| Author |
 Topic  |
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
 Posted - 20/04/2007 : 22:16:24
|
Ahoj!
a)Napadlo vás někdy proč, z jakých důvodů vznikla kultura? Kdyby Miloslav řekl, že vznikla pomocí funkce slova, tak by měl vlastně pravdu. Řekl bych, že kultura vznikla především kvůli vědomí smrti, vlastní smrtelnosti. A z vědomí smrtelnosti se rodí kultura...
Když to řeknu zjednodušeně, tak člověk se bez fantazírování a fantazie dost dobře nedokáže obejít. Díky němu se může odpoutat od smrtelnosti a přesáhnout svoje krátké bytí. Vznikají tak celá náboženství. (taková odbočka: nedávno jsem četl, že křesťané si přes 15. století špatně vykládali své svaté písmo, neboť v něm nestojí nic o posmrtném životě, naopak, ,,účty" se skládají během života).
b)Teď ještě co je to kultura, že?
Někdo by řekl, že to je určitá jednota ,,slohu" ve všech směrech lidského bytí (tak nějak to řekl Nietzsche třeba).
Na internetu jsem našel třeba tohle :
,,rozsáhlý soubor (komplex) jevů, který zahrnuje oblast vědění, víry, jazyka, morálky, výroby, směny, pravá, umění, zvyků, výchoby a jednání, zkrátka vše co lidem umožňuje se orientovat ve světě a společně svůj svět utvářet a konceptualizovat. Veškweré lidské vnímání a rozumění je zprostředkováno kulturou."
Ve filosofickém slovníku stálo zase toto:
,,(z lat. colere, pěstovat) 1. pův. to, co je třeba pěstovat (odtud např. k. vína nebo urč. bakterie); 2. souhrn dovedností, zvyků, životních norem, myšlenek a děl, který se v rámci určité společnosti pěstuje a předává učením (hmotná a nehmotná k.); 3. lidská skupina, charakterizovaná společnou k. (např. k. únětická)."
Já si myslím, že slovo kultura vystihuje syntéza tří uvedených příkladů.
 |
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 21/04/2007 : 01:39:09
|
Rekl bych ze je jasne, proc vznikla fantazie a lidska spolecnost. Interakce ve spolecnosti uz je kulturou. Proc ale zacala fantazie ovlivnovat kulturu tak, ze vzniklo umeni neni uplne jasne. Docela snadny.
|
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/04/2007 : 07:29:10
|
Rajisi. Zdravím tě.
Téma, které jsi nadnesl je skutečně zajímavé. Co je to vlastně kultura? Kultura je když? A jsem v koncích. Co vše je kultura? Docela vše co člověku dělá život snesitelný. Jíst se dá i špinavýma rukama. Důsledkem jsou však nemoci.žít se dá i bez umění,ale důsledkem je nuda a prázdnota. A tak bych mohl pokračovat dál a vždy by se ukázalo, že kultura je cesta k odstranění určitého nežádoucího výsledku na úrovni poznání dané doby a místa. Pro pračlověka bylo normálním jíst rukama a dokonce i pro krále před pár stoletími. Pro nás je to nemyslitelné, protože důsledky známe. I v dnešní době však žijí lidé, pro které je to zcela normální. (Africké kmeny a podobně)
Je možno předpokládat že v budoucnu poznání poroste a mnohé co je dnes uznáváno za kulturní se stane barbarským.
Nadhodil jsi, že já bych mluvil o slovu a jeho funkci. V tomto tématu však uhnu trošku stranou i když u slova zůstanu. Na stupeň kulturnosti má velký vliv řeč,která je užívána. Jde zde o její sdělovací schopnost. Oč vlastně jde? Ukáži to na příkladu.Čech řekne příkladně mám, maminka maminečka a podobně. Stále se jedná o tutéž osobu,ale ta slova jsou schopna vyjádřit stupeň citu k této osobě. Jsou řeči a mluví jimi mnoho lidí, které k vyjádření téhož potřebují více slov, mnohdy vět. Těm slovům navíc která jsou nutná k vyjádření téhož říkám slovní balast, neboť spomalují myšlení. Nejde však pouze o zdrobněliny.Každá řeč má své plus, čili slova, která dokáží vyjádřit více a přesněji a každá řeč má balast.Čím má řeč menší potřebu balastu, tím rychlejší a přesnější je myšlení lidí, kteří ji užívají. Kulturnost lidí užívajících jazyky s vysokou sdělovací schopností, čili jazyky ve kterých je možné vyjádřit více méně slovy roste mnohem rychleji, než u lidí užívajících jazyky v vysokou potřebou balastu. Český jazyk je v tomto ohledu velmi cenný.
MB |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 24/04/2007 : 16:00:03
|
quote:
Originally posted by Oldow
Rekl bych ze je jasne, proc vznikla fantazie a lidska spolecnost. Interakce ve spolecnosti uz je kulturou. Proc ale zacala fantazie ovlivnovat kulturu tak, ze vzniklo umeni neni uplne jasne. Docela snadny.
Když je to tak jasné, tak mi to řekni . Říkáš, že kultura je interakce ve společnosti, což je vlastně pravda, ale je to příliš obecné a zlehčující. Navíc nevím jestli za kulturu mohu považovat každou interakci ve společnosti. Pokud opravdu ne, bylo by záhodno záhodno to vzájemné působení trochu specifikovat. |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 24/04/2007 : 16:15:38
|
Nejsem si jistý jestli je skutečně pravda to co říkáš o tom balastu. Řeč slouží mimojiné k třídění skutečnosti. My skutečnosti třídíme do 3 skupinek - rodů - ženský, mužský, střední. Celkem nic neobvyklého ani zajímavého. Ale teď si představ, že jsou ještě takové kultury, které skutečnost třídí třeba do 4 rodů, něco ve stylu první rod vše důležité (bozi, smrt, život, pracovní nástroj, chýše...) a pak následoval další rod, kde byli věci méně důležité a tak dále. Což se může zdát efektivnější třídění, než to naše(teď mám dojem, že byly kultury, jež třídily skutečnost jenom do 2 rodů, ještě se na to musím podívat). Jejich řeči jsou velmi prosté a chudé, neobsahují vůbec žádný balast. Přesto se na ně díváme jako na kulturně zaostalé.
,,kultura je cesta k odstranění určitého nežádoucího výsledku na úrovni poznání dané doby a místa"
Potom skoro můžu říct, že vývoj ve zbraních či zbrojařský průmysl je kulturou. Ale víceméně s tím souhlasím.
|
Edited by - rajis on 24/04/2007 16:17:19 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/04/2007 : 18:28:54
|
Rajisi.
S tím balastem jsi to nepochopil. Pokusím se tě to ukázat na příkladu, ale nebude to bohužel dobrý příklad, protože neovládám jazyky. Čech tedy řekne příkladně maminečka. Ty to slyšíš a víš, že ten člověk má k matce určitý vztah, čili tyto informace se tě v mysli aktivovaly jedním jediným slovem. Němec řekne mutr a když chce vyjádřit vztah, musí říci řadu dalších slov. Právě ta slova navíc jsou tím balastem. Nevážně mohu říci.Čech řekne maminečka a Goethe musí napsat celou báseň aby totéž vyjádřil,protože psal v němčině.
MB |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 24/04/2007 : 18:38:27
|
Miloslave,
ten balast má drtivá většina jazyků. Můžu mluvit Německy a ze slov se pozná jaký k tomu má dotyčná vztah, k tomu příkladu co jsi uvedl, tak Němčina má pro slovo matka spousta různých zdrobnělin (mutti, mama, mami, mutterlein apod) |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 24/04/2007 : 18:49:03
|
,,Kulturnost lidí užívajících jazyky s vysokou sdělovací schopností, čili jazyky ve kterých je možné vyjádřit více méně slovy roste mnohem rychleji, než u lidí užívajících jazyky v vysokou potřebou balastu. Český jazyk je v tomto ohledu velmi cenný"
V jakém ohledu je cenný? Že má spousta balastu a tím kulturnost toho národa roste pomaleji??? Nějak mi uniká co máš namysli...
Co je to vůbec kulturnost? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/04/2007 : 21:35:46
|
Rajisi.
Já myslím, že přesná odpověď na tuto otázku není možná.Do významu slova kulturnost se dá umístit vše co národ, nebo lidstvo nazbíralo za celý svůj vývoj.Třeba i takovou maličkost, že na nos je kapesník. Můžeme mluvit o detailech, ale nikdy o celku.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 25/04/2007 : 09:57:19
|
Kdysi kdesi ve středověku kdosi řekl, že Německo nikdy nepovstane pokud jeho filosofové nezačnou psát v rodném jazyce, a "shodou okolností" největší němečtí filosofové psali a mysleli v němčině. O češtině myslím platí totéž. A je podle mne velkou chybou některých současných lidí snažit se o psaní v angličtině a tím dosáhnout světovosti.
V době o které píši byla takovým světovým jazykem latina a kdo v ní nepsal ten jako by nebyl.
Plně tedy souhlasím s prof. Petrem Vopěnkou, když říká, že čeština je jazyk filosofů (alespoň pro čechy to platí určitě). A je to o to větší pocta, že sám Vopěnka nebyl čech ale slovák |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 25/04/2007 : 14:54:52
|
Richarde.
Ano, tak je tomu. K těm anglomilům bych řekl jediné." Světovým se nestane ten, kdo svět kopíruje, ale ten, koho kopíruje svět."
MB |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 25/04/2007 : 20:19:32
|
Panove
Tak nejak mi unika smysl diskuse. Kulturu muzeme chapat v ruzne sirce, bud jako umelecke objekty, nebo jako veskery odpad vynikajici pri mezilidskem kontaktu. V toto rozmezi se muze pohybovat to, co nazyvame kulturou. Muzeme s ni spojit spoustu problemu, masovou kulturu, vysokou kulturu, jazyk, ale ten mi prijde asi nejproblematictejsi. Rika se, ze jazyk ma vliv na mysleni cloveka, ze ruzne jazyky se hodi pro ruzne obati uvazovani. Nevim, neznam moc jazyku a v zadnem sem zatm nedosel takove zbehlosti, abych by schopen v nem premyslet. k tomuto tematu se tedy opravdu nemohu zodpovedne vyjadrit.
Nechapu docela o cem mluvite s tim poanglicovanim. Ve vedeckych kruzich je nutne znat jeden ustredni jazyk, je to dulezite pro ruzne konference a je to anglictina. pronika i dobezne reci a neni to v zadnem pripade nepochopitelne, anglictina je svetovy jazyk elektroniky a internetu, odkud, rekl bych, proudi nejvice novych slov pro pojmy, ktere driv proste nebyly. Prejimani slov z cizich jazyku eni nic noveho a nerekl bych, ze je jakymkoli zpusobem nezadouci.
|
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 25/04/2007 : 23:01:43
|
Jde tu predevsim o filosofii a potazmo o zakladni vyzkum, ve kterem jde predevsim o pojmy.
Tim, ze se clovek pokousi psat a myslet primarne v jinem nez rodnem jazyce se velmi ochuzuje o vse co je jeho jazyku, a tim i zpusobu mysleni, vlastni.
Nejde tu o to neucit se cizi jazyky. Ani o to vyhybat se cizim jazykum, ale jde tu o princip kdy primarni pro formulaci myslenek je rodny jazyk. Cizi jazyk je pak jen mediem do nezhoz je mozne puvodni praci prelozit.
Je asi mozne aby si clovek osvojil cizi jazyk tak dobre, ze by jej bylo mozne povazovat za vlastni, ale to podle dokazi jen vyjimecni jedinci, nebo uz clovek musi opravdu dlouhou dobu zit mimo vlast. Ale i kdyz toho clovek dosahne, pak to bude znamenat, ze prestane myslet jako cech a bude myslet jako anglican ci american a to je podle mne chyba. Na druhou stranu pokud clovek neovlada cizi jakzyk dokonale, pak bude vzdy timto faktem handikapovan a nikdy nedosahne skutecne vyznacnych uspechu.
Ve zkratce lze tedy rici, ze pokud chce byt vedec a tim spise filosof, uspesny, pak ma jen dve moznosti.
Bud se odstehuje a zacne pouzivat svetovy jazyk misto sveho rodneho, a pak je dost diskutabilni mluvit o tom zda je to jeste cesky vedec, ci cesky filosof.
Nebo bude formulovat sve myslenky primarne v cestine a pak jedine muzeme mluvit o skutecne ceskem uspechu (to nevylucuje prepis vysledku do anglictiny a naslednou mezinarodni publikaci).
Proc o tom tedy vlastne mluvim? Protoze si myslim, ze se to velice tyka otazky kultury |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 15/05/2007 : 19:26:01
|
hm předně bych řekl, že dokonale si osvojit cizí jazyk není privilegium šťastně ,,vylosovaných" (s vyjímečným nadáním), ale že to dokáže každý průměrný člověk. Stačí se podívat na miliony emigrantů, kteří to dokázali a dokonce potom ten cizí jazyk uměli lépe než původní.
Občas si přemýšlím v angličtině, ani nevím proč. Možná kvůli tomu, že jsem ji jednu dobu používal každý den několik hodin.
Ještě cose týče kultury.
Myslím, že vznik kultury se dá datovat od doby, kdy člověk začal pohřbívat mrtvé. Vznik kultury je spojen s uvědoměním si vlastní smrtelnosti. Postupem času se kultura zaměřovala na přesáhnutí vlastní smrtelnosti, pyramidy v Egyptě jsou toho jasným důkazem. Myslím, že dokud jsme nezačali pohřbívat své mrtvé, tak jsme žili spíš jako zvířata, než jako člověk.
Potom ještě co to ta kultura je. Myslím, že Miloslavova osobní definice byla dost blízko ke skutečnosti - překonávání nežádoucích účinků na úrovni dobového poznání. Na druhou stranu všechny aspety kultury to nezahrnuje. Jaký nežádoucí účinek odstraňuje třeba dadaismus? Nebo Socha svobody? Já myslím, že prvotní funkcí kultury bylo právě přesáhnutí smrtelnosti, něco co nám pomůže na smrt zapomenout.
Hm možná to bude znít divně, ale kultura by se dala nazvat jako něco co nám pomáhá zapomenout na smrt. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/05/2007 : 07:21:47
|
Rajisi.
Nikdy nic není kompletní,tedy ani to co řeknu já,ale věř, že s tebou souhlasím. Nebyl bych to však já, abych neupozornil na to, že uvědomění si smrtelnosti je důsledkem funkce slova v procesu myšlení. To je třeba si stále uvědomovat aby byla logika spojená a vznikal celistvý obraz.
Nejen Socha svobody,ale i docela maličký obraz,či skladbička může být tím krokem za smrt,pokud tuto lidé přijmou a ve vlastním zájmu nesou věky. Může tím být i rodiný domek, který si postavíš,či zahrádka u něj, může to být i stolička, kterou si vlastnoručně uděláš a na kterou budou tvoji potomci rádi sedávat. Tím největším krokem za smrt je a bude vždy tvorba náboženství a ideologií. V souhrnu je to však stále jedno a totéž. Slovo dalo člověku vědomí smrtelnosti, toto vědomí dalo člověku strach ze smrti a tento strach jej vede k tvorbě toho, co dosahuje za smrt, nebo smrt přesahuje. A tak na začátku kultury stojí slovo a jeho funkce v procesu myšlení. Od slova se vše odvíjí.
MB |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 18/05/2007 : 18:46:19
|
Ja s tim nemuzu tak uplne souhlasit Miloslave.
Rekl bych, ze tvrdit, ze poznani smrtelnosti dalo cloveku kulturu je nepresne. Nas strach ze smrti je iracionalni, nema zadny logicky podklad. Nevime sice, co nas ceka, ale bojime se vic nez cehokoli za zivota. Je pravda, ze kdyz clovek pomysli na svuj omezeny cas, ma radost, kdyz po nem neco pretrva, ale obavam se, ze tyto skutecnosti nejsou v pricinnem vztahu. Nemyslim proste, ze to bylo tak, ze si clovek uvedomi, ze zemre a tak dostane chut po sobe neco nechat.
Podle me touha po nesmrtelnosti je proste modelem chovani prospesnym pro soucasne ja, vice mene. Ma to neco se spolecenskym statutem, s postavenim potomku, s uznanim, neni snadne to rozebirat a zkoumat,kde se asi tahle pohnutka vzala, ale rict, ze vznikla aby se clovek vzdalil smrti je podle me spatnym pochopenim podstaty mysleni.
Mysleni neni logicke a je stavene tak, aby bylo uzitecne. Proto rict clovek vi ze umre a chce neco po sobe nechat je sice presnym popisem toho, co citime, ale nepostihuje podstatu veci. Podstata veci je takova, ze protoze se cloveku vyplati delat veci tak, aby ho ucinily nesmrtelnym, vznikl prijemny pocit, ktery takove konani podporuje.
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
Kultura a smrt
