| Author |
 Topic  |
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
 Posted - 28/09/2009 : 14:46:54
|
quote:
Originally posted by ---
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
co se týká velikosti rovné 1metr, avšak nerovná se hustota bodů prostoru, resp. časoprostoru těchto intervalů.
...
PS: Dalibore, upřímně nechápu jak můžete psát takové zrůdnosti, když jste absolvoval Jarošku, ještě k tomu ve třídě s matematickým zaměřením.
ale jak víš, že píše zrůdnosti?? :-)
...přečti si pořádně, co píše ;-)
...on mluví o "hustotě bodů prostoru, resp. časoprostoru těchto intervalů"
...co je to (pro bůh) časoprostor intervalu???????????
....pokud nevíš, co znamenají jeho pojmy, nemůžeš říct, že píše nesmysl. (!)
|
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/09/2009 : 14:53:04
|
--- Obdélníčku.
Tvůj údiv na tím, že takové zrůdnosti může npsat člověk s tímto vzděláním asi sdílíme všichni, kromě Dalibora a netýká se to jen matematiky. Ono to ale se vzděláním nemá moc společného. Pro Dalibora má naprostou prioritu jeho teorie a podřizuje jí vše, dokonce i přírodní a matematické zákonitosti. Vše upravuje tak aby to odpovídalo jeho teorii ač by měl podřídit svou teorii spíše těm platným zákonitostem. Jenže tím by svou teorii zcela zničil a to on za žádnou cenu nechce a tak raději podřizuje zákonitosti svojí teorii. Co s tím? Asi nic. Tady je vše marné, protože je v bludném kruhu.Dostat jej s tohoto není možné, to by musel chtít nejprve on sám.
Já nevím jak vy ostatní, ale já začínám mít dojem,že se Dalibor vydává za kohosi jiného, než ve skutečnosti je a ty tituly si pouze přisvojil. Zde na internetu to zřejmě není ani trestné.Dokážete si snad někdo představit advokáta, který takové bláboly páchá v soudní síni a spojuje to co k sobě vůbec nepřináleží??? Já ano, ale ta představa je směšně trapná. Zde bych mohl jako Ing, nebo Dr vystupovat třeba i já a těžko by mně někdo dokázal, že tomu tak není. Internet je pro lháře hotovým rájem. Je li ve skutečnosti bez vzdělání, pak je možné jeho vývody celkem chápat.
MB |
|
|
|
---
Nový uživatel
29 Posts |
Posted - 28/09/2009 : 15:02:12
|
quote:
Originally posted by Rzwald
ale jak víš, že píše zrůdnosti?? :-)
Myslel jsem to obecně o jeho stylu vyjadřování. Většinou používá pojmy, které předtím nedefinuje. Pokud se náhodou stane že si vypůjčí nějaký pojem např. z matematiky, tak zase jeho správnou definici ignoruje a neupozorní na to. Taky je ze všech jeho příspěvků vidět, že nemá vypěstovaný cit pro přesnost a logickou dedukci, což by absolvent matematického gymnázia a pracujicí právník mít měl. Viz jeho věty "z toho plyne", když to z toho něčeho přitom vůbec nevyplývá. Nebo jeho roztříštěné názvosloví... prostě Grůza |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/09/2009 : 16:58:03
|
Mílo,
abych tě uklidnil mou Filosofii rovnováhy si ode mne sami od sebe do svého fondu zakoupili za mnou nabízenou cenu, tj. za výrobní náklady Vědecká knihovna v Olomouci a Moravskoslezská vědecka knihovna v Ostravě.
(viz. též www.cbox.cz/ak-gruza, www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 28/09/2009 : 19:06:44
|
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
quote:
Originally posted by ---
quote:
Vždyť z textu plyne, že to právě ztotožnit nemůžete! Viz tučný text v citaci... Oboustranně uzavřený a otevřený interval se liší o právě dva (rozuměji krajní) body a tedy se nerovnají.
Ještě bych chtěl dodat, že podle mého učitele fyziky z matematického gymnázia na tř. kpt. Jaroše, Brno Mgr. Slatkovského mají všechny nekonečna stejnou velikost (zřejmě v oboru reálných čísel)=nekonečno, avšak rozdílnou hustotu, podle mne geometricky řečeno rozdílnou hustotu bodů prostoru, resp. časoprostoru.
Stejně tak:
otevřený interval (0,1) metrů=polouzavřený interval [0,1)metrů=polouzavřený interval (0,1] metrů=uzavřený interval [0,1] metrů,
co se týká velikosti rovné 1metr, avšak nerovná se hustota bodů prostoru, resp. časoprostoru těchto intervalů.
(viz. též www.cbox.cz/ak-gruza, www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
quote:
Originally posted by ---
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
co se týká velikosti rovné 1metr, avšak nerovná se hustota bodů prostoru, resp. časoprostoru těchto intervalů.
Máte v tom slovní guláš a opět nemáte pravdu.
Nejprve napravíme názvosloví:
- pokud se na interval díváte jako na vzdálenost jeho krajních bodů (což mimochodem lze jen v jednorozměrném případě - určovat délku brambory s nespočetně mnoha krajními body je docela těžké) a přisuzujete mu tedy délku, potom je nutné aplikovat teorii metrických prostorů
- pokud se na interval díváte jako na množinu prvků (bodů/čísel) a přisuzujete mu tedy velikost (kardinalitu), tak je potřeba použít teorii množin
- zde bych ještě podotkl že když se mluví o hustotě nebo mohutnosti nekonečna, opět se myslí jeho kardinalita - takže hustota i mohutnost je redundatní pojem
Nyní proč nemáte pravdu, když tvrdíte, že všechny 4 zmíněné intervaly mají různé hustoty. Za předpokladu že se jedná o intervaly na reálné ose, potom se z pohledu teorie množin ve všech nachází nespočetně mnoho prvků - aneb jejich hustota (kardinalita) je rovna kardinálnímu číslu ?1.
Docházíme k docela zajímavému důsledku:
- všechny 4 intervaly jsou stejně dlouhé (ve výše zmíněném smyslu vzdálenosti krajních bodů)
- všechny 4 intervaly jsou stejně velké (co do počtu prvků)
- přitom se ALE nerovnají - liší se PRÁVĚ v krajních bodech
(pro některé bude možná těžké pochopit, že otevřený a uzavřený interval má stejný (nespočetný) počet prvků i když jeden z nich má navíc dva krajní body - je to ovšem opět pouze o axiomech a definicích - pro zájemce doporučuji přečíst na Wikipedii základy teorie množin, konstrukce ordinálních a kardinálních čísel a operace s nimi)
PS: Dalibore, upřímně nechápu jak můžete psát takové zrůdnosti, když jste absolvoval Jarošku, ještě k tomu ve třídě s matematickým zaměřením.
K stejné velikosti a různé bodové hustotě nekonečen cituji vedle svého učitele fyziky Mgr. Slatkovského (viz. výše) rovněž http://userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=2&lng=cs&lsn=10&jiid=17&jcid=139 :
Kolik bodů obsahuje (dle dnešní matematiky) jedna úsečka a kolik bodů obsahuje její čtverec (čtverec se stranou o velikosti této úsečky)? Kdo se ještě nikdy s odpovědí [1] na tuto otázku nesetkal, bude jistě překvapen: v obou souborech (v úsečce i jejím čtverci) je (údajně) bodů stejně mnoho (a sice stejné nekonečné množství), dokonce je toto množství stejné nejen pro libovolně dlouhou úsečku a každý čtverec, ale i pro celý geometrický prostor.
POZNÁMKY:
[1] Platí však pouze v soudobé „moderní“ matematice od konce 19. století (od teorie množin George Cantora), u Bernarda Bolzana roku 1848 bylo ještě vše úplně jinak, ve shodě s Eukleidovým postulátem o celku a části!
Podle mne obdobnou stejnou velikostí a různou bodovou hustotou uzavřeného, polootevřených a otevřeného intervalu
(0,1) metrů=[0,1) metrů=(0,1] metrů=[0,1] metrů
odůvodňuji druhý řádek svých rovnic (viz. www.cbox.cz/ak-gruza):
1metr-0metrů=1metr, resp.
?metrů-konečně metrů=stejně ?metrů
quote:
Originally posted by Rzwald
ufff...takže konečně:
cituji ze skript z mff (na www.karlin.mff.cuni.cz/~prazak/vyuka/mai/hyper.pdf" target="_blank">http://www.karlin.mff.cuni.cz/~prazak/vyuka/mai/hyper.pdf )
Speciálně číslo z *R se nazve nekonečně malé, pokud je nekonečně blízko nuly.Vtip je v tom, že zatímco v R jsou si nekonečně blízká pouze čísla sobě rovná,množina *R skutečně dvojice čísel sobě nekonečně blízkých, leč navzájemrůzných, obsahuje. Podobně jediné nekonečně malé číslo v R je nula, zatímco*R obsahuje kromě nuly i další (kladná a záporná) nekonečně malá čísla.Dále obsahuje *R nekonečně velká kladná čísla, tj. čísla, větší než libovolnéčíslo z R, zároveň však (ostře) menší než +o, a stejně tak nekonečně velkázáporná čísla, tedy čísla, menší než každé číslo z R (ale větší než -o.)
...tzn. můj výrok
"v Eukleidově* geometrii** skutečně platí, že nekonečně malé je rovno nule..."
platí, tzn. jsem MĚL pravdu, neboť je zde máš černé na bílým psáno, že nekonečně malé = nula (v R) a eukleidova geometrie je prostor nad R, tzn. v ní platí to samé
má-li jeden bod přímky nula metrů viz výše, pak odečtením:
1metr-0metrů
čili nekonečně bodů přímky mínus jeden bod resp. mínus konečný počet těchto bodů přímky, obojí posledně jmenované tak dává 0metrů
=1metr
čili rovná se stejně velké ale méně husté (o konečný počet bodů přímky o celkové velikosti 0metrů viz. výše) nekonečno bodů přímky vždy o stejné velikosti 1metr
dosadíme-li pak za body jednotky odvodíme rovněž druhou rovnici ?metrů-konečně metrů=stejně ?metrů.
Na podporu lze citovat http://userweb.pedf.cuni.cz/paideia/index.php?sid=2&lng=cs&lsn=10&jiid=17&jcid=139 :
... kdy dnešní matematici tvrdošíjně trvají na tom, že dvě (zcela zřejmě) různá reálná čísla 0,999999999... a 1,0 splývají (a jsou tedy číslem pouze jediným), ...
(viz. www.cbox.cz/ak-gruza, www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
|
Edited by - Dalibor Grůza on 28/09/2009 19:27:15 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:08:15
|
.. kdy dnešní matematici tvrdošíjně trvají na tom, že dvě (zcela zřejmě) různá reálná čísla 0,999999999... a 1,0 splývají (a jsou tedy číslem pouze jediným), ...
Nejsem matematik a nevím co tvrdí současní matematici,ale mám dojem, že toto tvé tvrzení není správné, či spíše přesné. Ono asi vždy záleží na tom co je počítáno. Někdy na přesnosti na x desetiných míst záleží a někdy stačí to zaokrouhlení a myslím, že o tu potřebu přesnosti jde. Vyjádření, že 0,999999999 je rovno jedné v některých případech dostačuje, v jiných nikoliv. Počítám li malé celky,pak je rozdíl nepatrný, či zanedbatelný. Počítám li velké celky, pak tento rozdíl narlůstá a stává se podstatným. To je však pouze můj dojem.
MB |
|
|
|
---
Nový uživatel
29 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:15:51
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
.. kdy dnešní matematici tvrdošíjně trvají na tom, že dvě (zcela zřejmě) různá reálná čísla 0,999999999... a 1,0 splývají (a jsou tedy číslem pouze jediným), ...
Nejsem matematik a nevím co tvrdí současní matematici,ale mám dojem, že toto tvé tvrzení není správné, či spíše přesné. Ono asi vždy záleží na tom co je počítáno. Někdy na přesnosti na x desetiných míst záleží a někdy stačí to zaokrouhlení a myslím, že o tu potřebu přesnosti jde. Vyjádření, že 0,999999999 je rovno jedné v některých případech dostačuje, v jiných nikoliv. Počítám li malé celky,pak je rozdíl nepatrný, či zanedbatelný. Počítám li velké celky, pak tento rozdíl narlůstá a stává se podstatným. To je však pouze můj dojem.
MB
Je to myšleno jako 0.9999... (nikoliv jako 0.9999 - ty tři tečky zastupují nekonečně mnoho devítek). |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:32:36
|
Originally posted by Rzwald
... on totiž vůbec nepodal její úplný axiomatický popis!! ten dodal až Hilbert...
Eukleidova axiomatizace jistě neobstojí proti moderním nárokům, ale o to tu přeci nejde. I na základě toho co je v Eukleidových základech se dá celkem jasně usuzovat a dělo se tak po tisíce let.
pozn.: Strýček Google dává nula výsledků (nula výsledků jak pro frázi "moderní euklidova geometrie",
tak i pro frázi "moderní eukleidovská geometrie")...to jen, aby ještě více vynikla ona samozřejmost...
Strýček Google není garantem "vědění", předpokládám však, že jsi dané frázi porozuměl i bez Googlu
Nebo bychom se měli omezit jen na fráze na které nám "Google něco najde"? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:38:22
|
Obdélníčku.
To jsem nevěděl, takže díky za opravu. Pokud se jedná o nekonečně mnoho devítek, pak je to naprosto jasné a ti matematici mají pravdu, že je to shodné, protože rozdíl mezi těmito hodnoram je nekonečně malý, čili žádný. Jen nechápu smysl takové otázky, Pokud by těch devítek bylo konečné množství,platilo by to co jsem napsal. Je li jich nekonečně mno, pak to vlastně není naprosto k ničemu dobré.Prostě v tom vidím jen snahu o matematický žert, či kombinaci filosofie a matematiky.K takovému výsledku s nekonečně mnoha devítkami může dojít a počítat s nimi by bylo zbytečné, čili by bylo možno použít jedničku. Je to vlastně tak trošku podobné Ludolfovu číslu , které má mnoho, možná nekonečně mnoho desetiných míst,ale pro běžné výpočty stačí číslo 3.14.Při počítání větších celků je možno užít více desetiných míst aby nedošlo k velkému rozdílu.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:40:25
|
Originally posted by Rzwald
úsečka je totiž složena výhradně z bodů (konkrétně z nekonečně mnoha) a bod je úsečka s nulovou délkou (aneb bod se ztotožňuje
s nulovým vektorem a ten pak s úsečkou délky 0)
...neplyne z toho náááááhodou ...že bod je úsečka s nekonečně malou délkou?? :-)
Neplyne. Pokud ano tak to dokaž. Ale obávám se, že se ti to nepovede.
pokud by totiž bod neměl nekonečně malou délku, ale délku nulovou, potom by nutně všechny úsečky musely mít délku 0, co říkáš? :-)
To z toho neplyne. Délka úsečky je v eukleidovských prostorech dána metrickou mírou a ta není nespočetně aditivní. Doufám tedy žes jen žertoval.
Abys mohl míry jednotlivých úseček - bodů sčítat, tak bys musel zařídit aby jednotlivé úseky - vzdálenosti, které měříš - měly různý počátek a konec, jinak zůstaneš stále jen ve výchozím bodě. Je evidentní, že tímto způsobem délku celé úsečky jednotlivými body - podle tebe úsečkami - nevybuduješ.
...aneb to, že něco Eukleides nevěděl ještě neznamená, že to z jeho geometrie neplyne !!!!!! Podle mne Eukleides velice správně odlišil bod od úsečky, úsečka není dle Eukleida složena z bodů.
Zatím jsi toho z jeho geometrie, na rozdíl od Eukleida, moc neodvodil. Je také otázka jak poměřovat co Eukleides věděl o geometrii a s tím co víme my. Je nepochybné, že to moc jednoduše nejde, nejsou to totiž stejné geometrie.
...jinak cituji ze skript:
"Nekonečně malou vykládali jako rezultát nekonečného dělení, chápali ji tedy jako veličinu, která je již dále nedělitelná."
...z jiných skript -- o Eukleidovi:
"Bod jest, co nemá dílu."
=> bod = rezultát nekonečného dělení
To snad nemyslíš vážně? Co je to prosím za dedukci? (Respektive NENÍ to dedukce jen to tak vypadá)
Mícháš moc věcí dohromady a pak ti z toho vycházejí nesmysly. Z jakých skript to prosím bylo a na jaký předmět.
Ze kterých postulátů a axiomů v Eukleidových základech plyne to cos řekl, to bych rád věděl?!
A pokud myslíš, že to platí v moderní matematice, pak musíš říci o jaké přesně matematice to vlastně mluvíš. Ukaž mi jedinou standardní učebnici matematiky - tedy nikoliv nějaké pojednání o monádách nebo o Robinsonových hyperreálných číslech - ve které něco takového je!
Uvědom si též prosím, že ani Hilbert nedefinuje slovo bod a většina matematika pokud vím, tak nepoužívá termín "nekonečně
malé" jednotně.
A právě proto bys měl být opatrný, když o nich něco tvrdíš - nebo jak říkáš vyvozuješ. Já přeci nezačal tvrdit něco o Eukleidově geometrii a nekonečně malých délkách a tvrdit, že to je pravda. Takové pravdy by se měly dokázat a tos neudělal. Jen jsi vyhrabal pár pochybných odkazů na internet. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:40:56
|
Dalibore.
Třeba potřebovali podložit nohu u knihovny a přišla jim laciněji ta kniha, než kus fošny.
Ps. Otázka. Užil jsi v té knize naše reakce na tvoje teorie a pokud ano, vyžádal sis naší autorizaci a svolení k publikování??? Jsi právník a tedy bys měl věděět, že toto byla tvoje povinnost a nesplnění by mohlo vést k tomu, že bys svou knihu musel stornovat.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 29/09/2009 11:46:38 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 11:43:36
|
quote:
Originally posted by Rzwald
cituji ze skript z mff (na http://www.karlin.mff.cuni.cz/~prazak/vyuka/mai/hyper.pdf )
Speciálně číslo z *R se nazve nekonečně malé, pokud je nekonečně blízko nuly.Vtip je v tom, že zatímco v R jsou si nekonečně blízká pouze čísla sobě rovná,množina *R skutečně dvojice čísel sobě nekonečně blízkých, leč navzájemrůzných, obsahuje. Podobně jediné nekonečně malé číslo v R je nula, zatímco*R obsahuje kromě nuly i další (kladná a záporná) nekonečně malá čísla.Dále obsahuje *R nekonečně velká kladná čísla, tj. čísla, větší než libovolnéčíslo z R, zároveň však (ostře) menší než +o, a stejně tak nekonečně velkázáporná čísla, tedy čísla, menší než každé číslo z R (ale větší než -o.)
...tzn. můj výrok
Jedná se o text o Hyperreálných čislech, cituji:
quote:
V šedesátých letech dvacátého století si A. Robinson uvidomil, že současná
matematická logika již obsahuje nástroje, které umožňují analýze vrátit nekonečně malé veličiny,
a to zcela rigorózním zpusobem. Jím navržená a poté
podrobně rozpracovaná nestandardní analýza chápe přímku prostřednictvím
množiny *R tzv. hyperreálných čísel.
*R je zvláštním zpusobem zkonstruovaná číselná množina, která kromě kaž-
dého obyčejného (standardního) čísla z R obsahuje další čísla, tomuto číslu
nekonečně blízká.
To je přeci ona nestandardní analýza o které jsem mluvil, nebo ne? Eukleidovská geometrie však není vytvořena na základě Robinsonovy analýzy.
quote:
"v Eukleidově* geometrii** skutečně platí, že nekonečně malé je rovno nule..."
platí, tzn. jsem MĚL pravdu, neboť je zde máš černé na bílým psáno, že nekonečně malé = nula (v R) a eukleidova geometrie je prostor nad R, tzn. v ní platí to samé
Jistěže můžeš položit "nekonečně malé = nula", ale pak je ten pojem samozřejmě zbytečný a kvůli tomu zcela jistě zaveden nebyl. Resp. nula určitě je speciální připad nekonečně malých čísel - v Robinsonově analýze (když mluvíš o tom černém na bílém).
Pokud tedy ztotožňuješ nulu s nekonečně malými čísly, pak bys ten pojem neměl používat protože tím ostatní jen mateš.
nicméně ještě jednou cituji z tebou uvedeného textu:
samotná množina R žádná nekonečně malá čísla neobsahuje
O nule se jako o nekonečně malém čísle mluví až z hlediska *R, jinak by to nemělo smysl.
quote:
*správně má být napsáno eukleidově, nikoliv Eukleidově, neboť, jak jsem řekl, nemyslel jsem ten systém, který zavedl Eukleides, ale jeho dokončenou a na pevné základy postavenou moderní variantu
Ano to asi mělo, ale tuto chybu jsi udělal ty, ne já. Navíc se na Eukleida i v dalším textu opakovaně odkazuješ.
A navíc je rozdíl mezi eukleidova a eukleidovská - tedy z Eukleida vycházející.
Ale abych to shrnul. Uvedené tvrzení neplatí ani v Eukleidově a ani v eulkleidovské geometrii.
Pokud si myslíš, že ano, pak to dokaž.
quote:
**a konkrétně nyní Weylovu axiomatizaci, kdy se nejprv se vezme vektorový prostor nad R a vytvoří se n-dimenzionální eukleidův prostor a pak se množinově přidají potřebné objekty a axiomy, aby z toho vylezla normální geometrie...viz http://bjolek-studuje.ic.cz/eneg1d.pdf
Své tvrzení můžeš klidně dokázat na základě Weylových axiomů, ale půjde ti to asi těžko, nikde se v těch axiomech nepíše o nekonečně malé délce úsečky. |
Edited by - noemus on 29/09/2009 11:56:33 |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 12:20:51
|
Ještě poznámka Rzwalde
Celé mi to přijde trochu zbytečné. Kdybys ve své původní formulaci, že:
v Eukleidově geometrii skutečně platí, že nekonečně malé je rovno nule
nemluvil o Euklidově (nebo eukleidovské) geometrii, tak bych ti možná i dal za pravdu, ale spíše jsi měl napsat, že v Euklidově nebo eukleidovské geometrii žádné nekonečně malé není. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 12:41:18
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Třeba potřebovali podložit nohu u knihovny a přišla jim laciněji ta kniha, než kus fošny.
Ps. Otázka. Užil jsi v té knize naše reakce na tvoje teorie a pokud ano, vyžádal sis naší autorizaci a svolení k publikování??? Jsi právník a tedy bys měl věděět, že toto byla tvoje povinnost a nesplnění by mohlo vést k tomu, že bys svou knihu musel stornovat.
MB
Miloslave,
citoval jsem ve své filosofii Vaše reakce jako vědecký zdroj při svém filosofickém vědeckém výzkumu a vždy jsem při své citaci uvedl zdroj této citace,nikdy jsem z knihy neměl hospodářský nebo obchodní prospěch.
§ 31 písm. c) Autorského zákona v rámci tzv. licence pro vědecký výzkum
Bezúplatná zákonná licence (vědecký výzkum)
* Do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu; vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen. |
Edited by - Dalibor Grůza on 29/09/2009 12:44:22 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 29/09/2009 : 12:53:39
|
Dalibore.
Možná to právně není postižitelné, ale v každém případě je neslušné se nás nezeptat, zda to použít můžeš. Naše stylizace nejsou upraveny pro knihu, ale pouze pro účely tohoto fora. Vědomí, že toto bude publikováno v knize by nás vedlo k propracovanějším úvahám.Proto to považuji za sprosté vzhledem k nám.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Shrnutí filosofie rovnováhy v binárním kódu 1a 0
