| Author |
 Topic  |
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
 Posted - 09/08/2008 : 20:33:10
|
quote:
Originally posted by rajis
,,Pokud lidský mozek využívá pouze 10 procent svého potenciálu kapacity, je to především díky nezralosti a hlouposti celé společnosti."
To je fakt nebo domněnka?
ani jedno..
jak se k tomuto číslu došlo je mi záhadou, každopádně je nesprávné. Pravděpodobně číslo říká, že v jednu chvíli lze sledovat na magnetické rezonanci aktivitu mozku na 10% jeho rozlohy. Vzhledem k jeho stavbě je to však logické...pokud memoruji, bude aktivita v hypokampu, pokud hraji na klavír bude aktivita v oblastech motorických, atd...
pokud se však použije slovo "kapacita", ihned to naznačuje, že člověk má nějaké "nadpřirozené" netušené schopnosti, jen je umět "aktivovat" a využít...
|
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 08:08:20
|
| Taky se mi to zdálo být divné. Přitom když člověk mozek nepoužívá, tak zakrní, nedokázal jsem si představit jak je možné, že tam nějaká kapacita nevyužitá je. Takže rovnou není. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 10:03:53
|
Ale pánové.
Skuste si představit kapacitu všech informací které máte v mozku uložené a skuste si představit,že je aktivujete v jednu chvíli.To by byl chaos co? Aktivuje se vždy je to, co je v danou chvíli vhodné a nutné, ostatní zůstává pasivním. Ono těch deset procent není tak´málo, jak se na první pohled zdá a většinou je to mnohem méně.Je zde však i kapacita operační paměti a její rozšíření přirozené, genetické (genialita) či umělé (rozvinutí algoritmického myšlení) je tím,co umožňuje vyšší využití mozkových kapacit.To však může vést i k vyčerpání mozku či přímo jeho zničení.Jsou li vyčerpány rezervy, další život není možný.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 10:07:13
|
Stavba nových neuronových drah je mimo jiné závislá i na přísunu Zinku a dokonce alkohol v malém množství, způsobující uvolnění nové mozkové buňky produkuje.
Pokud je mozek příliš namáhán a stresován a nemá dostatek času na spánek a zábavu, tedy je jeho funkce neúplná, bude vždy ve stavu regrese. |
Edited by - neronis on 10/08/2008 10:08:10 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 10:28:17
|
Neronisi.
Bylo by to zajímavé téma a mohly by se ukázat dva zcela odlišné přístupy k témuž. Jedno slovo ve větě mně však v tom udělá chaos a pak vlastně není o čem mluvit. Skus si to ještě jednou po sobě přečíst.To slovo na konci věty "produkuje" mně nedává smysl,jako by za ním cosi chybělo.Neurony produkovat nemůže.K čemu se tedy to slovo vztahuje? O tom ostatním by se dalo hovořit.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 10:36:27
|
Jak jsi jednou správně řekl, myšlenky jsou jak stádo slepic, které se rozprchne. Já to přirovnávám k opicím, které skáčou ze stromu na strom. Kdybych měl dostatek času na vyčištění vlastní mysli do její přirozenosti a nemusel se učit spoustu praktických poznatků jen kvůli tomu abych se dokázal uživit, mohlo by to být jinak. Zatím to chce se ptát.
Díky uvolnění, které může být navozeno malým přínusem alkoholu se mozek ve své podstatě regeneruje a jeho buňky se množí. Není to tak, že je počet mozkových buněk daný a postupně ubývá, ale správnou relaxací, uvolněním a možá i meditací se ony buňky opět hromadí.
Neuronové spoje jsou poté spoje mezi nimi.
Ve výsledku to není tak, že má starší člověk lehčí mozek a jde o věc danou, má jej lehčí, protože mu stereotyp a nulová snaha a neochota přemýšlet v podstatě neumožní nic jiného. Je to jako se svalem, který se nepoužívá, nicméně u mozku je důležitá forma použití a relaxace. |
Edited by - neronis on 10/08/2008 10:37:44 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 11:14:23
|
Neronisi.
Tak tohle jsem chtěl slyšet (číst) Já bych ten tvůj názor bohužel prohlásil za vědeckou pověru. Je mně jasné, že tento názor může mít mnoho vědců zabývajících se neurony a mozkem jako takovým.Já chybně říkám zabývající se mechanickou stránkou.Neurony se skutečně množí zatěžováním mozku,ale nikoliv během života jedince,ale tím,že při zatěžování mozku a může to být i díky stressu dochází k rozšiřování operační paměti, aby se tam lapidárně řečeno vešlo víc informací.Toto je provázeno celou řadou procesů a ve výsledku dochází k zápisu do genetické informace.Toto vede u potomků k zvýšené tvorbě neuronů mozku, čili se rozšiřují rezervy. To je vlastně jedna z hlavních podstat evoluce. Nestresované druhy se stabilizují a u potomstva dochází k úbytku rezerv,což může být pro daný druh osudné, když dojde ke zmněně třeba životního prostředí, protože rezervy nejsou dostatečné. Naopak u stressovaných druhů, dochází u potomstva k růstu kapacity rezerv ,čili zvyšuje se počet neuronů.Při zhoršení životních podmínek tyto rezervy jsou čerpány ve prospěch operační paměti, do které se vejde víc informací a dojde li k rozšíření na určitou kapacitu, vzniká myšlení slovní, které se do takto rozšířené paměti lapidárně řečeno vejde svým rozsahem. A tak stressované druhy přežívají a stabilizované hynou dojde li ke zhoršení životních podmínek. Pokud prenatální stádium vývoje nebudu považovat za život,pak se během života ty neurony početně nezvyšují a dokonce ani bez vnějšího vlivu neubývají.( mně ano, bohužel,protože mám silný diabetes a díky tomu polyneuropaii,čili cukr ničí sensorické i motorické nervy v mém těle,ale to je dáno vnějším vlivem)U těch starých lidí je to jako u počítače.Ty neurona tam jsou informace jsou,ale cesta k těm informacím je poškozená.
Co se týká toho zinku, či alkoholu v malém, řekněme spíše vhodném množství je to opět zjistitelný fakt,ale vlastně se děje cosi zcela jiného, než je předpokládáno. Krátce na to není možno odpovědět,protože to předpokládá delší výklad.Zajímá li tě toto skutečně,pak se ptej a já docela rád odpovím.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 11:41:24
|
Zdá se mi, že trošku mícháš jabka s hruškami. Stresovaný druh je jistě nejsilnějším druhem, protože dochází k rozvoji nejen operační paměti. Nicméně pokud si tento druh najde také chvíli oddechu, jeho mozek lépe každý současný stav vyhodnotí, uloží do paměti dlouhodobé a v klidu budoucnost promyslí a vyhodnotí nejefektivnější další kroky.
Myslíš skutečně, že každý současný vývoj jedince má za následek zápis do jeho genetické informace? To by mě zajímalo. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 16:13:11
|
Neronisi.
Pokud mluvíme o druzích, je to spíše o ostatních živočiších.U člověka je to již díky funkci slova o něčem jiném. Ano člověk si může udělat čas na přemýšlení a relaxaci, ostatní živočichové však takto myslet nedokáží.Stress samozřejmě nevede jen k rozšiřování operační paměti,ale k celkovému vývoji a i to se zapisuje do genetické informace.Představ si třeba jednobuněčný organismus stressovaný nedostatkem látek nutných pro život.Představ si jej třeba jako kuličku. Díky nedostatku látek nutných pro život dojde k aktivitě buněčného jádra, které funguje podobně jako mozek a vysílá chaotické impulsy do celého těla.V některé části dojde k díky impulsu k pohybu, třeba vyklenutí povrchu a díky tomu dojde k pohybu celého organismu a dojde k zisku těch látek. Když k tomu nedojde organismus hyne.A tak dojde k dalšímu a dalšímu nedostatku těch živin a jádro ihned vysílá impuls do tohoto místa a prostě jej využívá.To místo bytní a když se tak děje po několik generací vznikne zde třeba bičík, který slouží k pohybu.Zároveň však dochází i k vývoji toho jádra a to se stává složenějším a výkonějším.To byla ukázka v malém,ale můžeš ji aplikovat vlastně na vše.Můžeš takto pochopit i proč je lidské tělo takové jaké je, proč máš třeba prsty a tak podobně.Toto je základní princip evoluce.
Ptáš se, zda má každý stress takový význam pro potomstvo. Nemá a to s prostého a jednoduchého důvodu. Má ten význam, pokud k tomu dochází před početím potomstva.Další stress již na potomstvo dopad nemá.Prostě ty zmněny v genetické informaci není možné na potomky přenést. U člověka může ten stress nahradit třeba učení se,ale to již je o člověku a ten se od ostatnáích procesem myšlení velmi liší i když mnohé má společné.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/08/2008 : 16:26:32
|
| Už chápu jak to myslíš, díky |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 11/08/2008 : 14:53:51
|
jen bych doplnil/upřesnil/jen řekl bez návaznosti (jde o to, jestli jsem přísěvky výše pochopil)
..že:
a) stres (tj. míra podnětů) a míra optima (spokojenost) pro organismus je popsána Gaussovým rozložením...což je křivka ve tvaru obráceného zvonu (okraj zvonu leží na zemi - tj. na ose x)
na ose x se vynáší spokojenost zvířete a na osu y množství podnětů...
takže málo podnětů škodí, hodně podnětů ale taky
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Neurony se skutečně množí zatěžováním mozku,ale nikoliv během života jedince,ale tím,že při zatěžování mozku a může to být i díky stressu dochází k rozšiřování operační paměti, aby se tam lapidárně řečeno vešlo víc informací.Toto je provázeno celou řadou procesů a ve výsledku dochází k zápisu do genetické informace.Toto vede u potomků k zvýšené tvorbě neuronů mozku, čili se rozšiřují rezervy.
b) operační paměť..tj. počet kusů informací, který si lze na první poslech zapamatovat, je rovna 7 +/- 2 kusy a je vrozená...nejde nijak zvýšit.
Jde však o to, co je to ten kus. Kus může být např. jedno číslo (když většině lidí jednou přečtete 9-ti místné telefonní číslo, tak si je nezapamatují...) a nebo taky jedno slovo, jeden úkon (pohyb), atd.
lze ji však zlepšit různými asociacemi a mnemotechnickými pomůckami(nemusí být nutně vždy uvědomované). Např. (tohle bude uvědomovaná) pokud číslo začíná 721 889 658 a já vím, že tohle číslo se od mého čísla na mobil liší jen v poslední číslici, nepamatuji si 9 kusů informace, ale jen 2 kusy: moje číslo a poslední cifru v čísle...
c) faktory prostředí, které působí na organismus, se nezapisují do DNA...naopak věci zapsané v DNA (genotyp) mají vliv na projevený fenotyp (tj. znaky daného organismu) a různé fenotypy jsou schopny různě obstát v podmínkách vnějšího světa...fenotyp, kterej neobstojí buď zahyne nebo bude mít málo potomků...tím fenotyp postupně zanikne |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 11/08/2008 : 16:02:34
|
quote:
Originally posted by Rzwald
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
toto slovo nějak definovat.
to slovo již definováno bylo...v slovníku spisovné češtiny..
ve vlákně o komunistech jsem uváděl jen část definice, abych ukázal, proč myslím, že neexistuje spravedlivý trest..celá definice je takto:
spravedlnost, -i ž
1. nestranné hodnocení, uznávání práv druhého: cit pro spravedlnost; prosazovat spravedlnost
2. rozhodování podle práva v něj. sporu: dovolat se spravedlnosti
3. kniž. soudní n. jiný orgán zjednávající právo: neušel spravedlnosti, přen. spravedlivému trestu
Správedlnost definoval např. Im. Kant ve svém kategorickém imperativu:
1.) Universálnost (všeobecnost)-používá se na všechny členy společnosti v určité situaci, na celou obec
2.) Recipročnost (vzájemnost)- musím dělat druhým pouze to, co bych přijal, aby druzí na mém místě dělali mně
(viz. má vědecká teorie "Ráje na Zemi": www.cbox.cz/ak-gruza , viz. též: www.sweb.cz/filosofierovnovahy ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 11/08/2008 16:07:02 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/08/2008 : 07:59:15
|
Rzwalde.
Nepochopil, ale zřejmě to není tvoje chyba, ale moje. Mluvil jsem totiž o tom,co spadá do mého poznání a vlastně jsem to vůbec nevysvětlil. Vlastně jem s výkladem skončil a čekal, zda budou pochopeny základy.Navíc je toto velmi těžké téma na výklad,protože se nejedná o přesný výklad toho co je,ale vlastně cosi jako podobenství.Řeknu li tedy síň (moje vlastní terminologie)nejedná se o nějaký ohraničený prostor, řeknu li bariera, není to stěna.Řeknu li síň jedná se o soustavu neuronů stejné rezistence ke vstupu informací.Řeknu li bariera jedná se o odstup stupně rezistence.Takže neurony přináležející k jedné síni mohou být rozptýleny a mohou sousedit s neurony dalších síní s vyšším stupněm rezistence.
První síň je skupina neuronů s nejnižším stupněm rezistence (dalo by se říci s nejmenším izolačním odporem).Když dojde ke vstupu prvních informací přesahujícíh hodnotu Q,čili informací překračujících práh bolesti,jsou tyto uloženy právě v první síni a to v polaritě mínus, čili jejich ozvěnou, čili vědomím je pocit nepříjemna.Když dojde k mizení vstupu polarizujících iformací mínus, mozek se nastavuje na příjem informací v polaritě plus a tyto se opět ukládají do té první síně. Tím se plní kapacita první síně. Pri jejím naplnění dochází k potřebě spánku. Ve spánku se tyto informace přenáší do hluboké paměti a to prostřednictvím snu,při kterém se informacepostupně aktivují a to umožní jejich přenos do hluboké paměti.Nedojde li ke spánku, roste v mozku napětí až dosáhne hladiny nutné k překonání izolačního odporu druhé síně, čili skupiny neuronů stejné rezistence a tato druhá síň se připijuje k první.Tím se kapacita první síně o druhou rozšířía může pojmout více informací. Při překonání izolačního odporu a rozsíšení první síně dochází k mizení napětí, mizí potřeba spánku a lapidárně řečeno vzniká pocit uvolnění a nové aktivity.V té prní síni vlastně dochází ke vstupu smyslových informací, jejich prvotnímu ukládání a programu ozvěny,čili vlastnímu myšlení. Proto je tato první síň nazvána operační pamětí. Tato operační paměť se rozšiřuje o následující síň,pokud není spánkem uvolněna její kapacita.
Ty správně tvrdíš,že zde jde o určitou vrozenou dispozici.Jenže se zde jedná vlastně o odstup mezi tím izolačním odporem jednotlivých síní.Když je ten odstup velký, dojde spíše ke spontánímu spánku, než k otevření další síně.Je li naopak tento odstup příliš malý, nedojde k potřebě spánku a operační paměť se rozšíří o následující síň.Ten první případ je příčinou vrozené debility, zatím co ten druhý případ je příčinou vrozené geniality. Máme zde tedy první síň, čili operační paměť, máme zde síně rezerv,čili ty ostatní skupiny neuronů,které mají vyšší stupeň rezistence ke vstupu informací a proto jsou neaktivní a máme zde hlubokou paměť. To jsou základní skupiny.
Čím větší je kapacita první síně,čili operační paměti, tím více informací se do ní vejde. Slovní myšlení vzniká až tehdy, má li operační paměť dostatečnou kapacitu.Slovní myšlení vytváří rozsáhlé mostní spojení informací a to se musí do operační paměti lapidárně řečeno vejít.
Rozšiřování operační paměti je stavem, při kterém dochází k mnoha jevům, příkladně vyplavování hormonů a mnohým biochemickým reakcím.Jedním s těchto jevů které jsou důsledkem je zápis do genetické informace, který vede u potomstva k oslabení barier a rozšíření počtu síní rezerv. Dochází li k rozšiřování operační paměti sporadicky, třeba díky chybění stressu (mimo jiné) Nemohou vzniknout ty procesy, které mají jako výsledek zápis do genetické informace a to vede u potomstva k posílení barier a menší tvorbě rezerv. A to již jsme u toho, co jsem říkal.Evoluce druhu je závislá právě na tom zápisu do DNK, který vzniká při rozšiřování operační paměti.Nedochází li k tomuto,či je toto sporadické, evoluce má spíše opačný směr,čili směr k debilitě.Proto vyhynuli velcí ještěři a mnohé další druhy.Žili bez stressu v dostatku,postupně došlo k úbytku rezerv a zesílení barier v jejich mozku (u potomstva) a když došlo ke změně podmínek,vznikl sice ten stres, docházelo k porušování barier a rozšiřování té omezené kapacity rezerv,ale nebylo dost času aby se toto projevilo v dostečné míře u potomstva.Evoluce vyžaduje čas, který neměli a proto vyhynuli.
Kdyby nebyl evoluční předchůdce člověka stressovaným druhem, dopadl by jako ti ještěři. Protože byl druhem stressovaným, došlo postupně k nárůstu kapacity rezerv a oslabení barier (odstupů mezi síněmi) Díky tomu se operační paměř rozšířila natolik, že byla dostatečná pro myšlení slovní a toto spontáně vzniklo. Slovní myšlení samo o sobě rozšiřuje operační paměť a tak díky slovu došlo u člověka k vývojovémmu skoku, čili ke zrychlení evolučního vývoje.Velmi důležitým faktorem toto ovlivňujícím byl vznik pravd a zneužití schopností ve prospěch pravd, protože důsledkem byl stress, který vedl opět ke zrychlení evolučního vývoje člověka. Takový je význam uznaných pravd a moci lidské v evoluci člověka jako druhu.Tím říkám, že negativum rozdělující úlohy pravd a moci lidské je faktorem kladným vedoucím k růstu schopností člověka a tím k jeho přežití v podmínkách pro život nevhodných.
Není li tě cosi jasného, pak se ptej.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 12/08/2008 : 10:29:08
|
MB,
kupodivu se mi zdá, že je to vcelku správně (což mě neustále překvapuje)......avšak nebylo by lepší přeci jen nahlédnout do nějaké učebnice?
Tvé příspěvky čtu někdy tak, že je čtu a snažím se do struktur toho, co napíšeš, dosazovat to, co jsme se učili a hledám v tom souvislosti. Kdyby sis přečetl nějakou knížku o mozku, mohl bys používat termíny, které jsou standardizované, zjisti bys, že mnohoho z toho, na co jsi přišel/odhadl tak skutečně je.
Pokud jde o mozek, tak z knížek, který jsem četl můžu osobně doporučit Biologie pro psychology a pedagogy, tam je opravdu velmi dobře popsána anatomie mozku (v kapitole o mozku), Sedm hříchů paměti (která není jen o paměti) a potom knížku Sociální psychologie od Hewstone Miles a Stroebe Wolfgang. Kupodivu v ní jsem se o mozku dozvěděl nejvíce. Sociální jevy jsou tam totiž vysvětlovány na kognitivní úrovni...a více méně mozek je sociální, neboť člověk je tvor společenský..
Samozřejme je problém, kde je vzít (jsou dost drahý)...ale např. v knihkupectvích Academia jsou literální kavárny...jdeš tam koupíš si za 30kč horký čokoládový krém se šlehačkou a přečteš tam knížku za tři kila...a třeba se tě zalíbí tak, že si ju pak i koupíš...
nicméně stále odmítám, že probíhá nějaký "zápis do DNA"...zápis z fenotypu do genotypu. Tato teorie se nazývala lamarckistická evoluce, neboť ji jako první vymyslel Lamarck a byla konkurencí k darwinistické evoluci. Pokud jsi znovu vymyslel, tak aby v tom bylo uplně jasno...podle lamarkcismu by platilo, že např.
pokud bude člověk často chodit bos, vyvine se u něj na šlapkách tlustá kůže, která se objeví i u jeho potomků. Tedy předpokládá jednak účelnou reakci organismu na vnější faktory a jednak jejich dědičnost (tedy zápis fenotypového znaku (silná kůže) do DNA - do genotypu)
oba předpoklady jsou však velmi nepravděpodobné. Reakce na mimořádnou zátěž totiž obvykle účelné nejsou (budeme-li se v prostředí příliš často střetávat s nějaou chmikálií, budem na ni spíš alergičtí, než tolerantní, pokud budeme přebývat v hlučném prostředí, spíš ohluchnem, přemíra tuku v potravě nevede k vytrénování žlučníku, ale spíš k jeho zničení, atd.) a jednak není znám žádný mechanismus, který by dovoloval zápis do DNA. Jediný mechanismus, který umí zapisovat do DNA je reverzní transkriptáza a to ještě není nic moc, protože se přepisuje z RNA do DNA...takže jsme si moc nepomohli (není znám žádný mechanismus, jak zapisovat do RNA..)
třetí problém lamarckismu je weismannovská bariéra. U mnoho buněčných organismů totiž velice často dochází k tomu, že se odděluje linie somatických buňek a buňek pohlavních. Pouze informace v pohlavních buňkách se předávají dál. Pokud tedy chodím bos a nějaká mutace způsobí, že budu mít tlustou kůži na nohách...stejně se nepřense na mé potomky, protože mutace se nemá jak přenést do pohlavních buňek, které vznikají uplně jinde... |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 12/08/2008 : 13:54:48
|
quote:
Originally posted by Rzwald
nicméně stále odmítám, že probíhá nějaký "zápis do DNA"...zápis z fenotypu do genotypu.
To se mýlíš. Zápis do DNA probíhá. (je to už docela starý objev)
Existuje tedy nejen centrální dogma molekulární biologie, tedy: DNA -> RNA -> Proteiny
Ale i zpětný přepis RNA -> DNA. Tvorba RNA pak nemusí být jen slepým přepisem z DNA, ale RNA může do buňky přijít i zvenku (např. viry, ale i jiné způsoby), nebo může být transkribovaná RNA před zápisem do DNA nějak modifikována (např ořezána a zase slepena jinak)
Právě reverzní transkripce stojí za mnoha metodami moderních biotechnologií
Dokonce existují i hypotézy, že je možná i reverzní translace tedy směr: Proteiny -> RNA a to už by opravdu mělo blízko i k Lamarckismu |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Politologie.
