| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 12/12/2009 : 09:26:12
|
Hehe, to jsi musel trpět jako pes, než jsi to ukočíroval, vzpomínám si, jak jsi kdysi některým lidem vysvětloval, jak je snadné mozek myšlenkovými pochody překouřit a zacyklit se v opakujících se sekvencích, přičemž má dotyčný pocit, že má odpověď na všechno. Klíčem je podle mě nemít odpověď na nic.
Neronisi.
Trošku tě opravím. Pokud se člověk dostane do toho stavu,pak netrpí,ale spíše má dojem, že se stal pupkem světa, že dosáhl nirvány a stal se dokonalým. Většina takto postižených v tom stavu zůstane a pak jsou z nich podivíni a blázni tvrdící s jistotou úplné nesmysly. Pokud najdeš cestu k tomu jak říkáš ukočírování a začneš si ty chyby uvědomovat,pak teprve trpíš jako pes,protože najednou vidíš svou křivou hubu, kterou jsi považoval za vzor krásy.Potom již nikdy nemáš jistotu a o všem pochybuješ, vše mnohokrát ověřuješ a stejně úplně nevěříš svému vlastnímu rozumu. Jednou tě obelhal a tak již nikdy nemá tvojí plnou důvěru.Já jsem měl to štěstí, že jsem se začal zabývat procesem myšlení a v to mně umožnilo ten stav pochopit v podstatě a jedině díky tomu jsem našel schopnost to ukočírovat. Jenže to záporné mělo kladný výsledek. Šrotoval jsem nesmysly a rozšířil si tím operační paměť na úroveň nutnou ke vzniku algoritmického myšlení. To se často chybně zaměňuje za genialitu,ale genialita je dána genetikou.A tak jsem spadl do dalšího problému a to jak sdělit to, co je výsledkem algoritmického myšlení slovy. Jak sdělit děj který se promítl v mé mysli a díky tomu jsem pochopil skryté zákonitosti. To je Neronisi můj největší problém.
MB |
 |
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 12/12/2009 : 09:58:56
|
Naučit se slovy specifikovat takový nespecifikovatelný proces není legrace a osobně si myslím, že k tomu výrazně dopomůže, když přijdeš na to na jaké pojmy, myšlenky, slovní spojení a nápady lidé reagují. Umět si představit alespoň v kostce - když napíšu tuhle větu a dám ji do kontextu s touto myšlenkou, jaký dojem by to vyvolalo u 15 letého studenta, zároveň u ředitele podniku, zároveň u ženy v domácnosti a zároveň u spisovatele na sklonku života a jaký dojem taková myšlenka má vyvolat podle tebe.
Forma, jakou se člověk vyjadřuje je základním pilířem komunikace, protože je klíčem ke správnému porozumění. S tím mívám problém i já, proto jsem si vytvořil jakýsi polorobotický aforistický universální styl, kterým můžu říct všechno tak, aby se to dalo číst a dávalo to smysl. |
Edited by - neronis on 12/12/2009 09:59:54 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 12/12/2009 : 12:28:40
|
Neronisi
Řeknu to jinak. Je lépe nejdříve studovat a poznat pojmy a styly vyjadřování a potom třeba dojít do toho stavu o kterém jsem mluvil.Potom to je možné převést to do srozumitelného a přesného vyjádření. Jenže u mne tomu bylo naopak.Nejprve jsem dostal do toho stavu a Teprve potom jsem pocítil potřebu poznávat ty pojmy, ale to již bylo celkem pozdě. Kdybych věděl co mne čeká,pak bych se dle toho zařídil,ale já jsem to nevěděl a tu potřebu jsem neměl. A to je ten průšvih. Kdybych znal ty pojmy a dokázal s nimi pracovat, mohl bych vytvořit teorii o odrazu světla (příkladně) Takto si to dokáži přesně představit a doslova ty zákonitosti vidět a cítit, ale nedokáži to vyjádřit.Skus si představit dráhu fotonu (paprsku) při odrazu od určité plochy a potom si uvědom, že ta plocha pro foton není plochou ale vlastně kosmem a že vlastně nemá oč se odrazit, čili vše je docela jinak, než se to jeví a pokud máš schopnost si toto v mysli promítnout jako model, je možno vytvořit X nových teorií o světle a třena o gravitačních čočkách které nám dokáží přiblížit vzdálené galaxie a pak se díky pohybu vesmírných těles rozpadnou a obraz zmizí jako by galaxie zmizela v černé díře.Prostě je toho hodně,ale chybí cesta z mé mysli k mysli ostatních lidí, takže je vše marné a zbytečné.Prostě to nedokážu převést do pouček a vzorců,což bych dokázal, kdyby tomuto stavu předcházelo studium. Ovšem otázkou je, zda bych do tohoto stavu v takovém případě došel, nejspíše ne.
Aby nedošlo k nedorozumění. Já nad tím stavem neběduji,protože mně umožňuje chápat i velmi složité procesy a nacházet v nich skrytou logiku.Jen ta omezená schopnost výsledky sdělit mně trochu vadí. Kdyby dokázal příkladně Dalibor dojít k tomu zvládnutí svého myšlení a přestal šrotovat nesmysly,pak by sice chvíli trpěl a přestal by věřit sám sobě,ale poté by došel do podobného stavu,,protože se u něj algoritmické myšlení projevuje. Potom bych s ním mohl komunikovat podobenstvími,čili přenosem algoritmu a on by dokázal ve své mysli toto rekonstruovat a vytvořit si v mysli ten model. Potom by mně dokonale rozuměl. Jenže jemu se líbí v té fázi, kdy obdivuje sám sebe, vzniká v něm dojem, že je pupek světa a že mu napovídá snad sám Pánbůh.Potom produkuje nesmysly a nemá schopnost to poznat a uvědomit si to.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 12/12/2009 : 15:06:50
|
Pokud místo odrazné plochy (zrcadla) dosadíš kosmo, tak foton proletí kosmem, co je na tom nového? Jestli chceš, já s tebou v podobenstvích mluvit můžu, pokud pochopím co chceš vyjádřit, já si totiž prakticky všechny fyzické prvky promítám jako ty, v mysli, ve stylu videozáznamu, který se dá libovolně přetáčet a máš pravdu, že ta imaginace nabízí nekonečné možnosti. U mě je problém spíš v tom, že nedokážu vymyslet nápad, můj mozek je pouhý procesor, který zpracovává již existující prvky, proto třeba nedokážu vymyslet dějovou linku, když bych chtěl něco napsat. Musel bych ji ukrást.  |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/12/2009 : 14:36:45
|
Pokud místo odrazné plochy (zrcadla) dosadíš kosmo, tak foton proletí kosmem, co je na tom nového?
Neronisi.
Nojo, ale právě v tom je ten vtip. Ty tam ten kosmos nedosadíš,protože tam vzhledem k tomu fotonu je a vždy byl a bude.Nojo,ale od čeho se ten foton odrazí, když tam není ta plocha,ale ty atomy a prostory mezi nimi? Skus si to promítnout v mysli znovu a sleduj ten foton. /hel odrazu se rovná úhlu dopadu. Toto platí a je to bezesporné,ale co jej na tu dráhu odrazu dostane? Cosi tam musí být, jinak by fotony pokračovaly do nitra té hmoty těmi neziatomovými prostorami.To je právě to zvláštní na algoritmickém myšlení, že umožňuje si toto uvědomovat a modelovat různé varianty a tyto v mysli vidět a skoušet až je nalezena ta nejlogičtější. Jediné co může dostat ty fotony na dráhu odrazu je gravitace těch jader atomů.A nyní si můžeš představovat let těch fotonů v různých drahách blíže ři dále od jádra atomu a teba si představit určitou kružnici kolem každého jádra.Směřuje li dráha fotonu mimo tuto kružnici, je je foton pouze vychýlen ze své dráhy a pokračuje do nitra hmoty. Nalétá li po tečně,pak dojde k vychýlení právě na tu dráhu odrazu a směřuje li dráha po sečně,pak je dráha vychýlena natolik, že směřuje do jádra a předává jádru svou energii. Takže v tomto stavu dostal odraz světla svou logiku,ale tím se otevřela cesta k pochopení řady jevů které s tohoto principu vychází a to třeba fakt,že ty fotony letící mimo kružnici jsou vychylovány dle vzdálenosti, čili různě a již je možno třeba i nakreslit princip gravitační čočky k jejímuž vzniku dochází i v makrokosmu a dochází k poznání jak nám světlo lže a kouzlí obrazy, které nejsou vůbec pravdivé.Taková gravitační čočka vznikne díky pohybu kosmických těles a dokáže vytvořit obraz velmi vzdálených galaxií,které bychom bez této funkce vůběc nemohli vidět a pak se opět íky pohybu těles rozpadne a vedci tvrdí, že galaxii pohltila černá díra a dokazují to vším možným a při tom je to pouze fata morgana,kterou nám vytvořily gravitační čočky.
Pokud tě vytvořím obraz,pak si jej dokážeš v mysli zreprodukovat, to není nic neobvyklého a algoritmické myšlení nevzniká skokem a u všech lidí na určitém stupni funguje. Zajímavé na tom je,že je v tomto funkce slova do jisté míry omezena a že dochází k aktivaci informací přímo,čili vytvářením té projekce. Musím však dodat,že algoritmické myšlení neznamená kladné a logické myšlení,ale může dojít k projekci naprostých nesmyslů a tak se algoritmik může jevit jako genius i jako blázen. Udržet algoritmické myšlení v mezích logiky je asi to největší umění.Nakolik mám toto zvládnuté nemohu poznat sám a proto hledám zpětnou vazbu v konfrontaci s logikou ostatních.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 13/12/2009 : 15:35:04
|
Já mám tu představivost právě přísně svázanou s tím co smysl dává. K tomu abych si to co popisuješ mohl představit mi chybí spousta principielních znalostí a vůbec mi to nedává smysl.
Takže jediné co vidím já je způsob, jakým se světlo odráží pod libovolným úhlem od zrcadla a když tam není zdcadlo, tak je pohlceno hmotou a když tam není hmota, letí prostě dál. Možná jsi měl na mysli nějakou hmotu, která světlo vůbec neodráží, protože logicky každá hmota trochu odráží světlo, jinak by jsme ji neviděli...? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/12/2009 : 16:50:50
|
Neronisi
Každá hmota světlo odráží a je jsem to ničím nepopíral,ale každá hmota je vzhledem k velikosti fotonu kosmem i to zrcadlo. Není možné mluvit o fotonu a ploše,protože vzhledem k fotou tam žádná plocha není.Díky tomu se od té plochy nemůže odrazit a k tomu platnému efektu musí docházet jinou cestou než odrazem. Představ si tu hmotu jako vesmír a foton jako třeba meteorit. To může být přibližně ve stejném vzájemném poměru. I ten meteorit je vychylován gravitacemi jeko ten foton v mikrokosmu. Mluvit o odrazu světla s směšovat foton s plochou je nesmyslné. To jsou dva odlišné rozměry.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/12/2009 : 11:26:52
|
| Ten foton je tak malý, že je shluk molekul oproti němu jako shluk hvězd a planet ve vesmíru? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/12/2009 : 13:10:37
|
Neronisi
Dobrá otázka,ale těžká odpověď.Já myslím, že ano.Jistě to však nevím.Ony jsou jak jsem poznal spory i o tom, zda má foton vůbec nějakou hmotnost,zda to není jen energie,ale já si myslím, že energie bez hmoty nemůže existovat a že ta energie je dána rychlostí toho fotonu. Zde se ale pohybuji na velmi tenkém ledu,protože mám o tom málo informací.Dle mého názoru je foton vzhledem k atomu asi tak nějak jako meteorit vzhledem k sluneční soustavě. Může to však být chybné a proto to ber s rezervou. V každém případě nené možno je srovnávat s plochou. Ta je o rozměr výše. Já jsem do tohoto tématu zabrousil spíše proto abych tě ukázal příklad té projekce algoritmického myšlení. Nikoliv proto abych ukázal nějakou novou teorii o světle. Nevýhodou tohoto myšlení je určitá nepřesnost a s toho plynoucí nejistota, čili by mělo následovat zkoumání, pokus a ověřování a k tomu je výhodnější normální myšlení permanentní slovní. A tak vlastně algoritmici mají snahu ty své výsledky předal lidem, kteří jsou tím inspirováni k tomu ověřování a mají tu schopmost být přesní.Většinou však tito lidé nemají schopnost té projekce v mysli, či mají tuto schopnost omezenou a tu inspiraci od algoritmiků potřebují. Faktem však je, že si tito lidé algoritmiků příliš neváží pro jejich nepřesnost a většinou také díky jejich snížené schopnosti toto vyjádřit. Algoritmika poznáš dle toho, že má snahu vyjadřovat ten děj, čili algoritmus té své projekce.Výhodou je to, že mnohdy dokáží vnímat te algoritmus ta, kam jej jiní algoritmicky myslící uložili, třeba do podobenství, pohádek a podobně, čili dokáží si tu projekci rekonstruovat ve své mysli tak, že vznikne stejná projekce jako u těch kteří toto do podobenství a podobně uložili. Jenže to je vyprávění o jiném světě a opěr tomu může plně porozumět jen algoritmik protože ví oč se jedná.Algoritmik pracuje s velkou kapacitou operační paměti do které se tak rozsáhlý most lapidárně řečeno vejde.Snaha vytvořit ten rozsáhlý most v mysli člověka myslícího permanentně slovně vede k naplnění kapacity operační paměti, únavě a potřebě spánku,při kterém se kapacita operační paměti vyprázdní a uvolní, což je ve výsledku vnímáno jako cosi únavného a neřešitelného. Proto si lidé myslící permanentně slovně algoritmiků neváží a nedokáží jim porozumět.Přesto však k té inspiraci dochází a ve výsledku sklidí úspěch ten člověk, vědec myslící permanentně slovně. Pokud tento rozdíl v myšlení a vzájemnou potřebnost lidé pochopí, pak dojde k toleranci a vzájemné spolupráci a to je cíl, kterého se vysvětlováním tohoto snažím dosáhnout.Nutno však dodat,že výstup algoritmiky nemusí bý pouze správným a logickým a někdy to může být úplná blbost a stále může jít o produkt algorytmika, který počítal v té projekci s chybnými, nebo neplatnými zákonitostmi.Algoritmik dokáže v té projekci stvořit i boha, či algoritmus vyloupení banky.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/12/2009 : 15:50:04
|
K tomu "algoritmickému" myšlení jak říkáš, tj. že má člověk v hlavě v podstatě komplikovanou kalkulačku, která je schopná přehrávat filmy a hudbu (), simulovat i nespecifikovatelné procesy atd. - na tom něco bude. Třeba já nemám skoro žádnou krátkodobou paměť, vlastně pořádně ani ne tu dlouhodobou. Pamatuju si pouze když něco má nějaký význam nebo dává nějaký smysl, ale ani tohle tak úplně ne. Do hlavy se mi totiž nahraje proces jak k danému výsledku dojít a za předpokladu identických nebo obdobných vstupů jsem poté schopen ono "něco" znovu jakoby vypočítat. Když si to porovnám s normálními lidmi, pak musí být život s pamětí celkem peříčko, ale zase na druhou stranu bych neměnil, protože člověk, který si pamatuje normálně, si vybavuje neuvěřitelné množství blbostí, které jsou úplně zbytečné a to je možná klíč k tomu jaktože jsem schopen myslet takovým způsobem jakým myslím.
Včera jsem četl jeden příběh ženy, která neumí rozeznávat lidské tváře a jednotlivé osobnosti rozeznává podle toho co mají obvykle na sobě, na jakých místech se vyskytují, jaký mají hlas, jak voní atd. Normálnímu člověku tohle může znít jako sci-fi, ale já jsem ten článek hltal s velkým zájmem, protože já jsem se ustavičným procesovým vypočítáváním jak kdo na co reaguje dostal do fáze, kdy jsem schopen s určitou pravděpodobností vidět celou osobnost každého člověka už na první pohled. Třeba jestli znáš soutěž "Hádej kdo lže", já jsem viděl zatím jeden díl a odhadl jsem kdo lže u všech soutěžících už po představování ještě než si stoupli k těm stolkům.
Být magor sebou ale nepřináší jenom výhody. V normálním životě pak musíš určité situace kdy tě něco překvapuje nebo sere napůl jakoby simulovat, protože situaci, do které se dostaneš stejně předtím předpokládáš. Tady si nejsem jistý jestli mi budeš věřit, ale když už jsem to pracně napsal, tak to nechám být.
Jsou to příklady, které jistým způsobem dokazují správnost tvých úvah. Mozek je velmi fascinující nástroj a myslím, že si společnost bude muset začít zvykat na to, že každý člověk není stejný a více spolupracovat. Nebýt filmů, které mi umožnily chápat jakési idealizované interakce mezi jednotlivými subjekty, neuměl bych vůbec nic a nebýt například mravenčí slovní práce vědců, kteří se zabývají každým detailem, měli bychom všichni ještě méně, ale to neznamená, že je každý schopen mravenčí práce. |
Edited by - neronis on 14/12/2009 15:50:42 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 14/12/2009 : 16:31:28
|
Jo a k tomu fotonu. Na to zda jde o nějaký fyzický prvek bychom s mohli teoreticky dojít tak, že bychom letěli rychlostí světla a onen foton se podívali když "stojí".
Jinak za předpokladu, že světlo prochází sklem, je vážně otázka jestli nejde spíš o nějaké záření, tohle mě baví, ale vážně nevím. Jak je to s radiací, neexistuje u radiace podobné dilema jako u světla? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/12/2009 : 10:26:19
|
Neronisi.
Pokud ten hovor nebudeme brát příliš vážně,pak tě mohu říci, že s tím letem rychlostí světla souběžně s fotonem je dost zajímavé téma a právě pro myšlení v algorimech. Co by se při tom dělo? Ten foton by vzhledem k tobě neměl žádnou energii. I kdybys byl stejně maličký jako ten foton,stejně bys jej nemohl vidět bez ohledu na to zda se jedná o hmotu.Ten foton má svou energii díky své hmotě a rychlosti.Pokud dopadá na sítnici tvého oka,pak se při tom uvolňuje jeho energie.Pokud bys letěl souběžně s jeho dráhou třeba o maličko pomaleji a dopadl na sítnici tvého oka, uvolněná energie by byla nepatrná,čili by nedošlo k vjemu.Vraťme se však k tomu algoritmu odrazu světla. Představ si na místě toho foronu třeba tenisový míček a vše si hodně a hodně zpomal. Vzhledem k míčku je zde plocha. Míček nalétá po dráze v určitém úhlu k té ploše a naráží na plochu. Nyní si tu projekci zastav a vnitřním zrakem se dívej co se vlastně děje. Míček se stlačuje na straně ostřejšího úhlu více,než na straně úhlu odrazu a dochází zde k různým nárůstům energie.Poté má v orčitý okamžik ten míček rychlost nula a poté se ta energie uvolňuje a ta nerovnost jej vyšle na dráhu odrazu. Platí tedy i zde pravidlo říkající, že úhel odrazu se rovná úhlu dopadu, samozřejmě mluvíme o ideálním míčku a s vyločením dalších vlivů.A my již víme proč.
Jenže otázka zní. Může mít foton rychlost nula aby mohl přejít na dráhu odrazu a znova získat rychlost světla? Nemůže protože při zastavení by předal svou energii. Pokud je však pouze chychylován gravitacemi atomů,pak tu rychlost neztrácí. Pokud myslíš takto v algoritmech a uvědomuješ si při tom zákonitosti,pak můžeš docházet třeba i k novým poznáním. Jenže po tomto procesu tvorby logického mostu by mělo následovat ověřování, zkoumání detailů a převádění tohoto algoritmu do vzorců a definic,čili podoby v jaké jsou to schopni chápat a přijmout lidé myslící permanentně slovně. Pokud toto algoritmik dokáže,pak je uznáván za genia. Pokud to nedokáže, jako třeba já, snaží se ukazovat ten algoritmus aby to někdo udělal za něj.A tak většinou je považován spíše za snílka a podivína, ne li za blázna. A to je ten průser.Kdybych měl tyto schopnosti v mládí,pak bych věděl co mám studovat a proč. Dnes je pro mne pozdě a tak mně zbývá jen ta snaha kohosi inspirovat, nasměrovat a prostě aby to co neumím udělal za mne i s tím, že při takové snaze nebudu vypadat tak docela super.Druhou cestou je si fi, kde toho mohu vložit do příběhu aniž bych byl napadán. Ve výsledku tím mohu kohosi nasměrovat či inspirovat stejně jako tomu bylo třeba u J. Verne. To byl vynikající algoritmik a vlastně na tom byl podobně jako já a nedokázal to dotáhnout do konce.Jeho algoritmické myšlení, čili ta vnitřní projekce byla podřízena zákonitostem a tak tomu má být.
MB |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 15/12/2009 : 11:14:41
|
¨moc jsem nečetl diskuzi, ale vidím tu jakési fotony lítat, tak jen bez návaznosti:
quote:
Originally posted by neronis
Ten foton je tak malý, že je shluk molekul oproti němu jako shluk hvězd a planet ve vesmíru?
ne e...
fotony mají různou vlnovou délku v závislosti na energii, kterou přenáší. Čím větší energie, tím menší vlnová délka. Gama fotony si můžeš představovat jako "malinké kuličky", protože se tak vskutku chovají (když narazí do jiné částice, tak to vypadá jako by se střetly dvě koule...). Avšak, např. fotony normálního viditelného světla mají vlnovou délku řádově jednotky stovek nanometrů, tedy jsou podstatně větší než např. atomy, jejichž velikosti se pohybují typicky mezi 100-200 pm (pikometr, tj. 10^-11 m), fotony viditelného světla jsou tedy řádově tisíckrát větší.
quote:
Originally posted by neronis
Jo a k tomu fotonu. Na to zda jde o nějaký fyzický prvek bychom s mohli teoreticky dojít tak, že bychom letěli rychlostí světla a onen foton se podívali když "stojí".
Jinak za předpokladu, že světlo prochází sklem, je vážně otázka jestli nejde spíš o nějaké záření, tohle mě baví, ale vážně nevím. Jak je to s radiací, neexistuje u radiace podobné dilema jako u světla?
mezi radiací a světlem není rozdíl jiný než ve vlnové délce (fotony radiace jsou infračervené fotony s délkami cca 700-3000nm)
podrobnosti viz wikipedia, kde je to celkem dobře všechno popsáno a vysvětleno.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/12/2009 : 14:18:47
|
Rzwalde.
Ono zde ve skutečnoti o ty fotony vůbec nejde,ale ukazuji Jak je projevuje algoritmické myšlení. Chybí li některé informace,pak v této projekci může lehko dojít k chybnému výsledku,čili chybné představě.S těmi vlnovými délkami světla by mne to však celkem zajímalo i když je to mimo téma. Může mít jeden foton vůbec vlnovou délku, nebo se to táká světelného paprsku, čili X fotonů po sobě následujících, čili světku určité vlnové délky? Potom bychom každý mluvil o něčem jiném. Předsrav si jeden foton, kde by se ta vlnová délka vzala?Hnotnos, dejme tomu, energie určitě, ale vlnová délka? Ta by mohla vznikat stejné vzdálenosti fotonů při různé rychlosti a při stejné rychlosti vzdáleností po sobě následujících fotonů a tato vzdálenost by mohla být dána jejich energií a čím vyšší energie tím větší rozestupy čili vlnová délka.Já mám málo informací a čmožná i chybné,ale mám dojem že je vlnová délka dána tím počtem nárůstů a poklesů energie v časovém intervalu. To však není o fotonu,ale o světle.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 15/12/2009 : 14:33:06
|
Ještě doplněk /opět nefunguje Edit)
Já to s tím světlem vnímám jako rovnici s výsledkem známým vypočteném z neznámých.Jinak takto. Stejná rychlost a různé odstupy po sobě následujících fotonů může dát výsledek rovný vlnové délce.Pokud by však byly ty odstupy stejné a výsledkem byla vlnová délka,pak různost vlnových délek může vznikat růzností rychlostí a tomu by potom odpovídala i ta energie,protože je určena hmotou a její rychlostí. To by pak znamenalo, že ty fotony všech vlnových dílek jsou stejné, ale latí různou rychlostí,čím vzniká jejich vlnová délka. Ve všech případech odpovídá výsledek rovnici,ale co je tím správným a platným s toho nevychází.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Můj náhled na etiku
