v minulé kapitole nemohou nikdy skončit, nejsouce na ničem reálném závislé. Nebo jinak řečeno : jsou závislé na Ničem - a Nicota, jak už víme, je absolutně intaktní .
V opačném směru to však neplatí : Virty ustavičně ovlivňují Realitu, způsobujíce kvantové fluktuace . Také proces vytváření shluků Virtualit totiž nemá konce ; a ty clustery (jichž je nekonečné množství všemožných "velikostí") též ustavičně přisedají k hotové časoprostorové nadploše, čímž znemožňují její hladkost. Na druhé straně Nicota z ní "vykusuje" (likviduje) části nejrůznějších "velikostí", čímžto ji ovšem také deformuje. Povrch časoprostoru tedy není absolutně hladký a rovný, ale všelijak (nepatrně, mikroskopicky) lokálně a bez vnějších příčin (= nekauzálně) pokřivený.
Křivosti metriky se tak objeví náhodně i na místech, kde nejsou zapříčiněny fyzikálními vlivy - například ve vakuu - a ovšemže se neustále pozměňují. Dochází k lokálnímu narušení kauzality působením virtuálních fluktuací - je to vlastně jakýsi atavismus : částečný, mikroskopický, návrat reality do předkauzální epochy Chaosu...
V dnešním makrosvětě, kde vyspělý vývoj již nastolil pevnou vládu fyzikálních zákonů, už je možnost takového ústupu od kauzality zanedbatelná. V nepatrných oblastech se však narušování zákonitostí stává významným - proto k popisu mikrosvěta už nelze použít striktně deterministické klasické fyziky, ale Kvantové Teorie s jejími pravděpodobnostními funkcemi. Ani zákony zachování nemohou přesně platit tam, kde se metrika nekauzálně bez fyzikální příčiny pozměňuje, tak že přestává býti homogenní resp. izotropní. Již od počátku minulého století totiž je známo díky matematičce E. NOERTHEOVÉ , že fyzikální Zákony Zachování jsou ekvivalentní homogenitě a izotropii časoprostoru .
A jelikož zase z Obecné teorie Relativity víme, že křivost/zakřivení časoprostoru je vlastně jeho energií , pak mění-li se rušivým působením virtuálních fluktuací v mikrosvětě, je jasné že ani energie zde se nezachovává . Nelze však říkat, že energie tady může zničehonic vzniknout, či naopak ztratit se - ty její proměny jsou tak nepatrné, že makroskopicky se nijak neprojevují ; a substanciálně indeterministické : nemají žádný příčinný podklad ; vede k nim ten rušivý vliv Virtuálního chaosu i anarchické Nicoty ."
B. poznamenal :
"Nicméně časoprostorová nadplocha se podobá pružné bláně (ovšem čtyřrozměrné), která má snahu (tendenci) zaujímat minimální velikost. A všechny povrchové nerovnosti vyhlazovat i křivosti zmenšovat - toť fyzikální princip minimalizace energie . Takže ony deformity vytvářené Virty a Nicotou zase ustupují, fluktuace se vyrovnávají a časoprostorové zvlnění utlumuje. Žádná taková fluktuace není stálá, poněvadž ten Virtuální shluk, který ji způsobil, opět zanikne, zlikvidován okolní Nicotou .
Je jasné, že větší clustery vydrží déle, nežli menší ; jinak řečeno, menší časoprostorové deformity existují kratčeji, než ty větší. Ovšem menší výčnělky mají vyšší křivost - neboli relativistickou energii - než ty rozsáhlejší ; znamená to, že energetičtější fluktuace přetrvávají obecně kratší čas, nežli méně energetické. Dá se to přirovnat k neustálému vlnění mořské hladiny moře : drobné vlnky (s krátkou vlnovou délkou a větší křivostí) neustále rychle vznikají a zanikají, zatímco veliké vlny (o dlouhé vlnové délce a malé křivosti) se mění pomalu a přetrvávají déle.
Podobně se "vlní" též časoprostorová nadplocha, neustále cloumána shluky Virtů z obklopující Nicoty. A stejně je tomu i s energií toho "oceánu" Prázdnoty : vakuum sice má globální energii definitoricky nulovou, lokálně však chaoticky fluktuuje - někdy se může na okamžik velice zvýšit, jindy naroste ne tak mnoho, ale zato na delší dobu. Obecně jsou však tyto fluktuace tak nepatrné, že se v makrosvětě prakticky ani nedají zjistit."
A. pokračoval :
"Z tohoto modelu již vysvítá, že doba trvání ?t každé takové fluktuace nadplochy je přímo úměrná její velikosti X a ta pak nepřímo úměrná křivosti K , čili dle Teorie Relativity energii ?E :
?t = konst · X = const · 1 / K = h / ?E
A faktor úměrnosti h bude patrně souviset s velikostí těch Virtualit, jež inkriminované fluktuace způsobují. Dospíváme ke vztahu mezi velikostí fluktuace energie ?E (narušení zákona zachování) a dobou jejího trvání ?t (než se vyhladí) :
?E · ?t = h (přibližně) [R1]
Toto je již známá Heisenbergova relace neurčitosti vyjadřující specifiku mikrosvěta : nemožnost přesné energie v určitém daném časovém okamžiku. A h je Planckova konstanta (účinkové kvantum, vyjadřující míru těch časoprostorových fluktuací). Byla (jiným způsobem) vypočtena už před sto lety :
h = 6,6.10-34 Joule·sec (přibližně) .
Z toho jasně vidíme, jak jsou ty fluktuace nicotné : například energetická fluktuace o "velikosti" triliontiny Joule, kterou žádný náš smysl nedokáže zaregistrovat, existuje přibližně 0,66 femtosekundy, což ani žádný přístroj nedovede změřit. A větší fluktuace, které by už nějaký pozorovatelný účinek mít mohly, existují ještě mnohem kratší dobu, takže se ten účinek stejně projevit nestačí.
Účinková kvanta se mohou projeviti pouze v mikrosvětě, jehož objekty jsou tak malé, že jimi dokáže cloumat i to nepatrné "vlnění" časoprostoru. Je to analogické Brownově pohybu, při němž jsou nepatrná zrníčka pylu v roztoku cloumána nárazy okolních molekul, takže se chaoticky pohybují. Ty molekuly nemůžeme vidět ; Brown zaregistroval pouze cik-cak pohyb pylových zrníček, kterým se projevují. Stejně nelze vidět ani časoprostorově fluktuace ; manifestují se však ovlivňováním pohybu (či energie) mikročástic, jimiž cloumají - podobně jako vlnky lehkým míčkem na hladině."
B. doplnil :
Pro pohyb platí analogická Relace Neurčitosti :
?v · ?x = h [R2] ,
kde je ?v ovlivnění rychlosti mikročástice cloumané fluktuacemi časoprostoru, kterým se pohybuje ; ?x neurčitost polohy mikročástice cloumané sem-tam fluktuacemi prostoru, ve kterém "plavou" ; a h vyjadřuje velikost účinků toho cloumání.
A. pokračoval :
"Na rozdíl od makrosvěta, kde se tělesa pohybují po striktně (klasickou mechanikou) určených dráhách, je pohyb mikročástic "rozmazán" tím cloumáním fluktuacemi časoprostoru, jímž se pohybují - podobně jako malinká lodička ve vlnobití nepluje přímo, ale je jím pohazována ze strany na stranu, nahoru i dolů. Ani energii nemají mikročástice přesně definovanou (zákony klasické fyziky), nýbrž chaoticky proměnlivou (ovšem v míře ?E velice malé, jak již vysvětleno).
Poměry v mikrosvětě jsou tak jakýmsi "atavismem" z doby před vznikem časoprostoru, působeným indeterministickým chaosem Virtualit. Tehdy byly dominantní ; teď je kosmogeneze odsunula do exotického "podsvětí" za hranici normálního viditelného makrosvěta. A zároveň jsou ty kvantové fluktuace a relace neurčitosti nepřímým důkazem jsoucnosti Virtů (byť nereálné) a jejich podivuhodných osudů ; že to nejsou nějaké naše spekulace "ad hoc" na vysvětlení vzniku Vesmíru, nýbrž jsoucna ovlivňující fyzikální procesy."
B. poznamenal : "Ty pozůstatky Virtuálního chaosu lze přirovnat k jednobuněčným mikroorganismům při vývoji Života na Zemi. Zpočátku byly dominantní : nic jiného, nežli neviditelné bakterie neexistovalo ; až po třech miliardách let se z nich vyvinuly vyšší mnohobuněčné organismy - už viditelné. A na jejich základě jsme vznikli i my ; mikroby však existovat nepřestaly, nýbrž ustavičně rušivě působí na naši existenci. Tento atavismus z pradávných dob stále skrytě ovlivňuje platnost klasických biologických a společenských makrozákonů (mikroby například mohou vyvolávat nemoci rušivě působící na život makroorganismů, až epidemie, které ovlivní historické dění) .
Avšak musíme uznat i nějaká jejich práva, neboť bakterie vlastně vytvořily veškerou biosféru (mnohobuněčné organismy vznikaly jako kolonie jednobuněčných) a jsou na počátku i naší existence. Lze říci, že mikroby si vybírají jakési "obětiny" od veškeré biosféry za to, že ji stvořily. A podobně též Virtuality svým narušováním determinismu světa vybírají "daň" za to že z nich vznikl - tak dlouho, dokud bude existovat (navěky)."
-------------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
jrf
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 03/08/2010 : 22:18:24
|
Milane, velmi jsem se četbou o Nix pobavil. Je dobré vědět, že úvahy, které vedu, nejsou nové.
Okrefe, já fakt netuším, jak to s nicotou funguje, do ní mi to přijde stejně nepředstavitelné jako z ní  |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 09:32:58
|
No a polární chroust má křídla duhová.
Milane věřím tě že jsi viděl nic,přemýšlel jsi o ničem a vymyslel jsi nic.Z ničeho něco neuděláš a z něčeho nic také ne. Tak o čem se sakra mluví? O ničem.Je smad smyslem filosofie co nejkomplikovaněji blábolit i ničem? Jsem tady dobře v Bohnicích?
MB |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 10:03:40
|
jrf
----------------------------------
Milane, velmi jsem se četbou o Nix pobavil. Je dobré vědět, že úvahy, které vedu, nejsou nové.
--------------------------------------
Jsem moc rád že jsi se tím
Pobavil a že jsi zjistil že nevedeš
Jenom ty takové polemiky a úvahy.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 10:05:14
|
Miloslave
-----------------------------------------------
No a polární chroust má křídla duhová.
Milane věřím tě že jsi viděl nic,přemýšlel jsi o ničem a vymyslel jsi nic.Z ničeho něco neuděláš a z něčeho nic také ne. Tak o čem se sakra mluví? O ničem.Je smad smyslem filosofie co nejkomplikovaněji blábolit i ničem? Jsem tady dobře v Bohnicích?
------------------------------------------
Miloslave ani mě moc neudivuje
Že v tom nic nevidíš nebo nechceš vidět.
Uvědomuji si že člověk který je materialisticky
Orientován a pro kterého je hmota nadevše v
Samotné podstatě bude tím to vším opovrhovat.
Ač fakta a argumenty mluví proti tomu tak takoví
Člověk stále bude to vše popírat ač fakta by byla
Sebe větší a pravdivější.
Člověk který staví jako primární veličinu
Hmotu před Duši a Ducha tak zákonitě nebude
Moci uzřít a objevit jaké si kauzální příčiny které
Se odehrávají v mikrosvětě plném našich vlastních
Příčinných důsledků.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 10:19:23
|
Miloslave
Vím že vším i tím to co ti zde předložím
Opět budeš oponovat a opovrhovat.
Ač bys to alespoň na nepatrný okamžik
Dokázal nezaujatě posoudit a bez předsudků
Prověřit.
Tady jsem něco nalezl.:
------------------------------------------------------
Stvoření světa
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
To bylo na počátku u Boha. Všechny věci skrze něho učiněny jsou,
a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest. V něm život byl a život byl světlo lidí.
A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobstály.
Evangelium podle Jana (1:1-5)
Pravděpodobnost, že by z neživých jednobuněčných organizmů vznikl inteligentní život se rovná pravděpodobnosti, že by náhodným naklepáváním písmen do psacího stroje vzniklo souhrnné Shakespearovo dílo. Při pozorném prozkoumání různých kosmologií civilizací, které se z geografických a časových vzdáleností nemohly navzájem přímo ovlivňovat, nás udivují vzájemnou podobností.
Velký třesk
Biochemický scénář vzniku pozemského života nápadně připomíná popisy středověkých alchymistů. Začíná před dvaceti miliardami let velkým třeskem, momentem, kdy se z nám nepředstavitelné absolutní nicoty uvolnila skrytá a ohromně koncentrovaná energie a během okamžiku se změnila ve hmotu. Její hustota byla opravdu veliká. Celý náš vesmír byl zhuštěn do velikosti náprstku o neuvěřitelné teplotě několika miliard stupňů Celsia. Vlivem exploze se hmota začala vzdalovat od počátečního bodu. Rozlévala se jako velmi horká polévka z hmoty a energie, z níž povstal náš svět a veškerý život v něm.
Bible a Genesis
"Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, a Duch Boží vznášel se nad vodami. I řekl Bůh: Buď světlo! I bylo světlo. A viděl Bůh světlo, že bylo dobré, i oddělil Bůh světlo od tmy. A nazval Bůh světlo dnem, a tmu nazval nocí. I byl večer a bylo jitro, den první."
Genesis 1:1-5
Bible, sestávající se ze Starého a Nového zákona, je nejposvátnější knihou dominantního evropského náboženství - křesťanství. Podle Starého zákona byl vesmír před stvořením velkou prázdnotou: primitivní oceán byl zahalen temnotou. Jediné slovo boží stačilo, aby bylo světlo, které Bůh zhodnotil jako dobré, a proto jej oddělil od tmy.
V první kapitole Genesis nalézáme schematické uspořádání osmi stvořitelských činů (každý je uveden formulí "I řekl Bůh" ) vměstnaných do šesti dnů. Hovoříme-li o šesti dnech stvoření, je nutné si poukázat na různá tvrzení odlišných pohledů. Jedni tvrdí, že den zde neznamená 24 hodin. Neboť teprve čtvrtého dne řekl Bůh:
Buďtež světla na obloze nebeské, aby oddělovala den od noci a byla na znamení a rozměření časů, dnů a let. (Verš 14)
Teprve tímto okamžikem začíná časové rozlišení. Předtím čas neexistuje. Někteří badatelé těmto šesti dnům přiřazují trvaní milionů let, aby tím rozdělili různé etapy evoluce v souladu s Biblí. Jiní jsou zastánci 24 hodinového trvání jednotlivých dní.
Stvoření světa:
1. den: světlo
1. den: obloha a dělení vody
2. den: země, moře a vegetace
3. den: slunce, měsíc a hvězdy
4. den: hmyz, ptáci a ryby
5. den: ostatní živočichové a člověk
6. den: dnem odpočinku
Sumerové a Mezopotámie
Nejstarší textová vrstva Starého zákona - Genesis, čerpá z dávné sumerské a babylónské mytologie. Jak ukázal americký badatel Alexander Heidel, obsahuje výtah z klínopisného mýtu Enúma eliš (Když nahoře), jenž popisuje chaos před vznikem člověka a jeho stvoření z krve poražených zlých bytostí.
V palestinském prostředí se tradovalo v lidovém podání zřejmě jenom stvoření člověka z krve, prachu a hlíny, dochované v jiném babylónském mýtu o Atramchasísovi. Starší Sumerové, kteří zúrodnili suché stepy jižní Mezopotámie, byli dobrými a neobyčejně zkušenými pozorovateli okolní přírody. Svou představu stvoření přenesli do sféry zemědělství, s nímž stála i padala celá jejich vyspělá civilizace.
V cyklu básní o vzniku světa a společnosti (již ve 3. tis. BC) tvrdili, že člověk vyrašil ze země "jako zelené osení". V této zvláštní představě přežívá velký lidský objev z mladší doby kamenné, kdy zdánlivě mrtvé zrno vpravené do půdy vyklíčí a v klasech se rozmnoží.
Sumer a Babylónie
Náboženství starověké Mezopotámie je jedním z nejstarších známých náboženství. Jeho vývoj je předpokládán z dob čtvrtého tisíciletí před Kristem, je to náboženství setkání a splynutí dvou zcela odlišných kultur, kultury semitského národa zvaného Akkadové a kultury Sumerů. Sumerové byli pravděpodobně národem vyspělejším. Od nich známe jména celé řady bohů a legend stvoření.
Jeden z mýtů vypráví, že se lidé rozmnožili do té míry, že svým hlukem stoupajícím k nebi rušili krále bohů ve spánku. Ten se rozhodl odstranit, nejprve na ně seslal epidemii a později hladomor. Když však byl v obou případech neúspěšný, rozhodl se na lidstvo seslat strašlivou potopu. Božský ochránce lidí Ea (sumerský Enki), bůh moudrosti, proto vybral jednoho z lidí, který byl zachráněn se svou rodinou a zástupci všech zvířat na velké lodi. Tento člověk se stejně jako v pozdější biblické legendě Noe, stal nositelem dávných tajemství, jejichž znalosti zachránila lidstvo před zánikem.
Egyptské legendy
Podle některých egyptských mýtů nebylo na počátku nic, jen Nun, bezbřehý oceán, jehož vlny se vzdouvaly v nekonečných tmách. Posléze se z těchto hlubin vynořila prahmota, na jejímž vrcholku se objevilo vajíčko. Z něho vítězně vyskočil sluneční Bůh Ré, někdy nazývaný Amon, a ozářil svět. Pak vznikli další bohové. Bůh měsíce Chons se ujímá vlády na obloze pokaždé, když Ré opouští viditelný svět a odebírá se do Amanti, podzemního světa. Zde svádí boj se svým úhlavním nepřítelem, obrovským hadem Apopem. Každé ráno musí zvítězit, jinak by zavládl velký chaos a znamenalo by to smrt celého vesmíru. Podle této verze vzniklo lidstvo ze slz boha Ré.
V jiné legendě, pocházející z Memfisu a Théb, bůh Ptah naplánoval stvoření a realizoval je svým slovem. Další z mnoha zmínek popisuje stvoření bohů na starodávné hoře nad vodami Chaosu. Prvním z nich je Atum, který vznikl sám od sebe, stvořil další bohy a dal vesmíru řád. Z jeho dechu povstal Šov, atmosféra, a z jeho slin vzešla Tefnut, vlhkost vzduchu.
Stvoření je dílem boha vzduchu Šov, který od sebe oddělil své dvě děti, boha země Geb a jeho sestru Nút, bohyni nebe. Šov pozdvihl opatrně svýma rukama Nút, která je často zobrazována s protáhlým tělem tvořícím klenbu nad zemí, jíž se dotýká pouze konečky svých prstů na rukou a nohou. Bohyně Nút počala děti, jejichž zrození bránil bůh Ré, neboť nechtěl další generace bohů. Nút nesměla porodit ani v jednom z 360 dnů, kterým vládl Ré. Nút však vyhrála v kostkách na ibisohlavém bohu Thovtovi pět dalších dní, nad kterými Ré neměl moc. V těchto dnech porodila své děti, jimž byli Isis, Osiris, Seth a Nefthys.
Řecko a jeho víra
Mezi Řeky byla po dlouhou dobu všeobecně rozšířena víra, že existující uspořádání světa není věčné, nýbrž, že kdysi vzniklo. Nacházíme zde velmi mnoho verzí o vzniku vesmíru. Nejstarší pochází asi z počátku 7. stol. př. Kr., které sepsal ve svých eposech Hésiodos. U něj začíná snaha o soustavný a přehledný výklad jednotlivých mýtů. Hésiodova Theogonie čili O zrození bohů je prvním známým dílem tohoto druhu.
Hésiodos píše, že na počátku existoval Chaos či prázdnota. Pak vznikla země, Gaia, která byla oplodněna nebem a stala se matkou všeho. Spolu s ní vznikl i Eros, láska, spojující síla. Chaos měl dvě děti: Ereba, boha věčné tmy, a Nyx, bohyni noci. Ti dva měli dále Aithér (Čirý vzduch) a Hémeru (Den). Gáia pak sama od sebe zrodila Úrana (Nebe), hory a moře. Gáia a Úranos se stali prarodiči několika pokolení bohů. Definitivní vlády nad světem se zmocnila nejmladší generace, olympští bohové v čele s Diem. Ti po tuhém desetiletém boji přemohli starší bohy - Titány, vedené Diovým otcem - Kronem, jenž byl nejmocnějším a nejmoudřejším ze synů Úrana a Gáie. Po vítězné bitvě pověřili ostatní bohové nejvyšší vládou Dia, který jim přidělil náležitý podíl na moci, svěřiv jim vládu nad vymezenými oblastmi světa.
Kosmologie Orfická
Podle orfické kosmologie byla počátkem všeho voda, z vody se usadilo bahno, z bahna z vody se zrodil drak, jenž se jmenoval Hérakles i Čas. Drak zplodil obrovské vejce, které se rozlomilo na dvě části, z horní vznikl Úranos (Nebe), z dolní Země. Z prasklého vejce vyskočil Erós, který měl vyvolávat touhu po spojení v oddělených částech. Úranos a Země pak spolu obcovali a zplodili různé božské bytosti.
Obrazně se zde vykládá, jak se po jarních záplavách, kdy vše je voda, oddělují hlavní části světa, především nebe a země. Kosmologický mýtus o oddělení nebe a země byl rozšířen po celém světě.
Alchymie
Alchymie nachází svůj původ v samotném stvoření světa.
--------------------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 11:15:47
|
Milane Miló.
Doufám, že nemáš v úmyslu zde citovat celou Bibli. Myslím, že by stačilo označit stránku, eventuelně odstavec a řádku.Moudrým se nestaneš tím, že budeš opakovat slova moudrých,ale tím, že se naučíš jejich slovům rozumět.
Na počátku lidstva bylo slovo,čili umělý ustálený blok vážící se k smyslovým informacím. Následkem funkce slova vzniklo myšlení lidské, lidská duše a přemýšlení, které stvořilo Boha.To slovo bylo pro člověka bohem.Čili ten moudrý to sformuloval velmi dobře a pokud uvážím, že toto bylo sformulováno v době velmi dávné a že aby toto mohlo být vyjádřeno, musel autor znát funkci slova,Pak se před jeho moudrostí mohu jen sklonit a říci si,že jsem nenalezl nic nového.Jenže jsou zde lidi, jako třeba ty, kteří to nepochopili dodnes.Není to podivné? Nejsme tak nějak pozadu za civiizací, která zde kdysi byla a která již v těch dobách dokázala analyzovat proces myšlení a tuto znalost uložili do podobenství?
Totiž aby mohli k tomuto poznání funkce slova dojít, museli znát vše ostatní,co se vám zde snažím sdělit.
Jaká to byla civilizace,když my pozmešťané k tomu pracně docházíme až v době dnešní???
Skuste se nad tím zamyslet.
MB |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 11:35:26
|
Miloslave
-------------------------------------------------
Na počátku lidstva bylo slovo,čili umělý ustálený blok vážící se k smyslovým informacím. Následkem funkce slova vzniklo myšlení lidské, lidská duše a přemýšlení, které stvořilo Boha.To slovo bylo pro člověka bohem.Čili ten moudrý to sformuloval velmi dobře a pokud uvážím, že toto bylo sformulováno v době velmi dávné a že aby toto mohlo být vyjádřeno, musel autor znát funkci slova,Pak se před jeho moudrostí mohu jen sklonit a říci si,že jsem nenalezl nic nového.Jenže jsou zde lidi, jako třeba ty, kteří to nepochopili dodnes.Není to podivné? Nejsme tak nějak pozadu za civiizací, která zde kdysi byla a která již v těch dobách dokázala analyzovat proces myšlení a tuto znalost uložili do podobenství?
---------------------------------------------
No nevím přesně jsem věděl jaký budeš na to mít názor
A jak se k tomu budeš stavět.
Nevím jest-li ti je sto vůbec něco předkládat.
Protože tvůj postoj a tvoje názory mnohdy svědčí
O tom že tvé pravdy jak mile se dostanou do střetu
S jinými a mnohdy různými pravdami tak tvá reakce
Je taková že obranné bloky které v sobě máš vždy
Zapříčiní ozvěnu takového ražení že je to neadekvátní.
Protože ty se ani nechceš vzdát pravdy která se třeba
Stala zkosnatělým argumentováním.
Ale já ti to vůbec nezazlívám.
Protože je to tvoje celoživotní filosofie a tak to taky musíme
Brát v potaz a nahlížet na to.
Nelze tě vykořenit a odtrhnout od zdroje tvých zkušeností
A prožitků.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 13:53:37
|
Milane Miló
Neber sebe ani ostatní tak vážně. Třeba si dělají s toho jak se bereš vážně srandu.Ta souvislost kterou jsem nabídl je spíše téma na zamyšlení,ale ty v tom vidíš pouze a jen napadání své svaté víry a kopeš kolem sebe jako splašený osel.Mně je docela jedno, co tím podobenstvím o slovu myslel autor,ale to poznání funkce slova v procesu myšlení je skutečné a ověřované i když jako poznání zatím méně známé. Když to s tím podobenstvím postavíš vedle sebe, je to jako dvě varianty vyjádření téhož. To je na tom to zajímavé a téma k přemýšlení. Ty však nechceš přemýšlet, ale mít pravdu ať ji máš, či nemáš.Já jsem pak v Biblickém vyjádření tím, kdo hází perly prasatům.Přišel jsi na filosofické forum, jestli to nevíš a toto místo je určeno k přemýšlení. Chceš li nepřemýšlet a pouze prosazovat svou uznanou pravdu,pak jsi na nesprávném místě v nesprávný čas a měl by ses přesunout na místo kde jsou lidé názorově podobní tobě. Tam slidíš úspěch. Jenže pokud nechceš přemýšlet, nedojde tě ani to, že nejsi na psrávném místě,takže jak řekl Ježíš na kříži "vše je marnost"Po něm to řekl ještě vedoucí autoservisu ve filmu Jáchyme hoď ho do stroje " Říkám stále neber úplatky, neber úplatky, nebo se s toho zblázníš,ale vše je marnost, vše je marnost" Já už nemám chuť hrát roli Chocholouška i když to s tou bazukou by nebyl tak špatný nápad.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 04/08/2010 14:01:26 |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 04/08/2010 : 14:34:34
|
Miloslave
Já si to vůbec neberu vážně.
Tím tě mohu ujistit
A může mi to být zcela šumák.
Koukám že ty vždycky všecko
Dokážeš tak zaonačit že
A překroutit že jsi na to
Nejspíš velký umělec.
Ale rozhodně se tady s tebou
Nechci dohadovat o nepodstatných
Věcech.
Protože to nejsou pro mě vůbec
Důležité věci v životě.
Milan.Miló.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Přátelské popíchnutí Miloslava Bažanta aneb ...
