| Author |
 Topic  |
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
 Posted - 16/06/2010 : 13:07:38
|
Tak teď už se nepřežvykuje relativně skoro nic (zase), myslím, že je to dané tou pamětí a taky tím, že mě spoustu věcí prostě nezajímá. Ono dokud se určité životní podmínky nezmění, musím se soustředit především na práci a taky ještě nemám rodinu a tyhle věci no a vzhledem k tomu, že pokud děláš něco co jiní ani neznají, tak to dost zasahuje do osobního života, tedy nemám důvod se pro to nějak obětovávat. Ale vím, jak to myslíš.
Jinak pro vyjadřování pomáhá, když toho má člověk hodně přečteného, ale hlavně když má zažitý i nějaký "polite style" konverzace. Jak to říct, když má v sobě naprogramovanou určitou formu vyjadřování, o níž ví, že má ve společnosti své místo. To třeba Dalibor má, protože se v takové společnosti pohyboval. Tím nechci nijak srážet, že jsi zámečník, ale lidé, kteří jsou nuceni se vyjadřovat jinak než jak to cítí, se nad tím umí obecně více zamyslet. I když usím říct, že jsi se dost zlepšíl. Když jsem tady poprvé přišel, bylo to jen samé plus a mínus, a teď už to máš verbálně aplikované mnohem lépe. |
Edited by - neronis on 16/06/2010 13:10:29 |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 17/06/2010 : 07:34:58
|
Neronisi.
A o tom to je. Dalibor je zatím ve fázi nezvládnutého algoritmického myšlení,ale má lepší schopnost vyjadřovací díky vzdělání.Já jsem ve fázi další ,ale ta schopnost vyjadřovací je horší.POkud by se mně podařilo posunout jej do té další fáze,pak mohu využít jeho kapacity operační paměti k tomu, že je schopný ty rozsáhlé algoritmy přijmout a pak využít své sdělovací schopnosti. Jeden bez druhého toho příliš nedokážem,ale spolu můžeme pohnout světem. Já jsem se narodil ve znamení berana,ale on je tvrdohlavý jako bejk a motá se stále v kruhu těch iracionálních blábolů a přežvykuje a přežvykuje.Prostě je to bejk,ale já jsem beran to je také dost tvrdohlavé zvíře.Kdybych já tvrdil to co on, dávno sedím v blázinci,ale on to dovede podat tak, že nad zjevnými nesmysly někteří lidé cítí systém a jakousi logiku. To je záviděníhodná schopnost.Kdyby toto využil ve prospěch čehosi racionálního, mohla by to být bomba.A proto se snažím a snažím. Zatím asi zbytečně.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 17/06/2010 : 10:23:35
|
| No jo, ale to není o dvou malířích, z nichž jeden neumí barvit a druhý stínovat. To je o světonázoru, to je o osobním postoji k tomu co se kolem tebe děje. A v takovém případě se nedivím, že se do toho Daliborovi nechce, protože vaše přístupy jsou diametrálně odlišné. A ono zamyslet se nad tím není jen tak, není to služba kamarádovi, člověk se toho musí stát součástí a začít takhle myslet, aby mu to šlo. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 17/06/2010 : 17:39:40
|
Nronisi.
Znám Daliborovu motivaci a vím, že jeho teorie vychází z nouze.Samozřejmé je, že je pro něj těžké od toho odejít, vše smazat a začít znovu.Já však mám cestu k jeho vysněnému cíli a není jím ve sktečnosti nějaká společnost o jaké píše. Jeho cíl se vztahuje ppouze k jeho osobě.Ta teorie a cíl je pouze prostředek ,který měl k cíli vést. On však již chápe, že touto cestou cíle nedosáhne a ví, že moje cesta k němu vede,jen zatím nemá sílu své cesty se vzdát,ale to je otázka času a já dokáži čekat.Jeho světonázor není pevný,ale je jen součástí jeho cesty.Chce být tím, kdo změní svět k lepšímu a hlavně chce, aby lidé věděli,že to byl on a navždy si jej vážili. To je skutečný Daliborův cíl.Ve skutečnosti jsou mu ostatní živí tvorové úplně lhostejní. To vše mělo být pouze cestou k jeho cíli.Věřím docela tomu,že kdyby mu někdo do domácnosti přinesl nějaké zvíře,třeba kočku,tak otevře dveře a vykopne ji ven.Snad rybičky by toleroval, možná.V rozdílných světonázorech vůbec není problém,ale problém by mohl nastat při zvládání všeho co je nutno poznat,aby tomu všemu skutečně porozuměl aby to v jeho mysli získalo logickou provázanost. Pokud by toto zvládl, pak by v našich světonázorech nemylo rozporu. Ono je myslím dost těžké u mně nějaký světonázor přesně určit.Do mého světonázoru se vejde vše k čemu vede reálná logická cesta byť by to bylo obsahem náboženství.K čemu taková cesta nevede, to ignoruji.Nikoliv odmítám, ale pouze ignoruji.Ke stvoření boha vede logická cesta prostřednictvím funkce slova,čili je to logický důsledek a poznal jsem tento algoritmus tak nějk dost podrobně. Bůh tedy existuje v lidské mysli.K reálné existenci boha mimo lidskou mysl vše reálná logická cesta nevede,alespoň k podobě jakou mu určují nauky náboženství. Toto však není světonázor a kdyby byla poznána logická cesta k reálné existenci boha,pak možnost jeho existence přijmu a nedělalo by mně to problém.
Dalibor boha spíše hledá a jeho názor není vůbec ustálený.Nezamšuje se na logiku vedoucí k jeho reálné existenci,ale spíše se zaměřuje na neznámo, které jej udivuje a které si nedokáže vysvětlit.To mu napovídá,že by zde mohlo být cosi nade vším. Jenže ten údiv je příčinou víry a náboženství jako takového. A to je asi základní rozdíl mezi námi dvěma.Zda je překonatelný, to skutečně nevím.Je to vlastně diametrálně odlišný styl myšlení.MNo nevím,zda je toto možné změnit,asi ne.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 17/06/2010 : 20:47:16
|
| Ono je dobře, že hledá a že jeho názor není ustálený. Když se člověk rozhodne věnovat se něčemu takovému, je to asi vždycky běh na dlouhou trať. Jinak já spíš doufám, že se jeho přístup nějak diametrálně nezmění. Je celkem zajímavé sledovat jakým způsobem vede své dedukce, i když je to někdy dost mimo realitu. Ale tak nějak chápu jaký by rád viděl svět, protože si tento pohled pamatuju za svého dětství, kdy jsem pár takových chvilek měl, jako asperger. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 18/06/2010 : 14:12:47
|
Neronisi.
Máš na mysli Aspergerův syndrom? Také již mne to napadlo.Příznaky zde jsou.Dokonce bych řekl, že téměř všechny znaky.Potom by vše bylo celkem marné.Jediný soudce je on sám a my jej pouze v jeho jedinečnosti nedokážeme pochopit.Má dojem,že je pro život planety přínosem a názory ostatních jsou mu lhostejné.
Někdy mám dojem,že pokud někdo popisuje Aspergerův syndrom,popisuje vlastně algoritmické myšlení.Problém je v tom, že není dáno nasměrování tohoto zvláštního myšlení a algoritmik může takto zpracovávat i nehorázné koniny. Já bych řekl,že Aspergerovým syndromem byl postižen i Ježíš.Já tomu však raději říkám algoritmické myšlení. Lépe to zní. 
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 18/06/2010 : 18:44:43
|
Ono je zajímavé, že tímto syndromem netrpí ženy. Je to dané tím, že jim testosteron nevelí vytvářet vlastní priority, ale spíš se inspirují ze svého okolí. (I Nietzsche si toho všimnul a říkal tomu - Muž říká: "já chci", žena říká: "on chce" - i když to je dost zjednodušený model) Taková "asperger" žena pokud vidí v někom nějaký problém, tak si to nevztahuje na sebe. Pokud třeba někdo řekne něco urážlivého, ona se neurazí, spíš to v jejich očích deklasuje dotyčného a ona se cítí špatně jen když s ním soucítí. Tak nějak jsem to zatím pochopil.
On muž má problém v tom, že je s tímhle syndromem soustředěný na své okolí, vnímá jej intenzivněji, ale priority vytváří sám. To znamená, že pokud ty Daliborovi řekneš, že něco co napsal stojí za hovno, tak je nucen vnímat tuto kritiku velmi intenzivně. Jen jde o to, že ji dále musí nějak zpracovat, vytvořit si o ní nějaký názor a to pokud možno takový, aby se co nejméně dotýkala toho čím je, protože se nechce cítit špatně a nemá (jako ženy) tu vlastnost, že by se tvůj názor automaticky zapisoval do způsobu jak tě vidí a jednoduše si mohl říct, že jsi magor . To znamená, že si pomůže tím, že bude jakoukoli takovou konfrontaci ignorovat a nevyhledávat ji. Dokonce při opakované kritice něčeho podobného podvědomně vnímání takového problému odřízne (proto jde o syndrom vnímání). Nebude s tebou o tom komunikovat, protože neví jak by se vyhnul dalšímu nepříjemnému, intenzivnímu pocitu z toho, že se na tebe soustředí. Místo toho si může zopakovat o čem jeho filosofie rovnováhy je a jak defektní vliv by jsi na takový výsledek mohl mít.
Já jsem se nedávno na aspergerův syndrom a autismus docela zaměřil, protože je to dost zajímavé. Celkem s tebou souhlasím, že lidé jako Ježíš by mohli být aspergery, protože v takové roli je více než vhodné umět kritiku ignorovat. Zpracovávat ji a vyvozovat z ní nějaké závěry je dost komplikováné pro kohokoliv. Nicméně asperger má výhodu v tom, že jakmile je algoritmik, tedy jakmile už jednou zvládá zpracování nějakých protichůdných procesů, vyvozování neverbálních závěrů atd., je jeho soustředění primárně obráceno na to co se děje okolo něj. Nemusí se k tomu nijak motivovat, nepotřebuje žádné náboženství nebo tak. |
Edited by - neronis on 18/06/2010 18:48:35 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 18/06/2010 : 21:07:21
|
Ono je to dobrá příležitost trochu rozvést, vzhledem k tomu, že mi tohle forum slouží tak trochu i jako poznámkový blok (dá se zpětně vyhledat ve kterých topic jsem přispíval). Hlavně to neberte nějak vážně, snažím se jen o co nejsyrovější analýzu.
Mám totiž dojem, že jsem rozlousknul jak je to s tím vnímáním a proč je od přírody u jistých jedinců tak odlišné. Totiž mnohdy dochází k tomu, že i když je dvěma různým dětem poskytována stejná výchova, stejné vdělání, možnosti atd., stává se, že mohou být ve výsledku diametrálně odlišné. Příčina může tkvět v mnoha faktorech, jako že je jeden z nich starší a jsou na něj kladeny jiné požadavky. Nebo jednoduše přijme za svou nějakou myšlenku a od té se odvíjí jeho přístup k životu a pocity s tím spojené. Dá se to brát jako "softwarové" vlivy, které jsou do nás "programovány" během našeho života. Nicméně do života vstupujeme i s určitou "hardwarovou" výbavou a s tím odvíjejicícm se způsobem vnímání.
Toto vnímáni je do značné míry odvozeno z toho jakým způsobem náš mozek k okolí přistupuje. Totiž během evoluce se náš mozek zabýval různými procesy a (například) jako ryby jsme nepoznali žádnou sluchovou nebo čichovou konfrontaci, jen vizuální a hmatovou. Na každý nově nabytý smysl se nabaloval nový způsob vnímání a s tím související komunikace s okolím. Tady bych nechtěl zacházet příliš dopodrobna, protože to tolik nesouvisí. Zkrátka jde o to, že jsme se během každé transformace naučili novým dovednostem nebo novému druhu chování, což další vývoj do jisté míry poznamenalo, protože šlo o vývoj následující, tedy vycházející z - onoho předchozího modelu.
To je v podstatě příčinou našeho biologického způsobu vnímání, protože vlivem těchto transformací máme za sebou fázi, kdy jsme se jako predátoři starali především sami o sebe (ptáci, ryby), přičemž až následující fáze byla fází sociální s širší škálou komunikace (opice, netopýři?). Tyto formy jsou odrazem našeho způsobu vnímání, protože v mozku aktivují určitou známou formu, jakou se v dávných dobách vyvíjel.
Tato vrozená forma je defakto trojího druhu a je definována soustředěním daného subjektu na:
-sebe sama
-sebe sama a okolní subjekty
-okolní subjekty
Jedná se o soustředění, nikoli vytváření nebo přejímání hodnot. To je definováno hormonální hladinou a pohlavím. Přičemž je hormonální hladina k některému z výše jmenovaných soustředění nutná, tedy:
-testosteron
-estrogen
-žádný
Přičemž mezi těmito všemi může náš mozek libovolně kombinovat, respektive příroda, protože jde o vlastnosti vrozené.
Testosteron:
Priority a zohledňování potřeb vytváří a zařazuje subjekt sám, okolí jej pouze inspiruje, přičemž toto je základem pro:
-Soustředění výhradně na sebe sama je v podstatě zesíleným vnímáním směrem k naší dávné predátorské fázi. Je zajímavé, že se tento model jako predátorský neprezentuje, protože je svým způsobem "v zajetí" onoho vnímání. Totiž vzhledem k tomu, že vidí výhradně vlastní potřeby a priority, dokáže mnohem lépe rozumět potřebám a prioritám ostatních. Toho obstojně využívá a získává si tak sympatie. Může si o nich vytvářet jistou iluzi a snaží se vypadat dobře za každou cenu i v místech, kde to není nutné. Vyhodnocuje každý způsob, jakým se prezentuje a snaží se, aby se nejevil ve svém okolí jako defektní, spíš pokud dojde k problému, poukazuje na problémy ostatních, aby na jeho vlastní nikdo neupozorňoval.
-Soustředění výhradně na okolní subjekty je v podstatě zesíleným vnímáním vzhledem k naší sociální fázi. Je zajímavé, že se tento model jak sociální neprezentuje, protože je svým způsobem "v zajetí" onoho vnímání. Totiž vzhledem k tomu, že vidí výhradně potřeby a priority svého okolí, ztrácí mnohdy povědomí o potřebách vlastních, tedy nedokáže signálům ze svého okolí porozumět (necítí s nimi žádnou sympatii) a vnímá je mnohdy jako útočné (autismus). Vlastní priority jsou definovány podle toho jak jsou funkční z hlediska určité symbiózy (jak se chtějí přátelit, jak jsou bezkonfliktní), protože zde chybí určitá potřeba po rivalitě. Totiž výhradně útočné signály jsou neustále v převaze a zvýšení této spoluúčasti (obrany proti nim) do jisté míry závisí na sebevědomí daného subjektu (daří se mu v něčem lépe než ostatním), na což se většinou nabaluje vše ostatní. To je však přístup rovný mentálnímu věku dítěte (navíc způsobuje poruchu vnímání, tzv. aspergerův syndrom). Aby se tato spoluúčast prohlubovala i na jiné prvky, než je daná dovednost (která je jediným důvodem pro sebevědomí a respekt před sebou samým), je zapotřebí (pravděpodobně) argumentace, vysvětlení těchto vlivů a prezentace způsobu jak se k nim chovat. Nutno dodat, že v kapitalismu, v prostředí souboji individualit, a v prostředí informačního a smyslového chaosu, je argumentace a vysvětlování přicházejících vlivů mnohem komplikovanější. Proto by v takovém prostředí měl být subjekt spíše nenásilně veden a měl by mít k dispozici uzavřenou komunitu, kde by se nemusel stydět hovořit o všem. Přičemž stále platí, že si priority vytváří sám a jakékoli nesouvisející (nelogické) prvky jsou vnímány jako útočné.
-Soustředění na sebe sama i okolní subjekty, je formou vnímáni mezi dvěma výše zmíněnými. Tato forma vnímání přejímá něco z obou výše jmenovaných, přičemž je ta hranice v podstatě jakákoliv (výše zmiňované se dají chápat jako jakési "extrémy", přičemž jsou poměrně obvyklé).
Estrogen:
Priority a zohledňování potřeb vytváří okolí subjektu, subjekt pouze vyhodnocuje a zařazuje. Zvyky a to co je pro subjekt důležité je výhradně odrazem jeho výchovy a současných životních podmínek (kdy se plynule asimiluje). To je však podmíněno uznáním správnosti těchto principů, musí to být něčím opodstatněné (třeba vzhledem k bezpečí, blahobytu nebo porozumění):
-Soustředění výhradně na sebe sama je tedy zesíleným vnímáním směrem k vyhodnocování každého způsobu, jakým se prezentuje. Tato žena se snaží, aby se nejevila ve svém okolí jako defektní, spíš pokud dojde k problému, poukazuje na problémy ostatních, aby na její vlastní nikdo neupozorňoval. Pokud to neumí (neexistuje inspirace, někdo kdo by ji to naučil), vnímá tento signál jako útočný. Je zajímavé, že je schopna projevovat někdy v přehnané míře empatii a soucit. To je podle mě dané tím, že potenciálně přichází o zdroj inspirace nebo jinak, vzhledem k ní, důležitý subjekt. Vzhledem k neustálému vyhodnocování všech parametrů, dostupných ve svém okolí, je potenciálně nejlepším kandidátem pro vyhodnocování sporných situací nebo pro rozhodování. Tato role jí sedí nejlépe v informačním a smyslovém chaosu atd., protože se neztrácí ve vlastních prioritách, v těch okolních je schopna se dobře zorientovat, přičemž nezapomíná zohlednit vlastní situaci (je soustředěna sama na sebe) a tak umí aplikovat nutná pravidla. Je tedy nejvhodnějším kandidátem pro vedení podobné komunity.
-Soustředění výhradně na okolní subjekty je tedy zesíleným vnímáním směrem k vyhodnocování každého způsobu, jakým se prezentuje její okolí. Pokud vidí v někom nějaký problém, tak si to nevztahuje na sebe. Pokud třeba někdo řekne něco urážlivého, ona se neurazí, spíš to v jejich očích deklasuje dotyčného a ona se cítí špatně jen když s ním soucítí.
To je zatím vše. Snad budu třeba za rok o něco dál |
Edited by - neronis on 18/06/2010 21:08:37 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 19/06/2010 : 08:47:17
|
Neronisi.
Tak tohle ukazuje na fakt,že se tím skutečně zabýváš.Já bych to řekl jinými slovy,ale stále by to bylo totéž.Takže nevím,zda má význam o tom hovořit.Jednalo by se nejspíše jen o upřesňování ,ale základ by zůstal stejný.Toto by platilo, pokud bych se na to díval ze všeobecného hlediska,ale pokud se na totéž podívám s tvého pohledu,pak bych o tom hovořit měl, ne proto,že bych přinesl cosi nového,ale kvůli tvému dobrému pocitu,že jsi se nesnažil zbytečně.
Popisoval jsi evoluci lidského myšlení a tak jsi to popsal se to skutečně jeví. Mohl by vzniknout dojem,že myšlení člověka obsahuje fragmenty myšlení vývojových předchůdců až k jednobuněčným organismům. Jenže chybí cesta k nějakému prenatálnímu uložení informací do paměti.Jedná se tedy o cosi jiného co má ve výsledku podobnost.Opět je to tedy o algoritmu.Ten tvůj algoritmus obsahuje chybu i když výsledek je stejný.POkud vím,že neexistuje prenatální ukládání informací, vím, že není možné aby se paměťové záznamy vývojových předchůdců přenášely na člověka.Jenže je zde svázanost logiky a známý výsledek,který odpovídá skutečnosti.Vyřadím li chybný předpoklad s algoritmu, musím jej nahradit jiným, který je reálný a vede ke stejnému cíli. Genetická informace neobsahuje paměťové záznamy,které by se zapisovaly do paměti potomků,ale jsou pouze "stavebním plánem" stavby která má určité vlastnosti. Můžeme si vzít jako příklad opici a popsat její činnost. Skáče s větve na větev,Tato činnost vyžaduje schopnost větev uchopit,čili je nutné aby byl palec obrácený proti ostatním prstům.U vývojového předchůdce opice tomu tak nemuselo být,ale byl okolnostmi přinucen uchýlit se do ochrany výšky,kam nemohl predátor a ta chápavá ruka se začala vytvářet,až začala plnit svou funkci.To skákání s větve na větev je činnost a ta se do genetického záznamu nezapisuje,ale zapisují se tam ty změny fyzické,čili u potomků je palec obrácený proti ostatním prstům.Díky této změně taková ruka umožňuje řadu dalších věcí,čili dochází k jejich vzniku.Skákání s větve na větev za pomoci chápavé ruky má řadu dalších důsledků, příkladně se tím narovnává páteř a zadní končetiny.To umož%nuje vzpřímenou chůzi,ale ta chuze do genetické informace zapsána není,ale jsou tam zapsány informace v důsledku vedoucí ke stavbě ruky,páteře a umístění dolních končetin. Tyto předpoklady vzpřímenou chůzi umožňují a tato vznikne.
A tak by bylo možno pokračovat přes evoluci mozku a podobně.Mohl bych pokračovat až k jednobuněčným organismům a stále by to bylo o tomtéž.Genetická informace obsahuje stavební informace ,které na sebe navazují a obsahují vše od nejjednodužších organismů až po to co je typické pouze pro člověka.Neobsahuje však žádné myšlenky.Výsledný stav pouze umožňuje to co je výsledkem.Pokud si toto uvědomíš dostatečně silně,pak pochopíš oč ve skutečnosti jde, pochopíš toho podstatu.Máš li v algoritmu chybný předpoklad, vznikají v algoritmu problematická místa a mnohý jev je nevysvětlitelný.
To ostatní je popis určitého výsledku algoritmů a řekl bych, že je dost dobře zpracovaný, Nyní by bylo možné hledat algoritmus k tomuto stavu vedoucí ,čili hledat,čeho je takový stav důsledkem.A to bude trošku složitější,než se zdá. Hovoříme zde o dvou vývojových stádiích evoluce lidského myšlení a v tomto případě je možné pro algoritmika pochopit myšlení člověka myslícího permanentně slovně,ale opačně to možné není.Slovně myslící lidé vnímají výsledky a dávají jim názvy,třeba ten Asprgerův syndrom.Popisují čím se to projevuje,ale oč ve skutečnosti jde pochopit nemohou.Navíc jsou zde negativní projevy algoritmického myšlení,čili zpracovávání algoritmů s chybnými předpoklady, neschopnost komunikovat, oddělení se od společnosti a podobně. Ve výsledku je Aspergerův syndrom považován za duševní chorobu.Ve skutečnosti jde o vývojové stádium evoluce lidského myšlení. Asperger je mezi lidmi jako člověk mezi lidoopi.Tlupa mu nerozumí a tak jej odmítá a vyvrhuje.
Nic s toho však není jednoznačné a je zde nekonečně mnoho variant.Nikde není psáno,ani dáno, že další vývojový stupeň musí být pro život tím nejvhodnějším.Pokud si nakreslíš strom evoluce,pak je to jedna s větví a která větev je životaschopná nepoznáš a neví nikdo ,která větev přežije a bude se dále větvit a kam.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 19/06/2010 : 17:59:45
|
Mohl by vzniknout dojem,že myšlení člověka obsahuje fragmenty myšlení vývojových předchůdců až k jednobuněčným organismům. Jenže chybí cesta k nějakému prenatálnímu uložení informací do paměti.Jedná se tedy o cosi jiného co má ve výsledku podobnost.
...
Genetická informace neobsahuje paměťové záznamy,které by se zapisovaly do paměti potomků,ale jsou pouze "stavebním plánem" stavby která má určité vlastnosti.
Práci jsem si s tím dal, jsou v tom ještě chyby, ale žádný učený z nebe nespad. Ono je to vážně dost zvláštní vzhledem k tomu jak přenos DNA funguje. Tento stavební plán ale pro fungování takového principu, tedy něčeho co se dá nazvat "genetická paměť", spolehlivě stačí. Totiž v tomto stavebním plánu nejsou podle mě uložené paměťové informace, ale pouze stavební plány o eventuelní struktuře, jakou se může mozek vyvíjet za splnění určitých podmínek. Proto jde o vrozenou vlastnost a během života člověk nikdy neprojde oběma extrémy (ani kdyby se rozkrájel). Totiž na základě stavebního plánu na začátku života, se odvíjí struktura dalšího vývoje jeho mozku. To je celkem jednoduché.
Zkusím to k něčemu přirovnat. Je to jako bys dostal z továrny dva různé roboty, kteří nic neumí, nemají v sobě nahranou žádnou informaci, ale jsou schopni ukládat a zpracovávat informace každý naprosto odlišným způsobem. Hodně si to ulehčím a řeknu, že jeden je schopen si zapamatovat a pracovat jen se sudými čísly, druhý s lichými. A ty před oběma napočítáš do deseti. Co si robot č.1 zapamatuje jsou čísla 1,3,5,7,9 a robot č.2 - 2,4,6,8,10. Když jim řekneš, aby nějakým matematickým výsledkem došli k číslu 20, dokáží to oba, jen budou u každého z nich zapotřebí aplikovat jiné početní operace (řekněme č.1 - 9+9+1+1, č.2 - 10+10).
A tak nějak to funguje, od způsobu vnímání se odvíjí celková struktura a za předpokladu absolutně prázdných hlaviček při narození, je možné v podstatě cokoliv - i zamezení výskytu autismu nebo aspergerova syndromu.
Jinak asperger je jen název pro poruchu, specifickou pro daný typ vnímání. Způsob vnímání (predátorský a sociální) označeny nijak nejsou. Docela jsi mi nasadil brouka s tou evoluční větví, je teoreticky možné, že jde o způsob vnímání bez budoucnosti. Nicméně onen výskyt není podmíněn nějakým přežitím, nejde o něco co budeme moci v budoucnu ignorovat, protože jde o čímdál širší společenský "problém" až to může dospět do stádia, kdy budou oni "zdraví" defakto v minoritě. Pokud jde o mě, tak si myslím, že je příčina ve zvýšené emocionální zátěži, ve vyšším proudu protichůdných informací. Už dlouho to není jen o čtení knížek a třeba do malých holek jsou programovány už od dětství sexuální návyky a jsou jim prodávány barbíny v bikinách. Taky zrají rychleji a rychlejí, údajně je to jídlem. Možná to příroda "vyrovnává" sociálnějším způsobem vnímání a brání se nějaké destabilizaci. Kdyby měly mít, já nevím, za 1000 let děti sex už v pěti letech, rodiny by se zakládaly v 10ti, to už bychom byli fakt jako zvířata, která nemají času nazbyt. |
Edited by - neronis on 19/06/2010 18:03:43 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 20/06/2010 : 16:32:51
|
Neronisi.
Tak tohle je citlivé téma, které rozjíždí tvoje myšlení k tvorbě rozsáhlých algoritmických mostů.Jestli od tohoto tématu neodejdeš včas poznáš za určitý čas,co znamená myslet algoritmicky.Takto to začíná.Máš vytvořené záchytné body algoritmu a ty budou postupně vést ke snaze je navzájem logiky propojovat.Logický most,který bude vznikat bude natolik rozsáhlý,že se do kapacity operační paměti nevejde a začne tuto kapacitu rozšiřovat na úkor rezerv. Jakmile dosáhne kapacita operační paměti určitého stupně, algoritmické myšlení spontáně vznikne.
V tom co jsem nyní napsal je uložena cesta k pochopení Aspergeva syndromu a řadě dalších jevů a je zde cesta k pochopení smyslu existence té evoluční větve. Pokud vznik algoritmického myšlení považuješ a defekt,pak tě mohu uklidnit tím, že máš proti tomu obranný mechanismus. Tím obranným mechanismem je odbočování k myšlenkovým větvím ,které jsou daleko od zákadní logiky algoritmu a to již v začátku.Tím odbočením je právě to s těmi Barbinami, sexem v raném věku a podobně. Abys spojil toto ze základní větví agoritmu, musel bys to na čas opustit a nejprve spojit ten základní algoritmus. Nevím jak to přesně vyjádřit,ale pokud v počátku vytvoříš příliš mnoho a příliš vzdálených záchytných bodů,vznikne cosi jako náhled do algoritmu,ale tento je příliš rozsáhlý na to aby mohl být spojen,vznikne zmatek v myšlenkách a tvorbu rozsáhlého algoritmického mostu prostě vzdáš,nebo začneš do tohoto mostu vkládat umělé spojující prvky jako nadpřirozeno, mystiku a dopadneš jako Dalibor.
Možná je to co jsem napsal příliš složité,ale já dokáži ten tebou vyjádřený algoritmus "vidět" a to je bohužel nepřenosné. Ono je to myšlení permanentní slovní pro běžný život velice praktické,ale méně vhodné pro creativitu a pochopení složitých jevů.A proto se vyvinuly dvě větve evoluce a jedna je závislá na druhé,protože se vzájemně podporují.Zanikne li jedna s těchto větví,zanikne i druhá, nebo bude stagnovat ve vývoji. A tak aspergeři svým algoritmickým myšlením,které je však pro běžný život více či méně nevhodné vytváří poznání ke kterému člověk myslící permanentně slovně nemůže dojít a pokud najdou cestu k vyjádření,pak toto přijímají lidé myslící permanentně slovně a využívají toto v běžném životě.Svou praktičnost využívají ve prospěcch schopnosti přežít těm algoritmikům. Čili tyto dvě větve se navzájem potřebují a žádná není výše ani níže.Navíc nejsou tyto vývojové větve navzájem oddělené, není zde pevná hranice a každý jedinec má určité procento z jednoho i druhého.Jedno či druhé je u něj pouze dominantní.
Pokud jde o mě, tak si myslím, že je příčina ve zvýšené emocionální zátěži, ve vyšším proudu protichůdných informací. Už dlouho to není jen o čtení knížek a třeba do malých holek jsou programovány už od dětství sexuální návyky a jsou jim prodávány barbíny v bikinách. Taky zrají rychleji a rychlejí, údajně je to jídlem. Možná to příroda "vyrovnává" sociálnějším způsobem vnímání a brání se nějaké destabilizaci.
O tomto je výhodnější hovořit bez kontextu s tím předešlým,protože je od ůvodního algoritmu příliš vzdálené a příliš by to algoritmus plný mezer rozšiřovalo.
S úsměvem tě mohu říci,že problém je v tom,že se na tuto problematiku díváš s pohledu člověka sexuálně dospělého a dle tohoto pohledu i vyvozuješ. Ty sexuálně nedospělé děti to takto vůbec nevnímají,prostě jim takový pohled na Barbínu s bikinách neaktivuje sexuální představivost jako "tobě". Nejsi v takovém pohledu na věc sám a mnohdy tomuto podléhají i ti kteří rozhodují o etických normách společnosti. Já bych naopak doplnil tyto postavičky doplnil o vnější pohlavní znaky a mělo by to kladný dopad a sexuální vývoj dětí.Ovšem těmi koho by to dráždilo by byli sexuálně dospělí jedinci a ti by to soudili jako cosi,co narušuje správný sexuální vývoje dětí.Bezpohlavní panenky a skrývání vnějších sexuálních znaků vytváří tajemství a to láká k objevování, vzniká zvědavost a snaha získat co nejvíce informací,protože za tím tajemstvím se může skrývat cosi nekonečně nádherného. Tak to přijímají děti.Pokud by hračky obsahovay vnější sexuální znaky,pak by to přestalo být tajemstvím a stalo by se to čímsi naprosto běžným, co by jejich zvědavost nevytvářelo.Pokud by toto přestalo být tabuizováno, doba počátku sexuálního života by byla naopak posunuta do pozdější doby.Ovšem vzniklo by zde i několik možných důsledků,které můžeme chápat jako negativa (negativy to nemusí být) Chyybí li sexuální zvědavost daná tabuizováním informací,je tím omezen vznik sexuální fantazie. V nudistické společnosti zaniká sexuální fantazie což se projeví poklesem potence až na běžnou fyziologickou potřebu.Čili nudismus ve skutečně nevede k posílení sexuality,ale právě naopak, ved k tomu, že tato poklesne na přírodní fyziologicku hranici.Pokud se však na toto budeš dívat s pohledu člověka,který má tabuizováním a skrýváním vnějších pohlavních znaků zesílenou sexuální fantazii ,pak tě pohled na nudisty dráždí a vyvozješ,že toto vede k růstu sexuality.Soudíš dle sebe a jako nudista bys viděl ty podmínky k růstu sexuální aktivity spíše u puritánů díky nárůstu sexuální fantazie. Krásný rozpor,pohledů že? Soudit co je pro život výhodnější bych si však netroufal. Mně docela vyhovovala ta zesílená sexuální fantazie vytvářená puritánskou společností,protože zesilovala mojí potenci nad běžnou fyziologickou potřebu. Dělalo to dobře mně i ženským a nic zlého jsem v tom neviděl.Pokud by však bylo pro život vhodnější klesnout na bžěžnou fyziologickou hladinu potřeb,pak je pro toho výhodnější společnost nudistická.Otázkou je,zda by ta fyziologická úroveň neklesla na jakousi dobu říje a mimo toto období by žesnkým nezbylo, než strádat,či na sex zapomenout.
Doufám, že za mými slovy vidíš spíše snahu o vtip a humor, než vánou vědeckou úvahu. I když zamyslet nad tím rozporem se můžeš a třeba cosi podstatného pochopíš. Třeba můžeš pochopit jak ses na to díval zjednodušeně.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 20/06/2010 : 18:25:01
|
Slávo, jde o téma, ve kterém rozsáhlé algoritmické mosty vidíš spíš ty. Já podle mě algoritmik nejsem (teda pokud chápu správně princip paměťové projekce a libovolného spojování oněch mostu do nějaké ucelené logiky).
Řekl bys, že to u mě začíná, ale ono jde v podstatě o jediný příklad, u nějž jsem se do podrobnějšího principielního vysvětlování pustil (a dalo to zabrat). Totiž podle mě neumím nic jiného, pouze tvořit ony záchytné body. Je to dáno mou slabou pamětí, když už něco propojuju, tak spíš instinktivně, když se mi ony souvislosti neustálou konfrontací zautomatizují (viz zmiňované pilíře budovy) a mnohdy se jedná zezačátku spíš o odhad, přičemž až jakmile to verbalizuju, jsem schopen na oněch souvislostech pracovat. Do té doby na to spíš jen čumím jak tele na nové vrata a jen tuším, že je to nějak jinak nebo že za tím asi něco je.
Pokaždé když si přečtu jakým způsobem to chápeš ty, a jak si onen princip vysvětluješ (mimochodem, to je pro mě dost užitečné), připadá mi, jakoby mi měla explodovat hlava. Je to tak, že když píšu tyto řádky, už jen vzdáleně si pamatuju co jsem napsal na začátku tohoto odstavce a vždycky si to musím po sobě ještě přečíst a mnohdy toho ještě spoustu doplním (proto používám dost často závorky a někdy mi to nesedí stylisticky), přičemž si už nepamatuju co jsi napsal ty, jen že to bylo něco o vysvětlení principu algoritmu a musím se teď zase podívat jaká byla tvoje pointa.
Zkusím to uvést na příkladu - představ si člověka, který se rozhlíží krajinou dalekohledem. Aby se zorientoval kam se dívá, musí se podívat nejdříve bez dalekohledu. No a ono je to jakobych se bez dalekohledu nemohl podívat, přičemž hodně často zapomenu na kterém místě byly ty listnaté stromy (třeba) a musím je hledat znovu. Tolik k nevýhodám. Výhoda je, že je ten dalekohled jakoby superostrý a můžu na velkou vzdálenost vidět, že si jeden z mravenců zlomil nohu.
No a způsob popisu té krajiny se odvíjí do značné míry (nebo spíš výhradně) od toho, jakým způsobem musím dojít k pointě tak aby to bylo co nejvíce pochopitelné. Vím, že musím nejdříve popsat nějaké základní prvky, poté z toho něco vyvodit, popřípadě to udělat nějak zajímavé a právě během toho psaní narážím na místa, kam je třeba se dalekohledem podívat tak aby se to takovým způsobem popsat dalo.
Jestli jsem to správně pochopil, tak usuzuješ, že je algoritmické myšlení vždy doprovázeno aspergerovým syndromem. Tak to není. Je spousta aspergerů nebo autistů, kteří nemají prakticky žádné nadání. Ono nadání je spíš důsledkem toho, že je jejich vnímání obráceno směrem "od sebe", tedy mají teoreticky nejlepší potenciál k tomu se na danou činnost lépe soustředit, aniž by je nějak ovlivňovalo jejich vlastní já. Ona motivace z takové činnosti totiž v takovém případě nepramení z potřeby se nějak realizovat, ale z činnosti jako takové. (mnohdy jde o útěk z reality, kdy se rádi soustředí na vlastní myšlenky jen proto, že je jim okolí nepříjemné)
Nevím jak to přesně vyjádřit,ale pokud v počátku vytvoříš příliš mnoho a příliš vzdálených záchytných bodů,vznikne cosi jako náhled do algoritmu,ale tento je příliš rozsáhlý na to aby mohl být spojen,vznikne zmatek v myšlenkách a tvorbu rozsáhlého algoritmického mostu prostě vzdáš,nebo začneš do tohoto mostu vkládat umělé spojující prvky jako nadpřirozeno, mystiku a dopadneš jako Dalibor.
Jak výše popisuju, tak to dělám vlastně pokaždé, přičemž je otázka nakolik ony prvky souvisí nebo dokáží souviset. Mnohdy přijdu na to, že nijak, k čemuž dojdu až se nad tím zamyslím a nenapíšu nic. Jindy je první eventualita natolik rozsáhlá, že s nějakým tématem tolik nekoresponduje jako s něčím jiným, tak si to třeba šetřím na jindy.
To sexuální vysvětlení se mi dost hodí. Je to pravděpodobně jak říkáš, protože si podobný náhled pamatuju z dětství, jen jsem na to pozapoměl. Uveld jsem to spíš jako příklad. To s těmi barbínami ber s rezervou. Ohledně příčiny oné změny vnímnání člověka jsem to nakousl spíš proto, že se to nabízelo. Těch eventualit může být spousta, ale jako nejpravděpodobnější se mi jeví něco, co změnilo genetickou výbavu rodiče, z nějakého pudového, intelektuálního nebo emocionálního důvodu.
Jinak ohledně té sexuální fantazie jsem už přemýšlel, že by bylo nejlepší to se stálou partnerkou dělat hlavně v nějakém tričku nebo uniformě a často to měnit. Aby se to neomrzelo. |
Edited by - neronis on 20/06/2010 18:30:07 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 20/06/2010 : 19:46:01
|
Neronisi.
Tvrzení, že nejsi algoritmicky myslící člověk je chybné. Většina lidí myslí algoritmicky,ale s tím, že to myšlení permanentní slovní je dominantní.Kdyby to šlo změřit,pak by se dal ten podíl vyjádřit v procentech. Kapacita operační paměti určuje ten podíl algoritmického myšlení, čím větší je kapacita tím větší je podíl algoritmického myšlení a teprve při určité kapacitě se toto stává dominantní.
Čím větší je podíl AM tím větší je schopnost rozumět,či pochopit lidi u kterých je algoritmické myšlení dominantní. Co se týká aspgerů,pak již jsem napsal kdesi,že není dán, že by algoritmik musel pracovávat jakési vědecké nebo lidstvu přínosné algoritmy.Může to být obráceno dovnitř, může se rovnat schopnosti vytvářet algoritmy zločinu, mohou být výsledky na úrovni mystiky propojující logické mosty,prostě možné je vše, nejen to kladné.
Ad paměť. Nejde o rozsah paměťových záznamů,ale jde o to kolik informací se vejde do kapacity operační paměti. V paměti můžeš toho mít víc než třeba já,ale pokud tyto informace aktivuješ a začneš tvořit logický most algoritmu, nemáš na to dost velkou kapacitu operační paměti,čili dojde k únavě (myslíš že ti praskne hlava) ospalosti a podobně.Buď rád, že je tomu tak.Je to pro praktický život mnohem výhodnější.U lidí geneticky debilních vzniká relativně malá kapacita operační paměti díky geneticky posíleným barierám znemožňujícím čerpání rezerv.Pro takové lidi je vrcholem myšlení permanentní slovní a těžko bys od nich mohl žádat aby zpracovali třeba i jednoduchý algoritmus.Mno žádat bys mohl
Tento topic je o náboženství a ač to vně vypadá, že jsme se od tématu odchýlili, není tomu ve skutečnosti tak a to ani tou odbočkou k sexu.Pokud si uvědomíš,že se na to dívají s toho pohledu pohlavně zralých lidí,pak s toho vyplývá jejich vztah k nahotě a dalším průvodním jevům rozmnožovacího pudu.Prostě dělají pouze chybné závěry.Zajímavé na tom je,že vytvořili etické normy ,které vedou ve výsledku k pravému opaku toho, čeho chtějí dosáhnout. Je to důsledkem vsazování náhradních logických mostů do algoritmu.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 05/07/2010 : 09:17:05
|
Když už je v názvu civilizace a náboženství....Nečetla jsem celou diskuzi, ale trochu se teď zabývám egyptologií a věcí kolem toho. Působí na mě zejm. náboženství ve Starém Egyptě. Tato starověká civilizace si vytvořila celý kult Bohů, které mohla uctívat, přičemž nejdůležitější byl Amon-Ra, tedy Bůh Slunce, Stvořitel. Vytvořili si na stovky chrámů, určených jen k tomu, aby se v každé síni mohli modlit a meditovat...Ale nebylo to jen modlení, jak ho známe dnes. Byla to neskutečná víra, víra ve Světlo a lásku (v Egyptě byla chápána jako spojovací článek k Bohu; nutno podotknout, že za Boha byl považován také faraon - tudy podle mě vede cesta k tomu, proč se zápalem stavěli náročné chrámy a pyramidy...).
Přišla jsem na to, že už v jejich dobách měli nejspíše ponětí o čakrách. Toto učení je dochováno ještě i dnes; pomocí odblokování čaker by se (měly) léčit různé fyzické a psychické choroby. Jelikož někteří Egypťané se celé hodiny učili meditovat, tzn. mám na mysli i např. ,,vyhoupnutí" se z mysli pomocí astrálního cestování apod., potom jistě drželi ve svých rukou klíč k vyléčení svého ducha a těla bez podání léků...víceméně. (nepočítám přírodní léčbu medem, mlékem a tak podobně)
Chci tím říct, že návrat lidstva k modlitbám a meditacím, které něčemu slouží, a jejichž součástí (všimněte si, že doopravdy se nejednalo o egyptské náboženství, ale způsob života) je i hluboká láska k lidu a dílu, by dnes vůbec nebyl špatný. Řekla bych, že se zaměřujeme nesprávným směrem. Po nás tady nic nezůstane. Nikomu tady nejde o žádné náboženství, člověk vidí JÁ jenom v sobě, maximálně ve svých bližních.
Souhlasím proto s některými myšlenkami týkajících se náboženství, vyslovené P. Bruntonem. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/07/2010 : 11:44:19
|
Axel.
Každá pravda obsahuje cosi cenného, nejen náboženství.Jenže ty prvdy jsou vhledem k sobě v opozici a jedna popírá správnost druhé.Když jsi blíže jedné pravdě, třeba vědy,pak odmítáš pravdu třeba náboženství a to i s tím, co je této pravdě cenné.Někdo mluví o čakrách a pro tebe je to termín související s náboženstvím a tak to odmítáš i když se může jednat o informaci vedoucí k přínosnému poznání vědy.Ten bůh v náboženství podstatný tím skutečně podstatným není.Podstatné je to co s náboženství vyplývá a společnosti nějak kladně slouží a to ve všech pravdách, nikoliv jen v náboženství. Čistota je nezávislot na pravdách a hledání toho cenného ve všech pravdách. Nepovyšuješ li nějakou pravdu, nevzniká v tobě odpor k ostatním pravdám a to tě otevírá cestu k poznání toho cenného ve všech pravdách.Pokud by k takovému stavu došla civilizace, vzejde s toho zisk pro všechny,protože pravdy vydají všem to co je v nich skutečně cenné.Tím by došlo ke zmizení odporu a sporu pravd a věčnému míru na planetě.
Já tedy nebudu soudit co je dobré, či zlé na Egyptském ani jiném náboženství ani pravdách vědy,protože bych soudil vždy s pohledu jiné pravdy.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
civilizace a náboženství
