| Author |
 Topic  |
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
 Posted - 25/07/2010 : 00:44:47
|
Pred chvíľou som videl dokument, v ktorom vzťah medzi manželmi bol na takej úrovni, že žena dávala povolenie mužovi aby znásilňoval a vzápätí vraždil ženy. Vyvažovala tak svoju žiarlivosť s jeho potrebou znásilňovať fyzicky príťažlivé ženy. Tým že znásilnenú nakoniec zabil, anuloval jej žiarlivosť. Keď sa jedna znásilňovaná žena pokúšala takticky naviazať s ním spriaznený kontakt, aby mal pocit, že sa jej páči, jeho manželka chytila žiarlivostný amok a vyhrážala sa nožom, že sa zabije, ak nezabije znásilňovanú obeť. Dôsledkom zabíjania bol aj fakt, že ich nemal kto udať. Aby získavali aliby v prípade nutnosti, nútili obete písať listy, ktoré potom posielali ich blízkym po termíne zabitia. V listoch sa nachádzal text, prečo nie sú doma a tak, aby si o nich nerobili starosti. Posledná obeť, len 17 ročná dievčina, mala s priateľom natrénované dorozumievanie v prípade ohrozenia. Spočívalo v tom, že vedela šifrovať čísla nenápadným spôsobom. A tak pri písaní listu šiframi nakrelila telefónne číslo páchateľov. Tie šifry spočívali v kreslení stromčekov, domčekov a tak. Okrem toho poschovávala v dome kde ju väznili rôzne svoje osobné predmety, pretože vedela, že ju chcú zavraždiť. Chcela tak polícii poskytnúť dôkazy.
Raz keď niekto zazvonil, manžel išiel otvoriť a manželka zatiaľ zavrela obeť do izby, aby ju zvoniaci drogový dealer nevidel. Dievčina využila ten moment a ušla oknom na ulicu, až dobehla v spodnom prádle do najbližších lahôdok, kde všetko vykričala. Stalo sa to v Austrálii a maželia dostali doživotie. Nemali žiadny pocit viny, chlapa často mlátili spoluväzni, musel mať špeciálnu ochranu, po niekoľkých rokoch ale spáchal samovraždu.
Ako vidíte, bezcitnosť voči druhým ľuďom môže byť až brutálna, a neexistuje tam žiadny súcit s nimi, žiadne spojenie s ich dušami, s tým čo prežívajú. Schopnosť takéhoto spojenia nadobudnú až vtedy, keď budú mať možnosť sami seba zažiť z pozície obeti. Vtedy sa dozvedia, aký v skutočnosti boli a kam takéto správanie vedie. Tomu sa hovorí dozrievanie ducha v spravodlivom režime príčiny a následku. Možno ten muž spáchal samovraždu aj preto, lebo to zčasti pochopil aký bol, keď na ňom páchali násilie spoluväzni, a radšej spáchal samovraždu, než by si to mal uvedomovať. |
 |
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 25/07/2010 : 00:51:44
|
| Inak Dalibor, keď už píšeš o tej rovnováhe: Myslíš, že je rovnováhou a k sa niečo vychýli do pozície mínus dva, a ty nevytvoríš rovnováhu cez plus dva do nuly, ale rovno do nuly. Však si zober kyvadlo, ktoré keď rozkýveš do jedného smeru, tak sa vždy vráti najprv do protismeru, než sa ustabilizuje v nule. Tvoja filozofia je ale taká, že z výkyvu rovno do nuly. To ale nie je rovnovážny stav. |
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 25/07/2010 : 01:08:38
|
Dostal som do daru schopnosť tráviť mäso. Slon túto schopnosť nedostal. Dostal som do daru možnosť rozhodnúť sa, či budem jesť, alebo nebudem jesť mäso. Dostal som do daru možnosť rozhodovať sa aké mäso budem jesť. Dostal som do daru možnosť rozhodovať sa či zabijem komára, keď má štípe, alebo muchu, keď po mne otravne lezie, alebo roznáša infekciu po potravinách. Dostal som možnosť zabíjať parazity, keď obsadzujú moje vnútornosti, bránia im normálne fungovať a popritom vylučujú jedy, z ktorých mi je špatne.
Keď zabíjať zvieratá, tak humánne, aby necítili bolesť. Ja verím tomu, že ich duša nezomiera, rovnako ako tá naša, takže zabitím ich fyzického tela, ich existencia pokračuje inde. Môžeš rovno povedať, že tak isto môžem potom postupovať aj voči ľuďom , kľudne ich humánne zabíjať a jesť, pretože ich duše budú pokračovať v živote inde. Ale nie je to celkom totožné. O zvieratách si myslím, že nemajú osobné sebauvedomenie, a tak problémy férového správania vôbec neriešia, pretože si tento fakt vôbec neuvedomujú. Reagujú len inštinktívne, bez sebauvedomenia. |
Edited by - navi on 25/07/2010 01:10:22 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 25/07/2010 : 10:30:53
|
quote:
Originally posted by navi
Možno ten muž spáchal samovraždu aj preto, lebo to zčasti pochopil aký bol, keď na ňom páchali násilie spoluväzni, a radšej spáchal samovraždu, než by si to mal uvedomovať.
Spíš bych řekl, že to bylo změnou prostředí. Předtím měl všechno co si mohl přát. Dobrý život, hezké holky, direktivu od manželky, kterou si na těch holkách kompenzoval. Ehm, trochu krve. No a potom to bylo jenom o zpocené cele, splachování záchodu, smradu, nakládačce. Když je to do konce života, už by asi nenašel způsob jak by se mu to mohlo líbit, protože za sebe nikdy stejně moc nerozhodoval. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 25/07/2010 : 15:22:00
|
quote:
Originally posted by navi
Inak Dalibor, keď už píšeš o tej rovnováhe: Myslíš, že je rovnováhou a k sa niečo vychýli do pozície mínus dva, a ty nevytvoríš rovnováhu cez plus dva do nuly, ale rovno do nuly. Však si zober kyvadlo, ktoré keď rozkýveš do jedného smeru, tak sa vždy vráti najprv do protismeru, než sa ustabilizuje v nule. Tvoja filozofia je ale taká, že z výkyvu rovno do nuly. To ale nie je rovnovážny stav.
Navi,
žijící člověk vždy žije na úkor, tj. ze smrti jiných živých organismů, protože musí nějaké živé organismy jíst, aby neumřel hlady (zvířata, rostliny, semínka, plody atd.). Zde máš od narození člověka předem a nepřekonatelně danou jeho polaritu mínus spočívající v ničení jiných živýcch tvorů, aby mohl vůbec přežít. Tuto polaritu mínus může člověk vyvážit dvěma způsoby (viz má Filosofie rovnováhy), že co možná nejvíce zmenší svoji polaritu mínus, tedy tímto člověkem způsobené ničení (viz mé pravidlo, že živý člověk je povinnen zabít co možná nejméně jiných živých tvorů jako člověka-jen při ochraně života-tak, aby přirozeně co možná nejméně přirozeně cítili bolest), a druhým způsobem, že co možná nejvíce zvětší svou polaritu plus, tedy zachrání život co možná nejvíce živým tvorů (např. jako já chovám odrostlé slepice-kuřata-brojlery, kteří by beze mne už dávno byli zabiti a skončili na pekáči).
Takto by se dala shrnout má Filosofie rovnováhy jako lék.
( viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 25/07/2010 15:23:08 |
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 25/07/2010 : 23:54:30
|
Dalibore, ja si myslím, že svojou filozofiou rovnováhy sa snažíš kompenzovať svoj neutrálny prístup k ľuďom z hľadiska svojej profesie. Podvedome tento neutrálny prístup vnímaš ako nespravodlivý, čiže v polarite mínus, a tak sa ho snažíš kompenzovať polaritou plus vo vzťahu k zvieratám. Takto nadobúdaš osobnú rovnováhu.
Inak ja si myslím, že by bolo lepšie, keby si vo vzťahu k ľuďom z hľadiska svojej profesie preradil z neutrálu do plusového módu, t.j. spravodlivého prístupu k sporom, ktoré riešiš. Potom by si už nemal potrebu kompenzovať to zachraňovaním zvierat a kľudne by si si dal kačičku na večeru za dobre vykonanú prácu. Okrem toho si myslím, že zvieratá si seba neuvedomujú, takže smrť pre ne nie je žiadnou tragédiou, ktorú by si im spôsoboval. Ďaleko väčšou tragédiou je, ak si vo svojej profesii nespravodlivý k človeku, ktorý si seba uvedomuje, a uvedomuje si aj nespravodlivosť z tvojej strany. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 26/07/2010 : 08:48:06
|
Navi.
Nejen zvířata si neuvědomují smrt. Smrt si neuvědomuje vůbec nikdo,protože smrt je konec procesu myšlení, chybí zde tedy vše včetně vjemů bolesti, příjemna, nelze a nějaké nepříjemno smrti vzpomínat. Po smrti si nikdo ani neuvědomí, že někdy žil, natož jak dlouhý, nebo kvalitní byl jeho život. Bolest před smrtí je v okamžiku smrti zapomenuta jako by jí nikdy nebylo.Protože vůbec,ani docela malinko nemyslíš,natož abys přemýšlel.
Člověk si uvědomuje smrtelnost ,či může vyvozovat přemýšlením ze smrti druhých. Svou vlastní smrt si však nemá čím a jak uvědomit,protože to čím by si to měl uvědomit nefunguje (mozek- myšlení).
Tohle právě si Dalibor nedokáže uvědomit a s toho vyplývá řada chyb a omylů.
MB |
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 26/07/2010 : 19:24:04
|
Miloslave, je logické, že smrť si počas smrti nemôžeš uvedomovať, pokiaľ je to stav bezvedomia. Zatiaľ ale nikto nedokázal, že smrť je stav bez vedomia. Veľa ľudí postihnutých klinickou smrťou naopak popisuje túto ako stav vedomia mimo svoje telo. Takže to čo, či bude tvoje vedomie pokračovať po smrti sa dozvieš keď zomrieš. Ak nebude, tak sa to nedozvieš, to je logické. Ja som mal ale na mysli niečo iné, svojim predchádzajúcim príspevkom.
Pokiaľ človek prežíva svoj život v polarite plus, čiže ako príjemný, nechce zomrieť, pretože ak je ateista, tak ničota je pre neho horšia než príjemný život. Ak je teista, tak zas nevie, či ten život po smrti bude rovnako príjemný, lepší, alebo horší ako na zemi. A tak ohrozovanie svojho života považuje za nechcené. Preto nie je fér niekoho odbachnúť, pokiaľ chce žiť na tejto zemi. Človek chce žiť na tejto zemi, lebo si uvedomuje, ako sa má dobre, a uvedomuje si aj to, že keby so niekto odbachol, tak sa môže mať nijako, alebo aj horšie, než na tejto zemi. Zvierata si toto podľa mňa neuvedomujú. Preto vidím rozdiel v tom zabiť zviera, alebo človeka. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 26/07/2010 : 22:08:10
|
MNo když čuněčiny,tak čuněčiny.
Proč mají ženské rády koně?Protože na koni jezdí rokročmo, koně mají mezi nohama a pohyb koně při klusu vyvolává podobný pocit,jako když mají mezi stehny chlapa.
Jenže to znám jen s doslechu, ženskou jsem nikdy nebyl a posadím li se na koně, musím dávat pozor abych si cosi nepřisedl a nerajtoval po tom. Ono to prý tuze bolí.
Otázka podobná: Proč ženské tak rády jezdí na kole?
Sousedka říkala,že než dojede do vedlejší vesnice, je třikrát hotová, jenže já jsem slušný člověk, ač jsem byl za plotem, neposlouchal jsem,ale pouze nechtěně vyslechl.Když jsem ze slušnosti pozdravil, obě ženské bůhví proč zaječely a utekly do baráku, červené jako rajčata.Kam se mužské řeči o sexu hrabou za těmi ženskými.Ty vyslechnout a chlap je nadosmrti zkažený.Zvlášť některé.
Omlouvám se Axel, To nebylo o ní.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 26/07/2010 : 22:34:15
|
Tohle nechápu. Reagoval jsem na vstupy napsané na této stránce a to o ženách a koních a nyní je tam můj vstup,ale bez kontextu,čili na stránce chybí to nač jsem odpovídal. A tak už asi blbnu a jdu raději spát. Stejně jsem dnes přetáhl svou hodinu. Ufff.
MB |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 26/07/2010 : 23:24:57
|
Navi.
Zde je video z klinické smrti
O prožitku co lidi zažily a co cítil
V prožitku mimo své tělo.
--------------------------------------------------------
http://www.youtube.com/watch?v=s0QwVXu1kFM
--------------------------------------------------------
A tady je něco o klinické smrti
Napsáno.
---------------------------------------------------------
VĚDECKÁ TABU: Co prožívají lidé v klinické smrti?
Milan Koukal (19. 04. 2007)
Jako blesk z čistého nebe nám cosi prudce přeruší šnůru života, nasává klinická smrt. Co se však v té době děje s lidským vědomím? Názory lékařů a pacientů se různí!
„Prolétáváme tmavým prostorem (nejčastěji tunelem či trychtýřem. Jako žárovka můru nás přitahuje místo odkud se line příjemné až oslnivé světlo. Někdy se bleskurychle odvíjí film celého života. V krásné krajině, většinou za doprovodu něžné hudby, se setkáváme se známými lidmi (často rodiči), kteří už dávno zemřeli. Rádi bychom mezi nimi zůstali, ale kdosi nám sdělí, že se musíme vrátit zpět na pozemský svět. Z nadhledu sledujeme vlastní tělo, a kolem něj třeba lékaře. Zřetelně slyšíme jejich hlasy.“ Mnozí lidé takto líčí nahlédnutí na druhou stranu „opony života“, odborně nazývané klinická smrt.
Zažil to i Karel IV.?
Stavidla obrovského zájmu o záhadný fenomém zdvihl v roce 1975 americký lékař Raymond A. Moody knihou "Život po životě". V té době se lékařská technika rozvinula tak, že umožňovala úspěšnou resuscitaci při srdeční zástavě. Něco podobného bývalo v minulosti pouhou výjimkou. Přesto historie dochovala svědectví lidí, kteří klinickou smrt přežili. Měl to být i osobní zážitek Karla IV.
Řada vědců však tvrdí, že tento jev reálně vůbec neexistuje. Nejčastějším argumentem je, že se jedná pouze o halucinace mozku, který nemá dostatek kyslíku. Shodnost zážitků vysvětlují tím, že všichni lidé mají stejnou stavbu mozku, tudíž i stejné zážitky.
Jejich odpůrci to vyvracejí tím, že by tedy museli být všichni lidé stejní a stejně se i chovat. Jindy se zážitky spojené s klinickou smrtí vysvětlují používáním drog či fyzikálními vlivy, jako třeba silným přetížením, kdy se odkrví mozek a člověk omdlívá.
Pohřbívají se živí lidé?
Ovšem zastánci klinické smrti poukazují na to, že tento stav často netrvá jen pouhých pár minut potřebných k resuscitaci pomocí přístrojů, kdy je údajně mozek bez přívodu kyslíku. Badatel Jaromír Kozák dokonce uvádí, že doba několika minut nic neznamená. "Ti, kdo zemřeli, se probrali zcela samovolně po řadě hodin, ale i dnů."
Tak dlouho zcela jistě nemohou "dobíhat" poslední elektrické impulsy v mozku, které pečlivě zobrazuje křivka encefalografu. Z toho Kozák vyvozuje až hororovou představu pokud jde o osoby ve stavu klinické smrti: "Díky naší nevědomosti všechny tvory v tomto stavu zabíjíme tím, že je považujeme za mrtvé, a to nás vede k tomu, že je buď pohřbíváme, nebo jim odebíráme orgány. To je tragický rys, který provází klinickou smrt již mnoho staletí."
Nejspíš i proto se kdysi stalo zvykem pohřbívat nejméně až tři dny poté, kdy postižený naposledy zavřel oči. Kdysi u nebožtíků stávaly i "stráže mrtvých", kdyby se zesnulý třeba náhle probral a potřeboval pomoc.
Navíc podle nejnovějších zjištění většina těch, kteří prožijí klinickou smrt, nemají vůbec žádné zážitky. Celosvětově se to týká 80 % dospělých a 70 % dětí. To signalizuje, že klinická smrt není prostým čistě fyziologickým projevem umírání. Mnozí výzkumníci z toho vyvozují nezávislost duše na fyzickém těle!
--------------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 27/07/2010 : 08:53:03
|
Milane Miló.
Toto téma je nediskutovatelné.Věřící mohou v zájmu své uznané pravdy lhát o prožitcích ke kterým ve skutečnosti nikdy nedošlo a mohou popisovat to o čem od jiných slyšeli a pak je příčina té shody celkem jasná.
Nevěřící mohou v zájmu své pravdy lhát o neexistenci týchš zážitků i když k nim došlo.
O ničem nevypvídá ani osobní zážitek,protože nemusí být totožný se zážitkem jiných.
Čeho se může člověk zachytit aby o tomto mohl diskutovat?
Já jsem byl v klinické smrti několikrát a s toho co popisuješ jsem nezažil nic.Kdybych však byl věřící, mohl bych popisovat kde co, třeba i to že jsem viděl pánaboha a že ke mně mluvil.Pro mne ten čas vůbec neexistoval.Při havárii jsem viděl bortící se předek vozu, dalo by se říci zpomaleně a pak velmi silnou bolest,jako když dostaneš ránu na solarus plexus a máš vyražený dech.ˇUplně stejně jsem začal nabírat dech a pak jsem otevřel oči,či spíše začal vidět. Jenže to již byli kolem policisti, hasičí a davy čumilů.Pro mne mezi nárazem a probuzením byl okamžik.Pro okolí pět či sedum minut.V autech již nikdo vyjmaa mne nebyl a já jsem v něm byl jen proto, že lékař kontatoval smrt a nechali mne tam pro funebráky.Když jsem vylezl s auta po svých ten doktor s toho měl málem smrt a nejspíše chtěl v tu chvíli zahodit diplom, zvláště když jsem se začal shánět po cigaretě. Při infarktech došlo k čemusi podobnému a jediné vjemy byly při probuzení a to ta již popsaná bolest jako když je vyražený dech.
Jenže to je můj zážitek a ty jej můžeš považovat za lež v zájmu pravdy nevěřícího.
Ty tebou popisované vjemy mohou vzniknout těsně po "nahození" , čili v době,kdy již pacient není v klinické smrti a ten pacient nepozná zda to bylo v době klinické smrti, nebo až při resuscitaci.Ten vjem světla může vzniknout nárůstem očního tlaku,který v době klinické smrti poklesl.Zavři oko a lehce si prstem na oko přes víčko zatlač a chvilku to drž.Uvidíš to světlo bez klinické smrti.
Zde skutečně není čeho se zachytit.Přesto záchytný bod existuje a je jím poznání toho,co lidská duše skutečně je,ale to je otázka analýzy procesu myšlení.Zde tě vyjdou přesné výsledky a tím pochopíš co je reálné a co reálné není a nemůže být.
Lidská duše je důsledkem funkce živého mozku ve kterém je platná funkce slova.Lidský živý mozek je příčinou, duše důsledkem.Oddělíš li příčinu od důsledku, zanikne i důsledek.Lidská duše není věc(hmotná či nehmotná),ale probíhající děj.Děj nelze oddělit od věci,které je důsledkem.Věc oddělit možné je.Duše ale věcí není.
MB |
|
|
|
navi
Ultragrafoman
2839 Posts |
Posted - 27/07/2010 : 13:16:19
|
Skeptik si vždy nájde argumenty na neakceptáciu toho, čo nechce akceptovať, aj keby dôkazy boli akokoľvek logické a hodnoverné. Proste tomu veriť nechce, a preto radšej príjme svoje menej logické argumenty, len aby to bolo podľa jeho predstáv.
Prípad belgického UFO v 1989 roku je natoľko hodnovernou informáciou, že každý nestranne logicky uvažujúci človek ju musí prijať za pravdivú. Napriek tomu sa nájdu skeptici argumentujúci davovou hystériou ako príčinou akceprácie tejto UFO udalosti.
Skeptik sa nesnaží priblížiť k skutočnej pravde, ale k tomu, čo mu vyhovuje. To isté platí o dôverčivých ľuďoch, ktorí zas príjmu za pravdu akúkoľvek blbosť bez toho, aby si to seriózne overili. |
|
|
|
Milan.Miló
Velmi aktivní uživatel
671 Posts |
Posted - 27/07/2010 : 15:55:49
|
Miloslave
Tady jsem něco našel.
Snad pochopíš.
---------------------------------------------
některé psychicko-mentální bloky bránící našemu duchovnímu rozvoji
Gregorian Bivolaru | Duchovno
Motto:
****************************
„Uvědomit si vlastní nevědomost je vždy velmi dobré.“
„Často se raději honíme za chimérami, abychom se tak vyhnuli
konfrontaci s naším vlastním vnitřním světem.“
„Než začneme stoupat do těch nejvyšších duchovních výšin,
je dobré začít nejdříve s naším pročišťováním.“
******************************
1. Každý zatvrzelý odpor vůči transformaci.
2. Vyhýbání se introspekci a odmítání případné pozornosti k nám samým.
3. Trýzeň z konfrontace se stavem vnitřní prázdnoty, který nás nutí čelit sami sobě.
4. Závěry, které mohou být dokonce předsudky, pramenící z různých dogmatických a rigidních vyznání.
5. Převaha pouze intelektuálního a racionálního způsobu uvažování v našem vnitřním universu.
6. Uzavření se do částečné vize světa, která má výlučně vědecký charakter.
7. Strach z vlastní proměny a z toho, že se staneme jinými v porovnání s ostatními.
8. Strach z posuzování a poté z odsouzení jinými lidmi, protože již nebudeme zapadat do jejich omezených měřítek.
9. Zatvrzelá neochota opustit iluzorní svět „všeho, co se zdá být…“ ve prospěch odlišného a tajuplného světa „všeho, co skutečně je“.
10. Strach z jakékoliv konfrontace s nevědomím, které se nachází v našem vnitřním vesmíru.
11. Neochota, odpor, či dokonce strach, zbavit se špatných zvyků, omezující víry a známého, abychom se dokázali otevřít neznámému.
12. Nedostatek otevřenosti vůči symbolickému, mytickému a poetickému způsobu myšlení.
13. Nedostatek otevřenosti vůči všemu, co předpokládá tvořivost.
14. Strach ze ztráty a projev scestného zatvrzelého odporu vůči střetu se smrtí.
15. Nedostatek propojení a komunikace s námi samými, zamítnutí možnosti naslouchat naší přirozenosti.
16. Nedostatek přiměřeného tělesného tréninku a pozornosti vůči dechu, což jinak umožňuje svobodně vnímat různé naše vytříbené niterné prožitky.
17. Nedostatek otevřenosti vůči blahodárným emocím a nádherným pocitům, které se objevují v našem vnitřním vesmíru.
18. Nedostatek stálé bdělé pozornosti a nízká schopnost koncentrace.
19. Způsob života, který je zaměřen pouze na hledání potěšení a na hromadění hmotných statků.
20. Tělesná i psychická nepružnost jak ve vzdělávání, tak i vůči ověřování již osvojeného, společně s přetrváváním určitých citových bloků.
--------------------------------------------------------------
Milan.Miló.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 27/07/2010 : 17:38:26
|
Milane, to jsou velmi zajímavé indície. Nejsem si však jistý jakým způsobem by mohly dohromady nějakým způsobem koexistovat a navíc "ducha" vylepšovat. Přece "duše" je definice něčeho, co předpokládá spíše nějaké morální zásady jako je ochrana slabších nebo tak. To co popisuješ ty je spíš nějaká kalibrace k absolutně otevřené mysli. Přičemž je otevřená k úplně všemu.
Problém vidím v tom, že za těchto podmínek neexistuje automaticky zákonitst o tom, že si z přijímanných proměnných člověk něco vezme, protože jakmile si člověk své emoce začne připouštět a nebude je vylučovat vzhledem ke svému racionálnímu způsobu uvažování, nemůže být přece otevřený k záležitostem jako je transformace nebo jakékoli (i na první pohled nevhodné) tvořivosti, protože určité směry mohou předpokládat prvky, jež jsou subjektu cizí a vyvolávají v něm třeba odpor... |
Edited by - neronis on 27/07/2010 17:38:56 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Kecárna.
