| Author |
 Topic  |
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
 Posted - 08/12/2007 : 20:31:17
|
V dnešní době moderní experimentální vědy se začíná filosofie krčit v rohu, jako její chudá příbuzná. Vlastně není zas až tolik proč se divit. Narozdíl od filosofie věda nám dává velmi praktické poznatky, zatímco filosofie je spíš teorie. Navíc teorie špatně dostupná, prosycená odbornými termíny a odkazy na další odborné práce a věhlasné filosofy. Onen propastný rozdíl mezi filosofií a vědou se rozevřel právě v odbodí kdy věda za svou metodu plně přijala experiment a začalo existovat určité vědecké paradigma, zkráceně řečeno shluk teorií, které si vzájemně neodporují a jdou stejným směrem. Jsou pryč doby, kdy filosofie byla vůdčí silou pokroku, tak proč by se jí měl zrovna dneska někdo vůbec zabývat? Na to se pokusím odpovědět.
Filosofie má jedinečné prostředky k tomu, aby dokázala interpretovat některé výsledky vědy. Víme, že něco je tak a tak, ale proč tomu tak je? Filosofie a věda by určitě mohli těsněji spolupracovat. Navíc filosofie nám umožňuje provádět řadu myšlenkových (tedy i filosofie částečně používá metodu experimentu, ačkoliv v jiném ,,provedení" než věda) experimentů, například myšlenkový pokus s Čínským pokojem (experiment, který jasně naznačuje jak pracuje umělá inteligence, na němž lze vést argument proti, tomu že stroj může jakkoliv samostatně myslet) nebo Zénonovy paradoxy (logické uvažování o realitě se v praxi může jevit jako nepochopitelné až nesmyslné) Na víc si jich teď nevzpomenu, ale oba tady byly už zmiňovány. Tedy filosofické uvažování nutně patří i do vědeckého uvažování. Filosofie byla vždy a od začátku takovou lidskou disciplínou, která měla především správně používat lidský rozum. Což je jedna z věcí, která bude vždy potřeba. Lidstvo by se mělo připravit také na určité změny, nové vědecké objevy budou vyžadovat i ,,nové myšlení", má filosofie prostředky k tomu, aby pro to ,,nové myšlení" připravila půdu? Já myslím, že ano, co jiného, když ne filosofie? Filosofie je jednou z věcí, která dokáže udělat pořádek v nás samých a v našem poznání. |
Edited by - rajis on 08/12/2007 20:34:32 |
|
|
Mathew
Nový uživatel
Czech Republic
44 Posts |
Posted - 09/12/2007 : 11:01:50
|
Myslím, že filosofie má své místo a dokonce se domnívám, že by měla být brána v potaz právě dnes. Právě teď nastává doba, kdy by měly vědní obory upustit od specializací(což i činí), neboť jedno se prolíná s druhým a i vědci zjišťují, že k tomu, aby pochopili důsledně nejen to, čím se jejich obor zabývá, ale i samotnou existenci takového oboru, musejí si pjčovat informace a analogie z jiných oborů. Filosofie zatím zůstává tak trochu na ocásku jako vědní disciplína a i spousta lidí na ni pohlíží jako na něco ošklivého, oc je přeplněno nesmyslnými termíny, jmény a složitými teoriemi, které je nemohou zajímat. Zaměňují filosfoii samu a dějiny filosfie. A tak na filosfii není již dávno pohlíženo jako na "lásku k moudrosti", kdy je pouze snažší zabývat se její historií, protože mnohé již bylo objeveno a netřeba to objevovat znova.
A v neposlední řadě je filosofie pořád tím, co lze provádět vždy a všude. Dnešní společnost si příliš zvykla na to, že vědci, ministři, doktoři a fyzikové, že specialisté a kapacity vyřeší problémy za ně. Lidé přestávají přemýšlet jako filosofové a když se o to snaží, zjistí, že jejich mysl zlenivěla, že je neobratná a nedokáže řešit problémy efektivně.
Proto si myslím, že filosofie je stále důležitá, dokonce víc než si myslíme. Folosofie by se měla stát vědou pro všechny, ne jen pro fousaté pány s brýlemi na očích. Měla by se stát vědou lidstva, a jako taková by měla promlouvat. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/12/2007 : 12:13:48
|
Rajisi a Mathew.
Filosofie má jednu velkou vadu na kráse,která je vedle pragmatických vědních oborů vytlačuje na okraj. Tou vadou je fakt, že filosofie sleduje výsledek a snaží se nalézat podstatu. Takové a takové je příkladně lidské jednání a nyní je hledána odpověď na to proč tomu tak je. Tento směr od povrchu k podstatě je mnohdy zavádějící a výsledky díky tomu nepřesné, čili nic neřešící. Já jsem se pokusil najít podstatu a jít ve směru opačném. Podstatou veškerých společenských a tedy filosofických jevů je proces myšlení a jeho zákonitosti. Z procesu myšlení vše svou logikou vychází. A tak jsem hledal konstanty, čili to jak proces myšlení probíhá, čemu podléhá a čím je tedy řízen. Je li toto pochopeno,pak dostává filosofie určité hranice ,stává se vědou pragmatickou a přesnější. O to mně celou dobu šlo,ale bohužel výsledek se rovná nule. Styl zde užívaný je snahou tvrzení popřít a já nejsem bojovník.Když to někdo nechápe, již jej nepřesvědčuji a čekám na toho, kdo bude schopný chápat. Čekám na toho, kdo řekne." Toto jsem pochopil,ale zde je cosi nejsného " a sformuluje toto do otázky. vrzení, že tak to prostě není, beru pouze za výraz neschopnosti toto pochopit a dále nereaguji.
Stane li se filosofie pragmatickou vědou pak se zařadí jako rovnocenná mezi ostatní vědní obory. Nestane li se tak a filosofie si podrží stávající styl,pak bude stále na okraji a spíše trpěná, než uznávaná.
MB |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 10/12/2007 : 01:07:10
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rajisi a Mathew.
Filosofie má jednu velkou vadu na kráse,která je vedle pragmatických vědních oborů vytlačuje na okraj. Tou vadou je fakt, že filosofie sleduje výsledek a snaží se nalézat podstatu. Takové a takové je příkladně lidské jednání a nyní je hledána odpověď na to proč tomu tak je. Tento směr od povrchu k podstatě je mnohdy zavádějící a výsledky díky tomu nepřesné, čili nic neřešící. Já jsem se pokusil najít podstatu a jít ve směru opačném. Podstatou veškerých společenských a tedy filosofických jevů je proces myšlení a jeho zákonitosti. Z procesu myšlení vše svou logikou vychází. A tak jsem hledal konstanty, čili to jak proces myšlení probíhá, čemu podléhá a čím je tedy řízen. Je li toto pochopeno,pak dostává filosofie určité hranice ,stává se vědou pragmatickou a přesnější. O to mně celou dobu šlo,ale bohužel výsledek se rovná nule. Styl zde užívaný je snahou tvrzení popřít a já nejsem bojovník.Když to někdo nechápe, již jej nepřesvědčuji a čekám na toho, kdo bude schopný chápat. Čekám na toho, kdo řekne." Toto jsem pochopil,ale zde je cosi nejsného " a sformuluje toto do otázky. vrzení, že tak to prostě není, beru pouze za výraz neschopnosti toto pochopit a dále nereaguji.
Stane li se filosofie pragmatickou vědou pak se zařadí jako rovnocenná mezi ostatní vědní obory. Nestane li se tak a filosofie si podrží stávající styl,pak bude stále na okraji a spíše trpěná, než uznávaná.
MB
Podstatou veškerých forem lidského bytí je proces myšlení. Filosofie se, ale myslím zas až tak myšlením samotným nezabývá, to se spíš zabývá tím, jak ono myšlení správně používat. Samozřejmě, aby člověk mohl co nejefektivněji dělat cokoliv, tak by měl začít u poznání sama sebe, jak funguje. Ale současná věda se o to snaží seč jí síly stačí, rozkódování DNA byl jistě důležitý krok.
Nevím jestli chápu tvou analogii, napíšu jak jsem to pochopil - jestli pochopíme lidské myšlení, dokážeme přesněji vymezit hranice filosofie a tím pádem dostane filosofie pragmatičtější charakter? Ale proč by filosofie potřebovala pragmatický charakter? Protože by se neudržela vedle věd? To si nemyslím, já si myslím, že filosofie je dobrá taková jaká je a měla by sloužit jako jakýsi dohlížitel ze shora. Možná, že dnešní člověk si neumí s filosofií poradit... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/12/2007 : 06:27:40
|
Rajisi.
Proč by měla mít filosofie pragmetičtější charakter?
Pokud nevíš co možné je a co není, máš volné pole bez hranic. Můžeš za zabývat naprostými nesmysly a tvářit se přitom seriozně. Taková je filosofie.Pokud však víš co v procesu myšlení ze kterého vše podstatou vychází možné je a co není,vyvaruješ se těch nesmyslů .
Kolik jen bylo moudrých hypotéz o lidské duši a kde všude byla v lidském těle umísťována. Stačí však pochopit funkci slova v procesu myšlení a víš co je lidská duše.A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Je snad filosofie krásná těmi nesmyslnými bláboly učeně vypadajícími? Já myslím, že by měla životu sloužit a to může jen jako pragmatická věda stojící na pevných základech.
MB |
|
|
|
Arides
Nový uživatel
Czech Republic
1 Posts |
Posted - 15/06/2011 : 12:49:48
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rajisi.
Proč by měla mít filosofie pragmetičtější charakter?
Pokud nevíš co možné je a co není, máš volné pole bez hranic. Můžeš za zabývat naprostými nesmysly a tvářit se přitom seriozně. Taková je filosofie.Pokud však víš co v procesu myšlení ze kterého vše podstatou vychází možné je a co není,vyvaruješ se těch nesmyslů .
Kolik jen bylo moudrých hypotéz o lidské duši a kde všude byla v lidském těle umísťována. Stačí však pochopit funkci slova v procesu myšlení a víš co je lidská duše.A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Je snad filosofie krásná těmi nesmyslnými bláboly učeně vypadajícími? Já myslím, že by měla životu sloužit a to může jen jako pragmatická věda stojící na pevných základech.
MB
Rajisi, MB,
Velká škoda, že toto vlákno umlklo před takovou dobou. Bylo zde řečeno, že filosofie by měla být pragmatičtější, aby se přiblížila současným vědám. S tím nemohu plně souhlasit, protože podstatou filosofie je přemýšlet o možnostech, zatímco podstatou vědy je vyslovit hypotézu na základě pozorování a pak ji podepřít teorií, nebo zamítnout. Filosofie má ze své podstaty jinou úlohu než věda, proto nemůže stát na pevných základech a být pragmatická jako věda.
Čeho filosofie může dosáhnout je zaměření se na zkoumání věcí, které mají smysl. Zde naprosto souhlasím, že filosofové často zkoumají naprosté nesmysly (stejně tak ale často činí vědci, abych byl upřímný).
Vidím zde nutnost pro filosofy zabývat se i něčím jiným, než filosofií, aby poznali hranice toho, co je možné a nepřemýšleli o hloupostech. Díky tomu mohou přemýšlet v mezích reálných možností daného problému a vědcům pak poskytnout nové nápady a pohledy na věc. Naopak vědcům neuškodí, když si někdy "zafilosofují" a popustí uzdu fantasii - mohou tak získat nový vhled do studovaného problému. Z vlastní zkušenosti bych řekl, že ideální filosof dnešní doby není filosofem z povolání a nevystudoval filosofii jako první obor, protože dnešní věda a její problémy jsou tak složité, že člověk bez vzdělání v daném oboru má mizivou šanci vymyslet něco užitečného. A v tom je podle mého názoru největší přínos filosofie. |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 16/06/2011 : 12:44:16
|
Mílo, ťuk ťuk.. jsi tu?
Zareaguje někdo na nového kolegu? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/06/2011 : 18:26:43
|
Ano jsem zde a vítám nového kolegu mezi námi.S mnohým souhlasím i když je možno o mnohém diskutovat.
Úlohou filosofie je přemýšlet o možnostech. Jenže přemýšlet o možnostech je dvěma základními spůsoby.Efektivně, nebo neefektivně.Výsledky mohou být chybné, nebo správné. Užiji znovu ten příklad s lidskou duší. Každý filosofov duší se zabývající vychází většinou s toho, jak duši vnímá on,čili jak vnímá svou existenci, jak přemýšlí,jak vzpomíná a podobně. To je ten povrch věci a od tohoto povrchu se snaží dojít k podstatě,čili jakési definici duše. Jako výsledek může být téměř cokoliv, třeba závěr,že lidská duše je nehmotná věc,že je nezávislá na těle, že je nesmrtelná a podoboně. Ty jeho pocity a to jak vnímá sám sebe to nevylučují.To je běžný filosofický přísstup k dané problematice.
Pokud poznám jak vlastně probíhá proces myšleení a dojdu k poznání a pochopení funkce slova, nemusím ani filosofovat a dojde mně,že ty důsledky funkce slova jsou tím, co se jako lidská duše projevuje.Pak již vím, že lidská duše není nehmotná věc,ale probíhající děj plně závislý na probíhajícím procesu myšlení,což je podmíněno hmotou a energií. A takto je možno pokračovat od jednoho filosofického problému k druhému a tyto problémem přestávají být,protože jsou na ně nalezeny správné odpovědi. A tak pragmatismus může filosofii sloužit. Filosofie zde je proto, aby byly poznány souvislosti mezi příčinami a následky. Jakékoliv hledání bez fantazie je jako zapalování pochodní v jasném poledni. Fantazie je překročení hranic lidských pravd,ale pak by mělo vždy dojít k prozkoumání toho, co bylo nalezeno a zde je třeba pragmatického myšlení.
Otázkou je tedy,zda je filosofie to hádání s povrchních projevů donekonečna,protože nikdo neví co by s toho mohlo být správné, nebo je filosofií ,když člověk najde pevné body, podstaty ze kterých to dané vychází a výsledně nacházení správných a dokazetelných výsledků? Je smyslem filosofie krásně tlachat a ani nevědět,že vlastně nic nevíme, nebo je smyslem filosofie nalézat odpovědi na otázky souvislostí mezi příčinami a následky.
Z vlastní zkušenosti bych řekl, že ideální filosof dnešní doby není filosofem z povolání a nevystudoval filosofii jako první obor, protože dnešní věda a její problémy jsou tak složité, že člověk bez vzdělání v daném oboru má mizivou šanci vymyslet něco užitečného.
Velmi rozšířený názor.Být filosofem s povolání je dle mého názoru přinejmenším hloupost. Být filosofem totiž podmiňuje schopnost svobodně a samostatně myslet.Taková schopnost není studiem dána a naopak školství všech stupňů takové samostatné nezávislé myšlení potlačuje. Otázkou je, co vlastně za vzdělání považuješ. Já jsem zámečník a nemám ani maturitu.Přesto jsem našel konstanty svou funkcí řídící proces myšlení živých organismů. Právě nyní probíhá na FB diskuse j jedním starým panem profesorem,kterého právě zde zaujala programová analýza a chce ode mne získat mavimum informací. Když jsem napsal aby nic nebral příliš vážně, že jsem jen zámečník. Prohlásil." díky bohu, že jsi jen zámečník, že tě škola nepoznačila. Kdybys věděl ze školy, že to nejde, nikdy by ses do toho nepustil. Ty jsi do toho šel jen s logikou a vlastním svobodným myšlením a to co jsi stvořil by tě mohli množí vzdělanci závidět." Je to jen citování jeho slov a vlastně mně tím chtěl vynadat,že se podce%nuji. Takže nevím, jestli může prostý člověk bez vzdělání najít něco nového a cenného, nebo nikoliv. Ono asi spíše záleží na tom,zda ti vzdělaní jsou schopni pochopit, co jim ten nevzdělaný sděluje a protože je nevzdělaný ani o tom nepřemýšlí. A tak zapadá řada poznání vzešlých s lidu ke škodě nás všech.Vzdělání není to, nač má člověk doklad,ale to k jakým poznáním během života došel a jak dokáže s informacemi pracovat.
Sláva |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/06/2011 : 18:43:18
|
Má dnes vlastně filosofie nějakou cenu?
Opět chybné užití jazyka.Není totiž určeno pro koho tu cenu má, či nemá. A tak bych mohl klidně odpovědět, že cena filosofie je jedno pivo určené pro nějakého mudrlanta.Za to jedno pivo nás obšťastní celou záplavou filosofických myšlenek. Je možno se ptát, zda má filosofie cenu pro lidskou civilizaci.Potom záleží na tom, koho se budeme ptát. I kdyby devadesát procen obyvatel odpovědělo, že nikoliv,že ji k životu neptřebují, sto procent lidí poznání filosofie využívá ke svému životu. Nakonec i matematika,geometrie a fyzika byly kdysi součástí filosofie.I dnes se mohou od filosofie oddělit pragmatické vědní obory. To že nevíte jaké a zda k tomu dojde, vyloučit to není možné.Zaptejte se mne za pár století, zda pro lidskou civilizaci měla dnešní filosofie cenu. Ptal jsem se Luciny (buldog)zda má pro ní filosofie cenu. Prdla ,zachrochtala a šla se vyvenčit. Takže i to by mohla být odpověď na titulní otázku ve formě v jaké byla položena..Pro buldoga má větší cenu kus buřtíka a větší celý buřt,než celá filosofie komplet..
Sláva |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 28/07/2011 : 18:17:22
|
Má dnes filosofie vůbec cenu?
Přeneseně: Má dnes myslet vůbec cenu?
Odpověď najdete mezi řádky. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/07/2011 : 08:13:16
|
Má cenu žít?
Sláva |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 30/07/2011 : 04:21:10
|
| Pro jednoho ano, pro druhého ne. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 30/07/2011 : 08:13:59
|
Axel.
No vidíš a právě to je odpověď na tvou všeobecnou otázku týkající se významu filosofie. Kdyby ses ptala,zda má filosofie v dnešní době pro lidstvo,či konkrétního člověka, bylo by možno o tom přemýšlet. Já mám dojem, že ses chtěla zeptat právě na význam filosofie v dnešní době pro lidstvo.Správně položit otázku bývá cesta k poznání odpovědi.
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 30/07/2011 : 22:59:07
|
| No Slávo myslím, že pokud se je ve filosofii správně položená otázka zda má tento obor cenu pro lidstvo, tak myslím svědčí o tom, že asi moc velkou ne. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 31/07/2011 : 09:32:25
|
Zdary Neronisi už jsem tě zde dlouho neviděl.
Ono to není o tom "hop na krávu a už je tele" To jde pomalu pomaličku,protože největší překážkou jsou lidmi uznané pravdy,které lidé chrání a odmítají informace, které toto spochybňují či popírají.Občas se stane a filosofie zplodí cosi cenného a silného.Pak dojde ke skoku ve vývoji. Prostě to jde pomalu, ale ten vliv filosofie na civilizaci zde evidentně je. Někdy je takový a jindy makový.Někdy to nesmyslné zní pravděpodobněji, než to správné a filosofové jsou různí. Sleduješ li ten vliv v krátkém časovém úseku, pak může vzniknout dojem, že je neznatelný, nebo nulový.
Sláva |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 31/07/2011 : 09:52:05
|
Slávo, ono se tady toho moc neděje, kde je ta doba, kdy se probíraly věci jako gravitační motor, psychické problémy opraváře kol nebo neasertivita a tendence k úchylkám ve vzájemné výpomoci, ty časy už se asi nevrátí.
Z jakýchsi základů psychologie je patrné, že jestliže má nějaký člověk nebo nějaká disciplína tendenci hodnotit sebe sama ve vztahu k absolutnímu vlivu nebo moci a v tomto se utvrzovat, většinou to znamená, že v tom případě není důležitá ona disciplína, ale spíš ten výsledek nebo dopad.
Z toho vyplývá, že může být celkem irelevantní, protože si tak přizpůsobuje výsledky právě tomu, aby ony prvotní požadavky splňovala. Není proto důležité jestli se z výsledku dá něco vytěžit, nějak jej transformovat tak aby byl použitelný nebo něco řešil, ale spíš jen to, že se zohlední jeho dopad na lidstvo, u čehož se začneme cítit příjemně a tím to tak nějak hasne.
Nevím jak ty, ale já se cítím příjemně spíše u věcí, které jsou mě osobně nějak užitečné. Takže já vliv nějakých výstupů na sebe vysleduju většinou okamžitě a něco takového vůbec neřeším.
http://www.youtube.com/watch?v=8JOSwrXM9jk |
Edited by - neronis on 31/07/2011 10:17:47 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Má dnes filosofie vůbec cenu?
