| Author |
 Topic  |
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
 Posted - 01/02/2009 : 22:22:20
|
by: Rzwald:
mně se zdá, že mám momentálně veškeré své filosofické problémy vyřešeny...zbývají dva, ale jeden je tak subjektivní, že mi s ním nepomůžete a druhý je zase příliš těžký - proč je něco, když by nakrásně mohlo být nic.
Proc je neco, kdyz by mohlo byt nic?
Ta otazka je podle me pouha nedomyšlená hra se slovy a nezaklada se na skutecnem vyznamu jednotlivych pojmů.
(Proc je neco? - To je lepsi otazka, ktera se pta po smyslu existujiciho. Ovsem je to jiná otazka, kterou Rzwald nepolozil a ktera odhlizi od vytycene problematiky a která problematiku posouvá k další diskusi, jíž jsem se jednou na tomto foru neuspěšně poukousel resit. Ale mozná nekdo prijde s novým podnetem k moznemu reseni ci dokonce k reseni samotnému. V prvnim i druhem pripade by se nemel zdrzovat svou úvahu vyslovit. Teď bych tedy přistoupil k řešení předložne otázky.)
Je neco. Fajn, tedy jasne a zretelne nic není. Ale co je toto nic, kdyz není a presto ho myslím. Je to můj výmysl? Je to výmysl. Fajn, ovsem i výmysl je součástí tohoto světa, v němž není místo pro to nic, nebot přece je v něm něco.
Řesenim by tedy mohlo být degradování pojmu nic z úrovně, kde se nachází pojem něco. Pojem neco je totiz zalozen na nejvyssi urovni, kde se nachází samotné bytí. Kde se ovšem nachází bytí, jasně se nemůze nachazet nebytí. Nic, ktere je totožné s nebytím, nepatří do společného světa s něčím. A to jak na úrovni skutečného světa, tak na úrovni našeho chápání toho světa.
Kdyz totiz zjistime, ze ve svete ci samotny svet(to je jedno) je něco a ne nic, pak také nesmíme zapomenout uspořádat NAŠE poznání o tomto faktu v naší mysli.
Jestlize se stale nekdo domniva, ze je mozne nic(nebo, ze nekdy mozné bylo - coz je totez), prestoze je neco, jeho mysl dělá nesmírnou logickou chybu. Mysl, v níž došlo k plnému pochopení významu faktu tohoto něčeho, by naopak musela říct: Jestliže je něco, pak nic není ani teď, ani v možnosti, a taktéž v moznosti proto být ani nikdy nemohlo. (Ledaže bychom se domnivali, ze se něco můze nejakym logice odporujicim zpusobem vyparit do ničeho. Pro což by ten, kdo se tak domníva, musel navrhnout nejaký mozný dukaz.)
Domnívám se tedy, ze jsem nasel odpoved, jež podává resení k problemu v predlozene otazce vytyčeném. |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/02/2009 : 02:08:56
|
myslím, že souhlasím s tvým vymezením pojmu nic, neboť pokud jej chápu dobře, je podobné mému chápání (byť to bylo v jiném kontextu):
quote:
Originally posted by Rzwald
..aneb -- existuje podle tebe (obecně i podle vás -- na nulu lze nahlížet jako na inverzní nekonečno) nic? Pokud ano, pak jak vypadá takové nic? Nutně -- nijak :-) ..protože kdyby vypadalo nějak (třeba růžově), pak bychom neřekli, že je to nic, ale nazvali bychom to něčím (růžovou).
Tedy nic vypadá nijak, nemá žádné vlastnosti. Tedy nic není -- a opravdu -- nic je to, když nic není.
..tedy asi se shodneme, že nic nemůže být zároveň s něčím
jenže já se ptám, proč je to něco. Vím, že je něco...a tak mi je jasné, že nic není. Jenže já chci, aby to bylo naopak. Tj. nebude žádné něco. Nebude prostě nic a tento stav znamená, že nebude existovat taková entita, která by se dala nazvat "něčím" (nebo vůbec nějak nazvat, nebude nic, co by se dalo nějak popsat, vyjádřit, atd. Nic, o čem by se dalo cokoliv říct.
Blbě se to vysvětluje, protože čeština se svým dvojitým záporem to má dost nevychytaný.
Neptám se po smyslu bytí, ptám se, proč vůbec tu nějaké bytí je. Smysl současného bytí mne vůbec nezajímá, neboť v současném bytím pozorujeme určité zákony..a ty mi popíše fyzika a tím mi dá úplný popis současného bytí, tedy odpoví mi i na otázku smyslu, odpoví proč žiji, proč dýchám a odpoví i na to, proč znám morálku, atd.
Nikdy ale neodpoví na to, proč jsou ve světě nějaké zákony, které ona může zkoumat. Proč např. svět není zcela chaotický a nepopsatelný, nepředvítelný, vždy jiný, proč čas plyne s tak úchylně perverzním klidem stále vpřed, proč jsou zákony neměnné a stejné v celém vesmíru???!
Normální vědecké pseudovysvětlení je takové, že kdyby byly ve vesmíru nějaké jiné zákony než jsou, nikdy by nevznikl člověk, tedy nebyl by nikdo, kdo by pokládal takové otázky. Konkrétně např. kdyby byla gravitace silnější než je, pak by nebyly hvězdy, protože by se všechny zhroutily do černých děr. Kdyby byla slabší, tak by gravitační smršťování nedodalo dostatek energie k tomu, aby se v hvězdách zapálily termonukleární reakce, tudíž by hvězdy opět nesvítily. Va takovýchto vesmírech pak nevznikne inteligentní život. Konečná odpověď je tedy taková, že vesmíry vznikaly a zanikaly, s nejrůznějšími zákony....a teprve v našem vesmíru jsou zákony takové, že mohl vzniknout život. Tento vesmír, v kterém žijeme, tedy vznikl naprosto náhodně...nicméně vzhledem k tomu, že vesmíry vznikají a zanikají.....během (nepředstavitelně dlouhého) daného časového období prostě vzniknout musel --- právě proto, že stále probíhá tvorba a zánik různých vesmírů s různými zákony.
Jenže tohle vysvětlení je jen pseudo, protože tiše předpokládá, že existuje nějaký zákon, který říká, že vesmíry vznikají a zanikají....stále, trvale, nepřetržitě.
Jenže proč? Proč stále vznikají a zanikají? Kdybych byl já vesmír, tak mně by se nechtělo. Taková dřina. Furt vznikat a zanikat. A pro potěchu nějakejch chytráků ještě vždy náhodně změnit všechny zákony. To bych já fakt nedělal. Ani by mě nehlo.
Pokud odmítneš tuhle myšlenku (antropický princip se jí říká, pokud bys chtěl googlit podrobnosti), pak seš nutně v strašlivým háji, protože nevysvětlíš, proč je náboj elektronu takovej a né makovej, proč je gravitační konstanta zrovna taková a ne jiná. Fyziku k vysvětlování věcí můžeš použít až tehdy, až máš k dispozici ty konstanty. Ale fyzika tě nevysvětlí, odkud se ty konstanty vzaly. (a to ani toerie superstrun, která tvrdí opak. Teorie superstrun si pouze klade za cíl vysvětlit většinu těch konstant...ale ne všechny. To ani logicky nejde, neboť je to stejný problém jako v logice vytvořit jazyk aniž bys použil metajazyk)
..takže tohle byl fyzikální význam mé otázky, proč je něco, když by mohlo být nic.
Ještě, anžto jsem zoufalý, mohu se pokusit ztotožnit něco s ničím.
Například můžu prohlásit, že nic je jen klam a zdůvodňovat budu podobně jako jsem zdůvodňoval klamnost plynutí času nebo klamnost zdání svobody vůle (tedy napřed vysvětlím vznik toho pojmu, proč jej člověk pociťuje, jak je vázaný na lidský mozek a jeho usuzování a pak řeknu, že nebýt mozku, není ani tento pojem a z toho vyvodím, že obecně ten pojem neexistuje --ostatně podobně jsem zkoušel likvidovat i otázku po smyslu).
...jenže tohle se mi nikdy nepovede (na rozdíl od vůle, času, smyslu a dalších věcí), protože nic je vázáno na změnu a změna je absolutní --- je tu nepochybně a to nezávisle na tom, jestli člověk existuje nebo neexistuje (důkaz je prostý: když neexistoval a teď existuje, tak to je třeba ta změna). Tedy změna (nebo přesněji řečeno pohyb) exituje nezávisle na člověku a nemohu ji tedy ignorovat. Tedy otázku jen přeformuluji a místo na nic se budu ptát, proč existuje proměnlivost nebo změna nebo pohyb (jakkoliv to nazveš).
Jednoduchá a trochu už opotřebovaná odpověď je, že prostě jinak nelze a pokud člověku připadá, že lze, pak je to klam a jeho problém. Jenže pokud přijmu tuhle rétoriku, tak aby si zachovala svůj smysl, musím onen pohyb (změnu) vyjádřit pomocí jiného pojmu. Jenže to se ani nemusím snažit, protože to bude jen substituce. Už mám jen jeden jediný pojem, a pokud si chci nějak pomoci, musím snížit počet nevysvětlených pojmů. A to bohužel už nejde. |
 |
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/02/2009 : 02:16:14
|
jo...tedy abych to krátce shrnul --- mám jeden problém, který se dá zformulovat do třech otázek. Pokud někdo odpoví na jednu z nich, odpoví mi na všechny, neboť ty otázky jsou v mé mysli ekvivalentní:
1. proč je něco, když by mohlo být nic
2. proč je svět popsatelný (proč není dokonale chaotický, vždy zcela jiný...proč má svá pravidla)
3. proč existuje pohyb (nebo: proč existuje změna) |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 02/02/2009 : 09:31:03
|
Asi nebyl muj prvni prispevek dostatecne pochopen. Je to zpusobeno vetou, kterou jsem nesikovne vsunul a kterou jsem chtel odstranit, ale nemoznost zpetne editace mi v tom zabranila. Ta nesikovna veta svadi k domnení, ze resim otazku smyslu bytí, avsak na tu odpovím jinde. (Nesikovnou vetu se pokusim prepsat, jestli to pujde.)
Aby nedoslo k omylu, upresnuji, ze:
Můj první prispevek vyřešil otázku: Proc je neco, kdyz by mohlo být nic.
Kdyz jsem v prvním prispevku tuhle otazku vyresil, pustim se do další, která následne vyvstává. Je to otázka smyslu něčeho, které raději budu nazývat bytí. Ale jeste pred touto otázkou, dlužím objasnit pojem nic. Je ho treba objasnit a vymezit správným způsobem, aby bylo jasné, co vlastně znamená.
Pro úcel reseni dalsich otazek, ktere vyvstávají, zalozim dalsi topik. Mam za to, ze to bude prehlednejší. |
Edited by - okref on 02/02/2009 09:31:34 |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 02/02/2009 : 10:56:25
|
By Rzwald: Tedy otázku jen přeformuluji a místo na nic se budu ptát, proč existuje proměnlivost nebo změna nebo pohyb (jakkoliv to nazveš).
Na otazku odpovidam v topiku "vysvetleni nicoty". Odpovídam na ni tak, ze vznikani a zanikani je jen vyměřenost a zamerenost naseho myslení a odhlednutí od skutecného celku bytí. Bytí není podrazeno ani rovno nicotě, nybrz nicotu nezměrně převyšuje. Je vládcem vseho a pro nic není místo. Absolutní nic neexistuje ani za bytím, ani ve vznikání a zanikání. Vznikání a zanikání neexistuje absolutně. Je to jen zdání člověka ve světě, který odhlíží od celku, v němž není nic jineho nez bytí. Vznikání a zanikání samo není pravdivé. Je jen faktem, který je treba pochopit v celku světa.
Tímto jsem problematiku sice nevysvetlil, ale alespon jsem uvedl svá stanoviska, na nichz je možné rozvést vysvetlení a pochopení. Blíže to vysvětluje topik "Vysvetleni nicoty." |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 02/02/2009 : 15:37:25
|
| ok, teď už se musím jít opravdu učit, každopádně někdy zítra si pročtu ty topicy |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 02/02/2009 : 22:31:00
|
quote:
Originally posted by Rzwald
1. proč je něco, když by mohlo být nic
Druhá část otázky je podle mne nadbytečná, nic navíc nepřidává, jen vše zamlžuje.
Odpověď ti však asi nedám. Snad jen: Jsem rád, že já jsem. A proč jsem? Prostě jsem.
quote:
2. proč je svět popsatelný (proč není dokonale chaotický, vždy zcela jiný...proč má svá pravidla)
Tady pozor: Svět popisujeme, to však neznamená, že je popsatelný!
Tohle je podle mne častý omyl: Svět nějak a pochopíme a popíšeme a pak se divíme, že je možné jej popsat. To co však popisujeme není svět "o sobě", ale svět jak jej chápeme, převedený do pojmů a následně do slov.
Z toho plynou tyto problémy:
1. je možné, že svět je pochopitelný, ale některé jeho aspekty není možné převést do slov (nebo JEN DO SLOV)
2. je také možné, že některé aspekty světa nemůžeme ani pochopit
3. mohlo by se zdát, že je možné popsat i něco co není možné pochopit. Ale jak bychom potom vůbec poznali, že se jedná o popis a ne o nesmysl? Popis, který nedokážeme pochopit, je pak jen bezobsažným textem. Je asi jasné, že různí lidé mjí tuto hranici jinde. Ale obecně bych se spíše klonil k interpretaci, že co nelze pochopit, to nelze ani popsat - a rozumí se tím, že to musí popsat ten co to chápe. Pokud nám bude dán shůry popis světa, který nechápeme, pak je otázka zda je to vůbec "popis světa".
Proto chápu nevěřícnost např. Slávka, když tu mluvíme o fyzice.
quote:
3. proč existuje pohyb (nebo: proč existuje změna)
Měl bych jednu odpověď:
Pokud by existovalo něco co se nikdy nezmění, pak by nebylo možné mluvit o čase ani o prostoru. Nemělo by smysl mluvit ani o tom jaké toto něco je, protože žádná jeho vlastnost by nemohla nic ovlivnit.
Jak by se takový svět lišil od prázdného světa? Lišil by se jen formálně. Svými možnostmi by byl úplně stejný.
Měl bych i druhou odpověď (antropický princip):
Kdyby neexistovala změna, pak bys nemohl poslat příspěvek do tohoto fóra a takhle hloupě by ses na to neptal :o))
Asi nejlepší odpověď by byla fyzikální:
Muselo by se z vlastností základních jednotek světa (jsoucen) nějak odvodit, že si navzájem vynucují změnu
Obávám se však, že ona možnost (potence) měnit se by musela být přítomna již v definici těchto základních jednotek a tak by to vlastně samotnou existenci změny nevysvětlovalo. Spíše by to vysvětlovalo jen její mechanizmy |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 03/02/2009 : 12:06:27
|
quote:
Originally posted by okref
By Rzwald: Tedy otázku jen přeformuluji a místo na nic se budu ptát, proč existuje proměnlivost nebo změna nebo pohyb (jakkoliv to nazveš).
Na otazku odpovidam v topiku "vysvetleni nicoty". Odpovídam na ni tak, ze vznikani a zanikani je jen vyměřenost a zamerenost naseho myslení a odhlednutí od skutecného celku bytí. Bytí není podrazeno ani rovno nicotě, nybrz nicotu nezměrně převyšuje. Je vládcem vseho a pro nic není místo. Absolutní nic neexistuje ani za bytím, ani ve vznikání a zanikání. Vznikání a zanikání neexistuje absolutně. Je to jen zdání člověka ve světě, který odhlíží od celku, v němž není nic jineho nez bytí. Vznikání a zanikání samo není pravdivé. Je jen faktem, který je treba pochopit v celku světa.
ok, ale já se už neptám na to nic, ale ptám se na pohyb, změnu, atd. Pohyb není výtvorem naší mysli, nebo´t pohyb tu byl miliardy let před člověkem...
quote:
Originally posted by noemus
quote:
2. proč je svět popsatelný (proč není dokonale chaotický, vždy zcela jiný...proč má svá pravidla)
Tady pozor: Svět popisujeme, to však neznamená, že je popsatelný!
Tohle je podle mne častý omyl: Svět nějak a pochopíme a popíšeme a pak se divíme, že je možné jej popsat. To co však popisujeme není svět "o sobě", ale svět jak jej chápeme, převedený do pojmů a následně do slov.
Z toho plynou tyto problémy:
1. je možné, že svět je pochopitelný, ale některé jeho aspekty není možné převést do slov (nebo JEN DO SLOV)
2. je také možné, že některé aspekty světa nemůžeme ani pochopit
3. mohlo by se zdát, že je možné popsat i něco co není možné pochopit. Ale jak bychom potom vůbec poznali, že se jedná o popis a ne o nesmysl? Popis, který nedokážeme pochopit, je pak jen bezobsažným textem. Je asi jasné, že různí lidé mjí tuto hranici jinde. Ale obecně bych se spíše klonil k interpretaci, že co nelze pochopit, to nelze ani popsat - a rozumí se tím, že to musí popsat ten co to chápe. Pokud nám bude dán shůry popis světa, který nechápeme, pak je otázka zda je to vůbec "popis světa".
Proto chápu nevěřícnost např. Slávka, když tu mluvíme o fyzice.
ano, to zas bereš příliš rigorózně...
jiná otázka: Proč je možné, že dokážeme předpovídat budoucnost a naše předpovědi se vyplňují s pravděpodobností vyšší než by odpovídalo prostému tipování?
Ukážu jen, proč je to zajímavá otázka --- pokud lze vysvětlit, proč není možné, aby byl svět zcela nepředvídatelný, pak je jasné, že ve světě musí být nějaké pevné zákony. Potom to, proč jsou zákony přesně takové, aké jsou, už v pohodě vysvětlí antropický princip. Ten bohužel nevysvětlí, proč existují zákony, vysvětlí jen, proč jsou zrovna takové, jaké jsou a ne jiné.
quote:
Originally posted by noemus
quote:
3. proč existuje pohyb (nebo: proč existuje změna)
Měl bych jednu odpověď:
Pokud by existovalo něco co se nikdy nezmění, pak by nebylo možné mluvit o čase ani o prostoru. Nemělo by smysl mluvit ani o tom jaké toto něco je, protože žádná jeho vlastnost by nemohla nic ovlivnit.
Jak by se takový svět lišil od prázdného světa? Lišil by se jen formálně. Svými možnostmi by byl úplně stejný.
ale to není odpověď --- proč tedy není prázdný svět?
quote:
Originally posted by noemus
Asi nejlepší odpověď by byla fyzikální:
Muselo by se z vlastností základních jednotek světa (jsoucen) nějak odvodit, že si navzájem vynucují změnu
Obávám se však, že ona možnost (potence) měnit se by musela být přítomna již v definici těchto základních jednotek a tak by to vlastně samotnou existenci změny nevysvětlovalo. Spíše by to vysvětlovalo jen její mechanizmy
osobně si myslím, že jediná možnost, jak se s tímhle vypořádat bude, že to právě bude muset nějak plynout samo ze sebe. Už jsem jednou dokonce myslel, že jsem přišel na to jak (to byl ten můj číselný model), nicméně pak jsem v tom našel chybu...takže zase špatně... |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/02/2009 : 08:43:18
|
Rzwalde.
Nechci se vám do tohoto plést,ale nejspíše bych měl cosi upřesnit a to díky této tvé větě."Proto chápu nevěřícnost např. Slávka, když tu mluvíme o fyzice." Nejde o nevěřícnost v tom co je nad schopnostmi mého chápání.Příklad: Byla zde řeč o speciání teorii relativity. Já jsem prohlásil,že nevěřím tomu, že by docházelo k dilataci času a délky. S toho můžeš vyvodit, že nevěřím tomu co přesahuje moje schopnosti chápání, třeba díky neznalosti. Skutečnost je však myslím zcela jiná. Myslím,že pravdu máte vy i já i když jsou ty pravdy různé.Pokud totiž přijmu jednoho pozorovatele jak teorie určuje,pak máte pravdu vy a já to plně chápu a je mně jasné,že s hlediska tohoto jednoho pozorovatele se to tak jeví,čili platí to, co tvrdíte vy.Když však přidám dalšího pozorovatele,což je oproti teorii navíc,pak budou výsledky zcela jiné. S toho mně logicky vyšlo,že ta teorie je pouze o tom, jak se to jeví s hlediska jednoho pozorovatele potom je teorie správná a správné jsou i závěry s toho plynoucí.Z hlediska dalších pozorovatelů však toto již neplatí a proto s toho vyplývá,že ve skutečnosti,čili s hlediska více pozorovatelů k dilataci času ani délky nedochází, respektive dochází s pohledu každého pozorovatele a vždy jsou ty dilatace jiné. Fyzicky se tedy těleso rychlostí nezkracuje ,ale s pohledu pozorovatele se toto zkracování jeví.Stejně je tomu s časem. Čili jsem dle mého názoru toto plně pochopil a pouze jsem šel o kousek dál,čili přidal jsem další pozorovatele a udělal s toho určitý závěr,který však vaší uznané pravdě odporuje. JInak řečeno.Chápu a uznávám za správné vaše závěry ohledně STR,ale pouze jsem šel o kousek dál,kam STR nesahá a kde již vaše závěry neplatí. Je toto nepochopení? Není to nepochopení z vaší strany? Rozděl si to na dvě části. Původní o které mluví STR a s kterou plně souhlasím a druhou s více pozorovateli,ze které vychází zcela jiné závěry.Jenže k té druhé polovině nemůžeš dojít studiem a uznáním autority,ale pouze vlastní logikou. Odpovídám li že nevěřím v dilataci času a délky,pak mluvím v rozměru té druhé poloviny a s tou první souhlasím i když je opačná. Snaha mne přivést k uznání té první poloviny je tedy zbytečná, protože tu uznávám. Faktem je, že jsem toto nikdy neupřesnil a když se hovořilo o první polovině, odpovídal jsem dle druhé a proto došlo k neporozumění.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 13/02/2009 : 11:51:56
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rzwalde.
Nechci se vám do tohoto plést,ale nejspíše bych měl cosi upřesnit a to díky této tvé větě."Proto chápu nevěřícnost např. Slávka, když tu mluvíme o fyzice."
To byla moje věta Slávku, Rzwald ji jen citoval
A asi by sis měl přečíst v jakém kontextu jsem ji napsal, a v žádném případě nebyla chápána negativně |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/02/2009 : 13:46:50
|
Richarde.
OK. Já jsem s té věty necítil nic negativního,ale pouze neporozumění.Toto neporozumění však není tvojí chybou,ale spíše mojí.Kdybych řekl,že s teorií relativity souhlasím a s tím i to jsi tvrdil o dilataci času a délky a teprve potom na to napojil to co jsem si sám vyvodil,když jsem přidal dalšího pozorovatele se kterým původní teorie nepočítá a tvrdí že vždy jde pouze o jednoho,pak by nejspíše bylo vše v pořádku a nesmyžil by ses mne dál o pravdivosti teorie přesvědčit.Já jsem však mluvil o logickém výsledku toho rozšířeného,jako bych soudil původní teorii a tys to chápal jako nepochopení základní teorie,jenže tu já chápu docela dobře. Teprve s tím rozšířením a logikou s toho vycházející jsem pochopil, že ta původní nehovoří o tom jak to je, ale jak se to jeví. Tím neříkám, že ta původní teorie je špatná a vím, že s toho jak se toto jeví, je možno vypočítat díky této teorii jako tomu skutečně je,což by bez této teorie nebylo možné.Příklad. Znám li skutečnou délku a vím o kolik se zkrátila, mohu vypočítat rychlost a podobně. Já jsem věděl že máš pravdu s tím, že je tato teorie využívána třeba při výpočtu dráhy kosmické lodi ,ale díky té druhé polovině jsem nesouhlasil s tím,že se skutečná délka rychle letícího tělesa skrátí,čili že se nějak otomárně smrští,S časem je tomu stejně.Že se to tak jeví, s tím všaak plně souhlasím.
MB |
|
|
|
Andy1
Nový uživatel
12 Posts |
Posted - 23/02/2010 : 08:46:31
|
Proc je neco, kdyz by mohlo byt nic?
Pokusím se uvést své chápání této problematiky.
Žijeme ve světě slov, kterými uchopujeme věci kolem nás.
Bude-li na stole ležet mísa jablek, budeme si moci jablka brát a jíst je. Jablka budou jedno po druhém mizet, až zůstane mísa prázdná. Poté vezmeme mísu a uklidíme ji ze stolu do skříně. Když příjdeme ke stolu a budeme se snažit slovně uchopit stav, který nastal. Odpovědět si na otázku "Co je na stole?" použijeme slovo "Nic."
Vyjádříme tak absenci něčeho, co tam předtím bylo. Nevyjádříme tím něco existujícího, ale právě pouze jenom stav absence něčeho jiného, co může existovat, ale již to v daném místě není. Slovo Nic tedy nemá skutečný hmotný obsah, ale je vyjádřením Absence. Vždy má vztah k něčemu Přítomnému, co však v danném místě Chybí. Jde o Stav, nikoliv Věc. Nelze si proto představit Nic jako něco určitého, ale vždy je lze chápat jen ve vztahu k Něčemu, co v určitém místě Není. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 23/02/2010 : 17:17:17
|
Ano, to je přesně jeden způsob pojetí nicoty, který jsem tu někde podobně uvedl a nazval ho "zjednodušení či zvykem jazyka", kdy slovo "nic", které by mělo mít význam "úplné nic", má význam jiný ("něco jiného" - ať už stav nebo věc).
Ale co když vyjadřujeme nic tak, že opravdu myslíme "úplné nic" a nezjednodušujeme si mluvení tím, že bychom jej vyslovovali místo "jiný stav" nebo "jiná věc". Když máme opravdu na mysli nic s významem nicoty - je to vůbec možné? Ukazuje se, že nikoli: jsme totiž z tohoto světa a v tomto světě je něco, tedy v něm nic nemá místo.
Já jsem však stále na pochybách a nemohu se ubránit nucení jít proti logice a nevidět nicotu jako skutečný obsah myšlení a světa. Tu se věc stává obtížnou a úplně nemožnou, neboť takové mínění jde proti logice a zdravému rozumu - nicméně vidím opravdové nic v jakémsi druhém světě na hranicích tohoto. Nemohu se zbavit opravdového a představitelného významu nicoty.
(Tato opravdovost je sice v rozporu s tím, co jsem tu kdysi hájil, ale teď dospívám k tomu, že nemohu zavrhnout pojem, který není nahraditelný.) |
|
|
|
Andy2
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 23/02/2010 : 19:39:29
|
Nebudu hovořit o příčinách, zaměřím se na důsledky, které má slovo "N**" pro praktický život.
Ona otázka položená takto: "CO je na stole?" zpředmětňuje "N**", což je chyba, omyl a děj, který v sobě nese nelogiku, kterou naše mysl nedokáže zpracovat a dostává se mimo rámec přirozeného rozumění světu. Je to ono Wittgensteinovo zakletí rozumu pomocí jazyka.
Pro pochopení absurdity byl v Pekařově Císaři alchymista, který zhmotňoval tmu.
Pro pochopení nebezpečí byl natočen Nekonečný příběh, ve kterém je svět požírán n***tou.
Je to právě a pouze SLOVO N**, které toto činí. Pokud jej zcela odstraníš ze svého slovníku a dokážeš se vyhnout jeho použití v každé životní situaci, nalezneš plnost života.
Slovo N** není jen nelogické, ale je-li zpředmětněno, což je pokaždé, když je vysloveno i lživé.
V tomto se podobá zakázanému jménu Zlého Boha N***** např. z románů Raymond E. Feista., které nesmí býti vysloveno. Jelikož již vyslovení tohoto slova způsobuje zlo.
Uslyšíš-li někoho smutného říkat na otázku, co ti je?
"N**" - potom mluví pravdu, N** ho postihlo a užírá ho. V takovém případě je třeba mu vysvětlit, že je to právě ono slovo n**, které jej zevnitř ničí.
Uslyšíš-li někoho chlácholit Tě a říkat: "To n**... To přejde" - Nevěř mu, je v něm n***ta a on o ní neví.
Kdekoliv uslyšíš slovo "N**" měj se na pozoru, protože člověk, který jej vyslovil nežije plně, jelikož je v něm toto zlé slovo, které v mysli vytváří prázdný prostor, obsaženo. Můžeš-li pomož mu a vysvětli mu nebezpečí slova N**.
|
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 23/02/2010 : 20:01:13
|
| Asi to tak bude. Podle mého stojíme na stejném či hodně podobném stanovisku. Neboť rovněž s nicotou manipuluješ filosoficky. A abych pravdu řekl nejsem si jistý, kdo ji bere vážněji a opravdověji - ty, který na svou životní obranu nicotu halíš do závoje iluze a šalby, nebo já, který k ní vztahuji jednu ruku, abych si ohmatal její opravdovou velikost. |
|
|
|
Andy2
Nový uživatel
7 Posts |
Posted - 23/02/2010 : 20:24:00
|
Okrefe celý tvůj post je prodchnutý oním mnou kritizovaným a vyvráceným, co se možnosti a správnosti týče ZPŘEDMĚTŇOVÁNÍM. Rozumíš, co myslím tím Zpředmětňováním, kdy se ze vztahu stává jakoby předmět, který přitom ale není a nemůže být předmětem?
Porozumíš-li tomu, zjištíš, že téma vlastně úplně zmizelo.
Podobně jsou na tom slova N**dy a také slovo Zk**it ve smyslu něco vyz***et. To jsou další slova, která otravují naši mysl, aniž bychom si to uvědomili a jediným způsobem jak s těmito slovy bojovat, je je nevyslovovat.
PS: Připoměl si mi film Koule - to je další film skrývající sdělení toho, o čem hovořím. V tom filmu chyběl někdo, kdo kouli vůbec neviděl, jelikož dokázal sám sobě vyvrátit její existenci. Ta koule byla pouhou iluzí - oním zpředmětněním N***ty, které umožňuje náš jazyk. Mohla být odstraněna tak, že by v ní všichni přestali věřit. Už si ten film nepamatuju jak skončil, ale tys mi připoměl tím "natahuji ruku" jejich první dojmy z Koule.
Příklad:
Chybné vyjádření:
"Co je na stole?" - "Na stole není N**" - toto vyjádření na stůl úmísťuje malou Kouli
Správná vyjádření:
"Jaký je stůl?" - "Stůl je prázdný."
"Co je na stole?" - opět "Stůl je prázdný." |
Edited by - Andy2 on 23/02/2010 21:39:54 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
něco/nic
