| Author |
 Topic  |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
 Posted - 04/08/2009 : 10:28:54
|
Má Filosofie rovnováhy pokládá za nejprokazatelnější filosofickou (tj. neviditelnou, nechutnatelnou, nehmatatelnou, necítitelnou, neslyšitelnou, dále jen neviditelnou čili abstraktní) pravdu:
"Všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý člověk povinen zabít co možná nejméně živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest."
Vše ostatní jsou pouhé mé spekulace, to platí o celé mé Filosofii rovnováhy.
Jinými slovy zabýval jsem se neviditelnem čili abstraktnem na základě viditelna, jinými slovy abstraktními vědami na základě exaktních věd. Exaktní vědy zatím nemohou poznat neviditelno, avšak jsou tím nejjistějším, co máme a co všechny lidi spojuje (vzhledem k možnosti vnímat smysly opakovaně či trvale každý pokus, experiment exaktních věd, jde o normativní sílu skutečnosti způsobující celkovou shodu valné většiny exaktních vědců o přírodních zákonech). Přesto se stále i v případě mé Filosofie rovnováhy jedná o neviditelno, čili dokud jej nebudeme vnímat svými smysly, nemůžeme říci, která z mých filosofických teorií je pravdivá a která mylná. V případě mé Filosofie rovnováhy nejde tudíž o odpadlictví, kázání bludů či rozkolnictví, které katolická církev stíhá exkomunikací účinnou spácháním těchto protiprávních činů (c.1364 §1 Kodexu kanonického práva 1983), protože nevytvářím novu víry založenou na nových dogmatech (nezpochybnitelných pravdách), ale na filosoficko- vědeckých teoriích, resp. hypotézách. Tyto filosoficko-vědecké teorie, resp. hypotézy mají za cíl pokus o ustanovení filosofických, náboženských aj. pojmů abstraktních věd pomocí exaktních vědeckých pojmů a jejich obsahů (jinak řečeno zkoumám např., jak je možná z fyzikálního hlediska Boží všudypřítomnost apod.), přičemž si u těchto teorii nedělám nárok na jejich pravdivost, připouštím, že mohou být mylné. Tyto filosoficko-vědecké teorie, resp. hypotézy musí být teprve verifikovány, ověřeny exaktními vědeckými pokusy s postupujícím stále větším zvětšováním viditelna na úkor neviditelna v našem světě s dalším rozvojem exaktních věd.
Jinými slovy v případě mé Filosofie rovnováhy jde o pouhé mé spekulace, nikoliv o náboženské nezpochybnitelné pravdy. Když jsem nyní po vzoru díla Tractatus Logico-Philosophicus filosofa Ludwiga Josefa Johanna Wittgensteina odhodil žebřík, po kterém jsem se šplhal nahoru, podívejme se, co mně zůstalo jako pravdivé poznání.
Důvodem těchto mých filosofických spekulací bylo stanovení přirozeného práva, tedy přirozeně zjeveného, zjeveného na úrovni stvoření (zákona vepsaného do nitra člověka, resp. všech živých tvorů). Tento zákon není nutně podmíněn existencí Boha, může být dán rovněž přírodou, resp. evolucí apod., jeho poznání má tudíž moc spojit všechny náboženství a rovněž tak ateizmus na jediném základě tohoto poznaného a prokázaného zákona.
Touto nejprokazatelnější (nejviditelnější) pravdou v oblasti neviditelna, tj. abstraktna, jako předmětu filosofie podle mne je, že všichni živí tvorové ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý člověk povinen zabít co možná nejméně živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest. V případě této pravdy jde podle mne o poznání přirozeného zákona vepsaného do nitra člověka, resp. všech živých tvorů. Z pohledu katolického práva jde o Božské právo (ius divinum), jehož zákonodárcem je Bůh. Podle mne tento přirozený zákon může každý člověk, resp. každý živý tvor objevit ve svém nitru jako přirozený, a to i kdyby byl v dané chvíli v jeho nitru skrytý, bude-li o tom poctivě přemýšlet nebo vést poctivou diskusi. Jinak by si totiž musel připustit, že zabíjí jiné živé tvory nikoliv z nutnosti, ale jen pro zábavu či příjemno jako např. příjemné pocity chuťových buněk ze snězení jiného živého tvora, což nelze nikdy před sebou věrohodně ospravedlnit a způsobuje to trvalý rozpor ve svědomí živého tvora.
Nyní se pokusím obhájit výše uvedený podle mne poznaný přirozený zákon každého člověka, resp. živého tvora z pohledu biblického (tj. jestli z pohledu katolického práva nejde o odpadlictví, blud či rozkol, který by měl za následek mou exkomunikaci z katolické církve bez dalšího, viz. c.1364 §1 Kodexu kanonického práva 1983).
V Novém zákoně se danému ustanovení věnují např. následující úryvky:
Jděte a učte se, co to je: "Milosrdenství chci, a ne oběť." Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky. Matouš 9,13,
Kdybyste věděli, co znamená ‚"milosrdenství chci, a ne oběť", neodsuzovali byste nevinné. Matouš 12,7.
(dané úryvky se týkají Ježíšova odmítnutí celopalů - tj. obětí zvířat za židovství, místo toho požaduje milosrdenství).
„Byl jsem v městě Joppe a právě jsem se modlil, když jsem ve vytržení mysli měl vidění: Cosi se snáší dolů a podobá se to veliké plachtě, kterou spouštějí za čtyři cípy z nebe; zastavila se právě u mne. Když jsem se do ní pozorně podíval, uviděl jsem tam nejrůznější zvířata i divokou zvěř, plazy a ptáky. Uslyšel jsem hlas, který mi řekl: ‚Vstaň, Petře, zabíjej a jez!‘ Odpověděl jsem: ‚To ne, Pane! Ještě nikdy nevešlo do mých úst nic, co poskvrňuje a znečišťuje.‘ Ale hlas z nebe promluvil znovu: ‚Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté.‘ To se opakovalo třikrát a vše bylo opět vyzdviženo do nebe. Skutky Apoštolů 11, 5-10
Když vystoupil na břeh, vyšel proti němu jakýsi muž z toho města, který byl posedlý démony a už dlouhou dobu nenosil oděv a nebydlel v domě, nýbrž v hrobech. Když spatřil Ježíše, vykřikl, padl před ním na zem a hlasitě zvolal: „Co je ti po mně, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Žádám tě, abys mne netrápil.“ Ježíš totiž nečistému duchu přikazoval, aby z toho člověka vyšel. Neboť ho velice často zachvacoval; tehdy ho poutali řetězy a okovy a hlídali, ale on pouta vždy přerval a byl démonem hnán do pustých míst. Ježíš se ho zeptal: „Jaké je tvé jméno?“ Odpověděl: „Legie,“ protože do něho vešlo mnoho zlých duchů. A prosili Ježíše, jen aby jim nepřikazoval odejít do pekelné propasti. Bylo tam veliké stádo vepřů, které se páslo na svahu hory. Démoni ho prosili, aby jim dovolil do nich vejít; on jim to dovolil. Tu vyšli z toho člověka, vešli do vepřů, a stádo se hnalo po příkrém srázu do jezera a utopilo se. Lukáš 8, 27-33
‚Mistr ti vzkazuje: Kde je světnice, v níž bych jedl se svými učedníky velikonočního beránka?‘ A on vám ukáže upravenou velkou horní místnost; tam připravte večeři.“ Odešli a nalezli všechno, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka. Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Řekl jim: „Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, dříve než budu trpět. Neboť vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde naplnění v království Božím.“ Vzal kalich, vzdal díky a řekl: „Vezměte a podávejte mezi sebou. Neboť vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nepřijde království Boží.“ Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ A právě tak, když bylo po večeři, vzal kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá.“ Lukáš 22, 11-20
Druhého dne spatřil Jan Ježíše, jak jde k němu, a řekl: „Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa. To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází někdo větší, neboť byl dříve než já. Jan 1, 29-30
Podle mne ze systematického výkladu shora uvedených ustanovení Nového zákona plyne, že Ježíš i u zvířat a podle mne i u jiných živých tvorů, rostlin, hub apod. káže zákon milosrdenství a zabíjí je jen v případě naprosté nezbytnosti, dokonce Ježíš sám je přirovnáván k beránkovi Božímu, který musí umřít za hříchy světa, protože svět, resp. tehdy shromáždění Židé nebyli milosrdní. Proto v případě mého výše uvedeného přirozeného zákona, který jsem nalezl ve svém nitru, že všichni ve skutečnosti chtějí žít ve světě, kde se budou mít všichni rádi, proto je každý člověk povinen zabít co možná nejméně živých tvorů, a aby přirozeně co nejméně cítili bolest, lze vycházet rovněž přímo z Nového zákona a nelze jej považovat za odpadlictví, blud či rozkolnictví ve shora uvedeném smyslu katolického práva.
Jinými slovy konkrétně zabíjím-li např. prasata nikoliv, protože to potřebuji k přežití mne jako člověka, ale protože mi vepřové maso chutná (a vážím např. 120 kg), pak nejednám podle Ježíšových slov vůči prasatům milosrdně, ale obětovávám tyto prasata svému chtíči a podle mého chápání Bible se dopouštím hříchů.
Literatura:
http://www.biblenet.cz/
Tretera J.,R., Církevní právo, Jan Krigl, nakladatelství, 1. vydání, Praha 1993, s.78
Kodex kanonického práva, úřední znění textu a překlad do češtiny, Zvon, České katolické nakladatelství, Praha 1994, s. 603
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 05/08/2009 : 05:18:49
|
ja bych rekl ze asi jo. Nejsem v tomhle odbornik, ale podle me to pujde nejak takhle:
Pokud mame minimalizovat utrpeni, proc ho buh vubec pripustil?
Utrpeni je mozne na zaklade svobodne lidske vule, clovek hresi - utrpeni.
Cilem neni apriori minimalizovat utrpeni, ale prestat hresit a najit v bohu zastance, kdyz na nas hresi ostatni. Prestat pusobit utrpeni mi prijde jako samozrejmost a trivialnost, v podstate. Krestanstvi zada, aby se clovek naucil divat na ostatni s pochopenim v jejich hrichu, coz je mnohem tezsi, zejo.
Zvirata nemaji dusi a pusobit jim zbytecne utrpeni je podle meho chapano spise jako hruba nevychovanost, nejen v bibli. V zadnem pripade ale jako nejaky moralni imperativ.
Takze podle me co se na to da rict z hlediska dobry krestansky teologie, pokud jsem to spravne trefil, je ze to co zadas je nizka latka pro tebe, ale vysoka pro svet. Nejdriv musis byt na sebe daleko prisnejsi a k ostatnim mnohem shovivavejsi.
Ale urco to posli nejakam na teologickou fakultu, docela by me zajimalo co oni na to.
PS: Presto, co navrhujes je jiste uslechtile a nechci snizovat hodnotu tve teorie.
|
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 05/08/2009 : 07:39:28
|
Dalibore.
Možná se mýlím, ale myslím, že se tvojí teorií vůbec nebudou zabývat.Není totiž pro jejich zájmy ničím přínosná.Kdyby tvoje teorie zvýšila moc církve ve světě, možná by tě udělali i svatým. Kdyby měli stejnou moc jako v době inkvizice, nejspíše by upálili.
Myslíš, že tvoje teorie dokáže dát křesťanům větší schopnosti, které by mohli znužít ve prospěch své pravdy? To je totiž to jediné, co je zajímá. Ne li,pak je tvoje snaha bohužel marná.
MB |
|
|
| |
Topic |
|
|
|
Odmítnou katolíci mou Filosofii rovnováhy?
