| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 28/05/2008 : 16:45:07
|
quote:
Originally posted by Gato
Slávo,
není ten předem daný smysl právě to hledání příjemna? Říkáš, že neživý svět tu není pro život, ale přesto v životě jednáš tak, jako by to tak bylo. Logičtější je však opak.
Gato.
Neživý svět zde prostě je a byl by zde i tehdy, když by zde život nebyl.Bez neživého světa by zde však ten živý nebyl,protože by zde bylo prázdno.Na čem by život vznikl, když by nebyla Země ani žádná jiná planeta? I živý svět se skládá ze stejných atomů jako neživý,pouze jsou vázány v jiných formacích a tyto mají jiné energetické hodnoty a vazby.Hemoglobin se neobejde bez železa a železo je nerost a tak bych mohl pokračovat od jedné složky živé hmoty k druhé. Jsou zde tedy atomy vázané v hmotě živé a atomy vázané v hmotě neživé ,ale stále je to jeden a týž svět.To co je vázáno dnes v hmotě živé, může být za čas hmotou neživou a naopak.
Ptáš se zda není to hledání příjemna tím předem daným smyslem života? Kam až sahá předem danost? Kam až mám jít pro odpověď? Mám jít až k samému počátku života, kdy vznikla prvotní živá prahmota? Mohl bych,protože je princip stále stejný jen formy jsou složitější,či jednodušší.Vznikla li prvotní živá prahmota, vznikla jako energeticky nevyvážená,čili hrozil rozpad této živé prahmoty. Toto si můžeme označit jako stav mínus i když se tomu ještě nedalo dost dobře říci nepříjemno. Pokud však došlo k setkání dvou těchto celků, došlo mezi nimi k reakci,který stav stability zvýšila, čili zmizelo to energetické napětí. Toto však trvalo jen omezenou dobu a opět vznikla energetická nevyváženost,ale ta byla opět změněna ve vyváženost, příkladně tím, že se k této sestavě připojil kyslík, který je schopen svou nergii předávat. Když se však tato energie vyčerpá,pak uhlík kyslík na sebe naváže a opět je zde stav energetické nevyváženosti. Toto jen ve složitější formě probíhá i v tvém organismu a organismu každého živého tvora. Tímto je dáno to hledání příjemna,čili je možno říci, že toto je tímto předem dáno. Není to však dáno chtěním někoho, třeba boha,ale prostými vlastnostmi atomů hmoty.Atomy hmoty neživé mají schopnost spojit se do soustav dle zákonitostí kterým každý atom podléhá a tak se spojí jen to, co se spojit může.POté stačí jen elektrický výboj, třeba blesk a atomy v soustavě se přeskupí do formace energeticky nevyvážené a je zde živá hmota.Vše jsou pouze prosté přírodní zákonitosti a díky jim tomu nemůže být jinak.
Jak by bylo snadné toto vyložit, kdybych mohl bez tvrdé reakce hovořit o tom, jak ty atomy na sebe vzájemně působí svými gravitacemi a právě tím je dáno, že se určitý prvek může spojit pouze s prvkem určitým. Vše i chemie, či bilogie má svou podstatu v gravitaci a vzájemném působení gravitací různých atomů prvků. Vše je tedy ve fyzice,včetně podstaty života.Alo to jako bych neřekl.
MB |
 |
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 28/05/2008 : 20:20:03
|
okref
Neco k smyslu zivota
Nejvetsi obtiz v etice kde se mluvi o stesti je v tom ze to vztahuje k universalnimu cloveku, muzeme rozdelit treba lidske operace, sestavit v nich zebricek a tak najit tu nejvic dokonalou, ktera by mela byt ultimatni smyslem zivota, ale bohuzel jsem v tzv. universalniho cloveka ktery nexistuje, existuji pouze jedinci, bohudik.
tady vidis nebezpeci totalit ktere prave tohoto jedince zanedbavali a predepisovali universalni smysl zivota, napr: komuniste v materialni blahu.
takze k cemu nam je premyslet o zivote?
Na zaklade teto reflexe muzeme prohloubit nas konkretni zivot, nechat se inspirovat. Navic je tu problem contigence budoucnosti. Clovek proste nemuze determinovat vse.
Kdyz prijmeme ze objekt vule je dobro jakozto dobro patrene (da se to dokazat ale to se spis tyka filosofie cloveka a ne etiky). Tak muzeme rozlisit 4 zakladni druhy dobra ktere motivuji cloveka:
1) rozkos - plaisir
2) penize
3) uznani
4) ctnosti
Navic je to velmi zapeklite protoze tyto veci te pouze disponuji ke stesti, zadny zaruceny recept nexistuje, navic je to velmi komplexni, je velmi tezke si predstavi dokonale stesti bez rozkose a nebo je taktez obtizne byt stasny v nemoci a bez pratel, a nebo v financni tisni, Nerikam ze je to nemozne ale je to tezke, Je potreba byt realista. Nejsou to presne oznacene skatulky, ale kazdy z nas se v nich trochu rozpozna: napr clovek co oznacil svoje stesti v piti alkoholu, je clovekem plaisiru, ale to nevylucuje ze by nemel rad uznani.
Samozrejme by se dalo psat o kazdem dobru dlouho on to deleni je celkem filosoficky silne.
Ale to vse navic se odehrava v podminkach ktere jsou ti vlastni, kde se musis rozhodovat sam. Je jasne ze smysl zivota je jiny pro matku terezu a pro spickoveho hrace fotbalu, ale to nezname ze ho nemuzou oba najit.
Akdyz to vemu osobne, tak pro me jako filosofa, smysl zivot je v kontemplaci poznani. On je celkem zajmave ze prave spekulativni poznani je vyhledavano samo pro sebe a nema zadnou utilitarni hodnotu (narazka na prispevek od Slavka).
A dalsi velkou domenou kde se realisuje smysl zivota je pratelstvi a to zejmena pratelsvi zalozene na ctnostich... |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 28/05/2008 : 21:26:34
|
IPC,
vsiml jsem si, ze většina prispevků v tomto topicu vyjadruje pojem smyslu života výrazně vymezeně k hodnotě "štěstí". Pouzivám tebou zvolene slovo "stesti" pro vsechny predchozi prispevky, protoze se mi zdá nejvystiznejsi a v tradici mysleni v tomto ohledu nejužívanějsí. Štestí by tedy melo byt měřítkem pro jednání života. Smyslem zivota je pak hledat toto dokonalé stesti. Ale ja si nejsem jistý, zda štestí můze mit tak univerzální narok být měřítkem pro cinnost vseho zivota, který je soucasti Světa.
Ale pro ted si budu myslet, jako by jím bylo.
Kdyz pristoupím na dokonalé stestí jako na smysl zivota, pak má pro me stestí tuto zasadni vlastnost:
- dokonalé stesti má jednu podobu a není jich vicero
( je sice vice lidi nachazejicich vice podob stesti, avsak tyto podoby jsou nedokonalé. vsichni tito lidé hledají stestí ve světě a svět musí být nutně jen jeden. je tedy také nemozno, aby dokonalost byla v jednom svete obsazena vícekrát. )
Ale dejme tomu, ze bychom nedokazali pocitovat naplnenost nebo nenaplněnost stestím. Presto bychom neco museli konat. Co by to melo být? Je neco takového pro zivot naprosto nepredstavitelné? Pro zivot mozna, ale kolem sebe vidime spoustu dění, o kterem se dá téměr jiste tvrdit, ze nemá zadny pocit naplnenosti nebo nenaplnenosti stestim.(treba oběh planet kolem Slunce) Pokouším se o takovýto výstup z zivota a pritom na nej hledet jaksi z vnejsku. Má zivot také takový úděl jako obihajici plantety nebo svobodná vůle není klam? Kdyby svobodná vůle nebyl klam, pak by bylo nutné, aby svet byl pro nás nasim svetem, od nás vytvorený. Ale vypadá to, ze není. Já si vůbec nepamatuji, ze bych stvoril sám sebe, natoz celý Svet. Je mi tedy dán pohyb zvnejsku, nebo je to jen naopak klamnost mé ztráty paměti? |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 28/05/2008 : 22:05:03
|
Okref
To je prave co jsem mel namysli, ale neni to asi z meho prispevku patrne.
Problemy hledani absolutniho stesti jsou nasledujici:
Urcite se shodnem ze stesti je v operaci cloveka?
1) Jses presne pred tim probleme o kterem jsem mluvil, muzes cloveka rozdelit cinosti podle druhu : intelektualni, vule, affektivita: a v kazdem najit dane operace a porovnavat z hlediska dokonalosti (ontologicke); prijdes na to ze nejvic dokonale jsou ty co se dotykaji rozumu(tam se samozrejme da v deleni a v hledani pokracovat), protoze clovek je jediny nadany rozumem...
ale prave je problem v tom ze ty zijes konkretni zivot, a nejsi universalni clovek, ktery je omezen, napr vychovou, genouvou vybavou, prostredim. A tady vidis tento problem: clovek jednodussi nebude povazovat jako sve stesti operace rozume, ale daleko prozaictejsi veci.
2) Obtiz pochazi z limitu nasich znalosti, to je otazka co bude po smrti. Jelikoz to nikdo nevi s urcitosti (jeste se nikdo nevratil) tak nemuzes bez tohoto poznani absolutne urcit smysl lidske existence.
Jeste me napadla dalsi myslenak, neni to tak davno co jsem docetl dignitas hominis od Pico Mirandola, tam prave videl smysl cloveka v jeho svobodne volbe, cloveka prave charakterizuje ze nema predem ohraniceny tento smysl, ale muze ho zvolit. Dela odkaz na dialogue timé a mythe ktery je pouzit v Protagorovi. Bohove zapomeli cloveku urcit jeho osud, tak si ho muze zvolit sam.
Ale to samozrejme nechce rict ze clovek je neomezeny absolutne. Neveris? tak treba stvor novy svet? Nejdeto? Takze jista omezeni tu jsou.
Navic jak jsem psal pevna uceni smyslu pro vsechny, je kousek od totality. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 13:31:35
|
Pánové.
Nezlobte se na mne, ale já v tom povídáním o ničem cosi takového, jako když se pes honí za svým ocasem. O filosofii se říká,že je hledáním moudrosti,ale když se na to dívám, je filosofie zřejmě prostředkem k tomu aby člověk za pomoci čehosi co vypadá učeně a komplikovaně úplně zblbnul.
To je přeci každému jasné,že má člověk určitá omezení schopností a to fyzických i duševních.že se nikdo sám nestvořil natož ab stvořil vesmír,či sluneční soustavu a já třeba neuzvednu dva metráky.
Člověk má omezenou schopnost poznávat i sama sebe zvlášť když hledá neznámé příčiny známých důsledků. Toto je jak se zdá cesta běžné filosofie a proto je třeba hodně mluvit a co nejvíce řeč komplikovat. Já jdu jinou cestou k poznání a to směrem od podstaty, která je v procesu myšlení.Potom již není třeba blábolit a komplikovat projev a je možno mluvit jasně a přesně. Jenže to zas není ta pravá filosofie. Nebo snad je? Hledají filosofové právě ty komplikované blábolení učeně vypadající, nebo Moudrost vycházející s poznání.K tomu je cesta schůdnější právě od té podstaty. Jenže potom již není třeba vše komplikovat a je možno mluvit jednoduše a jasně. Chybí potom filosofii ta "krása" komplikovanosti a hledání co nejsložitějších obratů k tomu aby se vysvětlila funkce šprlíku od latriny?
Nikdy jsem neměl filosofii příliš v lásce díky té snaze vše zbytečně komplikovat a ukazovat spíše než poznání svoji schopnost učeně mluvit a zřejmě se k tomuto pohledu na filosofii opět vrátím.Znamená to e jsem jednoduchý člověk? Když ano, pak jsem rád. Ono to složité není vždy to nejlepší.
IPC.
Vše co jsi v posledním příspěvku bylo již řečeno a nic nového jsi tedy nenapsal.Jen to bylo řečeno prostěji.
A tak vám filosofové přeji vše co si sami přejete a mějte se zde hezky.
Takové blábolení pro mne skutečně nemá význam.
Pac a pusu Váš Sláva.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 16:08:27
|
MB,
kdybych mel mluvit za sebe, tak já nic nekomplikuji. Ono se mi to tak komplikované jeví. Samozrejmě, ze se dá problematika zjednodusit tím, ze vypustím nekteré otázky. Pak je ale jistě patrné, ze moudrosti bude neco chybět. Vypadá to, ze pro tebe jsou věci prostě tak, jak jsou. Jak jinak by také měli být, že. Jenze ono to také vypadá tak, ze tak, jak veci jsou, nejak vzájemně nefungují. A tak kdyz se mám úcastnit tohoto nejasně existujícího světa, chtěl bych alespoň vědět, zda je ta nejasnost obsazená jen ve mě, nebo zda je to soucasti podstaty světa.
IPC,
moje tápání po smyslu se mi nyní jeví jako zásadní rozlišení těchto dvou protikladů:
1. jestlize je clovek předurčen nečím jiným nez je on sám, pak je jisté, ze jediný smysl jeho činnosti musí být to, co právě dělá.
(kdybych měl pouzivat terminologii jako noemus, pak bych rekl, ze clovek je skrz naskrz věc účelná)
2. jestlize clovek není predurcen nicim jiným, než jím samým, pak má smysl cokoli, co si za smysl vybere. A jediné, co by musel ve své absolutní svobodě prekonavat by byla omezení, která si sám na sebe uložil.
Není možné sloucení techto dvou predpokladů.
A tak tedy - která moznost se zdá být ta správná? Spousta z mého zivota potvrzuje první moznost jako pravdivou, ale také se nedokáži zbavit velmi silného pocitu naprosté svobody.
Viděl bych to tedy tak, ze jsem se v minulosti musel jako nějaká bůh předurcit něčím, co v přítomnosti chci poopravit a změnit a také tak činím.
Ale tenhle nápad se mi zdá příliž nedotažený k plnému vysvětlení. |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 16:19:11
|
okref,
Myslim ze ti rozumim, ale abych ti mohl odpovedet, tak me musis priblizit co si predstavujes pod slovem "predurceni", nejlepe by bylo kdyby jsi dal konkretni priklad |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 18:04:57
|
Okref.
Tak ještě tě odpovím, protože to je slušnost.
Ano. Svět není jednoduchý a ještě složitější a komplikovanější je jej pochopit.Zde však vidím chaos, který vše ještě víc komplikuje a to se mně nelíbí. Je jisté nepsané pořadí ve kterém by svět měl být poznáván.
Nejdříve by měl člověk poznat sám sebe aby všděl, kde jsou hranice jeho schopností a tím základním je poznání vlastního myšlení aby od svého myšlení neočekával víc, než je možné.
Teprve když pozná člověk sama sebe měl by skoumat zákonitosti lidské společnosti,protože člověk je tvor společenský a sám není ničím.
Když pozná člověk sebe a zákonitosti řídící společnost, může přejít ke skoumání reálného světa ,čili toho, co skutečně je.
Teprve potom může přejít ke skoumání toho, co možná je a možná není.
Jakmile se to vše začne míchat dohromady a plést jedno přes druhé, vzniká chaos ve kterém se ani on nevyzná a nic mu nejsou platné otázky, které si klade.
Hledáš li smysl života, hledej jej nejdříve sám v sobě,protože jinak nepochopíš všeobecný smysl života.Prostě to nejde a výsledkem jsou potom zmatené bláboly o všem dohromady a vcelku o ničem.Proč zde je vesmír a jaký má smysl je jistě vznešeně vypadající otázka,ale odpověď na ni je nemožná. Proč jsou zde atomy ze kterých se vše skládá a proč se třeba zlato nespojí s kyslíkem do soustavy?
Ano máš pravdu. To co je neuchopitelné beru takové jaké to je a nemíchám to se smyslem života člověka, nebo života vůbec. Přesto právě s toho vychází ta podstata, jak jsem již napsal. Prostě tomu jinak nemůže být,protože takové jsou zákonitosti řídící mikrosvět, které se svými důsledky promítají do zákonitostí řídících třeba to lidské myšlení a podtatu života s toho vycházející.
Snažil jsem vám ukázat to, co dělá s toho složitého a nepochopitelného vlastně jednoduché a pochopitelné. Jenže jsem poznal, že o toto nestojíte, že je vám milejší to komplikované a nepochopitelné o čem můžete učenými slovy diskutovat a ukazovat svou vzdělanost. Čili se zde můj záměr rozchází s vaším zájmem a potom diskuse ztrácí jakýkoliv význam. I já hledám odpovědi na otázky, abych tomuto světu porozuměl a toto jistě nemusím dokazovat, protože moje poznání mluví za mne. Jenže to vše dohromady nemotám a držím se pořadí a posloupnosti. Potom to vše zas až tak složité ani komplikované není. Jak říkám. Nejdříve je třeba poznat vlastní myšlení a teoprve s tohoto poznání je možno vyvodit to, co je platné pro společnost lidí a celou živou přírodu a stále v určitém pořadí a nikoliv cik cak od vesmíru k bleše.
Největší chybu, kterou jsem udělal bylo to, že jsem se nechal vláčet tématy, které mohou být pochopeny až když je plně pochopeno myšlení ´v jeho podstatě. Hledat odpovědi na otázky boží existence,či podobných záležitostí přináleží až na konec poznávání a nemůže být toto pochopeno, dokud nejsou známy zákonitosti lidského myšlení, které je stvořilo. Jedná se o otázky neuchopitelné, protože jsou pouze a jen produktem lidského myšlení. Ta chyba vznikla s mé snahy nenechávat odtázky směřované ke mně bez odpovědí. A tak se moje snaha ukázat to, co by mohlo ukázat řád v chaosu rozplynula a vlastně vše byl jen ztracený čas.Nyní již rezignuji a další čas již zbytečně ztrácet nehodlám řečmi o všem dohromady a vlastně o ničem.
Občas sem nahlédnu jen ze zvědavosti a vrátím se jen tehdy, pochopí li někdo z vás,že jsem vám chtěl ukázat cestu ke skutečnému poznání a projeví o to zájem. Myslím, že si někteří z vás oddechnou,protože je nikdo nebude rušit v jejich učených exibicích.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 18:59:49
|
IPC,
předurčením rozumím determinovanost, která vznikla v minulosti a stále trvá. Ve vete, kde jsem to slovo pouzil, jej přesněji chápu jako "mnou předzjednanou determinovanost pro mé budoucí vyhraněné bytí".
p.s.: Priklad ti dán nemohu, protoze žádný názorný neexistuje. |
Edited by - okref on 29/05/2008 19:03:32 |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 19:08:14
|
Vlastne pro tebe je determinace nutnost(zda se absolutni), neboli je a nemuze byt jinak?
|
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 20:09:28
|
IPC,
ne tak uplně. determinovanost pro me znamena nutnost, která ustavuje předmět, na který působí(v tomto pripade je predmetem clovek). To, ze je predmet nejak determinovan, neznamena, ze by nemohl byt determinovan nejak jinak. Avsak moznost jiné determinovanosti není v moci předmětu, nýbrz v jeho hybateli.
A tak radeji pro prehled zopakuji ztezejní rozlisení, na které postup mého myslení stojí:
odcizená predurcenost( = determinovanost = nějaký jiný hybatel je přícinou mého jednání(smysl není ve mě))
versus
předurčenost mým já, kterým jsem kdysi byl, a které jsem si zámerně z nejakého duvodu zapovědel znát pro mou přítomnost( = svoboda si hraje sama se sebou)
|
Edited by - okref on 29/05/2008 20:22:03 |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 29/05/2008 : 22:10:59
|
Okref
Moc nerozumim tve druhe alternative(protoze predurcenost nemusi byt podiminecne dana mým já, kterým jsem kdysi byl, a které jsem si zámerně z nejakého duvodu zapovědel znát pro mou přítomnost).
Otazka (teda podle prvni moznosti) stoji jestli ja sam principem jsem principem sveho jednani?
Jeste je tu nejastnost co se tyce pojmu smysl, myslis tim konec mych skutku?
Mozna ti to prijde jako slovickareni, ale prave to slovickareni casto najde cestu, protoze plati dobry stary princip: poznavame veci podle toho jak je jmenujeme |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 30/05/2008 : 15:52:18
|
IPC,
na obě otázky odpovídam ano. |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 30/05/2008 : 16:33:18
|
Pokud to je tak,
Tak ma odpoved je ze kazdy nas skutek je mixte, to znamena kombinace dobrovolného a nedobrovolného jednani.
Argumenty:
Dobrovolne: to znamena princip zalezi na me, vzdy jsme predstaveni pred volbou jednat nebo nejednat, Odmitnuti jednani je take volba, ktera zavisi na me.
Nedobrovolne: v kazde situaci jsou veci, ktere se nevyberu, at uz po banality jako muj vek az po zavazne pripadu natlaku...
Dalsi uhel pohledu muze byt toto deleni:
z hlediska ontologie je to nemozne, my jsme porad sujet svych aktu, princip je v nas.
Z hlediska psychologie je mozne ze prestane byt prinicipem nasich skutku, vymyvani mozku, reklama etc.
Jestli mas zajem tak to vse muzes prohloubit cetbou 3 knihy Etiky od Aristotela, kde to vse rozebira samozrejme s daleko vetsim zaberem.
ps. Jeste me zajma jak jsi myslel tu druhou alternativu, to ja kdysi? |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 01/06/2008 : 15:17:07
|
Otázka jaký smysl má život je nesmyslná. Je to slovní hříčka, nesprávné použití češtiny. Abych to vysvětlil:
Nejprv, co to je slovo smyl.
Člověk jedná nesmyslně, pokud jeho jednání dostatečně zjevně nevede k vytčenému cíli ani k němu nemá vztah nebo je bezcílné, atd... (Např. pokud mám hlad, měl bych jíst a ne bušit hlavou o stůl. Pokud buším hlavou o stůl za účelem naplnění žaludku, jednám nesmyslně.)
Věta je nesmyslná, pokud nenese význam (Voda mňouká na kvítko.) ...a tedy neslouží k tomu, k čemu věty slouží (k svému cili) - tedy k dorozumění - věty jsou médiem sloužícím k přenášení významů.
=>
Pokud posuzujeme, zda něco má nebo nemá smysl, posuzujeme kvalitu* toho, u čeho posuzujeme, zda má nebo nemá smysl (tj. např. jednání, věty), vzhledem k nějakému předem danému cíli nebo účelu, kterého je třeba pomocí toho, u čeho posuzujeme smysl, dosáhnout.
*kvalitu myslím ve filosofickém smyslu slova - tedy kvalitu jako soubor vlastností
Pokud se tedy ptáme na smysl (našeho) života, musíme mít stanoven nějaký cíl a potom náš život bude mít smysl tehdy, když onoho cíle bude v průběhu života dosaženo.
Hodnotit smysl života lze proto vždy jen zpětně. Můžu např. prohlásit, že doposud můj život neměl smysl, jelikož jsem zatím nedosáhl toho a toho vytčeného cíle.
Pokud žádný cíl vytyčený nemáme a přesto se tážeme po smyslu života, pokládáme z lexikálního hlediska nesmyslnou otázku.
|
Edited by - Rzwald on 01/06/2008 15:29:26 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
zase ta otázka
