quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Dalibore.

Představ si slovo jako smajlíka určitého tvaru, který se připojuje k určitým informacím a umožňuje jejich aktivaci bez smyslového vjemu. Dostaneš tedy smajlíka a záleží, k čemu, jakým informacím jej připojíš. Dle toho potom ty informace aktivuješ a s jakými dalšími slovy vznikne logika. Ty toho smajlíka můžeš připojit k čemukoliv a jedině okolí tě v tom může usměrňovat. A tak dítě připojí k vjemu psa třeba to haf haf, čili to čím se pes projevuje a kdyby na toto dítě nepůsobilo okolí, pak by toto bylo jevem stálým, třeba až do smrti a pro tohoto člověka by pes nebyl psem, ale haf haf, či baf baf,či třeba vrrr.Každé s těchto slov by aktivovalo informace ýkající se psa stejně jako slovo pes, jen by se s ostatními lidmi těžko domluvil.Díky působení okolí jsou tedy korigovány odchylky a vzniká určitá řeč. Okolí tedy může spůsobit, že jsou slova propojena tak, že vzniká jiná logika a tak lidé vytváří u druhých třeba logiku víry, či třeba ateismu, materialismu, či idealismu a podobně. Vše je tedy závislé na propojení funkcí slov k určitým dalším informacím.Kdyby tě od mala tvrdili, že pes dělá mňau mňau, pak bys kočce říkal pes a byl bys přesvědčený, e je to tak správné.

MB

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Gato.


A jejeje. Tys to pomotal,že mám co dělat abych poznal co k čemu přináleží. Možná bys měl dělat víc odstavců aby se jedna myšlenka nepletla do druhé.

Ono se říká, že moudrý se okolí přispůsobí a hloupý se snaží aby se okolí přispůsobilo jemu. Toto je jistě správné,ale někdy se stane,že jedinec najde nové poznání, které ostatní nemají a potom je na něm, aby s lidmi komunikoval a výkladem jim propojil novou logiku, která tím vznikla. A vidíš, o to se snažím třeba i já nyní. Jsem tedy hloupý? Kdo ví? Ono se také říká, že blázen i člověk moudrý chtějí změnit svět a liší se pouze tím, že ten moudrý svět změní. A tak pouze výsledek ukáže jak tomu s člověkem skutečně je.

Různé jazyky mají různá slova pro stejný jev, či věc. Jinak je to s propojením mostů logiky podobné u všech jazyků. Naučíš li se tedy jazyk, můžeš používat logiku platnou ve tvém rodném jazyku a bude tě rozuměno. Přináleží li však tvůj rodný jazyk k jazykům izolovaným a primitivním, třeba jazykům domorodců kdesi na ostrovech a chybí li tě informace z nichš se skládají logické mosty jazyků dalších,pak tuto logiku nemůžeš pochopit,protože nemáš k pojmům přiřazena slova, která by je aktivovala. K témuž, či něčemu podobnému dochází však i tehdy, když nové informace díky víře odmítáš. Také tehdy se nemůže jejich logika propojit. Stejně tak nemohu propojit informace tvé víry, když odporují logice informačních mostů mých. Kdybych však získal informace, které by logicky navazovaly na mé informační logické mosty, mohlo by dojít k vzájemnému propojení logik . To se však zatím nestalo a není to moje vina. Některé tvoje logické mosty jsou od mých příliš vzdálené a tak si nerozumíme i když mluvíme stejným jazykem.
-------------------------------------------------------------------
Cesty logiky jsou někdy záhadné např. přijít o znamená v běžném použití ztratit, ale formálně správně by mělo znamenat najít. Když si však člověk zvykne na špatné použití, pak ho obtížně odstraňuje. Ostatní lidé ho budou považovat za ...
--------------------------------------------------------------------
Tak tohle jsem musel přečíst vícekrát, abych pochopil oč se jedná. Udělal jsi zde malou chybu.Kdybys ten výraz "přijít o" doplnil o další slovo vyjadřující o co, pak bys toto ani nemusel psát, protože bys sám pochopil, že toto může být použito pro oba významy. Přijdeš li o to co tě škodí, je to zisk. Přijdeš li třeba o peněženku z výplatou, je to ztráta. Přijdeš li o iluze, může to pro tebe být ztráta, ale i zisk, jsou li ty iluze mylné. Lidé tě budou považovat za ... tehhy, když přijdeš o peněženku a budeš tvrdit, že je to zisk.

Tobě však nejspíš nešlo o toto, protože toto bys mohl lehko pochopit sám. Nejspíše tě šlo o to, že můžeš mít s určitými informace spojená jiná slova než ostatní a tím se dostáváš do konfliktu. A tě řeknu, že nejen to. Následkem téhož může vzniknout i zcela jiná logika těchto informací a tím může vzninout konflikt mnohem větší. Jenže totéž může být i ziskem,pokud ostatní mají díky chybění některých informací chybnou logiku a ty díky jinému přiřazení slov tyto chyby najdeš a opravíš. Potom je však na tobě abys toto opravil u ostatních a to je zatraceně těžké. Potom musíš každý logický krok vysvětlit a obhájit a ideálním stavem by bylo přijmout slovník ostatních a při vysvětlování jej užívat i když cítíš, že ta slova k té logice tak docela nepatří a třeba tuto logiku svádějí kamsi stranou,či vedou k tomu, že se ti ostatní díky těm slovům neustále vrací ke své původní logice. Ono to propojení slov s danou logikou je velmi trvalé a je těžké toto změnit. Mým největším problémem je právě toto. Při poznávání procesu myšlení jsem si vytvořil svůj vlastní slovník, který byl pro poznání výhodný,ale ostatní mají tato či podobná slova spojená s jinou logikou, kterou potom moje slova aktivují. Jenže když začnu používat jiná slova, ztratí se v mém myšlení kontinuita logiky protože mám toto své názvosloví vžité a fixované. U každého slova díky propojení logiky vím jaké informace obsahuje a jiné slovo nedokáže tyto informace aktivovat. A tak mně nezbývá, než se snažit vysvětlovat obsah informačních logických mostů a tím postupně převádět ostatní k pochopení logiky mého poznání. To je však velmi těžké a provází tento proces neustálý pocit,že jsou ostatní nechápaví, že jim to nemyslí a podobně. Jenže já vím, že to není jejich, ale moje chyba a vím to právě díky poznání. A tak vím, že to není jejich, ale moje nedokonalost a neschopnost se vyjádřit a to díky slovníku, který jsem si sám vytvořil a nejsem schopný jej změnit.
.
MB

---

quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

IPC.

Přijít o cosi.
Přijít pro cosi.
Významy těchto slovních spojení jsou každé o něčem jiném a nemohou být tímtéž.Řekmu li přišel jsem o peněženku, znamená to že jsem ji ztratil. Přijít pro peněženku znamená, že jsem si pro peněženku přišel a tím ji získám. Zda je kladem to že jsem peněženku ztatil, to nevím, nejspíše ne. Přišel li jsem si pro peněženku, může to být záporem, když mně ji někdo nechce dát.V každém případě je význam těchto větných spojení o něčem jiném. Jenže přijít o bolest může být kladem a přijít o zuby záporem. Přijít si pro odměnu je kladem, ale příjít si pro pár facek záporem.Vždy záleží na kontextu,ale obě tyto slovní spojení jsou universální. Myslím, že jazykovědci by měli respektovat běžné užívání jazyka a neplést lidem hlavu nesmyslnými změnami.

MB

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Slávo,

(nejnovější průzkum provedli Edward J. Larson a Larry Witham, v r. 1996, a byla o něm zpráva v časopisu "Nature".) Věřícím v Boha byl rovněž Albert Einstein tvůrce teorie relativity.

---

quote:

---

Originally posted by IPC

Nevim nechci podcenovat vase filosoficke schopnosti
ale problem bozich jmen je nasledovny;
Jak muze prisuzovat Bohu nejakou vlastnost, kdyz je jeden, ten rozdil ktery jsem chtel podtrhnout je ze je jedna sporna pasaz v koranu ktera prirkava 90 atributu Boha, ale jak to muzeme delat, kdyz je jeden? Protoze ma jestli v sobe jinou vlastnost tak prece uz neni jeden, jestli Ho muzeme delit na casti uz neni jeden.

---