|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
 Posted - 10/07/2007 : 01:48:56
|
Noeme
Tak v tomhle jsem predtim nevidel rozdil, ale je to jak rikas.
Celou dobu jsem mluvil o tom, jak je vec problematicka a nedokazal jsem to lepe vyjadrit, ale ted se o to pokusim, nepresne nemusi byt neprinosne.
Pri nasem poznavani "reality" vubec nezalezi na tom, jestli objektivni je, nebo ne, protoze i z pohledu evidence existuje proste dojem objektivity, ktery muze byt pochopitelne mylny, ale sam o sobe je urcitou skutecnosti. Problem je, co za objektivni tedy povazovat. Ve svetle vyvojove teorie a teorie informacnich systemu se zda pravdepodobnou myslenka, ze nase dojmy jsou jakesi informacni logy o vecech, ktere nam umoznuji mysleni. Maji smysl, ne aby byly nejak pravdive, ale aby slouzily rozhodovani v ceste za nejaky blize nespecifikovanym, ale existujicim cilem (zjednodusene asi sireni genu).
A tady nastava ten problem. Ty logy totiz jsou objektivni ve dvou smerech. Jednak jako vicemene exaktni popis jevu a jednak jako jejich hodnoceni. Jsem presvedcen o tom, ze objektivni skutecnosti nenesou samy o sobe jakekoli hodnotove a esteticke vlastnosti, ale tyto jim propujcuje liska mysl. Problem je, ze nekdy se musime hodnoceni vyhybat, protoze je proste nevhodne. Napriklad v ekosystemu nebudeme vnimat dravce jako zle, protoze vime, ze je to nepatricne. Co ale s podobnou situaci v lidske spolecnosti, kde musime z hlediska urciteho utilitarismu vnimat nektere zpusoby jednani jako spatne, i kdyz vime, ze jsou pouze naprosto nutnym dusledkem maximalniho vyuziti zdroju v kazdem ekosystemu?
Jediny pristup, ktery je podle meho tomto ohledu systematicky je nehodnotit nic, ale to neni dost dobre mozne a hlavne to podle meho neni zadouci, protoze verim na urcite hodnoty, ktere maji cenu samy o sobe. Pokud bychom se opravdu zamysleli, kolik z nasich citu by ztratilo vyznam? Pokud bychom se snazili vse vnimat srdcem, byli bychom v mnohych vecech neskutecne naivni.
Kdyz se ve svetle toho co jsem napsal pokusim podivat kolem sebe a zeptat se, co je ta cloveci skutecnost, napada me nekolik komentaru.
Pokud se budeme snazit vnimat veci do hloubky a zaroven se nutne podrzime naseho clovecenstvi, nutne se dostaneme sami se sebou do sporu.
Na urcite urovni neni mozne mluvit o pravdivem a nepravdivem, protoze daleko vic rozhoduje nase osobni vnimani hodnot a snad si dovolim rici, ze je pak lepe verit pohodlnejsimu.
Ani na teto urovni neni podle me dobre, ackoli tomu tak skutecne je, svuj pohled relativizovat. Tedy, vim, ze mezi pristupem k hyene a vrahovi neni principialni rozdil, ale me vnimani a predevsim hodnoceni se muze lisit, i kdyz v tomto konkretnim pripade ja rozdil necinim.
Tesim se na zpetnou vazbu, toto bude chtit poradne promyslet.
|
 |
|
Myšlení složitěji
