quote:

---

Originally posted by Ondra

Ach, celé to divadlo kolem otázek, jestli je bůh, nebo není! Především je třeba si uvědomit, že existuje pouze realita jako taková a její nezvratné a univerzální zákonitosti, že existuje pouze Tvoření samotné – ve vší své netušené komplexnosti a genialitě. A nic jako bůh v nábožensko-sektářském smyslu v tomto Tvoření nenachází oprávnění k existenci, a tak jednoduše neexistuje. Ohledně boha a celého myšlenkového balastu kolem něho jde tedy o pouhou nerálnou fantazii a imaginaci, která je v porovnání s reálně existujícím Tvořením jen směšnou a primitivní slátaninou výmyslů, přání a iracionalit nejhrubšího zrna. Navíc bylo slovo bůh odjakživa jen titulem pro člověka, jako máme dnes třeba titul doktor. Neexistuje ani žádný boží syn, otec, spasitel nebo cokoliv podobného. To, že se v křesťanství osoba obyčejného člověka jménem Jmmanuel spojila s bohem stvořitelem je vrcholem náboženského zaslepení a šílenství. A tak bůh v tomto smyslu není, natož aby byl moudrý.

Je třeba připomenout, že náboženství je kořenem zla této společnosti v nejvlastnějším smyslu této věty! Nejen, že dnešní člověk náboženství ke šťastnému a naplněnému životu nepotřebuje (tak jako ho nepotřebují miliardy dalších civilizací v celém vesmíru – v minulosti, přítomnosti i budoucnosti), on jej musí ze svého vědomí naprosto vykořenit, aby tohoto štěstí a naplnění mohl dosáhnout! Kdyby lidé jen tušili, jak ohromnou stagnaci, zotročení a otupení náboženství a víra této společnosti přinesly. Kdyby jen pochopili toho se týkající pravdivé souvislosti byť z jedné desetiny. Pak by v mnohých lidech zajisté vyvstaly silné pocity až nenávisti a agrese vůči všemu nábožensko-sektářskému v naší společnosti.

Nyní zmíním velice zjednodušeně, stručně a namátkou několik principů náboženství a jejich zhoubné a nevhodné důsledky:

1)Věčný život po smrti. Opravdu? Jediný život a věčná smrt? Jediný den a věčná noc? Trocha světla a věčná tma? Trocha námahy a věčný odpočinek? V jaképak realitě může platit taková nevyrovnanost? Snad ne v té naší materiální cyklické? Představa věčné smrti ve splynutí s imaginárním bohem je totéž, co naprosté popření reality a efektivní skutečnosti. Je to blud nejhrubšího zrna. V důsledku je však tento blud mocensky vhodný a účelový. Pokud je totiž materiální život jen jeden, pak se mysl upracovaného a zotročeného davu může neustále upínat na onen imaginární věčný život po smrti. Teprve až tento život je přec ten skutečný! Ten pozemský očistec se musí jen odpracovat a pokorně vydržet. Nehledě na to, že nereálný princip jediného materiálního života podporuje šílenství věty 'po mě potopa'.

2)Peklo a ráj. Jednorázové pozemské peklo se přec dá vydržet v očekávání věčného ráje. Avšak ráj nastane jenom tehdy, když budu poslušným členem církve. Jinými slovy ráj nastane tehdy, když se nechám zotročit a vykořistit lidmi v církvi a jejich bludnými články víry - ve vědomí i finančně. Jak je vidět, i zde nacházíme v důsledku mocenský kontext.

3)Dědičný hřích. Vše lidské je proto mrzké, zkažené a obtěžkané a priorním hříchem. Tento nesmysl způsobuje u davu ve svém důsledku ztrátu sebevědomí a iracionální pocit provinilosti, který je přec třeba celým životem odčiňovat. Samozřejmě poslušností a nákloností k církvi.

4)Hřích. Další blud, protože chyby jsou základem a podstatou evoluce, a tedy smyslu lidského života. Jinými slovy je dělání chyb přírodním zákonem platným pro člověka! Když někdo tvrdí, že dělání chyb je hříšné a musí být spojeno s trestem a odpykáním, pak je to stejné, jako kdyby měl být člověk trestán za to, že dodržuje platný zákon – jako kdyby mě u nás někdo vsadil do žaláře za to, že jsem nikoho nezabil. Dělání chyb je podstatou vývoje a tuto podstatu je třeba respektovat, a nikoli ji posouvat do iracionalních souvislostí učení o hříchu a odpykání. Pojem hříchu samozřejmě také vede k ponižování člověka a k pocitu permanentní provinilosti, což jsou ideální atributy k zotročení.

5)Víra. Princip víry je zcela nepotřebný a nenáchází v naší evolutivní realitě žádné opodstatnění. Víra je jen iracionální vazba k fantazijním a nereálným představám. Víra znamená stagnaci, nevědomost a udržení v nevědomosti. Jen vědění má skutečnou moc, která hory přenáší. Jen vědění je založené na pravdě. Jen vědění přináší osvobození a spásu. Nikdy to nebyla, není a nebude víra! Princip víry je zajisté ve všech ohledech hlavním prvkem vykořistění.

6)Spasitel a vykupitel. Blud, který odvádí od naprosté zodpovědnosti každého jednotlivce. Nikdy nelze svůj osud a blaho vložit do rukou jiného člověka nebo imaginární bytosti. Zodpovědnost leží vždy u každého člověka absolutně. I zde vše tíhne jenom k porobě: se svým životem přec sám nic nezmůžu, a tak se musím spolehnout na nějakou fantazijní figurku. Nejlépe ještě, když svůj život vložím do rukou vykupitele, rozuměj dávno mrtvého obyčejného člověka, kterému byly iracionálně přiřknuty atributy imaginárního boha.

Takových bludných principů je v náboženství ohromné množství. Někdy si udělám čas a vyvrátím je jeden po druhém, a proberu i jejich katastrofální následky v souvislostech. To možná vydá i na celou knihu.

Zminím ještě několik postřehů:

Je to prostě tak, že většina nábožensko-sektářských myšlenek je zhoubná, katastrofální, zničující, vykořisťující a zotročující ve všech myslitelných ohledech. Veškerý balast kolem toho je jen ubohá, nelogická, nereálná a iracionální snůška nesmyslů a pomatených představ, které s naší realitou a Tvořením nemají nic, anebo jen nepatrně společného. A na tom nezmění nic ani desítky tisíc teologicky a nábožensky motivovaných knih, které tvrdí opak. Teprve až se lidstvo vymaní z tohoto tisíciletého šílenství náboženství, tak může dojít k veškerému rozvoji a všem hodnotám. Proto je třeba ještě jednou připomenout, že náboženství je opiem a kořenem zla naší společnosti a má na svědomí vraždy milionů lidí, stejně jako neštěstí, utrpení, zmatení a nevědomost celých miliard.

A šílenství náboženství dostupuje svého vrcholu přesně v bodě, kdy přímo vyzývá k přelidnění: 'gehet hin und mehret euch!' Jakpak by ne, neboť bez přelidnění by náboženství splasklo jako nafouknutá bublina – finančně i mocensky. Vztahy přelidnění a náboženství by také vydaly na tlustou knihu.

Pokud si uvědomíme, že něco tak šíleného jako je kultovní náboženství formovalo naši společnost po celá tisíciletí, pak není divu, že dnes vše vypadá tak, jak vypadá!
A jako důkaz naprostého vrcholu všeho šílenství náboženství vystupují z davu lidé, kteří tvrdí, že všechny ty pohromy dnešní společnosti jsou prý božím trestem za naši neposlušnost a nedostatek víry atd. Tito pomatenci tedy tvrdí, že nedostatek víry je prý příčinou problémů, ačkoliv je to přesně naopak: právě dopady náboženského zotročení a bludné víry dovedly naši společnost do tohoto stavu. Odstranění problémů předpokládá jednoznačně odstranění náboženství, nikoli návrat k němu. Proboha!

---

quote:

---

Originally posted by Ondra

Ano, můj článek je útokem proti náboženství. Celý svůj život budu útočit proti náboženství. Avšak jen proti němu samotnému, nikoli proti lidem, kteří jej vyznávají - to je velmi důležité si uvědomit.

Tvoření nijak nesouvisí s bohem, a sice ani v té úplně nejmenší nuanci.

Respektuji tvé tvrzení o tom, že potřebuješ náboženství a neberu ti to.

---

quote:

---

Originally posted by Ondra

Útočit proti myšlenkám je úplně něco jiného, než útočit proti lidem, kteří je zastávají! Jak jinak ostatně bojovat proti nepravdě, když ne tak, že proti ní budu útočit? Bylo by lepší neútočit, aby se to náhodou někoho nedotklo? Takový heliocentrický model zajisté svého času otřásl myslí mnoha věřících. To bylo od těch, kteří ukázali nesmyslnost modelu, že Země je středem všeho dění, skutečně velmi neohleduplné - měli by se proto stydět, stydět za pravdu! Ale no tak!

Zajímavý je nesporně pravdivý faktor, který nyní zmíním. Nevědomost je vždy choulostivá, vztahovačná, podrážděná a vždy se ozývá velmi hlasitě při jakékoliv kritice. Skutečné vědění ví, a proto je vůči kritice zcela imuní v nezkaleném štěstí a poznání! Vědění nemá potřebu se obhajovat a bránit vůči kritice, neboť ono samotné je již obhajobou a obranou. Vědoucí lidé jsou proto velicí a nezranitelní.

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Ondro.

Jak vidím, chceš bojovat proti všemu zlu světa,jako v pohádce rytíř proti drakům.Jenže mně spíše připomínáš slepého, který kolem sebe bezhlavě mlátí.Jestli chceš proti něčemu bojovat,musíš to nejdříve znát a to v celku i detailech.Pokud chceš bojovat proti zlu, musíš nejdříve vědět jak a proč toto zlo vzniká, abys sám nebyl strůjcem zla a nečinil totéž jako ti proti kterým chceš bojovat.Chceš li bojovat proti pravdám, které lidé přijali (vírám a ideologiím),pak musíš o těch pravdách vědět víc, než ti kteří je přijali a jsou mezi nimi i věhlasní vědci. Jinak jsi slabý jako dítě a tvoje výkřiky jsou pro moudré lidi směšné. Otázkou tedy je zda můžeš vědět o těch pravdách víc než ti věřící? Odpověď zní ano,ale musíš nejdříve chtít.
Všechny ty pravdy mají společného jmenovatele a tím je proces myšlení.Jsou tedy procesu myšlení podřízené ve své podstatě.Poznáš li zákonitosti řídící proces myšlení, poznáš samu podstatu pravd,proti kterým chceš bojovat.POznáš li podstatu lidské duše jako důsledku funkce slova v procesu myšlení,Pak vezmeš náboženstvím základní pilíř na kterém stojí. Všimni si bědování Gata.Ten toto pochopil zcela zřetelně, cítí ohrožení své uznané pravdy,kterou by chtěl bránit a stejně je proti tomu zcela bezmocný. O čem je náboženství bez duše, která má zcela přirozenou podstatu? Měl bys také vědět jak pravdy vznikly, čeho byly důsledkem a jaká je tedy jejich podstata. Zkrátka, když chceš bojovat proti tomu co z procesu myšlení vzešlo, musíš tento proces znát víc, než ostatní, jinak jsi bezmocný a směšný.
Nechci tě nazlobit ani kritizovat,ale ukázat tě cestu.Zatím jsi rytíř bez brnění a zbroje,který troubí do útoku na větrné mlýny. Stále hovoříš o řešení přelidnění, ale vůbec nevíš čeho je důsledkem.Ostraníš li to čeho je důsledkem, zmizí samo a dojde k vyvážení.Poznáš li čeho je důsledkem vznik pravd v prazákladní formě, pak pochopíš i cestu k tomu, jak pravdy pacifikovat.
Vše je o vědění a poznání. To je brnění a to je zbroj,ale to ty zatím nemáš. O čem bys chtěl psát tu knihu? O zlu? Ale to všichni znají a neřekneš tím nic nového. Navíc aby ta kniha byla dobrá, musel bys mít řadu vědomostí a prostudovat řady materiálů,eventuelně dělat třeba vykopávky abys ověřil pravdivost historických spisů. To by bylo na několik životů a ve výsledku bys byl tam, kde je řada dalších.
Poznej podstatu a budeš dál než ti ostatní a pak budeš silnější. Otázkou však je, zda potom dokážeš to poznané ostatním sdělit. Ne li (jako je to u mne),pak tě je to stejně k ničemu.
Proti tomu, co vzešlo z lidského rozumu je možno bojovat pouze lidským poznáním ještě vyšším. Vše ostatní jsou výkřiky do prázdna a promarněný čas.

MB

---