Author |
Topic |
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 31/12/2010 : 18:09:01
|
Slávo quote: Plná svoboda člověka potom spočívá v neexistenci společenských pravidel a norem. To je ekvivalent toho co jsi nyní napsal o ekonomické svobodě. Kdyby byli všichni lidé vysoce inteligentní, schopní si uvědomit následky svých činů a každý z lidí by vědomě a úmyslně jednal ve prospěch druhých,pak by ten výsledný stav bez společenských pravidel a norem mohl být nazván svobodou. Jenže lidé takoví prostě nejsou a ty pravidla a normy omezující svobody jsou nutné aby svoboda někoho neznamenala otroctví pro druhého.
Já si tohle plně uvědomuji, ale zároveň nenacházím lepší alternativu pro vytvoření politického schématu, který by zahrnoval všechny politické ideologie. A anarchii nemůžeš zaměňovat s tyranií, protože i když tyranie může vzniknout z anarchie, nemusí tomu být nutně tak, což si i sám uznal. Neboli zvýšeným prodejem zbraní nemusí nutně docházet k většímu násilí mezi lidmi.
quote: Toto by bylo možné pouze v prostředí ideálních lidí schopných domýšlet důsledky svých činů.
Z hlediska ekonomiky nevěřím v existenci žádných ideálních či moudrých lidí. Ba naopak vycházím z toho, že podnikatel se bude snažit vždy zmaximalizovat svůj zisk. Pokud se o toto budou snažit všichni, vznikne mezi nimi konkurence, která bude zabraňovat tomu, aby jeden vykořisťoval druhého, přičemž cena(ať už třeba cena práce neboli mzda) se bude odvíjet na základě poptávky a nabídky. Čili jednoduše by se dalo říct, že jako podnikatel budu radši okrádat svého zaměstnance o 500kč, než abych se musel dívat na to, jak můj konkurent bude okrádát mého zaměstnance o 800kč. Proto budu určovat cenu mzdy ve výši trhu a významu onoho pracovníka, protože čím víc můj zaměstnanec vyrobí a čím více je schpnější, tím větší cenu pro můj zisk má a o to víc si jej budu vážit a dle toho odměňovat, aby mi nepřešel ke konkurenci. Zároveň ho však nemohu odměňovat víc, než za kolik ony výrovky na trhu utržím, protože bych tak šel do ztrát, proto výsledná výše mzdy pracovníka je v horní míře omezena výší ceny výrobku, které vyrábí. Pokud se daří, je možno najmout další zaměstance, koupit stroje apod. Čím větší bude potom poptávka po mém zboží, tím větší cena za výrobek a taktéž víc peněz na technologii výroby a odměn pracovníků. Vždyť podíváme-li se na nejúspěšnější firmy, zjistíme, že nabízejí jedny z nejvyšších mezd.
Problémy související s regulovaným nájmem jsou kromě jiných asi takové. Pokud se regulace nájemného nebude týkat nových bytů, přesto nebude větší důvod tyto byty stavět tak, jak by tomu bylo, kdyby byly i staré budovy zbaveny regulace. Lidé budou tak neefektivně využívat obytný prostor, ať už se jejich rodiny zmenší jakkoliv a do luxusních bytů nepůjdou už kvůli ceně, která může vystoupat dokonce i nad úroveň normální tržní ceny díky malé nabídce. Vlastníci starých bytů nebudou motivováni stavět nové byty, protože z nájemného budou mít malé zisky či přímo ztráty, proto jim bude na novou výstavbu chybět kapitál a ti, kteří mají kapitál z jiných zdrojů se budou bát investovat pod strachem budoucí regulace jejich bytů. Majitelé bytů mohou pod tíživou situací regulace ztratit motivaci ve snaze vylepšování domu či přímo oprav nebo na to nemohou mít vůbec prostředky, kdy může dojít k nevraživosti mezi majiteli nucenými akceptovat minimální zisky a nájemníky těžce nesoucími neschopnost majitele provést potřebné opravy. Situace se může vyhrodit až natolik, že majitelé pod vlnou ztrát opustí svoje domy, které už nejsou s to spravovat a s nimi je opustí taktéž nájemníci. Paradoxem potom je, že byty luxusní, které pod názorem, že u nich netřeba regulace, protože si je bohatí zaplatí, jsou více správovány, protože jejich majitelé jsou odměňováni, jak jim to volný trh nabídky a poptávky umožňuje, kdežto majitelé z nízkým nájmem jsou demotivováni, což má potom za následek chátrání bytů pro skupiny s nízkým příjmem. S tím se taktéž zmenší hodnota bytů a díky tomu příjmy města. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/02/2011 : 10:19:14
|
Sokrate. Jak tě mám na toto odpovědět? Rozdělím li to na úseky, budu souhlasně přikyvovat.Spojím li to do celku,pak mohu říci jediné." 'Rady věcí mluvících proti jsou vynechané a nejspíše účelověě přezírané.Výsledek pak záleží na tom, zda se na toto dívá levičák, či pravičák.Jeden to prohlásí za ignoraci faktů,druhý bude souhlasit 'Clověk jedná vždy ve svůj prospěch, jen někdy neví, co k jeho prospěchu skutečně vede.Zde patří tečka,protože je vyjádřeno vše.Většina lidí považuje za výhodné a k cíku vedoucí jednání dle věty druhé a tak dle toho jednají. Já jsem poznal,že je výhodnější jednání dle věty první a když jsem dle toho začal jednat, vytvořil jsem si kolem sebe skupinu lidí ochotných využívat svých schopností ve prospěch mne a já jsem získával a vlastně ještě získávám více, než kdybych ve prospěch svého já znužil těch největších schopností. Takže se nyní vrať ke svému projevu a poznáš,že tě v něm toto naprosto chybí.Tou cestou první věty je možno pacifikovat jednání i lidí žijících dle věty druhé a vlastně si tu vlastní změnu vůbec neuvědomí.Pro ně jsem prostě tím správným chlapíkem ,který jim nezištně pomáhá.A tak mně z vlastní vůle dávají víc, než kdybych zneužíval těch nejsilnějších schopností. Podnikatelé netuší,že zlevní li svou pracovní sílu.likvidují své zákazníky a škodí tím sami sobě. Vysvětlíš li jim tu logiku a to co nejdokonaleji, začne se jejich názor měnit a to ve vlastním zájmu.Na západě toto vysvětleno nebylo,ale byla zde doktrina která jim toto zdražení pracovní síly přikazovala any lidé nepokukovali po socialismu. Výsledkem byla maximální konjunktuta a jejich zisky rosly závratnou rychlostí. A tak možná autoři doktriny ani nevěděli,že právě toto je cesta ke konjunktuře a vlastně společnosti bez potřeby levice a pravice. Zní to blbě a já to vím,ale lidé jak jsem se přesvědčil myslí jednoduše v rozměru prvního algoritmického kroku,ale je li jim ukázána logika dalšího kroku,dokáží toto ve vlastním zájmu přijmout a realizovat. Chce to jen osvětu, vysvětlovat a vysvětlovat.Jenže život jedince má svou hranici a proto je třeba hledat pokračovatele schopného myslet v rozměru dalších algoritmických kroků a tohoto nasměrovat,aby pokračoval a právě proto jsem zde.Myslet levicově nebo pravicově znamená myslet jednostranně a to co nevyhovuje prostě nevnímat.Je třeba hledat souvislosti mezi příčinami a jejich důsledky a to není levicové, ani pravicové má li to být pravdivé.
Sláva |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/02/2011 : 10:28:14
|
Ps. Dělají li dva totéž,nemusí to být totéž.Poznal jsem člověka,který chtěl kolem sebe vytvořit tu skupinu a dle mé rady začal jednat dle věty první a své služby lidem téměř vnucoval. Výsledkem bylo to, že se lidem zprotivil a vznikl proti němu odpor. Od té dony se stal příznivcem druhé věty.Ono to zřejmě vyžaduje určité schopnosti myslet,aby takové jednání vyznělo upřímně a věrohodně i tehdy, jedná li se o pokus.Někdy si myslím, že je moje myšlení jiné, než ostatních. Nikoliv lepší,ale jiné.
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 08/02/2011 : 19:08:41
|
Ahoj Slávo, s těmi dvěma větami mám pořád problém takový, že i když to v případě dávání bez nějakého specifikovaného očekávání vlastně občas dobře funguje, má to probíhat tedy jenom tak, že dříve či později obvykle za onu službu "něco přijde".
Nicméně na druhou stranu je fakt, že pokud se někdo chová rovnou jaksi sobecky, lidé nemají tendenci na něj příliš spoléhat, vlastně celkově se takový člověk zdá i mě tak nějak jako něco, čemu je užitečné se vyhýbat pokud nejde o nějakou konkrétní záležitost.
To znamená, že máme v sobě hluboce zakódované nějaké společenské iracionálno, jež je vlastně takovým hezkým doplňkem k životu. Pokud se drží v nějakých rozumných mantinelech. Avšak problém mám s tím, že každý si v tomto stanovuje priority zcela jinak a co jednomu můžepřijít jako samozřejmost, jiný může vnímat jako velkou oběť, a poté z toho může vznikat řada nedorozumění.
Tedy si nemyslím, že by to bylo tak jednoduché, že by tahle společenská vlastnost byla každému zcela jasná a každý ji vnímal stejně. Takže pokud se tímto mechanismem zabýváš, je možná zapotřebí si ujasnit co je pro někoho samozřejmost, co už oběť, co otrava, co radost z nějakého dělání a jak je tato "výměna" vlastně vnímána. |
Edited by - neronis on 08/02/2011 19:14:14 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/02/2011 : 10:03:56
|
Neronisi. Pracoval jsem s člověkem,kterého nikdo nesnášel Fischer se jmenoval a dělal nám parťáka.Vybíral si odbornou práci pro sebe a ostatní měli po něm uklízet a natírat,co on velký Jan stvořil.A tak odcházeli zámečnícci po pár týdnech. A tak jsem mu zatnul tipec.Povídali jsme si s ředitelem a já jsem jej upozornil na to, že velký Jan bere parťácký příplatek i když nemá náležitý počet podřízených.Že by s toho mohl mít průšvih. Čili zneužil jsem svých schopností ve prospěch ssvého já i já spolupracovníků.Druhý den Jan létal jako nakopnutá kometa a já jsem byl jeho největší nepřítel,protože přestal být parťákem, přišel o pěknou sumičku peněz a ztratil schopnost vyybírat si práci.Když přišla nová V3S pojízdná dílna a na místo jeho výsosti jsem ji dostal já,tak už nahlas mluvil o tom, že by mne dokázal praštit nějakou tyčí po palici. Takže to byl stav po mé druhé větě a ten stav trval.Bylo to v době, kdy jsem poznal dvě věty a chtěl jsem si jejich funkce ověřit.A tak jsem vyčkal na vhodnou přílržizost.kdy spadl do průšvihu a s toho jsem jej dostal.Prostě jsem využil své schopnosti v jeho prospěch. Byl s toho úplně zmatený a když mne potkal,řekl,že mně to dlužný nezůstane s tak jsme si začali navzájem pomáhat a všichni kolem nevěděěli,co si o tom mají myslet, protože vzhledem k nim to byl stajný parchant jako dřív.Nakonec jsem mu hrál na oslavě šedesátin a točil se kolem mne jako stará panna. V čem je tajemství? V tom, že jsem do ničeho nechtěl zasahovat a nic jsem od něj nečekal.Prostě to byl pro mne pokus, který jsem nechtěl ovlivnit. Ten kdo využije svých schoépností proto aby tím druhému oblbnul a ten využívat své schopnosti v můj prospěch vlastně jedná dle věty druhé a dúsledky tomu většinou odpovídají. Já nevím jak bych to řekl.Dvě věty nejsou zákon, který platí vždy a za jakýchkoliv situací a přesto to funguje. On je v tom asi důležitý cit a rozum. Ty dvě věty jsou všude kolem nás.Katolíci se provinili jednáním dle věty druhé,ale třeba Matka Tereza jednala dle věty první.Já myslím, že není podstatné hledat v tom zákonitost,ale naučit se vidět svět kolem s pohledu dvou vět. Po určité době tu zákonitost sám uvidíš.Ani Řím nebyl postaven za den. Já se v tomto pohybuji víc než třicet let a přesto to nestačí. Někdy identifikuji své jednání jako druhou větu až když poznám důsledky.
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/02/2011 : 18:24:21
|
Pointa je podle mě spíš v tom, že je tento jev v člověku tak nějak implementovaný sám o sobě, tedy se nemusí podle těchto principů řídit, protože tak podvědomě stejně dělá.
Pokud ten tvůj spolupracující vyrůstal v prostředí, kde je takováto forma spolupráce nežádoucí (třeba by se ani neměl šanci jinak vypracovat), je tento jev v každém jiném ohledu jeho života defakto setrvačností jakéhosi stanoveného stavu mysli. Tedy je poté takový i v jiných aspektech jeho života.
Co dvěmi větami děláš je pouze to, že si tyto zákonitosti uvědomuješ, což tě nutí s nimi více experimentovat. Nicméně ony souvislosti v tomto mechanismu nejsou vůbec jednoduché, a proto je nějaká hlubší definice tak důležitá. Já jsem třeba potkal člověka, se kterým jsem trávil asi půl roku na takové něco jako ubytovně, byl trochu psychicky narušený. No a když přestal brát své léky, tak se nemoh ani zvednou z postele. Když je najednou začal brát, tak mi vyčítal, že jsem mu nenabídnul nic k jídlu. Takže v tomto očekával nějakou spoluúčast, která když nepřišla, tak se nasral a vyrazil mě. Možná celkem logický závěr, tenkrát jsem se snažil postupovat za každou cenu pokud možno neinvazivně, protože jsem tyto věci hodnotil podle sebe a kdyby mě někdo s něčím otravoval, když je mi blbě, tak by mi to nebylo příjemné jako je mi nepříjemné i třeba mluvit když mě bolí hlava, protože potom bolí ještě víc.
Takže tuto formu neinvazivního přístupu jsem osobně bral jakože tím dotyčnému vlastně vycházím vstříc a jeho reakci jsem chápal spíše jako nevděk.
Takže si myslím, že v tomto ohledu existuje celé spektrum možností, na základě kterých se tato spoluúčast dá hodnotit a chápat. |
Edited by - neronis on 10/02/2011 18:28:09 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 10/02/2011 : 20:22:18
|
Navíc si myslím, že je rozdíl mezi pasívním a aktivním přístupem. Tedy člověku nic nebrání něco dělat, ale zároveň mu to nic nepřináší, tak to nedělá. (jak pro sebe tak pro druhé) Takže ten proaktivní přístup bude tažený nějakým motivačním prvkem. Pokud jím jsou mezilidské vztahy, musí jejich nuance subjekt zákonitě vnímat mnohem intenzivněji než třeba někdo, zabývající se módou (ten se asi nebude soustředit na to co kdo komu přináší, ale jakým způsobem třeba přispívá svou přítomností do nějakého celkového vizuálního dojmu z okamžiku).
Z čehož vyplývá, že pokud je člověk "negativní" kvůli nějakému vnímanému problému, je to z toho důvodu, že se brání nežádoucím podnětům, které vnímá. Takže v mezilidských vztazích bude jedinec problém vnímat jakmile se spolu lidé nebudou rádi bavit a v té módě třeba tak, že se budou oblékat všichni stejně. To by mohlo být depresivní.
No a vzhledem k tomu, že člověk není nikdy zaměřený v tomto smyslu jednostraně, může si jednotlivé prvky z těchto kategorií zanášet do jakýchsi boxů třeba vlastních úspěchů, schopností mít kontrolu nad děním nebo třeba toho kdy je středem pozornosti. Z čehož se při osobní účasti vlastně formují základní lidské charaktery a jsem si jistý, že i takový nepříjemný vedoucí má na všechno názor takový, aby zohledňoval právě jeho "vedoucí a nepřející" box.
Aktivní přístup je to proto, že člověk danou situaci nebo činnost sám vyhledává a snaží se ji evokovat. Rozdíl je v tom, že když se něco aktivně eliminuje, člověk si vytváří odpor. (zaráží mě jak jsou k sobě lidé nepřející) No a pasivní přístup znamená, že je subjektu celkem jedno jak to vlastně je. Aktivní přístup totiž vždy vyžaduje osobní účast, zájem na participaci a otázka by vždy měla znít z jakého důvodu toto v člověku vůbec takový zájem evokuje. |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/02/2011 : 09:59:20
|
Co dvěmi větami děláš je pouze to, že si tyto zákonitosti uvědomuješ, což tě nutí s nimi více experimentovat. Neronisi.
Tohle je to nejpodstatnější oč zde jde.Uvědomovat si je a sledovat jejich funkci ve společnosti.To experimentování s nimi je jen jedna ze součástí,aby člověk poznal jejich funkci pokud je na začátku a nikdo před ním to nedělal.Skutečně tak jednají lidé po celé věky,ale vlastně si to vůbec,nebo téměř vůbec neuvědomují.Člověk jedná dle věty první z lásky k druhému člověku a jeho cílem není vlastní zisk,ale zisk toho druhého.Jako důsledek vzniká láska toho druhého a jeho touha po tom aby získal ten který dával a ten to přijímá nikoliv jako logickou zákonitost,ale říká si, že ten druhý je tak dobrý,že on nemůže jednat jinak.Ta zákonitost lidem uniká a to i u druhé věty.Zde první algoritmický krok není tím podstatným,ale podstatný je druhý algoritmický krok a ten je třeba si uvědomovat a sledovat ve společnosti.Tím poznáš,jaké jednání je skutečně výhodnější pro dosažení vytčených cílů. To není o nějaké morálce, nebo etice.To je poznávání příčin a jejich důsledků,což je tím nejpodstatnějším při poznávání logiky světa kolem.Chápeš li to jako nějakou mojí snahu udělat svět lepším,či jej nějak spasit,pak věř tomu, že toto není můj styl.Já se snažím pouze nacházet zákonitosti příčin a následků bez ohledu na vše ostatní. Pokud mne takto budeš chápat i přes některé moje úlety,určené pro lidi,kteří dokáží rozumět jen tomuto,pak mne začneš plně chápat.Já jsem pragmatik v oblasti, kde pragmatičnost není obvyklá.
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 12/02/2011 : 12:00:59
|
Je dobře, že se nesnažíš udělat svět lepším, protože tahle vlastnost není podle mě k ničemu. Evokuje totiž tendence vnímat intenzivněji přesně to, co budu následovně popisovat. Zároveň však docházím k názoru, že tomu tak je.
Jak si totiž dospěl k tomu, že zisk druhého vede k lásce druhého? Co je to vlastně "zisk"? Možná automaticky předpokládáš určité návaznosti jež reálně neexistují. Kdyby si mi třeba daroval jedno ze tvých aut, osobně bych cítil maximálně to, že jsem ti nějakým způsobem zavázán a měl bych s tebou být více v kontaktu, protože tak nějak to má fungovat.
Co to vlastně má znamenat osobně pro tebe? Můj zisk je pro tebe pojistka určité soudržnosti nebo participace nebo proč bys měl dělat některé věci navzdory nejistotě její splatnosti, toho, že ona investice je nejistá?
Odpověď podle mě tkví v investici jako takové. Pokud máš oněch aut 5, může ti připadat, že o jedno míň nebo víc je celkem jedno. Kdyby si šel z posledního, jednalo by se o určitou oběť a myslím si, že v tomto kontextu už může jít jen o nějakou perverzi, fóbii nebo podobnou extrémní vlastnost. Jako rozumní lidé bereme vždy v potaz určité základní předpoklady, jež je třeba udržovat v jisté kondici. Pokud pro tebe určitá oběť znamená čelit těmto důsledkům při každé druhé příležitosti, mohl by sis ony destruktivní vlivy na tvůj život asociovat se subjektem (tím, komu si to dal) jako takovým.
Což znamená, že onen experiment dvou vět může vést taky k tomu, že onu "oběť" budeš přisuzovat pouhé užitečnosti onoho experimentálního principu, ergo výsledky onoho principu pro tebe mohou subjektivně znamenat mnohem víc než jaký mají reálný efekt. |
Edited by - neronis on 12/02/2011 12:03:27 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/02/2011 : 13:12:11
|
Neronisi. To je právě o tom, co jsem psal.Dělají li dva totéž, nemusí to být totéž.Řeknu to tím nejblbějším spůsobem, možná právě toto pochopíš.Měl bys být dobrý člověk s rozumem, nikoliv tedy nějaký světec,či trouba, který se rozdá s posledních kalhot.Nejlépe je,když děláš to co tě srdce velí.Tohle zní jako nabubřelá fráze,ale skutečně je tomu tak.Dle první věty jedná člověk ,když chce aby ten druhý neměl starosti,ale radost a vůbec nemyslí na to, že by za to něco dostal.Nevím jak tomu bylo u tebe,ale u mne tak jednali rodiče vzhledem k nám jejich dětem. V jiných rodinách tomu tak vždy nebylo,nebo to mělo jinou formu a znal jsem i takové,kteří si vedli účetní knihu,kam psali dal a očekávali že jim bude vráceno.Věttšinou nebylo a většinou ani oni svým rodičům nevraceli.Dokonce znám případ,kdy rodiče potomek okradl i o střechu nad hlavou.Později mu totéž udělaly jeho děti. Byl to můj švagr a nikdo jej pro jeho lakomství neměl rád a každý se snažil mu nějak uškodit.Ono se to asi nedá naučit,ale je možno toto vysledovat ,pokud je to definované a o to mně šlo.Otázkou je zda chceš popřít slova druhého, nebo chceš poznat zákonitost.Pokaždé totiž vidíš něco jiného.Mně neublíží,když popřeš moje slova,ale najdeš li tu zákonitost,protože se dokážeš dívat,pak to poslouží tobě.Já nic nečekám protože to mám za pár a pak nebudu vědět ani že jsem existoval a to myslím doslova, už mně běží odpočítávání,ale zatím si s toho dělám srandu.Diabetik, kardiak,Chopn,tumor na plicích a metastáza v játrech. Zdravá slezina a ledviny to nějak nezachrání.Zatím ještě mohu chodit hrát a tak ještě žiju. Budoucnost mne však již celkem nezajímá.Popči každé moje slovo a já jen pokrčím lhostejně rameny.Pochopíš a bude to sloužit tobě, mně ne.
Sláva |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 12/02/2011 : 13:55:26
|
Ten dovětek je v podstatě další ukázkou toho jak můžeme vnímat tendenci zdali nám někdo vychází vstříc nebo ne. Já se zcela záměrně snažím nacházet a komentovat pouze nesrovnalosti v tom co někdo na tomto fóru řekne, protože předpokládám, že by v této disciplíně nemělo jít o to potvrdit si určité závěry, ale spíš vyhledávat v nich nesrovnalosti nebo detailní struktury jak se na ně lze také dívat. Nemáme zde totiž žádné hodnocení a ani za svou činnost nedostáváme peníze, takže ona satisfakce může být jedině zcela osobní, což dementuje jakýsi kritický náhled na onu věc (v rámci vycházení vstříc se můžeme snažit o to potvrdit něčí slova jen proto aby byla potvrzena).
Jde o velmi variabilní činnost a je pravděpodobně možné, že rodinné zázemí (protože jde o lidi, jež kontinuálně mohou ovlivňovat určitý náhled na věc), může být v tomto smyslu stěžejní. Na druhou stranu si myslím, že pokud máme tendenci určité nuance analyzovat a ve výsledku má tato činnost určitý progresivní vliv na náš život (budu jednat nezávisle, dostanu lepší práci), můžeme tak překonávat jakési definované společenské překážky, jež by nás jinak limitovaly.
Což znamená, že i takový skrblíkův syn se může naučit dotovat nějakou činnost bez zřejmého efektu, pokud má tento přístup vliv na jeho (třeba) společenské postavení. |
Edited by - neronis on 12/02/2011 13:57:29 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
Topic |
|
|
|