| Author |
 Topic  |
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
|
|
Andy2
Nový uživatel
7 Posts |
 Posted - 23/02/2010 : 23:26:36
|
| OK Okrefe skvělý. Pro mě je to zcela čerstvá záležitost, v podstatě den stará, všimni si změny v psaní. Je to tak trochu, jako když se ze dne na den staneš vegetariánem. Celé je to výsledek toho, že jsem si tou Koulí kdysi prošel a v podstatě mi zruinovala život na hodně dlouhou dobu a teď když vidím Tebe, jak Tě láká a fascinuje, Tě radši pohlídám, abys do ní nevstoupil, a pokud to uděláš, abych Ti vysvětlil, co se s Tebou děje potom, cos v ní byl. |
 |
|
|
Andy2
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 00:40:29
|
| Jestli se nepletu tak Ti je kolem 22ti Okrefe. Připomínáš mi hodně mě samého ve tvém věku s tím rozdílem, že jsi určitě sečtenější. Já neměl potřebu chodit do větších hloubek, filosofie pro mě byla z velký části věcí intuice a klasikové pro mě byli spíš inspirací. Formovala mě knížka o Sokratovi, Filosofie Utěšitelka už nevim koho, taková malá knížka, ale perfektní, Životopis Russouea, Zadní schodiště Filosofie, Berkeleyho teze, Spinoza, Nahlédnutí do Traktátu L.F. a Bytí a času a jejich následnému odložení. Plus 3 semestry volitelné filosofie na vejšce. Vše to vyústilo v pojem Jednoty, který u Tebe teď spatřuju. V momentě přijmutí Jednoty zaniká tvá suverénní osobnost a vstupuješ do Koule. To se mi stalo v roce 2001, kdy mi bylo 23 a probral jsem se z toho až teď v posledních několika týdnech. Tak opatrně. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 12:23:52
|
Andy
Ono to slovo nic je skutečně zvláštní. Už to jak je užíváno vzbuzuje údiv.
Na stole není nic.- Slovo není neguje slovo nic, čili je řečeno, že na stole je něco.
Na stole je nic.- Opět nesmysl. To co je může být jen něco.
Nic nemůže být.-nesmysl Kdyby nemohlo být nic, mohlo by být jen něco.
Jakmile je ve větě slovo nic, dochází k nelogice.
Jenže to jsou vše jen úvahy v rozměru logiky. V běžné řeči jsou tyto obraty běžně užívány. Na stole není něco, nikdo neřekne,ale řekne, že tam není nic i když je to z hlediska logiky nesmysl. Důležité je, že mu všichni rozumí a ví, že na stole není něco.
Slovo nic je jen umělou negací slova něco v běžné řeči. Z hlediska filosofie je slovo nic prázdným výrazem.Z hlediska světa vyjadřuje nereálný stav.Ani absolutní vacum není možno označit slovem nic,protože je toto něčím,čili ohraničeným prostorem ve kterém není vzduch,či přesněji řečeno není zde hustota vzduchu měřitelná a uchopitelná.Vždy je to však něco.
Slovo nic tedy přináleží pouze a jen k běžné zjednodušující řeči a jiný význam nemá. Vše je něco.
O té alegorii s koulí bych se rád dozvěděl více. Zatím mám dojem, že ses dostal do stavu myšlení v kruhu ze kterého jsi nemohl najít cestu a pokud tvrdíš, že jsi cetu nakonec našel,rád bych věděl jakou. Mám totiž dojem, že jsem prošel čímsi podobným i když se ten myšlenkový kruh týkal čehosi jiného než významu slova nic. Pokud však tuto mojí otázku považuješ za snahu proniknout do tvého nejhlubšího soukromí a je zde cosi nač nejsi příliš hrdý,pak beru otázku zpět.POkud se jedná o to co si myslím, pak mám dojem, že znám cestu s tohoto stavu a mmohu ji i vysvětlit.
MB |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 12:56:03
|
Pro Andyho
Mě jde vlastně jen o hledání pravdy, ta zahrnuje vědění o všem včetně
nicoty.
Když tu něco říkám, říkám to v rámci zkusmého filosofického dialogu,
nikoli jako nalezenou pravdu. Jediné čemu přikládám hodnotu, kterou je
nutné řídit vlastní život je pravda. Jestliže jsem ji tedy nenalezl(a to nenalezl),
pak jedinou hodnotou je hledání pravdy. - to je to, za čím bych si stál.
Řeči okolo, jako je všejednota atd., jsou jen mé zkusmé pojmy. Zkusmé pojmy jsou jedinou možností hledání pravdy. Jedinému, čemu dovolím
vyjít z rámce zkusmého pojmu je pravda a zvyk. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 13:28:52
|
ještě dodatek:
Vždycky jsem tu považoval za neužitečné ba přímo škodlivé odkrývat fakta o sobě - tím nemám na mysli jen sebe, ale všechny. Mám za to, že to škodí filosofickému dialogu, protože dopomáhá vracet se k předsudkům a plést do čistoty myšlenek obrazy zvyku. Nicméně zvyk je většinou silnější než cokoli jiného a nic mu nebrání nedostatek faktů. Když se mu jich nedostává, prostě si je domyslí a operuje s vymyšlenými. Je ode mě tedy pošetilost domnívat se, že zamlčením a odsouváním osobních údajů je možno napomoci soustředění na filosofii.
Pro skutečnejší představu o mě: jsem jen asi o šest let mladší než ty Andy, těžko říct, zda jsem sečtělejší než ty, ale počtem nastudovaných knih se příliš neliším od tvého výčtu.
Co se týká dopadu filosofie na život, mám za to, že je zanedbatelný (tedy pokud mám na mysli závěry uvažování a objevené pojmy). Zdařilost či nezdařilost života je podle mě dána osobností, na níž se filosofie vyskytuje jen jako pouhá nicotnost. Pokud osobnost směřuje do životní nezdařilosti nebo tam již je, pak by se taková osobnost měla uchýlit k jiné vědě než je filosofie. Tou pravou vědou je psychologie. A tady na fóru je jeden z polovice již profesionální psycholog a má tu tedy taková osobnost pomoc přímo u ruky. (Rzwlad sice říkal, že jeho specializací je snad psychologie ptáků a hlemýžďů či tak nějak, nicméně pro nápravu osobnosti je profesí osobou tu jistě nejpovolanější.) Nepozoruji na své psychice sice nic, co by vyžadovalo nápravu, avšak pro jistotu požádám Rzwalda o vyšetření, až se tu objeví. Dlouho jsem ho tu neviděl. |
Edited by - okref on 24/02/2010 13:33:07 |
|
|
|
Andy2
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 15:04:58
|
Správná analýza Miloslave a následná syntéza, na výrok "Vše je něco." jsem čekal a dočkal jsem se. Čekal jsem to od Okrefa, ale přišel od Tebe. Tento výrok je základním kamenem, od kterého jako jediného je možné se skutečně odrazit, ocitáme-li se ve světě abstraktních pojmů. I když je to jen syntetický výrok, který stejně jako všechny abstraktní pojmy, bude jednou zapomenut, jelikož plnost života nespočívá v abstraktních pojmech, ale slovech jako strom, mech, třpyt, vůně, vánek, dotek, dech a statisíce dalších, které mají dále nedělitelný význam. Abstraktní pojmy vždy zastupují více jednotlivostí a v tomto smyslu mohou být rozděleny, ale chceme-li se dotknout skutečnosti, potřebujeme se dotýkat něčeho, co se nám nerozpadne pod rukama, ale zůstane vždy celistvé. O takováto slova se lze opřít, lze se jich dotknout, jelikož jsou pevná, nerozbitná a lze skrze ně vnímat realitu a vstoupit do ní a trvale ji zakoušet, být její součástí.
Ve světě těchto slov žijí obyčejní lidé a proto je vnímáme jako moudré a plně žijící. Vedle tohoto světa existuje svět abstraktních a jak si vystihl také některých nelogických slov, které nás od reality vzdalují, staví mezi ní a nás hráz nebo spíše propast, která se zdá být nepřekročitelná. Ale je to iluze, do života, přes propast lze přejít tím, že tato slova přestaneme myslet a vyslovovat. Z očí spadne závoj iluze a spatříme, že tam žádná propast není. Že nás do této vidiny pouze zaklela abstraktní a nelogická slova. Vykročíš-li potom do místa, kdes viděl propast začnou se Ti vracet vzpomínky na ní, probleskávat a je otázkou vůle a víry, zda-li dokážeš udržet propast uzavřenou a přejít přes celou její délku. Protože Vše je něco a i tam, kde kráčíš přes propast a příjde Ti, že tam propast je, ve skutečnosti tam není.
Důvod tohoto neznám, popisuji to jen jako fakt.
Alegorie s Koulí je o N***tě, uvěříš-li v její existenci zmizíš v ní a nebudeš se moci sám nalézt, jednoduše nebudeš existovat, ale pouze skrze svoji chybnou víru v to co nazýváme N***otu. Jediné, co Tě může navrátit zpět je opět víra v existenci sama sebe, která nakonec také zmizí a již nepůjde o víru v existenci, ale znovu skutečnou existenci, bytí, život.
Nejtěžší je vypořádat se se vzpomínkami na nebytí, v tom dokáží pomoci lidé, kterým nebylo dáno jej zakusit, nebo jej zakusili a překonali a tyto vzpomínky dokáží z tvé mysli odfouknout. To jsou lidé, které v nebytí milujeme, ale není jich mnoho a často musí šetřit dechem, jelikož vědí, že ne jenom skrze ně nalezeneš sám sebe, ale z mnohem většího dílu, skrze sama sebe, v tom je podstata lidského života, zůstat sám sebou a pokud se ztratíš, stát se znovu sám sebou. Někým žijícím, činným, zdrojem života.
Okrefe, taky mi vždy šlo o hledání pravdy, v tomto jsme podobní a dobře si vzpomínám na to, jak jsem vždy hledal svou cestu k ní. Píši proto, abych se podělil o své zkušenosti s filosofií Jednoty, za jejíž součást jsem omylem považoval i N***tu, a které jsem se, jak jsem byl mylně přesvědčený musel odevzdat, abych Jednotu nalezl.
PS: Miloslave, co se týče běžné mluvy, tak opravdu tato nelogická slova běžně používáme a rozumíme si, co chceme říci. Faktem ale zůstává, že ta slova jsou nelogická a i když si to neuvědomujeme, jsou jako písek v soukolí. Oč zní lépe naším uším. "Stůl je prázdný." než "Na stole není n**.", anglicky dokonce: "There is n****ng on the table."
Příklad:
Mohu se samozřejmě i mýlit, ale v mém vidění světa, příjdu-li ke koni, vidím koně a nikoliv lichokopytníka.
O co bohatší byl Forest Gump, když mu Bubba vyjmenoval všechny pokrmy z krevet, které umí udělat, než kdyby mu řekl. "Děláme mnoho pokrmů." |
Edited by - Andy2 on 24/02/2010 17:27:48 |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 18:44:18
|
Andy to o čem se bavíš je jakýsi princip potlačování. Pokud si principielně vymezíš, že se nebudeš jistými pojmy vůbec zabývat, je logické, že se tvé vědomí takovému stavu přizpůsobí a soustředí se pouze na to "pozitivní".
Nicméně jde stále o jistý druh potlačování reality. Což může být v životě přínosné, protože lze snadno vyvodit jaké chování ve společnosti je přínosné a jaké defektní.
Nicméně na půdě filosofie, kdy je zapotřebí zohledňovat prakticky vše, jde o chování, kterému se v jistých kruzích říká demagogie.
Vytváření hodnot na principu potlačování nemůže podle mě nikdy spolehlivě fungovat, protože se vytváření takovýchto hodnot dotýká subjektů, které vnímají svět velmi diferentně a pokud hledají na své otázky odpovědi, nemůžeš jim jednoduše říct - "tohle vyřaď ze svého vnímání a bude ti lépe, věř mi." |
Edited by - neronis on 24/02/2010 18:45:57 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 19:06:02
|
Andy.
Bylo zde ve foru mnoho tlachů učeně vypadajících a snahy vyložit prostým slovem to co člověk považoval za důeležité,ale že by diskuse zde mohla mít jakýsi skutečný význam jsem netušil.Poprvé jsem začal možnost toho významu cítit, když do fora přišel Sokrates,protože jsem poznal,že je schopný samostatně přemýšlet. Nyní jsi přišel ty a ten význam a smysl tohoto fora začal být ještě zřetelnější. TVoje myšlení je velmi vyspělé a chápeš jako samozřejmé to co většina lidí nedokázala pochopit ani když jsem jim to podával po lopatě.Třeba to, že jsi pochopil nebezpečnost poznání Pam ukazuje na fakt, že toto chápeš. Jinak bys to vyvodit nemohl. To co říkáš o té prázdnotě a ničem odpovídá tomu co si tomtéž myslím já,jen tu fobii nemám a proto nemusím užívat hvězdiček.Slovo dokáže aktivovat určité balíky informací a ty jsi takové nebezpečné balíky do paměti uložil. Nyní jsi je označil jako mínusové a nechceš je slovy aktivovat aby ses nedostal do stejného stavu. Chápu to naprosto přesně,ale taková obrana je velmi chatrná a bohužel tě musím říci, že tě neochrání a k té recidivě může kdykoliv dojít. Dostal ses na hranici magie a jako magii to přijímáš. Tím však naopak tu recidivu přivoláváš.Pokud dáš všemu to správné místo a pokud toto správně definuješ,pak tím ty patologické mosty rozbiješ na podsestavy, které se navzájem oddělí polaritami a těmi slovy je již neaktivuješ. Magičnosti těch slov se zbavíš, když se jim postavíš čelem a analyzuješ to co aktivují.Ten strach z nich tu magičnost zesiluje. Já vím co dokáží dlouhodobě opakovaně aktivované mosty poznání a jaké důsledky to pro lidskou psychiku může mít.Je to bludný kruh a člověk je v něm vždy naprosto sám a výsledkem jsou mnohdy nesmysly, které člověk přijímá jako pravdy.Výsledkem je též přeplňování operační paměti a rozšiřování její kapacity na úkor rezerv, což je provázeno procesy,které původně slouží životu,ale jsou li opakovány často,pak život silně ohrožují a prohlubují ten stav. Takové to myšlenkové přežvykování v době kdy by měl člověk spát a vyprazsňovat svou operační paměť je jedním s důsledků.Není li tento proces zastaven,pak ohrožuje život. Je li přerušen,pak ta rozšířená kapacita operační paměti slouží k tomu, že se do operační paměti vejde víc informací a mohou díky tomu vznikat rozsáhlé algoritmické mosty poznání,čili stav podobný genialitě.Dokud tomuto ještě podléháš, čehož příznakem je ten strach a fobie ze slov,pak tento problém ještě vyřešen není. Jsi jen na dobré cestě a potřebuješ jen některé informace abys stav stabilizoval. Ta vysoká schopnost logického myšlení, kterou se projevuješ ukazuje na rozsáhlé rozšíření operační paměti,ale toto rozšiřování je třeba zastavit aby se mozek zotavil. K tomu je třeba,dle mého poznání a tím i názoru,tvorba náhradního mostu, který nebude tak intenzivní a každý znak únavy zachytit a měl by následovat spánek a to kdykoliv, třeba i během dne, když je to možné.K té únavě a pocitu ospalosti dojde při určitém naplnění kapacity operační paměti a dojde li k vyprázdnění spánkem, nedojde k porušení barier, nedojde k čerpání z rezerv s ani k těm následkům v oblasti chemie. Po určitém čase se bariery zpevní a k jejich porušení je třeba vyššího napětí při naplnění operační paměti, čili dojde k pocitu vyšší únavy a potřebě spánku a právě to tvé myšlení a mozek bude chránit. Kapacita operační paměti se tím však nesníží a ta vysoká schopnost logicky myslet zůstane.
Pokud tomuto uvěříš, poznáš jeden z významů PAM pro život člověka. Uvěříš tehdy,když si vše promyslíš. IQ na to máš a možná díky tomu špatnému, co jsi prožil. U mne tomu vlastně bylo naprosto stejně. jako náhradní logický most může sloužit umění a třeba to o kterém si myslíš, že nemáš talent. To zesílené myšlení tě umožní do toho proniknout a poznáš, že jsi o svém talentu jen nevěděl.Tento most umění nesmí být tak intenzivní, aby rozšiřoval operační paměť a je důležité sledovat stav únavy. Jakýkoliv projev únavy a ospalosti okamžitě pokrýt spánkem.
Myslím, že tě v tom mohu hodně pomoci,ale neřešil bych to zde,ale spíše prostřednictvím mailů.
Neříkám tím,že trpíš nějakou duševní chorobou a takto by moje slova neměla být chápána. Důsledkem toho jevu je naopak růst intelektu a to se u tebe zjevně projevuje. Není li ten růst zastaven, ohrožuje mozek a život jako takový. Sám jsem tím prošel a našel cestu k záchraně.
Otázkou na kterou neznám odpověď je zda ten stav nebyl způsoben geneticckou genialitou,čili genetickým oslabením barier /rezistenční odstupy umožňující ukládání informací do paměti při určité intenzitě plnosti operační paměti/což vede při naplnění operační paměti k porušení barier aniž by k pocitu únavy a ospalosti došlo. V takovém případě by bylo nutno zavést přesný režim častého spánku po určité období a vše by bylo trošku složitější a komplikovanější.O to by bylo v zájmu délky života nutné takový proces zpomalit, či zastavit.
No vidíš. Chtěl jsem se vyhnout popisu aplikace svých poznání a jak vidět nedokáži to.
MB |
|
|
|
Andy2
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 24/02/2010 : 21:23:05
|
Když demagog, tak demagog...
OD NYNĚJŠKA, S KONEČNOU PLATNOSTÍ, BEZ MOŽNOSTI DISKUZE, ZMĚNY ROZHODNUTÍ ČI PŘIPUŠTĚNÍ SEBEMENŠÍCH POCHYBNOSTÍ
POPÍRÁM A RUŠÍM EXISTENCI TOHO, CO NAZÝVÁME "NIC".
A teď se jdu prospat. :-)
.. Jinak řečeno, neronisi, mohu, protože vím, o čem mluvím. Miloslave, děkuji za povzbuzující slova. |
Edited by - Andy2 on 25/02/2010 05:56:00 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 25/02/2010 : 09:14:23
|
Andy.
Dobré ráno.O čem se tě zdálo?. O n.....m? Pokud tě žena neuvaří snídani a ty také ne, budeš mít něco k snídani? Budeš li mít něco, nebudeš mít nic.Rozpor? Nikoliv.Nemáš li nic,pak máš něco. Máš nic? Rozpor" Ano.Mít můžeš pouze něco.
Lidská řeč má takových zmatečních slov a výrazů mnoho a většinou si jejich nesmyslnost vůbec neuvědomujeme. V důsledku však má jejich užívání dost negativní vliv na lidské myšlení,protože při jejich užití dojde k aktivaci mostů a informací, které jsou si navzájem protikladné,či vzájemně si odporující.Tím vzniká v myšlení zmatek a vlastně nikdo se skutečnosti neví oč jde.
Je li řečeno, že někdo nastoupil moci, máme tím na mysli,že nastoupil do postavení,které mu dává určité schopnosti a to proto aby mohl plnit v tomto postavení svou funkci.Ve funkci tyto schopnosti má využívat ve prospěch obyvatel,čili těch, kteří jej do postavení delegovali a za jeho služby jej platí. To jsou kladné informace aktivující se při vyslovení slova moc. Stejné slovo však aktivuje i záporné informace, čili nastoupil do postavení, získal určité schopnosti aby je využil ve prospěch ostatních,ale on je využívá ve prospěch svého já a své uznané pravdy. A co nyní s tím? Oč se jedná? O klad nebo zápor? Zrušit to slovo není možné,ale je možné oddělit od sebe informace kladné a záporné,čili vzájemně si odporující.Vzniknou tak s jedné skupiny informací dvě a vznikne potřeba nového slova pro tu skupinu navíc. Slovo moc pak přináleží pouze k jedné skupině informací a druhou skupinu můžeme nazvat třeba min.Vyslovíme li pak slovo min, aktivujeme v mysli pouze informace kladné a vyslovíme li slovo moc, aktivujeme informace záporné,ale vždy víme přesně oč se jedná,protože je to definováno.
Pro oddělení informací týkajících se slova moc jsem užil dvou vět,čili dvou definic.
První věta: Mám své schopnosti proto abych je využil ve prospěch ostatních a své já mám schopné přijímat, co ze schopností druhých vzešlo.
Druhá věta: Své schopnosti mám proto abych je využil ve prospěch svého já a své uznané pravdy.
K první větě jsem přiřadil to nové slovo, čili min a k druhé větě slovo moc.
Tím u mne došlo k vzájemnému oddělení informací a každé slovo aktivuje pouze jednu polárně shodnou část informací.Tím se moje myšlení v tomto radikálně spřesnilo a zrychlilo.Prostě vím oč se jedná a to přesně.
Pokud však toto není přijato ostatními lidmi, stávám se vzhledem k nim v tomto ohledu nekompatibilním a docházelo by ke konfliktům a sporům.Proto toto užívám pouze při svém přemýšlení a vně užívám běžného užití slova moc a i já tedy vně vyslovuji naprosto nelogicky,že někdo zneužil svěřené moci a podobně. Uvnitř však tuto nesmyslnost vnímám a vím,že tomuto člověku byly svěřeny určité schopnosti aby je mohl využívat ve prospěch ostatních, což je vlastně významem toho postavení,ale on tyto schopnosti zneužil ve prospěch svého já a své uznané pravdy.Jednal tedy dle druhé věty a ta je definicí moci. Ve výsledku by toto říkalo, že zenužil zneužití schopností vee prospěch svého já a své uznané pravdy, což je naprostý nesmysl.
Proč o tomto mluvím v souvislosti se slovem nic? Protože se jedná o stejně zmateční slovo a není možno je pouze zrušit. Je možné je předefinovat a oddělit od sebe informace, které si vzájemně odporují. Většinou vznikne potřeba nového slova pro jeden balík informací.
Jinak vím,že si s tím zrušením slova děláš jen legraci a beru to tak. Jen jsi mně tím dal možnost cosi vyložit a já jsem jí využil.
Jinak tě ten spánek závidím. Já jsem nespal celou noc. Přestal jsem kouřit a absťák se mnou cloumá a navíc jsem búh ví proč začal kašlat a tak jsem probufal celou noc. Nu což, musím to přečkat a snad to bude časem lepší.Vrátit se ke kouření nechci abych to nemusel později prožívat znovu.Kousek cesta již mám za sebou a ačkoliv nemám pevnou vůli (opět zmateční výraz) jsem tvrdohlavý jako buldog. Když se rozhodnu,pak necouvám i kdyby mne to stálo život.
MB |
|
|
|
Michal Lyga
Nový uživatel
3 Posts |
Posted - 27/08/2010 : 13:01:03
|
Nic vyvrací samo sebe, čili nic je vlastně nekonečno. Důkazem je toho můj citát: "Nic musí být něco, jestliže začíná smrtí a končí životem." - Michal Lyga 05.08.2010 a moje teorie velkého cyklu: "Jestliže ukončením života, tedy něčeho, následuje smrt, tedy nic, pak je jisté, že nic bude ukončené něčím, životem, jelikož nic po životě musí být stejné jako nic před životem, když nic je nic nemůže být odlišné, nic může být tedy jen jedno, pak znamená že po ničem následuje něco, pro nás například zase ten život, a po něčem vždy nic, smrt, podle jistého pravidla." - zkuste si to i na něčem jiném.
Analýza: Je-li nic něčím, o čemž hovoří můj citát, pak smrtí je něco odlišné nežli je před životem.
Syntéza: Znamenalo by to tedy, že z velkého cylku by se stala nekonečná přímka. Kdy tedy to něco skončí, aby mohlo následovat nic? Nikdy, a proto je vlastně nekonečno nic, jelikož vše, co začíná a co končí, je něco(znvu můj citát), čili to, co nekončí, je nic.
A jestliže je to nic, pak podle jistého pravidla musí následovat něco, ale to už jste zase ohraničili nic začátkem a koncem (dvě něco) čili je vlastně nic něco a pořád dokola...
Takže nikdy se nebude dá definovat nic, museli bychom ho definovat donekonečna(nekonečno),(=) čili bychom ho vůbec nemuseli definovat(nic). - (-> nekonečno = nic) - na základě toho mě napadají další zvracující myšlenky... |
|
|
|
Michal Lyga
Nový uživatel
3 Posts |
Posted - 27/08/2010 : 15:22:20
|
quote:
Originally posted by Michal Lyga
Oprava: ...pak něco po smrti je něco odlišného, nežli je to něco před životem...
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 27/08/2010 : 15:42:25
|
Michal Lyga.
Vítám tě mezi námi.
Já myslím,že nic je vždy jen relativní pojem a nikdy absolutní.Je li prázdná místnost a nahlédnu do ní, řeknu že tam není nic.Je tam však vzduch, miliardy bakterií a podobně,čili je tam něco. To nic je tedy relativní pojem a podobně je tomu na všech rovinách.Navíc sám výraz není tam nic vlastně říká, že tam není to viditelném vnímatelné,ale je tam něco.Pokud by bylo řečeno je tam nic,pak by tím bylo řečeno,že tam vše chybí.Takže už sám výraz není tam nic ukazuje tu relativitu toho co je označováno jako nic.I v absolutním vacuu je něco, třeba jen rozptýlené atomy o minimální hustotě,ale relatovně můžeme říci,že tam není nic,ale nemůžeme říci, že je tam nic, protože to by bylo nerelativní tvrzení a takový stav není reálný i kdyby byl obal s diamantu. I tak by se atomy uhlíku oddělily a zaplnily v určité hustotě ten prostor.
Proto není užíváno výrazu "je tam nic".
Pokud však spojuješ nic s životem a smrtí,pak před početím je nic početím začíná něco a smrtí opět nic.Opět se ale jedná o relativní pojem,protože před početím zde byly atomy prvků ze kterých vznikalo po početí to něco a po smrti jsou zde opět atomy,které se s vazeb uvolnily. Takže po něčem následuje něco a potom opět něco.Záleží tedy jakou vybereš hladinu relativity,čili z jaké premisy vycházíš.
Chybou tvého závěru bylo,že nic a něco bereš jako obsolutno, nikoliv jako relativitu.Pak s toho vychází takové závěry, jako ten tvůj.Ale pokud se podívám na tvůj věk,pak mohu říci,že máš dobrou schopnost logicky uvažovat.
Sláva |
|
|
|
kay
Aktivní uživatel
110 Posts |
Posted - 27/08/2010 : 17:41:39
|
Michaele, tady máš podobnou úvahu: "Myšlenka nebytí není příčinou našeho strachu ze smrti, protože člověka neskličuje myšlenka na nebytí před narozením, které by muselo být nutně totéž, jako nebytí po smrti. Jenže člověk se bojí nebytí, které může po smrti přijít a přitom kvůli rozumovému poznání neshledává bytí tak úžasným. Přidržme se nyní empirického výkladu a předpokládejme, že před narozením člověk nebyl. Nebytí po smrti a nebytí před narozením mohou být dvě období, které se liší pouze mezidobím života. Je ale také možné, že užijeme všechny důkazy, kterými je doložené období trvání po smrti, abychom jimi dokázali období před narozením, což je názor, který velmi silně zastávají hinduisté a buddhisté... " (volná citace, A.Schopenhauer, "O smrti")
|
|
|
|
Topic |
|
|
|
něco/nic
