| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 29/11/2007 : 13:07:44
|
Sirrael.
S tou jedničkou je to pro mne problém.Skrátka tomu nerozumím abych pravdu přiznal.
MB |
 |
|
|
sirraell
Nový uživatel
16 Posts |
Posted - 29/11/2007 : 13:53:15
|
Ja to chapu takto (Mathew oprav mne, jestli se mylim):
1 muzes aplikovat na vse a na jakykoliv princip. 1 je vsemu spolecna. Treba takto - ty jsi 1 a kazda tva cast je jednou. Muzes mi treba cislo 30, ktere se da rozebrat takto 1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1+1.
I pulka neceho je 1 pulka. Vse se stane minimalne 1 a kdyz se to stane vickrat je to jen soucet 1. 1 x 1 = 1. - proc? nikdy jsi nad tim neuvazoval? Jakto, ze 2x2=4, 5x5=25, ale 1x1=1? I vesmir je 1, a to i kdybych ji bylo vic...
1 = celek ale take 1=castice. Celek ma nekonecne mnoho castic a muze zde byt i nekonecne mnoho celku. (viz ty mnoziny a podmnoziny. Mathew neni jediny, kdo prisel s touto teorii. Vedco stale pracuji na jejim vyvraceni, aby ji potvrdili.
Uz chapes? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/11/2007 : 15:52:48
|
Sirraell.
Chápat to chápu,ale stále mně není jasné, k čemu je to dobré, co s toho je možno vyvodit,či k jakému poznání to může vést. " To holt jsme my praktici." Třeba b minulém vstupu jsi napsala, že čas neexistuje.S toho je možno vyvodit řadu dalších věcí, třeba to, že neexistuje rychlost. Zajímavé je, že s tímtéž jsem přišel před rokem a byl jsem nemilosrdně strhán. Tehdy jsem napsal, že čas je ryze lidská záležitost.
Stále mně leží v hlavě tvoje slova o tom, jak každý z nás přichází s tím,že zde pozná díky opozici chyby ve svém názoru. Kdybychom byli čímsi ideálním, pak by tomu tak mohlo být,ale my ideálem nejsme.Třeba já jsem se o filosofii nikdy mezajímal a když jsem se někde setkal s čímsi jako průnikem jsoucna nejsoucnem,tak jsem si významně krožil prstem na čele. Filosofie pro mne byla záležitostí lidí, kteří si rádi hrají se slovíčky a snaží se na ostatní zapůsobit znalostí starých filosofů a počtem přečtených knih. Jenže jsem došel k poznání které tak nějak s filosofií sousedí a protože jsem člověk bez vyššího vzdělání (zámečník) nemohl jsem se svým poznáním jít za docenty a profesory. Zde jsem je však mohl ukázat a díky tomu by nezaniklo toto poznání s mým životem. Cílem bylo tedy sdělení a doufal jsem, že je někdo pochopí. Narazil jsem však na to, co jsem vůbec nečekal. Snahu vše popřít, čili to co ty říkáš že by zde mělo být cílem. To co jsem ověřoval mnohokrát bylo odmítnuto bez toho, aby o tom kdosi skutečně přemýšlel. Kdyby tomu bylo tak jak říkáš, pak by nemělo žádnou cenu zde nadále setrvávat,protože bych se dočkal stále téhož. Já však tomu nevěřím a stále čekám, že se objeví kdosi se zájmem. A stejně jako já by mohl mluvit třeba Ivan (Navi),který poznal boha.Ať je to důsledkem nemoci, nebo skutečnost, na tom nezáleží. On je přesvědčený, že je to skutečnost se kterou by měl ostatní obeznámit, neboť ji považuje za důležitou. A tak bych mohl jmenovat dál a stále by to bylo o tomtéž.Jsou zde však i tací, kteří se snaží myšlenky druhých popřít čistě ze sportu. A tak zde popíráme jeden druhého a to proč jsme přišli je kdesi daleko.
První co by měla filosofie dosáhnout je schopnost lidí mezi sebou se domluvit. Není li dosaženo tohoto cíle, je vše ostatní jen plané tlachání.
MB |
|
|
|
Mathew
Nový uživatel
Czech Republic
44 Posts |
Posted - 30/11/2007 : 11:05:02
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Mathew.
Nevím. Jsem prostý člověk a tohle je na můj vkus trošku přemyšlené. To však neznamená, že bych to označoval za omyl.
Předpoklad, že by toto mohlo směřovat k pochopení boha jako kauzality? Třeba se mýlím, ale myslím, že nikoliv. I když? Kdysi jsem zde použil model nekonečně mnoha makro a mikrokosmů, abych ukázal jak snadné je vymyslet boha a náboženství. V tomto případě by se toto dalo uplatnit. Skus si představit, že náš kosmos je mikrokosmem jedince o rozměr výše.Pokud by byl nazván bohem,pak by se dalo o něm uvažovat jako o skutečnosti,kterou je možno dokázat.Je li to možné, neznamená to že je to pro nás reálné. Když takto zauvažuji, pak by i ten kámen byl součástí živé hmoty uvědomující si sama sebe. Když by sis toho boha chtěl představit,pak tě stačí podívat se do zrcadla,protože ty bys byl bohem pro svůj mikrokosmos. Ale toto neber příliš vážně a ani já to tak neberu. Je to jen ukázka toho, že by ta tvoje jednička v tomto případě platila.
Jinak jsem rád, že jsi zde a trošku jsi mne probudil a přinutil myslet. Už jsem se začínal nudit.
Mimo jiné.Není toto to propojení fyziky s fantazií? Já mám fantazii velmi rád,ale ta fantazie musí mít vždy nějaké alespoň trošku reálné zázemí. Nehmotného boha mně ani fantazie nebere, protože se nemá čeho zachytit.
MB
Nevím, co myslíš pod pojmem fantazie. Propojení fyziky s filosofií je pro mě nanejvýš důležité, protože fyzika zkoumá přírodu jako takovou a ne nadarmo se nejspíš filosofie také pojmenovává jako metafyzika. Odloučení jednotlivých oborů vidím jako přínosné v dané době, ale naopak dnes je potřeba specializaci jako separaci oborů zamezit a naopak spojit, co se zdá neslučitelné, neboť samotný obor již není dostačující k tomu, aby postihl nejen to, čím se zabývá, ale i svou vlastní existenci jako oprávnění, či důvod k atakovému zaobírání se.
Taky pojem nehmotný Bůh mne zaujal. Pro mne Bůh neexistuje, nexistuje pro mne jako to, jak mám pocit, že by měl vypadat a existuje pro mne jako něco, co bych vlastně Bohem nikdy nenazval. Jako soubor zákonů, jež řídí vesmír, jako podstata. Nenazval bych jej Bohem protože z tohoto hlediska na něj nepohlížím, jako na nějakou zvláštní (nedejbůh=o) oddělenou entitu. Stejně jako tenista přece nenazývá pravidla tenisu ani to, proč hraje, Bohem. Je to prostě jen něco velmi "nemystického", něco co je základem, o co se nedají vést války ani to nelze přiřknout jednomu národu, či jednomu člověku. Něco, co je nezávislé na našem názoru, něco, co nezmizí, když s tím nebudeme souhlasit, jako nezmizí gravitace jenom proto, že chceme létat. V tomto ohledu říkám, že Bůh neexistuje. Proto vycházím z fyziky a bráním se tyto prosté fyzikální síly nazývat Bohem právě proto, jak je s tímto pojmem zacházeno. A hledám střízlivý protiargument nezaložený na mystickém základu, nebo spekulacích, nikoli dohad, ale dohad důkladně podložený právě vztahem a aplikovatelností. Neboť ta jej ukazuje v pravém světle, pustá teorie nic nepřinese, pokud ji nelze aplikovat, a teorie, kterou hledám jako protidůkaz nemůže obstát, nebude-li aplikovatelná na vše. |
|
|
|
Mathew
Nový uživatel
Czech Republic
44 Posts |
Posted - 30/11/2007 : 11:26:11
|
quote:
Originally posted by DavidPraha
quote:
Originally posted by Mathew
Opravdu nejde o žádný chyták, ale doslova nejde ani o otázku "Kdo, co?", jde mi o to, je li vyvrátitelné, že číslo jedna je společné všemu ve vesmíru, dokonce i vesmíru samému, byť by byl jen jedním z vesmírů. Mám za to, že jednička je měřítkově irelevantní, což je univerzální vlastnost. Šlo by vlastně o nejjednodušší popis nekonečna. Kdy každá množina je zároveň podmnožinou, kdy každá část je celkem a každý celek je jen čáístí většího celku a ať se na to podíváme z jakékoli strany, tak to, co mají společné je vždy 1.
Zaobíráním se pohybem se vyhýbám, proto, že vyplývá z relativity, myslím, že není skutečný, pohyb není prokazatělně tím, čím je, jen se jeví, je zdánlivý - realtivní. 1 relativní není právě proto, že se vymyká poutům realtivity - měřitelnosti.
Důsledné pochopení této myšlenky všk obsahuje paradox, kterému se nelze vyhnout. A to, že toto tvrzení nelze dokázat proto, že to přesahuje možnosti symbolického vyjádření v jakékoli podobě. Kdy jedna obsahuje jak možnost chyby, tak možnost pravdy. Jako by 1 obsahovala nekonečný počet nul a každá nula obsahovala nekonečný počet jedniček s nekonečným počtem nul... říká se tomu Cantorova množina, ale i ta je nedostačující, neboť už myšlenka, s jakou přichází přináší tuto nedostatečnost jako nutnost pro udržení této myšlenky.
Umístil jsem zde tuto otázku s vírou i obavou, že nebude nalezen protidůkaz takového tvrzení, které samo o sobě zakládám na tom, že existuje jakýsi "všeprinicp", který vše řídí. Věřím, že pokud bude jednota interpretace této síly exaktnější, a odstraní-li se z tohoto výkladu "mystično", lze s Bohem pracovat jako s něčím přísně kauzálním, kdy s přihlédnutím k nenaleznutelnosti pravdy, můžeme se účinně pokoušet se jí přiblížit.
Kazda mnozina je zarovnen podmnozinou???
A co trida vsech mnozin?
Co kdyz se pohybuje jen mysl, od okamziku k okamziku a my tak mame dojem deje? I rozhodovani? Mame pocit, ze se rozhodujeme a ve skutec nosti je to iluze...
A co s třídou všech množin, kde se vzala ona třída? Spadá někam? Neboť třída jako pojem mi značí, že má za úkol něco třídit. Pak nemůže být "třídou všech množin", neboť, pokud něco třídí, pak musí existovat něco, co třídí. Tedy všechno a...? Třída všech množin nemůže existovat jako třída, neboť by musely být třidy alespoň dvě, právě na základě povahy třídy jako třídy a tedy, pokud by existovaly dvě třídy, už by za 1) ani jedna z nich třídou všech množin a za 2) obě tyto třídy by byly opět Něčím, co je zahrnuto něčím vyšším, jinou třídou, zahrnující tyto dvě třídy, staly by se podmnožinami množiny větší. A hlavně, dej mi nějaký reálný příklad třídy všech množin, přičemž bys dodržel zadání, že nesmíš přihlédnout ke kategorii, tedy ke třídě. Podstatná není třída, ani množina jako pojem, podstatný je systém, kterým se množiny musí řídit.
"Co kdyz se pohybuje jen mysl, od okamziku k okamziku a my tak mame dojem deje? I rozhodovani? Mame pocit, ze se rozhodujeme a ve skutec nosti je to iluze..."
Teď je důležité, abychom k sobě byli opravdu upřímní. Protože...
Věříš-li opravdu do důsledku této tezi, pak můžeš přestat filosofovat hned teď, protože to stejně nejsi ty, kdo se rozhoduje, nemá smysl, abys cokoli dělal, nebo jen jakkoli přemýšlel, neboť to je jen iluze, pak děláš vše zbytečně. Nemohls' na tento názor vlastně ani přijít, byl ti vnucen a tys neměl moc jej odmítnout, ty nemůžeš být jiný, ty se nerozhoduješ, že navštívíš toto forum, jsi jen loutka. A pokud takto chápeš celý svůj deterministický názor, proč vlastně vůbec nějak reaguješ? Reaguješ ty? Vždyť ani nemůžeš k něčemu dojít, nemůžeš dokonce ani nikoho přesvědčit o opaku svých slov. Ty nic nezměníš. ...tedy takto vyznívají ony věty. Determinismus, pokud je s ním zacházeno takto nakonec vždy přivede sám sebe do slepé uličky. Nemůže být pádným argumentem, neboť
začne popírat sám sebe.
A tedy odpověď na otázku "Co když se pohybuje jen mysl...vše ostatní je jen iluze?" považuji za zbytečnou, neboť se musím zeptat, pokud tomuto vjemu nemohu uniknout, proč se tím zaobírat, co se tím změní pro mne, pro můj život? Co se stane, když toto tvrzení přijmu? Nic. Bude to jen jiný pohled na realitu, který ovšem nezmění mé možnosti a pokud ano tak dokonce neprospěšným způsobem, neboť je zredukuje a vede mne k tomu, abych již dál nehledal, protože se snaží tvářit jako definitiva, kterou nutně být nemůže. Je to v podstatě falešné řešení. Které nenutí růst, ale stát. Z povahy vesmíru vyplývá, že nic není definitivní, a tedy jakékoli řešení musí vždy otevírat možnosti, pokud má být řešením správným, musí pokládat další otázky.
Proto mi ani nejde o definitivu, ale o to vydat se ve svém hledání směrem, který bude pokud možno nejprospěšnější pro odhalení skutečné povahy reality, nikoli pro mne. |
|
|
|
sirraell
Nový uživatel
16 Posts |
Posted - 02/12/2007 : 16:11:22
|
To MB
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Sirraell.
Chápat to chápu,ale stále mně není jasné, k čemu je to dobré, co s toho je možno vyvodit,či k jakému poznání to může vést. " To holt jsme my praktici." Třeba b minulém vstupu jsi napsala, že čas neexistuje.S toho je možno vyvodit řadu dalších věcí, třeba to, že neexistuje rychlost. Zajímavé je, že s tímtéž jsem přišel před rokem a byl jsem nemilosrdně strhán. Tehdy jsem napsal, že čas je ryze lidská záležitost.
Stále mně leží v hlavě tvoje slova o tom, jak každý z nás přichází s tím,že zde pozná díky opozici chyby ve svém názoru. Kdybychom byli čímsi ideálním, pak by tomu tak mohlo být,ale my ideálem nejsme.Třeba já jsem se o filosofii nikdy mezajímal a když jsem se někde setkal s čímsi jako průnikem jsoucna nejsoucnem,tak jsem si významně krožil prstem na čele. Filosofie pro mne byla záležitostí lidí, kteří si rádi hrají se slovíčky a snaží se na ostatní zapůsobit znalostí starých filosofů a počtem přečtených knih. Jenže jsem došel k poznání které tak nějak s filosofií sousedí a protože jsem člověk bez vyššího vzdělání (zámečník) nemohl jsem se svým poznáním jít za docenty a profesory. Zde jsem je však mohl ukázat a díky tomu by nezaniklo toto poznání s mým životem. Cílem bylo tedy sdělení a doufal jsem, že je někdo pochopí. Narazil jsem však na to, co jsem vůbec nečekal. Snahu vše popřít, čili to co ty říkáš že by zde mělo být cílem. To co jsem ověřoval mnohokrát bylo odmítnuto bez toho, aby o tom kdosi skutečně přemýšlel. Kdyby tomu bylo tak jak říkáš, pak by nemělo žádnou cenu zde nadále setrvávat,protože bych se dočkal stále téhož. Já však tomu nevěřím a stále čekám, že se objeví kdosi se zájmem. A stejně jako já by mohl mluvit třeba Ivan (Navi),který poznal boha.Ať je to důsledkem nemoci, nebo skutečnost, na tom nezáleží. On je přesvědčený, že je to skutečnost se kterou by měl ostatní obeznámit, neboť ji považuje za důležitou. A tak bych mohl jmenovat dál a stále by to bylo o tomtéž.Jsou zde však i tací, kteří se snaží myšlenky druhých popřít čistě ze sportu. A tak zde popíráme jeden druhého a to proč jsme přišli je kdesi daleko.
První co by měla filosofie dosáhnout je schopnost lidí mezi sebou se domluvit. Není li dosaženo tohoto cíle, je vše ostatní jen plané tlachání.
MB
Myslim, ze aplikovatelnost teto teorie uz jsem probrali v jinem topicu. Jde zde o to Jedine Ja, Jsoucno, Vseprincip. kdyz si prectes vsechny Mathewovy komentare, myslim, ze to pochopis jeste lepe.
Co se tyce kritiky ostatnich - Oprav mne jestli s epletu, ale jsi zde proto, ze se chces podelit o sve nazory s ostatnimi a vyslechnout nazory ostatnich. Pokud tyto nazory nesouhlsi, zacnete diskuzi. Kritiku tech nazoru. Pokud s necim nesouhlasis, mel bys (a kdokoliv jiny) rici proc a podat dukazy o tom, ze nazor neni propracovany a aplikovatelny. Pokud ovsem se chces jen vypovidat, nebo jen sdelit svetu svuj nazor, pak doporucuji napsat knihu, ci clanek, pak ti muze byt jedno, co si kdo mysli. Ani jeden zpusob neni lepsi nez druhy, proste zalezi na tom co ti vic vyhovuje. Ja, podobne jako Mathew, se snazim najit tu Jednu teorii aplikovatelnou na vse ve vesmiru, a pokud si myslim, ze jsem ji objevila a premyslim nad vsemi moznostmi jak bych ji vyvratila, pak pokud ji vyvratit nemohu, je potvrzena. Samozrejem je dobre, kdyz se na tu teorii podiva vice lidi, protoze vic hlav vic vi a treba nekdo prijde na nejakou skulinku, kterou jsem prehledla a to ja pak proste zacnu premyslet znova od zacatku. Dokud na to neprijdu. A kdyz to nezvladnu v tomto zivote? Co na tom, pro mne Cesta je Cilem stejne dulezitym jako Cil samotny...
Samozrejme kritika musi byt konstruktivni, jinak nema smysl a je bezcenna.
Vsimla jsem si, ze casto zduraznujes, ze nemas vzdelani, ze jsi 'jen' zamecnik. Nechapu co to ma spolecneho s tvymi vedomostmi, ci inteligenci, nebo snad schopnosti byt filozofem. Ja mam sice maturitu, ale z turismu, coz je dost irelevantni a takovy Mathew (doufam, ze mu to nevadi, kdyz se o tom zminim)ma jen zakladku. Ale odvazim se rict, ze svymi znalostmi filosofie a fyziky predci nejednoho ucence. Clovek nemusi dokoncit vysokou s tremi doktoraty aby byl vzdelany. Sokrates nestudoval aby se stal filosofem, on studoval, protoze byl filosof. Filosofem bud jsi nebo nejsi. jednoduche.
|
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 04/12/2007 : 16:15:01
|
quote:
Originally posted by Mathew
Co je společné všemu ve vesmíru?
Zároveň pokládám možnou odpověď.
"1"
a prosím vás, abyste se pokusili takovouto odpověď vyvrátit.
Společné? Všemu? Ve vesmíru? = Hned tři problémy a možná čtyři pokud se pečlivěji podívám na spojku "ve" (resp. její použití)
Asi největší problém je zda míníš vesmírem celý svět, nebo zda by svět mohl obsahovat i jiné vesmíry?
V obou případech je všemu ve vesmíru společný právě daný vesmír, už proto, že tak byla položena otázka. Vyplývá to vlastně z "definice", která je danou otázkou nepřímo formulována. Otázka míří k tomu co je společné, co tedy platí pro všechny části, obyvatele, jsoucna z daného vesmíru (hádám že našeho vesmíru :o))). Zároveň však otázka přímo vymezuje jednu vlastnost všech zmíněných jsoucen - všechna jsou "ve vesmíru", odpověď je tedy možné dát analyticky, rozborem otázky a vůbec nemusím pátrat po "podstatě světa".
Na druhou stranu Tvá odpověď - "1" - vyžaduje abychom k našemu chápání "všeho ve vesmíru" něco dalšího přidali a tím vlastně změnili povahu toho na co se ptáme. Kromě toho použiité znaky " 1 " je možné chápat dost různě, takže Tvou odpověď vlastně nelze vyvrátit, protože vlastně není jednoznačnou odpovědí. pokud bud "1" ch8pat jako "jeden vesmír", tak se má odpověď shoduje s Tvou. Odpověď by podle mne už od začátku měla být formulována jako v principu vyvratitelná!
Na závěr, se omlouvám, že reaguji přímo na původní téma a zatím jsem si nepřečetl všechny reakce, to udělám později. Myslím si, že bych se zbytečně zamotával do reakcí na reakce. |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 04/12/2007 : 16:28:40
|
quote:
Originally posted by DavidPraha
Kazda mnozina je zarovnen podmnozinou???
A co trida vsech mnozin?
Jako člověk znalý matematiky Tě musím upozornit, že třída všech množin není množina ale "jen" třída, je to tedy tzv "vlastní třída".
Každá množina může být prvkem nějaké třídy - což je vlastně jejich pravý účel, některé třídy jsou pak zároveň i množinami, z toho a z několika dalších axiomů teorie množin je pak snadné dokázat, že každá množina je zároveň podmnožinou nějaké jiné množiny,
např. A je podmnožinou množiny A U {A}, navíc platí, že každá množina je podmnožinou sama sebe, můj příklad se týkal relace "vlastní podmnožina", resp. podmnožina nějaké "větší" množiny.
Dúvodem pro zavedení pojmu třídy, byly paradoxy nadnesené B. Russelem, které se týkaly pojmu náležení (býti prvkem množiny), Russel ukázal, že celková stavba tehdejší teorie množin postavená na pojmu množiny a náležení a z něj odvozených pojmů (podmnožina, průnik, atd.) vedou ke sporu (na požádání zmíněný paradox rozeberu podrobněji)
Pojem třídy Russelovi námitky elegantně vyřešil, protože třídu definoval jako to co může mít prvky a množinu, jako to co může být prvkem. Toto důsledné oddělení pojmů už pak k dalším sporům nevedlo.
|
Edited by - noemus on 05/12/2007 16:07:56 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/12/2007 : 07:57:15
|
Sirraell.
Proč jsem zde? Protože jsem chtěl cosi sdělit. Samozřejmě jsem zvědavý na názory ostatních na totéž a každá věcná kritika mně ukazuje slabiny ,či eventuelní chyby v tom co tvrdím. To je dobré i když třeba někdy nepříjemné. Jenže nevím proč, ale také očekávám, že kdosi řekne, s tímto souhlasím,či tomuto jsem porozuměl. Když se toto nedostaví, pak jsou zde dvě možnosti. Buďto je vše špatně ,nebo zde panuje právě ten tvůj názor, že kdosi cosi tvrdí a ostatní se to snaží napadnout a zničit. Já jsem však své poznání mnohokrát ověřoval, samozřejmě v mezích mých možností a těch chyb by tam nemělo být tolik, aby toto bylo odmítnuto vcelku.To znamená, že zde funguje varianta dvě, čili že se zde souhlas neukazuje a pouze se kritizuje. Taková kritika je mně však zcela k ničemu. Souhlas by měl mapovat to co pochopeno bylo a nesouhlas by měl ukazovat slabá místa a nepochopené části. Potom může mít diskuse nějaký význam a solidní průběh. Skus si představit, že cosi řekneš a protože budou všichni souhlasit, nikdo se neozve, čili bude ticho. Co si potom máš o tom myslet? Bylo to přijato, či odmítnuto? Budeš cosi tvrdit a budeš to mít ověřené mnohokrát, jinak řečeno, budeš vědět, že to funguje. Souhlas tě nikdo nesdělí, ale všichni to začnou napadat. Co si máš myslet potom, když víš, že tam chyba není? Budeš mít potom ještě zájem o diskusi? Takže nejen opozici zde očekávám,ale i vyjádření souhlasu s tím, co bylo pochopeno abych vůbec věděl, kde se v diskusi nalézám. Tato poloha je zatím vyjádřitelná jen vulgarismem.
MB |
|
|
|
Mathew
Nový uživatel
Czech Republic
44 Posts |
Posted - 05/12/2007 : 09:59:14
|
quote:
Originally posted by noemus
quote:
Originally posted by Mathew
Co je společné všemu ve vesmíru?
Zároveň pokládám možnou odpověď.
"1"
a prosím vás, abyste se pokusili takovouto odpověď vyvrátit.
Společné? Všemu? Ve vesmíru? = Hned tři problémy a možná čtyři pokud se pečlivěji podívám na spojku "ve" (resp. její použití)
Asi největší problém je zda míníš vesmírem celý svět, nebo zda by svět mohl obsahovat i jiné vesmíry?
V obou případech je všemu ve vesmíru společný právě daný vesmír, už proto, že tak byla položena otázka. Vyplývá to vlastně z "definice", která je danou otázkou nepřímo formulována. Otázka míří k tomu co je společné, co tedy platí pro všechny části, obyvatele, jsoucna z daného vesmíru (hádám že našeho vesmíru :o))). Zároveň však otázka přímo vymezuje jednu vlastnost všech zmíněných jsoucen - všechna jsou "ve vesmíru", odpověď je tedy možné dát analyticky, rozborem otázky a vůbec nemusím pátrat po "podstatě světa".
Na druhou stranu Tvá odpověď - "1" - vyžaduje abychom k našemu chápání "všeho ve vesmíru" něco dalšího přidali a tím vlastně změnili povahu toho na co se ptáme. Kromě toho použiité znaky " 1 " je možné chápat dost různě, takže Tvou odpověď vlastně nelze vyvrátit, protože vlastně není jednoznačnou odpovědí. pokud bud "1" ch8pat jako "jeden vesmír", tak se má odpověď shoduje s Tvou. Odpověď by podle mne už od začátku měla být formulována jako v principu vyvratitelná!
Na závěr, se omlouvám, že reaguji přímo na původní téma a zatím jsem si nepřečetl všechny reakce, to udělám později. Myslím si, že bych se zbytečně zamotával do reakcí na reakce.
Na tvé poznámce něco je.
Abych nezměnil podstatu otázky, budu muset zřejmě změnit její formu. Tedy:
Co je společné všemu? Mohla by být odpověď 1?
Proč? Domnívám se, že "1" je měřítkově irelevantní, univerzální. Vše lze nazvat celkem i částí, příčemž tato část opět musí být sama sobě celkem. Zdá se mi, že jednička sama umožňuje fraktál.
Dále mě napadlo, že by se ve všem mohla univerzalita projevovat v podobě Cantorovy množiny, kdy by jednička obsahovala nekonečný počet toho, čím není, přičemž toto "nejsem jedna" by mělo ve výsledku nulovou hodnotu. Tedy jednička s nekonečným počtem nul, z nichž každá obsahuje nekonečný počet jedniček, z nichž každá obsahuje nekonečný počet nul...
Zdá se že matematice rozumíš lépe než já, soudě z tvé odpovědi Davidovi, myslíš že je to udržitelné, lépe řečeno, dá se z toho reálně vycházet, nebo takové tvrzení opravdu nemá rozpor? Rád si nechám poradit, nechci ve svých úvahách vycházet z pomýlené hypotézy.
K tomu, že by měla být teze formulována jako v principu vyvratitelná: Nesnažím se ji jakkoli formulovat, aby byla taková nebo maková, ale aby sdělovala jak nejlépe dovede to, co sdělit má - můj názor. Ktreý neexistuje, aby byl vyvrátitelný, nebo nevyvratitelný, ale protože se zakládá na mnoha dalších myšlenkách a snaží se je sjednotit v cosi smysluplného. Takovéto východisko zde prezentuji proto, nikoli aby bylo vyvráceno, či ponecháno samo sobě, ale abych sám sobě dokázal, že o něm můžu začít uvažovat jako o něčem reálném, co nebude vyvráceno z kořenů hned zpočátku, budu -li se snažit seriózně se jím zabývat. Ostatně nabízím tuto otázku pouze jako další možnost, s níž je možno pracovat a věřím, že každý filosof, jež filosofem skutečně je a tedy uvnitř, nikoli titulem, rád přijme jakoukoli možnost, která pomáhá vysvětlovat mysterióznost světa, přesto nelze vzít v potaz každou neprověřenou hypotézu postavenou na ničem.
A ještě se vrátím k základní otázce.
"1" je jen způsob vyjádření a netvrdím, že je dokonalý, neboť v důsledku se i sama jednička stane podmnožinou, pokud zapojím onu nulu. Najednou je nutné definovat nejen 1 a 0, ale i vztah mezi nimi, který by měl být taktéž vyjádřitelný matematicky.
Zabýval jsem se prostě jen otázkou, jaké číslo by použil matematik, chtěl-li by vyjádřit VŠE.
"Vzpomínám si jak jsem měl velký problém pochopit proč jeden krát jeden metr je jeden metr čtvereční, ale sto krát sto centimetrů je desettisíc centimetrů čtverečních, přičemž se ještě k tomu stále jedná o jeden metr čtvereční. Všichni mí známí se mi snažili říct, že se tím nemám zabývat, že to sedí a vždy mě na chvíli přesvědčili, ale když jsem se vrátil ke svému způsobu myšlení, došel jsem k tomu, že tam něco nesedí. Vzoreček neodpovídá protože jednou výsledek roste, podruhé zůstává, přesto, že se mění rozměr a při tom je řešení v obou případech správné. Domnívám se, že problém leží v použití jiného měřítka. Tedy, pokud použijeme stejné měřítko, obsah bude neomezeně růst vzhledem k výchozí hodnotě, ale se změnou měřítka tento růst omezíme a získáme tak onu nekonečnou konečnost – zkuste měřit čtverec kružítkem. Jednička, lépe řečeno to, co jednička znamená je tedy stěžejním folosofickým, matematickým a všeobecně řídícím pojmem. Jednička je nekonečná – měřítkově irelevantní, společná pro vše na světě, násobitelná jen omezeně (vzhledem k dané kategorii) a domnívám se že taktéž nezničitelná. 1 znamená univerzalitu."
Toto je jedna z mých poznámek k připravovanému dílu. Přičemž je důležité přihlédnout k tomu, že tvrdím, že: Matematika pracuje s kategoriemi.
Fraktálový rozměr mi učaroval, protože vysvětluje tolik nejasností. Je-li k němu přihlíženo do důsledku, řeší obrovskou část hádanky a já se ptám, nevede-li náhodou nepřímo k řešení, nikoli definitivnímu, ale v historii k nejpřesnějšímu. V celé odpovědi na základní otázku se tedy neskrývá tolik důležitých informací jako v tom, co z ní vyplývá, aplikuje-li se. Výhoda pak spočívá v tom, že je aplikovatelná na vše.(je-li oprávněná).
Problém tedy možná nespočívá v tom, že jsem měl otázku fromulovat jako vyvratitelnou, ale v tom, že vyvratitelná prostě není, čímž problém přestává být problémem a stává se řešením.
Co si o tom myslíš? |
|
|
|
sirraell
Nový uživatel
16 Posts |
Posted - 05/12/2007 : 13:06:13
|
TO MB
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Sirraell.
Proč jsem zde? Protože jsem chtěl cosi sdělit. Samozřejmě jsem zvědavý na názory ostatních na totéž a každá věcná kritika mně ukazuje slabiny ,či eventuelní chyby v tom co tvrdím. To je dobré i když třeba někdy nepříjemné. Jenže nevím proč, ale také očekávám, že kdosi řekne, s tímto souhlasím,či tomuto jsem porozuměl. Když se toto nedostaví, pak jsou zde dvě možnosti. Buďto je vše špatně ,nebo zde panuje právě ten tvůj názor, že kdosi cosi tvrdí a ostatní se to snaží napadnout a zničit. Já jsem však své poznání mnohokrát ověřoval, samozřejmě v mezích mých možností a těch chyb by tam nemělo být tolik, aby toto bylo odmítnuto vcelku.To znamená, že zde funguje varianta dvě, čili že se zde souhlas neukazuje a pouze se kritizuje. Taková kritika je mně však zcela k ničemu. Souhlas by měl mapovat to co pochopeno bylo a nesouhlas by měl ukazovat slabá místa a nepochopené části. Potom může mít diskuse nějaký význam a solidní průběh. Skus si představit, že cosi řekneš a protože budou všichni souhlasit, nikdo se neozve, čili bude ticho. Co si potom máš o tom myslet? Bylo to přijato, či odmítnuto? Budeš cosi tvrdit a budeš to mít ověřené mnohokrát, jinak řečeno, budeš vědět, že to funguje. Souhlas tě nikdo nesdělí, ale všichni to začnou napadat. Co si máš myslet potom, když víš, že tam chyba není? Budeš mít potom ještě zájem o diskusi? Takže nejen opozici zde očekávám,ale i vyjádření souhlasu s tím, co bylo pochopeno abych vůbec věděl, kde se v diskusi nalézám. Tato poloha je zatím vyjádřitelná jen vulgarismem.
MB
Kdyz jsem napsala kritika, mela jsem namysli, to co slovo znamena kritika muze byt jak pozitivni tak negativni... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/12/2007 : 16:31:38
|
sirraell.
K tomuto jsem se již vyjádřil.Chyba je v systému rozhovorů, kterému chybí jakákoliv pravidla.Je mnoho věcí, které mohou být negativní i pozitivní,alespoň dle běžného užití slov.Když řeknu slovo moc a nic víc, vybaví se většinou zápor přesto, že mají lidé pod tímto slovem uložený i klad.Když však toto upřesním s tím, že jde o klad i zápor, pak mně bude rozuměno.Stejně je tomu se slovem kritika.Každému se ihned vybaví ta negativní a na pozitivní ani nepomyslí.Nejspíše to chce vyjadřovat se kompletněji aby bylo kompletněji porozuměno.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 05/12/2007 : 17:51:06
|
quote:
Originally posted by Mathew
Na tvé poznámce něco je.
Abych nezměnil podstatu otázky, budu muset zřejmě změnit její formu. Tedy:
Co je společné všemu? Mohla by být odpověď 1?
Proč? Domnívám se, že "1" je měřítkově irelevantní, univerzální. Vše lze nazvat celkem i částí, příčemž tato část opět musí být sama sobě celkem. Zdá se mi, že jednička sama umožňuje fraktál.
Fraktál? Víš co je to fraktál?
Fraktál je podmnožina prostoru, kterou je možné jednoznačně transformovat na nějakou její vlastní podmnožinu. Přičemž je povolena i změna měřítka. Obecně můžeš brát v úvahu celou řadu transformací, které jsou izomorfizmem (raději nebudu vysvětlovat co to je, stačí se jedná o "něco jako obousměrná jednoznačnost beze ztráty informace"). Tyto transformace je možné mezi sebou libovolně kombinovat (tvoří tedy grupu)
Jak tedy číslo jedna umožnuje fraktál???
Co se týče tvé odpovědi, tak ano, v jistém smyslu lze říci, že pokud budeme jednotlivě (všimni si jak se mi už do předpokladu vkrádá použití toho nač chci odpovědět) brát všechna jsoucna, tedy všechny "členy" toho vše o čem mluvíš, tak mají číslo jedna společné v tom smyslu, že se na každé jsoucno (člena) dívám jednotlivě. Jak vidíš, tak jedničku mají společnou proto, že jsem už odzačátku ke jsoucnům přistupoval po jednom. Je to dáno už způsobem jak je položena otázka. A v tomto smyslu se nejadná o nic podstatného. Nic nového jsme se o jsoucnech nedozvěděli. Jak by řekl Kant, nejedná se o soud syntetický, ale o analytický. V podstatě jde o rozbor otázky. Na svět se vůbec dívat nemusím.
quote:
Dále mě napadlo, že by se ve všem mohla univerzalita projevovat v podobě Cantorovy množiny, kdy by jednička obsahovala nekonečný počet toho, čím není, přičemž toto "nejsem jedna" by mělo ve výsledku nulovou hodnotu.
OPRAVA - TOHLE TU BÝT NEMĚLO:
Tedy jednička s nekonečným počtem nul, z nichž každá obsahuje nekonečný počet jedniček, z nichž každá obsahuje nekonečný počet nul...
Zdá se že matematice rozumíš lépe než já, soudě z tvé odpovědi Davidovi, myslíš že je to udržitelné, lépe řečeno, dá se z toho reálně vycházet, nebo takové tvrzení opravdu nemá rozpor? Rád si nechám poradit, nechci ve svých úvahách vycházet z pomýlené hypotézy.
A ještě se vrátím k základní otázce.
"1" je jen způsob vyjádření a netvrdím, že je dokonalý, neboť v důsledku se i sama jednička stane podmnožinou, pokud zapojím onu nulu. Najednou je nutné definovat nejen 1 a 0, ale i vztah mezi nimi, který by měl být taktéž vyjádřitelný matematicky.
MĚLO TU BÝT TOHLE:
Jak souvisí Cantorovo discontinuum s jedničkou?
To přeci vzniká když z jednotkového (tohle myslíš??) intervalu odeberu prostřední třetinu a potom ze zbylých intervalů zase prostřední třetinu a tak dále do nekonečna... To je sice zajímavé, ale úplně z jiných důvodů. Jedná se totiž o nespočetnou množinu, která má tedy "stejný počet" bodů jako jednotkový interval, ale která na druhou stranu nemá žádnou "velikost", součet délek zbylých intervalů je nulový. (resp. konverguje k nule)
Co to ale má společného s univerzalitou a s jedničkou??
quote:
Zabýval jsem se prostě jen otázkou, jaké číslo by použil matematik, chtěl-li by vyjádřit VŠE.
Matematik by použil obecný kvatifikátor :o)))
Tedy něco jako U := { x : x = x }, zapsal jsem to tak abych kvantifikátor nemusel explicitně použít(je to speciální znak), přeloženo do češtiny to znamená něco jako:
U zahrnuje všechny objekty, které jsou totožné se sebou samým. Tedy všechny objekty.
To jsem převzal z teorie množin, Kde je takto definována třída všech množin. x v tom případě znamená libovolnou množinu. V mnou použitém případě, pak x znamená "libovolné cokoliv". V zásadě je ale jedno jestli mluvím o množinách nebo "libovolném cokoliv". Pokud totiž nepřidám další podrobnosti, tak tak se nic nového nedozvím. Proto je tvá odpověď s jedničkou příliš abstraktní a vlasntně nic o ničem nevypovídá.
quote:
"Vzpomínám si jak jsem měl velký problém pochopit proč jeden krát jeden metr je jeden metr čtvereční, ale sto krát sto centimetrů je desettisíc centimetrů čtverečních, přičemž se ještě k tomu stále jedná o jeden metr čtvereční.
To jenom jiným způsobem začínáš chápat, že obsah roste s druhou mocninou. 1 metr a 1 metr čtvereční nejsou stejné jedničky, protože jsou v různých jednotkách.
V tomto případě totiž jednička není bezrozměrná veličina, což je to cos na jedničce na začátku zdůrazňoval.
V podstatě platí: 1m se nerovná 1m2
Jedinou výhodou je, že použití jednotky metr v tomto připadě šetří místo na papíře, ale v jiných případech zase šetří místo centimetr, atd.
quote:
Toto je jedna z mých poznámek k připravovanému dílu.
Přičemž je důležité přihlédnout k tomu, že tvrdím, že: Matematika pracuje s kategoriemi.
K jakému dílu?
Proč mluvíš o kategoriích - myslíš teorii kategorií?
quote:
Fraktálový rozměr mi učaroval, protože vysvětluje tolik nejasností. Je-li k němu přihlíženo do důsledku, řeší obrovskou část hádanky a já se ptám, nevede-li náhodou nepřímo k řešení, nikoli definitivnímu, ale v historii k nejpřesnějšímu. V celé odpovědi na základní otázku se tedy neskrývá tolik důležitých informací jako v tom, co z ní vyplývá, aplikuje-li se. Výhoda pak spočívá v tom, že je aplikovatelná na vše.(je-li oprávněná).
Proč opět mluvíš o fraktálech? Vysvětli to prosím podrobněji. Které nejasnosti vysvětluje fraktální rozměr? Jsi si vědom toho, že jich také dost přidává?
O tvé odpovědi a jejím smyslu prodobněji mluvím na jiném místě těchto reakcí
quote:
Problém tedy možná nespočívá v tom, že jsem měl otázku fromulovat jako vyvratitelnou, ale v tom, že vyvratitelná prostě není, čímž problém přestává být problémem a stává se řešením.
Možná jsi nepochopil jak jsem to myslel s tou vyvratitelností, proto Ti dám příklady, které to snad lépe vysvětlí.
Pokud například řeknu, že všichni lidé mají světlou pleť, tak mohu v principu toto tvrzení vyvátit tak, že najdu člověka, který nemá světlou pleť.
Pokud ale řeknu, že všichní živí lidé jsou živí, tak to vyvrátit nemohu, protože se jedná o taoutologii. Ale také se jedná o tvrzení, které mi vlastně nic neříká. Nebo mohu říci, že existuje nesmrtelný člověk. a takové tvrzení také nemohu vyvrátit, protože bych musel čekat nekonečně dlouho jestli tu skutečně bude člověk, který nebude umírat. I kdyby každý člověk kterého potkám byl smrtelný, tak stále nemám jistotu, že někde je mnou neobjevený nesmrtelný člověk.
Takovéhle tvrzení, ale také není příliš plodné, protože nedává žádný návod jak takového člověka najít. Takovéto tvrzení nemůžeš dokázat, ale můžeš je proto použít jako výchozí předpoklad. A to je právě to na co upozorňuji.
Nevyvratitelná tvrzení jsou buď nicneříkající tautologie, nebo je možné je použít jako axiomy, tedy předpoklady dalších úvah. Nevyvratitelné tvrzení tedy nikdy nemůže odpovídat na nějakou otázku, protože nic nedokazuje, ale jen dává předpoklad, který je možné v nějaké odpovědi použít. Taková odpověd, ale bude závislá na přijetí nebo odmítnutí uvedeného nevyvratitelného tvrzení.
quote:
Co si o tom myslíš?
Učit se, učit se, učit se
Kdopak to říkal?
A já to mohu přeformulovat takto:
Přemýšlet, přemýšlet a zase přemýšlet
A co si o tom myslím?
Je skvělé, že sis našel čas na přemýšlení o něčem víc než jen o nové melodii do mobilu (to myslím obrazně)
Snaha je skvělá věc, ale buď připraven na to, že ses vydal na dlouhou cestu a pokud si budeš myslet, že máš vyhráno, tak bys měl zbystřit a položit si otázku, zda se někde sakramentsky nemýlíš. Snadných odpovědí už tu bylo...
K těm ve které vkládám naděje jsem nejvíce kritický a poznáš to zejména na délce a propracovanosti reakcí
Snaž se tedy ještě více :o))))))))))) |
Edited by - noemus on 06/12/2007 18:06:19 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 05/12/2007 : 17:54:20
|
Mathew
ještě technická, nenechávej celý můj příspěvek ve své reakci, ale vyber z něj jen ta místa na která skutečně reaguješ.
Dále nemusíš reagovat na vše.
Používej formátování a funkci preview - podívej se jak bude tvá reakce vypadat
V reakci pak dodatečně opravuj jen pravopisné a stylistické nepřesnosti jako jsou hrubky, omylem vynechaná slova, atd |
|
|
|
Mathew
Nový uživatel
Czech Republic
44 Posts |
Posted - 06/12/2007 : 18:25:35
|
quote:
Originally posted by noemus
Mathew
ještě technická, nenechávej celý můj příspěvek ve své reakci, ale vyber z něj jen ta místa na která skutečně reaguješ.
Dále nemusíš reagovat na vše.
Používej formátování a funkci preview - podívej se jak bude tvá reakce vypadat
V reakci pak dodatečně opravuj jen pravopisné a stylistické nepřesnosti jako jsou hrubky, omylem vynechaná slova, atd
Díky moc. Hodně jsi mi pomohl a s tím přemýšlením mě vedeš správným směrem, stejně jako se způsobem kladení otázek. Pořádně se nad tím zamyslím, takový způsob myšlení musí přejít do krve. Každopádně mohu už nyní reagovat na to, proč používám pojem fraktálu a jak ho chápu.
Tedy. Nejsem matematik, začal jsem (pomalu=o) studovat matematiku a fyziku jen z prosté touhy hledat. Matematice tedy rozumím jaksi laicky, což, chápu, může být problém, přesto se domnívám, že jsem pochopil princip, jakým se fraktálový rozměr projevuje v přírodě.
Jestli tomu dobře rozumím, tak fraktál je vlastně vyjádřitelný zlomkem. Pro mne je podstatné, že i tento zlomek musí vycházet z jedničky - tedy musí být zlomkem něčeho, ale to zatím ponechme stranou.
Sám jsi ve vysvětlení pojmu fraktál použil frázi:
"něco jako obousměrná jednoznačnost beze ztráty informace",
toto tvé vysvětlení je velmi podstatné pro pochopení mého, neboť co je ona informace, která není ztracena?
Začal jsem se zabývat teorií chaosu, ale zjistil jsem, že pro její plné pochopení budu muset lépe porozumět matematice, což je tak trochu běh na dlouhou trať. Proč to ale říkám, celé mé vysvětlení je nutně sporadické, protože celou věc chápu jaksi abstraktně, kdy jsem si jistý, že jsem pochopil princip, ale ještě zbývá popsat, jak funguje, protože nerozumím jeho jednotlivostem dostatečně. Ted ty, jako odborník, vidíš chybné cesty v mém vysvětlení, a já je připouštím a očekával jsem je, problém je, že nejsou podstatné, protože nenarušují systém.
"Co se týče tvé odpovědi, tak ano, v jistém smyslu lze říci, že pokud budeme jednotlivě (všimni si jak se mi už do předpokladu vkrádá použití toho nač chci odpovědět) brát všechna jsoucna, tedy všechny "členy" toho vše o čem mluvíš, tak mají číslo jedna společné v tom smyslu, že se na každé jsoucno (člena) dívám jednotlivě. Jak vidíš, tak jedničku mají společnou proto, že jsem už odzačátku ke jsoucnům přistupoval po jednom. Je to dáno už způsobem jak je položena otázka. A v tomto smyslu se nejadná o nic podstatného. Nic nového jsme se o jsoucnech nedozvěděli. Jak by řekl Kant, nejedná se o soud syntetický, ale o analytický. V podstatě jde o rozbor otázky. Na svět se vůbec dívat nemusím."
Nemohu nesouhlasit, čili otázka je vlastně zavádějící, protože je položena tak, aby vedla k jediné možné odpovědi. (fuj!)
Jenomže, já ji nemohu položit jinak, neboť od jedničky nemohu odhlédnout.
Např.: Na stole jsou tři žluté talíře.
Jestli ti dobře rozumím, měl bych vynést premisu:
"Všechny talíře jsou žluté".(tedy pokud hledám něco, co je společné všemu, mohu říci také "žlutá je společná všem talířům)
To není problém si ověřit, protože se seberu, odejdu vedle do místnosti a zjistím, že je tam jeden talíř bílý. Premisu jsem popřel a ptám se tedy dále: "co mají talíře společné?"
"Jsou okrouhlé"
Snadno to popřu, protože mám doma hranatý talíř z IKEA =o)
Pokračuji tedy dále: "jsou placaté"
a tady již musím říct "ano, jsou", protože talíř, který pozbyde míru palcatosti, stává se miskou, nebo hrnkem, rozhodně ho již ale nenazvu talířem a nebo je naopak příliš tenký a nedokáže již být talířem. Zbývá otázka: je to vše, co mají talíře společné(placatost)? Nebo existuje ještě něco jiného, co mají společné? Protože pokud ano, pak je nutné zjistit, co z těchto "co mají společné" určuje talíř více jako talíř, tedy co skutečně talíř je.
A zde se dostávám k tomu, že matematika pracuje s kategoriemi.
Talíř je kategorie, podmnožina a množina zároveň, která byla kategorizována, aby se s ní dalo jako s kategorií pracovat. (viz: "Maruš podej mi ten kus nádobí!" --- "Který?" --- "No...talíř.") Tato kategorizace je tedy účelná pro to abychom prozuměli jsoucnům jednotlivě, snažíme-li se ale hledat princip, kategorie nám nejsou ku prospěchu, neboť princip je řídící zákon, který je společný pro dané množství kategorií, pokud hledám princip, jež řídí vše (jakože hledám) potřebuji nalézt takový, který bude pracovat se VŠEMI kategoriemi, čímž bezděčně způsobí jejich irelevanci, stanou se zbytečnými (v rámci onoho hledání), např.: ...Talíř spadá do kategorie nádobí. Nádobí spadá do katgorie kuchyňské potřeby. Kuchyňské potřeby spadají do kategorie předměty. Předměty spadají do kategorie jsoucna... Proto je pro mne 1 natolik důležitá, protože zůstává měřítkově irelevantní, splňuje tedy to, co by měl poskytovat onen princip a ačkoli ještě nevím, co všechno to může znamenat, již mě to k něčemu vede.
Proto pokládám otázku: Je jedna pojmenováním onoho principu? Kladná odpověď sama o sobě nic neřeší, jen mne nutí vydat se tímto směrem a tedy pokusit se například ověřit, zda mnohé mystické výklady, náboženské doktríny a takzvané zázraky nejsou vyložitelné matematicky a fyzikálně a jsou-li, pak jak? Záporná odpověď pak říká: to není správná cesta, pro to, co chceš najít, vydej se jinudy.
V antice mohl Epikuros říct: "existují drobné částečky, ze kterých se skládá vše". Jeho předpoklad nebyl absolutně správný, ale byl ku prospěchu chápání reality, tedy jeho interpretace byla exaktnější než rčení "vesmír řídí bohové".
Hledám vlastně princip, který vše řídí a hledám pro něj takový název, který je hůř přehlédnutelný, nad kterým budě těžší zavřít oči - tak jako můžeš popírat, že existuje skříňka, která přenáší zvuk, ale když ti pustím rádio, těžko mi budeš do očí tvrdit, že nic neslyšíš.
"Jak by řekl Kant, nejedná se o soud syntetický, ale o analytický."
Vyjímám tuto větu z tvé reakce a raguji přímo na ni.
Ano, je to soud analytický vzhledem k jsoucnům, ale zároveň se zabývá tím, čím Kant sám: jak je možný syntetický soud a priori?
Mohlo by předontologické poznání znamenat poznání na základě vnitřní podobnosti? Tedy takové, které chápeme “předem” vnitřně, jelikož tato vnitřní podobnost je v nás obsažena, tedy ji na jisté fundamentální úrovni chápeme a rozumíme ji? Mohl by to být princip, který určuje nejen nás, ale i naše okolí? Mám na mysli to, že bychom rozuměli intuitivně jevům, nechápali bychom je však věcně jako to čím jsou, nýbrž pouze abstraktně a neurčitě. Tak, jako chápeme zmrzlinu, nebo míč, víme jak na nás působí, jak s nimi zacházet, ale neuvědomujeme si plně čím ve skutečnosti jsou a jaké jsou tedy jejich možnosti jakožto jsoucna.
Proto je pro mne fraktál natolik důležitý, dovoluje toto předontologické poznání, syntetický soud a priori:
James Gleick v Chaosu říká: “Mandelbrot však zjistil, že při zmenšování použitého měřítka délka pobřeží neomezeně roste. V zálivech a na poloostrovech se zjevují další menší a menší zálivy a poloostrovy a to pokračuje přinejmenším až do atomárních měřítek, kde proces konečně končí. Snad.”, ono “snad” je zde velmi důležité, neboť je nutno položit si otázku; proč by měl končit? Není snad možné, že v určitém momentě, kdy měřítko překročí kritickou hranici, stane se nedůležitým? Tak jako se v Mayově grafu objevují bifurkace v jakémsi kritickém momentě, zdá se že vznikají z ničeho nic a jeví se být chaotickými, ležela by nepoměrně velká část reality mimo naše chápání. Pokud si představíme sami sebe na křivce Mayova grafu, musíme se vždy nutně nacházet ve vymezení daným počtem možností. Nemůžeme tedy realitu pochopit konkrétně, tak jako se nám zdá, že chápeme pomeranč jako cosi oranžového, kulovitého, s kůrou a objemem, neboť on ve své podstatě tímto není. Toto naše pochopení jeho bytnosti je pouze fragmentem toho, čím pomernač ve skutečnosti je. V tomto smyslu je pomeranč daleko méně pomerančem a daleko více “nepomerančem”, my jako vymezené detrminované bytosti tak vlastně jen popisujeme výsek reality jako pomeranč. Vždyť už jen jeho obvod je exaktně nevypočitatelný – nekonečný. Říkáme li tedy, že obvod pomeranče kolem jeho vertikální osy je 16 cm, je to pouhá aproximace, přibližný výsledek, něco co vypovídá o pravděpodobnosti, o kategorii, nikoli o pomeranči samém.(zde se objevuje onen fraktálový rozměr, který mi říká, že nic není takové, jaké to vnímám a nutí mne ptát se: Jaké to tedy ale je?)
Z neuchopitelnosti skutečnosti vyplývá zásadní fakt, a to, že je neprospěšné se řídit tím, co nazýváme skutečností jako definitivou. V tomto smyslu nestačí říct, “no, to není nic nového”, chce to změnit přístup k "realitě" jako k něčemu, co lze za všech okolností změnit. Mluvím zde o "realitě" v našem podání, neboť je jasné, že to co považujeme za realitu, je jen fragment (interpretace) reality, něco, co má možnost změny, kdežto realita sama jako celek nikoli. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Základní otázka
