| Author |
 Topic  |
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
 Posted - 21/05/2009 : 08:02:24
|
Vážení.
Je zajímavým fenomenem,že jsme došli od základního tématu důkazu nekonečna k poznávání lidského myšlení,ale myslím, že snad náhodně došlo k tomu nejsprávnějšímu. Člověk musí pochopit sám sebe,aby poznal, jak chápe svět, jaké jsou jeho možnosti a schopnosti svět poznávat. Teprve když člověk chápe sama sebe, může udělat další krok a poznávat svět kolem sebe. A tak si myslím, že to vše k základnímu tématu přináleží a je to ta nejlepší cesta ze všech.
MB |
 |
|
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
Posted - 21/05/2009 : 14:39:26
|
Slávo,
musím uznat, že tvá interpretace bible mě velice překvapila, ba dokonce i šokovala (v dobrém slova smyslu). Vy tedy tvrdíte, že bible, nebo alespon starý zákon je vlastně jakási teologicko-psychologická esej, či soubor esejí, pojednávající o lidské mysli, o lidském myšlení a o slovu a jeho funkcích? Že vlastně ty příběhy jsou jen jakousi metaforou k těmto filosofickým závěrům?
A já vždy myslel, že je to soubor pohádek, pravidel a alespon z části pravdivých příběhu o velmi starých dobách a o legendárních myslitelích a osobnostech.
K mému příspěvku:
To co jsem se (zdá se, že ne příliš dobře) snažil vysvětlit, byla jakási pochybnost nad tím, čemu my lidé říkáme "smrt". Pokusím se proto, jít na to trochu jinak.
Pokud něco chceme dokázat, např. funkci či účel nějaké věci, musíme přeci tuto věc zkoumat; musíme na tuto věc nahlížet z mnoha hledisek.
Musíme ji prověřovat, musíme s ní experimentovat, zkrátka ji musíme poznat v celé její podobě, nebo alepson z větší části.
Ale smrt budeme mít vždy prozkoumanou jen z toho našeho pohledu, z pohledu živých (to je také samotný smysl smrti). Tedy jen maximálně z poloviny. A tak nelze říci co se stane s námi jako s myslící bytostí po smrti, když vlastně nikdo z živých neví a vědět ani nemůže co se stane. Je to zkutečně konec? Je smrt jen "přestupní stanicí" k dalšímu životu? Nebo je to snad restart, tedy vlastně počátek reinkarnace - převtělení? Půjdem do pekla? Nebo do ráje? Či snad jsme všichni úplně vedle a je to zdaleka něco jiného?
To jsou otázky, na které není podle mého názoru možné najít odpověd, dokud to sami nezažijeme.
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 22/05/2009 : 10:07:24
|
Vanire.
Nejprve k té Bibli. Šifrou pro otevření tajemství Bible je algoritmus.Všechna původní podobenství vyjadřují jiným dějem určitý algoritmus. Nepojednává jen o lidské mysli,ale i řadě dalších poznáních je možno říci že ze všech vědních oborů.Pro čtení Bible je však řeba dokázat myslet v algoritmech, prostě si algoritmus oddělit od povrchního znění a hledat to co tumto algoritmu odpovídá.Je možno si vytvořit i slovník,protože některá slova mají určitý přesný význam.Zajímavé je, že některé staré pohádky užívají naprosto totožný slovník jako Bible a možná tě překvapí, že i určité, většinou velmi staré pohádky vůbec nejsou o nadpřirozenu i když nadpřirozené postavy obsahují,ale jsou mnohdy algoritmickým vyjádřeením a dá se říci popisem vědeckých poznání, které nebylo v dané době možno sdělit cestou přirozenou. Jak jsem poznal, mnohá poznání uložená do Bible, či těchto starých pohádek obsahují vědecké poznání převyšující dnešní lidské poznání a třeba i ve fyzice. Ten kdo se naučí podobenství a pohádky správně číst, má otevřenou cestu k mnohým vědeckým poznáním. Původně jsem to chtěl nau´čit ostatní ve foru,ale jejich reakce byla odmítavá a já nikomu nic nenutím. Jen tak na okraj, Buddha se vyjadřoval také v podobenstvích a mnohdy jeho algoritmický slovník odpovídá sovníku Bible.Vlastně jsem tajemství pohádek a podobneství poznal právě díky podobnestvím Buddhovým. A tak si mohu jen postesknout." Kdybybste tak věděli, jak je to zajímavé a co vše se může člověk dozvědět, jistě byste projevili velký zájem."
O smrti může myslící člověk vědět víc, než si myslíš. Mozek je jako počítač a funkce mozku je dána tím z čeho je složen. Dojde li k nefunkčnosti součástek, není možná funkce. Poznášl li jak proces myšlení probíhá, co tent proces řídí, poznáš že vše je pouze a jen podřízeno funkčnosti těch součástí,čili mozkem samým.To jak myslíš, to jak vnímáš to jak s informace mozek pracuje a souhrným výsledkem, řili v´ším dokromady, co tvoří tvoje uvědmění si sama sebe. Přestane li srdce dodávat do mozku okysličenou krev a vše co je třeba k funkci těchto součástek, přestanou fungovat a to vše co znáš jako své myšlení zmizí. To je smrt. Lidská duše je součástí myšlení,čili důsledkem funkce slova v procesu myšlení. Zanikne li tento proces, zanikne i duše. Či smrt je jedno velké nic. To je sto procent a nikoliv padesát. To velké nic jsem prožil v životě již nejméně třikrát a mohu tě říci,že ten čas který jsem byl v klinické smrti pro mne vůbec neexistoval. Můj mozek se však díky tomu naučil př nedostatku kyslíku vyslat impulz do srdce a to se samo rozběhne a žiji dál. Smrt však již znám a protože je to jedno velké nic, při kterém si člověk nemůže uvědomit jak žil, jak dlouho žil, co smrtí ztratil ,prostě vůbec nic,jako by nikdy neexistoval, strach ze smrti již nemám,ale života si vážím víc, než předtím.Život je krásný protože umožňuje člověku vnímat úplně vše co je vnímat schopný ,ale po smrti jako by nic s toho nikdy neexistovalo. Když vše ztratíš a neuvědomuješ si, že jsi cosi ztratil,pak je to jako bys nikdy nic neměl a neztratil. S toho není potřeba mít strach.
Skus však o tom všem přemýšlet bez funkce slova, čili aktivuj informace tak aby v tvé mysli nezaznělo jediné slovo. Poznáš, že to vůbec není možné.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 23/05/2009 : 14:46:24
|
Miloslave,
myslím si, že to, co ty ve svém přístupu nazýváš bloky, to psychologie nazýva u člověka komplexy a u zvířete a člověka instinkty, čili pudy. Cílem podle mne je, aby živý tvor, resp. člověk byl natolik otevřený, aby se nerozhodoval výlučně na základě komplexů a pudů v jeho duši, aby vždy rozhodoval na základě rozumu a citu, které se nevyznačují předem daným chováním (pevnými vazbami mezi mozkovými buňkami, resp. neurony), ale vždy jednal dle celkových souvislostí jednotlivé situace (volné vazby mezi mozkovými buňkami, resp. neurony v mozku).
(viz. též www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
Edited by - Dalibor Grůza on 23/05/2009 20:38:08 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/05/2009 : 07:49:24
|
Dalibore.
Vůbec nic jsi nepochopil. Bohužel.Skus si představit třeba projekci onrazu na sítnici oka. Ten obraz se změní na každém světlocitlivém tělísku sítnice na elektrický potoncionál a je veden nervy do mozku Celá ta soustava elektrických potencionálů určitého tvaru je kód. Částečka toho kódu,které najdou v paměti svou obdobu jsou ty bloky a tak jeden kód může obsahovat i mnoho dloků. A nyní mně řekni, co to má společného s pudy. Je to asi tak podobné, jakokdybych popisoval funkce ke kterým dochází v počítači a ty jsi řekl, že to jsou vlastně počítačové hry a že se tím pádem mýlím.Pokud mluvím o bloku umělém čili slovu, je to vlastně celá soustava bloků,ale jejich spojení je ustálené,takže je slovo možno považovat za jeden velký blok,který se připojuje k blokům smyslových informací trvalou vazbou.
Přečti si nyní to co si napsal a řekni mně, zda je to o tomtéž.
MB |
|
|
|
Dalibor Grůza
Grafoman
Czech Republic
1678 Posts |
Posted - 24/05/2009 : 09:29:44
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Dalibore.
Vůbec nic jsi nepochopil. Bohužel.Skus si představit třeba projekci onrazu na sítnici oka. Ten obraz se změní na každém světlocitlivém tělísku sítnice na elektrický potoncionál a je veden nervy do mozku Celá ta soustava elektrických potencionálů určitého tvaru je kód. Částečka toho kódu,které najdou v paměti svou obdobu jsou ty bloky a tak jeden kód může obsahovat i mnoho dloků. A nyní mně řekni, co to má společného s pudy. Je to asi tak podobné, jakokdybych popisoval funkce ke kterým dochází v počítači a ty jsi řekl, že to jsou vlastně počítačové hry a že se tím pádem mýlím.Pokud mluvím o bloku umělém čili slovu, je to vlastně celá soustava bloků,ale jejich spojení je ustálené,takže je slovo možno považovat za jeden velký blok,který se připojuje k blokům smyslových informací trvalou vazbou.
Přečti si nyní to co si napsal a řekni mně, zda je to o tomtéž.
MB
Miloslave,
budu tě citovat:
7.) Mosty.
Bloky všech smyslových orgánů společně ukládané do paměti jsou navzájem propojené. Dojde li k aktivaci smyslovým vjemem jediného bloku s této propojené soustavy,jsou následně aktivovány všechny bloky této soustavy a to bez odpovídajících smyslových vjemů. Informace v paměti mohou být tedy aktivovány smyslovým vjemem stejné sestavy,nebo funkcí tohoto vzájemného propojení, čili mostů.
Jak chceš, aby jedním slovem byla aktivována, všechna ostatní slova a všechny ostatní, jak uvádíš, bloky. To vyžaduje pevné vazby mezi myšlenkami a pocity v psychice, to je dáno zejména u komplexů a pudů. Dáš-li před psa jídlo, začne slintat, čili se mu propojí, jak říkáš, bloky čili pocity díky pevným vazbám mezi mozkovými buňkami v mozku. Ale u volných vazeb v psychice u jiných myšlenek a pocitů tomu tak není.
(viz. www.filosofierovnovahy.sweb.cz ) |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 24/05/2009 : 19:38:28
|
Dalibore.
V tom co jsi citoval není chyba ani spor. S tím Pavlovovým reflexem je to tak jak píšeš. Bloky čichu, zraku a chuti jsou spojeny vazbou v mostu a poté stačí třeba vjem čichu a aktivují se návazné informace ostatních smyslů,čili i chuti a výsledkem je to slintání. Klidně to můžeš doplnit o další informace, třeba zrakové (rozsvítí se žárovka) nebo sluchové (zazní zvonek) a pokud dojde k propojení těchto informací,dojde třeba při zaznění zvonku k tomu slintání také. Takže si můžeš toto spojit s dalšími informacemi a pokusem si dokázat, že můj výklad byl správný. Totéž si můžeš aplikovat na cokoliv jiného. Jenže my nyní přidáme k tomu mostnímu celku stejným spůsobem ,čili společným vnímáním umělý blok,čili slovo jídlo. POté bude vysloveno slovo jídlo a ty budeš slintat, Ve tvém případě by to slovo mohlo být třeba semínka,ale to již je další napojení slova k tomuto mostu. Jenže slovo semínka je též napojeno na mosty vjemu rostlin a tak slovo akttivuje ty uložené informace a protože jsou tyto napojeny na další slova, aktivují se i tyto a protože jsou napojeny na další a další mosty slov i smyslových informací, vznikne myšlení,které znáš jako svou duši.
MB |
|
|
|
Amthauer
Nový uživatel
36 Posts |
Posted - 27/05/2009 : 14:31:07
|
| Nekonečno a nic - dokážeme je popsat, víme, co k nim směřuje, ale nedokážeme si je představit. Třetí takovou věcí je náhodno, ale to nedokážeme ani popsat. |
|
|
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
Posted - 27/05/2009 : 16:32:28
|
Amthauere,
v tom, že náhodno, potažmo náhodu nemůžeme popsat se mýlíš. Náhoda není nic jiného, než reakce na naprosto logickou příčinu, kterou jsme prostě "neviděli přícházet". |
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 27/05/2009 : 18:28:31
|
quote:
Originally posted by Vanir
Amthauere,
v tom, že náhodno, potažmo náhodu nemůžeme popsat se mýlíš. Náhoda není nic jiného, než reakce na naprosto logickou příčinu, kterou jsme prostě "neviděli přícházet".
...možná existuje i "opravdové náhodno"
...děj bez příčiny...
...někteří fyzikové si to myslí..
--dokonce -- v současnosti naprostá většina... |
|
|
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
Posted - 27/05/2009 : 21:52:28
|
Rzwalde.
Ano vím o čem mluvíš - nebo alespon tuším. Žádný fyzik nejsem, ale na velice povrchní úrovni mne docela zajímá (dokud nedojde na vzorce, rovnice, rúzné grafy a složité výpočty, nemluvě o nudné omáčce okolo).
A tak tuším, že mluvíš o kvantové mechanice. I přesto ale jsem zastáncem determinismu, tedy v jakýsi předem vypočitatelný "osud".
Zdá se mi, že učení lidé, ti vysoce vzdělaní a učení lidé většinou hledají to složitější vysvětlení, naproti tomu já (člověk relativně málo vzdělaný) mám "před očima" méně těch pozornost odvádějících jevů, což mi imo dává jakousi schopnost vidět věci jednodušeji.
Netvrdím, že mám nutně pravdu (i když si za svým názorem stojím), ale zároven bych to samé rád slyšel od fyziků, kteří se ohánějí svými výpočty a grafy a kdesi čímsi, a hlásají, že mají v rukách odpověd na všechno.
Já osobně jsem se /ještě/ nesetkal s událostí, která by měla naprosto logicky nevysvetlitelné příčiny, která by se prostě stala naprostou náhodou. Ani si takovou událost nedovedu představit. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 28/05/2009 : 17:09:36
|
Pánové.
Náhoda neexistuje.Půjdete po ulici a spadne vám na hlavu uvolněná taška. To nebyla náhoda. Vše co tomuto předcházelo bylo zákonité, jen vy jste ten zákonitý stav neznali.Kdybyste znali stav té uvolněné tašky a všechny okolnosti kolem toho, dokázali byste vypočítat, kdy dojde k překonání hranice stability, kdy a kam spadne,čili vám na hlavu. Protože vězšinu toho neznáme, nazýváme ten stav náhodou. A u té fyziky je naprosto totéž. Až náš vývoj dospěje k bohurovné vševědoucnosti, pak nepřežije náhoda.Nebo ano? Možná vám spadne na hlavu ožralý pokrývač,protože tak vševědoucí abychom mohli vypočítat kdy opilec upadne nebudeme nikdy.
MB |
|
|
|
Amthauer
Nový uživatel
36 Posts |
Posted - 31/05/2009 : 15:38:23
|
quote:
Originally posted by Vanir
Amthauere,
v tom, že náhodno, potažmo náhodu nemůžeme popsat se mýlíš. Náhoda není nic jiného, než reakce na naprosto logickou příčinu, kterou jsme prostě "neviděli přícházet".
Právě, že zde se mýlíš ty. Samozřejmě vím, jak fungují dejme tomu algoritmy pro generování tzv. náhodných čísel, jenže tehdy na nich právě nic náhodného není. Proto náhodu neumíme popsat, vytvořit, představit si, protože jsme ji čistou ani nikdy neviděli. |
|
|
|
Amthauer
Nový uživatel
36 Posts |
Posted - 31/05/2009 : 15:42:34
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Pánové.
Náhoda neexistuje.Půjdete po ulici a spadne vám na hlavu uvolněná taška. To nebyla náhoda. Vše co tomuto předcházelo bylo zákonité, jen vy jste ten zákonitý stav neznali.Kdybyste znali stav té uvolněné tašky a všechny okolnosti kolem toho, dokázali byste vypočítat, kdy dojde k překonání hranice stability, kdy a kam spadne,čili vám na hlavu. Protože vězšinu toho neznáme, nazýváme ten stav náhodou. A u té fyziky je naprosto totéž. Až náš vývoj dospěje k bohurovné vševědoucnosti, pak nepřežije náhoda.Nebo ano? Možná vám spadne na hlavu ožralý pokrývač,protože tak vševědoucí abychom mohli vypočítat kdy opilec upadne nebudeme nikdy.
MB
Mluvíš o světě čití, v něm nepoznáváme ani náhodu, ani nekonečno, ani nic. Náhodou ve fýsis rozumíme leda temnou příčinnost, nekonečnem konečno, jehož další rozvoj předpokládáme do nekonečna a nicotou něco s předpokládanou možností úbytku k ničemu.
Přesto se nás všechny tři věci týkají - nic před životem a po něm, náhodno jako jeho vznik (nejde o charakter apod., ale o to, že zrovna tohle vědomí se "probudilo mnou") a nekonečno hlavně v tom předpokládání (však Boha by sem bylo možno zařadit taktéž). |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Existuje a lze podle Vás dokázat nekonečno?
