| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 22/09/2008 : 13:47:19
|
Neronisi.
Tak proč je přijímáno neuznání autorit jako jasný zápor? Já se na to dívám stejně jako ty. Těch autorit si vážím,ale v jejich neomylnost prostě nevěřím.Kdybych věřil, bych bych třeba i po smrti,protože bych rezignoval. Kdyby ty autority věřily v neomylnost autorit předešlých nedošly by k ničemu novému.Kdybych věřil,že se dá muzika naučit jen tak jak tvrdí autority,pak bych to vzdal, protože by k tomu byla příliš dlouhá cesta. Nevěřil jsem v jejich neomylnost a tak jsem muzikantem, kterého třeba i ty autority respektují a mnohdy obdivují.Přesto neříkám, že moje metoda je tou správnou ani to že jejich metody jsou špatné.Prostě jen to, že nikdo není vševědoucí a do Říma nevede jen jedna cesta. Nyní jsem si vzpomněl na jednu autoritu, která tvrdila,že nikdy nemohu zpívat,protože mám hlasivky nestejné.Byla to lékařka a dokonce profesorka přednášející na lékařské fakultě. Prohlásila kategoricky, že je pro mne zpívání nereálné a když tak v malém hlasovém rozsahu a provázené chrapotem.Uznal jsem, že má dozajista pravdu,ale tu pravdu jsem nerespektoval a prostě zpíval dál. To bylo před více než dvaceti lety. Předloni jsem byl ve stejné ordinaci,ale u jiné lékařky (ta o které je řeč již zemřela)Byl jsem tam kvůli bolesti v uchu,ale ona našla v papírech záznamy o defektu hlasivek a ak mně je vyštřila a divila se, že ta předešlá lékařka mohla dojít k takovým závěrům, protože ty hlasivky jsou v pořádku. Mimochodem ta nová lékařka vdávala dceru a objednala si mne abych hrál na svatbě. Vystoupení se protáhlo na dvanáct hodin a ona jen kroutila hlavou, protože jsem vydržel celou tu dobu zpívat bez jakýchkoliv problémů. Eduard Haken, který zpíval v Národním divadle měl stejný problém s hlasivkami jako jsem měl já.Kdyby respektoval autority,pak by zpěvákem prostě nebyl.Vážit si autorit, to ano,ale respektovat je jako vševědoucí a neomylné nikdy.
MB |
 |
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 14:52:31
|
Nikdo po nikom nechce slepou důvěru v autority.
Ale určitá důvěra je nutná, bez ní se nedá ani žít.
Představ si na chvíli, že nebudeš naprosto nic nikomu věřit. Že se o všem musíš přesvědčit sám.
To by ale znamenalo, že bys ani nemohl věřit, že tě unese židle na které jsi předtím neseděl a musel bys každou takovou židli napřed prověřit osobně, stůl samozřejmě také. Také bys nemohl věřit, že chleba, který jíš je poživatelný a musel by ses nějak přesvědčit, že ho můžeš jíst. Musel by ses o když předpovídají v televizi počasí ptát co si to zase vymýšlejí a stejně by ses musel jít podívat ven jak je. Ale když si budeš kupovat kabát aby ti bylo teplo, tak by sis měl napřed prověřit venku, zda ti v něm za "provozních" podmínek bude vskutku teplo.
A takhle je to úplně se vším. Náš život je vírou a důvěrou úplně protkán. A tak by tě nemělo překvapovat, že i ve vědě vše stojí a leží na důvěře. To čemu bys měl věřit není Einstein, ale celá vědecká komunita, která za vše ručí svojí reputací a když někdo tuto důvěru zradí je z toho vždy skandál a vědecká komunita se s tím musí nějak vypořádat.
Otázka tedy není jestli bys měl věřit Einsteinovi, otázka zní jestli bys měl věřit vědecké komunitě nebo náhodně vygooglovaným odkazům pochybné kvality. Důvěra ve vědeckou komunitu neznamená, že slepě věříš tomu co říkají. Ale věříš, že se všichni poctivě snaží vysvětlovat svou práci co nejlépe. Pokud najdeš v jejich práci chybu pak by ělo být tvojí povinností na tuto chybu upozornit. Pokud se ale ukáže, že ses mýlil, měl bys to uznat. A tím spíše to platí pro členy vědecké komunity.
Já osobně nejsem oficiálním členem vědecké komunity, protože se výzkumem aktivně nezabývám. Mohu se však díky svému titulu alespo%n trochu za jejího člena považovat. Ale jsem spíše jen takový náhradník, nebo přidružený člen, či fanda. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 15:37:11
|
Richarde.
Zase to všechno pleteš.Já jsem napsal,že si těch vědců a jejich práce vážím,ale v jejich neomylnost nevěřím. Na tu židli se podívám a pokud vypadá stabilně, tak si na ni sednu a třeba spadnu, pokud byl odhad chybný a stabilní nebyla.Pokud je chléb do zelena,pak v jeho poživatelnost prostě nevěřím.Když vidím že je pořádku,pak ho klidně jím a třeba zjistím, že mně po něm není dobře. Jinak znám řadu lidí, které zdobily tituly a za celý život neobejevili vůbec nic, kromě svého nabubřelého ega.Znám řadu lidí bez titulů,kteří objevili tolik, že jim university udělily titul honoris causa.Nikdo není ve vědě náhradníkem.Buďto mu to myslí a bádá, nebo ne a potom se vymlouvá na to i ono, proč nemůže. Ten kdo chce, ten vždy může.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 15:55:36
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Jinak znám řadu lidí, které zdobily tituly a za celý život neobejevili vůbec nic, kromě svého nabubřelého ega.Znám řadu lidí bez titulů,kteří objevili tolik, že jim university udělily titul honoris causa.Nikdo není ve vědě náhradníkem.Buďto mu to myslí a bádá, nebo ne a potom se vymlouvá na to i ono, proč nemůže. Ten kdo chce, ten vždy může.
souhlas, ale s tím, že i ti, kteří ty tituly neměli se museli ty věci naučit. Titul je jen potvrzení, že jsi v nějakém období svého života uměl věci potřebné k získání titulu. Přednášky jsou veřejné a může na ně chodit každý...ale když nejsi studentem univerzity, tak tě nikdo nebude zkoušet, nemáš právo na konzultace, atd. Proto je možné, že prostý člověk, který nemá peníze, bude chodit na přednášky, vystuduje školu...ale nebude mít titul, protože si nezaplatil (pokud je mladý, tak to platí stát). Pak se může stát, že na něco přijde, ..ale to neznamená, že na to přišel "jen tak sám od sebe jen proto, že je chytrý" -- musel taky vystudovat. Bez toho je to bez šance. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 16:26:20
|
Znalost vědomostí nutně neznamená umění využití těchto vědomostí.
Umění využití vědomostí však může znamenat vůli k doplnění vědomostí.
Jinými slovy ten kdo vystudoval perspektivy různých filozofů má nejlepší předpoklady pro využití svých vědomostí, ovšem za podmínky zvládnutí jejich využití neboli aplikace. Abych mohl své znalosti efektivně aplikovat neboli využít, musím použít vlastní rozum a závěry ostatních brát jen jako doporučení, nikoli pravidlo.
Ve společenském měřítku je hierarchie důležitý nástroj, kterým dělíme mimo jiné zrno od plev. Nicméně pokud je zvládnutí nějakého oboru, jakým filosofie je, otázkou spíše vlastního myšlení nežli školní docházky, může docházet k paradoxům. Tedy jevům kdy nestudovaný člověk řekne myšlenku, na kterou ti předchozí ani nepomysleli.
(Tím nestudovaným nemyslím nikoho konkrétního ani sebe) |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 16:31:47
|
quote:
Tak proč je přijímáno neuznání autorit jako jasný zápor?
Je to bráno jako jasný zápor z morálního hlediska, které je vyvratitelné. |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 16:41:22
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Zase to všechno pleteš.Já jsem napsal,že si těch vědců a jejich práce vážím,ale v jejich neomylnost nevěřím. Na tu židli se podívám a pokud vypadá stabilně, tak si na ni sednu a třeba spadnu, pokud byl odhad chybný a stabilní nebyla.Pokud je chléb do zelena,pak v jeho poživatelnost prostě nevěřím.Když vidím že je pořádku,pak ho klidně jím a třeba zjistím, že mně po něm není dobře. Jinak znám řadu lidí, které zdobily tituly a za celý život neobejevili vůbec nic, kromě svého nabubřelého ega.Znám řadu lidí bez titulů,kteří objevili tolik, že jim university udělily titul honoris causa.Nikdo není ve vědě náhradníkem.Buďto mu to myslí a bádá, nebo ne a potom se vymlouvá na to i ono, proč nemůže. Ten kdo chce, ten vždy může.
Já s tebou naprosto souhlasím. O to tu ale vůbec nejde. Jde jen o to, že něčemu věřit musíš, resp. něčemu dáváš přednost před druhým.
Ty například dáváš přednost tomu, že rychlosti se skládají klasicky, tedy že se jen sčítají.
To ale není tvá moudrost, není to něco nač jsi přišel. Je to tvá víra. Nebo chceš-li, preference.
To oč tu jde, je rozhodnutí čemu dát přednost. Jestli vědecké komunitě, která již získala nemalé renomé a je tedy rozumné raději si z různých "věrouk" vybrat to co říkají vědci. Nebo si vybrat něco zastaralého neřkuli chybného jako např. tvá víra v klasické skládání rychlostí.
Co si vybereš ty - a znovu opakuji, že tu nejde o slepou víru, jde u to čemu věřit "spíše". Já osobně spíše věřím vědcům. |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 16:48:19
|
A ještě bych se tě rád Slávku zeptal jak moc jsi rozuměl tomu co jsem napsal o postulátech (předpokladech) teorie relativity
Bylo to aspoň trochu pochopitelné? Čemu jsi případně nerozuměl? Já se rád přizpůsobím, ale musím více vědět o tom co víš. Ty občas tvrdíš, že něco samozřejmě víš, ale já si tím nejsem zas tak jistý. Navíc je pro mne velmi těžké si představit jak by mohl myslet někdo kdo přírodní vědy nestudoval. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 18:08:31
|
Richarde.
K tomu skládání, či sčítání rychlostí.Abych tě pravdu řekl, nikde jsem o tom nečetl,ale vše jsem si pouze představil. Ani nevím, jestli jsme se o tom učili ve škole,ale myslím, že ne.Navíc myslím, že se rychlosti nejen sčítají,ale i odčítají. Představ si auto jedoucí třicítkou a za ním auto, které jede třeba stovkou a do toho prvního narazí. Náraz bude odpovídat sedumdesátce, čili rychlosti se odčítají.Pokud bych řekl skládají, pak by to o tom odčítání nebylo, ale to si třeba jen myslím.Vyvozeně: Letadlo letí rychlostí zvuku a proti němu letí v určité vzdálenosti druhé a vyšle signál, čili rychlostí světla. Podle normální logiky (nemyslím nyní v dimenzi STR) to světlo a ta rychlost letadla se sčítají (skládají) Čili to bude c plus ta rychlost zvuku (značky neznám)Rychlost světla letícího k tomu prvnímu letadlu jako pohybujícímu se pozorovateli by měla být součtem všech rychlostí, tedy dvou rychlostí zvuku, plus rychlosti světla. Tak mně to říká obyčejná logika. Teorie však říká, že světlo má konstantní rychlost vzhledem ke všem pozorovatelům a to mně prostě do té logiky nepasuje . Uvědomuji si, že od toho rychlosti letadla ze kterého byl signál vyslán se ta rychlost světla odečítá, čili je to záporné číslo, kdežto vzhledem k tomu prvnímu se rychlosti sčítají takže je to rovné rychlosti zvuku, plus rychlosti světla. To není tvrzení, že to tak musí být,ale já si to prostě jinak nedovedu představit. Co si nedovedu představit to mně prostě nedává smysl.Dokud mně to nedává smysl, nedokáži to přijmout. Kdybys mně neřekl, že je toto podle Newtona, tak bych to asi vůbec nevěděl. Ber to tak,že fantazí a schopností děj vnitřním zrakem vidět nahrazuji znalosti, které nemám.A tak když mně cosi vykládáš, počítej právě s tímto.Co si nedokáži představit, tomu prostě nerozumím.Jinak u vzorečků neznám znaky, čili pokud užíváš vzorečky,potřebuji ke každému znaku snad kromě c, čili rychlosti světla vysvětlivky.Bohužel,ale tak to je.Když si to dokáži představit, dokáži si i vyvodit vzorečky a vypočítat to.Pokud ne, pak jsem v koncích.
Ty premisi o kterých jsi mluvil jsou snadno představitelné a proto jim dá se říci skutečně rozumím. Dokáži to uvnitř vidět a má to logiku. To že má světlo konstantní rychlost vzhledem ke všem pozorovatelům si nedokáži představit tak aby to logiku mělo.
Já bych to být tebou vzdal. Jsem od toho svými vědomostmi příliš daleko a musel bys být kouzelník abys to dokázal.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 19:18:22
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
K tomu skládání, či sčítání rychlostí.Abych tě pravdu řekl, nikde jsem o tom nečetl,ale vše jsem si pouze představil. Ani nevím, jestli jsme se o tom učili ve škole,ale myslím, že ne.
Přesně to je však víra, vždyť ty ani nevíš odkud to víš. Jen si to přestavuješ. Něco takového nelze vědět. Ale lze tomu jen věřit.
quote:
Navíc myslím, že se rychlosti nejen sčítají,ale i odčítají. Představ si auto jedoucí třicítkou a za ním auto, které jede třeba stovkou a do toho prvního narazí. Náraz bude odpovídat sedumdesátce, čili rychlosti se odčítají.
To je moje vina - pro mne je sčítání totéž co odčítání, odčítání je možné brát jako přičtení záporného čísla
I proto je lepší říkat, že se rychlosti skládájí - ostatně rychlosti nejsou čísla, ale vektory, mají i směr a nelze s nimi pracovat jako s normálními čísly.
quote:
Vyvozeně: Letadlo letí rychlostí zvuku a proti němu letí v určité vzdálenosti druhé a vyšle signál, čili rychlostí světla. Podle normální logiky (nemyslím nyní v dimenzi STR) to světlo a ta rychlost letadla se sčítají (skládají) Čili to bude c plus ta rychlost zvuku (značky neznám)
To není podle normální logiky, ale podle OBECNÉHO PŘESVĚDČENÍ. Tedy podle obecné víry. Takto to skutečně lidé obvykle chápou. A je to tak správně. Protože v obvyklých situacích to funguje. Nikdo v obvyklých situacích nepoužívá teorii relativity.
Měření rychlost světla ale není obvyklá situace.
Tebou popisovaná situace je právě příkladem neobvyklé situace. Svýma očima totiž rychlost světla rozhodně nejsme schopi určit a nemáme tedy naprosto žádnou osobní zkušenost, která by nám mohla říci jak to je. To snad chápeš.
Podle teorie relativity je rychlost světla z té druhé stihačky c vůči tomu prvnímu letadlu, ale je c i vůči pozorovateli na zemi. Ano je to velice překvapivé. Ale věř mi, že spor v tom není. Chceš pochopit proč?
quote:
Co si nedovedu představit to mně prostě nedává smysl.Dokud mně to nedává smysl, nedokáži to přijmout.
To chápu a souhlasím s tím. Řešením ale není vymýšlet si něco o nadsvětelných rychlostech. Protože s tím také nemáš žádnou zkušenost.
quote:
Jinak u vzorečků neznám znaky, čili pokud užíváš vzorečky,potřebuji ke každému znaku snad kromě c, čili rychlosti světla vysvětlivky.
Neboj pokud už vzoreček použiju (vyjímečně), tak jej určitě vysvětlím bez těch speciálních znaků. Speciálně kvůli tobě
quote:
Ty premisi o kterých jsi mluvil jsou snadno představitelné a proto jim dá se říci skutečně rozumím. Dokáži to uvnitř vidět a má to logiku. To že má světlo konstantní rychlost vzhledem ke všem pozorovatelům si nedokáži představit tak aby to logiku mělo.
Tohle už je dobrý začátek
quote:
Já bych to být tebou vzdal. Jsem od toho svými vědomostmi příliš daleko a musel bys být kouzelník abys to dokázal.
Já to nevzdám první, vzdát bys to musel ty. :o)) Navíc jsem kouzelník :o))
Co když ti teď prozradím, že konstantnost rychlosti světla začne mít logiku, když k tomu přidáš fakt. Že různí pozorovatelé jinak vnímají čas a prostor?
Když se vrátíme k tomu tryskáči. Tak to nejdříve zjednodušíme na jeden tryskáč. A dejme tomu maják. Já stojím pod tryskáčem = ten mi právě letí nad hlavou a tryskáč se řítí k majáku. Oba jsme asi 10 kilometrů od majáku.
Z majáku jde světlo směrem ke mně ale i k tryskáči. Na palubě tryskáče i na zemi naměříme stejnou rychlost světla. Jak je to možné? Světlo bylo vysláno dejme tomu v čase 0 sekund. (budeme čas měřit v sekundách)
Dále budeme předpokládat, že světlo se pohybuje rychlostí 1km za sekundu - aby se to lépe počítalo.
A nakonec rychlost tryskáče bude 100 metrů za sekundu, tedy 0.1 km/s
Jak je to tedy možné, že naměříme stejnou rychlost světla?
Je to možné proto, že tomu tryskáči plyne vůči mě čas pomaleji a tak zatímco mě uplyne od vyslání světla čas 10 sekund. A změřím tedy rychlost, c = 10 km / 10 s, tedy 1km/s
Na tryskáči uběhne čas tento: přibližně 9.04 s
Tryskáč ovšem nenaměří jen jiný čas, ale i jinou vzdálenost k majáku, ta pro něj bude asi 9.04 km (jaká náhoda), rychlost c tedy vyjde zase 1 km/s
Dává ti to logiku?
Všechna ta čísla jsem zvolil tak, aby to vycházelo alespoň trochu hezky. Vzorečky, které jsem použil jsem vynechal, protože jsou pro počáteční pochopení zbytečné. ale musíš mi trochu věřit, že jsem tě nepodfoukl.
Jinak ty vzorečky nejsou právě jednoduché a jejich odvození také není úplně triviální. Říká se jim Lorentzovy transformace a byly objeveny ještě před teorií relativity. Ale přesto ti je asi ukážu. Zkus si s nimi spočítat jak by to dopadlo kdybys počítal se skutečnou rychlostí světla, tedy 300 000 km/s
Nejdříve ti definuji použitá písmenka:
v je rychlost tryskáče
T1 je čas naměřený na hodinách na zemi
T2 je čas naměřený na hodinách v tryskáči
L1 je vzdálenost k majáku naměřená na zemi
L2 je vzdálenost k majáku naměřená z tryskáče
f je tzv. Lorentzův faktor
ten se spočítá takto:
f = 1 / druhá odmocnina z (1 - v*v/c*c)
čas toho tryskáče se spočítá takto
T2 = f*(T1 - v*L1/c*c)
vzdálenost, kterou změří tryskáč k majáku zase můžeme vypočítat takto
L2 = f*(L1 - v*T1/c*c)
Zkus si s tím pohrát s kalkulačkou (nejdříve si spočti ten Lorentzův faktor a pak ho teprve použij ve vzorečku).
Uvidíš, že to zase není tak těžké. Ale pochopení toho co to vlastně znamená už těžké je. Ale je to i otázka zvyku. |
Edited by - noemus on 22/09/2008 19:18:51 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 19:40:46
|
Richarde.
Tak tohle budu muset zpracovat,ale určitě se budeš zlobit, protože v tom tuším určitou čertovinu. Ber to tak,že s majáku vyšel světelný signál rychlostí určitou, čili c a to tehdy, když jsem byl já i to letadlo v bodě nula. Já jsem v klidu, čili vzhledem ke mně musí zákonitě urazit tu celkovou vzdálenost, Jenže to letadlo od chvíle nula sec. urazí určitou vzdálenost o kterou se zkracuje dráha toho světla, čili jej logicky dostihne dříve než mne. To je ale pouze první dojem a nemám to úplně promyšlené.Kdyby se to letadlo pohybovalo směrem od toho majáku, opět by uletělo určitou dráhu, než by světlo dostihlo mne a to světlo by zákonitě muselo k letadlu dolétnou později než ke mně. Pokud říkám zákonitě, apk nemluvím o zákonitosti, ale pouze logické představě.
To další zatím zpracované nemám a mám pevný režim,který již jsem porušil. Takže zatím "Dobrou noc kouzelníku" a nezlob se na mou nechápavost před spaním . Mysli na něco pozitivnějšího.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 19:45:53
|
quote:
Co když ti teď prozradím, že konstantnost rychlosti světla začne mít logiku, když k tomu přidáš fakt. Že různí pozorovatelé jinak vnímají čas a prostor?
Když se vrátíme k tomu tryskáči. Tak to nejdříve zjednodušíme na jeden tryskáč. A dejme tomu maják. Já stojím pod tryskáčem = ten mi právě letí nad hlavou a tryskáč se řítí k majáku. Oba jsme asi 10 kilometrů od majáku.
Z majáku jde světlo směrem ke mně ale i k tryskáči. Na palubě tryskáče i na zemi naměříme stejnou rychlost světla. Jak je to možné? Světlo bylo vysláno dejme tomu v čase 0 sekund. (budeme čas měřit v sekundách)
Dále budeme předpokládat, že světlo se pohybuje rychlostí 1km za sekundu - aby se to lépe počítalo.
A nakonec rychlost tryskáče bude 100 metrů za sekundu, tedy 0.1 km/s
Jak je to tedy možné, že naměříme stejnou rychlost světla?
Znamená to, že světlo funguje na základě úplně jiných fyzikálních předpokladů a je možné, že rychlost světla skutečně znamená sdílení jiného prostoru (a měříme-li čas, pak i času). |
Edited by - neronis on 22/09/2008 19:47:46 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 20:05:24
|
| Nicméně by mě zajímalo proč by mělo být sdílení jiného prostoru podmíněno nějakým pohybem objektu. Možná jde o jednu z možností. |
Edited by - neronis on 22/09/2008 20:06:25 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 20:27:40
|
Co když je světlo zářením z jiného prostoru? Co když je život v podstatě kombinací tohoto prostoru se zářením z jiného a tohoto záření bylo v našem prostoru dosaženo nebo se v něm prolíná a třeba jen v něm.
I pro umělé světlo platí pravidla. Uvolněné elektrony z atomů musí rozžhavit určitý materiál nebo narážet do fotonů v zářivkách. Tedy nejde o pouhý zákon atomu.
Oheň je taktéž reaktivní, tedy musí být živen. Fotosyntéza je základem naší evoluce. Pravděpodobně půjde o vyzařování energie na neznámé bázi, která se transformuje na život/chemickou reakci a kumuluje v něm/ní. |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 22/09/2008 : 21:40:15
|
quote:
Originally posted by neronis
Co když je světlo zářením z jiného prostoru? Co když je život v podstatě kombinací tohoto prostoru se zářením z jiného a tohoto záření bylo v našem prostoru dosaženo nebo se v něm prolíná a třeba jen v něm.
I pro umělé světlo platí pravidla. Uvolněné elektrony z atomů musí rozžhavit určitý materiál nebo narážet do fotonů v zářivkách. Tedy nejde o pouhý zákon atomu.
Oheň je taktéž reaktivní, tedy musí být živen. Fotosyntéza je základem naší evoluce. Pravděpodobně půjde o vyzařování energie na neznámé bázi, která se transformuje na život/chemickou reakci a kumuluje v něm/ní.
néééé...
fotony jsou nutně vázané na náš prostor...jediné, co vázané být (dle některých teorií) nemusí být, jsou gravitony, který by mohly opusit náš 3D a naopak k nám prosakovat z paralelních vesmírů
vyzařování je imo zcela nezajímavé
pozn.: drátek nemusí být rozžhaven --- ne při supravodivosti, kdy je odpor nulový (nikoliv velmi malý, ale nulový)
normální drátek rozžhaven je, protože elektron naráží do částic drátku a předává jim část své energie (elektrický odpor)...přičemž z kinetická energie přímo souvisí s teplotou a teplota s mírou vyzařování...takže čím teplejší, tím větší část energie je vyzářena...
...tohle platí zcela univerzálně na uplně všechny předměty:
každé těleso teplejší než absolutní nula vydává fotony (vyzařuje)...určitě jsi viděl v nějakým dokumentu záběry z infračervené kamery (oblíbení jsou dva souložící lidé nebo medvěd lední, kterýmu září jen nos...jinak je tepelně dokonale izolován nebo tepelný ztráty z bytů...nejčastěji je to vidět v akčních filmech)
(mimochodem je hezky vidět, že jsi se nedíval na předposledního ani posledního Bonda...neronisi, koukej víc na televizi  )
pokud je těleso relativně chladné, září v infračervené oblasti, když je teplejší, září postupně v červené (žhoucí uhlík), oranžové, žluté (svíčka), kdyby naše oko bylo dokonalé, tak bychom dál viděli zelenou, modrou a fialovou až by opět opustilo to, co vidíme a přešlo do oblasti UV, rentgenové a gama
naše oko dokonalé není a tak když něco je tak teplé, že má maximum vyzařování v zelené nebo dál, tak jsou již i ostatní barvy vyzařovány v takové míře, že nám to začně splývat do bílé....nicméně ještě dokážeme rozeznat namodrale bílou u velmi žhavých věcí
kdyby jsme měli dokonalé oči, viděli bychom zelené slunce, protože slunce má se svou povrchovou teplotou maximum vyzařování právě v žlutozelené, nikoliv ve žluté
oheň je normální nezajímavá exotermická reakce..prostě se oxiduje např. dřevo a ta reakce vydává tolik tepla, že vidíme světlo
u fotosyntézy foton dopadne na chemikálii, která ten foton pohltí, změní strukturu a tím se odstartují chemické reakce
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Paradox
