| Author |
 Topic  |
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
 Posted - 30/04/2009 : 18:32:46
|
Podívejte se na to ještě z jiného úhlu.
Lze vůbec něco dokázat? |
 |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 01/05/2009 : 19:06:31
|
Kdybych měl říct svoje, tak:
Abychom mohli něco dokázat, musíme předem vědět, jak má důkaz vypadat. Jinými slovy: Předem si stanovujeme kritéria, jejichž splnění či nesplnění rozhoduje o úspěšně nebo neúspěšně dokázaném.
Kdyby to bylo tak, jak říkám, pak v případě nekonečna to je úplně stejné. Máme kritéria, podle kterých budeme hledat důkaz? Jestliže ano, pak nekonečno dokázat lze.
Jde ještě o přesnější vymezení toho, co Dalibor myslí tím dokázat nekonečno. Co se má jako dokazovat? Existence nekonečna? Pak je to jednoduché. Stačí najít něco nekonečně existujícího. Kritérium je tedy jasné a zároveň můžu říct, že nekonečno dokázat lze.(důkazem se rozumí rozhodnutí o existenci nebo neexistenci)
Aby důkaz byl věrohodný, je jasné, že vyhodnocovatel musí mít podíl na samotném důkazu. Respektive není možné, aby předmět dokazování přesahoval vyhodnocovatele.
Nemáme-li pozitivní důkaz o nekonečnu, pak se z toho dá vyvodit:
-kritéria jsou špatně stanovena
-výsledek důkazu je, že nekonečno neexistuje
-vyhodnocovatel není schopen pojmout kritéria |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/05/2009 : 08:58:40
|
" Konečno je možno dokázat koncem, nekonečno chyběnm konce.Nemůžeme li poznat konec ani chybění konce,je konečno i nekonečno nedokazatelným." A smitec.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 12/05/2009 : 16:11:41
|
quote:
Originally posted by okref
Kdybych měl říct svoje, tak:
Abychom mohli něco dokázat, musíme předem vědět, jak má důkaz vypadat. Jinými slovy: Předem si stanovujeme kritéria, jejichž splnění či nesplnění rozhoduje o úspěšně nebo neúspěšně dokázaném.
Přesně tak to s dokazováním je :o)
quote:
Máme kritéria, podle kterých budeme hledat důkaz? Jestliže ano, pak nekonečno dokázat lze.
To není pravda, to je jen nutná podmínka, nikoliv však postačující. Samotný fakt, že víme jak dokazovat nám ještě nezaručuje, že v tomto případě dákaz najdeme ani, že existuje.
quote:
Jde ještě o přesnější vymezení toho, co Dalibor myslí tím dokázat nekonečno. Co se má jako dokazovat? Existence nekonečna? Pak je to jednoduché. Stačí najít něco nekonečně existujícího.
Tobě se to zdá jednoduché, ale to by nemělo. Najít něco nekonečného co existuje rozhodně není jednoduché. A to proto, že se musíš shodnout s ostatními na tom co to znamená "existovat" a přesvědčit je, že to co jsi našel je skutečně nekonečné.
Viz. např důkaz Bolzanův, že existuje nekonečné množství "pravd o sobě" - někteří lidé podle mne nepřijmou myšlenku, že pravda "může existovat" (Nevkládejte mi v příspěvcích prosím do úst, že tvrdím, že to tak je)
quote:
Kritérium je tedy jasné a zároveň můžu říct, že nekonečno dokázat lze.(důkazem se rozumí rozhodnutí o existenci nebo neexistenci)
Aby důkaz byl věrohodný, je jasné, že vyhodnocovatel musí mít podíl na samotném důkazu.
Důkaz nemusí být věrohodný, buď splňuje daná kritéria nebo ne a to nezávisle na tom kdo důkaz "čte". Limity tu samozřejmě jsou, důkaz může být tak rozsáhlý nebo komplikovaný, že jej člověk není schopen přečíst či pochopit. To však na jeho objektovní správnosti, či nesprávnosti nic nemění.
Věrohodný však na druhou stranu musí být ten, kdo důkaz nepředkládá, ale jen se na něj nepřímo odkazuje a tvrdí, že existuje (ten důkaz) Takovému člověku pak buď uvěříme, neuvěříme anebo si musíme důkaz ověřit sami.
quote:
Nemáme-li pozitivní důkaz o nekonečnu, pak se z toho dá vyvodit:
-kritéria jsou špatně stanovena
-výsledek důkazu je, že nekonečno neexistuje
-vyhodnocovatel není schopen pojmout kritéria
Zásadní chyba - či chyby
Ad "kritéria jsou špatně stanovena":
Ne to se z toho vyvodit nedá, kritéria jsme si stanovovali právě proto abychom jejich aplikací zjistili, zda důkaz existuje. Kdybychom je při nenalezení důkazu, nebo dokonce vyvrácení existence nekonečna odvrhli, pak bychom museli odvrhnout i vše ostatní co jsme s jejich pomocí zjistili a to nelze dělat pořád. Je nutné také na něčem stavět a ne jen bořit.
Ad "výsledek důkazu je, že nekonečno neexistuje":
I když budu hledat nekonečně (libovolně :o)) dlouho, tak z toho nijak nevyplývá, že důkaz neexistuje, mohl jsem hledat na nesprávných místech. Nebo důkaz přesahuje mé schopnosti, atd. atd.
Když hledáš brýle ve svém pokoji, vyplývá z faktu, žes je dosud nenašel, že tam nejsou? Někdo jiný je třeba najde. Třeba bez nich špatně vidíš :o))
Ad "vyhodnocovatel není schopen pojmout kritéria":
Ani toto z toho nevyplývá. Co když důkaz v rámci daných neexistuje? Třeba by se to i dalo dokázat, že důkaz neexistuje.
Mimochodem v matematice, se existence nekonečna nedokazuje, ale postuluje, tedy vlastně předpokládá. Takže pokud se zabývám matematikou pak se tím vlastně ani nemusím trápit. Stačí když budu jasně vědět co jsem dokázal a co jsem jen předpokládal.
A v reálném světě?
Moje odpověď na otázku zda existuje nekonečno (nekonečné množství něčeho) v realitě, je:
Nevím, ale myslím si, že ne
A má odpověď na otázku zda to lze dokázat, je:
Také nevím. Pokud ano, pak bych znal odpověď i na první otázku, pokud ne, pak bych se musel ptát zda nelze dokázat opak (tedy, že nekonečno neexistuje). Pokud by však ani důkaz, že nekonečno v realitě neexistuje neexistoval, pak by to bylo zajímavější musel bych si vybrat dle svého uvážení čemu věřit a skutečnou jistotu bych mít nemohl nikdy
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 13/05/2009 : 06:59:41
|
Pokud by však ani důkaz, že nekonečno v realitě neexistuje neexistoval, pak by to bylo zajímavější musel bych si vybrat dle svého uvážení čemu věřit a skutečnou jistotu bych mít nemohl nikdy.
Richarde.
A přesně toto je stav ve kterém se nalézáme. Každý si vybíráme čemu věřit.Já věřím na rozdíl od tebe, že nekonečno existuje.Co mne vede k tomuto NÁZORU? Fakt,že konečno ve vztahhu k vesmíru je nereálné. Uvažme že je vesmír konečný, čili je čímsi ohraničený. Ta hranice však je také konečná,čili má svou vnitřní a vnější hranici.To co je za touto hranicí je opět konečné a tak můžeme pokračovat do nekonečna. Toto je pro mne dostačující důkaz toho, že je konečno vzhledem k vesmíru nemožné a to mne vede k názoru a víře,že je vesmír nekonečný.Jistotu však nemám.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 13/05/2009 : 18:12:44
|
Slávo
Dokazuješ nekonečnost na základě předpokladu existence prostoru. Jak mi dokážeš existenci prostoru? |
Edited by - Sokrates on 13/05/2009 18:13:28 |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 13/05/2009 : 20:49:03
|
quote:
Originally posted by Sokrates
Slávo
Dokazuješ nekonečnost na základě předpokladu existence prostoru. Jak mi dokážeš existenci prostoru?
Otázkou je: s jakým důkazem se spokojíš. Jinak řečeno, co musí být splněno, abys přijmul nabízené jako důkaz. |
|
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 13/05/2009 : 20:53:18
|
quote:
okref: Máme kritéria, podle kterých budeme hledat důkaz? Jestliže ano, pak nekonečno dokázat lze.
noemus: To není pravda, to je jen nutná podmínka, nikoliv však postačující. Samotný fakt, že víme jak dokazovat nám ještě nezaručuje, že v tomto případě dákaz najdeme ani, že existuje.
Taky netvrdím, že ho najde někdo nebo dokonce my. Ani tím neříkám, že existuje.
quote:
Důkaz nemusí být věrohodný, buď splňuje daná kritéria nebo ne a to nezávisle na tom kdo důkaz "čte". Limity tu samozřejmě jsou, důkaz může být tak rozsáhlý nebo komplikovaný, že jej člověk není schopen přečíst či pochopit. To však na jeho objektovní správnosti, či nesprávnosti nic nemění.
Ano, rozhodně to "nemění nic na jeho objektivní správnosti nebo nesprávnosti", jen to hodně mění na jeho věrohodnosti.
No a co se týče těch tří možností, pak vlastně i ty přiznáváš, že se žádné jiné nenabízejí a rovněž je vyjmenováváš - a to jakýmsi rozmnožujícím způsobem. |
Edited by - okref on 13/05/2009 21:11:00 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 14/05/2009 : 08:09:02
|
Sokrate.
Nekonečnost nedokazuji,protože je to nemožné. Popisuji pouze cestu ke svému názoru. Čili ve vesmíru není reálné konečno (s popsaných důvodů) a proto mám názor, že existuje nekonečno. To není důkaz nekonečna.
Důkaz rýmy je smrkání, plný nos, kýchání a podobně. Prostor má určité vlastnosti. Existují li tyto vlastniosti,pak existuje prostor a opět se jedná o můj názor.
Prostor máš všude kolem i v sobě samém.Zajisté jsi tedy schopen dokázat, že tento prostor existuje. Ukaž mně to, rád se poučím. Zajímavé je že to nejobyčejnější se tak těžko dokazuje. Mně vždy v životě postačilo uvědomování si prostoru,protože v něm žiji. O to jak existenci tohoto prostoru dokazovat jsem se nikdy nestaral. Každý důkaz je v tomto vždy napadnutelný,třeba předpokladem virtuální reality a podobně. Dokázat existenci prostoru by znamenalo eliminovat všechny chybné předpoklady,příkladně dokázat, že svět je skutečnost a nikoliv virtuální realita,či dokázat,že existuje pouze jeden prostor a nikoliv více prostorů,či časoprostorů. Kdybych toto dokázal, nejspíše bych vlastnil několik Nobelových cen.
Prozradím tě svůj přístup,který je tak nějak universální a přistupuji tímto spůsobem téměř ke všemu. " Vše je v podstatě jednoduché a je čehosi důsledkem.Příroda ani svět nevytváří cosi složitého, ale vždy jde vývoj tou nejjednodužší cestou.Stačí najít to z čeho to vychází a poté již je vše zcela jednoduché. Jen člověk dokáže hledat ve světě i přírodě složitost a tím ztrácí schopnost poznat to jednoduché,co je skutečností."
Nejtěžší je najít tu cestu k jednoduchosti.Je li nalazena,pak je vše zcela jednoduché. Nevím jestli toto zcela pochopíš,ale myslím,že bys to pochopit mohl. Prostě a krátce, nehledám složitost, ale jednoduchost,tím, že hledám vždy to z čeho svou podstatou vychází protože ta jednoduchost je přírodě a světu vlastní.
MB |
Edited by - Miloslav Bažant on 14/05/2009 08:12:16 |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 16/05/2009 : 17:08:40
|
Slávo.
Otázka zněla jasně.Lze dokázat nekonečno? Ne. Není to možné.To platí i pro prostor či čas. Jsou to pouze lidské pojmy,které občas i poztrácejí smysl. Díky nim pouze zjistíme, jak člověk vidí svět. Co si představíš pod pojmem vesmír? Vídíme ho,když nám zajde slunce za horizont. Někteří lidé měli to štěstí letět vesmírem. Já se tomu ale musím smát. Vesmír je přeci označení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. Proto mohu o sobě právoplatně říct,že pocházím z vesmíru. Jsem složen ze stejného kamene jako všechny ostatní části vesmíru. To nám lidem ale nesedí. My jsme něco a vesmír je zas to druhé. Těžko se bude někdo porovnávat například s vesmírným prachem.
Jednáme jako bychom byli něco jemného uvnitř těla. Proto se ztotožnujeme se svými myšlekami. Zcela patrné je to ve větě: dnes mě bolí celé tělo. Kdo je tím já? Které toto já mluví o svém těle, jako o svém vlastnictví? Tím já je naše pomyslná duše. Ze všeho nejvíc se bojíme své smrti a proto nacházíme v možnosti existence nějaké duše vysvobození. Ty Slávo pokládáš za příčinu strachu slovo v procesu myšlení, zato já zase naši mysl. Mysl, jenž chce být osvobozena od změn. My však nejsme onou myslí. My jsme vědomí. Možná po smrti přežijeme,já předpokládám,že celý vesmír je jedno velké vědomí.
Musím přiznat,že slovo není jen ukazovátkem, ale taky do určité míry ovlivnuje náš život. Jako malé děti jsme vnímali svět pomocí našich smyslů at už hmatem,čichem či zrakem. Dnes v našem věku,kdy máme pro každou věc na světe své jméno,své zařazení,jako to je dobré,to je špatné,to je kůn,to jsou dveře,hvězda,západ slunce. Všechny tyto věci nás začínají nudit,protože pro nás už existují jen jako jména. Vidíme vzpomínku na věci a proto se nudíme. Jako když se díváte xkrát na jeden tentýž film. A za toto vděčíme naší mysli.
Tvůj přístup je zajímavý ale je tady zase ale. To co ty považuješ za jednoduchost může být příliš složité s porovnáním se skutečností. Je taky možné, že chceš, aby svět byl jednoduchý,protože se ti nechce složitě přemýšlet. Dále mě napadá otázka: proč by měl být svět jednoduchý,když může být i složitý? Ted ale co je složitost. Je to jen hříčka se slovy.
Já dávám přednost své intuici,svému nadvědomí. Naše mysl nás zbytečně jen mate a zavádí někam, za roh. Malé děti a zvířata oplývají zvláštními schopnostmi tzv. šestým smyslem, jenž se snažím rozvíjet.
A který považuji za jediný možný nástroj, jednoznačně určující skutečnost. Jen nedokážu rozeznat intuici od rozumu. Mohu přemýšlet hodiny a hodiny a výsledek se stejně nedostaví. Někdy se stačí zastavit,uvolnit se(hlavně nepřemýšlet) a odpověd se dostaví jaksi sama od sebe,je to zajímavé. Mnohé slavné osobnosti by o tomto mohli co povídat.
Co se týče mě. Já sám nevím,jak vznikl vesmír a ani kde se nachází či jak je velký. To je tajemství. Moje nevědomost je založena na tomto pochopení. |
Edited by - Sokrates on 16/05/2009 17:12:04 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 17/05/2009 : 08:38:08
|
Sokrate.
Při čtení tvých řádek často souhlasně přikyvuji ,ale jakmile začneš mluvit o tom co jsem napsal já, jsem naprosto nešťastný a bezradný. Někdy mně to připadá, jako bys četl něco jiného, než jsem napsal.A tak již nevím,jak se vyjádřit přesněji, či více polopaticky.
K vzniku starchu jako takového není nutná funkce slova. Strach cítí i zvířata. Nikdo nechce cítit nepříjemno a dodají li smysly informace které mají ozvěnu mínus, vzniká strach a snaha se nepříjemna zbavit.
Já jsem o tomto základním strachu nehovořil,ale hovořil jsem o strachu ze smrti a ten vzniká jako důsledek funkce slova.Zvířata nemají strach ze smrti, ale z nepříjemna. Smrt je nesdělitelná skutečnost bez funkce slova. Bez přemýšlení slovního není možné si uvědomit v budoucnosti svou vlastní smrt.
Jak jsem poznal, stále nevíš o čem hovořím,když se snažím vysvětlit funkci slova. Je to jasné ze tvých slov. "Slovo není ukazovátko". Co s tím? Vždyť to nemá vůbec nic společného s tím co vykládám?
Vezmi si papír a třeba barevné tužky. Nakresli si skupinky po pěti navzájem propojených kroužcích. Každý ten kroužek je určitá smyslová informace a navzájem propojené jsou proto, že byly vnímány současně. To propojení je základním mostem a díky tomu propojení stačí aktivovat jediný ten kroužek (blok smyslové informace) a aktivují se všechny ostatní a ta aktivace je rovna vědomí. Nakresli si (nebo v mysli představ) těch skupin více a každou skupinu uzvaři kroužkem. Toto je základní funkce mostů a toto probíhá u zvířat i člověka před rozvojem řeči. Smyslový věm aktivuje informace a dojde k návazné aktivaci všech bloků v mostu.Jenže ty mosty jsou navzájem nespojené,takže k dalšímu procesu jsou nutné smyslové vjemy.
Nyní si nakresli mimo tyto uzavřené mosty teba červené kroužky .To jsou bloky slov.Protože jsou vnímány společně se smyslovými vjemy, dochází k jejich propojení mostem,čili smyslový vjem aktivuje bloky smyslové v mostu,ale také blok slova a naopak aktivací bloku slova jsou aktivovány funkcí mostů i smyslové informace. Jenže některé smyslové informace jsou spojeny i s jiným slovem a tak postupně dojde k vzniku sítě, čili si nakresli další červené kroužky a vše mezi sebou propoj spojnicemi. Ta vzniklá síť umožňuje aktivovat veškeré informace smyslové i slovní a to i bez vstupu smyslovýcch informací,čili pouhou funkcí slova. Právě díky tomu vzájemnému propojení do sítě můžeš přemýšlet, vzpomínat a podobně. Právě tato funkce slova umožňuje myslet jako člověk a tom neustále hovořím.Slovo není ukazovátko,ale aktivní činitel v procesu myšlení a má svou přesnou funkci a své přesné důsledky funkce. O této funkci hovořím. Ty uzavřené mostní celky smyslových informací uložené před rozvojem řeči, nemohou být a nejsou propojeny s bloky slov a proto není možné tyto informace funkcí slov aktivovat.Aktivace je možná pouze smyslovým vjemem a výsledným vědomím je pouze a jen pocit.Tyto uzavřené mostní celky zůstávají od slovních mostních sítí celý život odpojené.
Promysli si to o čem skutečně píši a teprve potom, až pochopíš o čem mluvím, pak můžeš s toho vyvozovat. Zatím si pod slovem představuješ stále to své a ze tvých slov vyplývá, že zatím vůbec nevíš o čem mluvím. Uvědom si,že vykládám základ a to staticky ,zatím co se jedná o jev dynamický a to velmi rychle a složitě probíhající. Ten proces nemůžeš pochopits toho jak se tvoje myšlení tobě samému jeví,ale pochopenm toho statického. Stroj také pochopíš,když poznáš funkci součástek ze kterých je složen a tu funkci je možno pochopit jen staticky, nikoliv dynamicky,čili s běhu stroje stroj nepochopíš.
MB |
|
|
|
Sokrates
Aktivní uživatel
Czech Republic
237 Posts |
Posted - 17/05/2009 : 23:46:05
|
Slávo.
Já ale psal o strachu ze smrti. Omlouvám se,měl jsem si to po sobě přečíst.
Píšeš o příjemnu a nepříjemnu. Jaká je příčina naší lidské úzkosti? Tím myslím, nepříjemno psychické.
Jakou příčinu má strach ze smrti? Slovo v procesu myšlení? Slovo má přeci svůj význam. Tento význam ale nemusí být pro všechny stejný. Smrt je něco špatného. To se nám do mysli nedostalo díky slovu. Příčina je v rodičích,v našem okolí. Ti nám vštěpili do hlavy,že smrt je konec a smutek. Při slovu smrt se mi také může vybavit na základě mé zkušenosti slovo smutek a konec(hřbitov,rakve,kříž a podobné pesimistické věci. U slovech konec a smutek nás napadne ta smrt. Ale kde je psáno,že smrt je koncem a smutkem? Jsem na pohřbu a vše na mne působí špatně. Cítím tedy nepříjemno a spojuji si nepříjemno se smrtí. Slovo je podle mne podnět,na který reagujeme v závislosti na naší životní zkušenosti s předmětem či jevem,námi spojený se slovem.
Tím se vlastně nelišíme od zvířat. Jen si můžeme narozdíl od zvířat,vybavit ono slovo,čímž se aktivuje smyslový vzpomínkový vjem,který je spojen se slovem. Zvíře musí dostat smyslový podnět,aby mohlo aktivovat vzpomínku spojenou s určitým smyslovým vjemem. Tohle se mi stává u snů. Kolikrát vstanu,odejdu z domu a vůbec netuším,že by se mi něco zdálo. Stojím na nádraží,koukám na koleje a hle najednou se mi vybaví aktuální sen o vlaku. Kdybych býval nebyl na nádraží,na onen sen bych si s největší pravděpodobností nevzpomněl.
Mimo to, tu tvou teorii o konci smrti můžu taky brát jako strach ze smrti. Zemřu a nic nebude. Nemusím se tedy ničeho bát. Nic tím vlastně nezkazím. Je to u každého stejné. Málokdo přijde s myšlenkou,že po smrti přežije a bude trpět. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 18/05/2009 : 07:34:43
|
Tím se vlastně nelišíme od zvířat. Jen si můžeme narozdíl od zvířat,vybavit ono slovo,čímž se aktivuje smyslový vzpomínkový vjem,který je spojen se slovem. Zvíře musí dostat smyslový podnět,aby mohlo aktivovat vzpomínku spojenou s určitým smyslovým vjemem
Sokrate.
Co mám odpovědět, když sis vlastně odpověděl sám? Vše co jsi popisoval je podmíněno funkcí slova. Beze slova bys tohle vše nevěděl.
Zvíře nevnímá smrt svého druha jako smrt,ale spíše jako chybění aktivity toho kdo v jeho mysli má ozvěnu plus. A tak do mrtvého druha strká a snaží se jej přivést k aktivitě. Že se jedná o smrt,které čeká i jej nemá ani ponětí,protože smrt nemá své slovo a slova návazná,která by aktivovala třeba to o čem jsi psal. Ty však v mysli ta slova máš a tak si díky jim aktivuješ ty mínusové informace a uvědomuješ si,že smrt čeká i tebe,že takový je řád světa,že smrt může být nepříjemná a že po smrti může cosi následovat, nebo také ne. To vše je podmíněno slovem. Ten strach ze smrti je platný pouze u člověka.Zvíře vnímá smrt jinak. Přesněji, zvíře má strach z nepříjemna, bolesti,ale smrt jako jev nezná,protože není schopné si jej bez funkce slova uvědomit.
Je vidět, že se již k pochopení vrlmi přibližuješ. Pokud mohu poradit, dívej se tu funkci slova nejdříve jen jako na počítařový program a to srovnání se životem začni až když ponáš ty funkce programu. Juinak tě to neustále vrací do zmatku. Pochopíš li to jako program,pak to pochopíš i v souvislostech se životem. Vypadá to zajisté podivně,ale je to skutečně výhodné.Nakresli si ten výkres s těmi bloky a mosty a přiřaď si slovo. Třeba základní slovo máma a uvědom si,že bylo ukládáno do paměti současně se smyslovými vjemy. Používala třeba parfém s vůní nějaké květiny a ta květina má sv= jméno. Ucítíš vůni té květiny a aktivuješ tím smyslový vjem,která díky propojení mostem aktivuje nejen slovo (jméno) té květiny,ale i slovo máma. Podobně jsou propojeny všechny slovní a smyslové mosty a právě a jen tato funkce umožňuje lidské přemýšlení, vzpomínání a další vlastnosti lidského myšlení. Ten zázrak lidského myšlení je dán tím, že slova propojují informace do sítě ve které slovem aktivuješ smyslové vjemy a smyslovými vjemy aktivuješ bloky slov. Snaž se pochopit toto a zatím si to odděl od ostatního.Později se k tomu můžeš vrátit, ale již tomu budeš rozumět.Slovo není ukazovátko,ale má svou funkci jako program v počítači.
MB |
|
|
|
Vanir
Nový uživatel
Czech Republic
27 Posts |
Posted - 20/05/2009 : 21:11:23
|
Slávo,
těm mostům o kterých mluvíš se říká asociace (ale to ty jistě víš); a je to naprosto úžasný způsob zapamatování si určitých vecí. Nejsilnější stimul je samozřejmně vůně, o které jsi mluvil. Já toto již využívám například v kartách (v hold´em pokeru) a mám s tím naprosto skvělé zkušenosti;). Ale to jenom tak na okraj.
To hlavní, o čem bych chtěl psát, se hrozně špatně vysvětluje, ale pokusím se o to. Na tu myšlenku mě přivedlo tvé tvrzení o tom, že zvířata nevnímají smrt svého souputníka jako smrt. V té chvíli mě totiž došlo, či mě to snad napadlo, že smrt (mluvím o významu slova, ne o slovu samotném) je "výtvor" člověka, že díky jeho uvědomění se, si vytvořil s tímto jevem jakousi asociaci (most) s koncem, jelikož z našeho pohledu je s mrtvím konec, že on se dostal na konec atd. atd.
Do dneška jsem více-méně věřil, že smrt je konec, ale tuto víru jsem stavěl na základech lidství (potažmo lidského myšlení, které nemusí být, ač by bylo logické, správné). Ale po tvých slovech musím svou víru přehodnocovat; vlastně mě to přivádí k otázce zda je zkutečně možné cosi z našeho (lidského) pohledu pokládat za správné, beru-li v úvahu, že ten náš pohled, ač je sebe-nestranější, je subjektivní a tedy né nutně správný.
Omlouvám se za tak trochu ztručný až telegrafický projev , ale nějak se mi to těžko vysvětluje. Možná by nebylo špatné toto téma rozvést mnohem více do hloubky, velice by mě totiž zajímal Tvůj názor Slávo. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 21/05/2009 : 07:57:48
|
Vanire.
Používáš slova asociace a je možno s tím souhlasit,ale já bych v tomto případě to slovo nepoužíval, protože je zavádějící a otevírá přístup k mnoha informacím, které s výkladem nesouvisí a vytváří v myšlení zmatek. Byl bych rád, kdyby sis v tuto chvíli to spojení spšše jen představoval třeba jako počítačový program. Čili blok slova je připojen k soustavě bloků smyslových informací spojených mostem a tato soustava je nepojena na další bloky slov, které jsou napojeny na další bloky smyslových informací a slov, takže vznikne navzájem propojená síť která má jako výsledek myšlení netzávislé na smysslových vjemech, čili myšlení permanentní slovní. Je to jako bych popisoval počítačový program a bylo by dobré to v této chvíli tak chápat. Výsledkem tohoto pochopení by mělo být proniknutí do tajemství lidské duše a měla by se otevčít logika lidského myšlení. Je mně zcela jasné, že náhledem do tohoto vznikne proces,při kterém začne člověk přehodnocovat své názory,ale zatím bych s tím počkal a příliš bych nespěchal,protože toto je pouhý základ. Až poznám, že byl pochopen,pak dodám další informace,které toto doplní a upřesní.Zatím by vám to udělalo v myšlení zmatek. Ony jsou totiž třeba informace, které vnímáme dominantně a také perifeerně.(nejedná se o periferní a centrální vidění) A je řada dalších doplňujících informací, které teprve ukáží jak člověk vlastně myslí a teprve potom v tom poznáte to své myšlení.
Jinak s tou čichovou asociací při kartách je to OK a je možno popsat, co se při tom v lidském myšlení děje. Stejně tak by se dalo popisovat, co se děje, když potkáš děvče, velmi se tě líbí a ty nevíš proč. Jde vlastně o totéž a třeba v tom může hrát roli i ten čichový vjem. Já bych však k analýzám v této fázi poznání nepřistupoval, protože nejsou díky chybění řady informací úplné. Jinak tě v tom obdivuji. Je mně jasné, že využíváš rozpoznávání čichových projevů hráčů kterými se projevují při určitém vzrušení, strachu a podobně. Předpokladem toho je uložení těch pachových informací do paměti a přiřazení k nim slova, či určité soustavy slov. Bez těch slov bys musel tytéž informace v paaměti aktivovat pouze smyslovým vjemem a vědomím by byl pouze pocit, čili cítil bys pocit, který má protihráč a to tehdy, pokud by byla pachová informace shodná s tvým paměťovým záznamem. Potom bys cítil ten pocit,ale nedokázal bys jej definovat. Pokud ovšem máš k vjemům připojená slova, třeba Pach A ´= radost, pach B = strach a podobně,pak by ses stal skutečně nebezpečným hráčem.
Stejně tak a myslím, že to dělá většina hráčů bys mohl využívat typických znaků pro nálady v mimických projevech. Vždy je tím podstatným přiřazení slova k vjemu abys věděl oč jde. Ve využití zrakových vjemů bych zřejmě exeloval,protože jsem se vnímání tohoto naučil při malování, ale já karty nehraji a riziko prostě nemám v lásce. Mohl bych však dobře radit.(hihihi)
---------------------------------------------------------
To hlavní, o čem bych chtěl psát, se hrozně špatně vysvětluje, ale pokusím se o to. Na tu myšlenku mě přivedlo tvé tvrzení o tom, že zvířata nevnímají smrt svého souputníka jako smrt. V té chvíli mě totiž došlo, či mě to snad napadlo, že smrt (mluvím o významu slova, ne o slovu samotném) je "výtvor" člověka, že díky jeho uvědomění se, si vytvořil s tímto jevem jakousi asociaci (most) s koncem, jelikož z našeho pohledu je s mrtvím konec, že on se dostal na konec atd. atd
....................................................................
Trošku váhám s odpovědí. Jsi někde jinde, než jsem já,ale může to být pouze důsledek vyjadřování.
Smrt je konec života a to i tehdy, nemá li své slovo (smrt( I u zvířat je smrt koncem života,čili smysl tohoto je dán a není pouze lidskou záležitostí. Zvíře cítí nepříjemno, bolest a podobně,ale nemůže vyvodit s tohoto, že mu hrozí smrt.Zvířata nemoho na toto téma spolu komunikovat a tak uložit do paměti smrt jako konec života. Vnímají nehybnost a projevy smrti u svého druha,ale nemohou si uvědomit, co se vlastně stalo a že totéž čeká je v budoucnosti. Proto nemají strach ze smrti, ale pouze díky skušenosti s bolesti.Tím že člověk přiřadil k tomuto smyslovému vjemu (souhrnu vjemů) slovo smrt a toto je spojeno s řadou dalších bloků slov a smyslových vjemů v navzájem propojené informační síti. Výsledkem je uvědomění si významu slova smrt a všeho co je s tím spojeno. Výsledkem této "logiky" je strach ze smrti, uvědomění si smrti ve své budoucnosti a podobně. Toto vše bez funkce slova v procesu myšlení není možné.
V Bibli se píše o stromu poznání v rajské zahradě. Algoritmicky je zde popsán vstup funkce slova do procesu myšlení. Adam s Evou jsou zde ve funkci lidského vývojového předchůdce,který myslel jako zvířata a úproto si nebyl schopen uvědomit vlastní smrtelnost,čili žil jako nesmrtelný. Jablko poznání bylo slovo. Jakmile vstoupilo slovo do procesu myšlení, začal být člověk schopný uvědomit si svou smrtelnost, čili ztratil nesmrtelnost. S uvědomění si smrti vznikl strach ze smrti, ze strachu ze smrti vznikla myšlenka posmrtného života a boha, čili uznaná pravda. Protože došlo ke vzniku různých pravd a pravda dokáže zničit strach ze smrti pouze tehdy, když jí člověk věří, vznikla obrana pravdy, zneužití schopností ve prospěch uznané pravdy, čili moc lidská a moc lidská se stala původcem lidského utrpení,čili byl vyhnán z ráje.
Někdy se ptám sám sebe,jestli mám, či nemám být na svoje poznání týkající se procesu myšlení hrdý,když toto lidé znali již před mnoha tisíci lety,což dokazuje Bible. Faktem je, že kdybych své poznání nenašel, Bibli bych v tomto vlastně vůbec nerozuměl a tyto informace nepoznal. Věřící pokládají jablko poznání za dílo ďábla a sex za dědičný hřích. To je naprosté nepochopení slov Bible. Za dědičný hřích by bylo možno pokládat lidskou moc, která vznikla jako důsledek funkce slova v procesu myšlení,čili dědičným hříchem je zneužití schopností ve prospěch uznané pravdy.Beze slova pravda neexistuje.
To bylo velké odbočení od tématu,ale chtěl jsem ukázat alespoň částečku toho, co je možno pochopit, když člověk zná funkci slova a potažmo své myšlení. Zároveň jsem chtěl ukázat, že toto poznání vlastně vůbec není nové,ale jen znovu poznané.
Otázkou by mohlo být, zda je Bible dílem pozemšťanů, kteří toto zapomněli, nebo dílem dokonalejší civilizace, která nám toto poznání do podobenství uložila aby mohlo být pozemšťany poznáno. Faktem je, že je toto poznání tím nejdůležitějším pro pochopení logiky algoritmu života na planetě. Je li tento algoritmus poznán, je možno jej řídit ve prospěch života. A proto se tak snažím aby toto lidé pochopili.Někdy si myslím, že se stal omyl,když jsem toto poznání získal já a nikoliv kdosi schopnější.
MB |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Existuje a lze podle Vás dokázat nekonečno?
