| Author |
 Topic  |
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
 Posted - 08/08/2009 : 17:27:58
|
Lidi,
kde beretu tu energii na tolik písmenek. |
 |
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 17:49:26
|
quote:
Originally posted by axel01
(Jenom na úvod chci podotknout, že poslední dobou poněkud nejde připojení, ne že bych tak dlouho zvažovala odpovědi)
není třeba řešit, aby lidi přestali tak mít rádi "normalitu", je třeba řešit, abys ty mohla mít dostatečný prostor pro svou "nenormalitu" (ať už to slovo znamená cokoliv...)
Mohlo by to tak být, kdybych myslela jen na sebe. Jenomže jsem si jistá že existují i ostatní ,,nenormální" a i oni by jistě rádi pokořili kouzelnou formulku ,být normální'. Měla jsem na mysli ne připadat si nenormální a ve skupině nenormálních se považovat za normálního; nýbrž považovat se za absolutně nenormálního, vyšinutého jedince a vědět o tom; vědět o tom, ale nemít moc to změnit --> rezignace; čili nenormální jedinec se sebevražednýi sklony, který o sobě ví, že je nenormální. Izoluje se. Ale jde mu (popř. jim, kteří se sdružují snad jen z pocitu sounáležitosti) o to, lidstvu dokázat, že není tak důležité držet se nějaké normálnosti či normality. Už jen z toho důvodu, že to je zbytečné.
Nebo snad není?
Je tady někdo schopen mi sdělit, v čem přesně spočívá ta obrovská slota v nenormálnosti?!
Keď ti emočne vadí nenormálnosť a chceš pokračovať v diskusii, musíš uviesť konkrétnejší príklad.
Nevadí mi nenormálnost.
Nenormálnost má podle mého názoru zejména následující podoby:
1) Citová vyprahlost, tj. nemám nikoho rád nebo cítím, že nemá mne nikdo rád.
2) Jsem špatný, proto se musím trestat.
-(deprese)
3) Jsem špatný, proto mám strach z pomsty.
-(schizofrenie)
Důsledkem ad 1),2),3) je sebepoškozování.
Východiskem je podle mne mimo jiné také má filosofie, tedy způsobovat co možná nejméně smrti a bolesti jiných živých tvorů, dokonalý živý tvor v současnosti pak jí pouze rostlinná semena a plody (já sám nejsem dokonalým živým tvorem, protože jím v nezbytné míře rovněž biovejce 4/týdně, a biomléko, když mne bolí kosti kvůli vápníku).
Plnění povinnosti způsobit minimální bolest a smrt živých tvorů mimo jiné řeší ad 1), tedy citovou vyprahlost, protože to dělám, protože mám rád všechny živé tvory a oni za to budou mít zřejmě rádi mne (např. všechny živé mikroorganismy mne budou mít rády, a proto nebudu nemocný či jinak postižený či odchylný). Dále to mimo jiné řeší ad 2) a 3), protože dělám všechno, co je v mých silách, abych nebyl špatný, více již dělat nemohu a vše zlé, co jsem způsobil nebo co se mi stane, jsem nemohl nijak jinak odvrátit, není tedy důvod sám sebe trestat ad 2) ani mít zbýtečný strach ad 3).
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 08/08/2009 18:11:12 |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 08/08/2009 : 20:37:43
|
quote:
Originally posted by okref
Lidi,
kde beretu tu energii na tolik písmenek.
nudáááá :-) ..ta dává tu energii :-) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/08/2009 : 08:30:54
|
Rzwalde a Okrefe.
U mne je to spíše zvědavost,než nuda. Já na nudu nějak nemám čas.Píši ryrychle a vůbec mne to neunavuje,ale odpovídat na názory ostatních mne nutí myslet a to jinak, než při ostatních činnostech,takže u psaní odpočívám. Až skončím psaní,přejdu ke klávesám a čeká mne velmi únavná práce. Stáhnul jsem si styly pro klávesy a je jich kolem 2500. Nyní musím každý styl přenést do kláves,poslechnout si jej a přemýšlet na jakou písničku či skladbu by se mohl hodit. Je li ten styl dobrý,pak jej musím seřídit, přiřadit k němu nástroje, vyladir hlasitosti a uložit do registové řady. Takže mám fůru práce od rána do večera a nadělám při tom i dost kraválu.Po určité době jsem tak unavený,že si potřebuje odpočinout a tak si sednu k počítači a přečtu si vaše slova, zapřemýšlím o nich a odpovím. Moje myšlení se tím krásně a rychle vyčistí a mohu pkračovat u kláves. Takže mně toto forum slouží hlavně k relaxaci a ochraně před vyčerpáním.
MB |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/08/2009 : 08:47:47
|
Dalibore.
Stále hovoříš s předpokladem, že nenormálnost je pouze záporným jevem a to je chyba. Nenormálnost je stavem jinakosti a lidé mají z jinakosti strach.Proto vznikají xenofobie a podobné jevy.Díky jinakosti je nenormálnost považovaná za záporný jev. To je však povrchní pohled normální u lidí méně inteligentních. Nenormálnost je i vyjímečnost a ta může být velmi kladným jevem.Když tě někdo řekne že nejsi normální,říká tě pouze to, že jsi jiný,ale neříká tím automaticky, že jsi záporný.Faktem však je, že nenormálnost, vyjímečnost a jinakost člověka odděluje od ostatních, průměrných a ti k němu cítí určitý odpor a to i tehdy, jedná li se o nenormálnost kladnou, třeba genialitu. Prostě lidé mají z jinakosti strach,protože mají strach ze schopností,které má jinaký jedinec jiné než oni a oni se tím mohou dostat do nižší pozice.Proto bych užíval na místo výrazu nenormální(jiný než průměr) slova jiný.Slovo normální, či nenormální jsou příliš zaužívané v posuzování psychického stavu a toto poté svádí k hodnocení nenormálnosti jako záporu,což je vážná chyba a ukaazuje se to zřetelně ve tvých slovech a definicích.
MB |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 12/08/2009 : 19:14:38
|
Nenormálnost má podle mého názoru zejména následující podoby:
1) Citová vyprahlost, tj. nemám nikoho rád nebo cítím, že nemá mne nikdo rád.
2) Jsem špatný, proto se musím trestat.
-(deprese)
3) Jsem špatný, proto mám strach z pomsty.
-(schizofrenie)
Důsledkem ad 1),2),3) je sebepoškozování.
Jisté souvislosti s nenormálností vidím, ale v žádném případě bych takto necharakterizovala nenormálnost jako takovou. Nevidím však souvislost mezi tvou teorií rovnováhy a mezi těmito problémy, které jsi popsal. Ať jde o nenormálnost nebo ne.
Dle mého názoru jsi rozepsal určité symptomy, které slovo ,nenormální' může, ale taky nemusí obsahovat.
jinak viz. Slávek |
Edited by - axel01 on 12/08/2009 19:16:10 |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 12/08/2009 : 19:41:36
|
Naucit se hledat odpoved na otazku - jak - jinde nez od ostatnich, ve svym vnitrku je asi princip filosofovani. Neni to normalni Ale neni to ani nenormalni. Tak to proste je, kazdej je nejakej.
V urcity chvili proste clovek zjisti, ze i kdyz neco delaji vsichni, on to delat nemusi. Za nejvetsi krok k intelektualni svobode povazuju schopnost se prestat brat tak vazne (coz je velmi normalni) a dovolit si posetilost, omyly a zkouset vsechny mozny pristupy.
Vykasli se na to, co si o tobe ostatni mysli a s postupem casu si o tobe jen ti nejlepsi budou myslet jen to nejlepsi.
Oldow...Díky. Připadá mi to jako uspokojivá odpověď, dokonce velmi. Už jsem se setkala přesně s tím, co říkáš ty - a opravdu, nelze se chovat ani normálně, ani nenormálně - jde o to, si to přiznat. A zjistit, že chovat se normálně není v každém směru nejlepší. Stejně jako za všech okolností z normálnosti vybočovat.
Není to normální ale není to ani nenormální. Tak jaké to tedy je? Je to takové, jak si to sami uděláme a jak si to nazveme. Velice uspokojivé.
každý člověk je do značné míry zodpovědný za to, jak jedná i za to, jak se cítí
Rzwalde. Do značné míry. Ano. A do značné míry zase ne :-) Tohle asi nikam nepovede.
Ale jde mu (popř. jim, kteří se sdružují snad jen z pocitu sounáležitosti) o to, lidstvu dokázat, že není tak důležité držet se nějaké normálnosti či normality.
pokud to totiž skutečně ví i oni sami, potom nevidím důvod, proč je tak důležité o tom přesvědčovat ostatní.
Co takhle uznání vlastní pravdy? Umřít pro pravdu? A podobně? Nemusí jít nutně jen o nějaké problémy nenormálních vs. většina.
...a možná nyní již plně chápeš, proč jsem nabádal nepokládat takové obecné otázky o tom, jací jsou lidé..
..ale na místo toho se zabývat tím, co daného jedince zkutečně trápí...
Přesně tak. Chápu. Děkujeme za trpělivost.
budeš chtít se stát normálním, nebo raději zůstaneš bláznem?? Axel právě myslím zastává názor, že může být lepší zůstat tím bláznem...
Lepší. Lepší je velice relativní pojem. Lepší tedy jak pro koho. Ono může být psychicky lepší být normální, ale z globálního hlediska je lepší mít více bláznů pohromadě, kteří si ve své skupině nebudou již připadat ,,jako blázni". Co myslíš ty?
Čili zde není řeč o normálnosti, nebo nenormálnosti, ale je řeč o tom jak lidé posuzují lidi s pohledu své komunity ve které jsou normální a jediné co s toho vyplývá je fakt, že lidé nejsou schopni objektivně soudit.
Zajímavý náhled. Měl bys pro to ale nějaké řešení?
|
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 13/08/2009 : 05:50:31
|
jen odvahu. Ja jsem pevny, ostatni plyne. Ze je to vylouceno jakmile to predpoklada vice lidi? Ze ja jsem jediny co se skutecne meni? Urcite pravda, oboji ale nepodstatne. Pristup musis cerpat z dobrych predpokladu, ne z pravdy. Nohy pevne zakotvit do vlastnich vychodisek a skutecne se divat subjektivne na vsechno a pak az odvozovat dalsi. Problem je, ze lidi se snazi vzdycky vypadat co nejchytreji, pred sebou i pred ostatnimi a tak preskakuji dulezite kroky. Nejprve je treba pochopit sebe, az pak skutecnost.
Zacit pomalu u sebe a odmitat moznosti byt chytrejsi nez si muzes dovolit. Vsechno postupne vyplyne.
Na zadnou otazku neexistuje v podstate odpoved. Odpoved na kazdou otazku je pochopeni otazky, tedy skutecnosti o kterou se opira. Otazky nejsou zodpovezeny, jenom uz jich neni potreba.
Poznas sebe, poznas lidi, muzes si dovolit prestat se mejt a nosit kazdou ponozku jinou. A jeste je donutis si te vazit. (to kdyz jim budes pujcovat penize)
|
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 13/08/2009 : 20:16:58
|
quote:
Originally posted by Oldow
A jeste je donutis si te vazit. (to kdyz jim budes pujcovat penize)
Co nějaký jiný méně bolestný způsob? :)
Vážit si někoho. Já se ptám - k čemu to je? Když si mě někdo váží, může to být naplňující, ale neznamená to, že to bude jinak užitečné.. Záleží na tom, co z toho vyplývá v praxi. Jestliže vůbec nic, potom je jedno, zda si tě kdo váží. Pokud se k tobě chovají s úctou, potom to má smysl.
A ponožku nosim každou jinou, protože mě nebaví hledat její kámošku, která byla stejně sežrána pračkou, jako v každé slušné domácnosti.
Myslim ale, že tohle nesouvisí s tím, jestli jsem normální.
|
Edited by - axel01 on 13/08/2009 20:17:57 |
|
|
|
Oldow
Grafoman
1125 Posts |
Posted - 14/08/2009 : 00:22:47
|
axel,
to jsme s tema ponozkama dva, hned si pripadam normalnejsi. Samozrejme tahle diskuse neni o nicem jinem nez o respektu. Kdyz clovek zacne vnimat respekt druhych jako vec ktera muze prichazet nebo odchazet a nema smysl ji ani v jednom branit, pak tahle otazka po normalnosti proste uplne ztrati vyznam rekl bych.
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 15/08/2009 : 18:30:26
|
quote:
Originally posted by axel01
každý člověk je do značné míry zodpovědný za to, jak jedná i za to, jak se cítí
Rzwalde. Do značné míry. Ano. A do značné míry zase ne :-) Tohle asi nikam nepovede.
vtip je v tom, že "do značné míry zase ne" nemá žádný vliv na to "do značné míry ano"--to jde zcela mimo to...
příklad:
"na besídce cítím trému":
a) vůbec nejsem zodpovědný za svoji přítomnost na ní, protože na besídce jsem z donucení
b) jsem plně zodpovědný za to, že cítím zrovna trému
..celkově jsem tedy "pouze" do značné míry zodpovědný
...to ale neznamená, že nemohu plně stávající skutečnost změnit. Nemohu síce změnit svou přítomnost (jednou chodím do zušky, tak musím chodit na besídky - to nezměním), ale mohu zcela změnit to, co cítím na besídce (své "věci" má každý plně pod kontrolou).
Lidé si právě dost často nesprávně myslí, že to změnit nemohou. Typický výrok: "mě vystupování na veřejnosti znervózňuje"
...co je tohle proboha za větu????
...daný člověk si asi myslí, že ho znervózňuje ta veřejnost...nene, tak to není, to si jen myslí...znervózňuje ho jeho postoj, který má k vystupování na veřejnosti -- postoj, nikoliv veřejnost. A postoj může každý změnit. Pokud chce...
(jen dodám, že to není moc jednoduché---mně se to zatím nepovedlo téměř v ničem... To však nic nemění na tom, že to jde.)
quote:
Originally posted by axel01
pokud to totiž skutečně ví i oni sami, potom nevidím důvod, proč je tak důležité o tom přesvědčovat ostatní.
Co takhle uznání vlastní pravdy? Umřít pro pravdu? A podobně? Nemusí jít nutně jen o nějaké problémy nenormálních vs. většina.
no, a co z toho? Když mám pravdu, tak je mi fuck, jestli ostatní souhlasí nebo ne...co je mi do nich? Názor ostatních mě zajímá jen tehdy, když si sám nejsem jistý, zda můj názor je správný. Potom má smysl se i hádat. Jinak to smysl nemá. Leda ještě možnost, že by mě na nich záleželo a chtěl bych, aby nežili v omylu.
Umřít pro pravdu? Nevím nevím, zatím uznávám jen dva druhy umření -- pro věk a pro lásku.
quote:
Originally posted by axel01
budeš chtít se stát normálním, nebo raději zůstaneš bláznem?? Axel právě myslím zastává názor, že může být lepší zůstat tím bláznem...
Lepší. Lepší je velice relativní pojem. Lepší tedy jak pro koho. Ono může být psychicky lepší být normální, ale z globálního hlediska je lepší mít více bláznů pohromadě, kteří si ve své skupině nebudou již připadat ,,jako blázni". Co myslíš ty?
noo...obecně nevím. Já uvažuju tak, že tuto otázku nemusím vůbec řešit. Jsem normální a nenormální je 99.9999% populace...už jsem to tu jednou psal. Jakožto slepí mně jednookému nemají co vykládat.
quote:
Originally posted by axel01
Čili zde není řeč o normálnosti, nebo nenormálnosti, ale je řeč o tom jak lidé posuzují lidi s pohledu své komunity ve které jsou normální a jediné co s toho vyplývá je fakt, že lidé nejsou schopni objektivně soudit.
Zajímavý náhled. Měl bys pro to ale nějaké řešení?
sice jsem to nenapsal...ale řešením je nepochybně logika :-) |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 15/08/2009 : 18:41:14
|
quote:
Originally posted by Oldow
Ja jsem pevny, ostatni plyne.
tohle si asi vytisknu a vytetuji si to v desítkách kopií všude po těle a potapetuju si tím svoji polovinu pokoje...pak si sednu a zbytek života budu doufat, že mě jednoho dne napadne, jak být pevným... |
|
|
|
Radical
Aktivní uživatel
Czech Republic
154 Posts |
Posted - 21/08/2009 : 22:09:33
|
axel01:
Tak mě dneska napadly na téma té "normálnosti" nějaké krásné filmy.
Vykoupení z věznice Shawshank - to je dost známe, něco méně známého:
Společnost mrtvých básníků
Dvanáct rozhněvaných mužů
Čokoláda |
|
|
|
axel01
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
785 Posts |
Posted - 22/08/2009 : 22:28:44
|
...daný člověk si asi myslí, že ho znervózňuje ta veřejnost...nene, tak to není, to si jen myslí...znervózňuje ho jeho postoj, který má k vystupování na veřejnosti -- postoj, nikoliv veřejnost. A postoj může každý změnit. Pokud chce...
Ano, máš pravdu.
Proto říkám, že do značné míry ovlivňovat své pocity nemůžeme, protože vycházím z toho, že svoje pocity (ať už jsou dobré či špatné), ovlivňovat nebo měnit především nechceme.
Kdybychom chtěli, tak to je jiná...
Jenom bych ráda podotkla, že některé věci (pocity) nemá jaksi cenu měnit; protože k tomu není tedy důvod. Proč ovlivňovat to, že se mi víc líbí jazz než metal, kupříkladu.
Byla by hloupost pokoušet se to měnit; snad jen z důvodu, kdybych se chtěla nějak hudebně účastnit v té metalové skupině; avšak klíčem k účinkování v této kapele by bylo začít poslouchat metalovou hudbu---čili změnit svůj dosavadní geneticky předprogramovaný postoj.
A k tomu musí být opravdu silná motivace. (například záruka, že mi to opravdu pomůže nebo pravděpodobnost, že ta metalová skupina bude velmi slavná--(za předpokladu že chci být také velmi slavný))
No a když nechceme, tak už ani nemůžeme.
Můžeme=chceme; chceme=můžeme
Nemůžeme=nechceme..nechceme=nemůžeme.
Tož vypadá to že se tady skrývá jenom další rozhodnutí. Buďto se rozhodneme, že za své pocity odpovědni budeme, a tedy je změníme, anebo se postavíme do role...oběti? A své pocity necháme tak.
(Stejně bych se pozastavila u těch geneticky daných věcí....)
Umřít pro pravdu? Nevím nevím, zatím uznávám jen dva druhy umření -- pro věk a pro lásku.
Pro věk?? (cože? :-) )
Zapojila bych do toho teď jinou otázku--Jak si vlastně můžeme být my (ty, já, kdokoliv) jistí neomylností své vlastní pravdy? Má cenu potom pro ni umírat? Má cenu umírat..pro lásku? Nebo pro něco jiného?
Když už mám tu pravdu a jsem si jí naprosto jistá (což pochopitelně je hloupost sama o sobě), je pro mě důležité přesvědčit o ní druhé, aby se tato pravda uchovávala v jejich myslích... v knihách..nebo jako legenda.
K čemu je to dobré?
K pomyslné nesmrtelnosti; nesmazatelnosti.
Ve skutečnosti se totiž každý bojí své smrti a tím, že zemře pro ,,pravdu", ať je jakákoli, stane se možná nesmrtelným (jeho pravda nezemře s ním; ale někdo další se snad zeptá, CO to bylo za tak důležitou pravdu, že pro ni stálo za to zemřít)
Jakožto slepí mně jednookému nemají co vykládat.
Jestli tenhle postoj vychází zevnitř, potom tě (upřímně) obdivuju.
O něco takového bych se taky chtěla umět opřít. (problém je v tom, že ničemu nevěřím, že je to ,pravda', takže ani o tu svou pravdu se nemohu opřít)
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 23/08/2009 : 09:25:21
|
quote:
Originally posted by axel01
(ať už jsou dobré či špatné), ovlivňovat nebo měnit především nechceme.
Kdybychom chtěli, tak to je jiná...
nooo...tak to je pak jiná, to ano
+ poznámka =, že někdy je vhodné si napsat výhody a nevýhody nějaké vlastnosti -- co převáží, čeho je víc. Popřemýšlet o tom, zda by nebylo lepší některé věci přeci jenom raději změnit.
Shodou okolností teď vytvářím databázi psycholiteratury a dávám dohromady různé knížky, hlavně svoje skeny, ale i některé postahované z netu...a jedna z nich je "Jak se zbavit méněcennosti a jak překonat nesmělost" nebo nějak tak se jmenuje...a v ní se píše, jak někteří touto špatnou vlastností trpí (např. mají slabé postavení ve firmě, nechají se ostatními zneužívat, atd. , přestože jejich schopnosti dalece převyšují průměr), ale jak se tohoto prokletí přitom vlastně nechtějí zbavit (což málokdy přiznají). Což mi připadne jako docela zajímavý paradox.
Mám takové tušení, že důvod bude někde u takového toho "je to malé, ale je to moje" -- tzn. ta příšerná vlasnost (nesmělost) je natolik součástí jejich identity (sebepojetí), že kdyby se ten člověk této vlastnosti vzdal, vzdal by se velmi podstatné části sebe sama...což pochopitelně nikdo nechce. Těžko bude bojovat někdo sám proti sobě.
...raději se v té vlastnosti snaží nalézt nějaký smysl, úděl, atd.
V knize např. bylo napsáno, že někteří přecitlivělí jedincové se bojí, že kdyby se snažili tak jak psychologové radí, tu svou přecitlivělost utlumit, stali by se necitlivými -- takovými jako jsou ti druzí (ti, kteří těm přecitlivělým "ubližují" -- oni jim ve skutečnosti ale vůbec neubližují, to jen ti přecitlivělí jedinci reagují abnormálně silně na normální reakce ostatních).
No a takový přecitlivělý ze sebe pochopitelně nechce udělat toho "zlého" necitu, nechce ubližovat ostatním...takže se své přecitlivělosti drží a chudák...no, prostě trpí dál.
Jak iracionální. A jak neřešitelné!
quote:
Originally posted by axel01
(Stejně bych se pozastavila u těch geneticky daných věcí....)
geneticky daný je pouze temperament a schopnosti (IQ, EQ, volní vlastnosti, bystrost smyslů, atd.)
...a i ty lze kompenzovat. Např. když má někdo vysoké IQ, ale slabé EQ, tak pokud to není moc velký nepoměr, tak pomocí IQ může EQ emulovat... jednoduše si ty věci nastuduje.
quote:
Originally posted by axel01
Umřít pro pravdu? Nevím nevím, zatím uznávám jen dva druhy umření -- pro věk a pro lásku.
Pro věk?? (cože? :-) )
pro věk, jako věkem :-)
quote:
Originally posted by axel01
Zapojila bych do toho teď jinou otázku--Jak si vlastně můžeme být my (ty, já, kdokoliv) jistí neomylností své vlastní pravdy? Má cenu potom pro ni umírat? Má cenu umírat..pro lásku? Nebo pro něco jiného?
logika umírání pro lásku je afektivní -- jednoduše když je byť minimální šance na záchranu toho milovaného, tak podstoupím třeba i neúměrně vysoké riziko (které pak povede k mé smrti). Umírat tedy nemá nikdy cenu, ale zachránit někoho i třeba za cenu vlastního života cenu určitě má.
quote:
Originally posted by axel01
Když už mám tu pravdu a jsem si jí naprosto jistá (což pochopitelně je hloupost sama o sobě), je pro mě důležité přesvědčit o ní druhé, aby se tato pravda uchovávala v jejich myslích... v knihách..nebo jako legenda.
K čemu je to dobré?
K pomyslné nesmrtelnosti; nesmazatelnosti.
to je zajímavé...
vidím v tom touhu po generativitě. Odpovědí je jakákoliv kreativní činnost (klidně různorodá), druhý blízký člověk (přítelkyně/přítel) a v pozdějším věku co jiného než děti? no a taky pracovní nasazení...
..po tom všem něco navždy zůstane (člověk ale nesmí býti fyzikem..fyzikové lehce nahlédnou iluzívnost takového uvažování a deprese je pak nevyhnutelná...)
quote:
Originally posted by axel01
O něco takového bych se taky chtěla umět opřít.
chacha, naprostá většina lidí mě za to nesnáší...
quote:
Originally posted by axel01
(problém je v tom, že ničemu nevěřím, že je to ,pravda', takže ani o tu svou pravdu se nemohu opřít)
což se dostáváme k tomu, na co jsem se ptal Dalibora --- k čemu takové pravdy? Co to znamená "opřít" se...konkrétně. Je to to, co jsem psal Daliborovi?
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
nevysvětlitelné chování; nelogika
