| Author |
 Topic  |
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
 Posted - 07/06/2008 : 13:33:57
|
Jelikoz je zkouskove v plnem proudu
tak me padlo do oka sujet z etiky, kdyz jste tu mluvili o stesti:
V cem stesti zavisi na skutcich ktere cinime? |
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 08:34:02
|
quote:
Originally posted by IPC
Jelikoz je zkouskove v plnem proudu
tak me padlo do oka sujet z etiky, kdyz jste tu mluvili o stesti:
V cem stesti zavisi na skutcich ktere cinime?
Dobré skutky přinášejí dobro a zlé přinášejí zlo. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 10:55:38
|
IPC.
Co je to štěstí? Můška jenom zlatá.O))
Je rozdíl mezi tím mít štěstí a zažít pocit štěstí. V jednom i druhém případě jde o výsledek,který považujeme za kladný. Spadnu s kola a nic se mně nestane ač mohlo.Udělám čin který v jiném jedinci vytvoří touhu udělat pro mne cosi dobrého a výsledek jeho činu je pro mne kladný,či příjemný. V mém věku a zdravotním stavu je štěstím i to, že se ráno probudím živý. Jenže štěstí člověka podléhá plně jeho individualitě a tak příkladně někoho může naplňovat štěstím, když se komusi, koho nemá rád stane cosi nepříjemného. Shrnu li tyto a řadu dalších variant, vyjde ,že stěstí je vždy reakce na výsledek, který je pro nás kladný,či přináší určité příjemno.Nejde tedy o čin,ale spíše důsledek přesněji výsledek.Jednání,či čin samý může být příčinou štěstí, když předpokládám kladný výsledek.Bádání může člověku přinášet štěstí, když si tento člověk dokáže představovat kladné přijetí výsledku.
Proti: Maluji li obraz,či dělám muziku, nepotřebuji ke štěstí uznání druhých a sama tvorba mně přináší pocit štěstí, samozřejmě, když se daří práce. štěstí v partnerské lásce je kapitola sama pro sebe.Milování se ženou kterou nemiluji přináší třeba příjemno, ale nikoliv štěstí.
Shrnutí. Vždy jde o výsledek, jen někdy je možno považovat za kladný výsledek samotný čin,či jednání.
MB |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 13:54:19
|
Pro gata
Trochu hrube jako odpoved,
Jak oduvodnit lidove rceni: za dobrotu na zebrotu. |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 14:18:49
|
"Je rozdíl mezi tím mít štěstí a zažít pocit štěstí"
Moc abych pravdu rekl moc nerozumim tomutu deleni je to mysleno v tomto smyslu: mit stesti anebo byt stastny?
"V jednom i druhém případě jde o výsledek,který považujeme za kladný." souhlas, ale v tom pripade nevim proc jsi na zacatku polozil deleni stesti, kdyz vlastne podle tebe rozdil nexistuje.
"Udělám čin který v jiném jedinci vytvoří touhu udělat pro mne cosi dobrého a výsledek jeho činu je pro mne kladný,či příjemný." No moc nerozumi jaky to ma vztah k otazce. Polozim skutek s ohledem na druhe. Ok ale neni jasne co ztoho plyne:
1) Bud jsem jednal bez zajmu na odplatu: tzv z vysich principu
2) A nebo jsem jednal z toho duvodu aby on jednal ve muj prospech. Jelikoz jsi to myslel asi v tomto smyslu: tak stesti je ucelne jednani?
Jeste tady jses v rovine hledani stesti ve vztahu ke druhym...
" mém věku a zdravotním stavu je štěstím i to, že se ráno probudím živý"
Dalsi veta odkazuje na uplne jiny koncept stesti to znamena stesti ve vztahu sam k sobe. Zase je to uplne od tematu: protoze se ptame na otazku v cem stesti zavisi na skutcich ktere cinime: v tomto pripade: se probudit: to moc na stesti nezavisi. To ze se probudis zdravis zavisi neprimo na tvych skutcih.
" Jenže štěstí člověka podléhá plně jeho individualitě " nesouhlas
uz jen slovo stesti a ta skutecnost ze mu nejak rozumime nese v sobe urcitou universalnost ktera presahuje nasi individualitu. Pozor rekl jsem urcitou universalnost, to neznamena ze stesti jde vymezit absolutnim zpusobem. Mozna jsi myslel zpusob realizace ale to neni jasne z tveho pouziti ve vete.
"když se komusi, koho nemá rád stane cosi nepříjemného"
Trosku mimo tema, protoze se ptama zavislost na skutcich ktere cinime, kdyz se nekomu neco prihodi, nevyplyvat z toho ze agent teto udalosti prebyva me.
"Nejde tedy o čin,ale spíše důsledek přesněji výsledek"
No, nesouhlasim a co treba to co se nazyva umysl v jednani. Napriklad nekdo kdo dela charitu neproto aby pomohl druhym ale proto aby se zviditelnil tak poklada cin ktery ma sice kladny vysledek pro ty chudaky, ale myslim si ze toho kdo naplnuje tento skutek, stastnym necini.
"Jednání,či čin samý může být příčinou štěstí, když předpokládám kladný výsledek"
ale jak? a co je to kladny vysledek? vuci sobe? vuci okoli? vuci statu?
promin musim uz jit tak dokoncim nekdy pozdeji. Krasnou Nedeli! |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 20:21:54
|
IPC.
Slovo štěstí může mít nejméně dva rozdílné významy.
a.) mít štěstí (opak smůly) na jednání nezávislé i když výsledek je kladný.
b.) cítit štěstí (pocit). Toto je skutečně individuální,protože lidé dokáží cítit štěstí v kladné i záporné rovině a schopnost cítit štěstí je rozdílná u různých lidí.Někdo dokáže být šťastný z maličkostí. Někdo dokáže být šťastný, když cosi získá, někdo je naplněn štěstím,když dokázal vytvořit pocit štěstí u jiného člověka a jsou skutečně i lidé, kteří cítí štěstí, když někoho koho nemají rádi postihne cosi zlého. Znám takového člověka a mohu tě říci, že udělá pro naplnění svého štěstí co může a ubližuje lidem v okolí jak jen může. Stačí, když se podívám s okna pracovny a mám důkaz svého tvrzení.Je to samozřejmě zvrácené štěstí a projev lidské zvrácenosti,ale pokud je řeč i lidském štěstí, do tohoto celku to přináleží jako jedna z variant,protože on to štěstí sktečně cítí a viditelně se raduje s netěstí druhých zvláště tehdy, byl li tohoto neštěstí sám strůjcem.Pokud mluvíme o štěstí, neůžeme hovořit pouze a jen o tom kladném,ale i záporném,protože to vedle sebe existuje.
Pokud bych měl ukázat hlavní cestu ke štěstí,pak je to cesta lásky. Mám li někoho rád,pak mne naplňuje štěstím, když mohu vytvořit pocit štěstí v něm. Činím li tak z lásky, činím tak nezištně.Vytvářím však lásku v něm a tím i ten jeho pocit naplnění štěstím, když může vytvořit štěstí mé a tak se štěstí obou násobí a roste. Nejzřetelnější je toto u rodičů vzhledem k jejich potomkům. Otázkou však je,zda to ti potomci nezačnou považovat za samozřejmost a povinnost rodičů.Potom odpověď nemusí být adekvátní,což může v důsledku vést k pocitu neštěstí u těch rodičů. A opět je zde cosi,co odporuje pravidlu. A opět znám tohoto příklady. Znám matku, která dala svým dětem vše co měla a když neměla co dávat, nechali ji samotnou a ona skutečně zemřela na následky hladu .Přitom jsou ty děti inteligentní, žádná hlupáci, či primitivové a jeden z nich má vysokoškolský diplom. Není to k tématu? Ale je všechny varianty k sobě přináleží.Jen ta odpověď na tvou původní otázku je jaksi nemožná.Byla by možná, kdyby byli všichni lidé stejní. Znám i opak,kdy rodiče nemohli dát skoro nic a jejich děti jsou nejšťastnjší, když jim něčím mohou udělat radost. Vidíš, zase jsem neřekl vše.Oni jim dávali svou lásku a třeba i přísnost,která z nich udělala dobré lidi.Proč? Protože chtěli cítit štěstí s toho,že vychovali dobré lidi? Já myslím že ne. Nechtěli cíti neštěstí s pohledu na nešťastné potomky. A je to všechno najednou strašlivě zamotané, viď?Prostě štěstí má rúzné podoby a lidé nacházejí štěstí v různých věcech.Jinak řečeno, je to téma spíše na tlusté knihy, než na takovouto diskusi,která je vždy omezená prostorem a nikdy nezachytí vše.Proto jsem se snažil spíše přivést k přemýšlení, než cosi definovat.
Ano. Štěstí že mně nespadla taška ze střechy na hlavu i pocit štěstí jsou totožné výsledkem a přesto jde v obou případech o cosi zcela jiného. A to jsem chtěl již v minulém vstupu ukázat. Ve tvojí otázce jsem mohl tušit, že jde spíše o pocit štěstí,ale spacifikováno to nebylo.
MB |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 20:29:23
|
tak vyuziji chvilky casu abych to dokoncil
Tak tvrzeni bylo : nejde o cin ale o dusledek.
"Proti: Maluji li obraz,či dělám muziku"
Souhlas, jako argument uvadis cinosti ktere chces pro ne samotne bez ohledu na dusledek. Ikdyz ti muzu namitat ze slovo kultura vychazi ze slouva coultiver, zuslechtovat se. Ciceron pise ze ten kdo se venuje kulture tak zuslechtuje sam sebe. Takze v konecne souctu jde zase o vysledek.
"nepotřebuji ke štěstí uznání druhých "
Velice zajmave protoze v prikladech ktere jsi uvadel jako protiargumenty, pripominam: to ze se rano probudis zdravy na to potrebujes uznani druhych, nebo ne?
"sama tvorba mně přináší pocit štěstí, samozřejmě, když se daří práce." Neboli tva prace, kdyz se dari, prinasi vysledky, jake tak jsi ocekaval? Takze co vlastne v umeni hledas vysledky a nebo cinnost samu?
"štěstí v partnerské lásce je kapitola sama pro sebe."
Moc nevidim souvislosti, treba laska jako umeni milovat? Jaka je souvislost mezi umeni a laskou?
"Milování se ženou kterou nemiluji přináší třeba příjemno, ale nikoliv štěstí." a tady jsem se uz naprosto ztratil, protoze pred tim mluvis o vztahu mezi cinnosti a skutkem, a tady do toho zatahujes prvek okolnosti, ktery je sice dulezity, ale neprispiva to k rozreseni problemu mezi cinnosti a skutkem. Jen rikas zalezi na okolnosti, ale v etice vzdycky zalezi no okolnostech.
"Shrnutí. Vždy jde o výsledek, jen někdy je možno považovat za kladný výsledek samotný čin,či jednání"
tadu my chybi upresneni kladny v jake smyslu? Kladny ke me jako jedinci, kladny k me sensibilite, kladny ke druhemu, kladny je priteli, kladny ke statu kde ziju, kladny k Bohu? Nemyslis ze napsat kladny vysledek je trochu obecne? |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 08/06/2008 : 21:33:16
|
Slavou
Omlouvam se ale tve deleni jsem spatne pochopil, a to diky francouzstine protoze oni pro kazdy vyznam stesti maji jine slovo; la fortune et le bonheur, takze jsem to nepovazal za stejne slovo.
Dve veci: Myslim, ze kdyz neustale uhybas o tematu, tak se to stane nekonecne. Ta otazka v sobe nese urcitou jednu nebo dve problematiky a ne nikdy to je do nekonecna. Proto jsem velice upozornoval ze je potreba se drzet zadani prave proto, ze se to nemusi nikdy skoncit.
To mluvim zejmena o tvem znamem ktery vidi dobro ve nestesti druhych
napsal jsi " byl li tohoto neštěstí sám strůjcem" to je podminovaci zpusob, ale strujcem neni... Filosofie je celkem presna veda, akdyz zavadis nepresnosti hrozi nekonecne debaty
To stejne plati pro tvuj priklad s detmi: z jedne roviny je platny kdyz se rodice rozhodnou mit dite (tady vidis ze davam pryc moznost nechtene ho tehotenstvi, samozrejme ze by se o tom dalo psat, ale tema je "ktere cinime" a to predpoklada jistou uvedomelost) tak se o tom muzeme bavit, ale ne naopak. Dite neprijde vlastnim pricineni a tak pokud odpovime ano, ze zalezi na aktech ktere pokladame, tak vidis ze dite se nemuze na svete narodit stastne. A tak prosim drz se tematu jinak to je nekonecne, a filosofie se stane blabolenim....
A druha vec
jeste bych doplnil tve deleni o dalsi rozmer
Myslis ze kdyz nekdo rekne : mel jsem stastny zivot!! nejde to dal nez mit jen pocit stesti? |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 09/06/2008 : 10:00:59
|
IPC.
Nyní již tě více rozumím. Tím rozšiřováním (doneonečna) jsem tě chtěl pouze přivést k tomu, abys nějak přesněji definoval svou otázku. S té otázky skutečně nebylo zřejmé kam přesně směřuje.(třeba i díky tomu rozdílu mezi francouštinou a češtinou)
Jestli jsem tě tedy dobře pochopil, jde o štěstí,které si člověk sám vytváří. Tak toto je skutečně těžká otázka.
Nejprve je třeba si nějak definovat to slovo štěstí.I když je toto slovo každému známé pochybuji o tom, že by nějaká všeobecná definice tohoto slova existovala a nejspíše si pod tímto slovem každý představuje cosi jiného. Kdy je šlověk šťastný? Někdy stačí maličkost a někdo je nešťastný uprostřed toho, co by jiný považoval za vrchol štěstí. Snad je to tak, že každý člověk v tomto může hovořit jen sám za sebe,co on za štěstí považuje, kdy se cítil šťastný a co pro dosažení štěstí udělal. U jiného jedince tomu může být docela jinak.
Mohl bych zde vznešeně hovořit o jakýchsi ideálech štěstí a možná by znělo učeně,ale vždy by to vycházelo s mého pohledu na štěstí.
Aby bylo možno na tvojí otázku odpovědět, musela by být úzce specifikovaná, jinak je odpovědí nekonečně mnoho.
Kdy jsem se cítil šťastný? Když jsem příkladně namaloval portrét,který měl vlastnosti Leonardovy Mony Lisy,čili se mně podařilo všechny nálady jen započít a žádnou nedokončit, takže obraz reaguje na stav mysli diváka.Co jsem pro to udělal? Nic a všechno.Nejdříve jsem musel pochopit tajemství Mony lisy, potom jsem se musel naučit ty znaky nálad rozpoznávat a stvárnit a potom jsem se musel pokusit takový obraz namalovat.Když se to povedlo i když nikoliv na úrovni Leonarda,byl jsem šťastný,protože jsem si tím ověřil,že je moje teorie o tajemství obrazu mistra Leonarda pravdivá,čili je možné reprodukovat a výsledek je podobný.Kdy jsem byl nešťastný? Nejprve jsem byl šťastný,když mne navštívil známý s Ameriky a před tím obrazem málůem tančil nadšením a koupil jej spolu s několika dalšími obrazy a já jsem měl náhle dost financí na barvy a podobně.Jenže potom se mně po tom obrazu začalo stýskat a ač je to zajímavé, nikdy jsem již obraz stejných vlastností nedokázal namalovat.Nejspíše proto, že jsem ho tolik namalovat chtěl, že to chtění pohltilo víc mých myšlenek než tvorba sama.
To není jediné štěstí které jsem poznal, jen jeden s příkladů.Jsou lidé, kteří jsou šťastní s úplných maličkostí,jako třeba s toho, že přinesou domů o pár korun na výplatě víc.Zásluha? Někdy ano, někdy to přichází z vnějšku, třeba od majitele firmy a člověk k tomu přijde jako slepý k houslím.
Já bych řekl,že člověk je nejšťastnější,když vytvoří situaci,při které získává úctu u druhých lidí,ale to opět vychází nejspíše z mého pohledu na štěstí. Co pro to dělám? Většinu toho co činím vede, nebo by mělo vést k tomuto cíli.Někdy se to povede, někdy ne tak docela.
Na tvojí otázku není možné odpovědět.
Jsem velmi zvědavý, za jaký konec vezmeš toto téma ty.Doufám že svůj názor řekneš a nečekáš odpověď pouze od nás.Zatím jsem bezradný.
MB |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 10/06/2008 : 17:47:24
|
Slavo
Moji otazku nebylo treba lepe definovat, ani jsem ji nemusel vyjasnovat, ale stacilo si ji jen pozorne precist, a stravit nad nekolim minut, bez toho: to je snadny mam odpoved...
Takze ti gratuluji ze jsi konecne dospel k problematice, ktera byla od zacatku tam schovana, uz jsem v to nedoufal ale nakonec jsi nasel:
" jde o štěstí,které si člověk sám vytváří" je to presne tak. Mozna jsou tam jeste dalsi problematiky ale ta se mi zda nejvaznejsi.
Jeste se me muzes zeptat proc jsem ti to nerekl hned na zacatku: ono je lepsi kdyz si clovek na to prijde sam...
"Nejprve je třeba si nějak definovat to slovo štěstí."
Souhlas s tebou, ale ja si myslim ze moc nevis co je to definice, Jak spravne vypada takova dokonala definice? Bavim se z pohledu logiky, to me dost zajmalo protoze v jednom topicu jsi pouzil ze pak sve reseni prochazis pomoci logiky, a kdyz ti reknu, trosku ze skodolibosti, me zajmalo co jsi pod tim predstavujes? a jak vypada dokonala definice?
Ale muzes me namitnout a tva namitka je jiste opravnena, ze prave definice jsou velmi tezke, a taktez velmi vzacne, a tak by jsme mohli zkusit jinou metodu, nez se snazit hledat definici; a to postupovat kladenim hypotez (tak jak Platon )
to znamena odpovede kladne i zaporne
a sledovat co se v takovych pripadech stane, a jestli dusledky nejsou nahodou absurdni...
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 10/06/2008 : 19:13:03
|
IPC.
Ano, měl jsem na mysi spíše sjednocení toho, co si každý z nás pod slovem štěstí představuje,než jakési přesné definování toho slova. Myslel jsem, že to bude každému jasné i když použiji slova definovat.
S těmi hypotézami mně to není příliš jasné zvláště u slova štěstí,či přeněji výrazu štěstí, které si člověk vytváří. V žertu bych mohl říci, že sestavení definice tohoto výrazu by bylo snadnější.
" Štěstí je souhrn kladných pocitů ,které jsou důsledkem kladného výsledku jeho činů."
Je to hypotéza, nebo definice? Já myslím, že to není jedno ani druhé,protože štěstí může být i důsledkem činů jiného činitele.Čili kdosi udělal cosi, co mne udělalo šťastným. Do definice by muselo být i toto zahrnuto a stále by to nebylo kompletní.Mohu být šťastný i tehdy udělal li jsem cosi, co udělalo šťatným někoho, koho mám rád a řekl bych že právě toto štěstí bývá tím nejsilnějším, alespoň u mne tomu tak bývá.(třeba raději dárky dávám, než dostávám) V definici by muselo být myšleno i na toto a mám dojem, že by stále nebyla kompletní.Štěstí může být i důsledkem toho,že mne má kdosi rád, či si mne váží. I toto může být důsledkem mých činů i když spíše jejich celkového souhrnu, ale může to být i důsledkem jeho povahových rysů,či třeba i toho,že mu prostě líbím a má snahu si mne iealizovat.
Jak bys chtěl definovat to vše dohromady? Já bych to asi nedokázal,protože je to nesourodé. Každé je trošku o něčem jiném, ale výsledkem je vždy pocit štěstí. Popsat pocit sám se mně zdá již zcela nemožné a možná se pocit štěstí projevuje u každého trošku jinak.Někdo se usmívá, někdo díky štěstí slzí, někdo.......atd.
Dokážeš li to definovat ty, rád se poučím. Ne li můžeš mně ukázat to s těmi hypotézami. Jen doufám, že nezačneš ihned hovořit o něčem docela jiném.Jistě promineš, ale někd mně to připadá, jako bys z nás pouze doloval inspiraci pro své studijní práce a když je získáš, už o tom nemluvíš i když je vyřčena řada otázek. Položím li otázku a následuje hluboké ticho,moje pocity nejsou příliš kladné a štěstí to určitě nebude.
MB |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 10/06/2008 : 19:54:12
|
Slavo
Tusil jsem ze me nepochopis, definovat je umeni, a spis logicka zalezitost. A je potreba stravit dost casu pro pochopeni jake druhy definic existuji: nominalni, realne dokonale, realne nedokonale...
Navic je to komplikovane tim ze dokonala realna definice je slozena z druhu a jeho specificke difference. Takze je musis najit coz neni jednoducha vec, navic kdybych ti napsal realnou definici stesti tak ji stejne nepochopis, ne v tom ze by jsi byl min inteligentni, ale v tom ze ti chybi logika a zkusenosti s nim (nechci aby jsi mel nejaky pocit menecenosti a byl nastvany, ale ja treba neumim malovat)...
"Štěstí je souhrn kladných pocitů ,které jsou důsledkem kladného výsledku jeho činů"
No kdyz vidim tvoji definici, tak vlastne sam jsi si na to odpovedel, ze je nedokonala, protoze slovo pocit zustava velmi siroke. Treba nevim jestli se jedna telesny nebo dusevni etc...
s hypotesema se to asi tak
jelikoz nedokazem presen vymezit stesti
tak se polozime opacne hypotezy, po kazde pripustis ze daba hypoteza je pravdiva:
1) odpoved: stesti nezavisi na aktech ktere pokladame; takze zaver stesti pada z nebe; zda se ti to pravdive? Myslis ze clovek je stastny bez pricineni?
2) stesti zavisi absolutne na aktech ktere pokladame, zaver: vlastne by jsme mohli napsat prirucku na stesti?
"doloval inspiraci pro své studijní práce "
A v cem prosim te? v jednom mas pravdu ze casto pouzivam veci ktere se dozvim ve foru, pro takzvanou dialekticku cast, meho pojednani, to znamena co se zaklada na domenkach, to znamena co si vecina(tady je to ve smyslu davu ktery je myzogen) mysli. Ale nikdy jsem se neinspiroval v castech kde davam reseni, bohudik
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 11/06/2008 : 03:05:03
|
quote:
Originally posted by IPC
s hypotesema se to asi tak
jelikoz nedokazem presen vymezit stesti
tak se polozime opacne hypotezy, po kazde pripustis ze daba hypoteza je pravdiva:
1) odpoved: stesti nezavisi na aktech ktere pokladame; takze zaver stesti pada z nebe; zda se ti to pravdive? Myslis ze clovek je stastny bez pricineni?
2) stesti zavisi absolutne na aktech ktere pokladame, zaver: vlastne by jsme mohli napsat prirucku na stesti?
mno nevím:
1) zdraví nezávisí na aktech, které provádíme (takže závěr: zdraví padá z nebe? ..to asi ne -- viz kouření, radiační ozáření, nezdravá strava, atd.)
2) zdraví závisí absolutně na aktech, které provádíme (závěr: vlastně by jsme mohli napsat příručku Jak být zdravý? ..to asi ne -- viz genetické predispozice)
takže žádná odpověď není možná a položili jsme nesmyslnou otázku, ok? 8-)
no..jinak pocity štěstí závisí na endorfinu, dopaminu a já nevím čím vším ještě.....a koncentrace těchto látek v mozku závisí na reakci mozku na podněty, který dodávají smysly
...takže se to imo dá zobecnit takhle:
- pocit štěstí vzniká tehdy, když se to, čeho jsem chtěl dosáhnout nebo to, co chci, aby bylo, shoduje s tím, co je.
(pokud chci, aby mi padla šestka na kostce a ona mi padne, zažiji krátký pocit štěstí; pokud se ráno probudím a jsem rád, že jsem se probudil a mohu dál žít, tak pociťuji štěstí; pokud jsem zamilovaný, pocituji štěstí; pokud děti promovaly, zcela jistě zažívám štěstí; atd.)
...a z toho se dá vyvodit následující:
to, zda zažívám štěstí závisí na:
- tom, co můžu ovlivnit
- tom, co nemůžu ovlivnit
..přičemž míra toho, co můžu ovlivnit, je opět závislá na tom, co nemůžu ovlivnit (viz např. geny, výchova, náhoda, ...)
...a vůbec mi to problém převádí na otázku svobodné vůle (kterou člověk imo nemá)
...takže celkové odpovědi jsou dvě:
1. filosofická odpověď:
míra prožívaného štěstí je člověku dána, jelikož člověk imo nemá svobodnou vůli
2. "reálná" odpověď: (aneb pokud člověk má svobodnou vůli)
míra prožívaného štěstí je závislá jednak na tom, co člověk nemohl ovlivnit (výchova, geny) a jednak na tom, co může ovlivnit ..avšak schopnost člověka ovlivňovat věci je opět závislá na faktorech, které nemůže ovlivnit (jeho věk, intelekt, geny, společnost, ...) |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 11/06/2008 : 09:16:36
|
IPC.
Pokud mám mluvit za sebe,pak by mně vůbec nevadilo, kdybys naše myšlenky používal. Kdybys zde byl kvůli tomu, doloval z nás rozumy a toto nepřiznal, asi by mně to vadilo a myslím, že by to vadilo většině z nás. Dokonce se zde již podobná reakce objevila. Ono by to bylo od tebe velice chytré,protože by tě to usnadnilo studia,ale vůdči nám by to bylo nečestné. O to mně šlo o nic jiného. Kdybys řekl, že jsi cosi třeba z mých myšlenek použil, byl bych třeba i rád a kdybys řekl,že to mělo třeba úspěch, byl bych asi trošku i pyšný. Když však řekneš, že to co plodíme je pro tebe jen názor davu,pak přemýšlím o to, zda má význam dál hovořit. Cítím ze tvých slov cosi jako povýšení nad námi prosťáčky a přitom jsem mnohdy hovořil o tom, co je pro mne velmi cenné, třeba to o procesu myšlení, ze kterého to vše svou podstatou vychází.
Hovořil jsi o těch hypotézách a tu první jsi označil za chybnou.Jenže i ta je platná.Štěstí můžeš cítit i když vyhraješ milion v loterii,čili to je štěstí, které tě spadlo s nebe.Peníze nejsou totiž ničím jiným než prstředkem k akumulaci schopností. Dnes své schopnosti ostatním dáváš a protože nepotřebuješ to co produkují oni (výměný obchod) získáváš peníze za které získáváš to, co ze schopností druhých vzešlo. Získáš li tedy peníze výhrou,pak jsi získal cestu k tomu abys mohl získat to co ze schopností druhých vzešlo a toto vědomí již může být považováno za pocit štěstí. Ta hypotéza sice neukazuje na vše, co se štěstí týká, ale na část ano. Navíc můžeš dát část těch peněz třeba svým dětem, či komukoliv koho máš rád a tím, že je uděláš šťastnými může být pro tebe skutečným štěstím. Takže fortuna může být cestou ke štěstí a fortuna je štěstí spadlé s nebe. Snaha o vytvoření hypotézy chybné se příliš nevydařila.
Troch se vrátím a to k posouzení mojí definice. Ano, vím, že je nedokonalá,ale tvoje vyjádření o tom, že nespecifikuje zda je jedná o duševní či smyslové je zcela mimo hrnec-Pokud je napsáno souhrn, je tam prostě vše, co tam patří. Ta nedokonalost je v něčem docela jiném.
Je možné, že tvoji definici štěstí nepochopím, ale to nemůžeš vědět předem. Napiš ji a uvidíme. Zda ji pochopím, či ne poznáš potom.
MB |
|
|
|
IPC
Aktivní uživatel
France
235 Posts |
Posted - 12/06/2008 : 19:52:51
|
Slavo
Bohuzel jak jsem ti rikal, ja kdybych pouzil neco z tohoto fora tak by to znamenalo automaticky neuspech, jednak neuspech mych professoru
a jednak z toho ze to vse co se tady prezentuje je vetsinou nekonzistentni s filosofii. Myslim ze jeden vyrok od Hannah Arendt by te mohl zaujmout: nase mysleni je mysleni po druhych. A tak mi nikdy nemyslime jen samy za sebe ale za urcitou tradici. Zadny moderni filosof at uz byl cim dal vic originalnejsi nezacinal od nuly. A hodne lidi z foru vetsinou sve mysleni zacina od nuly a nebo od googlu(coz zrovna neni zrovna duveryhodny zdroj). A z toho duvodu vidis ze nemuzu veci co pisete pouzit, protoze je potreba mit dostatecnou formu a obsah. Filosofie, jak ja ji delam neni filosoficka debata v hospode, kde kazdy si vice ci mene muze rikat co chce a jak chce. Ale ja kdyz neco rikam tak stojim vetsinou pred lidmi co cely zivot zasvetili hledani pravdy a to si clovek uvedomi ten rozdil. Navic filosofie je vedecka disciplina, a ta ma sve naroky. Ale nevim jestli si schopny tohle pochopit protoze jsem si vsiml u tebe postoje, ze kdyz jsem o tom zacal mluvit, tak jsi zacal placat neco o svobode coz je opravdu mimo misu. (respektovani pravidel svobodu nenici ale posiluje).
Jeste jedna vec co jsi psal o te povysenosti, moc jsi me pozorne necetl? Ja jsem psal ze vsichni mame stejno intelligenci, ale rozdil je v tom jak ji cvicime jak ji pouzivame. Rozdil mezi nami je v tom ze ja mam jakouztakou filosofickou formaci a ty ne. Bylo by smutne kdyby ten rozdil tam nebyl, protoze to by me reklo ze ma formace je knicemu. Ale to mas v kazdem oboru. Jsme si mi dva rovni zamecnictvi ano nebo ne? Tak me trochu tve narky pripominaji zakomplexovaneho cloveka.
"že nespecifikuje zda je jedná o duševní či smyslové je zcela mimo hrnec"
no v tom je sakramencky rozdil protoze pokud jsou tam jen smyslove pozitky, tak nalezis ke skole epicura, a pokud jsou tam vsechny tak musi mezi nemi existovat hiearchieje, a stesti je prece nejvetsi dobro co clovek hleda tak i ten zazitek bude vazan. Nemuslis?
slibena definice
le bien pour l’homme consiste dans une activité de l’âme en accord avec la vertu et, au cas de pluralité de vertus, en accord avec la plus excellente et la plus parfaite d’entre elles Mais il faut ajouter "et cela dans une vie accomplie jusqu’a son terme", car une hirondelle ne fait pas le printemps, ni non plus un seul jour : et ainsi la félicité et le bonheur ne sont pas davantage l’oeuvre d’une seule journée, ni d’un bref espace de temps
Stesti pro cloveka spociva v aktivite duse v souladu s ctnosti anebo v jinych pripadech v souladu vice ctnosti, v souladu s ctnosti nejvic excelentni a nejvic dokonalou mezi nimi. Ale je potreba pridat ze jedna vlastovka jaro nedela, ani jeden jarni den. A tak tedy blazenost a stestni ne jsou produkty jednoho jedineho dne ani jednoho kratkeho okamziku.
jelikoz se jedna o preklad ktery jsem delal velmi rychle tak si to najdi sam Aristoteles I kniha Etiky, konec seste kapitoli.
A tak te necham na touto definici, neb zitra odjizdim na sluzebni cestu ktera bude asi trvat 4 mesice, tak se tu asi po tuto dobu neobjevim
|
|
|
|
Rzwald
Grafoman
1522 Posts |
Posted - 13/06/2008 : 01:17:39
|
quote:
Originally posted by IPC
Ale ja kdyz neco rikam tak stojim vetsinou pred lidmi co cely zivot zasvetili hledani pravdy a to si clovek uvedomi ten rozdil. Navic filosofie je vedecka disciplina, a ta ma sve naroky.
no nevím...nechci být trapný s tím, že stále říkám, že filosofové nemluví česky...ale pokud se kouknu na slovo filosofie:
Filosofie, řecky ?????????, z ?????? (filein, mít rád, toužit po něčem) a ????? (sofía, moudrost, zdatnost) je soustavné, racionální a kritické zkoumání skutečnosti, světa a člověka, případně i toho, co je přesahuje (metafyzika). Hledání pravdivého poznání, smyslu a dobrého života prostředky reflexe, racionální argumentace a diskuse, která vyžaduje určité pojmy. Není to tedy jen akademická disciplina, ale také způsob života, který začíná údivem (Platón) a snaží se s tajemstvím světa a existence nějak vyrovnat.
tak mi z toho plyne, že můžeš být filosof aniž by ses odvolával na staré filosofy.
Na rozdíl od jednotlivých věd, které se zpravidla vymezují také svojí specifickou metodou (matematickou, experimentální, historickou a pod.), je filosofická metoda daleko volnější a začátečníkovi se může zdát, že žádná ani není. To je pravda potud, že filosofická práce se nedá popsat návodem, který by automaticky vedl k cíli. Na druhé straně filosofie vznikla právě tím, že na myšlení klade určité nároky. Tak filosofické myšlení má např.
* vytvářet a používat pevné pojmy,
* každé cizí tvrzení podrobit kritice,
* každé vlastní být schopno racionálně zdůvodnit.
Naopak zde neplatí žádné jiné autority než přesvědčivost racionálního argumentu. Filosofie nedělá experimenty a neměří; snaží se spíš chápat a rozumět. Jejím zdrojem může být přímá zkušenost, ale často jsou to třeba staré texty, které se snaží pochopit a vykládat – někdy se mluví o hermeneutické metodě.
...kde je ta forma? Možná ono "vytvářet a používat pevné pojmy" ...což je imo přesně to, co mnoho filosofů nedělá. Jak je definované dobro, pravda, štěstí, čas, prostor, vědomí, spravedlnost, morálka? ..každý si ji definuje sám jak chce. Proto je imo třeba vždy ke každému tématu napsat, co pojmy znamenají. |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Zkouska z etiky
