| Author |
 Topic  |
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
 Posted - 01/05/2008 : 19:13:25
|
| Existuje pravda ve vědě? Může v ní být něco pravdivého? Já bych řekl, že ano. Jako například - ať už se děje jakýkoliv proces, energie celého univerza zůstane stejná (i více zákonů termodynamiky), pro každou akci existuje stejná a opačná reakce (našli by se i další Newtonovy zákony týkající se pohybu). Takže existují jisté vědecké zákony, které mají univerzální platnost. Věda tedy může obsahovat pravdu. |
|
|
okref
Velmi aktivní uživatel
672 Posts |
Posted - 01/05/2008 : 23:00:22
|
Existuji vedecke zakony, ktere maji platnost. to, zda je jejich platnost univezalni, je filosoficky snadno podvratitelné. zrejme se totiz v dosavadni exaktni vede nejedna o nejobecnejsi zakonitosti, ale o zakonitoti zavisle na jinych nepoznanych podminkach, o kterych s jistotou nedokazeme rict nic vic, nez ze nejspis jsou. natoz abychom o nich s jistotou prohlasily, ze jsou nemenne a ze tedy davaji vzniknout nemennym univerzalnim zakonům.
pravda je v exaktni vede potud, pokud dokaze uspokojit otazku po podobě pravdy. sahají vsak vedecke metody tak daleko v ceste za pravdou, tak jako hlubsi mysleni clovekovo? dokaze mit exaktni veda jako svuj predmet vyzkumu hlubokou celistvou mysl cloveka alespon tak, jako on dokaze uvazovat o vede samotné? zatím nikoliv. zatím exaktni veda dokaze davat poznatky omezenejsiho vyznamu nez je hluboké uvazovaní ve vyssí sféře, v níž se odehravají i uvahy o vedě samotné.
uzivas slova pravda a tak neni namitek proti tomu, co rikas, jelikoz pravda se da asi nalezt ve vsem, i v ciste lzi napriklad je pravda skryta ve forme negace lziveho vyroku; hle lez je pravdiva, kdyz se na ni divame spravnym pohledem.
kde je pokracujici poznavani, je i cesta k pravde. a kdyby exaktni veda nevykazovala alespon nejaký podíl na poznávani pravdy, uz dávno bychom ji zahodily jako snůžku lživych nesmyslů. pravdivá tedy veda jiste bude. jen vetám, které rika se neda prisuzovat univerzalnost a jistota, dokud nevypovidaji o samotném celku. |
 |
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 02/05/2008 : 12:19:33
|
Rajisi.
Ono je to s pravdou celkově problematické a nedá se odpovědět jednoznačně. Mnohdy není možno skutečný stav vůbec vajádřit tak aby tomu ostatní lidé porozuměli a tak se užívá model a na tom modelu funkce .Ten model není skutečností,čili pravdou, ale ty funkce jsou ověřitelné a dokazatelné,čili by bylo možno je označit za pravdu. Příkladně já jsem užil při výkladu funkcí probíhajících v procesu myšlení různé modely, příkladně síně. Ve skutečnosti se o jakési ohraničené prostory nejedná.Popsat oč se ve skutečnosti jedná je však nemožné a proto byl užit model. Ty funkce jsou však ověřitelné a bylo by možné je označit slovem pravda. Co je to v souhrnu, pravda, či lež? Kdyby se někdo do mozku podíval,žádné síně, čili ohraničené prostory by nenašel a označil by vše za lež.Kdyby sledoval a skoumal funkce, prohlásil by, že je to pravda. A k témuž dochází ve vědě často. MNohdy ten model lidé přijímají jako pravdu a když poznají, že ve skutečnosti je tomu jinak, prohlásí totéž za lež. Když jsme s Noemem hovořili o teorii relativity,poznal jsem že jde opět o model sloužící k pochopení funkcí a tak bych mohl pokračovat dál a dál.Věda naráži na barieru nevyjádřitelnosti a proto využívá modelu,který nepopisuje skutečnost,ale slouží pouze k pochopení skutečnosti, která je ověřitelná a třeba i reprodukovatelná. Soudit tedy celek a ptát se zda je pravdivý, nebo nikoliv není to pravé ořechové. Navíc je zde vývoj vědy a to co bylo považováno za pravdu dříve již pravdou často není, protože poznání došlo o kousek dál k poznání skutečné podstaty. Ale jak tomu bude zítra nikdo neví. Možná ta dnešní pravda vědy bude zítra lží, či spíše omylem a to nové bude uznáno za pravdu.Jsou však i pravdy,které nepodléhají vývoji, třeba Pythágorova věta a podobně, ale o takových pravdách není co dodat.Takže o těch nyní nehovořím. Jsou pravdy ve vědě,které prohlásí lidé za lež jen proto, že je správně nepochopili a je jich mnoho a stejně tak některé pravdy vědy lidé přijali ač jsou ve skutečnosti omylem. Proto není na tvoji otázku vůbec možné jednoznačně odpovědět, pokud není člověk vševědoucí a nezná úplně vše.
MB |
|
|
|
rajis
Velmi aktivní uživatel
Czech Republic
517 Posts |
Posted - 06/05/2008 : 08:51:23
|
| Ano otázka pravdy je vždy složitá. Souhlasím částečně s vámi oběma. A kdybych vám dal otázku, jestli může být fakt pravdou? A pokud ne, tak jaký je mezi nimi rozdíl? |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 06/05/2008 : 12:04:44
|
quote:
Originally posted by Miloslav Bažant
Rajisi.
Ono je to s pravdou celkově problematické a nedá se odpovědět jednoznačně. Mnohdy není možno skutečný stav vůbec vajádřit tak aby tomu ostatní lidé porozuměli a tak se užívá model a na tom modelu funkce .Ten model není skutečností,čili pravdou, ale ty funkce jsou ověřitelné a dokazatelné,čili by bylo možno je označit za pravdu. Příkladně já jsem užil při výkladu funkcí probíhajících v procesu myšlení různé modely, příkladně síně. Ve skutečnosti se o jakési ohraničené prostory nejedná.Popsat oč se ve skutečnosti jedná je však nemožné a proto byl užit model. Ty funkce jsou však ověřitelné a bylo by možné je označit slovem pravda. Co je to v souhrnu, pravda, či lež? Kdyby se někdo do mozku podíval,žádné síně, čili ohraničené prostory by nenašel a označil by vše za lež.Kdyby sledoval a skoumal funkce, prohlásil by, že je to pravda. A k témuž dochází ve vědě často. MNohdy ten model lidé přijímají jako pravdu a když poznají, že ve skutečnosti je tomu jinak, prohlásí totéž za lež. Když jsme s Noemem hovořili o teorii relativity,poznal jsem že jde opět o model sloužící k pochopení funkcí a tak bych mohl pokračovat dál a dál.Věda naráži na barieru nevyjádřitelnosti a proto využívá modelu,který nepopisuje skutečnost,ale slouží pouze k pochopení skutečnosti, která je ověřitelná a třeba i reprodukovatelná. Soudit tedy celek a ptát se zda je pravdivý, nebo nikoliv není to pravé ořechové. Navíc je zde vývoj vědy a to co bylo považováno za pravdu dříve již pravdou často není, protože poznání došlo o kousek dál k poznání skutečné podstaty. Ale jak tomu bude zítra nikdo neví. Možná ta dnešní pravda vědy bude zítra lží, či spíše omylem a to nové bude uznáno za pravdu.Jsou však i pravdy,které nepodléhají vývoji, třeba Pythágorova věta a podobně, ale o takových pravdách není co dodat.Takže o těch nyní nehovořím. Jsou pravdy ve vědě,které prohlásí lidé za lež jen proto, že je správně nepochopili a je jich mnoho a stejně tak některé pravdy vědy lidé přijali ač jsou ve skutečnosti omylem. Proto není na tvoji otázku vůbec možné jednoznačně odpovědět, pokud není člověk vševědoucí a nezná úplně vše.
MB
K Pythagorově větě. Tato pravda je také omezená, neplatí universálně. Snad lze rozlišit pravdy na ty, které platí universálně a na ty, které platí jen za některých podmínek. Pythagorova věta není universální pravda. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 07/05/2008 : 09:10:41
|
Rajisi.
Trošku jsem se toulal, tak odpovídám až nyní. Slovo fakt je často užíváno místo slova pravda,protože se jedná o totéž, pouze v jiném jazyce.Slovem fakt, či fakta jsou označovány stavy nezvratné pravdy.Jenže i fakta mohou být omylem a jsou také fakta zneužívaná zastánci pravd. Je nezvratným faktem,že za socialismu byla plná náměstí o Prvním máji jásajících lidí provolávajících slávu Komunistické straně a Sovětskému svazu. Otázkou je jak by vypadala fakta,kdyby tam přišel jen ten, kdo tam jít chtěl,asi by byla zcela jiná a cosi jiného by provolávali, kdyby směli. A tak jsou využívána fakta občas i ve vědě, k podpoře pravd, které jsou třeba později uznány za chybné.
A tak přijímáme a odvrhujeme pravdy vědy a je to zcela normální.Staré pravdy nahrazují nové a vývoj jde dál. Až budou lidé znát vše, myslím docela vše,pak budou znát pravdu,ale k čemusi takovému nikdy nedojde a proto je lépe pravdě říkat poznání.Poznání se na rozdíl od pravd vyvíjí jako život sám.Je li cosi označeno slovem pravda,pak jsou změny a vývoj zastaveny a neměnnost takového stavu je chráněna zneužitím schopností, čili mocí.
Skus zvážit co bys dokázal z dnešního poznání obhájit v době inkvizice. Já myslím, že by vše bylo označeno slovem lež a nejspíše bys byl upálen a přesto je to dnes uznávano za pravdu.Co bude zítra? A vidí, v tuto chvíli jsi na tom stejně jako ti inkvizitoři.Také to nevíš a kdybych tě řekl,že bude označena za omyl třeba teorie relativity, nejspíše bys mně odporoval,ale víš snad co bude?
Proto říkám,že pravda a bůh jsou na konci nekonečna a vše až ke konci nekonečna je jen poznání,které se vyvíjelo, vyvíjí a vyvíjet bude.Představ si třeba maličkou kaňku na nekonečně velkém papíru.Ta maličká kaňka je lidské poznání a přesto tomu lidé říkají pravda a mnohdy i zneužívají svých schopností ve prospěch takové pravdy.
Představ si,že jsi mravenec a skus s této pozice hledat pravdy světa,či celého vesmíru. Z hlediska pravdy jsme míň než ti mravenci a přesto můžeme být hrdí na poznání, které člověk získal.Můžeme tomu třeba říkat pravda, či pravdy, ale neměli bychom ve prospěch neměnnosti takového stavu zneužívat schopností.
MB |
|
|
|
noemus
Grafoman
Czech Republic
1149 Posts |
Posted - 15/05/2008 : 09:32:03
|
quote:
Originally posted by rajis
... A kdybych vám dal otázku, jestli může být fakt pravdou? A pokud ne, tak jaký je mezi nimi rozdíl?
Doporučuji studium logiky, pak budeš mít na "pravdu" trochu jiný názor
Porovnávat "fakt" a "pravdu" je asi tak stejně případné, jako porovnávat "jablko" a "kyselost". Zatímco jablko je objekt, kyselost je vlastnost nějakého objektu, ne nutně jablka. Podobně pravda může, ale nemusí být jen vlastností fakta, ale taky něčeho jiného.
Ke tvé otázce (ale jen značně zjednodušeně):
Fakt je nějaká potvrzená informace o světě. Tato informace je navíc artikulovaná v jazyce.
To, že je fakt potvrzený znamená, že jeden či více lidí se o "pravdivosti" informace v něm obsažené přesvědčili.
Fakt může být hodnověrný nebo taky ne. To ovšem znamená, že jeho pravdivost je něco co nemusíme a často ani nemůžeme vědět jistě (leda bychom to byli my sami kdo se o jeho pravdivosti přesvědčil)
Faktům tedy obvykle musíme jen věřit.
Na druhou stranu mluvit o "pravdě" samostatně nemá moc smysl. Ale dalo by se říci, že za "pravdu" lze povazovat buď mnou ověřený fakt (evidentní fakt). Nebo nějaký soud (úsudek, vývod) provedený na základě jiných skutečností (jiných faktů, úsudků, soudů, atd.)
No možná by to kromě logiky, chtělo ještě nějakou epistemologii :o)))) (třeba Kanta) |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 15/05/2008 : 11:49:05
|
Slávo,
ve středověku byli lidé krutější, ale někteří z nich na koncilu v Kostnici hlasovali proti upálení mistra Jana. Budoucí generace mu dali za pravdu, čímž odsoudili krutost církve. Neplatí, že dnešní je lepší spíš naopak např. ve filosofii porovnám-li dnešní komunistickou filosofii s např. vedántou, musím dát vícekrát za pravdu védántě. Krok zpět by mohl být krok vpřed. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/05/2008 : 07:46:03
|
Gato.
Lidé jsou stále stejní a mýlíš se pokud máš dojem, že byli ve středoběku krutější.Lidé jsou takoví,jací být v dané situaci mohou být aniž by se jem jejich činy vrátily zpět.Dej některým lidem ideu a beztrestnost a uvidíš, zda jsou lepší, než ti ve středověku.To platí o všech, tedy i o těch komunistech. Vezmi jim však beztrestnost a titíž lidé budou hlásat dobro, lásku a toleranci. Hovoříš o tom, že krok zpět může být krokem vpřed. Stojíš li na okraji propasti, pak tě musím dát za pravdu. Mluvíš li však o návratu k ideologiím, které daly lidem zlo své moci a nyní, když byli svrženy a hlásají dobro, lásku a porozumění vypadají jako beránci boží,pak to není znak moudrosti.Vrať jim moc a beztrestnost a ukáží tě znovu svou krutost a netoleranci. Člověk by měl s historie učit a měl by v historii hledat logiku aby pochopil nejen co, ale proč se tak stalo, aby se k stejným chybám nevracel. Nepochopil li dějiny, je odsouzen k tomu aby znovu prošel stejným utrpením,nebo horším, protože zneužívány jsou schopnosti a ty díky lidskému poznání rostou.
Lidé by měli hledat nové cesty,ale to není snadné a tak někdy podlehnou a ten krok zpět udělají aby poznali,že jej dělat neměli. Nejsou všichni lidé moudří a těch moudrých je skutečně málo a tak o tom kam bude udělán další krok rozhodují ti méně moudří a výsledky tomu odpovídají.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 16/05/2008 : 08:59:02
|
Slávo,
trvám na tom, že tehdejší lidé byli sprostší. Podívej se na starou češtinu a poznáš. Pravda je také, že středověk v některých společnostech existuje i dnes, ale já měl na mysli Čechy. |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 16/05/2008 : 15:25:08
|
Gato.
Já si na rozdíl od tebe myslím, že sprostý není tenm kdo užívá slengu,ale spíše ten, kdo sprostě myslí a to i tehdy užívá li toho nejvybranějšího jazyka. Jako kluk jsem znal ( jen od vidění) chlapíka,který měl za každým druhým slovem nějaké to neslušné.Prostě byl sprostý jako dlaždič,ale rozdělil by se o poslední košili a ještě by tě ji nutil a nejspíše celou řadou sprostých slov by tě vysvětloval, že ji potřebuješ víc než on. Znám řady lidí, opravených a navoněných, kteří mluví spisovně,ale každý druhý jejich čin je sprostý a hlavně bezohledný k druhým. Pokud mluvíš o staročeštině,pak si uvědom, že těm lidem byla tato řeč blízká a byla pro ně normální. Je zde řada slov, které dnes spadají do slengu, třeba kokot.Jenže to slovo zamenalo kohout a nebylo ničím sprostým a tak je tomu s řadou jiných dnes sprostých výrazů.
Středověk dle mého názoru ještě neskončil.Konec středověku bude tehdy,až vznikne nový řád ve kterém nebudou platit zneužití schopností ve prospěch uznaných pravd.Teprve poté dojde ke změně,která definuje novověk.Pokud se věk řídí stále stejnými pravidly,pak nemůže být řeč o novém věku i kdyby bylo poznání vědy a techniky sebevětší. A to mluvím o celém světě včetně Česka.
MB |
|
|
|
Gato
Velmi aktivní uživatel
631 Posts |
Posted - 16/05/2008 : 19:55:36
|
Slávo,
uvedu nějaká příjmení např. Hovnojedek nebo Suchýčert. Jména měšťanů. Je dobré, že člověk hned ví, s kým má tu čest, že?
|
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 17/05/2008 : 06:16:15
|
Gato.
Oni si ta jména sami nedávali. Většinou je tak pojmenovalo okolí dle nějakých jejich vlastností. Suchýčert mohl být člověk hubený a třeba ošklivý,nebo divoké povahy. Ten Hovnojedek mohl být člověk který málo jedl. Okolí jim tak začlo říkat a už jim to zůstalo. Nebudeš tomu věřit, ale je to tak.Na základce jsme měli učitelku kreslení a ta se jmenovala ,ale což.Její manžel se jmenoval František Píč. Potom se nechal přejmenovat na jméno manželky za svobodna Kund.A to je ryzí pravda i když to zní jako vtip. Nejspíš nepochopil,že jméno Píč spíše vycházelo ze slova pít, jakýsi jeho předek asi dost nasával.Kdysi mne původ jmen dost zajímal,ale sprostotu bych v tom nehledal.Když bys přišel někam na vesnici, třeba v pošumaví,pak by ses asi divil, že člověka určitého jména téměř nenajdeš,že jej tam nikdo nezná.Jenže oni si říkají po chalupách a tak je třeba s Nováka Chloupka a podobně.Tam bys mohl hledat historii tvorby jmen,protože tam ještě funguje.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 03/08/2008 : 13:08:27
|
quote:
Existuje pravda ve vědě? Může v ní být něco pravdivého? Já bych řekl, že ano. Jako například - ať už se děje jakýkoliv proces, energie celého univerza zůstane stejná (i více zákonů termodynamiky), pro každou akci existuje stejná a opačná reakce (našli by se i další Newtonovy zákony týkající se pohybu). Takže existují jisté vědecké zákony, které mají univerzální platnost. Věda tedy může obsahovat pravdu.
Jde o zvláštní otázku, jakoby pramenila z existující pravdy v náboženství nebo jiné formy iluzorního životního přístupu.
Pravdy neboli skutečnosti je možné se dopátrat pouze věděckým přístupem. Přístupem, který vychází z dostupných faktů nebo nepravděpodobností, které samy sebe nevylučují a fungují v koexistenci. Dokud nepřijde činitel, který tuto skutečnost vyvrací.
Každá pravda má proměnlivý charakter a musí se umět přizpůsobit jakékoli eventualitě, jinak nejde o skutečnost, ale iluzi.
Nicméně žádný dostupný fakt, třeba právě naměřený nebo viděný, nepočítá s omezeností měřícího činitele, který nezahrnuje absolutno, ale pouze subjektivní přítomnost.
Například pokud naměříme váhu 1kg, je tato váha relativní vzhledem k naší planetě a vlnění, respektive materiálu váženého.
Ve zkratce to, čemu říkáme pravda je jen nepřesná interpretace skutečnosti, respektive pravda neexistuje. |
Edited by - neronis on 03/08/2008 13:13:33 |
|
|
|
Miloslav Bažant
Ultragrafoman
Czech Republic
6254 Posts |
Posted - 03/08/2008 : 15:12:23
|
Každá pravda má proměnlivý charakter a musí se umět přizpůsobit jakékoli eventualitě, jinak nejde o skutečnost, ale iluzi.
Neronisi.
Je li cosi pravdou, musí to být neměnné,čili i bez vývoje.Dojde li k jakékoliv změně, předešlý stav již není možno označit slovem pravda.Představ si třeba pravdu, že bůh existuje.Potom dojde k vědeckému poznání a to přispůsobení se by znamenalo, že bůh neexistuje. Pravdou bylo, že je Země placatá.Potom došlo k poznání a to přispůsobení pravdy říká, že je Země koulí.Je ještě možno ounačit jako pravdu, že je země placatá, dle tebe ano, jen se pravda přispůsobila. Dle mého je pravda svaem poznání, které člověk uznal za pravdivé a nezálží na tom, zda k tomuto uznání došlo díky vědeckému poznání, nebo díky víře. Každý z nich to své považuje za pravdu. To co se vyvíjí a přispůsobuje není pravda,ale poznání.Jak vidíš, má poznání opačné určující atributy od pravdy.Pravda je neměnná, čili i bez vývoje.Zatím co poznání se mění a vyvíjí. Je li však přijat výsledek poznání (třeba díky vědeckým důkazům) stává se neměnným,čili pravdou. Není li tato pravda prosazována nebo hájena zneužitím schopností, pak nové poznání může tuto pravdu označit jako omyl a může vzniknout pravda nová.Je li však tento výsledek poznání uznán za pravdu a jsou ve prospěch této pravdy zneužívány schopnosti,stává se tato pravda neměnnou a vzniká zlo které mnohdy vede až k zabíjení.
Pravda má atributy shodné se smrtí, poznání se životem.Lež či omyl není protikladem pravdy, protože i uznaná pravda můž být omylem, či lží.Protikladem pravdy je dle určujících atributů poznání.
--------------------------------------------------------------------
Například pokud naměříme váhu 1kg, je tato váha relativní vzhledem k naší planetě a vlnění, respektive materiálu váženého.
---------------------------------------------------------------------
A jejda.Tady někdo nedával pozor při fyzice.
Naměříme li hmotnost jednoho kilogramu na této planetě, bude to stále kilogram ať se jedná o olovo, nebo peří.Vzhledem k planetě je tedy kilogram konstantní a nikoliv relativní. Aby došlo ke změně v této veličině,pak je nutný další faktor třeba pohyb, kdy rychlostí energie roste. Ke změně by mohlo dojít třeba i vnějším vlivem, čili změnou teploty a to zvláště u plynů.Kdybys příkladně naměřil jeden kilogram kyslíku a ohřál jej, pak u stejného množství (jiný objem) naměříš teplotu mnohem nižší a může dojít i k tomu, že nemůžeš naměřit nic, protože bude stoupat vzhůru.Takže bys musel "váhu" obrátit a měřit jakou silou je od povrchu planety odpuzován.(troška legrace) Takže by vlastně vznikla naměřená hodnota s mínusovým znaménkem.Jako příklad si můžeš vzít princip horkovzdušného balonu.Vzduch v balonu má při normální teplotě určitou váhu,ale ohřeješ li jej, pak tě unese i stou váhou a stoupáte vzhůru.
Kdybys byl na větší planetě mající silnější přitažlivost, naměříš tam u na naší planetě neměřeného kilogramu váhu jinou.Vzhledem k ostatním planetám je tedy váha jednoho kilogramu relativní.
MB |
|
|
|
neronis
Ultragrafoman
Czech Republic
2110 Posts |
Posted - 03/08/2008 : 15:42:51
|
To jakým způsobem je slovo pravda interpretováno mi není zas až tolik známé. Existuje mnoho různých náhledů, které ve výsledku znamenají pouhé slovíčkaření, já se zaměřuji na slovo pravda, jako prozatimní dogma, které nebylo zatím vyvráceno nebo je subjektivizováno a k tomu se právě vztahuje i můj příklad:
--------------------------------------------------------------------
Například pokud naměříme váhu 1kg, je tato váha relativní vzhledem k naší planetě a vlnění, respektive materiálu váženého.
---------------------------------------------------------------------
Naměříme li hmotnost jednoho kilogramu na této planetě, bude to stále kilogram ať se jedná o olovo, nebo peří.Vzhledem k planetě je tedy kilogram konstantní a nikoliv relativní.
-----
Různý materiál vykazuje v různých podmínkách (teplo, chlad) různé vlastnosti, sám jsi to nyní zmínil.
Pokud si přečteš co jsem k této větě dodával pořádně, šlo zde především o výstup aktuálního měření a skutečnost, že výsledek 1kg je vzhledem k v nějším skutečnostem relativní. Mezi ně patří i to co jsi sám vyjmenoval. Hmota jako taková se nemění, ale výsledkem měření a konstatováním pouhého faktu 1kg se dostáváme do subjektivizace, nedostaneme absolutní informace o všech proměnných na naší planetě, které jsou pro konstatování pravdy důležité neméně.
V podstatě je nemožné brát naměřenou skutečnost bez oněch proměnných jako dogma, protože právě ony proměnné tuto skutečnost mění. Na větší planetě bychom naměřili třeba 1,5kg, což sice na měřené hmotě nic nemění, ale mění se pohled na danou hmotu. A právě aktuální pohled na věc je onou subjektivizací, na kterou se snažím upozornit a která onu pravdu (neměnnou) v podstatě zkresluje a pokud jde o metafyzickou pravdu, tak dogmatizuje.
Mimochodem konstatování, že se hmota nemění je relativní taktéž, myslím, že se vlnění oné hmoty může v jiné časové/gravitační dimenzi i změnit, ale fyzik skutečně nejsem.
Zde vidíš jak je každé konstatování ve skutečnosti nepravdou, nic není pravda. |
Edited by - neronis on 03/08/2008 15:55:07 |
|
|
|
Topic |
|
|
|
Věda a pravda
