| Author |
 Topic  |
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
 Posted - 09/07/2009 : 19:57:34
|
Ačkoliv to patří to jiného tématu, dávám to sem.
Filosofie rovnováha, jejíž tvůrcem je pan Dalibor Grůza, začíná tímto axiomem:
na úvod vyslovím jedinou prokazatelně jistou pravdu v našem životě, … : "Všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí (tj. můj hlavní účel či cíl jako živého tvora je) žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý člověk povinen zabít co možná nejméně živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest." (zvýrazněno O. Pilný)
Tento primárná axiom není platný. Jak jsem to poznal? No protože vím, že skutečně o toto všichni lidé neusilují. Uvedu jednoho člověka, jenž je všeobecně známý a jehož chování tomuto tvrzení zcela uniká. Je jím Nietzsche. Ten skutečně neusiloval o svět, kde se budou mít všichni rádi, neusiloval ani o povinnost zabít co nejméně živých tvorů, a ani mu nešlo o to, aby cítil co nejméně bolesti.
Tzn. není pravda, že všichni chtějí, to, co chce pan Grůza. Jeden příklad sice postačí, aby se ta úvodní informace - a celá filosofie - ukázala jako nepravdivá, ale uvedl bych i druhý: já o tyto hodnoty také neusiluji. |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 09/07/2009 : 22:34:15
|
on řekl "ve skutečnosti"
...nemusí to být uvědomované...
|
 |
|
|
---
Nový uživatel
29 Posts |
Posted - 09/07/2009 : 22:57:38
|
quote:
Originally posted by Rzwald
on řekl "ve skutečnosti"
...nemusí to být uvědomované...
citace z http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1091:
quote:
Já to ale ve svém příspěvku zmiňoval. Jelikož Dalibor pojmy nedefinoval, lze se domnívat, že jim žádné speciální nenormální definice přiřazovat nechtěl. Tedy mezi "živé tvory" patří "člověk", já "---" patřím mezi "člověky" (lidi), takže patřím mezi "živé tvory". Pokud by se "živý tvor" nebyl schopen rozhodnout (rozpoznat), co "skutečně chce", tak tvrzení nikdo z "živých tvorů" nebude schopen dokázat ani vyvrátit - zde by se mohlo skončit a dále se o tvrzení nebavit, protože předpokládám, že diskutující na tomto fóru jsou "živý tvorové" (spam boty nepočítám mezi diskutující). Pokud dovolíme "živému tvoru", aby si byl vědom toho, co "skutečně chce", tak můj protipříklad platí. Já "---" si totiž jsem vědom toho, že není pravda, že "skutečně chci" žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi. A je to - žádné další dokazování činem či vysvětlením není potřeba - máte jeden prvek ("---") patřící do množiny "živých tvorů", který si je vědom, že pro něj tvrzení neplatí. Tedy i kdyby tvrzení platilo pro zbytek množiny, již nebude celá a nelze tedy použít kvantifikátor "všichni".
To Ondřej Pilný:
dopuručuji pročíst http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1091 |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 09/07/2009 : 23:16:01
|
| ---: Dobrý postřeh :-) Tímto je asi debata v tomto vláknu ukončena a není dále o čem diskutovat. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 10/07/2009 : 13:05:31
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Ačkoliv to patří to jiného tématu, dávám to sem.
Filosofie rovnováha, jejíž tvůrcem je pan Dalibor Grůza, začíná tímto axiomem:
na úvod vyslovím jedinou prokazatelně jistou pravdu v našem životě, … : "Všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí (tj. můj hlavní účel či cíl jako živého tvora je) žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý člověk povinen zabít co možná nejméně živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest." (zvýrazněno O. Pilný)
Tento primárná axiom není platný. Jak jsem to poznal? No protože vím, že skutečně o toto všichni lidé neusilují. Uvedu jednoho člověka, jenž je všeobecně známý a jehož chování tomuto tvrzení zcela uniká. Je jím Nietzsche. Ten skutečně neusiloval o svět, kde se budou mít všichni rádi, neusiloval ani o povinnost zabít co nejméně živých tvorů, a ani mu nešlo o to, aby cítil co nejméně bolesti.
Tzn. není pravda, že všichni chtějí, to, co chce pan Grůza. Jeden příklad sice postačí, aby se ta úvodní informace - a celá filosofie - ukázala jako nepravdivá, ale uvedl bych i druhý: já o tyto hodnoty také neusiluji.
quote:
Originally posted by Rzwald
on řekl "ve skutečnosti"
...nemusí to být uvědomované...
Chtěl bych se vyjádřit k Nietzscheho skutečnému přesvědčení:
Na jedné straně je autorem vědomé filosofie, kde vychvaluje germánské bojovníky rytíře přinášejících obnovu starých mužných ctností, kteří přemohli evropské území a zaseli sémě moderní aristokracie, o kterých uvádí: "Tito lidé nebyli zasaženi morálkou. Byli osvobozeni od jakýchkoliv společenských pout. V nevinnosti svého svědomí divokých šelem se navraceli jako rozjásaná monstra ze strašlivých tažení plných vražd, znásilňování, plenění a mučení s arogancí a klidem, jako by nedošlo k ničemu než k nějaké studentské pitce. Tlupa světlovlasých šelem, rasa válečníků a vládců s vojenskou organizací, mocí organizovat a odvahou bez skrupulí vložit svou tlapu na populaci byť početně možná mnohem silnější, tato tlupa založila stát." (jako nadlidé)
Na druhé straně je subjektem přímo vražedného psychického zápasu mezi svým vědomím a podvědomím, které vyústilo v jeho naprosté šílenství, posledních dvanáct let svého života žil s naprosto zastřeným vědomím v péči své matky. "Několik dní před svým zhroucením už jednou vyvolal před svým záchvatem pouliční výtržnost. Utahaná drožkářská kobyla, která stála před jeho kočárem, vzbudila tak mocný soucit tohoto zapřísáhlého nepřítele všeho soucítění, že ji padl kolem krku a usedavě se rozplakal."
Z výše uvedeného plyne, že i Nietzsche podle mne chtěl ve skutečnosti žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi. Jenom si to nebyl schopen uvědomit v tehdejší německé společnosti, která se zmítala v protikladech jako úpadek náboženství, resp. křesťanství, antisemitismus, války, tehdejší autoritářské císařské zřízení v Německu apod.
Literatura:
Storig H.J., Malé dějiny filozofie, Zvon, Praha 1991, s. 389
Durant W., Příběh filozofie, Pragma, Praha, s. 383
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 12/07/2009 11:58:46 |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 10/07/2009 : 13:57:47
|
Skutečně nemá cenu pokračovat v diskuzi. Ten příběh o kobyle je ničím nepodložené tvrzení á la "jedna paní povídala".
Nějak nepotřebuju dál přesvědčovat, že Hitler, Stalin, Mao Ce-tung a jiní podobní chtěli žít ve světě, kde by se všichni měli rádi. A rozhodně ne "satirickými" příběhy, o kterých ani nikdo neví, jestli jsou pravdivé nebo ne. |
|
|
|
ADC
Aktivní uživatel
259 Posts |
Posted - 10/07/2009 : 14:44:44
|
| Filosof prohodil něco o koloběhu života, ale vzápětí byl ušlapán davem.. nebo jak to bylo :))) |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 10/07/2009 : 22:33:02
|
quote:
Originally posted by ---
citace z http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1091
jenže v tom vlákně jsme se bavili, zda to jde nebo nejde vyvrátit.
...pokud uděláš předpoklad, že si jsi vědom toho, co chceš...tak to můžeš vyvrátit protipříkladem...to je jasné
...to ale neznamená, že jsi vyvrátil jeho filosofii rovnováhy...
..tu filosofii vytvořil Dalibor a on chce sdělit nějakou myšlenku. I kdybychom mu nějak vyvrátili (ať už tvým způsobem nebo mým nebo někdo vynalezne ještě něco nového) nějaké jeho tvrzení, tak pro Dalibora nebude problém to tvrzení zpřesnit nebo upravit.
...jeho filosofii bychom mohli vyvrátit jen a pouze tak, že bychom změnili jeho myšlení---na to ale nemáme nástroje. Proto jsou jakékoliv pokusy o vyvrácení naprosto zbytečné. (Dalibor se vždy adaptuje tak, aby formálně bylo vše v pořádku...)
jinak už jste dva, kdo nesouhlasíte s jeho základní premisou. Ani jeden z vás však neuvedl důvod --- to by mě zajímalo (!). |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 00:53:22
|
Nebudu se venovat hlubsimu rozboru vseho co bylo receno, tak jen par postrehu.
Ta premisa na zacatku je, to je zrejme, zalozena na velice slabe psychologii. I pokud definujeme "meli radi" velmi volne, stale nebudu souhlasit s "vsichni lide", clovek je hodne zvire v tlupe a empatie mimo vlastni spolecnost nebyva prilis uprimna, rozhodne vsak v zadnem pripade obecna.
Nejpodstatnejsi ale je, ze at cloveka vede cokoli, je to v jadru vzdycky sobecky pud a z toho se snad neda - a ani by to nebylo zadouci - vyvazat. Jak konkretne popsat tuhle motivaci, to je tezke a kazdy ma svuj pohled. Nietzsche ma Vuli k moci, buddhisti neco jako neprobuzenou sobeckost ega, jesli jim spravne rozumim, pak jsou tu ty sexualni pudy s freudem a tak dal a dal.
Co je podstatny u Nietzscheho, ze on o tomhle sobeckym pudu rika, ze bychom se ho nemeli vzdavat, nebo ho popirat, ale kultivovat ho.
Jinak historka s konem je pravdepodobne pravdiva. Rikat o Nietzschem ze se zblaznil ze sve filosofie, nehlede na to jak moc dobre je to podlozene, je nefer, protoze to vyzniva pejorativne a pravdou zustava ze Nietzsche je otcem jedne z nejpropracovanejsich filosofickych koncepci vubec.
edit:
jeste jednu vec tomu panovi, co se mi jeho jmeno zobrazuje jako ctverecky. Nase motivace je casto veci kterou zname nejmene. To je velice dobre prokazatelny fakt, ale dale to snad zatim nebudu rozebirat.
|
Edited by - Oldow on 11/07/2009 00:57:39 |
|
|
|
---
Nový uživatel
29 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 01:26:38
|
quote:
Originally posted by Rzwald
...pokud uděláš předpoklad, že si jsi vědom toho, co chceš...tak to můžeš vyvrátit protipříkladem...to je jasné
S předpokladem je tvrzení zřejmě vyvráceno. Bez něj také, protože pokud nic nepředpokládáme, tak se v množině mohou vyskytovat oba typy živých tvorů.
No a když tento předpoklad obrátíme, tak máme množinu všech živých tvorů, kteří dle Dalibora cosi "ve skutečnosti" chtějí ale žádný z nich to není schopen posoudit. Tedy ani Dalibor, jakožto živý tvor, by nebyl schopen posoudit co sám chce (natož aby posuzoval co ostatní chtějí). Vyberme nyní libovolného živého tvora z množiny a postavme jej před volbu, zda axiomu věřit či nevěřit. Rozlišme dva případy:
1) axiomu věřit nebude - potom ale nevěří ani celé teorii.
2) axiomu veřit bude - nyní nastává problém v tom, že axiom mu poskytuje informaci, podle které zjišťuje, co skutečně chce, což je spor, neboť předpokládáme že to nedokáže zjistit. Reductio ad absurdum jako vyšité.
quote:
...to ale neznamená, že jsi vyvrátil jeho filosofii rovnováhy...
quote:
...jeho filosofii bychom mohli vyvrátit jen a pouze tak, že bychom změnili jeho myšlení---na to ale nemáme nástroje.
No "jeho filosofii rovnováhy", kterou má Dalibor uloženu ve svých myšlenkách v hlavě nijak neovlivníme. Ale co to má společného s tím textovým dokumentem Filosofie rovnováhy na jeho webu, pod kterým je podepsán? Copak platnost/použitelnost/akceptovatelnost teorie či filosofie nějak souvisí se svým tvůrcem? Když si Filosofii rovnováhy kdokoliv přečte, tak snad závisí na něm samotném, jak ji vnímá. Pokud má navíc protipříklady, je schopen se pomocí nich sám přesvědčit o tom, zda je či není dobře postavená. Myšlenky tvůrce na to nemají žádný vliv.
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 09:47:27
|
quote:
Originally posted by ---
No a když tento předpoklad obrátíme, tak máme množinu všech živých tvorů, kteří dle Dalibora cosi "ve skutečnosti" chtějí ale žádný z nich to není schopen posoudit. Tedy ani Dalibor, jakožto živý tvor, by nebyl schopen posoudit co sám chce (natož aby posuzoval co ostatní chtějí).
no a pak je zde ještě poslední možnost:
- někteří tvorové si jsou vědomi toho, co chtějí a všichni tito chtějí, aby se všichni měli dobře
- a zbytek, který to nechce, si není ve skutečnosti vědom toho, co chce...
quote:
Originally posted by ---
No "jeho filosofii rovnováhy", kterou má Dalibor uloženu ve svých myšlenkách v hlavě nijak neovlivníme. Ale co to má společného s tím textovým dokumentem Filosofie rovnováhy na jeho webu, pod kterým je podepsán? Copak platnost/použitelnost/akceptovatelnost teorie či filosofie nějak souvisí se svým tvůrcem? Když si Filosofii rovnováhy kdokoliv přečte, tak snad závisí na něm samotném, jak ji vnímá. Pokud má navíc protipříklady, je schopen se pomocí nich sám přesvědčit o tom, zda je či není dobře postavená. Myšlenky tvůrce na to nemají žádný vliv.
s tím souhlasím -- myslel jsem to jinak
...Ondřej tady na fóru vytáhl jednu větu z Daliborovi filosofie a formálně ji vyvrátil. Proč to udělal? Já myslím (jen to tak na mě působí), že proto, protože nesouhlasí s jeho filosofií a chtěl ji zde blbuvzdorně vyvrátit. Taky si myslím, že se mu (stejně jako mně!) moc nelíbí, když tu Dalibor nemá jedno vlákno, filosofie rovnováhy, ale zakládá zde s každou její verzí další a dalšíí vlákna.
...no a já říkám, že takový pokus nutně nepovede k cíli, neboť nevyvrátil jeho teorii, ale ukázal, že jedna věta je špatně formulována (buď je třeba změnit kvantifikátor a nebo je třeba doplnit předpoklad....)
...jinak všimni si -- jak se filosofie rovnováhy změní, když místo "všichni" použije Dalibor "naprostá většina" ?
...zřejmě nijak...protože k maximalizaci dobra (to je jeden ze základních principů jeho filosofie) nepotřebuješ všechny...stačí ti většina |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 10:44:23
|
Podle mne jediný skutečný důvod ze strany jakéhokoli živého tvora, který lze vědomě uvést proti světu, kde by se měli všichni rádi, je, že oproti všeobecné lásce upřednostňuje příjemno plynoucí přímo nebo nepřímo ze zabíjení jiných živých tvorů, což nelze věrohodně před sebou ani před jinými nikdy ospravedlnit. Jediné myslitelné řešení tohoto rozporu ve svědomí každého živého tvora je možné prostřednictvím uvědomění si primárního axiomu mé Filosofie rovnováhy (tj. že i já chci ve skutečnosti žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi), zejména prostřednictvím zkušenosti každého živého tvora za jeho života či po smrti s bolestí a smrtí vlastní, blízkých, jiných lidí či jiných živých tvorů.
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 11/07/2009 20:54:59 |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 17:17:10
|
quote:
Originally posted by Oldow
Jinak historka s konem je pravdepodobne pravdiva. Rikat o Nietzschem ze se zblaznil ze sve filosofie, nehlede na to jak moc dobre je to podlozene, je nefer, protoze to vyzniva pejorativne a pravdou zustava ze Nietzsche je otcem jedne z nejpropracovanejsich filosofickych koncepci vubec.
O Nietzschem jsem toho, soudě dle jiné diskuze tady na fóru, nepřečetl tolik, jako ty. Proto: jak víš, že ta historka je pravdivá? Já ji našel jednak různě formulovanou, dále na ctihodné Stanford Philosophy Encyclopedii je poznámka: „this episode with the horse could be anecdotal“, no a konečně: víme, jak tyto příběhy často vznikají a jak se překrucují.
Beru to jako zcela libovolné a ve vzduchu volně poletující tvrzení, které se nedá označit ani za pravdivé ani za nepravdivé – proto se na něm nedá jakkoliv stavět. Tedy tento příběh nemůže cokoliv potvrdit ani vyvrátit.
quote:
Originally posted by Oldow
jeste jednu vec tomu panovi, co se mi jeho jmeno zobrazuje jako ctverecky.
Já mám k tomu pánovi taky něco: Způsobu, jakým argumentuje, skutečně skládám úctu. To se tu jen tak nevidí. Problém asi je argumentovat logikou, když ji ostatní (bezděky? záměrně?) ignorují.
quote:
...Ondřej tady na fóru vytáhl jednu větu z Daliborovi filosofie a formálně ji vyvrátil. Proč to udělal?
Skutečně se ta filosofie nedá přehlédnout. Právě proto na ni reaguji. Nejenže se domnívám, že na nepoddajném bahně (na našich přání) se stavět nedá, ono i to vyvrácení „prokazatelné jistoty“ je nasnadě. |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 22:00:26
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Jediné prokazatelné pravdy.
1) Co je, to je. Existence existuje. Aneb nemůžete na něco ukázat a říci, že to není.
2) A je A. Každá věc je právě tím, čím je. Aneb nemůžete dort sníst a zároveň ho mít v ledničce.
3) Existujete a máte vědomí. Aneb nemůžete číst toto fórum a neexistovat nebo nemít vědomí.
(viz. http://www.filosofie.cz/forum/topic.asp?TOPIC_ID=1165 )
ad. 1) až 3) Je vůbec prokazatelně něco? Je vůbec prokazatelně nějaké A? Jsem vůbec prokazatelně já a mé vědomí? Má odpověď viz. níže.
quote:
Originally posted by Dalibor Grůza
Podle mne jediný skutečný důvod ze strany jakéhokoli živého tvora, který lze vědomě uvést proti světu, kde by se měli všichni rádi, je, že oproti všeobecné lásce upřednostňuje příjemno plynoucí přímo nebo nepřímo ze zabíjení jiných živých tvorů, což nelze věrohodně před sebou ani před jinými nikdy ospravedlnit. Jediné myslitelné řešení tohoto rozporu ve svědomí každého živého tvora je možné prostřednictvím uvědomění si primárního axiomu mé Filosofie rovnováhy (tj. že i já chci ve skutečnosti žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi), zejména prostřednictvím zkušenosti každého živého tvora za jeho života či po smrti s bolestí a smrtí vlastní, blízkých, jiných lidí či jiných živých tvorů.
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz )
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
...Ondřej tady na fóru vytáhl jednu větu z Daliborovi filosofie a formálně ji vyvrátil. Proč to udělal?
Skutečně se ta filosofie nedá přehlédnout. Právě proto na ni reaguji. Nejenže se domnívám, že na nepoddajném bahně (na našich přání) se stavět nedá, ono i to vyvrácení „prokazatelné jistoty“ je nasnadě.
Naše přání čili subjektivní skutečnost nepovažuji za nepoddajné bahno, na kterém se nedá stavět, ale naopak za jedinou naší zkušeností bezprostředně ověřitelnou (nejexaktnější filosofickou) pravdu každého jedince, kterou nám naše bytí nebo nebytí nabízí. Každý si může totiž sám osobně zodpovědět, co si sám osobně přeje bez toho, aby se musel zabývat pravdivostí dalších vnějších okolností (např. jestli něco existuje, jestli A je A, jestli existuji já, jestli existuje mé vědomí, pravdivostí objektivní skutečnosti, tj. vědeckých poznatků či pravdivostí určité, např. náboženské víry apod.).
Nejjistější subjektivní skutečností je pak přání, které má objektivní povahu, tedy si ho přejí všichni živí tvorové nadaní více či méně dokonalým vědomím. Podle mne tímto přáním všech, tedy objektivní subjektivní skutečností je u každého živého tvora skutečné přání všeobecné lásky, resp. přátelství všech na život a na smrt, o jehož pravdivosti ve svém případě se může každý živý tvor jednoduše přesvědčit vlastní poctivou odpovědí na následující otázku položenou jeho vědomí:
Chci ve skutečnosti žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi?
Ano, chci.
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 13/07/2009 08:51:33 |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 11/07/2009 : 23:05:09
|
Neskutečný masakr rozumu. Tak prvně si ujasněte, jak si tu otázku vůbec někdo může položit, kdyby nic/nikdo neexistoval; jak si ji může položit každý člověk za sebe, kdyby nebyl právě tím, kdo je; a jak může někdo odpovědět na otázku, v jakém chce žít světě, aniž by svět vnímal. Ty tři zmíněné axiomy jsou implicitně obsaženy v každé vaší větě, a přesto tvrdíte, že nejsou pravdivé.
Váš predpoklad (všichni lidé chtějí...) je vaše přání, nikoliv jediná prokazatelná pravda. |
Edited by - Radical on 11/07/2009 23:07:10 |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 12/07/2009 : 08:15:13
|
quote:
Originally posted by Ondřej Pilný
Neskutečný masakr rozumu. Tak prvně si ujasněte, jak si tu otázku vůbec někdo může položit, kdyby nic/nikdo neexistoval; jak si ji může položit každý člověk za sebe, kdyby nebyl právě tím, kdo je; a jak může někdo odpovědět na otázku, v jakém chce žít světě, aniž by svět vnímal. Ty tři zmíněné axiomy jsou implicitně obsaženy v každé vaší větě, a přesto tvrdíte, že nejsou pravdivé.
Váš predpoklad (všichni lidé chtějí...) je vaše přání, nikoliv jediná prokazatelná pravda.
Netvrdím, že Vaše axiomy nejsou pravdivé, ale tvrdím, že nejsou prokazatelné. Rozhodně jsou méně prokazatelné než výše uvedená objektivní subjektivní skutečnost, tedy stejné nebo stejná přání všech živých tvorů.
Vaše podle Vás "prokazatelné" tři axiomy zřejmě "vyvrací" východní filosofie hinduismus, podle kterého:
Je-li přístup k podstatě světa hluboko v našem vlastním nitru a lze-li jej otevřít pohroužením do nitra, pak nemůže mít poznávání zevní reality pro mudrce žádnou cenu. Svět věci v čase a prostoru není vlastní podstata, není to átman, nýbrž pouze mámení, závoj, iluze, je to mája, jak zni indický výraz. Poznání tohoto světa není opravdové vědění, nýbrž něco pouze zdánlivého. Zejména rozmanitost jevů je pouhá mája. V pravdě jest pouze jedno, "Zejména toho pamatuj: Mnohost je veskrze ničím!" ... Ve světě tedy existuje pouze jedna jediná pravá jsoucnost, jež se v pohledu na svět jako celek nazývá brahma a poznaná v jednotlivé bytosti átman. Veškerenstvo je brahma, avšak brahma je átman v nás.
a zřejmě "vyvrací" také buddhismus, který šel ještě dále:
Avšak Buddha popřel "svatost" základních hinduistických spisů - Vedas a Upanišad. Buddha také popřel, že lidská duše je součástí vesmírné, t.j. boží duše. Řekl, že současný svět je Mája, t.j. neskutečnost. ... Zjevně nemůže existovat žádná "věčná blaženost" anebo jakýkoli jiný pozitivní stav štěstí, neboť neexistují ani věčné duše, ani nebesa, ani peklo. Čeho bychom dosáhli přerušením věčného koloběhu zrození? Nirvány. Doslova přeloženo to znamená stav plamene, který zhasl. Co však zbývá z plamene, který vyhasl? Nic! Proto bývá pojem nirvány částo opisován výrazem "nic".
Co nám tedy zbývá, jako nejjistější pravda, je to shora uvedená objektivní subjektivní skutečnost, tedy přání, na kterém se shodnou všichni živí tvorové. Pak jde o naši nejvnitřnější podstatu, o náš hlavní cíl a účel jako živých tvorů, o vymezení obsahu přirozeného práva, které se snaží najít všichni právníci již od pradávna, jen je takové přání všech třeba hledat a najít. Podle mne zní, že všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi.
Literatura:
Storig, H.J., Malé dějiny filosofie, Zvon, Praha 1991, s. 37 a 48
http://www.hcjb.cz/01_O_Bibli/03_Nabozenstvi/0103005.html
(viz. též: www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 12/07/2009 08:52:11 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Primární axiom Filosofie rovnováhy
