| Author |
 Topic  |
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
 Posted - 05/07/2008 : 16:41:11
|
Nejsem si jist jestli toto téma patří do tohoto tématu, a přece je toto asi nejlepší místo kde se zeptat na jednoduchou otázku: Je opravdu vesmír nekonečný?
Doufám, že je tu někdo kdo zastává jak negativní odpověd tak i u pozitivní.
Já si tak úplně nejsem jist. Vesmír se sice neustále rozpíná ale přišlo mi, že v přírodě je vše tak nějak duální: život - smrt; akce - reakce atd... takže pokud vesmír někdy "začal" musí teoreticky někdy končit! |
|
|
Ondra
Aktivní uživatel
Czech Republic
278 Posts |
Posted - 05/07/2008 : 18:53:44
|
Uvádím výňatek z rozhovoru s Eduardem Albertem Meierem:
1) Jak vznikl náš Vesmír a náš svět?
Vesmír vznikl pra-třeskem, který vycházel z maličké, avšak obrovsky silně zhuštěné, kuličky energie bleší velikosti. Tato energie byla nejprve čistě duchovní povahy, která se vytvořila sama ze sebe, avšak byla vyvozena z energetické myšlenky Pra-Vesmíru. Vesmír je také nazýván Tvoření nebo Univerzální vědomí atd., přičemž existuje 10na49 různých forem Tvoření. Ta nejnižší forma Tvoření se nazývá Tvoření-Vesmír, ta další vyšší forma Pra-Tvoření nebo Pra-Vesmír a opět další vyšší Centrální-Tvoření, resp. Centrální-Vesmír, atd., atp. Ta nejvyšší forma Tvoření je pak ta 10na49, která se nazývá Absolutní Absolutno. To byla nejprvotnější forma Tvoření vůbec, která sama sebe vytvořila ze sebe z absolutní nicoty, prostřednictvím primárního pra-třesku, načež pak procházela evolucí kupředu přes 10na49 různých hlavních forem Tvoření, aby se stala Absolutním Absolutnem, jež pluje v prostrou nicoty, jakožto nejvyšší forma Tvoření, a nekonečně se rozšiřuje a dále vyvíjí, a sice díky moudrosti všech do tohoto vcházejících Tvoření, která se musí dopracovat k Absolutnímu Absolutnu.
Ani jedna jediná forma Tvoření není absolutně dokonalá, takže ani Absolutní Absolutno. Všechny formy Tvoření mohou, jako všechen život vůbec, dosáhnout jen relativní dokonalosti v průběhu své evoluce a v průběhu neustálého vznikání a zanikání a opětovného vznikání – jako je to v případě veškerého života.
My žijeme v Tvoření-Vesmíru, a tím v Materiálním-Vesmíru, což je vůbec nejnižší forma Tvoření, resp. forma Vesmíru. A tento Vesmír, toto Tvoření, resp. toto Univerzální vědomí nebo jakkoliv tomu člověk chce říkat, se tedy musí neustále vypracovávat po žebříčku evoluce výše a výše. Tvoření se musí dále evolucionovat, aby se mohlo jednou v budoucnu stát jednotou s Absolutním Absolutnem přes proměnu skrze 10na49 forem Tvoření. Tento postup vývoje však trvá z lidského pohledu nepředstavitelně dlouho, a než se samo naše Tvoření, náš Vesmír, promění do další vyšší formy Tvoření, k Pra-Tvoření, Pra-Vesmíru, potrvá to více než 85 trilionů let (85x10na18 nebo 85 000 000 000 000 000 000 let). Dosáhne-li Univerzální vědomí, tedy Tvoření, stádia jako Pra-Vesmír, resp. Pra-Tvoření, pak vytváří jako Pra-Univerzální vědomí ze sebe vygenerovanou ideu pro nové jednoduché Tvoření, tedy pro materiální Vesmír, tak jako ho známe my. Tato idea spočívá na čisté energie ducha, která v sobě uschovává vše, aby se tvořila ze sebe sama a pro sebe. Jako pouhá kulička energie velikosti blechy v sobě generuje nové, mocné energie, které jsou vysoce stlačené, až dojde k ohromné explozi, tedy k pra-třesku (Velkému třesku). Energie pra-třesku se nejprve ženou po zlomky vteřin s 107000 násobnou rychlostí světla, expandujíc, a potlačují jiné Vesmíry, aby si tak vytvořily vlastní místo mezi všemi těmi bezpočetnými již existujícími Vesmíry, respektive formami Tvoření v nekonečném počtu. A tímto postupem se buduje též sedm pásů Tvoření, resp. univerzálních pásů, z nichž jeden tvoří pás materie, ten viditelný materiální Vesmír, ve kterém se právě vytváří hrubo-hmotná materie, a tím plyny a prach, z čehož vznikají meteority, slunce, komety, planety, mlhoviny a galaxie atd. - nashromážděním a zhuštěním materie, čímž vznikla také naše Země. Vznik Vesmíru a planety Země, stejně jako cizích světů, hvězd a galaxií atd., je tedy přírodně-tvořivý energetický proces, který nemá naprosto nic co dělat s nějakým Bohem stvořitelem, nýbrž jen a pouze s duchovně fyzikálními a materiálně fyzikálními zákony a pochody, které jsou v každé formě založené na fyzice a chemii a mohou být v tomto smyslu také vysvětleny.
Ondra: Vesmír je nekonečný a počet vesmírů také. Je ale také pravda, že po fázi rozpínání toho kterého vesmíru dochází také k opačné a podobně trvající fázi, kdy se vesmír takříkajíc zase zcvrkává. Dál mi zatím chybí vědomosti, ale ve spisech FIGU je to všechno vyčerpávajícím způsobem vyloženo.
|
Edited by - Ondra on 05/07/2008 18:54:18 |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 07/07/2008 : 10:25:25
|
quote:
Originally posted by Vanir
Nejsem si jist jestli toto téma patří do tohoto tématu, a přece je toto asi nejlepší místo kde se zeptat na jednoduchou otázku: Je opravdu vesmír nekonečný?
Do tématu to patří a jednoduchá otázka to možná je, ale to neznamená, že je jednoduchá odpověď
quote:
Doufám, že je tu někdo kdo zastává jak negativní odpověd tak i u pozitivní.
Nejsem si jist jestli jsi to tak myslel, ale já zastávám obě varianty a hned pochopíš proč
quote:
Já si tak úplně nejsem jist. Vesmír se sice neustále rozpíná ale přišlo mi, že v přírodě je vše tak nějak duální: život - smrt; akce - reakce atd... takže pokud vesmír někdy "začal" musí teoreticky někdy končit!
Z toho že něco začalo nijak logicky neplyne, že to musí skončit. A naopak, pokud to bylo vždy, nijak z toho neplyne, že to tu bude věčně. To je holt logika.
V zásadě se dá říci, že na tebou kladenou otázku, ti nikdo nemůže odpovědět. Resp. nikdo to nemůže vědět jistě.
Je však možné tvořit si různě propracované představy(teorie) a na jejich základě se pokoušet otázku zodpovědět.
Co se týče těch fyzikálních teorií, tak se připojuji Rzwaldovi = podívej se do fóra aldebaran. Ale pokud chceš "vědět", tak bys ses měl spíše podívat na epistemologii (věda o poznání, či věda o vědě). Měl by ses tedy zároveň pídit i po tom jak si vlastně můžeme být jisti danou odpovědí (a to jak kladnou - vesmír je nekonečný, tak zápornou, vesmír je konečný) a také co přesně je tou odpovědí míněno. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/07/2008 : 07:47:38
|
Vanire.
Řekneš li vesmír, může si pod tímto každý vybavit cosi jiného.Někdo si vybaví pouze určitou část a jiný docela vše. A tak jsou dvě možné odpovědi. Máš li na mysli část, třeba vesmír kolem v určitém daném rozměru, je tato část vždy konečná. Máš li na mysli celek,pak je tento už ze základu logicky nekonečný.Do toho vesmíru totiž přináleží docela vše včetně volného prostoru a všech možných rozměrů.Kdyby měl vesmír konec, třeba nějakou stěnu i tato stěna by přinálela do tohoto celku, měla by určitou tloušťku,čili také svůj konec a cosi by za tou stěnou pokračovalo a to by také přináleželo do toho celku. Vesmír jako celek nemá logicky možný konec.Navíc je zde nekonečně mnoho mikro a makrokosmů a vše je soušástí jednoho celku nazývaného vesmír.
Pro snadnější pochopení toho o čem je řeč.
Představ si atomy svéh těla jako vesmír (ohraničený) Představ si,že jsou tvá jádra atomů slunce a ty mají své planety. Na některých planetách je život a člověk,třeba rovný tobě. S touto představou se podívej jen na svůj vesmír a můžeš se dívat s očima otevřenýma, protože by tento člověk viděl nad hlavou slunce jako ty, hvězdy a vše co můžeš vidět v reálu. Jenže tím člověkem vesmír nekončí.Žije na planetě která je součástí vesmíru o rozměr vyššího ,čili tebe a ty máš pod nohama planetu a ta je součástí dalšího kosmu.A tak můžeš pokračovat směrem do makro i mikrokosmu a nikdy není konec.KDybys žil ve stém mikrokosmu, stále bys měl pod nohama planetu a nad sebou hvězdy. Toto nekonečno mikro a makrokosmů je dalším rozměrem nekonečna. Pokud jsi pochopil co jsem tím chtěl říci, pak je odpověď na tvou otázku zcela jasná. Konec vesmíru je logicky nemožný,pokud bereš vesmír jako celek a nikliv jen jeho určitou část.Ta část by konečná byla.
MB |
|
|
|
Kubaz
Nový uživatel
Czech Republic
10 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 00:44:52
|
Miloslave,
to, co píšeš, ukazuje na nepochopení principů moderní kosmologie. Jde právě o to, jaké má náš vesmír rozměry (teorie superstrun ukazuje, že má 4 velké (prostoročas) a 6 (resp. 7) mikroskopických stočených do Calabiho-Yauovy variety. To, co nevíme, je, zda jsou "velké" prostoročasové dimenze konečné, nebo, nebo ne. Je potřeba uvědomit si, že jejich konečnost by absolutně neznamenala, že někde existuje nějaká zeď. Ať už by se jednalo o nějakou formu stočenosti (kdybychom letěli pořád rovně, vrátili bychom se na výchozí místo), nebo by byla konečnost topologicky zajištěna nějak jinak, neznamenalo by to, že lze doletět na nějaký okraj. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 07:25:26
|
Kubaz.
Já myslím, že to bude tím, že těm stočeninám příliš nevěřím.Lidi splodí vše možné a další to popřou.Nemusím doufám všemu věřit?!
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 08:58:27
|
quote:
Originally posted by Kubaz
to, co píšeš, ukazuje na nepochopení principů moderní kosmologie. Jde právě o to, jaké má náš vesmír rozměry (teorie superstrun ukazuje, že má 4 velké (prostoročas) a 6 (resp. 7) mikroskopických stočených do Calabiho-Yauovy variety. To, co nevíme, je, zda jsou "velké" prostoročasové dimenze konečné, nebo, nebo ne. Je potřeba uvědomit si, že jejich konečnost by absolutně neznamenala, že někde existuje nějaká zeď. Ať už by se jednalo o nějakou formu stočenosti (kdybychom letěli pořád rovně, vrátili bychom se na výchozí místo), nebo by byla konečnost topologicky zajištěna nějak jinak, neznamenalo by to, že lze doletět na nějaký okraj.
To co píšeš ukazuje na nepochopení principů poznání (abych parafrázoval cos napsal ty) :o))
Jde právě o to, že my nevíme zda platí teorie strun nebo nějaká jiná teorie. U teorií strun (není jen jedna) nebo M-teorie nebo i u teorií kvantové gravitace (např. quantum loop gravity) vůbec jistě nevíme zda "platí", neexistuje zatím žádná experimentální vazba na realitu. A i kdyby tato vazba existovala vůbec to nebude znamenat, že tato teorie "odpovídá" realitě! Pro fyziku stačí když výsledky teorie odpovídají pozorování. Nikdy ale nebudeme vědět jistě zda je tato teorie "správná".
Ale jinak máš samozřejmě pravdu s konečností prostoru - tedy, že konečnost neznamená, že vesmír má hranici. Ale na druhou stranu i nekonečný vesmír by hranici mít mohl (teoreticky). Např. horizont událostí černé díry by se dal považovat za hranici.
Konečnost vesmíru (prostoru) můžeme např. vymezit jeho konečným objemem, ten by se teoreticky při znalosti metriky dal spočítat nebo odhadnout.
Jediná poctivá odpověď na Vanirovu otázku je podle mne: Nevíme. A nevíme ani jestli to můžeme vědět. |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 09:02:09
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Řekneš li vesmír, může si pod tímto každý vybavit cosi jiného.Někdo si vybaví pouze určitou část a jiný docela vše. A tak jsou dvě možné odpovědi. Máš li na mysli část, třeba vesmír kolem v určitém daném rozměru, je tato část vždy konečná. Máš li na mysli celek,pak je tento už ze základu logicky nekonečný.Do toho vesmíru totiž přináleží docela vše včetně volného prostoru a všech možných rozměrů.Kdyby měl vesmír konec, třeba nějakou stěnu i tato stěna by přinálela do tohoto celku, měla by určitou tloušťku,čili také svůj konec a cosi by za tou stěnou pokračovalo a to by také přináleželo do toho celku. Vesmír jako celek nemá logicky možný konec.Navíc je zde nekonečně mnoho mikro a makrokosmů a vše je soušástí jednoho celku nazývaného vesmír.
Pro snadnější pochopení toho o čem je řeč.
Představ si atomy svéh těla jako vesmír (ohraničený) Představ si,že jsou tvá jádra atomů slunce a ty mají své planety. Na některých planetách je život a člověk,třeba rovný tobě. S touto představou se podívej jen na svůj vesmír a můžeš se dívat s očima otevřenýma, protože by tento člověk viděl nad hlavou slunce jako ty, hvězdy a vše co můžeš vidět v reálu. Jenže tím člověkem vesmír nekončí.Žije na planetě která je součástí vesmíru o rozměr vyššího ,čili tebe a ty máš pod nohama planetu a ta je součástí dalšího kosmu.A tak můžeš pokračovat směrem do makro i mikrokosmu a nikdy není konec.KDybys žil ve stém mikrokosmu, stále bys měl pod nohama planetu a nad sebou hvězdy. Toto nekonečno mikro a makrokosmů je dalším rozměrem nekonečna. Pokud jsi pochopil co jsem tím chtěl říci, pak je odpověď na tvou otázku zcela jasná. Konec vesmíru je logicky nemožný,pokud bereš vesmír jako celek a nikliv jen jeho určitou část.Ta část by konečná byla.
Na to, že jsi laik Slávku, tak jsi to napsal moc dobře - detaily pitvat nebudu. |
|
|
|
Kubaz
Nový uživatel
Czech Republic
10 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 13:28:01
|
O smyčkové gravitaci nic moc nevím, ale strunová teorie mi připadá nadějnější - ale samozřejmě, kdo ví. Ale obě teorie jsou zatím poměrně v plenkách, ještě nám toho k vymyšlení chybí mnoho. A uvidíme, jak s tím vším zamíchá LHC.
To, zda je teorie "správná", spočívá právě ve vazbě na realitu. Cílem je vytvořit nejjednodušší možnou teorii, která bude správně předpovídat jakýkoliv experiment. My nemůžeme nikdy vědět, zda teorie je "opravdu správná", ale nemáme důvod ji za správnou nepovažovat, pokud funguje. A řekl bych, že u těchto moderních teorií (až (či pokud) se experimentálně prokážou) může být v jistém smyslu měřítkem správnosti i estetika - nadneseně: "Něco tak krásného a dokonalého prostě nemůže nebýt pravda" :-).
Miloslave, věřit samozřejmě ničemu nemusíš... Akorát je potřeba si uvědomit, že takovéto teorie nevznikají tak, že by si někdo řekl "Hmm, a co kdybychom zavedli 10 rozměrů, z toho 6 bude "stočených" do subplanckovských délek". Vznikají na základě mravenčí práce špičkových matematiků a fyziků, kteří postupně budují matematicky ohromně náročnou teorii, která musí vyhovovat určitým kritériím. A právě oněch deset rozměrů u teorie superstrun vyplývá přímo z teorie, není to žádný parametr přidaný nějak "ad hoc". Navíc se strunová teorie jeví jako dobrý adept na vysvětlení principu velkého třesku. |
|
|
|
Eduard Fiedler
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 14:53:27
|
quote:
Originally posted by Kubaz
O smyčkové gravitaci nic moc nevím, ale strunová teorie mi připadá nadějnější - ale samozřejmě, kdo ví. Ale obě teorie jsou zatím poměrně v plenkách, ještě nám toho k vymyšlení chybí mnoho. A uvidíme, jak s tím vším zamíchá LHC.
To, zda je teorie "správná", spočívá právě ve vazbě na realitu. Cílem je vytvořit nejjednodušší možnou teorii, která bude správně předpovídat jakýkoliv experiment. My nemůžeme nikdy vědět, zda teorie je "opravdu správná", ale nemáme důvod ji za správnou nepovažovat, pokud funguje. A řekl bych, že u těchto moderních teorií (až (či pokud) se experimentálně prokážou) může být v jistém smyslu měřítkem správnosti i estetika - nadneseně: "Něco tak krásného a dokonalého prostě nemůže nebýt pravda" :-).
Miloslave, věřit samozřejmě ničemu nemusíš... Akorát je potřeba si uvědomit, že takovéto teorie nevznikají tak, že by si někdo řekl "Hmm, a co kdybychom zavedli 10 rozměrů, z toho 6 bude "stočených" do subplanckovských délek". Vznikají na základě mravenčí práce špičkových matematiků a fyziků, kteří postupně budují matematicky ohromně náročnou teorii, která musí vyhovovat určitým kritériím. A právě oněch deset rozměrů u teorie superstrun vyplývá přímo z teorie, není to žádný parametr přidaný nějak "ad hoc". Navíc se strunová teorie jeví jako dobrý adept na vysvětlení principu velkého třesku.
Tady si zase jednou dovolím napsat komentář. Dodatečné dimenze byly do teorie strun zavedeny prostě protože byla v 4 rozměrech nekonzistentní. Přidáme další dimenze a máme problém: jaktože nejsou vidět, proč se neprojevují? No tak je kompaktifikujeme a je po problému(dodatečné dimenze jsou tedy jakási berlička, která teorii zachraňuje). Podobně v případě fermionů. Nemáme v teorii fermiony(a objevují se nám dokonce částice s imaginární hmotností, které se pohybují nadsvětelnou rychlostí), tak přijmeme supersymetrii, která problémy zázračně vyhladí(opět SUSY nikdo nikdy nepozoroval). Jak se tedy ukazuje, vždy když přestane teorie strun(mmch. dnes jich existují stovky - každá popisuje trochu jiný svět)dávat smysl, najde se záchraný kruh. Otázka je - bude to tak pokračovat dál a dál?
Nechci ti kazit iluze, ale v současné době není teorie superstrun ani krásná, ani elegantní. Existují různá částečná řešení různých aproximací, jedna spekulace střídá druhou. Je smutné, že módě podléhá i věda.
Nadruhou stranu, vcelku přirozeně se z ní vynořuje holografický princip(kdo chce, at si vyhledá podrobnosti - nemá cenu tady vysvětlovat věci stokrát vysvětlené jinde)
Loop quantum gravity trpí podobnými problémy(žádná korespondence s měřeními). Ale narozdíl od strun je konzervativní - vystačí si s postuláty kvantové teorie a obecné relativity. Jenže - není v módě.
Já si myslím, že je třeba začít další tanec s kvantovou mechanikou. Ukázat jakým způsobem souvisí s horizontem rozlišitelnosti malého a ztrátou informace. Vidím hlubokou souvilost mezi relativitou a kvantovou fyzikou - horizonty událostí. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 14:58:11
|
Kubaz.
O strunové teorii nic nevím a tak mohu pouze mlčet,ale mnohhé ty teorie o zakřivení vesmíru, o velkém třesku o rozpínání vesmíru a podobně nevzbuzují u mne příliš důvěry. Stejně tak třeba pohyb v čase, byť by vyplýval s teorie relativity. Mám v sobě cosi jako brzdu,která mně oznámí nesrovnatelnosti v logice a zatím se funkce této brzdy vždy ukázala být správnou. Nedokáži tyto teorie logicky popřít,ale cítím ,že v nich cosi skřípe. A tak to ber jen jako můj subjektivní pocit. Nedávno jsem sledoval v televizi pořad ,kde jacísi vědátoři hovořili o tom,že náš vesmír pohltí černá díra. To co popisovali by mohl být pouhý optický klam vzniklý vychýlením svazku světelných (i jiných) paprsků, čili cosi jako magnetická čočka. To světlo v kosmu nám lže a pokud soudíme dle toho co vidíme, nebo to vidí přístroje, může být pouhý optický klam.Jenže to tak hezky nezní,jako teorie o zakřivení vesmíru a černých či bílých dírách. Já se dívám na tyto teorie spíše jen jako na soudobá náboženství. Co není možné vyvrátit, nemusí být ještě pravdivé.Ber to tak, že já ač píši sci fi, tohle k ničemu nepotřebuji. Ono je víc tajemného a zajímavého v poznávání člověka jako takového a i zde je mnoho mýtů.Navíc je toto mnohem uchopitelnější než skoumání nekonečnosti.
Uvaž jaký časový prostor je dán vědě a skus se zamyslet nad tím, že se pozorovatelný vesmír může třeba periodicky rozpínat a zase smršťovat, třeba v řádu milionů let. A tak mohou vědátoři naměřit a posuzovat jen kratičký časový úsek a dělat s toho závěry o počátku, čili velkém třesku a rozpínání vesmíru. Kdyby zde byli za milion let,tvořili by teorie opačné a strašili tím, že se vesmír smršťuje až z něj bude malá kulička o nekonečné hmotnosti.
A tak se mně při vyslechnutí takových teorií vybaví hned několik možných variant a mnohdy dle mého názoru mnohem pravděpodobnějších a to je ta moje brzda, která mně brání uvěřit. Možná je to moje chyba,ale to já, ty ani kdokoliv jiný nemůže posoudit.Snad je čas,který ukáže zda byly teorie správné, nebo nikoliv.Jak vidíš, tyto mé vlastnosti mne pro studia,kde bych musel tyto teorie znát a uznat diskvalifikují. Jak se ozve ta brzda, nedokáži to přijmout.
MB |
|
|
|
Kubaz
Nový uživatel
Czech Republic
10 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 18:41:30
|
Eduarde, to, že teorie superstrun matematicky vyžaduje určitý konkrétní počet dimenzí, je naprosto v pořádku, pokud bude fungovat. Nevím proč bychom je měli považovat za berličku. Co se týče bosonové teorie - ta už prostě byla zavržena. Supersymetrie je z hlediska strunové teorie fundamentální záležitostí - a právě v LHC by nám mohl pomoci nalézt těžké supersymetrické partnery. Pokud je LHC neobjeví, pak to bude pro strunovou teorii docela těžká rána.
Teorií superstrun existují stovky? Myslíš tím, že neznáme tu "pravou" Calabiho-Yauovu varietu? To by jich pak ale existovalo nekonečno... Pokud vím, tak existuje pouze pět limit M-teorie...
V současné době superstruny elegantní nejsou určitě, pořád ještě je to silně nedokončená teorie plná perturbačních metod. Ale to, co mi na ní přijde elegantní a zajímavé, je její podstata a matematika, na které snad bude vybudována, až (nebo spíše jestli) bude "dokončena". I když... Samotná OTR bude matematicky jistě mnohem elegantnější... Akorát to, bohužel, není úplná teorie :-). Já osobně totiž teorie zahrnující kvantování nemám moc v lásce - prostě se mi matematicky moc nelíbí.
Horizont událostí černé díry (resp. černá díra obecně) je jistě důležitým pojítkem, protože bez teorie sjednocující OTR a kvantovou mechaniku nebudeme schopni černé díry uspokojivě popsat. Problém je, že děje na horizontu událostí těžko experimentálně změříme - tedy to pro nás nemůže být vodítkem k nové teorii. |
|
|
|
Kubaz
Nový uživatel
Czech Republic
10 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 18:50:53
|
| Miloslave, to je právě to, co jsem se ti snažil říci již předtím. Ono není moc čemu nevěřit - různé relativistické a kvantověmechanické efekty jsou velmi dobře experimentálně ověřeny. Samozřejmě - jedná se o závěry, které mají určitou vypovídající hodnotu o fyzikálních zákonech platných tady a teď. Ale když si odmyslíme "zobecňující" teorie opírající se o astronomická měření, jako je teorie velkého třesku, pak právě lokální fyzikální zákony jsou to, co nás zajímá. A OTR a kvantová mechanika prostě fungují. Kdyby ses vydal raketou obrovskou rychlostí pryč ze sluneční soustavy a zpět, skutečně bys zestárl méně než tví známí zde na zemi. Zcela chápu, že člověku dělá problémy tomuto uvěřit. I já, i kdybych si to vyzkoušel na vlastní kůži, budu mít pořád pocit, že je to "divné". Ale to závisí jen na úhlu pohledu, v jistém smyslu jsou ty teorie krásné - konečně si pod "časem" mohu něco představit, není to jen neuchopitelná abstraktní veličina. |
|
|
|
Eduard Fiedler
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 20:09:21
|
quote:
Originally posted by Kubaz
Eduarde, to, že teorie superstrun matematicky vyžaduje určitý konkrétní počet dimenzí, je naprosto v pořádku, pokud bude fungovat. Nevím proč bychom je měli považovat za berličku. Co se týče bosonové teorie - ta už prostě byla zavržena. Supersymetrie je z hlediska strunové teorie fundamentální záležitostí - a právě v LHC by nám mohl pomoci nalézt těžké supersymetrické partnery. Pokud je LHC neobjeví, pak to bude pro strunovou teorii docela těžká rána.
Teorií superstrun existují stovky? Myslíš tím, že neznáme tu "pravou" Calabiho-Yauovu varietu? To by jich pak ale existovalo nekonečno... Pokud vím, tak existuje pouze pět limit M-teorie...
V současné době superstruny elegantní nejsou určitě, pořád ještě je to silně nedokončená teorie plná perturbačních metod. Ale to, co mi na ní přijde elegantní a zajímavé, je její podstata a matematika, na které snad bude vybudována, až (nebo spíše jestli) bude "dokončena". I když... Samotná OTR bude matematicky jistě mnohem elegantnější... Akorát to, bohužel, není úplná teorie :-). Já osobně totiž teorie zahrnující kvantování nemám moc v lásce - prostě se mi matematicky moc nelíbí.
Horizont událostí černé díry (resp. černá díra obecně) je jistě důležitým pojítkem, protože bez teorie sjednocující OTR a kvantovou mechaniku nebudeme schopni černé díry uspokojivě popsat. Problém je, že děje na horizontu událostí těžko experimentálně změříme - tedy to pro nás nemůže být vodítkem k nové teorii.
Myslím, že se shodneme na jednom - teorii superstrun v současnosti nelze experimentálně vyvrátit. Nesplňuje tedy jedno ze základních kritérií vědecké teorie. "Not even wrong"
Tvůj postoj vůči ní je dnes asi nejobvyklejší. Možná se tedy nemýlíš, když ji důvěřuješ.
Chceme-li jít k podstatě problému, nesmíme se zastavit u handrkování o oprávněnosti zavádějí dalších předpokladů. Je zde hlubší problém:
Superstruny jsou založeny na důvěře ke kvantové teorii. Místo toho se snaží upravit obecnou relativitu. Jejich argument je takový, že QM je zatím nejlépe ověřenou teorií. Nadruhou stranu obecná relativita je také skvěle experimentálně ověřena - až na 14 řádů(ztráta energie v důsledku vyzařování gravitačních vln). Tato jejich předpojatost se promítá do paradoxu černých děr a dalších problémů. Takže otázka je následující: Je takový přístup samozřejmý, nebo není? Co myslíš?
|
|
|
|
Kubaz
Nový uživatel
Czech Republic
10 Posts |
Posted - 11/07/2008 : 21:59:16
|
Ano, ale to není důvod přestat na ní pracovat. Naopak, je potřeba najít výsledky, které bude možné experimentálně testovat. Přinejmenším však právě existence těžkých supersymetrických partnerů by mohla být takovým první experimentálním ověřením teorie. Pokud se v LHC nenajdou, pak to nejspíše pro strunovou teorii bude nepříjemná rána.
Můj postoj je takový, že je to nadějně vyhlížející teorie. Ale samozřejmě - může být úplně špatně.
Každá teorie aspirující na "teorii všeho" musí pro velké hmotnosti a rozměry konvergovat k OTR, pro malé hmotnosti a rozměry konvergovat ke kvantové mechanice. Vzhledem k tomu, že strunová teorie zatím nedává žádné konkrétní předpovědi, nemůžeme ověřit ani jednu konvergenci. Ale věřím, že strunoví teoretici ví, co dělají, když cílem teorie je právě vytvořit kvantovou teorii, která by byla konzistentní s OTR. :-) |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Vesmír
