| Author |
 Topic  |
|
Pán rostlin
Nový uživatel
Czech Republic
25 Posts |
 Posted - 11/06/2010 : 19:38:00
|
quote:
Originally posted by neronis
Heh, pokud bys chtěl měnit současný (informační) svět zkrz náboženství, tak to hodně štěstí. Jde o nástroj, který je úspěšně rozbíjen jakoukoli nesouvisející informací, čímž se z náboženství stává nejprve pouhý společenský kodex, posléze terč vtipů až přechází do stádia kdy je věřící brán jako intelektuálně nižší forma života, mentálně postižený.
Jinak útlak a zabíjení je jen jedním z mnoha nástrojů civilizace. Něco takového se v současnosti používá třeba k ospravedlňování jiného systému, kdy dojdou argumenty o jeho fungování. Takové starosti berou lidem mimochodem schopnost odolávat hrozbám v běžném mezilidském životě a stávají se agresivnějšími (hysteričtějšími).
Neříkám, že chci měnit svět, ale na každém šprochu (náboženství - buddhismus, křesťanství, taoismus, hinduismus...) pravdy trochu...
Civilizace je to největší zlo, jaké kdy spatřilo světlo světa. Je to dílo Antikrista. ,Civilizuje´, ergo zabíjí moderní lidi, původní obyvatele, zvířata, rostliny... Kdyby našla mimozemšťany, vyhladila by je, zničila jejich kulturu a okradla o životní prostředí. Ve své podstatě je biocidní. Nenávidí veškerý život jako totalitu.
Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/06/2010 : 11:01:48
|
Civilizace je to největší zlo, jaké kdy spatřilo světlo světa. Je to dílo Antikrista. ,Civilizuje´, ergo zabíjí moderní lidi, původní obyvatele, zvířata, rostliny... Kdyby našla mimozemšťany, vyhladila by je, zničila jejich kulturu a okradla o životní prostředí. Ve své podstatě je biocidní. Nenávidí veškerý život jako totalitu.
Pán rostlin (budoucí agronom?)
Skus zaměnit slovo civilizace za slovo život. I stádo slonů dokáže udělat s ráje poušť a přemnoží li se myši, udělají také pěknou spoušť.Záleží na tom čeho si ve skutečnosti cenníš. Planety a jejích nerostů, nebo života jako takového.Každý život potřebuje ke své existenci určité látky a tak mění atmosferický kyslík na oxyd uhlíku. Považuješ li vznik oxydu uhlíku za záporný jev,pak můžeš říci, že život má negativní dopad na planetu. Jenže rostliny ten oxyd uhlíku k životu potřebují, čili pro ně je tvorba oxydu uhlíku kladem a produkují fotosyntézou kyslík.Lidská civilizace má vysoké nároky na stav ostatní přírody, jenže tomu není možné se vyhnout, ale pouze to zmírnit.Lidská civilizace je rozdělená pravdami, vírami, ideologiemi a hlavně jejich důsledkem, čili mocí lidskou, což je zneužití schopností ve prospěch uznaných pravd. Dokud toto v algoritmu existuje a plní svou logickou funkci,pak lidé nejsou schopi domluvit se na omezení drancování planety a životního prostředí.Naopak díky sporu a vzájemnému ohrožení rozdílných pravd se snaží získat co nejvíce schopností, aby dokázali čeli zneužití schopností jiné pravdy. To je tedy pouhý logický důsledek rozdělující funkce pravd v algoritmu života. Pokud bude tato funkce odstraněna, třeba vznikem světové instituce spojení pravd, kdy se sejdou zástupci všech pravd víry, ideologií, vědy a podobně aby hledali společnou cestu k životu a to za pomoci pravidel rozhovoru znemožňujícího spor, či postavení tvrzení proti tvrzení, pak zanikne potřeba zneužití schopností ve prospěcch uznaných pravd a vznikne schopnost se vzájemně domluvit. Soudit civilizaci jako zlo je primitivní a nesmyslné. Je třeba poznat to, co civilizaci k takovému jednání vede a toto změnit. Pak již nebude proč soudit,protože civiizace takové škody dělat nebude.
Stále je to vše o algoritmech a množtví dat a informací, které algoritmus určují. Nesoudit logický cíl algoritmu, v tomto případě civilizaci, ale to co civilizaci k tomu výslednému stavu vede.Poté je možno provést opět za užití znalostí syntézu jiného algoritmu, který má požadovaný cíl.Někdy se jedná o tvorbu nového aktivního prvku algoritmus měnícího, ale většinou se jedná o vyřazení určitého aktivního činitele, který vede algoritmus k nežádoucímu cíli.
Jenže a to je problém, lidí schopných myslet v rozměru rozsáhlých algoritmů je pramálo a většina lidí pouze uznává jakýsi cíl a alespoň trošku logickou cestu k němu a tak vznikají nové a nové rozdělující pravdy a dochází k zneužívání schopností v jejich prospěch.Moje snaha lidi přivést blíže k myšlení v algoritmech je nejspíše marná. To vědomí marnosti snahy vychází již s poznání fází evoluceprocesu myšlení. A tak se vlastně snažím pouze o spojení s lidmi majícími schopnost algoritmicky myslet.Vlastně jen říkám." Tady jsem a myslím jako vy, ozvěte se." Tím, že to píši pro tebe, mluvím vlastně k nim a možná jsi i ty jedním z nich. Zatím se však neprojevuješ a dle svého projevu myslíš tak jednoduše jako většina lidí.Rád bych se v tom mýlil.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 12/06/2010 : 12:48:53
|
Slávo, ono s matematikou taky člověk nepřijde do styku poprvé při vypočítávání (já nevím) nějaké uvolněné energie při potopení kapra do kýblu s vodou. Ale tak, že se dotyčný nejdříve učí kolik je 1+1 a tak.
Tedy si myslím, že je hledání a ověřování vazeb mezi jednotlivými informačními balíky dost obtížné, pokud si v něm člověk nenajde svůj vlastní, partyzánský způsob. Přičemž by se taková věc určitě dala systematizovat tak, aby se ji při troše dobré vůle, nadaný člověk s pamětí, naučil chápat a pracovat s ní.
Jediný háček vidím v tom, že pokud by ses třeba ty rozhodl takovou matematiku dát dohromady, musel by ses vyvarovat všemu co jsi se naučil a uvádět to jen jako příklad možného, k jakým vazbám je člověk za pomocí algoritmů schopen dojít. Tedy nefixovat zůčastněné na zjištěné a pevně dané zákonitosti. |
|
|
|
Fisico
Nový uživatel
Czech Republic
19 Posts |
Posted - 12/06/2010 : 22:41:04
|
| Náboženství, stejně jako jiné totalitní ideologie, za sebou ve jménu spásy zanechalo akorát hromady mrtvých. Člověk přetváří přírodu, protože ta není jeho životním prostorem. Člověk je nedostatková bytost. V přírodě sje labý, snadno zranitelný, proto si vytváří města a jiné berličky o které se opírá. Můžeme tomu klidně říkat devastace, nebo kultura :). |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/06/2010 : 08:10:40
|
Náboženství, stejně jako jiné totalitní ideologie, za sebou ve jménu spásy zanechalo akorát hromady mrtvých.
Fisiko.
Nejen totalitní ideologie daly lidem utrpení a smrt.Zesílí li kterákoliv ideologie natolik, že vznikne dojem, že je možné cíle dosáhnout neužitím schopností,začne schopnosti zneužívat a výsledkem je totalitární jednání. Výsledkem je stres a hledání schopností, které vede ve výsledku k růstu intelektu lidstva a tento intelekt je nutný k tomu, aby člověk v daném prostředí přežil. Každá mince má rub i líc a je na místě dokázat vidět jedno i druhé. Tím neříkám, že je takové jednání správné. Kdyby však nebylo těch sporů uznaných pravd, bylo by lidstvo na mnohem primitivnější úrovni.Spor pravd a ideologií je negativum, které má i kladné důsledky.
Člověk přetváří přírodu, protože ta není jeho životním prostorem.
Člověk si pouze vytváří podmínky pro příjemnější život,alespoň se o to snaží. To že je výsledkem i poškození přírody,které vytváří stav stressový je důsledkem neznalosti souvislostí mezi příčinami a následky.Člověk hledá úsilovně stále vyšší a vyšší schopnosti a je to i důsledkem rozdělující funkce uznaných pravd, kdy jsou schopnosti zneužívány ve prospěch uznaných pravd.Je li nutno čelit zneužití schopností, jsou schopnosti hledány a to je příčina i toho oddálení lidí od přírody.Příroda je však stále životním prostředím a prostorem pro člověka. Chybí li nutnost hledat vyšší a vyšší schopnosti,protože nedochází k důsledkům rozdělující funkce pravd, tam zůstává člověk na primitivní úrovni a je blíže přírodě. Jsou oblasti na zemi, kde k takovému sporu pravd nedochází a domorodci tam žijí jako součást přírody a nelze je označit jako slabé.Nemají jen potřebu hledat stále vyšší úrovně schopností,protože nejsou zneužitím schopností ve prospěch uznaných pravd ohrožováni, na rozdíl od lidí "civilizace." Funkci rozdělujících pravd vzhledem k vývoji itelektu a růstu schopností lidstva je nutno brát v celém historickém kontextu.Vše má svůj podíl, třeba i antické války,či úloha křesťanství.
To uchýlení se do sídlišť příladně těch měst má opět smysl ve zvýšení úrovně schopností. Lapidárně řečeno, více lidí sdružeených do tlupy se snáze ubrání,snáze komunikuje, snáze získává nové a nové schopnosti,čili snáze přežije i když je zde i negativum, čili je tím vytvářeno více stressující a ohrožující prostředí,které vyžaduje stále vyšší a vyšší úroveň schopností.Taková je cesta k růstu intelektu lidstva. Ta cesta je nepříjemná,ale díky nepříjemnu funguje.Na izolovaném ostrově žijí lidé na mnohem nižší úrovni intelektu a žijí v souladu s přírodou aniž by je to nějak ohrožovalo.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 13/06/2010 : 10:23:42
|
To uchýlení se do sídlišť příladně těch měst má opět smysl ve zvýšení úrovně schopností. Lapidárně řečeno, více lidí sdružeených do tlupy se snáze ubrání,snáze komunikuje, snáze získává nové a nové schopnosti,čili snáze přežije i když je zde i negativum, čili je tím vytvářeno více stressující a ohrožující prostředí,které vyžaduje stále vyšší a vyšší úroveň schopností.Taková je cesta k růstu intelektu lidstva.
Slávo, taková je cesta především k sociálnímu intelektu. Když člověk prochází městem, naráží na spoustu lidí, se kterými nijak nekomunikuje, a tak kategorizuje, vytváří si o ostatních určitý obraz aniž by s nimi promluvil. Což se člověka na ostrově vůbec netýká. Intelekt tedy pracuje více, ale posiluje se pouze určitá zůžená schopnost.
To v podstatě souvisí i s jedinci, kteří (třeba v práci) komunikují s větším počtem lidí. Pokud je jejich funkce nějakým způsobem klíčová, vytváří to dojem vyšších obecných schopností (musíš lidem rozumět, vědět co jsou zač), nicméně to je zase jen posilování specifických schopností.
Totiž ono se to rádo aplikuje obecně a člověk s vyvinutými sociálními schopnostmi o sobě adekvátně přemýšlí jako o intelektuálně obohaceném. Nicméně tato schopnost není aplikovatelná jinak než zase na sociální interakci. Tedy co se týká nějakých rozumových schopností, zde nevidím nějaký markantní posun. Spíš je to tak, že jde o komunikaci, která je vedena komplikovanějším způsobem a to je vše.
Řekl bych, že se více fixují na jazyk a jeho použití. Což může být i problém vzhledem k tomu, že jazyk není nijak složitý komunikační nástroj a prakticky nijak se nevyvíjí. Tedy pokud jde o růst intelektu v důsledku slova v procesu myšlení, jde ve vyvinutých fázích tohoto intelektu o jeho stagnaci v důsledku slova v procesu myšlení. |
Edited by - neronis on 13/06/2010 10:26:12 |
|
|
|
kay
Aktivní uživatel
110 Posts |
Posted - 13/06/2010 : 15:36:22
|
| Rtep: ten úryvek z poezie J.A.Wheelera – nejedná se náhodou o fyzika Johna Archibalda Wheelera? Žáka slavného Nielse Bohra, který tu dualitu potvrdil v „principu komplementarity” (dualitu částicového a vlnového obrazu přírody)? Já teda nevím, že by byl Wheeler poet, fyzika s poezií mi k sobě moc nesedí, ale jestli mluvíme o téže osobě, tak zřejmě čerpal z ověřené teorie svého učitele. Můžu se ovšem mýlit… |
|
|
|
Pán rostlin
Nový uživatel
Czech Republic
25 Posts |
Posted - 13/06/2010 : 17:13:01
|
http://www.marx.org
Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/06/2010 : 17:28:34
|
Neronisi.
Debata je nekonečná, když je odbočováno kamsi jinam. Abych toto uvedl zpět k tomu o čem byla řeč, musel bych popsat desítky stránek textu. A tak říkám pouze, že je to o něčem zcela jiném.
Pokud hovořím o růstu inteketu lidstva následkem rozdělení pravdami,pak hovořím o evoluci.Pravdy jsou důsledkem funkce slova,čili přemýšlení.Kdybych funkci slova vyřadil, mohl bych stejněě mluvit o tom co se dělo kdesi v druhohorách a popisovat jak došlo díky změnám podnebí ke stressové situaci pro velké ještěry. Kdyby té změny nebylo,byli by zde i v době dnešní a to ve stejné podobě. Někteří ještěři se nedokázali novým podmínkám přispůsobit a zahynuli.U těch, kteří byli stressovaní i před změnou, docházelo k rozšiřování operační paměti i rezerv, což se zapisovalo do genetické informace a jejich potomci měli větší kapacitu rezerv ,čili dokázali najít novou cetu k životu přispůsobili se a přežili i když v jiných podobách. A k témuž v jiné podobě dochází i u člověka i když díky slovu mnohem rychleji.
Jinak s mnohým co jsi napsal mohu souhlasit,či to doplňovat,ale bohužel musím říci, že je to o něčem zcela jiném.Města jsou vlastně jen velké smečky a stejně jako smečka šelem má snadnější dosažení pokrytí svých potřeb, je tomu u lidské smečky podobně.Lidé si navzájem poskytují své schopnosti a tím mají život snazší. I ve zvířecí smečce existují slabí a silní jedinci. Ti slabší trpí a třeba i hynou a ti silnější prosperují i na úkor těch slabších.U lidí je to stejné, jen trochu komplikovanější díky schopnosti přemýšlet,čili díky funkci slova.Popisovat jednotlivé skupiny slabších a silnějších jedinců sice může být zajímavé, ale nic to nevypovídá o podstatě smečkového jednání ani příčinách, které člověka ke združování do velkých smeček (v tomto případě měst a jiných hromadných sídlišť) vedou.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/06/2010 : 09:49:41
|
Slávo, je mi jasné jak všebojímající téma to je. Proto se vždycky soustředím jen na určitý detail až dva a to ostatní mě v tu chvíli nezajímá. Ono je dost těžké dát vše do nějakých souvislostí.
Mě ta soustředěnost na jakýsi intelektuální úzus (specializaci) už dávno dost zaujala. Pokud se bavíš o slovu v procesu myšlení, podobně to probíhá v matematice, kde si ti nejlepší, kteří umí počítat z hlavy, čísla k sobě ani nepřiřazují. Viděl jsem jeden dokument (v angličtině na youtube, takže ho ani nebudu hledat), kde dostal jeden borec příklad (např) 6438964 x 286 a v hlavě mu nelítala čísla, ale nakreslila se mu krajina, ze které mohl vyčíst výsledek. Třeba strom byl devítka.
Takhle se to naučil ne na základě fixace k číslům, ale na základě instinktivního vnímání výpočtů, kdy (jako malý) nejdříve výsledky odhadoval, načež se mu začaly přiřazovat přesněji. Mozek to zkrátka začal dělat automaticky bez nějakých verbálních pomůcek. (tak jsem to pochopil)
Mám teorii, že trénoval jakousi formu zobecňování, o kterou v průběhu dětství přicházíme konkrétizací. Např. učíme se rozlišovat jednotlivé druhy aut, přičemž to pro nás je zezačátku jen "auto".
Podobné je to v momentě, kdy si v hlavě přehráváš film nebo celý proces a instinktivně bys věděl co vlastně chceš obsáhnout a vyjádřit, jen nenajdeš ta správná slova...
To mě vede k závěru, že je jakýkoli verbální nástroj dost omezený prvek a mozek má mnohem větší potenciál.
Při takovém rozvoji tě může smečka jistým způsobem příliš brzdit, pokud si na ni zvykneš. Je zapotřebí aby člověk uměl s lidmi komunikovat a mohl vytěžit ze společnosti co mu nabízí, nicméně pokud společnost pokryje veškeré jeho potřeby, může se stát, že bude stagnovat.
Ona společnost totiž není o předávání schopností. To slovo může dost svádět. Společnost je o předávání výsledků jejich schopností. Od těch se odvíjí další zpracování a další příležitosti, nicméně za předpokladu pouhé konzumace těchto výsledků, je na tom město (jak jej dnes známe) z hlediska nějaké evouce dost v nevýhodě, pakliže je úplně vše, ještě když je člověk bohatý, k dispozici. |
Edited by - neronis on 14/06/2010 09:51:14 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/06/2010 : 11:37:08
|
Neronisi.
Máš pravdu.Myšlení permanentní slovní není maximum, čeho je mozek schopný,ale pouze určitou etapou jeho evoluce.Jenže evoluce neprobíhá plošně,ale vždy jsou zde jedinci,kteří tak nějak předběhnou a pak se ostatní k nim přibližují a někdy to trvá tisíce a tisíce let.Potom je ten stav tak nějak normou, ale opět jsou zde jedinci, kteří předbíhají i ti, kteří ještě nedosáhli ani předchozí fáze evoluce. Ono to předbíhání pro člověka není ani trošku příjemné, protože ztrácí schopnost komunikovat s ostatními.To co jsi popsal u toho matematika je vlastně popis algorimického myšlení. Jenže to většina lidí vůbec nedokáže pochopit,či si je alespoň nějak představit. U mne toto v matematice vůbec nefunguje,ale ve všem co má nějaký probíhající děj bohužel ano. Tohle již nefunguje na bázi funkce slova i když je to funkcí slova podmíněno,ale dochází k čemusi jako k vnitřní projekci děje,při čemž si uvědomuješ vše co to ovlivňuje.Jenže to jsou hrozná kvanta informací a normálí řečí to není možno vyjádřit v celku,čili je to slovně nesdělitelné. Jenže snahou je to sdělit, jinak to nemá smysl. Někteří ,ti geniální algoritmici to dokáží přeskupit do vzorečků a pouček.To jsou ti dokonalejší,ale ostatní algoritmici mají snahu vyjádřit se popisem algoritmu(to jsou ti primitivnější jako třeba já) ,čili tento algoritmus přeskupují do jiného děje s totožným algoritmem a to je forma podobenství, bajek a třeba i pohádek.To je forma, kterou dokáží algoritmicky maslící lidé přijmout a poznat oč vlastně jde, čili poznat, co bylo do algoritmu uloženo,ale pro ostatní lidi je to nemožné i když je třeba v tomto počítat s různými úrovněmi evoluce z nichš některé se algoritmickému myšlení blíží a tehdy může dojít k pochopení i u lidí, kteří ještě plného algoritmického myšlení nedosáhli.Mozek algoritmicky myslících lidí pracuje s větší kapacitou operační paměti než lidé myslící permanentně slovně a snaha algoritmiků dostat do mysli lidí celé algoritmy je podobná snaze pracovat v počítači s 1Mb Ram s programem vyžadujícm 1Gb Ram.Prostě se do takové operační paměti nevejde,dojde k jejímu naplnění, pocitu únavy a potřebě spánku,při kterém se operační paměť vyprázdní a uvolní. Čili algoritmici jsou pro lidi myslící permanentně slovně nesnasitelně únavní a ve výsledku protivní a nepříjemní.
Jakmile však jednou rozšíříš operační paměť natolik, že vznikne algoritmické myšlení, už se ho nezbavíš ať chceš, či nechceš.Algoritmik může pracovat i s mystikou,ale toto mne bohudík nepostihlo. Výsledkem je i v případě mystiky provázanost logiky, ovšem logiky stojící na chybných premisách.Fuj tajbl.
Takže je jasné,že mně nebude nikdy plně porozuměno a já vím i proč.Přesto se snažím komunikovat a hledat cesty k vyjádření, kterému by dokázali rozumět všichni ostatní. Kdybych měl lepší procesor a dokázal toto překonvertovat do pouček a vzorců, bylo by to snazší,ale tím já nevládnu.
A tak se holt musíme spokojit alespoň s tím co možné je sdělit a na druhé straně přijmout, když víc není možné.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 15/06/2010 : 14:33:59
|
V těch filmech je něco takového zřejmé. Ono je dost obohacující když se určitý typ člověka dostane do nějaké situace, přičemž je v interakci s naprosto odlišnými lidmi. Každý si jakoukoli scénu může vykládat po svém, dokud je zachována alespoň nějaká realističnost. A o to je to pro autory určitě snažší, nemusí nic "konvertovat", stačí ukázat jak to je.
S tou rozšířenou operační pamětí myslím taky už zkušenost mám. Já jsem se celý život soustředil spíš na specifické detaily a těmi podkládal nějakou ucelenější logiku. Jako třeba sloupy nějakého domu, přičemž můžeš kdykoli některý z nich zbourat. No a když časem počet těch detailů vzrostl, bylo to dost obtížné. Totiž každý detail, pokud není pevně daný, vyžaduje neustálou konfrontaci a vzhledem k tomu, že jsem se zajímal především o lidské reakce a jejich chování, začalo toho být časem opravdu hodně. No a stalo se to, že se párkrát vnímání reality citelně změnilo až se mi začaly před očima míhat různé asociativní obrazy. Všechno souvisí se vším, tak se mi při reakci nějakého člověka v hlavě automaticky promítaly reakce, které jsou opakem nebo nějakým způsobem odlišné. Něco podobného je dost užitečné, pokud chceš s daným člověkem manipulovat. Akorát toho bylo v jeden den tolik, že se to promítalo aniž by to bylo nutné, ani jsem pomalu neviděl na chodník, spíš jakoby se mozek pořád něčím prokousával a kašlal na to co se děje s tělem. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem začal poslouchat hudbu, při ní to zmizelo. Když se to objevovalo znovu, zkoušel jsem si v hlavě nějakou hudbu přehrávat a nyní jsem ve fázi, kdy mi v hlavě hraje hudba pokaždé když se na nic nesoustředím nebo nic nedělám. Což je dost blbé, protože je to většinou ve smyčce, takže je to třeba jeden refrén pořád dokolečka jak u blbých na dvorečku. Takže teď to mám tak, že musím buď něco poslouchat nebo se na něco soustředit. Nejlépe obojí. Ony ty "schopnosti" nejsou zadarmo.
Jo, taky začínám docela věřit na ty cikánky, co vykládají z ruky. Totiž ty čáry na ruce se mi mění (i když jen v detailech) už cca každý měsíc. |
Edited by - neronis on 15/06/2010 14:37:06 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/06/2010 : 09:00:29
|
Neronisi.
Tak přesně takto to začíná. U mne to probíhalo kolem třicátého roku věku a ta první fáze byla doslova očistcem.Jenže ono v té době záleží na tom, jak je člověk nasměrován,protože on sám to neřídí ,ono to řídí jeho a právě směrem, kam je nasměrován.Je u toho řada balastu,ale člověk v té fázi neví, že je to balast.Někdy se stane,že ten balast člověka přesměruje kamsi jinam a potom je to problém,který může vést i ke ztrátě soudnosti a algoritmické myšlení probíhá v iracionální rovině. Člověk s toho může dostat strach protože jako by přestával být pánem svého myšlení a pak hledá to, co takové myšlení přeruší,třeba tu melodii ve smyčce. Já jsem se v té době začal zabývat procesem myšlení a díky tomu jsem začal poznávat oč se vlastně jedná, co mne ohrožuje a jak to řídit aby mne to nezničilo. Začal jsem příkladně malovat a dělat muziku.Tím jsem to přežvykování a práci s velkým algoritmem dokázal zastavit zaměstnat mozek něčím jiným, nikoliv tak agresivním a následně jít spát ,čili začal jsem dodržovat režim častého spánku. Věděl jsem totiž,že tím přežvykováním velkých algoritmů plním operační paměť a pak dochází k jejímu rozšíření na úkor rezerv, což je provázeno jevy v oblasti chemie a toto má vliv na oslabení barier a následně k snazšímu rozšiřování operační paměti.Po určitém čase jsem tímto získal nad tím kontrolu.A tak mne vlastně zachránil produkt toho zdivočelého myšlení.Navíc rozšířená operační paměť a vzniklé algoritmické myšlení vedlo k zrychlenému zvládnutí malování i hudby.Takže těch kladných výsledků bylo mnoho.Dnes je toto myšlení pro mne spíše zábavou ,protože je zvládnuté a zkrocené.Je krásné, když si díky tomuto myšlení můeš v mysli vytvořit skladbu a slyšet ji v celém nástrojovém obsazení, je krásné, když díky tomuto algoritmickému myšlení můžeš vidět obraz dříve než byl namalován a to i s celým balíkem dalších informací,jako třeba kouzla světla a stínu,či nálada projevující se v mimice lidské tváře v typických znacích. Je nádherné když se díváš na obraz, který namaloval kdysi dávno nějaký jiný algoritmik a ty znáš jeho myšlenky,protože je dokážeš s díla vyčíst.Tisíc kumsthistoriků se bude dívat na obraz Mony Lisy a budou si vymýšlet spousty pitomostí. Ty se podíváš a okamžitě tě dojde která bije,protože vidíš že na tom obrazu jsou všechny typické znaky nálad pouze započaty, žádná není dokončená a nestává se tím dominantní a díky tomuto dokonalému vyvážení vzniká dojem, že obraz reaguje na tvoje vlastní vnitřní nálady.Jsi li díky něčemu smutný, vnímáš intenzivněji typické znaky odpovídající smutku a typické znaky opaku jsou ve vnímání potlačeny,čili vnímáš obraz jako smutný,jako by reagoval na tvůj smutek smutkem vlastním.To je tajemtství Mony Lisy.Tento obraz je geniálně vyvážený a je dílem vysoce algoritmicky myslícího člověka.To se nedá naučit ani v těch nejvyšších školách umění.To je podmíněno rozsáhlou kapacitou operační paměti a dokonalým zkrocením a zvládnutím výsledného algoritmického myšlení. A tak toto dokáže přijmout opět pouze algortmicky myslící člověk.
Proč se vlastně snažím ukazovat o čem je algoritmické myšlení, když vím, že to lidé permanentně slovně myslící lidé nemohou plně pochopit?
Osudem algoritmika je být sám,protože to co vnímá není přenosné na ostatní.Jenže on většinou má mnoho toho, co sdělit chce, co považuje za přínosné, nebo podstatné,co je pro ostatní lidi přínosné.Zbývá mu tedy pouze ukazování finálních výsledků,ale důkazy platnosti vyžadují popis algoritmu,což lidé většinou nedokáží přijmout.Myslím si, že pokud popíši oč se jedná, jak k tomu dochází a k čemu při tom dochází, ostatní lidé se budou více snažit ve vlastním zájmu tyto algoritmiky pochopit, čili jim budou vycházet trošku vstříc a tím se ostatní k algoritmikům trošku přiblíží. Algoritmici pak nebudou tak sami, uzavření ve svém světě.Pokud by se tak stalo, vedlo by to k obohacení všech a mnoho cenného by nezaniklo smrtí algoritmika jen proto, že nebyl schopný toto sdělit.
Bylo by chybou neříci,že algoritmické myšlení nemusí vést ke kladným výsledkům,Vždy záleží na nasměrování algoritmika.Známe li však princip,je možné vytvořit algoritmus přesměrování algoritmika od záporného ke kladnému cíli. O to se snažím příkladně u Dalibora.Předpokládám, že pokud mu ukáži reálný algoritmus vedoucí k jeho cíli,dokáže výhodnost této cesty jako algoritmik poznat a opustit iracionální algoritmus stojící na podvodu a mystice,který k jeho cíli zřetelně nevede.Dalibor je algoritmik který nemá toto myšlení zvládnuté.
Jak jsem u tebe pochopil, prvotní příznaky vzniku algoritmického myšlení tě vyvolaly strach a následkem toho jsi je potlačil a nenechal rozvinout. Máš recht.Je lépe nebýt sám a je lépe nebýt oddělen od ostatních.V začátku to ještě možné zastavit je.Jakmile se to rozvine,pak již ne.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 16/06/2010 : 10:45:02
|
Tak on se každý detail, každý prvek dá přežvykovat z různých uhlů pohledu třeba dva dny v kuse a to bych se z toho zbláznil, kdyby těch dat mělo být hodně. Zaprvé to naštěstí nejde, protože mám dost latentní krátkodobou paměť a latentní vyvolávání z dlouhodobé (proto smyčka jednoho refrénu, nedokážu si v tu chvíli vzpomenout na jakoukoli jinou hudbu, přičemž když ji slyším, tak ji znám). No a zadruhé to moje zaměření není o hudbě, obrazech, materiálu, číslech nebo tak. Je to o zpracování emoci, přiřazování k nějakým logickým důsledkům, o reakcích, které ani neumím pojmenovat, ale vím co dělají a co je způsobuje. Proto místo malování koukám na filmy nebo třeba hodně koukám na lidi když někam jdu a odhaduju z legrace co jsou zač, jaký mají problém nebo co řeší. Což vypadá někdy dost blbě, když jdu po městě, na někoho se podívám a vybuchnu smíchy, už to umím ale kontrolovat.
Co se týče nějaké osvěty, je to těžké. Oni jsou současní lidé na takové (řekněme morální) úrovni proto, že se naučili starat především sami o sebe. To co by někdo nazval jako "sobeckost", já vidím jako přínosné, protože jim to umožňuje bojovat za sebe bez nějakých předsudků. To třeba v minulosti, kdy byla hierarchie pevně daná, možné nebylo, protože měl každý "moudřejší" plno keců o tom co je akceptovatelné, staří dědci koukali cizím dětem za uši jestli je mají umyté atd.
Nemyslím tím, že by měl každý algoritmik být sám a jen se přizpůsobit lidem tak aby mezi ně zapadl. Ale zase na druhou stranu nebude nijak přínosné, když se jako člověk se schopnostmi bude prezentovat a svým talentem se ukájet i v jiných, nesouvisejících situacích. Nejenže to ve výsledku nebude přínosné pro něj, nakonec ani pro jeho okolí. Totiž porozumění je důležité i to aby se o svůj talent mohl každý podělit. Ale je třeba si taky uvědomit, že obyčejný člověk zde není jen na to aby neustále něco obdivoval a sám neměl nic. Proto je mi sympatické, když může v dnešní době vydělat spoustu peněz (třeba) na dvouakordové písničce jen díky reklamě a sexappealu, v podstatě každý blbec. Ještě není totiž úplně jasné proč se každý talentovaný člověk ničí, výkonově klesá (nikoli stoupá, jak by se dalo předpokládat) a končí na drogách (třeba). |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/06/2010 : 12:21:51
|
Neronisi.
Jak vidět, tvoje algoritmické myšlení by se ubíralo směrem k poznávání logiky mezilidských vztahů,čili sociologií.Pokud bys nezabředl do hodnocení lidí,ale soustředil se na zákonitosti toto řídící,asi bys došel k zajímavým poznáním. Ono to přežvykování dokola jedné věci platí jen na začátku a plní to svou funkci,čili tě to plní operační paměť a rozšiřuje ji. Když tato kapacita vzroste, vejdou se tě do ní mnohem větší sumy dat a postupně se toto přežvykování ztrácí a bastupuje kontinuální myšlení.Tehdy začneš chápat souvislosti příčin a následků a ty algoritmy v tvé hlavě ty zákonitosti začnou respektovat.Tím se algoritmy stanou souvislými a vzájemně propojenými.Prostě získají pevnou logiku. Další stádium vývoje je takové,že začneš ty zákonitosti cítit, jinak se to nedá říci. Tohle již patří do toho těžko sdělitelného.Představ si třeba plochu a míček letící v určitém úhlu k této ploše.Pak následuje dopad a míček se určitým spůsobem odráží.Pokud si tento algoritmus promítneš ve své mysli , nejen že to vše vidíš,ale jako by ses stal součástí toho míčku a cítil ve svém těle veškeré ty síly a reakce.Jsi tedy nyní míčkem a cítíš při dopadu nárůst energie na straně otevřeného i sevřeného úhlu a cítíš ten rozdíl.A tak spíš jen cítíš ty uvolněné síly a chápeš zákonitost která spůsobuje,že se ten míček odráží právě a jen tak, jak se odráží. Jenže takto to vypadá složitě a zdlouhavě. Jenže v mysli je to otázka vteřiny. Prostě to cítíš a chápeš aniž by ses musel před tím učit teorii o odrazu. Víš co ten míček na dráhu odrazu navedlo,že to byl větší nárůst energie na straně dopadu, mínus ta menší síla na straně odrazu. Zajímavé je, že na to vůbec nemusíš přemýšlet,že to jde samo od sebe. Prostě to cítíš.Jinak se to nedá říci.Podobně cítíš i chyby v algoritmu,který sestavil někdo jiný.Prostě cítíš, že je tam díra. V této fázi již tě algoritmické myšlení neohrožuje,ale pomáhá chápat i složité jevy a poznávat i neznámé zákonitosti. Problém je pak jedině v transponování do myšlení permanentního slovního aby to pochopili i ostatní.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
civilizace a náboženství
