neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 28/09/2010 : 10:47:26
|
Zajímavá dedukce. Co si napsal myslím obecně platí i když při vyhodnocování je jistá úroveň sebehodnocení důležitá. Mě přijde jako sympatické, když někdo přijde a vyjadřuje své závěry způsobem, kterým možná až uráží ostatní. To není z nějakého iracionálního důvodu, prostě si myslím, že to svědčí o tom, že je taková osobnost vyrovnaná.
Totiž pokud zohledníme fakt, že se mozek jistými autoregulačními nevědomými mechanismy "snaží" o to držet se pocitů, které budou splňovat jakýsi "příjemný" charakter (přitom příjemné může být pro každého jednotlivce něco jiného), tak to v podstatě znamená, že své vidění světa projektuje výhradně takovým "příjemným" způsobem.
Toto je důležité z toho důvodu, aby bylo jasné, že takový postoj člověk nezaujímá z toho důvodu, že by tím chtěl vytvářet společenský problém. Jednoduše jde pouze o to, že se u toho cítí dobře.
Proto bych jakýkoli emocionální postoj nehodnotil způsobem, kdy by se označoval jako "povyšování vlastního já". Nejenomže mi to zní tak trochu jako nesmysl, navozuje to navíc dojem, že bychom si v zásadě měli vycházet vstříc a pokud možno se cítit slabí.
Ono je totiž nejzajímavější, že i když by to vypadalo, jakože se člověk v podobné pozici snažil spolupracovat, ve skutečnosti to spíše znamená, že postrádá důvěru ve vlastní hodnocení. Což není nijak užitečné. |
Edited by - neronis on 28/09/2010 10:50:01 |
|
|