quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Mou Filosofii rovnováhy (viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) jako nejobecnější model, obraz světa lze chápat a zpracovat rovněž jako počítačový program správného jednání, který pracuje na základě řady testů(algoritmů) nabízených možností jednání (vstupních dat), přičemž rozhodující je základní test-základní algoritmus (uvedený jako nadpis Filosofie rovnováhy: tedy, že všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde by se měli všichni rádi, proto je každý povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti). Tento program však zřejmě nedokáže sám o sobě nalézt(tj. vytvořit) nejlepší možnost jednání z nekonečného množství kombinací(jde nedeterministický nekonečný automat-algoritmus viz www.algoritmy.net/article/55/Prevod-NKA-na-DKA" target="_blank">http://www.algoritmy.net/article/55/Prevod-NKA-na-DKA , www.algoritmy.net/" target="_blank">http://www.algoritmy.net/) vzniklých zřejmě nekonečnou možností dělení konečného počtu nabízených možností jednání (tj. vstupních dat) v konečném čase, toto dělení je zřejmě možné až po jednotlivé body časoprostoru, zřejmě fotony v klidu. Počítačový program totiž pracuje rozumově (jde zejména o vlastnost levé mozkové hemisféry, která se více rozvíjí zásadně u mužů), tedy rozkládá obecný obraz-model-myšlenky skutečnosti na dílčí části, jichž je zřejmě nekonečné množství (viz výše). K výběru nejlepší možnosti z nekonečného množství vstupních dat (tj. nekonečného množství kombinací zřejmě nekonečného množství dílčích prvků konečného počtu nabízených jednání) je potřeba rovněž cit (jde zejména o vlastnost pravé mozkové hemisféry, která se více rozvíjí u žen). Cit totiž pracuje na základě vnímání tlaků výše uvedených bodů časoprostoru a dokáže na základě součtu těchto dílčích tlaků přibližně určit, v kterém místě nekonečné řady vstupních dat (tj. nekonečného množství možných myšlených nabízených jednání) se nachází správná možnost (tj. nejlepší možné jednání vzniklé kombinací zřejmě nekonečného množství dílčích prvků nabízeného konečného množství jednání mou Filosofií rovnováhy), získáme-li tak za pomoci citu konečné množství možností nabízeného jednání (vstupních dat), můžeme opět zapojit rozum, resp. výše uvedený počítačový program mé Filosofie rovnováhy a pomocí něj vybrat z tohoto konečného množství nejsprávnější řešení (tedy nejlepší zkombinované jednání).

Popíši-li práci výše uvedeného programu mé Filosofie rovnováhy při hledání správného řešení (viz písmeno z) ve vztahu ke škůdcům 2.díl Chování dle Filosofie rovnováhy II. Knihy mé Filosofie rovnováhy), tak jsem vybíral z nekonečného množství možných kombinací chování za soustavného provádění testů (algoritmů) mé Filosofie rovnováhy za pomoci velké bolesti hlavy, kdy při správnějším řešení mně trochu či více přestala bolet hlava a při nalezení konečného řešení, které jsem uvedl ve své druhé knize mé Filosofie rovnováhy 09/05/2011 19:49:32 mne zcela přestala bolet hlava, takže jsem mohl usnout. Bez této bolesti hlavy, tj. citu bych nebyl schopen nalézt nejlepší možnost jednání (tj. správné řešení) ani za pomoci výše uvedeného počítačového programu mé Filosofie rovnováhy, tj. pouze rozumem.

Nyní se pokusím promítnout výše uvedené poznání z hlediska Racionální mystiky mé Filosofie rovnováhy. Podle mé Racionální mystiky jsem jediný člověk před smrtí a mé mozkové buňky ztělesňují všechny živé tvory našeho Vesmíru i neživou přírodu v našem Vesmíru, má strava pak přímo, popř. nepřímo způsobuje veškerou smrt v našem Vesmíru, resp. jej ztělesňujících mých mozkových buněk. Živé tvory našeho Vesmíru lze pak rozdělit na živé tvory, kteří mají pouze rozum (ztělesněné mozkovými buňkami mé levé mozkové hemisféry) a většinově pracují na základě svých zásad-algoritmů jejich počítačových programů (např. židé na základě Starého zákona, křesťané na základě celé Bible, muslimové na základě Koránu, ateisté např. na základě marxismu), a na živé tvory, kteří mají pouze cit (ztělesněné mozkovými buňkami mé pravé mozkové hemisféry) a většinově pracují na zásadě svého citu (jako zvířata). Jediný rozum pro mé citové mozkové buňky a jimi ztělesněné živé tvory našeho Vesmíru, tak představuje má Filosofie rovnováhy jako můj rozum a jediný cit pro mé rozumové mozkové buňky a jimi ztělesněné živé tvory našeho Vesmíru, tak představuje můj cit. V případě mé předčasné bezdětné smrti jako jediného člověka před smrtí by došlo k ztrátě rozumu představovaného mou Filosofií rovnováhy ve vztahu k výše uvedeným citovým živým tvorům, kteří by museli začínat od začátku výchovou nového člověka před smrtí od novorozeněte, a zároveň by došlo k ztrátě citu představovaným mým na základě mé Filosofie rovnováhy stále zdokonalujícím se citem u rozumových živých tvorů, kteří by také museli začínat od začátku výchovou nového člověka před smrtí od novorozeněte. Oba druhy živých tvorů by riskovaly, že novorozený člověk před smrtí bude mít horší rozum i cit jak mám já a tudíž, že v našem světě bude více smrti a bolesti, jak je nyní.

Jediné správné řešení z hlediska Racionální mystiky mé Filosofie rovnováhy tudíž je, abych měl dítě s mou partnerkou, kterému bych mohl předat znalost svého počítačového programu mé Filosofie rovnováhy, aby se náš svět nezhoršil, ale zlepšoval. To jest, aby dva lidé před smrtí, tj. já a mé dítě jako zdvojený představitel Boha v našem Vesmíru, tj. rozhodující o a způsobující přímo, popř. nepřímo veškerou smrt v našem Vesmíru způsobili svou stravou a jím způsobeným navazujícím naším jednáním méně smrti a bolesti, než by způsobilo mé dítě narozené zřejmě umělým oplozením po mé smrti bez mé výchovy založené na mé Filosofii rovnováhy. Základ tohoto mého počítačového programu mé Filosofie rovnováhy je sice jednoduchý, ale tento základ představuje vrcholek ledovce sahajícího hluboko pod hladinu. Jinými slovy správné použití mého počítačového programu mé Filosofie rovnováhy vyžaduje nejenom znalost tohoto základu, ale rovněž všech cca 800 stran obou knih mé Filosofie rovnováhy a jejích pramenů. Tedy zejména základy fyziky (zejména Speciální teorie relativity Alberta Einsteina a Newtonových pohybových zákonů), matematiky, historie, práva, chemie, biologie (zejména třídění živých tvorů), filosofie, náboženství, politických teorií, angličtiny, popř. některá slova hebrejštiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, italštiny-latiny, psychologie, ekonomie, základy chovatelství slepic a psů atd. Shrneme-li to, správné použití a osvojení mé Filosofie rovnováhy jako počítačového programu mým dítětem vyžaduje nejméně znalosti středoškolské úrovně, pravděpodobně na úrovni gymnázia. Má partnerka má základní vzdělání, já mám doktorské vysokoškolské vzdělání, tedy lze předpokládat, že naše dítě by mělo asi schopnosti středoškoláka, mnohem dokonaleji citově založeného po mé partnerce, u které převažuje naopak ode mne citové nad rozumovým jednáním, než jsem citově založený já. Naše dítě by tedy zřejmě mělo menší rozum, větší cit a zároveň větší vůdčí schopnosti, než mám já, a mohlo by tak prosadit uskutečnění mé Filosofie rovnováhy, zejména mého zákona o porážkové dani v naší společnosti. Osvojení výše uvedených gymnaziálních znalostí a mého počítačového programu mé Filosofie rovnováhy by zřejmě trvalo do 18 až 30 roku jeho věku v rámci mé výchovy a učení. Vzhledem k tomu, že mi je 38 let a měl bych dnes toto dítě, tak bych se měl dožít nejméně 56 až 68 let, abych mohl mému dítěti předat znalosti potřebné k použití mého počítačového programu mé Filosofie rovnováhy a mohl v klidu umřít a převtělit se do jeho rozumové či citové mozkové buňky či buněk (viz Racionální mystika mé Filosofie rovnováhy).

(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz)

---

quote:

---

Originally posted by Pepeeeee

Stydím se, že jsem ty hovadiny přečetl a předem varuji toho, kdo nad tím uvažuje, ať od toho upustí. Je to snůška neudržitelných keců, které vypotila chorá mysl, jejíž stav se zřejmě zhoršuje. I v pravé a nefalšované demokracii je někomu zakázáno mluvit; resp. ne doslova zakázáno, ale ostatním je silně doporučeno ho neposlouchat; přinejmenším doufám Dalibore, že žádné děti mít nebudeš.
Osobně nemám nic proti šílencům a bláznům, ti jsou alespon zajímaví, ale ty jsi prostý blb, a takový člověk nikoho nebaví.

---

quote:

---

Originally posted by Pepeeeee

Stydím se, že jsem ty hovadiny přečetl a předem varuji toho, kdo nad tím uvažuje, ať od toho upustí. Je to snůška neudržitelných keců, které vypotila chorá mysl, jejíž stav se zřejmě zhoršuje. I v pravé a nefalšované demokracii je někomu zakázáno mluvit; resp. ne doslova zakázáno, ale ostatním je silně doporučeno ho neposlouchat; přinejmenším doufám Dalibore, že žádné děti mít nebudeš.
Osobně nemám nic proti šílencům a bláznům, ti jsou alespon zajímaví, ale ty jsi prostý blb, a takový člověk nikoho nebaví.

---

quote:

---

není to blbé ani šílené, je to starobylé a filosofické, je to prostě a jasně exaktně vědecky pojatý filosofický subjektivní idealismus. Se subjektivní idealismem sice můžeš nesouhlasit, ale jsi-li vědecky založený filosof, což mi v tvém případě není jasné (zda-li nejsi spíše náboženský fundamentalista), vždy ho musíš brát v potaz a učinit ho předmětem svých úvah.

---

quote:

---

Originally posted by Pepeeeee

Dalibore,

quote:

---

není to blbé ani šílené, je to starobylé a filosofické, je to prostě a jasně exaktně vědecky pojatý filosofický subjektivní idealismus. Se subjektivní idealismem sice můžeš nesouhlasit, ale jsi-li vědecky založený filosof, což mi v tvém případě není jasné (zda-li nejsi spíše náboženský fundamentalista), vždy ho musíš brát v potaz a učinit ho předmětem svých úvah.

---

přijde mi, že tvoje znalosti subjektivního idealismu jsou omezeny jen na wikipedii. Zdá se mi totiž, že jsi ho dost dobře nepochopil.
Tvoje rozdělení mozku na levou a pravou hemisféru, kde jedna zahrnuje dravce, druhá býložravce je absurdní; totéž myšlenka, že jeden neuron odpovídá jednomu živočichu. A co víc, ty každému neoronu přisoudíš vlastní program, kterým se mají řídit. Dalé nechápu, s kým chceš mít dítě, jsou-li všechny živé organismy v tvé mysli (nepostřehnul jsem u tebe ani náznak toho, že by jsi odvrhl solipsismus, naopak). Tvoje ne-teorie "vědecky pojatého subjektivního idealismu" vůbec nedává smysl, stejně jako celá Filosofie hovnováhy, pardon, rovnováhy. Připadá mi, že sis jednou sedl k počítači a vzal veškeré složitosti, které tě v danou chvíli napadly, konkrétně Bibli, vakuum, fotony atd. atd., a až pak hledal cestu jak to násilně slepit dohromady. Nějakým způsobem to samozřejmě vyšlo, ale během toho si se dopustil mnoha chyb, když se kdosi podívá na jednotlivosti a přimhouří obě oči, může ten tvůj výplod přejít jen mávnutím ruky a bez nadávek, ale pokud začne jednotlivosti dávat dohromady, těžko se udrží v klidu.
Tvoje dlouholeté snažení nepokládám za hodno jakéhokoli čtenáře a slovo "filosofie" v tvé slovní zásobě zřejmě postrádá význam.
Také nechápu, kde bereš tu drzost připisovat té ubohosti atribut vědeckosti, jediným tvým pokusem je, pokud vím, "ráj" na tvé zahradě, který dokázal, že pes ani člověk bez masa nevydrží. To pro tebe byla evidentně ohromná rána, kterou ses pokusil zalepit tím, že všichni dravci mají být přivedeni téměř k smrti hladem, aby si pak uvědomili, že zabíjet je špatné. Např. lev tedy půjde do stáda zeber a tam požádá o jednu jejich zdechlinu. Zebry, protože znají důkladně Filosofii rovnováhy, mu nějaký uhynulý kus darují, neboť vědí, že jakákoli smrt je špatná. Tohle už ani není srandovní...
Kdysi jsi napsal, že se domníváš, že jsi (minimálně porážkovou daní) předběhl svou dobu. Podle mě ses jen zaběhl a nyní jsi ve slepé uličce. Možná by ses mohl otočit a běžet zpět, ale to ti připadá hloupé.

mareq,
nemám nic proti filosofii v praxi, ale zde se o žádnou filosofii nejedná. Jeden blb neměl co na práci a život mu přišel chudý a zbytečný, tak si umanul stát se slavným. Vystudoval práva a je věřící, proč by tedy nezačal fušovat do filosofie, tam je cesta slávy nejschůdnější. Problém je v tom, že filosofii musíš studovat, aby si jí mohl dělat na úrovni. Vytvořit systém na "zelené louce" a ještě k tomu cíleně takový, který tu ještě nebyl, je nefilosofické. Filosofovi by mělo jít především o pravdu a ne o slávu. Čili sám by měl zamítnout evidentní blud, i když ho ještě nikdo nevyslovil. Zkrátka již dříve a někým jiným vyslovená pravda má nutně přednost před novým klamem.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
Proto jsem podle Filosofie rovnováhy (jmenovitě podle jejího jediného dogmatu, že Všichni živí tvorové chtějí žít ve skutečnosti ve světě, kde by se všichni měli rádi, proto je každý povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti. Vše ostatní jsou pouhé mé spekulace, to platí o celé mé Filosofii rovnováhy.) povinen dát svému psu a sám sníst ihned maso ze stářím chcíplé slepice od jedné mé klientky, kterou mám ve svém mrazáku, které jsem v mém případě vyvařil ve dvou vodách, aby Vám jako dravcům předmětně řečeno zebry měly co dát, tedy, aby byly k mání uhynulé kusy za účelem nasycení dravců, např. lvů apod.

(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

---

quote:

---

Originally posted by jrf

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
Proto jsem podle Filosofie rovnováhy (jmenovitě podle jejího jediného dogmatu, že Všichni živí tvorové chtějí žít ve skutečnosti ve světě, kde by se všichni měli rádi, proto je každý povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti. Vše ostatní jsou pouhé mé spekulace, to platí o celé mé Filosofii rovnováhy.) povinen dát svému psu a sám sníst ihned maso ze stářím chcíplé slepice od jedné mé klientky, kterou mám ve svém mrazáku, které jsem v mém případě vyvařil ve dvou vodách, aby Vám jako dravcům předmětně řečeno zebry měly co dát, tedy, aby byly k mání uhynulé kusy za účelem nasycení dravců, např. lvů apod.

(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

---

Dalibore, tvůj příspěvek byl velmi inspirativní, přinutil mě asi na minutu se zamyslet, jestli máš v mrazáku tu slepici, nebo svou klientku.

---

quote:

---

Co se týká mého filosofického vzdělání, opírá se o středoškolskou výuku filosofie na výběrovém matematickém gymnáziu na tř. kpt. Jaroše v Brně, mé samostudium zejména knihy Malé dějiny filosofie od Hanse Joachima Storiga vydané v českém katolickém nakladatelství ZVON a dalších méně důležitých pramenů, vzdělání ohledně právní filosofie v magisterském a doktorandském postgraduálním studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy

---

quote:

---

Děkuji mé druhé matce Marii Grůzové za podnětné rady při napsání tohoto článku.
Literatura: Sídlo emocí, http://www.gymfry.cz/zmp0506/stara/ZMP/stranka1.html

---

quote:

---

1m ... určitá jednotka (např. jeden metr)
01 … jednotková nula
0,1 … žádná, jedna neurčitá jednotka
?1… jednotkové nekonečno
1? … dokonalá jednotka vzhledem k 1m
?? …dokonalé nekonečno vzhledem k ?m
?m … určité nekonečno (např. nekonečně metrů)

---

quote:

---

A odvození výsledku 1=0 z konečného čísla 1m
1m=01x?1
1m-01=01x?1-1m/?1 … nalevo jsem odečetl 01, napravo jsem odečetl shodné 1m/?1
1m=(1mx?1-1m)/?1 … napravo jsem dosadil 1m za 01x?1 a učinil převod na společný jmenovatel ?1
1m=1mx(?1-1)/ ?1 … 1m jsem vytkl před závorku
1mx?1=1mx(?1-1) … levou i pravou stranu rovnice jsem vynásobil ?1
?1=?1-1 … levou i pravou stranu rovnice jsem vydělil 1m
0=-1 … od levé i pravé strany rovnice jsem odečetl ?1
1=0 … výsledek jsem získal přičtením 1 k levé i pravé straně rovnice

---

quote:

---

B odvození výsledku 1=0 z nekonečného čísla ?m
?m=1?x??
?m-1?=1?x??-?m/?? … nalevo jsem odečetl 1?, napravo jsem odečetl shodné ?m/??
?m=(?mx??-?m)/?? … napravo jsem dosadil ?m za 1?x?? a převedl na společný jmenovatel ??
?m=?m(??-1)/?? … ?m jsem vytkl před závorku
1=(??-1)/ ?? … levou i pravou stranu rovnice jsem vydělil ?m
1x??=??-1 … levou i pravou stranu rovnice jsem vynásobil ??
??=??-1 … na pravé straně jsem provedl násobení
0=-1 … od levé i pravé strany rovnice jsem odečetl ??
1=0 … výsledek jsem získal přičtením 1 k levé i pravé straně rovnice

---

quote:

---

Originally posted by Pepeeeee

Dalibore,

quote:

---

Co se týká mého filosofického vzdělání, opírá se o středoškolskou výuku filosofie na výběrovém matematickém gymnáziu na tř. kpt. Jaroše v Brně, mé samostudium zejména knihy Malé dějiny filosofie od Hanse Joachima Storiga vydané v českém katolickém nakladatelství ZVON a dalších méně důležitých pramenů, vzdělání ohledně právní filosofie v magisterském a doktorandském postgraduálním studiu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy

---

To je ale dost málo. Tvůj ne-systém se vyjadřuje úplně ke všemu a na vše má odpověď, ale tvoje vzdělání je nedostačující. Kde bereš tu drzost psát o matematice, fyzice, biologii a především filosofii? Przníš vědní obory a navíc se v ledasčems pokládáš za specialistu. Fyzik nebo matematik by s tebou měl problémy, protože ty sis vytvořil svojí terminologii, které nikdo nerozumí. Co víc, i kdyby matematik pochopil tvou terminologii, tak ty jsi schopen v jednom článku splácat dohromady matiku, fyziku, biologii, teologii a filosofii; v něčem takovém se specialista jen těžko vyzná (nechápej to jako poklonu tvé inteligenci, naopak, chorou mysl pochopí jen stejná mysl a i o tom se dá pochybovat). Nikdo tě zřejmě nepochopí a ani pochopit nemůže, protože základem tvé ne-teorie je právě nepochopitelnost, která se jen plebsu může jevit jako odbornost.
Vezmi si někdy do ruky nějakou knihu, nalistuj si na konci literaturu, ze které autor čerpal, a porovnej to se svým Störigem a několika články z wikipedie (ještě k tomu české). Smozřejmě neexistuje pevná hranice počtu knih, za kterou už můžeš tvořit vlastní systém, ale jak můžeš psát o logice, jazyku, subjektivním idealismu, matematice, když jsi o tom nic pořádného nečetl?!
Psal jsi, abych důkladně prostudoval tvou Filosofii rovnováhy a až pak soudil. To mi připomíná argument obchodníka, abych si koupil některý jeho výrobek a až poté kritizoval. Problém je v tom, že když si ho koupím, on už bude mít moje peníze a jakákoli kritika mu bude volná. Troufám si říci, že tvou Filosofii rovnováhy nikdo nikdy nepřečetl celou (samozřejmě mimo tebe) a ono je to tak lepší, protože některé věci se nemají ani zkoušet.
Přesto jsem zabrouzdal na tvém webu a podíval se na některé články, kterým si myslím, že rozumím. Jedná se o logiku (http://filosofierovnovahy.sweb.cz/index.html), subjektivismus (http://filosofierovnovahy.sweb.cz/Ikniha/5strana.html#S4) a matematiku (http://filosofierovnovahy.sweb.cz/Ikniha/5strana.html#V2).

Už samotný nadpis "O SPRÁVNÉM MYŠLENÍ(LOGIKA)" je chybný. Moderní filosofie se snaží logiku odpoutat od psychologického pojetí. Tuším, že Aristotelés definoval logiku jak nauku o správném úsudku, ale není logika jako logika. Dnešní moderní (formální) logika nastolená Fregem, Russellem, Tarskim a dalšími je komplikovaná věda, jejíž hlavním úkolem by mělo být vyřešit nedokonalosti přirozeného jazyka a "axiomatizovat" jej. Logika je zkrátka formální jazyk, který se snaží jasně oddělit tvrzení "pravdivá" od těch "nepravdivých". Nenech se klamat tím, že v běžném jazyce se používá slovo "logika" jako "správné usuzování" (dedukci). O tom ti snad poví víc Miloslav, samozvaný logik a analytik, nikoli filosof!
V článku o logice a jazyce sis pak vytvořil svou terminologii (protiděj, spoluděj atd.), čímž jsi to celé hodil do mlhy, ve které se ani prase nevyzná. Problému jazyka jsi se ale vůbec nedotkl, protože netušíš, jaké problémy analytická filosofie řeší. Takhle to vypadá, když někdo přečte článek na wikipedii, několik odstavců v jedné knize a pustí se do řešení problému.

Dále článek o subjektivním idealismu. Dovolím si hned z úvodu ocitovat poslední 2 řádky na dané téma, zjistíme tak, z jakých zdrojů jsi čerpal informace o něčem tak složitém a komplikovaném, jako je subjektivismus.

quote:

---

Děkuji mé druhé matce Marii Grůzové za podnětné rady při napsání tohoto článku.
Literatura: Sídlo emocí, http://www.gymfry.cz/zmp0506/stara/ZMP/stranka1.html

---

Jinak se mi zdá, že nerozlišuješ mezi subjektem a objektem. Psal jsi, že pokud skutečný člověk zemře, "převtělí" se jako neuron do mozku jiného člověka, např. do mozku svého syna. Takže lidský život je časově nekonečný, jen prochází několika stádii? Kde jsou lidé, kteří ještě nebyli zplozeni? Co když někdo nemá potomka, a všichni příbuzní jsou mrtví, do čího mozku se pak převtělí? Subjektivní idealismus tvrdí, že celý svět kolem mně, je jen produktem mého myšlení, v žádném případě neříká, že okolní svět je můj mozek. V tom je velký rozdíl. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by někdo připisoval jedné své mozkové buňce jednoho živočicha, to je totiž myšlenka neudržitelná. Kdo pak reprezentuje věci, kdo přírodní zákony? Odumře-li ti v mozku buňka, zemře i živočich neuronem reprezentovaný? Má tvůj mozek schopnost paměti, řeči a smyslového vnímání, když každý neuron je živočich?
Např. solipsismus, tak jak ho znám já, tvrdí, že jediné co existuje jsem Já (moje mysl, ne mozek) a vše ostatní je jen jeho produktem. Vše může být jako sen. Ve snu také můžeš jezdit na kole a neuvědomovat si, že sníš. Něco podobného, ale o něco komplikovanějšího může být "realita", ostatní lidé jsou pro solipsistu jen části jeho samého. Jeho Já mu tedy vytvořilo svět i s přáteli, kde jeho druhé já (podobné tomu ve snu, ale zásadně ne totožné s Já) klidně žije, pracuje, plodí děti atd. atd.
Dále píšeš, že muži mají spíše rozumové (analytické) mozkové buňky a ženy převážně citové. To ti poradila tvá druhá matka, že? To je opět něco tak nedokazatelného a absurdního, že se o tom nedá pořádně mluvit (někde jsi psal o Wittgensteinovi, jeho filosofii ale určitě neznáš,protože pak bys něco jako Filosofii rovnováhy nikdy nesepsal; jinde jsi psal o Russellovi a Whiteheadovi, jejich myšlenky také zřejmě neznáš, jen se oháníš autoritami, aby tvá ne-teorie získala lesk). Ono totiž něco jako citové buňky neexistuje!

Poslední článek nese název "Výpočty s nulami a nekonečny". Jediná matematická nula jsi tu podle mě ty. Jako všude jinde, i zde sis vytvořil svou matematiku se svou terminologií.

quote:

---

1m ... určitá jednotka (např. jeden metr)
01 … jednotková nula
0,1 … žádná, jedna neurčitá jednotka
?1… jednotkové nekonečno
1? … dokonalá jednotka vzhledem k 1m
?? …dokonalé nekonečno vzhledem k ?m
?m … určité nekonečno (např. nekonečně metrů)

---

,což následně korunuješ "výpočtem"

quote:

---

A odvození výsledku 1=0 z konečného čísla 1m
1m=01x?1
1m-01=01x?1-1m/?1 … nalevo jsem odečetl 01, napravo jsem odečetl shodné 1m/?1
1m=(1mx?1-1m)/?1 … napravo jsem dosadil 1m za 01x?1 a učinil převod na společný jmenovatel ?1
1m=1mx(?1-1)/ ?1 … 1m jsem vytkl před závorku
1mx?1=1mx(?1-1) … levou i pravou stranu rovnice jsem vynásobil ?1
?1=?1-1 … levou i pravou stranu rovnice jsem vydělil 1m
0=-1 … od levé i pravé strany rovnice jsem odečetl ?1
1=0 … výsledek jsem získal přičtením 1 k levé i pravé straně rovnice

---

quote:

---

B odvození výsledku 1=0 z nekonečného čísla ?m
?m=1?x??
?m-1?=1?x??-?m/?? … nalevo jsem odečetl 1?, napravo jsem odečetl shodné ?m/??
?m=(?mx??-?m)/?? … napravo jsem dosadil ?m za 1?x?? a převedl na společný jmenovatel ??
?m=?m(??-1)/?? … ?m jsem vytkl před závorku
1=(??-1)/ ?? … levou i pravou stranu rovnice jsem vydělil ?m
1x??=??-1 … levou i pravou stranu rovnice jsem vynásobil ??
??=??-1 … na pravé straně jsem provedl násobení
0=-1 … od levé i pravé strany rovnice jsem odečetl ??
1=0 … výsledek jsem získal přičtením 1 k levé i pravé straně rovnice

---

Jednou jsem slyšel, že stejně jako neexistuje chybné počítání, protože to chybné počítání už vlastně žádné počítání není, stejně tak neexistuje "špatná" nebo jiná matematika. Upozorňuji, že tohle není matematika a to, o co se zde pokoušíš nedává smysl. Znásilnil jsi královnu všech věd (matematiku) a pak jsi ji pohodil jako děvku do tmy (své terminologie), aby ji nikdo neviděl (nepochopil).

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

[2.5. O SPRÁVNÉM MYŠLENÍ (LOGIKA)

Úvod

Myšlení jako cesta pravého poznání

je vždy ve svém ději dobré nebo zlé

v podobě spolu- či proti- vznikového děje,

správně však v rovnovážném uskupení.

Způsob nevyváženého myšlení

nám vždy buď naše mysl odhalí

nebo hmotné jednoduché děje,

postupujeme-li dále smyslově.

Závěry jednoduchého děje

v složité mysl proměňuje,

cestou je pak myšlenková složitost,

která je v hmotě jako jednoduchost.

Myšlení však na druhou stranu

nevymyslí jednoduché děje,

nýbrž jen složitost uchopuje,

jíž jednoduchost je vzdálenou.

A/ nadspoluděje mysli:

1. soudy

1.1 kladný soud- spoluděj nebo protiprotiděj

1.2 záporný soud- protiděj nebo protispoluděj

1.3 obecné a částečné a jedinečné soudy- nadděj a podděj

1.4 soudy, které vypovídají, co je- výkonný děj

1.5 soudy, které vypovídají, že něco nutně je - vznikového nadděje výkonný děj

1.6 soudy, které vypovídají pouhou možnost- vznikového podděje výkonný děj

2. úsudky

2.1 sylogismus- poddějového nadspoluděje podděj (předpoklady- podděj a nadspoluděj, závěr- podděj)

3. důkazy

3.1 zásada sporu (totéž nemůže zároveň a v témže ohledu být a nebýt)- spoluděj a protiděj

3.2 zásada identity (A=A)- shodného děje složeného ze shodných poddějů

3.3 zásada vyloučeného třetího (mezi bytím a nebytím téže výslovné věcné souvislosti není nic třetího)-

spolu- a proti- děj

3.4 zásada dostatečného důvodu- vznikových poddějů určitého děje

4. nesprávné myšlení - protiděj

B/ podděje smyslů a nadděje mysli

1. úsudek indukcí (faktická platnost věty pro pod ní spadající případy)- podspoluprotiděje vznikový nadspoluděj

2. úsudek dedukcí (odvozování zvláštního z obecného)- vznikového nadspoluděje podděj

C/ shrnutí naddějů mysli

spolu-, proti-, nad-, stejno-, pod-, vznikový, výkonný, zánikový děj

Filosofie jazyka

Filosofická škola novopozitivismu vidí hlavní úlohu filosofie ve vypracování jazyka, který by sjednocoval veškeré vědní obory, a to jak věd přírodních, tak věd společenských. Podle mého názoru jsem naleznul tento jazyk v rámci tzv. dějové analýzy filosofie rovnováhy.

Tento jazyk vychází z původu jazyka, tedy z jeho historických kořenů a vrací se takto k dávno zapomenutým pojmům, které jsou významovými prapředky dnešních slov.

Jsou to slova obecná, tedy slova, kterých je pouze několik, stejně jako naši předkové neměli rozsáhlou slovní zásobu a vystačili s několika málo slovy pro popis celé dějové skutečnosti. Redukujeme-li tato slova na obecný význam, zjistíme, že i když je jich 11, tak v podstatě znamenají pouze tři resp. jeden pojem.

Pomocí tohoto nejobecnějšího jazyka, nazvěme jej dějový jazyk a následné dějové analýzy jsem pak analyzoval vědní obory společenských a přírodních věd, což mi umožnilo nalézt zajímavé vertikální, tedy v rámci obecných a speciálních vědních oborů, i horizontální, tedy v rámci jednoho vědního oboru, souvislosti, co se týká původu slov ale i skutečností, které označují.

Horizontálními souvislostmi mám na mysli souvislosti v rámci dané vědní disciplíny, zdánlivě těžko souvisejících pojmů. Vertikálními souvislostmi mám na mysli zdánlivě nesouvisející souvislosti pojmů z různých vědních oborů.

Zvolené slovní pojmy jsou obecné, tudíž zahrnují velký počet dílčích slov a skutečností. Toto pojmosloví tak stojí v základě jednodušších slov a skutečností, avšak vzhledem k obecnosti pojmů jde o pojmové chápání světa, které je zdánlivě jednodušší, než pojmové chápání světa vybudované na speciálních vědních oborech.

Podle filosofie rovnováhy jazyka byly původně všechny skutečnosti označovány jedním slovem, pro které jsem na základě obecných filosofických poznatků zvolil pojem děj. Tento děj lze pak rozlišit na základě základních logických vazeb tak, jak to zřejmě udělali naši předkové v době vzniku jazyka na celkový a jedno, spolu a proti, nad, pod a stejno, vznikový, výkonný a zánikový děj.

To znamená veškeré bytí se děje, tj. veškerou skutečnost lze chápat jako proces, který lze pomocí rozumu rozčlenit na procesy, které se vyznačují určitými vlastnostmi, plynoucí z jejich vztahu k ostatním procesům v rámci skutečnosti. Příkladem děje je jak soustava atomu, chemický prvek či látka jakož i soudní proces. Bytí resp. skutečnost se děje jako skládání a rozklad, tedy jako spolu- a proti- děj, spoluděj tak představuje (i dílčí) celek děje resp. proces v rámci procesu skutečnosti složený z jiných procesů, protiděj naopak představuje opačný proces, kdy dochází k rozkladu resp. ničení složeného (i dílčího) celku procesů na dílčí celky procesů. Příkladem spoluděje je tvoření, skládání, atom, stát, příkladem protiděje je ničení, rozklad, choroba, výbuch apod. Skládání a rozklad je v rovnováze, tedy jde o skládání a rozkladu nadřazený nadděj. Příkladem nadděje protiděje výbuchu a spoluděje vzniku hvězdy je vesmír, zrození a smrti je živý tvor apod. Z povahy Bytí jako děje plyne, že jej lze rozdělit na vývojové stupně vznikového, výkonného a zánikového děje, což plyne ze zákona příčiny a následku, každý proces skutečnosti lze tak rozlišit rozumem na příčiny resp. vznik, průběh tj. výkon a následek tj. zánik, který je zároveň příčinou vznikem jiného procesu skutečnosti. Příkladem vznikového děje automobilové nehody je zvýšená rychlost, kluzká vozovka, protijedoucí vozidlo, alkohol za volantem, příkladem výkonu tohoto děje je smyk, nezvládnutí řízení, přejetí do opačného jízdního pruhu, příkladem zániku tohoto děje je srážka vozidel, způsobení věcné škody na vozidlech apod. a způsobení škody na zdraví příp. smrti přepravovaných osob. Z povahy děje jako spolu- a proti- děje plyne rozlišení na celkový a jednotkový děj, tedy celou skutečnost jako proces čili celkový děj a nejmenší proces v rámci skutečnosti jako jednotkový děj. Příkladem celkového děje je jsoucno a nejsoucno dohromady, Vesmír a v mém podání rovněž Bůh, příkladem jednotkového děje byl atom, pak to může být proton a elektron, v mém podání je jednotkový děj fiktivním procesem v rámci skutečnosti, neboť každý děj je dále dělitelný. S tímto bezprostředně souvisí rozlišení skutečnosti na nad-, stejný a pod- děj, nadděj je složený proces v rámci skutečnosti, který v sobě zahrnuje dílčí procesy podděje, proces skutečnosti shodný s jiným procesem skutečnosti je stejnoděj. Příkladem nadděje je atom, podděje pak elektron, proton apod., dále nadděje soudní proces a podděje činnost soudce v tomto procesu, příkladem stejnoděje může být jiný elektron a proton nebo atom stejného prvku ve stejném stavu. Celkový, jedno-, spolu-, proti-, nad-, stejno-, pod-, vznikový, výkonný a zánikový děj ztělesňuje dle filosofie rovnováhy každou existující skutečnost.

Vznikový, výkonný a zánikový děj jsou pojmy zvolené pro shodný obsah písmen v kořeni slova, jsou jimi písmena „N“ a „K“, což jsou písmena velice podobná těm, která se vyskytují v kořeni slov „něco“ a „nic“. Tyto pojmy jsem zformuloval původně v anglickém jazyce jako „formation“, což znamená vznik či tvoření, „performance“, což znamená výkon a „termination“, což znamená skončení, jejichž kořen je též složen ze stejných písmen „R“ a „M“.

Těchto pojmů je 11, ale jedná se o pojmy, které jsou vůči sobě ve vztahu pojmu obecného a zvláštního. Pojmy dějové analýzy jako pod, zánikový, stejno lze podle situace nahradit pojmem protiděj a pojmy jako vznikový, nad, stejno, výkonný lze nahradit pojmem spoluděj. Lze tak hovořit o omezené pojmové analýze.

Protiděj značí rozklad nebo ničení a v podstatě zahrnují slova jako podděj, tedy rozdělení na část a záníkový děj, tedy zánik určitého děje, může zahrnovat stejnoděj, je-li protidějem. Dále jde o spoluděj nebo-li skládání či tvoření, který v podstatě zahrnuje nadděj, tedy složení ve vyšší celek, a vznikový a výkonný děj, tedy zahájení a pokračování skládání určitého děje, a může zahrnovat stejnoděj, je-li spoludějem.

Nyní uvedu několik příkladů dějové analýzy:

Příklad č.1

Matematika:

a.) protiděj

odečítání, dělení, odmocňování

b.) spoluděj

sčítání, násobení, umocňování

Horizontální souvislost: ve všech případech ad.a) jde o zmenšování čísel, tedy operace, které v historii vznikaly postupně s rostoucí znalostí větších čísel. Opačně je ad.b).

Vertikální souvislost: Během války dochází k ničení majetku, válka tak představuje investici finančních prostředků určenou k ničení života, zdraví a majetku občanů, odečítaní, resp. zmenšování společenských hodnot ad.a) Opačně ad.b) u oboustranně výhodného obchodu.

Příklad č.2

a) 1+1=2

b) 2-1=1

Horizontální souvislost: z výše uvedeného vidíme, že opačný (inverzní) děj může být považován jednou za spoluděj ad.a) a podruhé za protiděj ad.b)

Vertikální souvislost: Rozkladný protiděj ad.b) a skladebný spoluděj ad.a) v našem světě tvoří koloběh.

Dále budou následovat příklady rozboru textu z pohledu celkové a omezené dějové analýzy.

Příklad č.3

a) celková dějová analýza

Filosofie (spoluděj) rovnováhy (nadděj) je (spoluděj) postavena (vznikový děj) na (nadděj) několika (spoluděj) základních (nadpodděj) axiomech (nadděj), tedy (stejnoděj) základních (nadpodděj) předpokladech (vznikový děj).

b) omezená dějová analýza

Filosofie (spoluděj) rovnováhy (spoluprotiděj) je (spoluděj) postavena (spoluděj) na (spoluděj) několika (spoluděj) základních (spoluprotiděj) axiomech (spoluděj), tedy (spoluděj) základních (spoluprotiděj) předpokladech (spoluděj).

Vedle příkladů z filosofie lze pro příklad dějového pojmosloví a následnou dějovou analýzu použít rovněž pojmy z oboru exaktních věd, konkrétně fyziky.

Příklad č.4

a) celková dějová analýza

Kinetická (spoluprotiděj) teorie (vznikový děj) látek (spoluděj) je teorie (vznikový děj), která (podděj) objasňuje (vznikový děj) strukturu (spoluděj) a vlastnosti (podděj) látek (spoluděj) pohybem (spoluprotiděj) a (spoluděj) vzájemným (spoluděj) působením (výkonný děj) atomů (jednoděj, resp. spoluděj), molekul (spoluděj) a iontů (proti nebo spoluděj), z (podděj) nichž (spoluděj) se (spoluděj) látky (spoluděj) skládají (spoluděj).

b) omezená dějová analýza

Kinetická (protispoluděj) teorie (spoluděj) je (spoluděj) teorie (spoluděj), která (spoluděj) obsahuje (spoluděj) strukturu (spoluděj) a vlastnosti (spoluděj) látek (spoluděj) pohybem (protispoluděj) a vzájemným (spoluděj) působením (spolu nebo proti děj) atomů (spoluděj) molekul (spoluděj) a iontů (spolu nebo proti děj), z (protiděj) nichž (spoluděj) se (spoluděj) látky (spoluděj) skládají (spoluděj).

k) Má filosofie a metafyzika pojmového jazyka

Z více či méně dokonalého modelu tohoto světa obsaženém v naší duši, resp. mozku tvořeného subjektivními smyslovými, pojmovými a citový obrazy dějů, osob, věcí apod., lze podle mého názoru zkonstruovat pojmový jazyk na základě následujících základních obecných pojmů. To jest stejnost, úplná různost, podobnost (čili částečná různost a částečná stejnost) a souhrnný pojem. Takto si osvojuje jazyk rovněž malé dítě, které se učí jednotlivá slova, má tedy poznat, nejdříve co je to (za pojem), s tím souvisí jeho poznání, co to není (za pojem) a zároveň co všechno lze pod určitý pojem podřadit a co již pod tento pojem podřadit nelze, i když jde o podobný jev. Tyto pojmy lze vyjádřit následujícími rovnicemi

1.) a?b

jde o úplně různé pojmy a a b dějů, věcí, osob apod.,

např. pes a stůl

2.) a, a+c (a zároveň c je zanedbatelné vzhledem k a)

jde o stejné dva pojmy a a zanedbatelný pojem c dějů, věcí, osob apod.,

např. stejný pojem jezevčík pro dva psy určitého druhu

3.) a, a+c (a zároveň c není zanedbatelné vzhledem k a)

jde o dva podobné pojmy a a a+c a nezanedbatelný pojem c dějů, věcí, osob apod.,

např. dva podobné psi různého druhu jako vlčák a jezevčík

4.) a+b

jde o souhrnný pojem dvou různých pojmů a, b

např. souhrnný pojem zahrnující pouze pojmy pes a stůl

Přijmeme-li hmotný svět jako skutečnost, která se odráží v naší duši, resp. mozku jako více či méně dokonalý obraz světa, pak je možné říci, že hmotný svět je určen pohybem všech mikročástic, v konečném důsledku o nulové hmotnosti jako bodů časoprostoru. Hmota podle mého názoru představuje nekonečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a nenulové rychlosti menší než rychlost světla c, světlo, resp. elektromagnetické vlnění v našem Vesmíru představuje zřejmě konečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a rychlosti světla c, absolutní vakuum pak představuje nekonečný počet bodů časoprostoru o nulové hmotnosti a nulové rychlosti. Každý děj, osobu, věc apod. jako celek lze pak charakterizovat fyzikálním vztahem pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v je vektor rychlosti, a zároveň hodnota vektoru p je dána součtem hybností je tvořících částí (tj. hybností člověka např. součtem hybností částí těla, orgánů, živých buněk, atomů atd.), v konečném důsledku jde o hybnost p=p1+ p2+p3+ .........+p?, což je hybnost je tvořících všech bodů časoprostoru.

Z výše uvedeného pohledu jsou dílčí vlastnosti každého děje, věci, osoby apod. zcela dány počtem, hmotností, rychlostí a uspořádáním (organizací, např. v rámci atomů, živých buněk, orgánů apod.) je tvořících bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti. Protože dle Heisenbergových principů neurčitosti nelze přesně určit polohu a hybnost určité mikročástice, neboť jde do určité míry pravděpodobnosti o náhodu, lze říci, že rovněž vznik pojmů charakterizujících veškeré vlastnosti každého děje, věci, osoby apod. dle vztahů hmotnosti, rychlosti, počtu a uspořádání je tvořících bodů časoprostoru je do určité míry pravděpodobností věcí náhody. Touto náhodou podléhající zákonu pravděpodobnosti lze odůvodnit různost avšak zároveň i podobu všech jazyků, bez ohledu na to vznikají-li izolovaně nebo jsou-li v intenzivním vztahu. Přičemž intenzivní vztah jazyků v dnešní době mohutného rozvoje komunikačních prostředků přispívá při vzniku nových pojmů k vyrovnávání slovní zásoby a zároveň se tak často děje přejímáním cizích slov do vlastního jazyka a dochází tak ke kosmopolizaci těchto různých jazyků.

Přičemž tyto pojmy vzniklé ve skutečnosti jako popis vztahů hmotnosti, rychlosti, počtu a uspořádání mikročástic určitého existujícího děje, věci, osoby apod. mohou být následně použity jak pro popis existujících skutečností tak i přeneseně pro popis pouze myšlených jevů jako prostředku odhalení skutečnosti či jako prostředku vytvoření modelu čistě fiktivního světa.

Překročit fenomén pojmového jazyka v lidském myšlení je dle mého názoru možné pouze matematickým popisem každého pojmu děje, věci, osoby apod. pomocí hodnot a matematických vztahů zobrazujících danou skutečnost pomocí počtu, hmotnosti, rychlosti a uspořádání (organizací, např. v rámci atomů, živých buněk, orgánů apod.) ji tvořících bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti. Na základě shora uvedených vztahů lze přepsat shora uvedené pojmové rovnice stejnosti, úplné různosti, podobnosti (čili částečná různost a částečná stejnost) a souhrnných pojmů s použitím výše uvedeného vzorce pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v vektor rychlosti, následovně:

ad.1) m1v1?m2v2 pro různost

ad.2.) m1v1, m1v1+m3v3 (a zároveň m3v3 je zanedbatelné vzhledem k m1v1) pro stejnost

ad.3) m1v1, m1v1+m3v3 (a zároveň m3v3 není zanedbatelné vzhledem k m1v1) pro podobnost

ad. 4) m1v1+m2v2 pro souhrnný pojem

Srovnáme-li shora uvedenou filosofii jazyka s filosofií jazyka Aristotela, lze říci, že v případě hmotnosti jde o látku a v případě rychlosti a zejména jejího směru jde o formu, v případě písmene a=m1v1 jde o esenci, tedy bytnost, jsoucno zobrazované v daném pojmu, v případě a+c=m1v1+m3v3(a zároveň m3v3 je zanedbatelné vzhledem k m1v1) jde o jednotlivinu, případek, akcident a v případě a+b=m1v1+m2v2, jde-li o nejobecnější souhrnný pojem všech esencí, jde o celou bytnost, jsoucno dle pojetí Aristotela.

Chápeme-li Boha jako čistou formu bez látky, resp. prvního hybatele, pak je nutné rozdělit skutečnost na čistě kinetickou energii bez obsahu hmoty jako je tomu v případě světla, resp. elektromagnetického vlnění, jehož energie je dle Einsteinovi Speciální teorie relativity tvořena pouze kinetickou energií, které pak představuje tuto čistou formu, prvního hybatele, tj. Boha, a dále na látku bez formy, čistě potencionální energii, která již nemůže být přeměněna na kinetickou energii. V tomto případě půjde o absolutní vakuum, tedy nehybné body časoprostoru o nulové hmotnosti a rychlosti, které nemají tudíž žádnou kinetickou energii. Kinetická energie ať již v podobě čisté kinetické energie čili světla nebo v podobě potenciální (kinetické) energie, tedy v podobě jiného druhu energie přeměnitelné na kinetickou energii je pak věčná dle zákona zachování energie.

Vznik světa si lze poté představit jako srážku světla, resp. elektromagnetického vlnění s absolutním vakuem, přičemž bodům časoprostoru o nulové rychlosti a nulové hmotnosti, které tvoří toto absolutní vakuum, by byla tímto světlem, resp. elektromagnetickým vlněním udělena nenulová rychlost maximálně pak rychlost světla.

* Toto pojetí vzniku Vesmíru odpovídá biblickému aktu Božího stvoření nebe a Země z ničeho, odpovídá rovněž aristotelovské teologii a zároveň prvnímu rozumovému důkazu Boží existence dle Sv. Tomáše z jeho díla Suma teologická o prvním hybateli, podle kterého musí vše, co je pohybováno, být pohybováno něčím jiným.

Doplnění mé odpovědi:

Bytí je podle mého názoru pouze nejobecnější pojem, pod který patří všechny ostatní pojmy možná kromě těch pojmů, které nejsou, a tudíž je řadíme k pojmu ne-Bytí. I když pojem ne-Bytí lze možná rovněž podřadit pojmu Bytí, protože lze v pojmovém jazyce rovněž říci, že nic jest (ničím).

Skutečnost nejobecnějšího pojmu Bytí, příp. jím zahrnutých pojmů podle mého názoru znamená pohyb všech bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti, tedy vlastně pohyb ničeho, tedy v pojmovém jazyce lze hovořit dle mého názoru o Bytí (z) ne-Bytí.

(viz. www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=660&whichpage=2" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=660&whichpage=2 )

Reakce IPC:

Pro Dalibora Grůzu.

Moc nerozumím Vašemu vyjádření pohyb všech bodů časoprostoru jako částic o nulové hmotnosti.

Protože aby částice byla částicí, musí mít hmotu, ta hmota má určitou hmotnost, tak nevím, jak jste to myslel.

Má odpověď:

Jednotlivé body časoprostoru nazýváme události a matematicky s nimi zacházíme jako se čtyřvektory. Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry. Vícerozměrný objekt vykresluje v časoprostoru tzv. světoplochu.

Zdroj internetová encyklopedie wikipedie viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casoprostor

Pojmenování bodů časoprostoru jako bodových částic zformulovala již přede mnou teorie časoprostoru (viz výše).

Reakce Fallout:

Mohl by jsi nějak polopatě vyložit, co to je ten pojmový jazyk? Myslíš tím prostě náš běžný jazyk? Ten se dá překročit poměrně snadno (viz logika).

Má odpověď:

Pojmovým jazykem mám na mysli veškerý jazyk běžný i odborný.

Zde navazuji na úvahu Ludwiga Wittgensteina Tractatus logico-philosophicus, který uvádí: 6.54 Moje výroky vysvětluji takto: kdo mi porozumí, ten nakonec zjistí, že jakmile se skrze ně-a po nich-dostane nad ně, jsou nesmyslné (Obrazně řečeno musí odhodit žebřík, jakmile se po něm dostal nahoru). V pozdějším díle pak Wittgestein rýsuje úkol: oprostit naše myšlení od ustavičných svodů, omylů a fascinací jazyka, což je úloha nekonečná, neboť jsme uvěznění v mediu jazyka a nikdy z něho nemůžeme vyjít.

Matematickou filosofii používá rovněž Bernard Russel a A.N.Whitehead v jejich díle Principia Matematica, kteří zde položili základy Symbolické logiky. Příkladem je vztah: pokud A odpovídá B a X odpovídá A, pak X se rovná B. Tuto logistiku lze nazvat kostrou či schématem jazyka, konkrétním obsahem se znaky naplňují teprve v oblasti aplikované logiky.

Podle mne lze zajít v aplikované matematické filosofii ještě dále s použitím fyzikálního vztahu pro hybnost p=mv, kde p je vektor hybnosti, m hmotnost a v vektor rychlosti. Podle mne se v tomto případě jedná o základní fyzikální vztah (a to včetně fyzikálních vztahů pro energii, kde zákon zachování energie lze podle mne v konečném důsledku odvodit od zákonu zachování hybnosti), protože veškerá fyzika je podle mne mechanikou pohybu mikročástic v konečném důsledku o nulové hmotnosti, které získáme nekonečným dělením hmoty, světla i absolutního vakua (viz. *Pozn. na konci textu). Jednotlivé skutečnosti v našem světě jsou tak dány hmotností a vektorem rychlosti (tedy jde i o uspořádání), tj. vektorem hybnosti všech mikročástic o nulové hmotnosti, tj. bodů časoprostoru. Jde tedy v případě objektů v makrosvětě o matematicko-fyzikální výpočty s nekonečny (bodů časoprostoru), nulami (hmotností těchto bodů časoprostoru) a vektory rychlosti maximálně o hodnotě rychlosti světla c těchto bodů časoprostoru. Přičemž pohyb celku je vždy určován součtem vektorů hybnosti jeho částí. Např. hybnost částice tvořené dvěma body časoprostoru se rovná součtu vektorů hybnosti těchto dvou bodů časoprostoru a takto lze podle mého názoru matematicky charakterizovat postupně pohyb i nesložitějších organismů, jako je člověk apod.

Podle mého takovýto matematický popis skutečnosti je přesnější a překračuje fenomén jazyka ještě více než výše uvedená symbolická logika.

Pojmy odborného i běžného jazyka pak představují symboly zvukové, psané či jiné, kterými člověk zobrazuje výše uvedené skutečnosti, které jsou dle mého názoru vždy dány výše uvedeným pohybem je tvořících bodů časoprostoru. Tyto symboly skutečnosti vznikají do jisté míry pravděpodobnosti v různých jazycích náhodně, avšak tato pravděpodobnost, která do jisté míry předurčuje tuto náhodu, má za následek rovněž podobnost různých jazyků, i když vznikají izolovaně.

*Pozn.
Jednotlivé body časoprostoru nazýváme události a matematicky s nimi zacházíme jako se čtyřvektory. Dráhy bodových částic v prostoročasu pak nazýváme světočáry. Zdroj internetová encyklopedie wikipedie viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Casoprostor) Pojmenování bodů časoprostoru jako bodových částic zformulovala již přede mnou teorie časoprostoru

Doplnění mé odpovědi:

Pro IPC,

přesná definice Boha je dle mého názoru protimluv. Protože definice jako pojem, resp. tvořená pojmy, vždy představuje pouze model skutečnosti, její obraz, nikoliv skutečnost samou. Kdyby jsme chtěli absolutně přesnou definici Boha či jakéhokoliv jiného konkrétního pojmu, pak by již nešlo o model skutečnosti, nýbrž o skutečnost samou. Např. přesným modelem hradu Karlštejn je hrad Karlštejn sám, všechny ostatní modely (např. myšlenky o hradu Karlštejn) jsou nepřesné.

Dle mé filosofie pojmového jazyka tudíž pojem Bůh představuje skutečnost, která je určena svými hlavními znaky-pojmy jako všemocnost, věčnost, vševědoucnost, spravedlnost, přičemž další znaky-pojmy, které má a které já neznám, protože jsem se s Bohem nikdy přímo nesetkal, musí být zanedbatelné vůči výše uvedeným znakům- pojmům tak, aby nešlo o různý nebo podobný pojem vůči pojmu Boha.

(viz. www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=662" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=662 )

Literatura:

1.) Filosofie rovnováhy, JUDr. Dalibor Grůza Ph.D., www.sweb.cz/filosofierovnovahy" target="_blank">http://www.sweb.cz/filosofierovnovahy

2.) STORIG, H.J.: Malé dějiny filosofie. Praha, Zvon, 1991.

3.) Durant, W., Příběh filosofie, Praha, Pragma

Reakce IPC:

Pro Dalibora Grůzu.

Je tento symbol universální?

Má odpověď:

Pro IPC,

máš-li na mysli mnou uváděný symbol Boha, mnou definovaného pomocí pojmů (znaků) všemocný, věčný, vševědoucí a dokonale dobrý, pak podle mne tento symbol jediného Boha jako protikladu oproti symbolům (pojmům) polyteizmu je universální. Podle mé filosofie a metafyziky pojmového jazyka (viz. zvláštní kapitola) vznikají v různých pojmových jazycích shodné pojmy, vyznačující se tím, že jejich odlišné znaky jsou zanedbatelné oproti jejich shodným znakům. Tyto pojmy tak nemusí být zcela identické, jako např. pojem pes lze užít pro různé druhy psů, přičemž z hlediska tohoto pojmu jsou určující jejich shodné znaky a jejich odlišné znaky (různých ras psů) jsou zanedbatelné vůči těmto shodným znakům. Konkrétní výčet všech takto zanedbatelných znaků pojmu jediného Boha jsou podle mého názoru v různých pojmových jazycích věcí málo pravděpodobné náhody, avšak konkrétní výčet mnou výše uvedených nezanedbatelných podstatných znaků jediného Boha jsou podle mne v různých pojmových jazycích věcí vysoce pravděpodobné náhody. (což plyne z toho, že podle mého názoru jak pohyb těla tak pohyb duše živých organismů různých druhů, ras a národů je součástí hmotného světa, který je z hlediska fyzika předurčen pohybem mikročástic, přičemž tento pohyb je dle Heisenbergových vztahů neurčitosti více či méně pravděpodobný, nikoliv zcela kausální nebo jistý)

(viz. www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=662&whichpage=2" target="_blank">http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=662&whichpage=2 )

Reply author: Dalibor Grůza
Replied on: 15/02/2011 23:55:31
Message:

Měl jsem schizofrenní myšlenky v cca 20 letech, že jeden můj blízký je ďábel a že ho musím zabít, po delším duševním boji jsem došel k závěru, že i kdyby můj blízký byl ďábel, tak je to a vždy bude můj blízký a já ho mám rád a nemohu ho zabít.

Jediné dogma neboli axiom neboli jediná výchozí pravda mé Filosofie rovnováhy zní:

"Všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti." Vše ostatní jsou pouhé mé spekulace, to platí o celé mé Filosofii rovnováhy.

Otázkou je, co by se stalo, kdybychom zabili veškerou smrt neboli Ďábla, jestli bychom se rovněž tím zbavili veškeré bolesti. Podle mne nikoliv, čímž uznávám svou chybu ve svých spekulacích ve své Filosofii rovnováhy o tom, že duševní bolest znamená pouze smrt neuronů v mozku. Podle mne duševní bolest může mít rovněž podobu postupné ztráty dosaženého vědění živého tvora, kdy tento živí tvor postupně stále více a více nezadržitelně hloupne, čili ztrácí své nabyté znalosti. Tato ztráta znalostí nemusí podle mne mít pouze podobu smrti živých buněk, ale rovněž může mít podobu jejich hubnutí, a to až na úroveň fotonů. Znalosti neboli data rozumu jedince jsou totiž uloženy ve hmotě a při zmenšení této úložní hmoty může dojít ke zmenšení objemu těchto dat z velkého množství dat (tvořených dle programátorů 1-jedničkami a 0-nulami čili střídání světla a tmy, fotonů a vakua) až na výlučné fotony nebo výlučné vakuum, tedy úplné nevědění.

Jinými slovy, jestliže zabijeme Ďábla neboli smrt neboli zlikvidujeme vakuum docílíme sice věčného života jedinců bez bolesti ze smrti živých tvorů, avšak se vzrůstajícím hladem jedinců, protože nebude co jíst (potravou živých tvorů jsou vždy mrtvoly živých tvorů), dojde k hubnutí těchto jedinců a jejich postupné nezadržitelné ztrátě všech jejich znalostí uložených v hubnutím ztracené jejich hmotě, tato postupná a nezadržitelná ztráta rozumu všech živých tvorů provázená jejich hubnutím až na úroveň fotonů bude znamenat jejich nezměrnou duševní bolest.

Z hlediska Vesmíru likvidace vakua se projeví zřejmě jako entropie Vesmíru, čili jeho přeměna na jednolitě nekonečně roztažený Vesmír vyplňující kaši tvořenou světlem tvořeném fotony, protože dle mé Filosofie rovnováhy za gravitačními silami ve Vesmíru stojí podtlak vakua, které tak způsobuje vznik hmotných těles ve Vesmíru a soudržnost celého Vesmíru.

Před vznikem našeho Vesmír před velkým třeskem zřejmě došlo naopak k likvidaci veškeré světla ve Vesmíru a jeho výlučnému vyplnění absolutním vakuem, tedy obrazně řečeno k zabití a smrti Boha z rukou Ďábla. Důsledkem byla obdobná ztráta veškerého vědění Ďábla, jehož rozum byl zaplněn samými nulami, tedy vakuem bez jediného fotonu světla, avšak výlučně nulami nelze zachytit a uložit žádnou myšlenku či informaci či žádná data. Tedy došlo k nezměrnému duševnímu utrpení Ďábla, kterému však Bůh zřejmě při velkém třesku při počátku našeho Vesmíru daroval opět foton světla o obrovské energii. Následně vlivem podtlaku okolního vakua zřejmě došlo a i nadále dochází k jeho rozpínání v podobě rozpínání našeho Vesmíru. To byla zřejmě ona v mé Filosofii rovnováhy uváděná srážka absolutního vakua a světla, která stála u zrodu našeho Vesmíru velkým třeskem.

(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

---

quote:

---

na úvod znovu podotýkám, že jsem doktor filosofie Ph.D.

---

quote:

---

Dále ti posílám níže uvedenou citaci textu, který se v mé Filosofii rovnováhy vztahuje k filosofii jazyka, aby jsi jej nemusel pracně hledat na různých místech mé Filosofie rovnováhy (viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ), k tomu jenom podotýkám, že je třeba ji celou znát, aby jsi mohl mou Filosofii rovnováhy odborně soudit, což není očividně tvůj případ.

---

quote:

---

Přijetí mého exaktního vědeckého pojeti subjektivního idealismu (...)je věcí budoucího ověření či vyvrácení-verifikace exaktní vědou.

---

quote:

---

(tj. mé rovnice svět je mým vědomím-zde jde o historický subjektivní idealismus, mé vědomí je v mém mozku, můj mozek je tudíž svět-zde jde o promítnutí současného vědeckého názoru, že vědomí=mozek)

---

quote:

---

Podotýkám, že toto pojetí řeší nepřijatelné psychologické důsledky samoty člověka ve světě v důsledku solipsysmu, tj. předpokladu, že existuji pouze já a mé vědomí, vše ostatní je fikce.

---

quote:

---

Dále podotýkám, že toto pojetí pokládám za pouhou spekulaci, tj. pouze možnou pravdu vzhledem k starobylosti filosofického subjektivního idealismu, nikoliv dogma, tedy nikoliv mou víru, že jde o jistou pravdu.

---

quote:

---

Jediné dogma mé Filosofie rovnováhy, tedy má víra, že jde o jistou pravdu je: Všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde by se měli všichni rádi, proto je každý povinen působit co možná nejméně smrti a bolesti. Vše ostatní jsou pouhé mé spekulace, to platí o celé mé Filosofii rovnováhy. Mimochodem toto mé jediné dogma zřejmě není v rozporu s křesťanstvím a jeho prvním zákonem (podle mě universální tj. bez ohraničení na vztahy mezi lidmi) lásky.

---

quote:

---

Chceš-li mi zakázat i spekulovat, např. o subjektivním idealismu, pak popíráš svobodu myšlení a vědeckého bádání a domnívám se, že je tomu, protože jsi náboženský-křesťanský fundamentalista, který popírá demokracii v duchu křesťanské diktatury, protože filosofický subjektivní idealismus je neslučitelný s tvými křesťanskými dogmaty.

---

quote:

---

Výpočet s nulami a nekonečny byl chybný, proto jsem ho opravil viz níže:
Bla bla bla.....

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
A ukázání výsledku 0=1? z konečného čísla 1m

1m=01x?1

1m-0?=01x?1-1?/?? … nalevo jsem odečetl 0?, napravo jsem odečetl shodné 1?/??

1m=(1mx??-1?)/?? … nalevo jsem odečetl 0?, napravo jsem dosadil 1m za 01x?1 a učinil převod na společný jmenovatel ??
...

---

quote:

---

Originally posted by jrf

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
A ukázání výsledku 0=1? z konečného čísla 1m

1m=01x?1

1m-0?=01x?1-1?/?? … nalevo jsem odečetl 0?, napravo jsem odečetl shodné 1?/??

1m=(1mx??-1?)/?? … nalevo jsem odečetl 0?, napravo jsem dosadil 1m za 01x?1 a učinil převod na společný jmenovatel ??
...

---

Dalibore, já tohleto vůbec nechápu. Jak jsi třeba přišel na první řádek svého postupu, tj. na rovnost mezi 1m a 01x?1? A druhý řádek, proč platí že 0? je to samé jako 1?/???

edit: Já to zkrátím, bez čekání na odpověď. Potvrzuji, že to jsou nesmysly, které nejsou čitelné pro žádného matematika.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza
Jrf,

díky, výpočet s nulami a nekonečny byl zmatený, proto jsem ho zpřesnil viz níže:
...

---