| Author |
 Topic  |
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
 Posted - 09/11/2006 : 10:56:44
|
| Absolutná Pravda je len jedna...Tú pozná Stvoriteľ...My môžme poznať len relatívne pravdy, v rámci našej osobnej relatívnosti...Tí, čo si myslia, že absolutná pravda nieje dielom Stvoriteľa, ale niečoho mŕtveho, nevedomého, tak vstali z mŕtvych a mŕtve je pre nich základom života...Ja pochádzam zo Života, nie z mŕtvej hmoty, a vy?... |
 |
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 09/11/2006 : 11:30:03
|
| Časopriestor je vnímateľný len z hmotnej perspektívy...Je to ohraničená perspektíva... Určite sa vám niekady stalo, že ste sa do niečoho tak vnorili, že čas pre vás ubehol oveľa rýchlejšie, ako napríklad pre vášho suseda, ktorý nemal čo robiť a nudil sa...Hmota má svoju časovú stabilitu, ale ľudská myseľ nie... |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 13:28:34
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Vážení filosofové
Pravda je především slovo.Slovo je ustálený blok, který se váže k blokům smyslových informací. Výsledným stavem je schopnost aktivovat smyslové informace slovem a smyslovým věmem blok slova.Slovní mosty se navzájem propojují a jako důsledek vzniká myšlení "Permanentní slovní". Právě toto myšlení ve kterém jsou aktivovány bloky smyslových informací funkcí slova a naopak je lidskou duší. Bez funkce slov není možné aktivovat bloky smyslových informací jinak, než smyslovým věmem a poté funkcí relativně malých a navzájem nepropojených mostů. Toto je myšlení okamžité, pocitové a je platné u všech živých organismů včetně člověka a to v době mezi narozením a rozvojem řeči.
Vše vnímáme díky procesu myšlení. Proces myšlení je podřízen přesným zákonitostem. Pravda je z hlediska zákonitostí řídících proces myšlení jevem nereálným, neboť není polarita do paměti ukládaných bloků předem dána. Jakýkoliv blok smyslových informací může být uložen do paměti v jakékoliv polaritě a většinou dochází k tomu, že je ukládán v obou polaritách. Každá s těchto polarit má určitou intenzitu a výsledná pocit (polarita) je rovný rozdílu obou intenzit a je dán vyšší intenzitou.
Příklad nereálnosti PRAVDY v procesu myšlení.
Věm ohně.
Jeden člověk se ohněm popálil. Vznikla tak polarizující informace (Věm převyšující hodnotu Q čili práh bolesti což je základní předpoklad uložení informace a to v polaritě mínus), která se uložila do paměti v polaritě mínus a při dalším věmu totožné informace dochází k aktivaci uložených bloků a vědomím je polarita, čili pocit nepříjemna.
Druhý člověk měl jako polarizující věm pocit chladu. Tento mínusový věm mizel, když se přiblížil k ohni a právě v tu chvíli byl jeho mozek nastaven na ukládání všech informací v polaritě plus. Ozvěnou těchto bloků plus je vždy příjemno.
Vznikly tak dvě protichůdné pravdy a žádný s těch dvou není schopný pochopit, proč ten druhý cítí příjemno, když on cítí nepříjemno.
A tak je tomu se vším. Každý dokáže myslet pouze v rámci polarit ve kterých má informace uložené. Protože má každý člověk infomace v paměti v jiných polaritách a záleží zde pouze na okolnostech uložení, je termín PRAVDA z hlediska procesu myšlení nereálný. Každý má pravdu svou.
Za pomoci slov vznikají pravdy přenesené.Jeden člověk druhému pravdu slovy sdělí. Poté může dojít k určité změně polarit a ve výsledku člověk tuto pravdu přijme. To však neznamená, že je tato pravda správná.
Definice: Pravda je stav poznání se kterým se člověk spokojil, dále nehledá a zneužívá svých schopností ve prospěch neměnnosti tohoto stavu.
Vše ostatní je poznání. Poznání má antipodní určující atributy vzhledem k pravdě. Poznání se vyvíjí, roste a mění se. Pravda označuje stav stálý, bez vývoje a změny. Dojde li v pravdě k porušení atributů stálosti, již se nejedná o pravdu,ale poznání.
Opakem pravdy není lež,ale poznání.
Rozdíl v přístupu k danému tématu. Vy filosofové jdete na daný problém směrem s povrchu, čili sledujete výsledky a snažíte se nalézt podstatu. Já jsem nalezl konstanty řídící svou přesnou funkcí proces myšlení a proto jsem našel cestu opačnou, čili od podstaty k povrchu. Mám dojem, že je tato cesta mnohem přesnější a výhodnější. Ale to již může být pouze a jen moje PRAVDA.
Co vy na to? Máte zájem také poznat ty konstanty, nebo je považujete za omyl, či lež.
Teď už trochu chápu proč tě nechápu (důležitá místa jsem zvýraznil)
Mám pocit, že zneužíváš svých schopností ve prospěch neměnnosti svého POZNÁNÍ
Chováš se tedy podle své DRUHÉ VĚTY, proč ne podle PRVNÍ VĚTY??
definice dvou vět viz:
http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=141&whichpage=1&SearchTerms=prvn%ED v%ECta |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 13:45:39
|
Richarde.
Tak nyní už tě vůbec nerozumím. Tím že se vám snažím vyložit své poznání, čili dávám to co vzešlo z mých schopností a to naprosto nezištně zneužívám svých schopností ve prospěch svého já či uznané pravdy? To snad ani nemůžeš myslet vážně.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 14:29:15
|
| Definice: Pravda je stav poznání se kterým se člověk spokojil, dále nehledá a zneužívá svých schopností ve prospěch neměnnosti tohoto stavu. |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 14:31:04
|
| Druhá věta: Své schopnosti mám proto, abych je využil ve prospěch svého já a své uznané pravdy. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 16:03:32
|
Richarde.
Svoje schopnosti mám proto, abych je využíval ve prospěch druhých aSvoje já mám schopné přijímat, co ze schopností druhých vzešloNemám li své já schopné přijímat co ze schopností druhých vzešlo, nemohou oni své schopnosti dávat mně a potom jsme opět u věty druhé. To že se snažím dávat své schopnosti je dle věty první.Není li tvoje já schopné přijímat a já se stále snažím dávat, není to zneužitím schopností ve prospěch mé uznané pravdy.Ovšem pokud tě to nenutím násilím, nebo jinými podobnými prostředky. A nyní můžeš namítnout, že ani já nemám svoje já schopné přijímat, co ze tvých schopností vzešlo. Jak vidíš, udělal jsem to za tebe. A musím uznat, že tomu tak z části je. Jenže abych mohl přijímat některé dary tvých schopností, musel bych dlouho studovat co co vlastně nikdy nebudu potřebovat. Jestli ty myslíš, že se tě moje poznání nikdy a k ničemu hodit nebude, pak můžeš říci totéž a potom není o čem hovořit.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 17:23:08
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
- Svoje schopnosti mám proto, abych je využíval ve prospěch druhých a Svoje já mám schopné přijímat, co ze schopností druhých vzešlo.
- Nemám li své já schopné přijímat co ze schopností druhých vzešlo, nemohou oni své schopnosti dávat mně a potom jsme opět u věty druhé.
Z toho, že ty nejsi schopen přijímat co ze schopností druhých vzešlo nevyplývá, že oni své schopnosti nemají aby je využívali ve prospěch druhých. Mohou je využívat ve prospěch ostatních kromě tebe, u tebe se o to mohou jen pokoušet. U druhé věty tedy nejsme.
quote:
To že se snažím dávat své schopnosti je dle věty první.Není li tvoje já schopné přijímat a já se stále snažím dávat, není to zneužitím schopností ve prospěch mé uznané pravdy.
Pravdu jsi definoval jako stav poznání se kterým ses spokojil, a zneužíváš svých schopností ve prospěch neměnnosti tohoto stavu.
Pokud tedy tvrdíš, že máš PRAVDU, tak zároveň tvrdíš, že zneužíváš své schopnosti ve prospěch neměnnosti svého stavu POZNÁNÍ.
A to se dá vykládat jako, že zneužíváš svých schopností ve prospěch své uznané PRAVDY (což je stav poznání se kterým ses spokojil).
quote:
A nyní můžeš namítnout, že ani já nemám svoje já schopné přijímat, co ze tvých schopností vzešlo. Jak vidíš, udělal jsem to za tebe. A musím uznat, že tomu tak z části je. Jenže abych mohl přijímat některé dary tvých schopností, musel bych dlouho studovat co co vlastně nikdy nebudu potřebovat. Jestli ty myslíš, že se tě moje poznání nikdy a k ničemu hodit nebude, pak můžeš říci totéž a potom není o čem hovořit.
Každý názor může být inspirativní, i v případě, že není úplně konzistentní |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 17:49:25
|
Richarde.
Dejme tomu, že se jedná o větu druhou,Já vás sice k ničemu nenutím a snažím se dávat,ale vy múžete mít dojem, že nemám své já schopné přijímat, co z vašich schopností vzešlo, stejně jako mohu takový dojem mít já o vás. Nemůžeme tedy dávat a tím jsme taženi k tomu, abychom jak se říká přitlačili na pilu a výsledek se dostaví jako konflikt, čili se jedná o důsledek který přináleží k větě druhé. Já jsem však nikdy netvrdil, že jsem světec žijící v oprostředí převažující druhé věty výhradně dle věty první. Jsem stejný člověk jako vy. Nikdy jsem také nikomu neříkal, aby dle první věty žil, ale pouze to, že by mohlo být pro něj výhodným dle těchto dvou vět posuzovat příčiny a následky.Že pokud tak učinní, může časem poznat, že je výhodné jednání dle věty první a bude li jednat dle věty druhé získá odpor, protitlak a ten již zmíněný konflikt.
Jak se právě nyní a zde ukázalo, opět se ptvrdila platnost dvou vět.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 06/06/2007 : 20:06:29
|
Já bych naopak řekl, že se ukázaly dvě věci:
1) Tvá definice pravdy je vlastně jiným vyjádřením tvé druhé věty. Či přesněji, pokud máš PRAVDU, tak z toho přímo vyplývá, že jednáš dle své druhé a věty a jak sám říkáš, vede to ke konfliktu a protitlaku (což je mimochodem v souladu s tím co se tu děje)
2) Tvé dvě věty nejsou nejsou něčím co by platilo, nebo neplatilo. Jde spíše o způsob pohledu (klasifikaci) na jednání lidí (na využívání jejich schopností)
Teď k samotným dvěma větám:
a) základním východiskem obou vět je fakt, že své schopnosti máme z nějakého důvodu. Co když, ale žádný důvod není, co když je prostě jednoduše máme? Využití těchto schopností je pak věcí naší svobodné vůle, našeho rozhodnutí.
b) své dvě věty sám označuješ jako mezní stavy, přitom je však možné aby obě platili zároveň. A rovněž je možné aby zároveň platili jejich negace. To se dá dokázat jednoduchou logickou analýzou.
c) Tvé dvě věty bylo lepší formulovat spíše jako čtyři věty takto:
První věta: Své schopnosti mám proto, abych je využil ve prospěch ostatních
Druhá věta: Své schopnosti mám proto, abych je využil ve prospěch svého já
Třetí věta: Své schopnosti mám proto, abych je využil ve prospěch své uznané pravdy.
Čtvrtá věta: Své já mám schopné přijímat, co ze schopností ostatních lidí vzešlo.
Všechny čtyři věty je možné libovolně kombinovat, protože si navzájem neodporují. Navíc je možné si představit další takové věty, které vystihují i jevy, které tyto věty nepostihují
např.
Pátá věta: Své já nemám schopné přijímat, co ze schopností ostatních lidí vzešlo.
atd.
Tvé dvě věty jsou tedy dobrým východiskem úvahy, ale tato úvaha zatím není dle mého názoru dotáhnutá do konce |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/06/2007 : 06:24:46
|
Richarde.
a) základním východiskem obou vět je fakt, že své schopnosti máme z nějakého důvodu.
Na nějaké základní východisku jsem vůbec nemyslel.Své schopnosti prostě máme.Ty věty slouží jen k tomu abychom si uvědomovali příčinu a následek. S ezbytekem souhlasím a rozšíření dvou vět na čtyři, nebo pět, je možno přijmout jako dobrý nápad. Já jsem vycházel s toho, že ta druhá část první věty tak nějak přináleží k větě první a doplňuje ji. To vzájemné kombinování si musím ještě trošku promyslet. Zatím se mně zdá, že je kombinmace druhé části první věty s větou druhou tak trošku nesmyslná. Uvědom si, že ten kdo jedná dle věty druhé chce cosi co vyplanulo ze schopností jiného člověka získat, čili má své já schopné to přijmout.Aby to získal zneužije svých schopností. Tím ten druhý cosi ztratí a hledá svoz schopnost kterou by zneužil a získal zpět to co ztratil a také má své já schopné to přijmout. Ten kdo však jedná dle věty první, jedná tak většinou z lásky k druhému člověku a vlastně nic nežádá. Dává mu své schopnosti a by ten druhý cosi získal.Pokud však ten druhý nemá svoje já schopné přijímat, nemůže ten první dávat. Tím je potom znemožněno jednání dle věty první. Jistě jsi už zažil, když tě kdosi chtěl cosi dát,ale tys to nechtěl z různých důvodů přijmout, třeba proto, abys mu nebyl zavázán, čili abys nebyl morálně nucen dát mu cosi ze schopností svých. Jinak řečeno. Toto ukazuje, že si lidé ty věty a jejich důsledky skrytě uvědomují a jejich definováním se tyto příčiny a následky stanou viditelnější. To je oč tu jde.
S tou pravdou souhlasím.Jen se mně zdá že je v této podobě logika trošku skrytější. Mně jde o to, aby toto mohl pochopit každý a proto se snažím nějak přesněji a přehledněji to vyjádřit. Zda se mně to daří, či nedaří je jiná otázka.
Richarde.Proč nemohla diskuse probíhat takto jako nyní a musel jsem nejprve třísknout do stolu a rozvířit klidnou hladinu tohoto bahňáku. Nebylo to právě tím stojatým klidem, co zde panoval? Nechce to občas udělat rozruch?
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/06/2007 : 06:41:12
|
Richarde.
Skusil jsem si nakreslit hvězdici, která má každém hrotu jednu větu s těch nabízených a skoušel jsem to kombinovat.Ukázaly se celkem zajímavé věci. Něco kombinovat jde a u něčeho vychází logický nesmysl. Vezmi si například první větu kombinovanou s větou o zneužití schopností ve prospěch pravdy. Čili mám své schopnosti proto, abych je dával druhým,ale činím tak v zájmu své uznané pravdy. Tohle přece existuje, viz Matka Tereza a různí ti světci a třeba i věřící, kteří slouží lidem v hospicích, starobincích nemocnicích a podobně. Když se podíváš na důsledky takového jednání, ukazuje se velmi jasně funkce první věty.Tito lidé vytváří u ostatních lidí úctu k pravdě,ve prospěch které jednají a jak se neříká "ono to funguje" Kdyby jich nebylo ty pravdy by byly spíše nenáviděné díky jednání věty druhé.
Takže ten nápad se kterým jsi přišel beru jako velice přínosný. Otevírá cestu k dalším poznáním a to je dobré. Ta pátá věta však nejde nikam umístit, nikde nemá smysl, či dubluje to co již ta věta obsahuje. Takže hovoříme o čtyřech větách.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 07/06/2007 : 10:09:57
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Richarde.Proč nemohla diskuse probíhat takto jako nyní a musel jsem nejprve třísknout do stolu a rozvířit klidnou hladinu tohoto bahňáku. Nebylo to právě tím stojatým klidem, co zde panoval? Nechce to občas udělat rozruch?
Ano, podle mne je občas rozruch nutný a když se aktéři dokáží ovládat, tak může skončit jakousi malou revolucí v názorech.
Já sice i nadále nesouhlasím s tvým použitím slov jako "pravda" a "definice", ale teď už alepoň vím s čím nesouhlasím
Zajímalo by mne zda ostatní naši debatu sledovali a co si z ní odnesli (že ji sledovali jsem si téměř jist, sleduji totiž počet přečtení u jednotlivých příspěvků)
Ke čtyřem větám (a možná více větám) se vrátím ještě v dalším příspěvku |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 07/06/2007 : 10:42:57
|
Rád bych aby bylo jasné, že to co tady budu psát není kritika nebo oponentura dvou vět a potažmu čtyřech vět. Jde o to čemu se říká analýza.
Jsou zde několik základních věci, které stojí za povšimnutí:
1. Všechny věty nějakým způsobem vymezují možné chování člověka. Tyto věty je tedy možné v zásadě použít pro vystižení způsobu jakým se nějaký člověk chová. Nebo i skupina lidí.
2. U všech vět je možné si představit, že platí v různé míře. Od totální platnosti, až po úplnou neplatnost, tedy platnost negace věty (mnou navržená pátá věta, tedy skutečně mezi tyto věty nepatří) Vyjádření různé míry platnosti, je možné použitím slov jako, nikdy, často, někdy, většinou, zřídka, vždy a dalších jemnějších odstínů (skoro nikdy, téměř vždy, atd.)
3. První dvě věty se od odstatních dvou odlišují, protože se v jistém smyslu doplňují. Nejsou však v rozporu a tak je možné aby člověk využíval své schopnosti ve prospěch sebe i ostatních. Ale v extrémním případě je zase možné aby člověk své schopnosti nevyužíval vůbec. Daly be se tedy vzhledem k bodu dva uvažovat např tyto kombinace
- někdy využiji schopnosti ve prospěch ostatních a někdy ve prospěch sebe (normální člověk)
- často využívám své schopnosti ve prospěch ostatních i sebe (aktivní člověk)
- jen zřídka využívám své schopnosti, ať už ve prospěch sebe, či ostatních (lenoch)
- většinou využívám své schopnosti ve prospěch ostatních, ve prospěch sebe jen zřídka (altruista)
- většinou využívám své schopnosti ve prospěch sebe, ve prospěch ostatních jen zřídka (sobec)
dal by se ještě představit ještě líný nebo aktivní altruista, nebo sobec. Prostě kombinací je nepřeberně
4. Naproti tomu třetí věta by se dala vykládat jako speciální případ věty druhé. Je to jakési další jemnější rozlišení.
Uznaná pravda, tady označuje jakési ideje, které daný člověk zastává. Dá se tedy říci, že pokud jedná ve prospěch těchto idejí jedná ve svůj prospěch i když z jeho pohledu může jít o pomoc ostatním. Tady se tedy dostáváme na trochu tenký led.
5. Dalším aspektem třetí, ale i čtvrté věty je, že na rozdíl od první věty, nemají svoji druhou větu, která by je doplňovala
Představoval bych si, že místo třetí a čtvrté věty by tu spíše měly být další dvě dvojice vět.
Přičemž první dvojice (vycházející ze třetí věty) by modelovala (vystihovala) pojmy jako idealismus, důvěřivost, možná sebevědomí, atd.
A druhá dvojice (ze čtvrté věty) by zase mohla modelovat chápavost, bystrost, empatii, elán, činorodost, atd.
Mám v hlavě pár nápadů jak třetí a čtvrtou větu přeformulovat do třetí a čtvrté, a páté a šesté (ale nechám to zatím na tobě)
Všech šest vět by přitom mělo splňovat tytéž podmínky jako první dvě, tedy:
a) Neměly by být v rozporu se žádnou ze šesti vět
b) Mělo by být možné je chápat, jako že platí jen částečně
c) měly by dohromady pokrývat určitý aspekt, tak aby přidání další věty bylo již nadbytečné (tak jako je tomu u první a druhé věty)
Zkusíš nové zformulovat tyto další čtyři věty (předpokládám, že vyjdeš ze třetí a čtvrté věty)? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/06/2007 : 12:24:02
|
Richarde-uff))
Je to dobré, ale tak nějak o něčem jiném. Tím neříkám, že je to špatné.Původní dvě věty mely ukázat souvislosti mezi příčinou a následkem. To rozšíření na čtyři věty je stále ještě o tom a dokonce to vylepšuje a to o dost. Tahle analýza však již je skutečně o něčem docela jiném. Je naprosto samozřejmé, že každý využívá své schopnosti pro sebe a platí i ostatní varianty a jejich odstupňování. Tvůj sty vlastně ipřesňuje definice daných lidských vlastností a dělá toto přehlednějším, ale o to mně původně nešlo.V základu šlo o to, aby si lidé snáze uvědomovali důsledky jednání vůdči druhým a dopad toho na sebe sama. Pokusím se toto ještě jednou ukázat. Představ si, že já využuji nějakou svou schopnost ve tvůj prospěch.Takový čin logicky říká, že to co využiji ve tvůj prospěch ztrácím já. Příkladně bys byl v nouzi a já bych tě dal peníze, které by tě z nouze pomohly a vůbec nic bych od tebe nežádal. Skus si uvědomit jaký by v tobě vznikl vztah k mé osobě.(pokud pominu nevděčnost) Dle mých skušeností bys hledal svou schopnost, kterou bys využil v můj prospěch. A tak bych já nežádaje získal mnohdy i mnohem víc, než jsem dal a opět by ve mně vznikla potřeba využít své schopnosti ve tvůj prospěch a hledal bych tu vhodnou schopnost já. Někdy se ovšem stává, že se lidé bojí přijmout cosi ze schopností druhého člověka proto, že by se tím cítili nějak vázáni k jednání podobnému a tak dar schopností odmítnou.Někdy jim v tom brání třeba uznaná pravda, pokud přináležím k pravdě jiné. Ten dar schopností může totiž být čímsi, co je obsahem mojí uznané pravdy a odporuje to pravdě toho druhého.
Druhá věta naopak svou logikou říká, že využiji li své schopnosti ve svůj prospěch cosi ze schopností druhého člověka získám.Jenže ten druhý tím cosi ztratí a vzniká odpor a hledání schopností, které bych využil ve prospěch svého já.
Jsou tedy dva uzavřené kruhy. Ten kdo je v kruhu první věty, ten tvrdí, že ostatní jsou tak dobří a pní lásky, že on musí jim své schopnosti dávat. Ten kdo je v kruhu druhé věty, ten tvrdí naopak, že lidé jsou tak zlí, že on aby přežil musí své schopnosti využívat ve prospěch sebe. Jedni i druzí mají pravdu,ale jen na povrchu. Ty dvě věty ji dokáží ukázat hlubší logiku jednoho i druhého jednání.A právě proto jsou tyto dvě, respaktive čtyři věty zde. Jak vidíš, to tvé je o něčem jiném, ale to vůbec nevadí. Je to dobré a přínosné.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Pravda a Čas (čili Pohyb)
