| Author |
 Topic  |
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
 Posted - 27/10/2010 : 16:07:23
|
Není snadné vůbec vysvětlit, co je to filozofie, proto jí budu porovnávat s vědními obory a poukazovat na rozdíly, což by mělo dokázat, že se o vědní obor nejedná. Filozofie se od nauk liší zásadně v samé podstatě filozofie. Pravdou je, že něco zkoumá, ale jiným způsobem než třeba chemie. Cílem chemie může být například objev a výroba nového syntetického vlákna, které by vydrželo extrémní teploty (+ i -), mělo skvělou pružnost a zároveň pevnost. Dalo by se tak používat v extrémě náročných místech, např v kosmu. Chemik tedy ví, co má udělat a ví, že to je dokonce možné, jen je to extrémě obtížné. Filozof také ví, co by mohl vymyslet či vysvětlit, ale zároveň ví, že k jasnému cíli nikdy nedojde. Může jen doufat, že k němu došel, ověřit si to nemůže. Chemik si naopak zcela bez problému ověří svůj objev, protože je materiální (drží ho v ruce), filozof ho sice také drží, ale v hlavě. Z hlavy ven se dostat nemůže, určitě ne kompletní (vlivem nedostatečnosti řeči). To uznal i sám Wittgenstein. Filozofie je tedy neempirická a to je zásadní rozpor s jakoukoli vědou, ty jsou totiž empirické (i matematika, jen v jiné rovině, v rovině abstraktní).
To, že Akademie věd ČR zařadila filozofii mezi vědní obory nic neřeší, někde zkrátka být musela a tak jí šoupli sem.
...........................
věda - souhrn nauk a disciplín, které se snaží vysvětlit přírodní jevy a proniknout do tajemství daného oboru. Všechny vědy jsou více či méně empirické a mají jasně či nejasně stanovený/é cíl/e, ke kterému se snaží dojít (biologie, antropologie, fyzika, ekonomie, matematika...) a postupem času ho dosáhnou.
empirický - založený na zkušenosti (přeneseně to, co se dá ověřit pokusem nebo měřením)
matematika - vědní obor, skládající se z mnoha odvětví (geometrie, deskriptiva, stereometrie, aritmetika, topologie...). Je silně založená na abstrakci, snad vždy má nějaké řešení (i limita má řešení, jen je v nekonečnu), je empirická. |
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 16:20:06
|
quote:
Originally posted by Pepeeeee
To, že Akademie věd ČR zařadila filozofii mezi vědní obory nic neřeší, někde zkrátka být musela a tak jí šoupli sem.
Jakto?  Jak někde "musí být"? Když to není věda, tak na Akademii věd přeci nemá co dělat?!
Pokud by platila tvoje logika, že "někde být musí", tak by na Akademii věd "musela být" nějak šoupnutá i sekce Vykládání karet, Plivání do dálky a Hlasité říhání. Proč tam nejsou? Protože nejsou považovány za vědy. Tak proč tam, ksakru, je ta filosofie?
|
 |
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 16:31:56
|
µ???????,
koukám, že se můžeš klidně považovat za fanatika, který věří všemu, co Akademie věd ČR řekne. Jde o to, do Akademie věd se filozofie hodí nejvíce, to ale hned neznamená, že se jedná o vědu. Je těžké zařadil někam něco, co se dá jen těžko definovat, ale někde to být musí (je to totiž ,,matička" všech věd, to zní všechny obory vzešly, není to nějaká hra či soutěž), tak proč ne právě tam. Najdi nějaký výrok od renomovaného filozofa, nebo alespon profesora filozofie, který by tohle tvrdil. Já se pokusím o opak. |
Edited by - Pepeeeee on 27/10/2010 16:33:48 |
|
|
|
Bolševik
Aktivní uživatel
140 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 18:41:24
|
µ??????? :
> Filosofie je normální vědní obor jako třeba nauka o motýlech nebo astronomie.
Vydal jste se na velmi tenký led v domnění, že sofistickou lůzu snadno opijete sofistickým rohlíkem. Takové zařazení filosofie je skutečně sporné, jak vyplývá i z Vámi nedávno odkazovaného textu pana doc.Kolmana.
> Svůj troufalý názor, že filosofie je věda, sdílím s Akademií věd ČR, která řadí filosofii mezi humanitní a filologické vědy. Vědeckým pracovištěm v rámci Akademie potom je Filosofický ústav Akademie věd České republiky, veřejná výzkumná instituce, neboli FLÚ.
Pan doc.Kolman v textu na str.35 píše : "Takto můžeme dospět k závěru, že pravdivost nejsme schopni nějaké větě zajistit vyslovením slova „pravdivý“ ...". Analogicky nelze nějakému oboru lidské činnosti zajistit status vědy tím, že jej prohlášením mezi vědy zařadíme. Stejně tak není rozhodující organizační začlenění instituce, danou činnost provozující. Záleží na definici slov "věda" a "filosofie". Astrologie se také nestane vědou zřízením astrologického ústavu.
Vezměme si následující pasáž z textu doc.Kolmana na str.34 :
"Pro chápání smyslu filosofie to může mít dvě extrémní konsekvence. První z nich je čtení scientistické, jak je rozvinuli např. někteří členové Vídeňského kruhu, podle nichž je (tradiční) filosofie blábol (případně poezie) a měla by být z oboru smysluplných činností buďto úplně vyloučena, redukována na nějakou vědeckou disciplínu, nebo alespoň provozována po vědeckém vzoru. Druhým extrémem je čtení mystické, jež chápe filosofii jako tajnou nauku, vyšší či speciální typ poznání, k němuž mají přístup jen vyvolení, ti, co opravdu hledají pravdu apod. Protože si scientismus navykl chápat vědu stejným způsobem, jedná se vlastně o dvě strany téže mince."
Pokud by filosofie byla neoddiskutovatelně věda, pak by uvedený text nedával smysl nebo by byl plný podivných tautologií typu "vědecká disciplína by měla být redukována na vědeckou disciplínu". Pan doc.Kolman se přitom odvolává na Platóna a Wittgensteina. Platón určitě bude figurovat na každém seznamu nejvýznamnějších filosofů všech dob a o Platónovi i Wittgensteinovi se píše v učebnicích filosofie na celém světě. Při vší úctě k pracovníkům Filosofického ústavu AVČR, těm něco takového nehrozí.
Pan doc.Kolman také například píše na str.36 (a zde se už jedná o jeho názor) : "Právě v důrazu na analýzu jazyka jakožto metodu a zároveň cíl filosofie je totiž jasněji artikulováno její původní odlišení vůči vědám (které nestudují jazyk, ale svět), tj. ona zmíněná reflektivnost, druhořádovost či metajazykovost." Že by pan doc.Kolman měl potřebu odlišovat vědu vůči vědám ?
> Pokud si přesto myslíš, že se na Akademii věd pletou, můžes si provést malý důkaz: Zkus si pro sebe odpovědět, jestli je podle tebe matematika vědní obor?
Pro někoho to možná bude znít divně, ale najdou se i lidé, kteří by měli pochybnosti zařadit matematiku mezi vědy, nebo minimálně mezi přírodní vědy, kam patří zřejmě dle Akademie věd, neboť Sekce matematiky, fyziky a informatiky, kam je začleněn ve struktuře AVČR Matematický ústav AVČR, je zařazena do oblasti věd o neživé přírodě.
Richard Feynman píše : "Z našeho hlediska není matematika vědou v tom smyslu, že by byla přírodní vědou. Zkouškou její platnosti není experiment."[1] No vidíte, a Richard Feynman byl nositelem Nobelovy ceny za fyziku a má na to jiný názor než někdo, kdo vytvořil organizačního pavouka na Akademii věd.
> ... je podle tebe matematika vědní obor? Pokud ano, proč by jím neměla být filosofie?
A proč by jím být měla ? Filosofie není totéž co matematika. Pokud je vědec Karel, nemusí být vědec také Ferda. Tedy "malý důkaz" není vůbec žádný důkaz, jelikož nic nedokazuje, ať už se to s matematikou má jakkoli.
Dle mého názoru velmi dobře popisuje předmět filosofie a vztah filosofie a vědy John Searle v článku "The future of philosophy"[2]. Zdá se mi, že velmi dobře vystihl, jak s rozvojem vědeckého poznání věda od filosofie přebírá řešení některých otázek, které tradičně spadaly do sféry filosofie. Předpokládá, že problém vědomí prodělá podobný vývoj. Rovněž se mi zdá, že pěkně vystihl rozdíl mezi filosofickými a vědeckými otázkami.
> Aby výhledově nedošlo k omylu - to, co čteš zde na fóru není o filosofii - i když doména se jmenuje http://www.filosofie.cz/ .
> Je symptomatické pro tohle fórum, že se zde filosofie považuje za jakési tajemně-vznešené plkání, k jehož zvládnutí se člověk nemusí normálně učit a dodržovat zásady vědecké práce.
Souhlas, ovšem s výhradou, že i někteří významní filosofové by možná filosofii považovali za tajemně-vznešené plkání - viz text pana docenta Kolmana.
***********************************************************************************
1) Feynmanovy přednášky z fyziky, 1.díl, Fragment 2000, str.39
2) John Searle : The future of philosophy, Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 1999 December 29; 354(1392): 2069–2080 ( http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1692709/pdf/10670025.pdf )
|
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 20:12:04
|
quote:
Originally posted by Pepeeeee
Není snadné vůbec vysvětlit, co je to filozofie, proto jí budu porovnávat s vědními obory a poukazovat na rozdíly, což by mělo dokázat, že se o vědní obor nejedná. Filozofie se od nauk liší zásadně v samé podstatě filozofie. Pravdou je, že něco zkoumá, ale jiným způsobem než třeba chemie. Cílem chemie může být například objev a výroba nového syntetického vlákna, které by vydrželo extrémní teploty (+ i -), mělo skvělou pružnost a zároveň pevnost. Dalo by se tak používat v extrémě náročných místech, např v kosmu. Chemik tedy ví, co má udělat a ví, že to je dokonce možné, jen je to extrémě obtížné. Filozof také ví, co by mohl vymyslet či vysvětlit, ale zároveň ví, že k jasnému cíli nikdy nedojde. Může jen doufat, že k němu došel, ověřit si to nemůže. Chemik si naopak zcela bez problému ověří svůj objev, protože je materiální (drží ho v ruce), filozof ho sice také drží, ale v hlavě. Z hlavy ven se dostat nemůže, určitě ne kompletní (vlivem nedostatečnosti řeči). To uznal i sám Wittgenstein. Filozofie je tedy neempirická a to je zásadní rozpor s jakoukoli vědou, ty jsou totiž empirické (i matematika, jen v jiné rovině, v rovině abstraktní).
To, že Akademie věd ČR zařadila filozofii mezi vědní obory nic neřeší, někde zkrátka být musela a tak jí šoupli sem.
...........................
věda - souhrn nauk a disciplín, které se snaží vysvětlit přírodní jevy a proniknout do tajemství daného oboru. Všechny vědy jsou více či méně empirické a mají jasně či nejasně stanovený/é cíl/e, ke kterému se snaží dojít (biologie, antropologie, fyzika, ekonomie, matematika...) a postupem času ho dosáhnou.
Rychlá poznámka k Pepeeemu:
Podle tvého výkladu to vypadá, že věda = zkoumání přírody, které má za "cíl" nějaký "objev", jehož platnost se dá v praxi ověřit. Je to tak?
V tom případě jak se díváš na studium dějin? Třeba dějiny umění? Je to vědecký obor a historici vědci? Nebo se Akademie věd spletla i v tomto případě? |
Edited by - µ??????? on 27/10/2010 20:13:41 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 20:32:52
|
quote:
Originally posted by Bolševik
Richard Feynman píše : "Z našeho hlediska není matematika vědou v tom smyslu, že by byla přírodní vědou. Zkouškou její platnosti není experiment."[1]
Pepeee:
Bolševik právě napsal, že matematika není empirická věda.
Ty v úvodním příspěvku píšeš, že "matematika - .. je empirická".
Budeš tedy Bolševikovi nějak odporovat? |
Edited by - µ??????? on 27/10/2010 20:38:58 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 20:54:50
|
Podle mě si chemik, matematik, fyzik, filosof atd. mohou všichni své závěry ověřovat, otázka jen zní jak komplikovaný jejich obor je, z čeho žvyplývá i způsob ověřování. U filosofů je většinou problém v tom, že si své teze musí přizpůsobovat vlastnímu myšlení a jejich praktická zkušenost (empirická), je většinou výhradně odrazem jejich vlastní duše, protože lidé nejsou kalkulačky a jejich podvědomí je obvykle dost mate.
Z toho vyplývá, že je něco takového možné jen jakýmsi konsenzem navzájem působících, různorodých kalkulaček.
Pokud jde o filosofii ve stylu následování výpočtů specifického člověka, jde většinou o jeho následování nebo popírání, což konsenzus vylučuje, a takoví lidé se tak staví do role historiků, kteří jen rekonstruují a snaží se chápat co se již stalo. Tohle bude pravděpodobně Akademie věd ČR. |
Edited by - neronis on 27/10/2010 20:55:45 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 27/10/2010 : 21:21:58
|
| Jinak nechci vám kazit váš dojem z toho všeho, ale filosofie od autorů, kteří se věnovali přímo filosifii (tedy ne těch, kteří filosofii zabudovávají do nějakých příběhů), jsem měl vždycky problém číst. K tomu aby bylo možné podobného autora spolehlivě nastudovat, se musí člověk cítit jako on, tedy mít potřebu ventilovat ze sebe moudra stylem, který uspokojuje jeho touhu po zadostiučinění na jakési intelektuální úrovni. Pokud člověk tuhle potřebu nemá (a ví o co jde), přijde mu takové chování jako ubohé, pokud člověk takovou potřebu nemá (a neví o co jde), je pro něj podobné chování inspirativní, protože evokuje jakousi zvláštní sebedůvěru, jistotu v místech, které jsou zcela jiným vesmírem oproti běžnému lidskému. No a když si to všechno dohromady člověk uvědomí aniž by si v tu chvíli připadal jako dement (protože náhodou ví o čem se mluví), připadá mu podobné chování jako od někoho, kdo je vlastně úplný loser. Třeba Nietzsche. |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 09:51:28
|
Slovo věda je od slova vědět, slovo vědět vzniklo zřejmě ze slova vidět, ale zřejmě i hmatat, cítit, slyšet, chutnat, tedy vyzkoušet (viz emipirie jako zkušenost). Filosofie však zkoumá věci, které zatím nelze vyzkoušet jako Bůh, duše apod., jakomile jde o vi-ěditelno, tak už se nejedná o předmět filosofie ale speciálních (zvláštních) věd. Filosofie je tak jakási před-věda (jak říká Miloslav matka věd), která zkoumá zatím nevykoušitelné otázky. Je tak na pomezí vědy a víry, proto by se měla snažit zkoumat ono nevi-ěditelno na základě vi-ěditelna, tedy speciálních (zvláštních) věd, aby se z ní nestalo nevědecké blábolení.
(viz www.filosofierovnovahy.sweb.cz) |
|
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 13:40:44
|
µ???????,
quote:
Podle tvého výkladu to vypadá, že věda = zkoumání přírody, které má za "cíl" nějaký "objev", jehož platnost se dá v praxi ověřit. Je to tak?
V tom případě jak se díváš na studium dějin? Třeba dějiny umění? Je to vědecký obor a historici vědci? Nebo se Akademie věd spletla i v tomto případě?
Ta definice vědy samozřejmě není úplně přesná, ale smysl se z toho dá snadno vyčíst. Věda nemusí nutně předpokládat nějaký nový objev. Dějiny jsou vědní obor, jen opět trochu odlišný od matematiky, biologie... Dějiny zkoumají, znovuobjevují ztracené a zapomenuté. Co je ztracené, jako by nebylo, takže se dá říct, že "dějiny objevují nové". Ber to v uvozovkách, protože jistě snadno najdeš příklad, kdy to nebude platit doslova.
quote:
Bolševik právě napsal, že matematika není empirická věda.
Bolševik citoval Feynmana, takže netuším, v jaké rovině to myslel. Nejspíš však jde jen o slova. Užil totiž výrazu "experiment", tím se rozumí něco jako měření, chemická analýza, rozbor něčeho materiálního. Slovu "experiment" se tedy užívá v rovině materiální, ale matematika je vědní obor z roviny abstraktní. To však nevylučuje, že se dá dokázat. Zkrátka existují 2 roviny (materiální a abstraktní). Obě se dají dokázat, jen jiným způsobem a přístupem. |
|
|
|
Pepeeeee
Aktivní uživatel
Czech Republic
155 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 14:10:17
|
neronisi,
quote:
Jinak nechci vám kazit váš dojem z toho všeho, ale filosofie od autorů, kteří se věnovali přímo filosifii (tedy ne těch, kteří filosofii zabudovávají do nějakých příběhů), jsem měl vždycky problém číst. K tomu aby bylo možné podobného autora spolehlivě nastudovat, se musí člověk cítit jako on, tedy mít potřebu ventilovat ze sebe moudra stylem, který uspokojuje jeho touhu po zadostiučinění na jakési intelektuální úrovni. Pokud člověk tuhle potřebu nemá (a ví o co jde), přijde mu takové chování jako ubohé, pokud člověk takovou potřebu nemá (a neví o co jde), je pro něj podobné chování inspirativní, protože evokuje jakousi zvláštní sebedůvěru, jistotu v místech, které jsou zcela jiným vesmírem oproti běžnému lidskému. No a když si to všechno dohromady člověk uvědomí aniž by si v tu chvíli připadal jako dement (protože náhodou ví o čem se mluví), připadá mu podobné chování jako od někoho, kdo je vlastně úplný loser. Třeba Nietzsche.
To jsou hodně, hodně silná slova. Ona filozofie vyžaduje intelektuální úroveň, vyžaduje odborné termíny. Existují totiž slova, která se dají nejsnadněji vyjádřit tímto stylem. Např.: transcendentní, transcendentální, apriorní, kauzalita, maxima, habitus... Filozof, který tyto termíny "zavedl" je nějak definoval, takže ono jedno slovo vyjadřuje a zastupuje několik jiných slov (někdy i vět). Kdyby se vyjadřovali úplně jasně, tak ,aby to bylo srozumitelné, byly by knihy neúnosně dlouhé. Tedy takováto odbornost hned na začátku odradí pohodlné čtenáře, vyselektuje je a zbydou jen ti, kteří chtějí význam slov, ne slova samotná. Pokud máš opačný názor, dolož nějaký kratší text (např.: od Nietzscheho) a poraď nám, jak bys ho vyjádřil ty. Podaří se ti usvědčit filologa z nesprávného (zbytečně komplikovaného) užívání jazyka (i když přeloženého do češtiny)? |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 17:14:32
|
quote:
Originally posted by Pepeeeee
Bolševik citoval Feynmana, takže netuším, v jaké rovině to myslel. Nejspíš však jde jen o slova. Užil totiž výrazu "experiment", tím se rozumí něco jako měření, chemická analýza, rozbor něčeho materiálního. Slovu "experiment" se tedy užívá v rovině materiální, ale matematika je vědní obor z roviny abstraktní. To však nevylučuje, že se dá dokázat. Zkrátka existují 2 roviny (materiální a abstraktní). Obě se dají dokázat, jen jiným způsobem a přístupem.
Jakým jiným způsobem a přístupem?? Myslíš, že důkaz 2>1 je možné provést na jablkách? Že na jedné straně si položíš dvě jablíčka a na druhou stranu jedno jablíčko a tak máš "empirický důkaz"?  A např. Riemannova hypotéza se na jablíčkách nedá dokázat, tak se dokazuje "jiným způsobem a přístupem"? Jakým, podle tebe?
V matematice je důkaz demonstrace nutné pravdivosti nějakého tvrzení za určitých předpokladů (axiomů). Matematický důkaz musí být založen výhradně na nezpochybnitelných pravidlech rozumu (ta jsou vyjádřena v matematické logice ve formě logických axiomů), nepřipouští žádný postup založený na názoru, experimentu, intuici či zkušenosti.
Čili ono to není tak, že by 2+1 odráželo nějakou empirickou zkušenost (jak ty to chápeš a jak to vtloukají děckám ve škole na příkladech s jablíčkama). Naopak - je překvapující, že axiomy fungují i při počítání reálných jablek.
Je ještě pořád ta matematika věda, nebo není? Odpovídá takováto neempirická matematika tvojí definici vědy?
Pokud řekneš, že ano, tak musíš upravit svojí definici vědy. Matematika je čistě hlavový výmysl (axiom), který se dokazuje jiným výmyslem (rigorózním důkazem).. v tom případě se ti ale do definice vědy vejde i filosofie.
|
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 19:41:10
|
Pepee, já jsem měl včera špatnou náladu, protože jsem snědl jídlo, nad kterým jsem ztratil kontrolu. Je mi jasné, že je přirozené si východiska ulehčovat. Způsob jakým se nad nimi zamyslet se učíme na základě těchto definovaných pojmů a jen proto, že je vnímám občas svérázným způsobem, to ještě neznamené, že nejsou opodstatněné.
Slova jsou pomůcka k realizaci nějaké myšlenky, slouží pro komunikaci, identifikaci. Problém je, když jich je moc najednou, musím se pořád dívat do slovníku, co znamená axiom, co je to apriori, co je to potrat. To by mi však nemělo bránit v tom se jim snažit porozumět. |
Edited by - neronis on 28/10/2010 19:42:25 |
|
|
|
µ???????
Aktivní uživatel
Czech Republic
295 Posts |
Posted - 28/10/2010 : 20:52:20
|
@ Bolševik
> Vydal jste se na velmi tenký led v domnění, že sofistickou lůzu snadno opijete sofistickým rohlíkem
Dobrý postřeh! Máte pravdu, zde jsem si trochu zjednodušil práci. Na svojí obhajobu můžu říct jenom tolik, že to byl filosofický rohlík a byl určen "pozitivistické lůze". To by mohlo jako omluva stačit.
> Zkus si pro sebe odpovědět, jestli je podle tebe matematika vědní obor?
> ... je podle tebe matematika vědní obor? Pokud ano, proč by jím neměla být filosofie?
Vy jste to rozdělil a to nemůžete. Vtip je právě v tom, že na obě otázky je potřeba si odpovědět zároveň - a - být si u toho vědom, že matematika není "jasná věda", jak je běžně vnímána v (pozitivismem odkojené) populaci. Pokud někomu řeknete že platnost 1+1=2 se nedokazuje na jabkách, bude často v šoku.
Víte, pokud se podívám na organizačního pavouka AV, tak první, co mě napadne, že byla uplatněna zásada definitio fit per genus proximum et differentiam specificam. Někdo by tedy musel - a to je paradox - vědeckým způsobem dokázat, že filosofie má svoje differentiam specifiam oproti všem ostatním vědám tak zásadní, že jí je nutno prohlásit za genus proximum poezii či čemukoliv jinému.
A dále - aby se něco takového mohlo povést, musel by někdo takovou práci publikovat ve vědecké publikaci. A jelikož taková práce spadá do oboru Filosofie vědy je třeba jí publikovat v odpovídajícím periodiku - tedy např. v Teorii vědy. Jak vidíte, těch "podivných tautologií", jak je reklamujete, jsou poslední věty plné a přesto plně odpovídají realitě, jak jí žijeme.
Čili pokud chcete odlišit filosofii vůči vědám můžete tak učinit pouze vědeckým způsobem. A povšimněte si prosím, že vy sám jste se již v tomto zapletl. Používáte vědeckou argumentaci, abyste mi sdělil "pochybnost zařadit matematiku mezi vědy".
Používáte tedy vědu k rozvažování, zda věda(matematika) je věda? Doc. Kolman by vám musel pěkně vyčinit, nemyslíte? :o)
*****
Abych to shrnul: nevidím z vědeckého hlediska důvod, proč se nestotožnit s názorem Akademie věd na členění vědeckých oborů a zahrnutí filosofie mezi humanitní vědy. Až někdo skutečně publikuje vědeckou práci, která dokáže, že filosofie má jiný genus proximum než "věda", jak jí provozuje akademická obec a uznává Česká republika (coby reprezentat většinového mínění společnosti) - pak bude filosofie vyobcována z Akademie. A já to přijmu jako nový fakt, který přinesl vědecký a společenský vývoj. Filosofii samotné to stejně bude jedno, na té se nic nezmění.
Hlavní zpráva pro zdejší filosofy je však tato: Filosofie sice zahrnuje reflektivnost, druhořádovost či metajazykovost se kterou se nesetkáte v přírodních vědách. Nicméně, abyste mohli reflektivnost, druhořádovost či metajazykovost provozovat, musíte k tomu napřed dojít vědeckou prací, učením a pak s tím vědecky zacházet. Královská cesta do filosofie neexistuje. (1)
(1) řekl Edmund Husserl, přesný citát jsem líný hledat.
P.S. a ještě se omlouvám, že tento příspěvek je tak zhuštěný (jak to Neronis nemá rád). Berte to jako odpověď Bolševikovi, který mě "zkouší" z trochu něčeho jiného, než Pepee.
Pokud budete sledovat "Pepeeeho linii" otázek a odpovědí, dojdeme ke stejnému výsledku i bez filosofického plkání. Stále pracuji na odpovědi do vlákna Geometrie-filosofie-svět, kde to "filosofické ptydepe" přiblížím na nějakých příbězích. |
Edited by - µ??????? on 28/10/2010 21:53:59 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Filozofie, věda?
