quote:

---

Originally posted by Miloslav Bažant

Vážení.
HJak jistě víte, nesouhlasím s Daliborovými teoriemi a to proto,že jsou chybně vyjádřeny a jsou nereálné cesty k jejich naplnění. Pokud však užiji vlastní rozum a odstraním chyby,pak výsledek již není tak nesmyslný.
1.) Tvrzení, že všichni tvorové chtějí žít v míru,je nesmyslné proto,že největší část živých tvorů, tedy všichni živí tvorové nemají schopnost o čemsi takovém přemýšlet,čili nemají schopnost abstraktního myšlení, vytvoení si idee budoucnosti a přát si aby došlo k naplnění žádaného stavu. Není možno zde užít ani slova většina,protože ta většina není schopna si cosi takového vědomě přát.Z množiny která je schopna si takovou myšlenku vytvořit a přít si její naplnění ,čili z lidí si toto přeje Dalibor a o ostatních to není jisté.Pro někoho je opak cestou k vlastnímu prospěchu a tak si ten mír prostě nepřeje.
Pokud si vlastním rozumem odtraním chyby, vznikne cosi podobného.´Základním smyslem života je zbavení se nepříjemna a dosažení stavu příjemna.To platí pro všechny živé tvory a všechny formy života. S tohoto základního smyslu života vše ostatní jednání živých tvorů vychází. S tohoto vychází i Daliborovo tvrzení, že si všichni živí tvorové přejí žít v míru. Daliborova představa míru je v jeho mysli totožná se stavem stabilizovaného příjemna ničím neohrožovaného. Jenže stavu příjemna je možno dosáhnout i opačnou cestou a ´tak jsou i lidé, kteří si s tohoto důvodu přejí opak.Největší skupina lidí, se tímto problémem však vůbec nezaobírá,protě se o mír zajímají pouze tehdy ohrožuje li jejich příjemno válka, nebo spor a zneužití schopností druhého člověka. Potom se tyto skupina opět dělí na dvě skupiny a to ty kteří chtějí mír a smír a těch kteří tento stav chtějí řešit svým znužitím schopností, čili tím stejným proti čemu bojují. O tom, kterých je víc by se dalo diskutovat,ale s reality bych předpokládal, že těch kteří se snaží o mír je mnohem méně a snad by se pro ně dalo užít slova moudří. A to již jsme u opravy Daliborova tvrzení. Moudří lidé si přejí mír a vzájemnou lásku. I toto je však napdnutelné,protože i ti kteří si přejí opak se za moudré považují.
Vzhledem k opravené versi však to ostatní v Daliborově teorii neobstojí,protože vzhledem k moudrosti nemá souvislost pojídání semínek a podobně. Čili Daliborova teorie logicky souvisí pouze s tím chybným tvrzením,že se všichni živí tvorové chtějí mít navzájem rádi.
Základní ideu je možno opravit, jak jsem to udělal, ale to ostatní pak s tímto opraveným logicky nesouvisí a právě proto s Daliborovou teorií nemohu souhlasit.
Všichni živí tvorové hledají stav příjemna,ale cesty k tomuto příjemnu jsou natolik různé,že není možno je srovnat do jedné teorie.Šelmy dosahují stavu příjemna tím že bez lásky či nenávisti zabijí jiného živého tvora a prostě se dosyta nažerou. Tím dosáhli stavu příjemna který trvá do doby kdy nastane opět hlad. Chce šelma vzájemnou lásku všech živých tvorů Dalibore? Já myslím,že vbec na nějakou vzájemnou lásku nemyslí. Myslí snad na vzájemnou lásku všech živých tvorů bakterie, či vir,když se dostane do organismu jiného živého tvora? Tvé teorie to přemýšlení předpokládají. Není to chyba?

MB

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

Podle mne jediný skutečný důvod ze strany jakéhokoli živého tvora, který lze vědomě uvést proti světu, kde by se měli všichni rádi, je, že oproti všeobecné lásce upřednostňuje příjemno plynoucí přímo nebo nepřímo ze zabíjení jiných živých tvorů, což nelze věrohodně před sebou ani před jinými nikdy ospravedlnit. Jediné myslitelné řešení tohoto rozporu ve svědomí každého živého tvora je možné prostřednictvím uvědomění si primárního axiomu mé Filosofie rovnováhy (tj. že i já chci ve skutečnosti žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi), zejména prostřednictvím zkušenosti každého živého tvora za jeho života či po smrti s bolestí a smrtí vlastní, blízkých, jiných lidí či jiných živých tvorů.

(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

---

quote:

---

Originally posted by Ondřej Pilný

1) Co je, to je. Existence existuje. Aneb nemůžete na něco ukázat a říci, že to není.
2) A je A. Každá věc je právě tím, čím je. Aneb nemůžete dort sníst a zároveň ho mít v ledničce.
3) Existujete a máte vědomí. Aneb nemůžete číst toto fórum a neexistovat nebo nemít vědomí.

---

quote:

---

Originally posted by Dalibor Grůza

quote:

---

Originally posted by Ondřej Pilný

1) Co je, to je. Existence existuje. Aneb nemůžete na něco ukázat a říci, že to není.
2) A je A. Každá věc je právě tím, čím je. Aneb nemůžete dort sníst a zároveň ho mít v ledničce.
3) Existujete a máte vědomí. Aneb nemůžete číst toto fórum a neexistovat nebo nemít vědomí.

---

Ondřeji,

tvoje výše uvedené axiomy jsou základem filosofického racionalismu, ze kterého vychází exaktní věda. Exaktní věda dokáže zároveň být velmi užitečná pro člověka, což prokázalo jeho rozmnožení na Zemi a její ovládnutí člověkem za pomocí exaktní vědy.

Filosofie se zabývá podle mne neviditelnem. Exaktní věda jako východisko určité filosofie (nauka o neviditelnu vycházející z nauky o viditelnu) je nejjistější, resp. nejužitečnější východisko, co máme, avšak ani to nezaručuje exaktnost takovéto filosofie, protože tvoje racionální axiomy nejsou prokazatelné zkušeností (výpovědi o neviditelnu jsou totiž vždy nejisté, o čemž svědčí např. subjektivní idealismus, empirismus, transcedentální idealismus-agnosticismus, skepticismus apod. ve filosofii či hinduismus a buddhismus v náboženství, popírající tvé výše uvedené racionální axiomy).

Zbývá pak pokusit se zformulovat na základě exaktní vědy co nejexaktnější filosofii, tedy nauku o neviditelnu vycházející z nauky o viditelnu co nejvíce ověřitelnou zkušeností živého tvora, která by udělala z filosofie exaktní vědu, na jejíž stanoviscích se budou převážná většina filosofů-vědců schopni shodnout.

Mnoho štěstí při tvém pokusu o tvoření co nejexaktnější filosofie.

(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz )

---