| Author |
 Topic  |
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
 Posted - 01/06/2008 : 15:48:20
|
okref
předpokládám, že poznání nesmyslnosti otázky tě neuspokojí. Můžeš si však klást otázku proč ty bys měl chtět žít, co ty by jsi chtěl v životě udělat, atd.
Na tyto otázky si bohužel musíš odpovědět sám, neboť IMO nelze najít odpověď obecnou, ani nelze v obecnosti říct, čím by bylo nejsprávnější vyplnit lidský život, atd. (stačí se zamyslet nad slovem "správný" ) |
 |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 01/06/2008 : 18:04:30
|
Rzwalde,
predpokladas spravne, ze posuzovani teto otazky jako nesmyslne, me vubec neuspokojí. Nevim, zda sis precetl vsechny me prispevky (asi ne, ani ja sam je po sobe nectu), ale mohl bys znich vycist důlezite rozlisení. tim rozlisenim, ktere jsem si pro sebe nasel je toto:
možný účelný řád Světa
versus
pociťovaný řád vnitrní svobody
Jak jsem te pochopil, tak se tvuj pohled na věc hodne blize pohledu Noema, který vidí smysl prakticky ve vsem, co se daný subjekt jako smysl pociťuje. Zda se mi, ze mnoho lidí v tomto fóru je zaslepeno pocitem svobody a odhlízí od mozného pozadavku Světa. mozna je smyslem cloveka zrovna to, co koná a pozna to podle uspokojeni. to by znamenalo, ze pro kazdeho je dan jiny smysl zivota, nebot nikdo se neshoduje v tom, co by to melo primo být. Ale cím je stanoven tento pocit naplnenosti smyslu? Je nam dan zvnejsku nebo si jej stanovíme libovolně a tim pádem jsme stvoritely nejen sebe, ale i celeho sveta.
Je mozne, aby neco ve svete nemelo smysl? Je svet opravdu tak svobodny, ze dovoluje nesmyslnosti? pokud ano, pak neexistuje zadný pravý a jediný smysl. Pak je svet naprosto bláznivým místem. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/06/2008 : 00:42:32
|
vím, že můj příspěvěk o smyslu byl jen rétorika, nicméně si myslím, že je potřeba formulovat otázky správně -- už tím se totiž leccos může vyjasnit...proto je imo správné nadefinování pojmů velmi důležité (už proto, aby si diskutující rozuměli)
quote:
Originally posted by okref
možný účelný řád Světa
versus
pociťovaný řád vnitrní svobody
účelný řád Světa...proč máš světa velké 'S'? Co je to "účelný" řád a co je to ten "řád"?
Jak jsem to pochopil já: řád světa myslím to, podle čeho svět (=vesmír) funguje (=fyzikální zákony). Pokud se tedy ptáš, k čemu svět spěje, tak doufám, že znám odpověď, neb jsme se to učili: to je tepelná rovnováha, přesněji řečeno stav s největší možnou entropií. To je základní zákon fyziky -- vše spěje k energetickému vyrovnání, uvolnění, rozptýlení a vyrovnání energie.
Pociťovaný řád vnitřní svobody. Co si mám představit pod "řád svobody"? Tomu nerozumím, ale i tak to IMO nebude mít moc společného s "řádem světa"
quote:
Originally posted by okref
Jak jsem te pochopil, tak se tvuj pohled na věc hodne blize pohledu Noema, který vidí smysl prakticky ve vsem, co se daný subjekt jako smysl pociťuje.
Ano, s tím, že to podle mě je jediná otázka, kterou má smysl pokládat.
quote:
Originally posted by okref
Ale cím je stanoven tento pocit naplnenosti smyslu? Je nam dan zvnejsku nebo si jej stanovíme libovolně a tim pádem jsme stvoritely nejen sebe, ale i celeho sveta.
no já myslím, že geneticky :-) Pokud člověk něco chce, je k něčemu puzen...tak se začne chovat tak, aby své puzení uspokojil. K tomuto uspokojení svých potřeb pak používá i různé další věci (pazourek, palici, ...) ...no a tohle své záměrné a vědomé chování a používání věcí za účelem dosáhnutí nějakého předem vytyčeného cíle označil jako "chování, které má smysl". Nevím, co by v tom mohlo být víc.
quote:
Originally posted by okref
Je mozne, aby neco ve svete nemelo smysl? Je svet opravdu tak svobodny, ze dovoluje nesmyslnosti? pokud ano, pak neexistuje zadný pravý a jediný smysl. Pak je svet naprosto bláznivým místem.
Podstata světa je nesmyslná. Viz kvantová mechanika. Jedna částice může být na několika místech současně, částice se chová jako vlna i jako částice, nemůže mít zároveň určenou polohu a hybnost...no to jsou nesmysly, ne? Ale přitom je to všechno dokázaná pravda. Naše zkušenost a pojetí smyslu selhává na mikroskopických vzdálenostech.
Jaký má smysl, že když se hodí kostkou, padne trojka. Proč nepadla čtyřka nebo šestka?
Jaký má smysl, že jsem včera viděl meteor?
Tyhle věci imo nemají smysl, protože to není nic, co by člověk ovládal. Smysl má jen to, co člověk ovládá, a tyto věci pak mají smysl vůči člověku - on jim dává smysl podle toho, jaký vztah mají tyto věci k němu samotnému. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 02/06/2008 : 16:27:06
|
quote:
...je potřeba formulovat otázky správně -- už tím se totiž leccos může vyjasnit...proto je imo správné nadefinování pojmů velmi důležité (už proto, aby si diskutující rozuměli)
správné definovaní pojmů je důlezité pro co nejpresnejsi vzajemnou propojenost dialogu. Ovsem pro me je v tomto ohledu jen monologem, v nemz se mi sice zjevují slova druhého a já svá slova zas smeruji k druhému, ale tím druhým je zas jen má vlastní iluzorní mysl. vzajemná shoda pojmů v dialogu pro mne tedy není dulezitá, dokud jsem schopen z dialogu vyjmout nejakou funkcní strukturu, která mi slibuje objevit neco podstatného ci nového.
quote:
účelný řád Světa...proč máš světa velké 'S'? Co je to "účelný" řád a co je to ten "řád"?
mám za to, ze opravdový Svet muze byt jen jeden. aby bylo jasne, ze rozlisuji mezi světy zdánlivymi a opravdovým, pouzivam velké pismeno k oznacení jedinečnosti.(psani velkych pismen u jedinecnych veci vsak u me nebyva pravidlem.)
řád je pro me stereotypní pohyb. úcelný řád sveta je takový řád, který plodí neco mimo svou stereotypnost a říkám tedy o něm, ze je účelný.
quote:
Jak jsem to pochopil já: řád světa myslím to, podle čeho svět (=vesmír) funguje (=fyzikální zákony). Pokud se tedy ptáš, k čemu svět spěje, tak doufám, že znám odpověď, neb jsme se to učili: to je tepelná rovnováha, přesněji řečeno stav s největší možnou entropií. To je základní zákon fyziky -- vše spěje k energetickému vyrovnání, uvolnění, rozptýlení a vyrovnání energie.
Světem nemyslím vesmír. vesmír je pro mě jen čast sveta. vesmír je jen ta zatím dohlednutelná(nejen prostorově) moznost světa. vesmír pro me není filosofickým pojmem, alespon ne tak, ze by se dal srovnavat se Svetem. vesmír je omezenost vědění fyzika. filosofa vsak v jeho bádání neomezuje vesmír, ale Svet.
quote:
Pociťovaný řád vnitřní svobody. Co si mám představit pod "řád svobody"? Tomu nerozumím, ale i tak to IMO nebude mít moc společného s "řádem světa"
řád vnitřní svobody - též princip svobody - Je to proste predpoklad svobodného jednání ve svete bez absolutního omezení.
quote:
Ano, s tím, že to podle mě je jediná otázka, kterou má smysl pokládat.
Jestli je tohle tvá nejkonečnejsí odpoved na mou otázku, pak jí chápu a nijak se o tom s tebou nechci přít. Jen mě samotnému to z nejakeho důvodu nedovoluje ustat v tázání s touto odpovědí před sebou.
Pokud je otázka po smyslu u tebe ohraničena touto odpovědí, je jasné ze bys nemel mít potrebu pokracovat ve věcné diskusi. v diskusi pak budes pokracovat asi z jineho duvodu. snad te v diskusi nebude provazet byť jen skrytá potreba presvedcit, nebot pak bys odhalil velkou nejistotu ve své konečné odpovědi.
quote:
no já myslím, že geneticky :-) Pokud člověk něco chce, je k něčemu puzen...tak se začne chovat tak, aby své puzení uspokojil...
takze podnet k chovani cloveka prichazi z vnejšku? clovek byl stvoren(nebo jen ochočen?) nečím, aby timto necim mohl byt ovládán? Takze chteni cloveka neni chtenim cloveka, ale nekoho nebo neceho jiného. chtení cloveka je pak chtění být otrokem.
quote:
Podstata světa je nesmyslná. Viz kvantová mechanika. Jedna částice může být na několika místech současně, částice se chová jako vlna i jako částice, nemůže mít zároveň určenou polohu a hybnost...no to jsou nesmysly, ne? Ale přitom je to všechno dokázaná pravda...
dokázaná pravda? není to jen ve své uzavrenosti funkční matematicko-fyzikální model?
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 01:02:27
|
quote:
Originally posted by okref
správné definovaní pojmů je důlezité pro co nejpresnejsi vzajemnou propojenost dialogu. Ovsem pro me je v tomto ohledu jen monologem, v nemz se mi sice zjevují slova druhého a já svá slova zas smeruji k druhému, ale tím druhým je zas jen má vlastní iluzorní mysl. vzajemná shoda pojmů v dialogu pro mne tedy není dulezitá, dokud jsem schopen z dialogu vyjmout nejakou funkcní strukturu, která mi slibuje objevit neco podstatného ci nového.
jajky člověče, toto trošku zavání autismem :-D
mno ale budiž :-)
quote:
Originally posted by okref
řád je pro me stereotypní pohyb. úcelný řád sveta je takový řád, který plodí neco mimo svou stereotypnost a říkám tedy o něm, ze je účelný.
a jak poznáš, zda onen stereotypní pohyb vyplodil něco mimo svou stereotypnost? Mohl bys uvést příklad?
quote:
Originally posted by okref
vesmír je omezenost vědění fyzika. filosofa vsak v jeho bádání neomezuje vesmír, ale Svet.
omluv mne, že zase chci příklad....ale vážně mě nenapadá nic, co by mohlo být a přitom nebylo součástí vesmíru. Možná něco stvořené v lidské mysli? Myslíš tohle?
quote:
Originally posted by okref
takze podnet k chovani cloveka prichazi z vnejšku? clovek byl stvoren(nebo jen ochočen?) nečím, aby timto necim mohl byt ovládán? Takze chteni cloveka neni chtenim cloveka, ale nekoho nebo neceho jiného. chtení cloveka je pak chtění být otrokem.
ano, myslím, že myslíš to, co já myslím, že jest :-D ..neboli doufám, že souhlasím
quote:
Originally posted by okref
quote:
Podstata světa je nesmyslná. Viz kvantová mechanika. Jedna částice může být na několika místech současně, částice se chová jako vlna i jako částice, nemůže mít zároveň určenou polohu a hybnost...no to jsou nesmysly, ne? Ale přitom je to všechno dokázaná pravda...
dokázaná pravda? není to jen ve své uzavrenosti funkční matematicko-fyzikální model?
obávám se, že není.
Existují experimenty, které dokazují, že částice spolu dokážou komunikovat nekonečnou rychlostí (tj. měření na jedné částici ovlivní stav druhé částice a stane se tak okamžitě a to nezávisle na vzdálenosti obou částic) a dokážou to tak rafinovaně, že to dokonce není v rozporu se speciální teorií relativity, která zakazuje šíření informace rychlostí větší než je rychlost světla. Je to jev známý jako EPR paradox. Jeho vysvětlení je poněkud obtížné, a proto viz např. http://www.vesmir.cz/clanekPDF.php3?CID=1581&YID=499. Jak tohle interpretovat jinak, než že jedna částice je na více místech současně? ..resp. jakési blíže nespecifikované "průměty" částice jsou na více místech současně.
Stejně tak to, že se částice chovají jako vlny i jako částice (i elektrony spolu mohou interferovat, fotony se vyzařují spojitě po kvantech s danou energií, ...) a to, že částice nemohou mít určenu hybnost a polohu, to je také pravda, nikoliv interpretace. Značí to, že naše chápání částic z klasické fyziky selhává...podstata světa je z pohledu klasické fyziky a tedy i z pohledu běžné zkušenosti člověka nesmyslná. Netvrdím však, že je nesmyslná "doopravdy". (i když je otázkou, co jsem to vlastně právě pronesl...jestli to náhodou nebyl nesmysl) |
Edited by - Rzwald on 03/06/2008 01:07:32 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 01:14:24
|
ještě jsem zapoměl--- okref, pokud nesouhlasíš s tím, že některé věci nemají smysl...chtěl bych, abys reagoval na toto:
quote:
Originally posted by Rzwald
Jaký má smysl, že když se hodí kostkou, padne trojka. Proč nepadla čtyřka nebo šestka?
Jaký má smysl, že jsem včera viděl meteor?
Tyhle věci imo nemají smysl, protože to není nic, co by člověk ovládal. Smysl má jen to, co člověk ovládá, a tyto věci pak mají smysl vůči člověku - on jim dává smysl podle toho, jaký vztah mají tyto věci k němu samotnému.
Máš nějaký protipříklad? Něco, co by mělo smysl a přitom to člověk neměl ve své moci a nemohl danou věc ovlivnit, něco, co by mělo smysl nezávisle na člověku? |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 16:01:14
|
quote:
a jak poznáš, zda onen stereotypní pohyb vyplodil něco mimo svou stereotypnost? Mohl bys uvést příklad?
uvedu tedy priklad, aby bylo snáze pochopit, co mam na mysli.
nekdo jezdi kazdy den do prace nebo do skoly. - to je stereotypní řád
mimo stereotypnost řádu je úcel. ten je v celkovosti nastudovaných znalostí v pripade skoly. v pripade zamestnání je to celkovost vytvorené nebo odvedené práce.
quote:
... zase chci příklad....ale vážně mě nenapadá nic, co by mohlo být a přitom nebylo součástí vesmíru. Možná něco stvořené v lidské mysli? Myslíš tohle?
ne, tak to nemyslím. me se jen zdalo v tvem predchozim prispevku, na ktery jsem temito vetami reagoval, ze je treba poukazat na rozdilnost dvou slov: Svět a vesmír.
Zůstanu zkrátka u strucné poznámky, ze Svět nutně stojí nad vesmírem. Vse, co je, je ve svete, nikoli ve vesmiru. vesmir je ve svete, ale svet neni ve vesmiru. Je samozrejme mozné chápat pojem vesmír totožně s pojmem svět. Také není nutné chápat pojem Svět, vesmir docela postacuje pro zivot vědců specializovaných věd.
quote:
Existují experimenty, které dokazují, že částice spolu dokážou komunikovat nekonečnou rychlostí (tj. měření na jedné částici ovlivní stav druhé částice a stane se tak okamžitě a to nezávisle na vzdálenosti obou částic)... ...resp. jakési blíže nespecifikované "průměty" částice jsou na více místech současně.
pred tím si mluvil o jedné castici. ted to vypada, ze mezi sebou komunikují dve castice. je tam tedy jedna castice na vice mistech nebo je tam víc castic, ktere jsou nositelkami sdílených informací? v cem spociva totoznost dvou castic ci jedné castici na dvou mistech?
radeji na to neodpovidej, protoze me to stejne nezajima.
quote:
Stejně tak to, že se částice chovají jako vlny i jako částice (i elektrony spolu mohou interferovat, fotony se vyzařují spojitě po kvantech s danou energií, ...) a to, že částice nemohou mít určenu hybnost a polohu, to je také pravda, nikoliv interpretace. Značí to, že naše chápání částic z klasické fyziky selhává...podstata světa je z pohledu klasické fyziky a tedy i z pohledu běžné zkušenosti člověka nesmyslná. Netvrdím však, že je nesmyslná "doopravdy". (i když je otázkou, co jsem to vlastně právě pronesl...jestli to náhodou nebyl nesmysl)
nejak se tvé pojeti slova smysl začíná zaměnovat se slovem logické.
Ano, spis se priklaním k domnence, ze vsechno ma smysl.
Nesmyslnost prisuzuji nedostatecnemu poznání propojenosti sveta.
Nesmyslnost tedy sidli jen v nedostatku naseho poznani. a i tento nedostatek muze mit nejaky smysl. Pak by byl ale zrejme mimo nás. |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 18:10:01
|
Jen tak jsem zběžně koukl...
,,Jedna částice může být na několika místech současně, částice se chová jako vlna i jako částice, nemůže mít zároveň určenou polohu a hybnost...no to jsou nesmysly, ne? Ale přitom je to všechno dokázaná pravda"
Jenže my nevíme jak se částice ve stkutečnosti chová, to co ty píšeš je pouze naše zjedodušení, které se těžko dá pokládat za dokázanou pravdu. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 18:21:03
|
quote:
Originally posted by okref
radeji na to neodpovidej, protoze me to stejne nezajima.
no kdyžtak je to v tom odkaze
quote:
Originally posted by okref
nejak se tvé pojeti slova smysl začíná zaměnovat se slovem logické.
nj, jsou si blízká
quote:
Originally posted by rajis
Jenže my nevíme jak se částice ve stkutečnosti chová, to co ty píšeš je pouze naše zjedodušení, které se těžko dá pokládat za dokázanou pravdu.
to bych neřek. To, že je částice na několika místech současně snad, to je jen interpretace toho, že spolu můžou někdy částice "komunikovat" nekonečně rychle. Ten zbytek ale platí. Ukazujete to jen na to, že svět nejde pochopit pomocí klasické fyziky, nic víc, nic míň. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 19:52:34
|
Jakozto zakladatel tohoto topicu si dovoluji upozornit, ze slovo "smysl" nebylo v mém prním prispevku pojímáno jako slovo "myslitelné". Ríkám to jen pro to, aby bylo zretelne videt, jakym smerem nebo do jake cizi tematiky se diskuse zvrhává.
Ale kdyz mám tedy uvazovat o smyslu ne jako o přirozené účelnosti, ale jako o "myslitelném", tak bych chtel utrousit tuto poznámku:
Je ta zálezitost s temi částicemi nesmyslem pro uvažující rozum nebo pro schopnosti fyzikálního výkladu? Tys, Rzwalde(nechces si vymyslet nejakou snadneji psatelnou prezdivku?), jiz částecne na tuto otazku odpovedel. A sice tak, ze pojetí klasické fyziky je pro tuto částicovou zalezitost priliz omezeným nástrojem. Moderní fyzika, nebo jak se ji rika, je pravdivejsi výpovedí o chování sveta, ktere prekrecuje chapani zdraveho rozumu. prekonává moderni fyzika samotný zdravý rozum? Je zdravý rozum nedostatečný pro pravdivou vypoved o svete? Opravdu muze tato fyzika vyjít za svůj rámec teorií ospravedlnených měřeními a výpočty? Může dílčí fakt takto zrušit celou strukturu zdravého rozumu jako strukturu nevypovídající nic pravdivého? Nebot pravdivé muze byt jen jedno: co tvrdí fyzika nebo co tvrdí zdraví rozum.
Odpovíš mi mozna - v pripade, ze nevis, o co mi jde - ze je to dokázaná zálezitost. jenze není to jen důkaz fyziky pro fyziku? |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/06/2008 : 21:55:27
|
quote:
Originally posted by okref
Jakozto zakladatel tohoto topicu si dovoluji upozornit, ze slovo "smysl" nebylo v mém prním prispevku pojímáno jako slovo "myslitelné".
k tomu smyslu jako účelnosti --- já prostě nechápu, jak může mít účel něco samo o sobě. Vždy je to člověk, vůči komu se posuzuje, zda něco má nebo nemá smysl (účel). Slepice dávaj vajíčka a ty člověk jí a to je smysl chovu slepic. Stále si myslím, že uvažovat nad smyslem života, vesmíru, smyslem toho, proč na hrací kostce padla trojka a né čtyřka, je nesprávné zevšeobecnění významu slova smysl. Ale to už se vlastně jen opakuji.
quote:
Originally posted by okref
Ale kdyz mám tedy uvazovat o smyslu ne jako o přirozené účelnosti, ale jako o "myslitelném", tak bych chtel utrousit tuto poznámku:
Je ta zálezitost s temi částicemi nesmyslem pro uvažující rozum nebo pro schopnosti fyzikálního výkladu? Tys, Rzwalde(nechces si vymyslet nejakou snadneji psatelnou prezdivku?), jiz částecne na tuto otazku odpovedel. A sice tak, ze pojetí klasické fyziky je pro tuto částicovou zalezitost priliz omezeným nástrojem. Moderní fyzika, nebo jak se ji rika, je pravdivejsi výpovedí o chování sveta, ktere prekrecuje chapani zdraveho rozumu. prekonává moderni fyzika samotný zdravý rozum? Je zdravý rozum nedostatečný pro pravdivou vypoved o svete?
no to je zas problém ty slova. Co myslíš pod zdravým rozumem? Pokud to, co já, tak důkazem toho, že zdravý rozum je na nic, jsou nejrůznější kartářky, léčitelé, astrologové, atd. Jejich učení je v přímém rozporu s vědou a věda je dokázaná...z toho plyne, že se mýlí. Na druhé straně to byl onen (ne)zdravý rozum, který vymyslel vědecké teorie, objevil DNA, postavil raketoplán, atd. Spíš jde o metodu. Metoda intuitivního selského uvažování je špatná a vede často k pomýleným závěrům.
quote:
Originally posted by okref
Opravdu muze tato fyzika vyjít za svůj rámec teorií ospravedlnených měřeními a výpočty?
to nemůže, neb by to nebyla pak fyzika :-)
quote:
Originally posted by okref
Může dílčí fakt takto zrušit celou strukturu zdravého rozumu jako strukturu nevypovídající nic pravdivého?
Ne nic. Jen mnohé.
quote:
Originally posted by okref
jenze není to jen důkaz fyziky pro fyziku?
no a jak teda chceš udělat důkaz? Fyzika je dobrá, pokud umí předpovídat budoucnost. Pokud mi numerickej model řekne, že zítra bude pršet a ono doopravdy bude pršet, tak můj model je dobrej, ne? Když mi kartářka používající (spíš zneužívající) zdravý rozum řekne, že zítra potkám svou životní lásku a já zítra nevytáhnu paty z baráku a v baráku jsem sám...no tak její zdravý rozum je chabý rozum.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 06/06/2008 : 08:40:03
|
Rzwald.
Také různým kartářkám a podobným nevěřím a tento přístup k nim považuji za zdravý rozum. Jenže otázkou je zda to zdravý rozum je? Když mně bylo kolem šesti let, setkala se moje matka s kamarádkou,která lidem vykládala karty a ty jí vyložila karty na mne.Řekla doslova toto." Do osumnáctého roku se zabije na něčem co bude mít jen dvě kola.Pokud přežije, bude něčím velkým." Konec, punktum. A tak matka i když kartářkám nevěřila měla strach.Co kdyby? Po čase se na to zapomnělo až do chvíle, kdy mně chybělo do osumnýcti let pouhých pět dní. Ten den jsem jel do práce na svojí Čz (skůtr) a těsně přede mno vyjel dědek na kole aniž by se rozhlédl.Strhnul jsem skůtra doleva a projel kolem dvou stromů a do třetího v plné rychlosti narazil. Přední kolo bylo vražené až na motor a skůtr byl celý zničený. Já jsem proletěl vzduchem až k dalšímu stromu. A nestalo se mně vůbec nic,jen přilbu, která tehdy ještě nebyla povinná jsem měl proraženou skrs naskrs.Na té přilbě trvala máma a bez ní by mne tehdy vůbec nepustila a byl to důsledek té věštby.Kdyby toho nebylo, již bych zde nediskutoval protože tu díru bych měl v hlavě. A tak jsem přežil,ale njičím velkým jsem se nestal.Postavou určitě ne.
Co tím chci říci? On ten zdravý rozum někdy není možné přesně určit. Kolik bylo lidí, kterým ostatní říkali, že nemají zdravý rozum a dnes na ně vzpomínáme jako na tvůrce čehosi velkého a vážíme si jejich rozumu a kolik bylo těch, kteří díky zdravému rozumu neudělali docela nic a zbyly po nich jen vyjedené talíře. Nechtěl bych být soudcem toho, co je a co není zdravým rozumem, když bych nebyl sám vševědoucí pánbůh a nedokázal vidět do budoucnosti,jaké budou důsledky.Můžeme se shodnout na tom, že ta kartářka neměla zdravý rozum,když věřila že osud je předem dán.Jenže kdyby nebyla, nebyl bych dnes ani já. Že se jednalo o náhodu? Ano, jistě,ale tu přilbu jsem měl díky té věštbě.
Co s toho vyplývá? Ten kdo soudí zdravý rozum ukazuje svou vlastní nedokonalost zdravého rozumu.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 06/06/2008 : 17:19:19
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwald.
Také různým kartářkám a podobným nevěřím a tento přístup k nim považuji za zdravý rozum. Jenže otázkou je zda to zdravý rozum je? Když mně bylo kolem šesti let, setkala se moje matka s kamarádkou,která lidem vykládala karty a ty jí vyložila karty na mne.Řekla doslova toto." Do osumnáctého roku se zabije na něčem co bude mít jen dvě kola.Pokud přežije, bude něčím velkým." Konec, punktum. A tak matka i když kartářkám nevěřila měla strach.Co kdyby? Po čase se na to zapomnělo až do chvíle, kdy mně chybělo do osumnýcti let pouhých pět dní. Ten den jsem jel do práce na svojí Čz (skůtr) a těsně přede mno vyjel dědek na kole aniž by se rozhlédl.Strhnul jsem skůtra doleva a projel kolem dvou stromů a do třetího v plné rychlosti narazil. Přední kolo bylo vražené až na motor a skůtr byl celý zničený. Já jsem proletěl vzduchem až k dalšímu stromu. A nestalo se mně vůbec nic,jen přilbu, která tehdy ještě nebyla povinná jsem měl proraženou skrs naskrs.Na té přilbě trvala máma a bez ní by mne tehdy vůbec nepustila a byl to důsledek té věštby.Kdyby toho nebylo, již bych zde nediskutoval protože tu díru bych měl v hlavě. A tak jsem přežil,ale njičím velkým jsem se nestal.Postavou určitě ne.
Co tím chci říci? On ten zdravý rozum někdy není možné přesně určit. Kolik bylo lidí, kterým ostatní říkali, že nemají zdravý rozum a dnes na ně vzpomínáme jako na tvůrce čehosi velkého a vážíme si jejich rozumu a kolik bylo těch, kteří díky zdravému rozumu neudělali docela nic a zbyly po nich jen vyjedené talíře. Nechtěl bych být soudcem toho, co je a co není zdravým rozumem, když bych nebyl sám vševědoucí pánbůh a nedokázal vidět do budoucnosti,jaké budou důsledky.Můžeme se shodnout na tom, že ta kartářka neměla zdravý rozum,když věřila že osud je předem dán.Jenže kdyby nebyla, nebyl bych dnes ani já. Že se jednalo o náhodu? Ano, jistě,ale tu přilbu jsem měl díky té věštbě.
Co s toho vyplývá? Ten kdo soudí zdravý rozum ukazuje svou vlastní nedokonalost zdravého rozumu.
MB
no ono jde spíš o to, že kartářství, astrologie a další okultní obskurdnosti jsou v rozporu s vědou a jsou sporné samy o sobě.
Např. to kartářství --- to, jaký karty se rozdají z dobře promíchaného balíčku karet je věcí primitivní diskrétní matematiky -- na spočítání pravděpodobnosti, že dostaneš ty a ty karty stačí středoškolská matika. Tohle je logicky správné (lze to odvodit z jednoduchých axiomů), je to dokázáno experimenty, atd.
Stejně tak se ví z čeho je složena buňka, znají se mechanismy, kterými reaguje na okolí. Jak můžou buňku ovlivnit jemné odchylky gravitačního pole způsobené rozdílným postavením planet, které...nutno podotknout...nejsou nikdy stejné? Oběžná doba Pluta je nevímkolik, ale tuším že něco kolem 250let? Tyto odchylky gravitačního pole jsou tak slabé, že nejdou změřit...naproti tomu jdou změřit proměnlivé nerovnosti v gravitačním poli dané rozložením hmoty v Zemi...a ty se mění...a na vývoj člověka nemají žádný vliv? Nedokážu si představit, kolik papírů A4 by zabralo, pokud bych chtěl vyjmenovat všechny nelogičnosti, absurdnosti a spory, kterými teorie astrologů oplývají.
To se nevylučuje s tím, že někdo má s těmito živly dobrou zkušenost. Např. i já patřím k těmto lidem. Měl jsem bradavice....nepomáhalo nic, laser, operace, nejrůznější vitamíny, dusík, leptadlo, prostě nic. Zoufalá doktorka, která mě znala tak dobře, že jsem uvažoval, zda si nezačneme tykat, mě pak napsala homeopatika. Nutno podotknout, že tehdy jsem nevěděl, co to vlastně je. Tak jsem si je vzal...donesl dom...a bradavice zmizely. Dokonce jsem nemusel sníst jedinou tabletku těch homeopatik...dokonce jsem ani neotevřel krabičku. A bradavice zmizely. :-)
Pro někoho by to byl důkaz, že ono středověké léčit podobné podobným, je stále účinnější než moderní medicína, pro mě je to důkaz naprosté hlouposti tohoto přístupu. Ve tředověku se věřilo, že když někomu píská v uších (tinnitus), že mu tam sviští vítr. Léčba probíhala tak, že se nemocnému vyvrtala do hlavy díra, aby vítr mohl z hlavy pryč. Mno...někteří lidé stále nechápou, že jsme ve třetím tisíciletí :-) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/06/2008 : 10:07:03
|
Rzwalde.
Ono to věštění není ani tolik o kartách jako o intuitivní psychologii těch věštců. Oni si s tebou povídají a dostanou s tebe informace, které potřebují a dle toho "čtou" s těch karet téměř bez ohledu na to, co v těch kartách je. Někteří jsou horší, někteří lepší,ale vždy je zde jen určité procento pravděpodobnosti a nikoliv jistota. Vždy existuje nějaké nebezpečí a vždy existuje nějaká tajná tužba toho, kdo se na osud ptá.Dle toho ti věštci odpovídají a ten kdo tomu alespoň trošku věří,začne dle toho jednat(příklad s přilbou)
Pouštět se na tenký led vlivu vesmírných těles na člověka se mně příliš nechce.Přesto zde ten vliv dozajista je. Ten vliv není přímo na buňky, ale na to z čeho jsou složeny, čili na atomy a teprve jejich prostřednictvím na buňky. Nemusíme zde hovořit až o planetě Pluto,ale docela stačí náš měsíc jehož pgravitační působení je zcela evidentní (viz mořský příliv a odliv a podobně)Všechna tělesa kosmu na sebe vzájemně působí a kdyby toto ustalo, vše včetně atomů se rozpadne a vznikl by naprostý chaos. Já bych řekl, že poznání logiky vzájemného působení gravitací bude v budoucnosti jedním z největších objevů lidstva.Tehdy se i chemie stane fyzikou a bude možno vypočítat co s čím a jak bude reagovat ,jaký bude výsledek a jaká bude výsledná energetická hodnota.Tehdy lidé ovládnou gravitaci a otevřou se jim dveře do vzdáleného kosmu a jejich kosmické lodě budou startovat volným pádem směrem vzhůru bez jakýchkoliv splodin. Zatím je zde však pouze tisíce nezodpovězených otázek,jako třeba."Díky čemu má Země žhavé jádro?" Proč má slunce tu nesmírnou energii a mělo by ji, kdyby nemělo planety a planety neměly své měsíce? Co by se se sluncem stalo, kdyby přišlo třeba jen o jednu jedinou planetu, či by nějaká planeta přibyla? Kdyby nedocházelo k vzájemnému působení gravitací příkladně mezi sluncem a tím plutem,měl by svou stálou dráhu kolem slunce? Jaký to všechno kolotání důsledek třeba na atomy, které jsou součástí buněk lidského těla?
Astrologie a věštění osudu z hvězd je dle mého názoru nesmysl a shoduji se s tebou v tomto,ale ten vliv kosmu zde skutečně je a to je bezesporné.Skus se sám sebe zeptat,proč se každé těleso v kosmu začne samo od sebe otáčet.(kosmické lodi využívají pro stabilizaci gyroskopy)
Kdybych byl mladý jako třeba ty, nejspíše bych studoval fyziku abych mohl skoumat právě toto. I když v mládí ví člověk prd a ve stáří mu je vědomost prd platná,protože je na vše příliš pozdě. A tak bych se assi znovu stal zámečníkem.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 07/06/2008 : 20:16:45
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Ono to věštění není ani tolik o kartách jako o intuitivní psychologii těch věštců. Oni si s tebou povídají a dostanou s tebe informace, které potřebují a dle toho "čtou" s těch karet téměř bez ohledu na to, co v těch kartách je. Někteří jsou horší, někteří lepší,ale vždy je zde jen určité procento pravděpodobnosti a nikoliv jistota. Vždy existuje nějaké nebezpečí a vždy existuje nějaká tajná tužba toho, kdo se na osud ptá.Dle toho ti věštci odpovídají a ten kdo tomu alespoň trošku věří,začne dle toho jednat(příklad s přilbou)
nj, to souhlasím
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Nemusíme zde hovořit až o planetě Pluto,ale docela stačí náš měsíc jehož pgravitační působení je zcela evidentní (viz mořský příliv a odliv a podobně)
no kdyby astrologové používali jen Měsíc a Slunce...tak bych sice remcal taky, ale ne tak moc. Vliv Měsíce nebo Slunce totiž může být druhotný (tj. né gravitace, ale něco jiného). Např. děti maminek, který byly těhotný v letních měsících, kdy je slunečno, mají jiné povahové vlastnosti než děti maminek, který byly těhotný v zimě. Je to proto, že Slunce mění (resp. upravuje) hormonální složení krve, který pak může ovlivnit vývoj dítěte. Takovejch vlivů může být imo víc.
S gravitací je problém proto, protože její lokální změna je strašně malá. I když např. příliv a odliv je markantní, je způsoben tím, jak Měsíc se Sluncem působí na oceány v celku. Lokálně však je možno gravitační pole považovat za zcela homogenní. Vliv Měsíce na místo, kde sedím a na místo metr ode mě je naprosto stejný (čistě teoreticky by mohl být jiný, ale žádný existující přístroj tuto odchylku nedokáže změřit.) Pokud se vrátím k přílivu a odlivu...Slunce s Měsícem sice způsobují příliv a odliv, avšak na tvar vln vliv nemají žádný. Stejně tak jako je tvar vln ovlivněn větrem či tvarem pláže, budou predispozice člověka ovlivněny geneticky či chemicky (strava matky, vystavení stresu, kouření, atd.)...gravitace nebude mít vliv, protože člověk je moc malej.
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Zatím je zde však pouze tisíce nezodpovězených otázek,jako třeba."Díky čemu má Země žhavé jádro?" Proč má slunce tu nesmírnou energii a mělo by ji, kdyby nemělo planety a planety neměly své měsíce? Co by se se sluncem stalo, kdyby přišlo třeba jen o jednu jedinou planetu, či by nějaká planeta přibyla? Kdyby nedocházelo k vzájemnému působení gravitací příkladně mezi sluncem a tím plutem,měl by svou stálou dráhu kolem slunce?
no však...tyto otázky jsou z velké části už zodpovězeny. Problém trochu nastává v komunikaci. Vědec řekne, že "se pořádně neví", odkud Slunce bere energii, laik si to přeloží jako, že "se neví", avšak vědec myslel, že se to "sice ví", odkud bere energii (termonukl. reakce + zákon zachování potenciální energie), "ale neví se jistě, v které z termonukleárních reakcí proton-protonovýho cyklu vzniká nejvíce neutrin"
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Skus se sám sebe zeptat,proč se každé těleso v kosmu začne samo od sebe otáčet.(kosmické lodi využívají pro stabilizaci gyroskopy)
no havní je, že všechno je od velkého třesku v pohybu. Co se týče sond, tak tam přesně nevím, proč jsou potřeba gyroskopy, ale spíš si myslím, že to bude kvůli tomu, aby bylo sondu možné zastavit, když se použijí reakční motorky na úpravu její dráhy. Vliv taky mají (pokud se objekt pohybuje..např. na oběžné dráze kolem Země) radiační efekty - viz Jarkovského efekt (někdy se píše Yarkovského), Poyntingův-Robertsonův efekt, diferenciální Dopplerův efekt atd.*, případně vliv má i unikání zemské atmosféry do kosmu, které brzdí družice. Čistě teoreticky pokud by se umístila sonda do nějaké oblasti vesmíru, kde nic okolo široko daleko není (např. pár milionů kilometrů za Pluto) a jednou by se vůči něčemu "zaaretovala"...tak by tak imo zůstala na věky.
*...ty názvy jsem napsal dobře, takže si je můžeš vygooglit. Tady bych nerad zabíhal do podrobností, protože jednak je toto už čistá fyzika a jednak toto fórum na fyziku není uzpůsobeno (nejdou vkládat vzorečky, atd. ...a jednak nevím, kolik je tu fyziků ...kdybych se mýlil, tak mě nikdo neopraví. Proto kdyžtak nějaký fyzikální fórum, třeba Aldebaran)
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Kdybych byl mladý jako třeba ty, nejspíše bych studoval fyziku abych mohl skoumat právě toto. I když v mládí ví člověk prd a ve stáří mu je vědomost prd platná,protože je na vše příliš pozdě. A tak bych se assi znovu stal zámečníkem.
MB
jj, no já ji studuji :-D ..ale taky mně stále nedává spát psychologie--jestli nakonec skončím jako fyzik nebo jako psycholog, to je stále ve hvězdách... |
Edited by - Rzwald on 07/06/2008 20:20:43 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
zase ta otázka
